52013PC0500

Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států /* COM/2013/0500 final - 2013/0233 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je, aby Rada a Parlament na základě článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodly o poskytnutí právních prostředků k účasti Evropské unie na společném programu v oblasti aktivního a asistovaného žití (Active and Assisted Living Joint Programme – dále jen „program AAL“), prováděném několika členskými státy.

K hlavním cílům programu AAL patří:

· zvýšit dostupnost produktů a služeb založených na informačních a komunikačních technologiích (IKT) a zaměřených na aktivní a zdravé stárnutí, aby se zlepšila kvalita života starších občanů a jejich pečovatelů a podpořila se udržitelnost pečovatelských systémů;

· zachovat kritický objem celoevropského aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací v oblasti produktů a služeb založených na IKT a zaměřených na důstojné stárnutí, zvláště se zapojením malých a středních podniků a uživatelů;

· rozmnožit soukromé investice a zlepšit podmínky pro průmyslové využití zajištěním soudržného rámce pro rozvoj evropských přístupů a řešení, včetně společných minimálních norem, které by splňovaly měnící se společenské preference a regulační aspekty na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

1.2.        Odůvodnění návrhu

Demografické stárnutí bylo ve strategii Evropa 2020 identifikováno jako problém, ale také jako příležitost pro inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění. Jak stěžejní iniciativa „Digitální agenda pro Evropu“, tak „Unie inovací“ se demografickým stárnutím zabývají jako prioritou. Digitální agenda se zaměřuje na inovační služby, produkty a procesy založené na IKT a zahrnuje několik opatření v oblasti elektronického zdravotnictví a zvláštní opatření na posílení programu AAL. Program AAL ke strategii Evropa 2020 a souvisejícím stěžejním iniciativám významně přispěje a pomůže řešit problematiku demografického vývoje a vytvořit nové příležitosti, zejména pro malé a střední podniky. V rámci Evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (EIP AHA) se očekává, že řešení založená na IKT budou hrát důležitou úlohu při plnění cílů tohoto partnerství, a sice prodloužit do roku 2020 život o další dva roky prožité ve zdraví, zlepšit kvalitu života občanů a zvýšit účinnost pečovatelských systémů v Evropě. Program AAL je důležitým prvkem, který podporuje EIP AHA inovacemi založenými na IKT, neboť se zaměřuje na úsek inovačního řetězce nazývaný „údolí smrti“, v němž je třeba výsledky výzkumu přetvořit na nové produkty a služby, se kterými je možné vstoupit na trh. Program AAL bude rovněž z EIP těžit, protože EIP urychlí vytváření trhu, podpoří přijetí nových produktů a také přispěje ke zlepšení hraničních podmínek pro trh, například pokud jde o normalizaci a interoperabilitu, které nejsou součástí tohoto programu, ale v hodnocení a v konzultacích byly zmíněny jako překážky bránící zavádění nových produktů a služeb. Program AAL doplňují velké vnitrostátní iniciativy, například vnitrostátní iniciativa pro AAL a stárnutí v Německu, inovační platforma pro asistované žití ve Spojeném království a platforma pro inovace v oblasti stárnutí ve Francii.

S těmito vzájemně propojenými programy, které společně pokrývají významnou část výzkumného a inovačního „řetězce“, má Evropa na celém světě jedinečnou sílu v oblasti IKT zaměřených na důstojné stáří. Program AAL dobře doplňuje navrhovaný dlouhodobější výzkum a inovace v oblasti IKT a stárnutí a tržní prověřování podle rámcového programu Horizont 2020.

Program AAL se rovněž vzájemně doplňuje s iniciativou společného plánování (JPI) „Delší a lepší život“ v oblasti demografických změn, která sdružuje 13 evropských zemí a zabývá se novými znalostmi vycházejícími z vědeckých poznatků pro účely budoucí tvorby politiky v oblasti stárnutí, která by se opírala o širokou škálu výzkumných disciplín. Program AAL může poskytnout kontext pro aplikace multidisciplinárního výzkumu v rámci JPI, obohatit výzkumný program JPI o uživatelské zkušenosti a zároveň sdílet výzkumné metodiky, například celoživotní přístup.

Souhrnně vzato tyto iniciativy pokrývají rozsáhlou část řetězce od základního výzkumu až po uvedení na trh, jak to doporučuje řada nezávislých hodnocení programů EU v oblasti výzkumu a inovací, jakož i politické dokumenty EU. Tyto synergie budou dále posíleny v návrhu programu Horizont 2020, rámcového programu pro výzkum na období 2014–2020, který předloží Komise a který obsahuje zvláštní oddíl věnovaný společenským výzvám, jehož prioritami jsou zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky. Program AAL je zmiňován jako jedna z iniciativ vycházejících z článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, které jsou způsobilé pro pokračující podporu, za předpokladu, že splní stanovený soubor kritérií.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Konzultace o budoucnosti společného programu AAL

Komise konzultovala plány programu AAL s několika externími i interními zúčastněnými stranami. Do veřejné konzultace on-line o EIP-AHA, jež proběhla v roce 2011, se zapojilo 524 respondentů, kteří vyjádřili své názory na stávající vnitrostátní, regionální a místní iniciativy v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Asi 38 % odpovědí pocházelo od vládních institucí, 23 % od zástupců průmyslu, včetně malých a středních podniků, 7 % z odvětví zdravotní a sociální péče, 17 % z výzkumné a akademické komunity a 15 % od organizací zastupujících starší občany. Z konzultace vyplynulo, že koneční uživatelé nejsou dostatečné zapojeni do fáze vývoje, což je nejvýznamnější překážkou pro inovace.

Skupina pěti odborníků na vysoké úrovni v čele s bývalou komisařkou M. Kunevovou provedla v prosinci 2010 průběžné hodnocení současného společného programu AAL[1]. Jeho součástí byly rozhovory s více než 40 vybranými zúčastněnými stranami z celé Evropy, které jsou přímo zapojeny do hodnotového řetězce společného programu AAL. Přibližně 33 % z nich pocházelo z vládních institucí, 27 % z průmyslu, včetně malých a středních podniků, 27 % z výzkumné a akademické komunity a 11 % z organizací zastupujících starší občany. Hodnotící skupina zdůraznila, že pro společný program AAL i jeho následná opatření je důležité zajistit vysokou provozní výkonnost, více se zaměřit na široce cílená řešení v reálných životních situacích, podpořit technologie pro pečovatele a zprostředkovatele, posílit vazby s uživateli a zabezpečit zaváděcí činnosti.

Dále proběhla v roce 2010 veřejná konzultace online ohledně společného programu AAL a v roce 2011 byly posuzovány projekty financované v rámci programu AAL.

Komise v roce 2012 na zasedáních řídící skupiny pro posuzování dopadů rovněž konzultovala různé části programu, což přispělo k plánování přípravy zprávy o posouzení dopadů, zejména pokud jde o formulaci problémů a význam společného programu AAL pro ostatní generální ředitelství. Ke struktuře této zprávy a její argumentaci rovněž přispěla koordinační skupina zřízená podle článku 185 pod vedením GŘ pro výzkum a inovace.

2.2.        Varianty opatření

Ve zprávě o posouzení dopadů byly zvažovány tyto možnosti:

Možnost č. 1 – společný program AAL 2 totožný se společným programem AAL 1. Tato možnost slouží jako základní scénář a nepočítá se žádnou změnou programu. V období 2014–2020 by tedy společný program AAL pokračoval ve stejné podobě jako současný program AAL, který je prováděn od roku 2008 do roku 2013.

Možnost č. 2 – neprovádět společný program AAL 2. V rámci této možnosti by na úrovni EU po roce 2013 neexistoval žádný zvláštní program EU ani spolufinancování z EU, které by měly za cíl sdružit vnitrostátní výzkumné a inovační programy v oblasti IKT zaměřených na zajištění důstojného stáří. Finanční prostředky vyhrazené na opatření navazující na program AAL v rámci navrhovaného programu Horizont 2020 by mohly být využity na další výzkum zaměřený na důstojné stáří v rámci programu Horizont 2020, pokud bude tento program schválen.

Možnost č. 3 — V rámci této možnosti by společný program AAL 1 pokračoval, avšak byl by upraven jeho rozsah a zlepšeno provádění. Rozsah společného program AAL 2 by byl sladěn s úplným rozsahem EIP AHA. Kromě pilíře EIP AHA zahrnujícího aktivní stárnutí a nezávislý život by se program rovněž vztahoval na zbývající dva pilíře: jednak prevenci, screening a včasnou diagnózu, a jednak péči a léčbu. Kvůli změně rozsahu plynoucí z přizpůsobení EIP AHA by se název změnil ze společného programu pro asistované žití v přirozeném prostředí na společný program pro aktivní a asistované žití. Program by byl spolufinancován členskými státy, jakož i účastníky projektů stejně jako tomu je podle stávajícího společného programu AAL na roky 2008 až 2013. Úroveň financování ze strany EK v rámci programu Horizont 2020 by zůstala stejná jako v rámci 7. rámcového programu. Tato možnost by též znamenala vyšší zapojení koncových uživatelů, rozšíření základu pro financování na všechny subjekty a zlepšení provozní výkonnosti.

2.3.        Konzultace o posouzení dopadů

V únoru 2012 tyto možnosti přezkoumala Valná hromada společného programu AAL, která na závěr odhlasovala, že pokračování programu má strategický význam, a 15 z 23 současných zúčastněných zemích uvedlo, že upřednostňují možnost č. 3. Druhou preferovanou možností bylo pokračovat v programu v jeho současné podobě, tedy možnost č. 1. Pouze dvě země by pokračování programu nepodpořily, a přiklání se tudíž k možnosti č. 2.

V listopadu 2012 výbor pro hodnocení dopadů zprávu přezkoumal a schválil. Ve svém stanovisku požadoval ve zprávě o posouzení dopadů určitá zlepšení, která byla vzata v úvahu. Zpráva nyní lépe vysvětluje souvislosti politiky, zbývající problémy, selhání trhu a základní scénář. Byly také revidovány cíle, aby byl poskytnut pevný základ pro měření pokroku společného programu AAL 2. V rámci analýzy citlivosti byly ucelenějším způsobem nastíněny různé scénáře financování a byly dále rozvinuty možné sociální a zdravotní dopady. Na závěr bylo doplněno porovnání možností, pokud jde o účinnost, účelnost a soudržnost.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Návrh programu AAL vychází z článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie může stanovit pravidla pro účast Evropské unie na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů.

3.2.        Zásada subsidiarity

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Subsidiarita je zabezpečena tím, že návrh je založen na článku 185, který výslovně stanoví účast Unie ve výzkumných programech prováděných několika členskými státy. Všechny provozní aspekty činnosti jsou prováděny pokud možno na vnitrostátní úrovni, přičemž na evropské úrovni společného programu se zajišťuje koherentní přístup.

Cílů návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, protože specifické a vysoce odborné znalosti požadované pro výzkum a vývoj produktů a služeb založených na IKT pro zajištění důstojného stáří přesahují hranice států, a nelze je proto shromáždit pouze na vnitrostátní úrovni. Bez koherentního přístupu na evropské úrovni a zajištění kritického množství existuje vysoké riziko duplicity činností a z toho plynoucích zvýšených nákladů. Navíc je nepravděpodobné, že by skutečný vnitřní trh zaměřený na interoperabilní řešení IKT pro důstojné stáří mohl vzniknout bez společného programu s evropskou dimenzí.

Přidaná hodnota plynoucí z účasti EU je přímo spojena s uvedenými problémy: roztříštěností trhu EU a výzkumných aktivit, nedostatečným zaměřením na uvedení na trh v celé EU a chybějící sdílenou evropskou představou o trzích s IKT zaměřenými na důstojné stárnutí.

3.3.        Zásada proporcionality

Článek 185 Smlouvy o fungování Evropské unie vyzývá Unii, aby „se souhlasem dotyčných členských států stanovi[la] pravidla pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů“. Členské státy jsou hnací silou této iniciativy.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože členské státy budou odpovědné za vypracování svého společného programu a za všechny provozní aspekty. Specializovaná prováděcí struktura Sdružení AAL již za stávajícího společného programu AAL prokázala, že může provádět program účinně a efektivně. Unie poskytne pobídky k lepší koordinaci, zajistí, aby byl program AAL v součinnosti s politikami EU a s prioritami programu Horizont 2020 a přispíval k nim, bude provádění společného programu sledovat a zajistí ochranu finančních zájmů EU.

Navrhovaná organizační struktura zajišťuje minimální administrativní zátěž tím, že hlavní administrativní činnost provádějí vnitrostátní agentury, na které dohlíží a za něž odpovídá Sdružení AAL vytvořené pro tento účel.

3.4.        Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady na základě článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie. Závěry průběžného hodnocení a analýza možností v posouzení dopadů prokázaly, že článek 185 je nejvhodnějším prostředkem pro dosažení cílů programu AAL.

3.5.        Odchylky od pravidel pro účast v programu Horizont 2020

Aby bylo možné uplatnit finanční příspěvek Unie a chránit práva duševního vlastnictví v souladu s pravidly pro účast ve zúčastněných vnitrostátních programech jsou nutné odchylky od následujících ustanovení nařízení (EU) č.... [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020].

· Ověření finanční způsobilosti se rozšiřuje na všechny účastníky a provádí je zúčastněné vnitrostátní agentury pro financování: čl. 14 odst. 5.

· Specializovaná prováděcí struktura neuzavírá smlouvy s konečnými příjemci: čl. 16 odst. 1.

· Uplatňují se vnitrostátní pravidla pro financování, způsobilost nákladů, osvědčení o finančních výkazech a osvědčení o metodice: čl. 19 [odst. 1 a 5 až 7] a články 22 až 29.

· Pravidla pro práva duševního vlastnictví a šíření výsledků se řídí vnitrostátními pravidly: články 38–45.

Tyto odchylky jsou oprávněné, protože program AAL má sloužit jako program zaměřený na komerční využití, v němž se spojuje mnoho různých vnitrostátních zdrojů financování (například programy financování výzkumu a inovací, zdraví a průmyslu). Tyto programy mají ze své povahy různá pravidla pro účast a nelze očekávat, že budou plně v souladu s pravidly pro účast v programu Horizont 2020.

Kromě toho se program AAL zejména zaměřuje na malé a střední podniky a organizace uživatelů, které se obvykle činností EU v oblasti výzkumu a inovací neúčastní. Aby bylo možné snížit administrativní a právní práh pro jejich účast, poskytuje se jim finanční příspěvek Unie v souladu s pravidly jejich vnitrostátních programů financování, na které jsou více zvyklí, a provádí se prostřednictvím jediného grantu společně s odpovídající vnitrostátní veřejnou podporou. Společný program AAL (2008–2013) prokázal, že tento přístup dobře funguje a umožnil přilákat vysoký počet malých a středních podniků – více než 40 % účastníků.

Návrh poskytuje odpovídající záruky k zajištění toho, že specializovaná prováděcí struktura bude při poskytování finanční podpory třetím osobám dodržovat zásady rovného zacházení a transparentnosti, stejně jako k zajištění ochrany finančních zájmů Unie. Návrh rovněž předpokládá, že v dohodě uzavřené mezi Unií a specializovanou prováděcí strukturou budou k tomuto účelu obsažena podrobná ustanovení.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V legislativním finančním výkazu přiloženém k tomuto rozhodnutí jsou předloženy orientační rozpočtové důsledky. Ustanovení tohoto rozhodnutí a ustanovení pověřovací smlouvy, jež má být uzavřena mezi Komisí a specializovanou prováděcí strukturou, musí zajistit, že budou chráněny finanční zájmy EU.

Maximální částka příspěvku EU činí [175 000 000 EUR] v rámci programu Horizont 2020 z rozpočtu GŘ CONNECT přiděleného na společenskou výzvu č. 1, jejímž tématem je zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky[2].

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

5.1.        Zjednodušení

Návrh stanoví zjednodušení administrativních postupů pro soukromé subjekty. Příjemci prostředků na financování výzkumu, vyčleněných z nového společného programu, budou mít především prospěch z jednotného smluvního a platebního režimu s použitím známých vnitrostátních pravidel, aniž by museli podávat zvláštní hlášení ohledně příspěvku Unie. EU bude jednat přímo se sdružením AAL, které bude odpovědné za přidělování, sledování a podávání zpráv, pokud jde o využití příspěvku ze strany EU.

5.2.        Přezkum/revize/doložka o skončení platnosti

Návrh obsahuje doložku o přezkumu pro přezkum v polovině období, tedy po třech letech provádění. Celková doba platnosti bude omezena na dobu sedmi let činnosti a další tři roky dokončování.

5.3.        Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká Evropského hospodářského prostoru, a proto by jeho působnost měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

2013/0233 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účasti Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití, který společně provádí několik členských států

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 185 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Ve svém sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[4] Komise zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací s cílem dosáhnout v Unii inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Evropský parlament i Rada tuto strategii schválily.

(2)       Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), zřízený nařízením (EU) č..../2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne... 2013[5] (dále jen „rámcový program Horizont 2020“) se zaměřuje na dosažení většího dopadu na výzkum a inovace tím, že přispívá k posilování partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to i prostřednictvím účasti Unie v programech prováděných několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy.

(3)       Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 742/2008/ES ze dne 9. července 2008 o účasti Společenství v programu výzkumu a vývoje prováděném několika členskými státy a zaměřeném na zvyšování kvality života starších občanů prostřednictvím využití nových informačních a komunikačních technologií[6] stanoví finanční příspěvek Společenství na společný program výzkumu a vývoje pro oblast asistovaného žití v přirozeném prostředí (dále jen „společný program AAL“), který odpovídá finančnímu příspěvku členských států, avšak nepřesahuje částku 150 000 000 EUR po dobu trvání sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) vytvořeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006[7].

(4)       V prosinci 2012 předala Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o průběžném hodnocení společného programu AAL[8]. Toto hodnocení provedla skupina odborníků. Tito odborníci došli závěru, že společný program AAL učinil dobrý pokrok k dosažení svých cílů a dosáhl pozoruhodných výsledků a že by se v tomto programu mělo pokračovat i nad rámec stávajícího období financování. Skupina odborníků však upozornila na několik nedostatků, zejména na potřebu více do projektů zapojit uživatele a dále zlepšit provozní výkonnost, co se týče doby potřebné k uzavření smlouvy a dobu potřebné pro platby.

(5)       Ve svém sdělení nazvaném ,,Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“[9] Komise zdůraznila fakt, že stárnutí je jedním z největších problémů, kterému čelí všechny členské státy, a že větší využití nových technologií by mohlo přispět ke kontrole nákladů a zlepšení tělesného a duševního zdraví starších občanů a jejich aktivní účasti ve společnosti, jakož i ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Unie.

(6)       Ve sdělení nazvaném „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“[10] Komise uvedla stárnutí obyvatelstva jako jednu ze společenských výzev, u nichž inovační pokroková řešení mohou hrát významnou roli a posílit konkurenceschopnost, umožnit evropským podnikům zaujmout vůdčí postavení ve vývoji nových technologií, růst a zajistit si globální vedoucí úlohu na nových rostoucích trzích, zlepšit kvalitu a účinnost veřejných služeb, a přispět tak k vytvoření velkého počtu nových kvalitních pracovních míst.

(7)       Ve sdělení zabývajícím se evropskou stěžejní iniciativou „Digitální agenda pro Evropu“[11] navrhla Komise posílit společný program AAL s cílem řešit problémy spojené se stárnutím obyvatelstva.

(8)       Ve svém sdělení s názvem „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“[12] Komise navrhla, aby se vzaly v úvahu důležité priority plánu pro budoucí výzkumné a inovační pracovní programy a nástroje, které jsou součástí rámcového programu Horizont 2020. Komise rovněž navrhla, aby se zohlednily příspěvky, kterými by mohl společný program AAL přispět k evropskému partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

(9)       V rámci evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, vytvořeného v rámci Unie inovací, se očekává, že řešení založená na IKT budou hrát důležitou úlohu při plnění jeho cílů, které spočívají v prodloužení života o další dva roky prožité ve zdraví, čehož by mělo být dosaženo do roku 2020, dále ve zlepšení kvality života občanů a zvýšení účinnosti pečovatelských systémů v Unii. V jeho strategickém prováděcím plánu jsou stanoveny priority k urychlení a rozšíření inovací v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v celé Unii ve třech oblastech: prevence a podpory zdraví, péče a léčby a nezávislého života a sociálního začlenění.

(10)     Program výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití (dále jen „program AAL“) by měl navazovat na výsledky dosažené v rámci předchozího programu a řešit jeho nedostatky tím, že bude podporovat silnější zapojení uživatelů do projektů a svižnější provádění programu.

(11)     Měla být stanovena horní mez pro účast Unie na programu AAL po dobu platnosti rámcového programu Horizont 2020. Účast Unie na programu AAL by neměla přesahovat finanční příspěvek zúčastněných států po dobu trvání rámcového programu Horizont 2020, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a zajistilo se účinné zapojení zúčastněných států při dosahování cílů programu.

(12)     V souladu s cíli nařízení (EU) č..../2013 (rámcového programu Horizont 2020) by kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k rámcovému programu Horizont 2020 měly být oprávněny účastnit se programu AAL.

(13)     Aby se zajistilo, že finanční závazek ze strany Unie bude doplněn zúčastněnými státy, měl by být finanční příspěvek Unie podmíněn formálními závazky zúčastněných států před zahájením programu AAL a jejich plněním. Příspěvky zúčastněných států na program AAL by v zájmu efektivního fungování tohoto programu měly zahrnovat správní náklady vzniklé na vnitrostátní úrovni.

(14)     Společné provádění programu AAL vyžaduje prováděcí strukturu. Zúčastněné státy se dohodly na implementační struktuře pro program AAL a v roce 2007 zřídily mezinárodní neziskovou organizaci podle belgického práva, Sdružení pro asistované žití v přirozeném prostředí AISBL (dále jen „sdružení AAL“). Vzhledem k tomu, že podle zprávy o průběžném hodnocení se stávající struktury řízení společného programu AAL ukázaly jako účinné a kvalitní, mělo by sdružení AAL být využito jako prováděcí struktura a mělo by působit jako orgán pro přidělování prostředků a monitorování programu AAL. Sdružení AAL by mělo spravovat finanční příspěvek Unie a mělo by zajistit účinné provádění programu AAL.

(15)     V zájmu dosažení cílů programu AAL by sdružení AAL mělo poskytovat finanční podporu především prostřednictvím grantů pro účastníky akcí, které sdružení AAL vybere. Tyto akce by měly být vybírány na základě výzev k podání návrhů v rámci odpovědnosti sdružení AAL, kterému by měli být nápomocni nezávislí externí odborníci. Pořadí na seznamu by mělo být závazné, pokud jde o výběr návrhů a přidělování finančních prostředků z finančního příspěvku Unie a z vnitrostátních rozpočtů vyčleněných na projekty programu AAL.

(16)     Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s ustanoveními nepřímého řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie[13], a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012[14].

(17)     Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by Komise měla mít právo snížit, neposkytnout nebo ukončit finanční příspěvek Unie, pokud bude program AAL prováděn nedostatečně, částečně nebo opožděně, nebo pokud zúčastněné státy na financování programu AAL nepřispějí, nebo přispějí jen částečně či opožděně. Tato práva by měla být stanovena v pověřovací dohodě, jež má být uzavřena mezi Unií a sdružením AAL.

(18)     Účast na nepřímých akcích financovaných v rámci programu AAL podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../2013 ze dne ... 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)[15]. Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám společného programu AAL je nezbytné stanovit odchylky od uvedeného nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení.

(19)     Zvláštní odchylky od nařízení (EU) č. … /2013 [H2020 RfP] jsou nezbytné, protože program AAL má sloužit jako inovační program zaměřený na komerční využití, v němž se spojuje mnoho různých vnitrostátních zdrojů financování (například programy financování výzkumu a inovací, zdraví a průmyslu). Uvedené vnitrostátní programy mají ze své povahy různá pravidla pro účast a nelze očekávat, že budou plně v souladu s nařízením (EU) č. …/2013 [pravidla pro účast v programu Horizont 2020]. Kromě toho se program AAL zejména zaměřuje na malé a střední podniky a organizace uživatelů, které se obvykle činností EU v oblasti výzkumu a inovací neúčastní. S cílem usnadnit účast těchto podniků a organizací se finanční příspěvek Unie poskytuje v souladu s dobře známými pravidly jejich vnitrostátních programů financování a provádí se prostřednictvím jediného grantu, který v sobě slučuje financování z prostředků Unie s odpovídajícím vnitrostátním financováním.

(20)     Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[16], nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[17] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[18].

(21)     Komise by měla provést průběžné hodnocení posuzující zejména kvalitu a účinnost programu AAL a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, měla by rovněž provést závěrečné hodnocení a připravit o těchto hodnoceních zprávu.

(22)     Hodnocení by mělo vycházet z přesných a aktuálních informací. Na žádost Komise by proto sdružení AAL a zúčastněné státy měly předložit veškeré informace, které Komise do zpráv o hodnocení programu AAL potřebuje zahrnout.

(23)     Program AAL by měl zajistit účinné prosazování rovnosti žen a mužů a dodržovat etické zásady uvedené v rámcovém programu Horizontu 2020.

(24)     Protože se zúčastněné státy rozhodly v programu AAL i nadále pokračovat, protože jeho cíle přímo podporují a doplňují politiky Unie v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, a vzhledem k tomu, že cílů programu AAL nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států a z důvodu jejich rozsahu jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Účast v programu AAL

1.           Unie se účastní programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití (dále jen „program AAL“) prováděného společně [Belgií, Dánskem, Francií, Irskem, Kyprem, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemskem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Španělskem, Švédskem a Švýcarskem] (dále jen „zúčastněné státy“) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.           Jakýkoli jiný členský stát a jiná země přidružená k programu Horizont 2020 – rámcovému programu pro výzkum a inovace (2014–2020) zřízenému nařízením (EU) č..../2013 (dále jen „rámcový program Horizont 2020“) se může k programu AAL připojit, pokud splňuje kritéria stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto rozhodnutí. Členské státy a přidružené země, které splňují podmínku uvedenou v čl. 3 odst. 1 písm. c), se pro účely tohoto rozhodnutí považují za zúčastněné státy.

Článek 2

Finanční příspěvek Unie

1.           Maximální finanční příspěvek Unie na program AAL zahrnující správní a provozní náklady činí 175 000 000 EUR. Příspěvek bude uhrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na příslušné části zvláštního programu k provedení rámcového programu Horizont 2020 zřízeného rozhodnutím ..../2013/EU v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem vi) a s články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.           Roční finanční závazek EU v rámci programu AAL nesmí překročit roční finanční závazek zúčastněných států v rámci programu AAL.

3.           Jako příspěvek na správní náklady programu AAL se využije nejvýše 6 % finančního příspěvku Unie.

Článek 3

Podmínky pro poskytování finančního příspěvku Unie

1.           Finanční příspěvek Unie bude uhrazen za těchto podmínek:

a)      zúčastněné státy prokáží, že program AAL je vytvořen v souladu s přílohami I a II;

b)      zúčastněné státy nebo organizace určené zúčastněnými státy jmenují sdružení pro asistované žití v přirozeném prostředí, které je neziskovým sdružením s právní subjektivitou založeným podle belgického práva (dále jen „sdružení AAL“), jako strukturu odpovědnou za provádění programu AAL a za přidělování a monitorování finančního příspěvku Unie;

c)      jednotlivé zúčastněné státy se zaváží, že se budou na financování programu AAL podílet;

d)      sdružení AAL prokáže schopnost provádět program AAL, včetně přidělování a monitorování příspěvku Unie v rámci nepřímého řízení rozpočtu Unie v souladu s články 58, 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

e)      pro společný program AAL bude vytvořen model řízení v souladu s přílohou III.

2.           Během provádění programu AAL je finanční příspěvek Unie rovněž podmíněn tím, že:

a)      sdružení AAL bude provádět cíle programu AAL, jak je stanoveno v příloze I a činnosti stanovené v příloze II v souladu s nařízením (EU) č... [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020], s výhradou článku 5 tohoto rozhodnutí;

b)      bude udržován vhodný a účinný model řízení v souladu s přílohou III;

c)      sdružení AAL bude splňovat požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

d)      každý zúčastněný stát bude plnit své závazky uvedené v odst. 1 písm. c) a budou plněny roční závazky na podporu financování programu AAL.

Článek 4 Příspěvky zúčastněných států

1.           Příspěvky od zúčastněných států sestávají z:

a)      finančních příspěvků na nepřímé akce podporované v rámci programu AAL v souladu s přílohou II;

b)      věcné příspěvky odpovídající administrativním nákladům vnitrostátních správních orgánů na účinné provádění programu AAL v souladu s přílohou II.

Článek 5

Pravidla pro účast a šíření výsledků

1.           Pro účely nařízení (EU) č..../2013 [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020] se sdružení AAL považuje za orgán pro financování a poskytuje finanční podporu na nepřímé akce v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

2.           Odchylně od čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) č..../2013 [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020] ověřuje finanční způsobilost žadatelů určená agentura odpovědná za řízení vnitrostátních programů podle pravidel účasti v určených vnitrostátních programech.

3.           Odchylně od čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č..../2013 [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020] podepisuje dohody o grantech s účastníky určená agentura odpovědná za řízení vnitrostátních programů.

4.           Odchylně od článků 19 [(odst. 1, odst. 5 až 7] a 22 až 29 nařízení (EU) č..../2013 [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020] se na granty spravované určenými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů použijí pravidla pro financování určených vnitrostátních programů.

5.           Odchylně od článků 38 až 46 nařízení (EU) č..../2013 [pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020] se použijí pravidla určených vnitrostátních programů, kterými se řídí výsledky a přístupová práva ke stávajícím znalostem a výsledkům.

Článek 6 Provádění programu AAL

1.           Program AAL je prováděn na základě ročních pracovních plánů v souladu s přílohou II.

Článek 7

Dohody mezi Unií a sdružením AAL

1.           S výhradou kladného hodnocení ex ante sdružení AAL v souladu s čl. 61 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 uzavře Komise, jménem Unie, se sdružením AAL pověřovací dohodu a dohody o ročních převodech finančních prostředků.

2.           Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 1 se uzavře v souladu s čl. 58 odst. 3 a s články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Pověřovací dohoda též stanoví:

a)      požadavky týkající se příspěvku sdružení AAL, pokud jde o příslušné ukazatele z ukazatelů výkonnosti stanovených v příloze II rozhodnutí (EU) č..../2013 [zvláštní program k provedení rámcového programu Horizont 2020];

b)      požadavky týkající se příspěvku sdružení AAL ke sledování uvedenému v rozhodnutí (EU) č..../2013 [zvláštní program k provedení rámcového programu Horizont 2020];

c)      specifické výkonnostní ukazatele nezbytné k tomu, aby mohlo být sledováno fungování sdružení AAL v souladu s čl. 3 odst. 2;

d)      ujednání týkající se poskytování údajů a informací nutných k zajištění toho, aby Komise byla schopna plnit své povinnosti týkající se podávání zpráv a šíření informací.

Článek 8

Ukončení, snížení nebo pozastavení finančního příspěvku Unie

1.           V případě, že společný program AAL není prováděn v souladu s podmínkami stanovenými v článku 3, může Komise ukončit, úměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie v závislosti na skutečném provádění společného programu AAL.

2.           Jestliže zúčastněné státy na financování programu AAL nepřispívají, nebo přispívají částečně nebo opožděně, může Komise ukončit, úměrně snížit nebo pozastavit finanční příspěvek Unie s přihlédnutím k výši finančních prostředků, kterou na provedení programu AAL vyčlenily zúčastněné státy.

Článek 9

Audity ex-post

1.           Audity ex-post výdajů na nepřímé akce jsou prováděny určenými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů podle článku 23 nařízení (EU) č.... [rámcového programu Horizont 2020].

2.           Komise může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 provede sama.

Článek 10

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím opatření na prevenci podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, a to v souladu s předpisy a postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[19] a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[20] s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantovými dohodami nebo rozhodnutími o udělení grantu nebo smlouvami financovanými v souladu s tímto nařízením došlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

3.           Smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu plynoucí z provádění tohoto rozhodnutí obsahují ustanovení, kterým se Komise, sdružení AAL, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění auditů a vyšetřování, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.           Sdružení AAL umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám zmocněným Komisí či Účetním dvorem přístup do svých míst a prostor a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, nezbytným k provedení auditů uvedených v odstavci 3.

5.           Při provádění programu AAL přijmou zúčastněné státy právní a správní předpisy nebo jiná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie, zejména k zajištění úplného zpětného získání veškerých částek, které náleží Unii, v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

Článek 11

Předávání informací

1.           Na žádost Komise předloží sdružení AAL Komisi veškeré informace nezbytné k vypracování zpráv uvedených v článku 12.

2.           Zúčastněné státy předloží prostřednictvím sdružení AAL veškeré informace požadované Evropským parlamentem a Radou ohledně finančního řízení programu AAL.

3.           Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 ve zprávách stanovených v článku 12.

Článek 12

Hodnocení

1.           Do 31. prosince 2017 provede Komise průběžné hodnocení programu AAL. Komise vypracuje o tomto hodnocení zprávu, která bude obsahovat závěry hodnocení a připomínky Komise. Do 30. června 2018 předloží Komise tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.           Po skončení účasti Unie na programu AAL, avšak nejpozději do 31. prosince 2022 provede Komise závěrečné hodnocení programu AAL. Komise vypracuje o tomto hodnocení zprávu, ve které uvede výsledky hodnocení. Komise zašle zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

CÍLE programu AAL

1.           Program AAL má splnit tyto cíle:

1.1.        urychlit vznik inovačních produktů, služeb a systémů založených na IKT pro zajištění aktivní a zdravé stárnutí v domácím prostředí, v komunitě či v práci, a zlepšovat tak kvalitu života, samostatnost, účast na společenském životě, kvalifikaci nebo schopnost profesního zařazení starších občanů a snižovat náklady na poskytování zdravotní a sociální péče;

1.2.        zachovat a dále rozvíjet kritické množství aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na úrovni Unie v oblasti produktů a služeb založených na IKT pro aktivní a zdravé stárnutí;

1.3.        vyvíjet nákladově efektivní řešení, což zahrnuje také stanovení norem důležitých pro interoperabilitu a snazší lokalizaci a přizpůsobování společných řešení, jež jsou slučitelná s měnícími se sociálními preferencemi a regulačními aspekty na vnitrostátní nebo regionální úrovni, respektují soukromí a důstojnost starších lidí a případně podporují přístup ke službám ve venkovských a okrajových oblastech nebo jsou výhodná i pro jiné skupiny obyvatel, například osoby se zdravotním postižením.

2.           Program AAL má vytvořit příznivé prostředí pro účast malých a středních podniků.

3.           Program AAL se má zaměřit na aplikovaný výzkum a inovace určené ke komerčnímu využití a doplnit související dlouhodobější výzkum a rozsáhlé inovační činnosti podle rámcového programu Horizont 2020 a dalších evropských a vnitrostátních iniciativ. Měl by také přispět k provádění evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí.

PŘÍLOHA II

ČINNOSTI V RÁMCI programu AAL

I. Nepřímé akce

1.           Provádění programu AAL musí především podporovat tržně orientované výzkumné a inovační projekty v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, které musí prokázat možnost využít výsledky projektu v realistickém časovém rámci. Financování těchto nepřímých akcí v rámci programu AAL má především podobu grantů. Může mít i jinou formu, jako například ocenění, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovační řešení.

2.           Kromě toho mohou být podporována opatření pro účely zprostředkování, propagace programu, opatření ke zvyšování povědomí o současných možnostech na podporu zavádění inovačních řešení a propojení organizací na straně nabídky a poptávky a investorů.

3.           Rovněž mohou být podpořeny akce zaměřené na zvýšení kvality návrhů, studie proveditelnosti a semináře. V zájmu rozšíření skupiny zúčastněných stran zapojených do programu AAL je možné zvážit spolupráci s regiony Unie.

II. Provádění

1.           Program AAL je prováděn na základě ročních pracovních plánů, které určují témata pro výzvy k předkládání návrhů.

2.           Roční pracovní plány jsou výsledkem dohody s Komisí a slouží jako základ pro roční finanční příspěvek Unie.

3.           Součástí provádění programu AAL jsou konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami (včetně politických činitelů z veřejných orgánů, zástupců uživatelů, poskytovatelů služeb a poskytovatelů pojištění ze soukromého sektoru, jakož i zástupců průmyslu, včetně malých a středních podniků) o prioritách aplikovaného výzkumu a inovací, jimiž je třeba se zabývat.

4.           Provádění programu AAL zohledňuje demografické trendy a demografický výzkum, aby bylo možné nalézt řešení, která odpovídají sociální a hospodářské situaci v celé Unii.

5.           Náležitá pozornost se věnuje případným otázkám rovnosti pohlaví, etickým otázkám a problematice soukromí v souladu s mezinárodními směrnicemi.

6.           V souladu s povahou programu AAL zaměřenou na komerční využití a v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie, stanoví sdružení AAL příslušné minimální výkonnostní cíle pro lhůtu k udělení grantu a lhůtu pro platbu podle [pravidel pro účast a] [finančního nařízení] a zajistí, že je zúčastněné státy během provádění programu AAL dodržují.

7.           Každý zúčastněný stát umožní účast organizacím zastupujícím subjekty na straně poptávky.

8.           Každý zúčastněný stát spolufinancuje vybrané projekty účastníků ve svých příslušných vnitrostátních programech prostřednictvím určených agentur odpovědných za řízení vnitrostátních programů. Tyto agentury následně směřují financování Unie ze sdružení AAL na základě popisu společného projektu, který tvoří součást dohody, jež bude uzavřena mezi určenými agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů a příslušnými účastníky každého financovaného projektu.

9.           Po uzávěrce pro podávání návrhů projektů provede sdružení AAL ve spolupráci s agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů centrální kontrolu způsobilosti. Tato kontrola se provede na základě společných kritérií způsobilosti pro program AAL, která jsou zveřejněna společně s výzvou k předkládání návrhů projektů.

10.         Sdružení AAL s pomocí agentur odpovědných za řízení vnitrostátních programů zkontroluje, zda jsou splněna doplňující vnitrostátní kritéria způsobilosti stanovená ve výzvě k předkládání návrhů projektů.

11.         Tato vnitrostátní kritéria způsobilosti se vztahují pouze k právnímu postavení a finanční situaci jednotlivých účastníků, a nikoli k obsahu návrhu a týkají se:

11.1.      typu účastníka, např. právní formy a předmětu činnosti;

11.2.      odpovědnosti a životaschopnosti, včetně finančního zdraví a plnění daňových a sociálních povinností.

12.         Návrhy způsobilých projektů hodnotí a vybírá sdružení AAL za účasti nezávislých odborníků na základě transparentních a společných hodnotících kritérií stanovených ve zveřejněné výzvě k předkládání návrhů. Jakmile je tento výběr schválen valnou hromadou sdružení AAL, stává se pro zúčastněné státy závazným.

13.         Pokud účastník projektu nesplňuje jedno nebo více z výše uvedených vnitrostátních kritérií způsobilosti, nebo pokud je odpovídající vnitrostátní rozpočet na závazky týkající se financování vyčerpán, výkonná rada sdružení AAL může rozhodnout, že by mělo být provedeno dodatečné centrální nezávislé hodnocení příslušného návrhu ve spolupráci s nezávislými odborníky, v jehož rámci se návrh posoudí buď bez účasti příslušného účastníka, nebo s náhradním účastníkem, kterého navrhnou účastníci projektu.

14.         Právní a finanční otázky týkající se účastníků projektů vybraných pro financování vyřizuje určená agentura odpovědná za řízení vnitrostátních programů. Použijí se vnitrostátní správní předpisy a zásady.

PŘÍLOHA III

ŘÍZENÍ programu AAL

Organizační struktura programu AAL je tvořena takto:

1.           Sdružení AAL, mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, představuje specializovanou prováděcí strukturu vytvořenou zúčastněnými státy.

2.           Sdružení AAL je odpovědné za veškeré aktivity v rámci programu AAL. K úkolům sdružení AAL náleží správa smluv a rozpočtu, vypracování ročních pracovních plánů, vyhlašování výzev k předkládání návrhů, zajišťování hodnocení a vytváření pořadí projektů pro účely financování.

3.           Kromě toho sdružení AAL dohlíží na monitorování projektů a je za ně odpovědné a převádí související platby příspěvků Unie určeným agenturám odpovědným za řízení vnitrostátních programů. Rovněž organizuje osvětovou činnost.

4.           Sdružení AAL je řízeno valnou hromadou. Valná hromada je rozhodovací orgán programu AAL. Jmenuje členy výkonné rady a dohlíží na provádění programu AAL, včetně schvalování ročních pracovních programů, přidělování vnitrostátních finančních prostředků na projekty a vyřizování žádostí o nová členství. Jeho činnost je založena na zásadě jedna země – jeden hlas. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou, kromě rozhodnutí o nástupnictví, přijetí nebo vyloučení členů nebo rozpuštění sdružení, pro něž mohou být ve stanovách sdružení zakotveny zvláštní podmínky hlasování.

5.           Komise má na zasedáních valné hromady sdružení AAL status pozorovatele a schvaluje roční pracovní plán. Komise je zvána na všechna zasedání sdružení AAL a může se účastnit diskusí. Všechny příslušné dokumenty rozesílané v souvislosti s valnou hromadou se předávají také Komisi.

6.           Výkonná rada AAL – složená alespoň z předsedy, místopředsedy a pokladníka – je volena valnou hromadou k výkonu specifických řídících funkcí, jako je plánování rozpočtu, personální obsazení a uzavírání smluv. Právně zastupuje sdružení a podléhá valné hromadě.

7.           Ústřední řídící jednotka zřízená jako součást sdružení AAL odpovídá za ústřední řízení provádění programu AAL v úzké koordinaci a spolupráci s agenturami odpovědnými za řízení vnitrostátních programů, které jsou zmocněny zúčastněnými státy k provádění prací souvisejících s řízením projektů a správními a právními aspekty v zastoupení účastníků vnitrostátního projektu a k poskytování podpory při hodnocení a projednávání návrhů projektů. Ústřední řídící jednotka a agentury odpovědné za řízení vnitrostátních programů spolupracují jako řídící jednotka pod dohledem sdružení AAL.

8.           Poradní výbor složený ze zástupců průmyslu, uživatelů a dalších zúčastněných stran, pokud možno v rovnoměrném zastoupení pohlaví a generací, předkládá doporučení týkající se priorit a témat, která mají být předmětem výzev pro předkládání návrhů a dalších akcí v rámci programu AAL.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.         RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

            1.1.      Název návrhu/podnětu

            1.2.      Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

            1.3.      Povaha návrhu/podnětu

            1.4.      Cíle

            1.5.      Odůvodnění návrhu/podnětu

            1.6.      Doba trvání akce a finanční dopad

            1.7.      Předpokládaný způsob řízení

2.         SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

            2.1.      Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

            2.2.      Systém řízení a kontroly

            2.3.      Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.         ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

            3.1.      Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

            3.2.      Odhadovaný dopad na výdaje

            3.2.1.   Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

            3.2.2.   Odhadovaný dopad na operační prostředky

            3.2.3.   Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

            3.2.4.   Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

            3.2.5.   Příspěvky třetích stran

            3.3.      Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Účast Unie na programu výzkumu a vývoje v oblasti aktivního a asistovaného žití (program AAL), který společně provádí několik členských států

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[21]

Výzkum a technologický rozvoj: rámcový program Horizont 2020

opatření Digitální agendy č. 78; posílení společného programu AAL

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[22]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropa 2020

Unie inovací

Digitální agenda pro Evropu

Evropský výzkumný prostor

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Hlavní operační cíl tohoto legislativního návrhu, tj. účast Unie ve společném programu výzkumu a vývoje a inovací v oblasti aktivního a asistovaného žití, prováděném několika členskými státy, byl již stanoven v rámcovém programu Horizont 2020 pro výzkum a technologický rozvoj, a sice v jeho zvláštním programu ,,společenské výzvy“.

Konkrétní cíle související s tímto provozním cílem jsou:

(1) Zavést a provádět program AAL

(2) Zahájit opatření na podporu programu

(3) Zahájit a spolufinancovat projekty spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s výhledem na uplatnění na trhu po dvou až třech letech

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte dopady, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Program AAL bude financován ze společných prostředků vyčleněných z rozpočtu Unie, vnitrostátních rozpočtů a soukromých zdrojů a jeho účelem je realizace inovačních řešení v oblasti IKT, která občanům Evropy umožní nezávislé a důstojné stáří a zároveň přispějí k celkovému udržitelnému rozvoji péče o občany a zajistí nové ekonomické příležitosti pro evropský průmysl.

Přidaná hodnota zásahu ze strany Unie je podstatná, neboť:

Zásah Unie umožní vytvořit nový právní rámec, v němž lze slučovat finanční prostředky Unie a vnitrostátní finanční prostředky v rámci společné strategie na podporu mezinárodních projektů spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména za účasti malých a středních podniků. S použitím stávajících struktur by takové spolufinancování nebylo možné.

Program AAL umožní řešit problém demografického stárnutí tím, že podpoří vznik nových inovačních produktů a služeb založených na IKT pro nezávislý život starších lidí, a zvýší tak kvalitu jejich života, samostatnost a sníží náklady na jejich péči. Řešení této výzvy bude probíhat koherentním a neroztříštěným způsobem s vyšším kritickým množstvím, což povede k hospodárnějším a interoperabilním řešením.

Průmyslu, a zejména malým a středním podnikům bude poskytována účinnější podpora v podobě kritického množství a koherentního evropského přístupu k vývoji interoperabilních řešení. Kromě toho bude možné přizpůsobovat řešení v oblasti asistovaného žití vnitrostátním/regionálním sociálním preferencím a předpisům. Jedná se o důležitý předpoklad pro komerční využití a rozvoj trhu, který vytváří silný potenciál pro spoluúčast malých a středních podniků.

Navrhovaný systém vytvoří pobídky pro zvýšené vnitrostátní a průmyslové investice do výzkumu, vývoje a inovací v oblasti IKT a stárnutí, a tím přispěje ke splnění cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % evropského HDP.

Tento finanční výkaz se nezabývá makroekonomickou přidanou hodnotou pro evropskou ekonomiku a společnost, která vyplyne z využívání výsledků programu pro důstojné stárnutí.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele výsledků a dopadů stanovené ve specifickém cíli programu Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace sleduje specializovaná řídící struktura a každoročně je nahlašuje Komisi.

Očekávají se tyto výsledky, které budou měřeny pomocí souvisejících ukazatelů:

Posílení investic a vnitrostátního úsilí: poskytováním pobídek pro investice na základě společných strategií a společného provádění.

Ukazatele: i) počet zúčastněných zemí; ii) závazky a platby zúčastněných států; iii) vnitrostátní závazky k financování a vynaložené prostředky na projekty v rámci společného programu; iv) zdroje investované průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami prostřednictvím jejich účasti a spolufinancování projektů.

Zlepšení provázanosti výzkumu, vývoje a inovací v oblasti IKT pro zajištění důstojného stárnutí v celé Evropě: odstraněním stávající roztříštěnosti pomocí společných strategií a společných výzev k podávání návrhů s kritickým množstvím.

Ukazatele: Tohoto výsledku bude de facto dosaženo, až se společný program naplno rozběhne a bude se ho účastnit významný počet zemí.

Efektivnost programu: poskytnutím jistoty, pokud jde o dostupnost vnitrostátních rozpočtů, zavedením centrálního systému podávání návrhů, hodnocení a výběru a zajištěním uživatelsky vstřícného systému pro společný evropský aplikovaný a tržně orientovaný výzkum a inovace, který bude založen na obecně známých vnitrostátních pravidlech. Tato opatření by měla mít za následek novou účinnější podporu pro dotčené účastníky, zejména malé a střední podniky, a měla by tudíž vést k vyšším průmyslovým investicím a kratším lhůtám pro uvedení na trh a využití výsledků.

Ukazatele: v) časový interval mezi předložením návrhu a zahájením projektu; vi) počet účastnících se malých a středních podniků; vii) režijní náklady na provádění společného programu.

Významný ekonomický a sociální prospěch a podíl na plnění klíčových cílů politiky: tento ukazatel bude, spolu s ostatními předloženými ukazateli, posuzován v rámci plánovaného nezávislého hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Program AAL bude financován ze společných prostředků vyčleněných z rozpočtu Unie, vnitrostátních rozpočtů a soukromých zdrojů a jeho účelem je realizace inovačních řešení v oblasti IKT, která občanům Evropy umožní nezávislé a důstojné stáří a zároveň přispějí k celkovému udržitelnému rozvoji péče o občany a zajistí nové ekonomické příležitosti pro evropský průmysl.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přidaná hodnota zásahu ze strany Unie je podstatná, neboť:

· Zásah Unie umožní pokračovat ve stávajícím programu AAL, v němž lze slučovat finanční prostředky Unie a vnitrostátní finanční prostředky v rámci společné strategie na podporu mezinárodních projektů spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zejména za účasti malých a středních podniků. S použitím stávajících struktur by to nebylo možné.

· Program AAL umožní řešit problém demografického stárnutí tím, že podpoří vznik nových inovačních produktů a služeb založených na IKT pro nezávislý život starších lidí, a zvýší tak kvalitu jejich života a samostatnost a sníží náklady na péči o ně. Řešení této výzvy bude probíhat koherentním a neroztříštěným způsobem s vyšším kritickým množstvím, což povede k hospodárnějším a interoperabilním řešením.

· Průmyslu, a zejména malým a středním podnikům bude poskytována účinnější podpora v podobě kritického množství a koherentního evropského přístupu k vývoji interoperabilních řešení. Kromě toho bude možné přizpůsobovat řešení v oblasti asistovaného žití vnitrostátním/regionálním sociálním preferencím a předpisům. Jedná se o důležitý předpoklad pro komerční využití a rozvoj trhu, který vytváří silný potenciál pro zapojení malých a středních podniků.

· Navrhovaný systém vytvoří pobídky pro zvýšené vnitrostátní a průmyslové investice do výzkumu, vývoje a inovací v oblasti IKT a stárnutí, a tím přispěje ke splnění cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % evropského HDP.

Tento finanční výkaz se nezbývá makroekonomickou přidanou hodnotou pro evropskou ekonomiku a společnost, která vyplyne z využívání výsledků programu AAL.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na základě průběžného hodnocení předchozího společného programu AAL prováděného v rámci 7. RP byly získány tyto zkušenosti:

· program AAL by měl pokračovat, neboť jednoznačně přináší přidanou hodnotu, zejména pro malé a střední podniky, a to vytvořením nezbytného kritického množství v oblasti výzkumu a inovací pro důstojné stáří na evropské úrovni s cílem pomoci relevantním produktům a službám vstoupit na trh;

· program by se měl zaměřit na to, jak umožnit regionálním inovativním subjektům (většinou malým a středním podnikům) porozumět evropskému trhu a uplatnit se na něm;

· měl by zlepšit svou provozní účinnost, zejména pokud jde o dobu potřebnou pro udělení grantu a pro platby;

· měl by lépe zapojit poskytovatele služeb již do raných fází návrhu projektu a zejména zapojit koncové uživatele při vytváření specifikace výzev k předkládání návrhů a jejich hodnocení.

Tyto zkušenosti byly při formování programu AAL 2 vzaty v úvahu.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

V rámci prvního Evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (EIP AHA)[23] se očekává, že řešení založená na IKT budou hrát důležitou úlohu při plnění jeho cílů, a sice prodloužit do roku 2020 život o další dva roky prožité ve zdraví, zlepšit kvalitu života občanů a zvýšit účinnost pečovatelských systémů v Evropě. V jeho strategickém prováděcím plánu jsou stanoveny priority k urychlení a posílení inovací v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v celé Evropě ve třech oblastech: prevence a podpora zdraví, péče a léčba, nezávislý život a sociální začlenění. Zahájením EIP AHA Rada posílila budoucí význam programu AAL a jeho následných opatření. Program AAL je důležitou součástí provádění strategického prováděcího plánu, neboť se zaměřuje na úsek inovačního řetězce nazývaný „údolí smrti“. Program AAL bude z EIP rovněž těžit, protože EIP urychlí vytváření trhu, podpoří přijetí nových produktů a také přispěje ke zlepšení hraničních podmínek pro trh, například v oblasti normalizace a interoperability, které nejsou součástí programu AAL, ale v hodnocení a v konzultacích byly zmíněny jako překážky bránící zavádění nových produktů a služeb.

Program AAL doplňují významné vnitrostátní iniciativy, například vnitrostátní iniciativa pro AAL a stárnutí v Německu, inovační platforma pro asistované žití ve Spojeném království a platforma pro inovace v oblasti stárnutí ve Francii.

S těmito vzájemně propojenými programy, které společně pokrývají významnou část výzkumného a inovačního „řetězce“, má Evropa na světě jedinečnou sílu v oblasti IKT zaměřených na důstojné stáří. Program AAL dobře doplňuje dlouhodobější výzkum v oblasti IKT a stárnutí v rámci programu Horizont 2020 a řešení založená na IKT, která dodává, mohou být využita při inovačních činnostech a tržním ověřování v rámci programu Horizont 2020.

Program AAL se rovněž vzájemně doplňuje s iniciativou společného plánování (JPI) „Delší a lepší život“[24] zabývající se demografickými změnami, která sdružuje 13 evropských zemí a zabývá se novými znalostmi vycházejícími z vědeckých poznatků pro účely budoucí tvorby politiky v oblasti stárnutí, která by se opírala o širokou škálu výzkumných disciplín. Program AAL může poskytnout kontext pro aplikace multidisciplinárního výzkumu v rámci JPI, obohatit výzkumný program JPI o uživatelské zkušenosti a zároveň sdílet výzkumné metodiky, například celoživotní přístup.

V návrhu rozhodnutí o strategickém programu inovací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) 2014–2020 označila Komise „Inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí“ jako jedno z prioritních témat pro vlnu znalostních a inovačních společenství EIT v letech 2014–2015.

Souhrnně vzato tyto iniciativy pokrývají rozsáhlou část řetězce od základního výzkumu až po uvedení na trh, jak to doporučuje řada nezávislých hodnocení programů EU v oblasti výzkumu a inovací i politické dokumenty EU.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

– Návrh/podnět s platností od 01/01/2014 do 31/12/2023

– Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 u prostředků na závazky a od roku 2014 do roku 2023 u prostředků na platby.

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– následně plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[25]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

X Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Evropskou unií[26]

– X  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Za účelem řízení této iniciativy byla zřízena specializovaná prováděcí struktura nazvaná „Sdružení pro asistované žití v přirozeném prostředí“, kterou spravují zúčastněné země. Finanční příspěvek Unie na tuto iniciativu bude poskytován prostřednictvím této organizace. Vnitrostátní financující orgány nebo jimi pověřené subjekty budou spravovat finanční příspěvek EU a uzavírat grantové dohody s organizacemi, které tak získají finanční podporu pro společné činnosti v oblasti výzkumu a inovací.

Příslušné poznámky:

Finanční příspěvek Evropské unie bude vyplácen specializovanému řídícímu subjektu zřízenému zúčastněnými státy, který bude program řídit. Příspěvek Unie bude poskytnut za předpokladu, že byl schválen pracovní plán a související vnitrostátní rozpočtové závazky.

Organizační struktura programu AAL se skládá z těchto subjektů:

Sdružení AAL, které zúčastněné státy vytvořily jako specializovanou řídící strukturu, podepíše s Evropskou komisí pověřovací dohodu a dohody o ročních převodech finančních prostředků, aby získalo roční financování z rámcového programu. Sdružení AAL bude odpovědné za veškeré aktivity v rámci programu AAL a bude řízeno ředitelem, který bude právním zástupcem sdružení.

Sdružení AAL bude odpovědné za veškeré aktivity v rámci programu AAL. K úkolům sdružení AAL náleží správa smluv a rozpočtu, vypracování ročních pracovních programů, vyhlašování výzev k předkládání návrhů, zajišťování hodnocení a klasifikace projektů. Sdružení kromě toho dohlíží na monitorování projektů a převádí související platby příspěvků Evropské unie na určené agentury odpovědné za řízení vnitrostátních programů. Organizuje rovněž osvětovou činnost.

Sdružení AAL je řízeno valnou hromadou. Valná hromada je rozhodovacím orgánem programu AAL, jmenuje členy správní rady a dohlíží na provádění programu AAL, což mimo jiné znamená, že schvaluje roční pracovní plány, příděly z vnitrostátních rozpočtů na financování projektů a žádosti o nová členství. Její činnost bude založena na zásadě jedna země – jeden hlas a bude rozhodovat prostou většinou. Komise bude mít na jednáních valné hromady status pozorovatele.

Správní rada sdružení AAL – složená z ředitele a dvou náměstků (eventuálně jednoho náměstka a jednoho pokladníka) – bude volena k výkonu specifických řídících funkcí, jako je plánování rozpočtu, personální obsazení a uzavírání smluv. Právně zastupuje sdružení a podléhá valné hromadě.

Agentury odpovědné za řízení vnitrostátních programů jsou zmocněny zúčastněnými státy k provádění prací souvisejících s řízením projektů a správními a právními aspekty v zastoupení partnerů vnitrostátních projektů a k poskytování podpory při hodnocení a projednávání návrhů projektů. Práce těchto agentur probíhá pod dohledem sdružení AAL.

Poradní výbor složený ze zástupců průmyslu a dalších zúčastněných stran předkládá doporučení týkající se priorit a témat, která mají být předmětem výzev pro předkládání návrhů v rámci programu AAL.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Specializovaná struktura řízení v souladu s programem Horizont 2020 — rámcovým programem pro výzkum a inovace každoročně provádění programu AAL monitoruje a případně o něm podává zprávy Komisi. Program bude monitorován prostřednictvím výročních zpráv, které bude předkládat specializovaná řídící struktura. Uvedené zprávy budou poskytovat podrobný přehled o provádění společného programu podle ukazatelů uvedených v oddílu 1.4.4.

Po třech letech provádění programu bude za asistence nezávislých expertů provedeno hodnocení v polovině období, které posoudí: 1) provádění programu směřující k další integraci v oblasti vědy, řízení a financí; 2) přidanou hodnotu a účinnost společného programu při plnění jeho cílů. Na konci programu provedou externí odborníci závěrečné hodnocení.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

1) Hlavní rizika se týkají schopnosti specializované prováděcí struktury spravovat příspěvek z rozpočtu Unie a účinného sledování vnitrostátních agentur zapojených do každodenního fungování programu.

2) Dalším rizikem je účinná ochrana proti podvodům a možným finančním ztrátám v důsledku vysokého zapojení malých a středních podniků a přístupu spočívajícího v nepřímém centralizovaném řízení.

3) Třetí riziko se týká schopnosti zúčastněných zemí efektivně financovat své příspěvky na program.

2.2.2.     Předpokládané kontrolní metody

Ohledně rizik č. 1 a 2, viz kapitola 2.3.

Pokud jde o riziko č. 3, budou zavedena bezpečnostní opatření, která zajistí, že fondy EU mohou být uvolněny pouze na základě důkazů o vnitrostátních finančních závazcích jak na úrovni dohod o ročních převodech finančních prostředků, tak na úrovni plateb vnitrostátním účastníkům projektů společného programu. Další pojistkou je, že financování EU nesmí přesáhnout 50 % celkových veřejných finančních prostředků poskytnutých v programu a že podpora EU určená na správní výdaje nesmí překročit 6 % celkového příspěvku EU.

2.2.3.     Náklady na provádění kontrol a jejich přínosy; pravděpodobná míra nesouladu

V souladu s článkem 7 rozhodnutí o programu bude kontrolní systém zřízený pro provádění programu koncipován tak, aby poskytoval přiměřenou jistotu ohledně dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účinnosti a efektivnosti operací, jakož i zákonnosti a řádnosti souvisejících transakcí, přičemž se vezme v úvahu zvláštní povaha programu AAL jako partnerství v rámci veřejného sektoru. Kontrolní systém zajišťuje náležitou vyváženost mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro účastníky, aby mohl co nejlépe přispívat k dosažení cílů rámcového programu Horizont 2020.

2.3.        Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Uveďte stávající nebo plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

Článek 3 rozhodnutí o programu AAL uvádí, že příspěvek Unie je podmíněn tím, že sdružení AAL splní požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Podle článku 8 může Komise svůj příspěvek ukončit, snížit nebo pozastavit.

Pověřovací smlouva, jež má být uzavřena mezi Komisí a sdružením AAL v souladu s článkem 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, umožní Komisi, aby dohlížela na činnost sdružení AAL, zejména prováděním auditů.

Další opatření proti podvodům budou prováděna jako součást podrobné dohody mezi Komisí a specializovanou řídící strukturou.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo 09 04 03 01 Zlepšení celoživotního zdraví a životních podmínek u všech || RP/NRP ([27]) || zemí ESVO[28] || kandidátských zemí[29] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1A || || RP/NRP || ANO || ANO || ANO || ANO

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || číslo 1A || Okruh ...........................................................................................]

GŘ: CNECT || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || || ||

Číslo 09 04 03 01 || Závazky || (1) || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || || || || 175

Platby || (2) || 2,7 || 10 || 17,3 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 175

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1a) || || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[30] || || || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ CNECT || Závazky || =1+1a +3 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || || || || 175

Platby || =2+2a +3 || 2,7 || 10 || 17,3 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 175

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || || || || 175

Platby || (5) || 2,7 || 10 || 17,3 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 24,7 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 175

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0,008 || 0,008 || 0,038 || 0,008 || 0,008 || 0,008 || 0,038 || || || || 0,116

CELKEM prostředky z OKRUHU 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 25,008 || 25,008 || 25,038 || 25,008 || 25,008 || 25,008 || 25,038 || || || || 175,116

Platby || =5+ 6 || 2,708 || 10,008 || 17,338 || 24,708 || 24,708 || 24,708 || 24,738 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 175,116

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || 25,008 || 25,008 || 25,038 || 25,008 || 25,008 || 25,008 || 25,038 || || || || 175,116

Platby || =5+ 6 || 2,708 || 10,008 || 17,338 || 24,708 || 24,708 || 24,708 || 24,738 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 175,116

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || CELKEM

GŘ: CNECT || || || ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || || || || 1,834

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,024 || 0,024 || 0,024 || 0,024 || 0,024 || 0,024 || 0,024 || || || || 0,168

GŘ CNECT CELKEM || Prostředky || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || || || || 2,002

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || 0,286 || || || || 2,002

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 25,294 || 25,294 || 25,324 || 25,294 || 25,294 || 25,294 || 25,324 || || || || 177,118

Platby || 2,994 || 10,294 || 17,624 || 24,994 || 24,994 || 24,994 || 25,024 || 23,2 || 15,8 || 7,2 || 177,118

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh[31] || Průměrné náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1[32]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup 1 || Zavedení a provoz společného programu (*) || 1,5/ rok || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 7 || 10,5

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 1 || 1,5 || 7 || 10,5

SPECIFICKÝ CÍL č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup 2 || Podpůrné akce || 0,200 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 35 || 7

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 5 || 1 || 35 || 7

SPECIFICKÝ CÍL č. 3… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup 3 || Projekty (*) || 2 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 175 || 164,5

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 25 || 23,5 || 175 || 164,5

NÁKLADY CELKEM || || 25 || || 25 || || 25 || || 25 || || 25 || || 25 || || 25 || || 175

(*)        Náklady na centrální řízení společného programu AAL budou podpořeny až 6 % příspěvku EU a zahrnují náklady na hodnocení návrhů.

(**)      Za předpokladu, že průměrná celková částka nákladů na projekt bude činit 4 miliony EUR, z čehož 50 % bude hrazeno z veřejných zdrojů a rozdělí se mezi EU a zúčastněné státy v souladu s poměrem mezi příslušnými ročními závazky (odhad cca 40–50 %).

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || 0,262 || || || || 1,834

Ostatní správní výdaje || 0,180 || 0,180 || 0,180 || 0,180 || 0,180 || 0,180 || 0,180 || || || || 1,260

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,442 || 0,442 || 0,442 || 0,442 || 0,442 || 0,442 || 0,442 || || || || 3,094

Mimo OKRUH 5[33] víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 0,008 || 0,008 || 0,038 || 0,008 || 0,008 || 0,008 || 0,038 || || || || 0,116

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,008 || 0,008 || 0,038 || 0,008 || 0,008 || 0,008 || 0,038 || || || || 0,116

CELKEM || 0,450 || 0,450 || 0,480 || 0,450 || 0,450 || 0,450 || 0,480 || || || || 3,210

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017–2020 || Celkem

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2 || 2 || 2 || 8 || 14

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[34] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || ||

XX 01 04 yy[35] || – v ústředí || || || || ||

– při delegacích || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || ||

CELKEM || 2 || 2 || 2 || 8 || 14

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Hlavní úkoly vyplývající z akce budou tyto: -    účast na jednáních valné hromady sdružení AAL jako pozorovatel Komise, 4 dvoudenní zasedání ročně (na úrovni ředitelů / vedoucích útvarů) -    účast na pracovních seminářích a osvětových akcích třikrát za rok (na úrovni vedoucích útvarů) -    sjednávání, příprava a placení grantových smluv se specializovanou prováděcí strukturou (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt + asistentů) -    monitorování provádění + asistence při střednědobém a závěrečném hodnocení (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt) -    Finanční a právní audit provádění programu (na úrovni finančních úředníků)

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[36].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 || Celkem

Zúčastněné státy || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || || || || 175

Spolufinancované prostředky CELKEM || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || || || || 175

Spoluúčast

Maximální částka příspěvku Evropské unie ve výši až 25 milionů EUR ročně se vyplatí v případě, že zúčastněné státy vloží do programu AAL investice ve výši minimálně 25 milionů EUR ročně a v období 2014–2020 přispějí z vnitrostátních rozpočtů na programu AAL částkou nejméně 175 milionů EUR.

Příspěvek EU na provozní náklady v rámci programu AAL bude činit maximálně 6 % z celkového příspěvku EK na program AAL.

Příspěvek EU představuje paušální procentuální částku z celkového objemu veřejných prostředků ze zúčastněných vnitrostátních programů, ale v žádném případě nepřesáhne 50 % z celkového objemu veřejných prostředků na financování společného programu AAL. Tato paušální procentuální částka bude definována ve smlouvě mezi specializovanou řídící strukturou a Komisí a bude založena na víceletém závazku zúčastněných partnerských států a příspěvku Evropské unie.

Navíc budou tyto projekty spolufinancovány organizacemi, které se účastní projektů v oblasti výzkumu a vývoje vybraných na základě výzev k předkládání návrhů, jejichž vyhlašování bylo zahájeno v rámci programu. Tyto příspěvky by měly dosáhnout částky nejméně 300 milionů EUR po dobu trvání programu.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Viz http://ec.europa.eu/information_society/activities/einclusion/docs/aal/interim_evaluation_report.pdf

[2]               Částka je orientační a bude záviset na konečném legislativním finančním výkazu schváleném v rámci programu Horizont 2020 a na částce vyčleněné pro GŘ CONNECT na společenské výzvy, kterými jsou zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky.

[3]               Úř. věst. C …, …, s. …

[4]               KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010.

[5]               Úř. věst. … [H2020 RP].

[6]               Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 49.

[7]               Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[8]               KOM(2010) 763 v konečném znění ze dne 16. prosince 2010.

[9]               KOM(2006) 571 v konečném znění ze dne 12. října 2006.

[10]             KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6. října 2010.

[11]             KOM(2010) 245 v konečném znění ze dne 19. května 2010.

[12]             COM(2012) 83 final ze dne 29. února 2012.

[13]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[14]             Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

[15]             Úř. věst ..., …., s. ….[H2020 RP].

[16]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[18]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[21]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[22]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[23]             COM(2012) 83 final ze dne 29. února 2012.

[24]             KOM (2008) 468, Cesta ke společnému plánování ve výzkumu.

[25]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[26]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[27]             RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené prostředky

[28]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[29]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[30]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[31]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[32]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[33]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[34]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[35]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[36]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.