Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV /* COM/2013/0173 final - 2013/0091 (COD) */
DŮVODOVÁ
ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Evropský policejní úřad (Europol) zahájil
činnost jako mezivládní subjekt zřízený úmluvou mezi členskými
státy, která vstoupila v platnost v roce 1999. Rozhodnutím Rady
přijatým v roce 2009 se stal agenturou EU financovanou
z rozpočtu EU. Úkolem Europolu je podporovat činnost
vnitrostátních donucovacích orgánů a jejich spolupráci při
předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim.
Europol usnadňuje výměnu informací mezi donucovacími orgány
členských států a provádí analýzy trestné činnosti s cílem
pomáhat vnitrostátním policejním složkám při přeshraničních
vyšetřováních. Článek 88 Smlouvy o fungování Evropské
unie stanoví, že se Europol řídí nařízením přijatým řádným
legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje, aby spoluzákonodárci
stanovili způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem,
do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. Evropská policejní akademie („akademie CEPOL“)
byla ustavena v roce 2005 jako agentura EU zodpovědná za odbornou
přípravu příslušníků donucovacích orgánů. Jejím cílem je
usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami pořádáním
vzdělávacích kurzů s evropským rozměrem. Za úkol má také
vytvářet společné učební osnovy pro určitá témata,
šířit výsledky výzkumu a osvědčené postupy a koordinovat
výměnné programy pro školitele a vyšší policejní důstojníky.
Může vystupovat jako partnerský subjekt při poskytování
finančních příspěvků EU na konkrétní projekty. V dokumentu „Stockholmský program – otevřená
a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je[1]“,
vyzvala Evropská rada Europol, aby se rozvinul a stal se „centrem pro
výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států,
poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“.
Vyzvala dále k vytvoření evropských systémů odborné
přípravy a výměnných programů pro všechny dotčené
příslušníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni,
přičemž klíčovou úlohu při zajišťování evropského
rozměru svěřila akademii CEPOL. Ve sdělení „Strategie vnitřní
bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem
k bezpečnější Evropě“[2] Komise vymezila hlavní
úkoly, zásady a směry pro řešení bezpečnostních otázek v EU
a navrhla četná opatření, jež mají s přispěním Europolu a
akademie CEPOL řešit bezpečnostní rizika představovaná závažnou
trestnou či19nností a terorismem. V posledním desetiletí došlo v EU
kromě nárůstu závažné a organizované trestné činnosti i
k velké proměně jejích podob[3]. Europol v posouzení hrozeb
závažné organizované trestné činnosti v EU za rok 2013 (SOCTA 2013)
zjistil, že „závažná a organizovaná trestná činnost je stále
dynamičtějším a složitějším jevem, který je nadále významnou
hrozbou pro bezpečnost a blahobyt EU“[4]. Studie také poukazuje na
skutečnost, že „vliv globalizace na společnost a podnikatelskou sféru
přispívá k tomu, že se vynořily významné nové formy trestné
činnosti, kdy zločinecké sítě využívají mezer
v legislativě, internetu a hospodářské krize k tomu, aby s
malým rizikem vytvářely nezákonný zisk“[5]. Internet se používá jako
nástroj pro organizování a páchání trestné činnosti – slouží jako
komunikační nástroj, trh, místo náboru a poskytovatel finančních
služeb. Ulehčuje též nové formy kyberkriminality, podvody
s platebními kartami a šíření materiálů týkající se pohlavního
zneužívání dětí[6]. Závažná trestná činnost proto působí
stále větší škodu obětem, způsobuje hospodářské škody
velkého rozsahu a oslabuje pocit bezpečí, bez něhož lidé nemohou
účinně požívat svých práv a svobod. Trestné činy jako obchodování
s lidmi[7], obchod s drogami[8] a
se střelnými zbraněmi[9], finanční trestné činy jako
korupce[10], podvod[11] a praní špinavých
peněz[12] a kyberkriminalita[13]
jsou hrozbou pro osobní i ekonomickou bezpečnost obyvatel Evropy a navíc
vytvářejí ohromný nezákonný zisk, který zvyšuje moc zločineckých sítí
a připravuje veřejné orgány o velmi potřebné příjmy.
Terorismus je stále závažnou hrozbou pro bezpečnost EU, protože
přetrvává ohrožení evropské společnosti teroristickými útoky[14].
Trestná činnost je jedním
z pěti hlavních problémů, jichž se občané EU obávají[15].
Na otázku, na jakou problémy by se měly orgány EU zaměřit,
respondenti jmenovali boj proti trestné činnosti na čtvrtém
místě[16]. V nedávném průzkumu
vyjádřila většina uživatelů internetu v EU výrazné obavy v
souvislosti s kybernetickou bezpečností a kyberkriminalitou[17]. Za takové situace jsou potřebné agentury
EU, které poskytnou účinnou a účelnou podporu spolupráci, sdílení
informací a vzdělávání v oblasti prosazování práva. Zásady řízení agentur jako Europol a
CEPOL jsou vyloženy ve společném přístupu k decentralizovaným
agenturám EU, který v červenci 2012 schválil Evropský parlament, Rada
a Komise[18]. V něm se také uvádí, že „sloučení
agentur by mělo být zváženo v případech, kdy se jejich příslušné
úkoly překrývají, kdy lze předpokládat synergický efekt nebo v
případech, kdy by agentury mohly být účinnější, pokud by se
staly součástí větší struktury“. Sloučení Europolu a akademie CEPOL do
jedné agentury se sídlem ve stávajícím ústředí Europolu v Haagu by
mělo výrazný synergický efekt a přineslo by i úspory z
důvodu vyšší efektivity. Znalosti Europolu v oblasti operativní
policejní spolupráce ve spojení se zkušenostmi akademie CEPOL na poli
vzdělávání a výcviku by posílily vazby mezi těmito dvěma
oblastmi a vytvořily požadovaný synergický efekt. Kontakt operativních
pracovníků se školiteli v jedné agentuře by pomohl vymezit
potřeby v oblasti vzdělávání, a přispěl tak
k cílenému a pro praxi přínosnému evropskému vzdělávání
s významem pro celkovou policejní spolupráci v EU. Zamezilo by se
zdvojování podpůrných činností v těchto dvou agenturách a
výsledné úspory by mohly být přesunuty na základní operativní a
vzdělávací funkce. V hospodářské situaci, jež se vyznačuje
nedostatkem vnitrostátních i unijních prostředků, kdy by finance na
posílení vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů na úrovni EU
nemusely být jiným způsobem dostupné, je to obzvlášť důležité. Tímto návrhem nařízení se tedy stanoví
právní základ nového Europolu, jenž navazuje na Europol, který byl zřízen
rozhodnutím Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského
policejního úřadu (Europol), a na akademii CEPOL zřízenou rozhodnutím
Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní
akademie (EPA) a nahrazuje je. Návrh je v souladu s požadavky Lisabonské
smlouvy, s předpoklady vymezenými ve Stockholmském programu, prioritami
stanovenými ve Strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie a se
společným přístupem k decentralizovaným agenturám EU. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Rozhovory o přípravě reformy
Europolu, akademie CEPOL a o vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů
na úrovni EU probíhaly v roce 2010 a 2011 mezi Komisí a Evropským
parlamentem, Radou Evropské unie, správní radou Europolu, správní radou
akademie CEPOL a zástupci vnitrostátních parlamentů. Komise v souladu se svou politikou
zlepšování právní úpravy provedla dvě posouzení dopadů, v nichž
vyhodnotila různé možnosti týkající se Europolu a akademie CEPOL[19].
Posouzení dopadů týkající se Europolu
vycházelo ze dvou strategických cílů: jednak zvýšit objem informací, které
Europolu poskytují členské státy, a zadruhé vytvořit takové
prostředí pro zpracovávání informací, které umožní Europolu v plném
rozsahu pomáhat členským státům při předcházení závažné
trestné činnosti a terorismu a boji proti nim. U prvního cíle byly
vyhodnoceny dvě možnosti: i) vyjasnění právní povinnosti
členských států poskytovat Europolu údaje, zavedení motivačních
systémů a vytvoření mechanismu podávání zpráv o výsledcích jednotlivých
členských států, ii) udělení přístupu Europolu
k příslušným vnitrostátním databázím pro účely prosazování práva
na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez
uveřejnění dodatečných informací). Pokud jde o strategický cíl
týkající se prostředí pro zpracovávání informací, byly také vyhodnoceny
dvě možnosti: i) sloučení dvou stávajících analytických pracovních
souborů do jednoho a ii) vytvoření nového prostředí pro
zpracovávání údajů s procesními zárukami, které umožní zavedení zásad
ochrany údajů se zvláštním důrazem na ochranu soukromí již od návrhu. Posouzení dopadů týkající se akademie
CEPOL rovněž vycházelo ze dvou politických cílů: i) zajištění
kvalitnějšího, ucelenějšího a konsistentnějšího vzdělávání
o otázkách přeshraniční trestné činnosti širšímu okruhu
pracovníků donucovacích orgánů, ii) vytvoření rámce pro
splnění tohoto úkolu v souladu se společným přístupem k
decentralizovaným agenturám EU. S ohledem na to, že má předložit
systém vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů,
k jehož vytvoření bude třeba dodatečných finančních
prostředků, posoudila Komise různé možnosti: posílení a
zefektivnění akademie CEPOL jako samostatné agentury a úplné či
částečné sloučení funkcí akademie CEPOL a Europolu do nové
agentury Europol. Podle zavedené metodiky posoudila Komise
prostřednictvím meziútvarové řídící skupiny dopad zmíněných
možností na bezpečnost, na náklady (včetně na rozpočet
orgánů EU) a na základní práva. Z analýzy celkového dopadu vyplynula
preferovaná možnost, jež je základem tohoto návrhu. Podle posouzení dopadů
se zavedením této možnosti zvýší efektivita Europolu jako agentury, která
poskytuje komplexní podporu pracovníkům donucovacích orgánů
v Evropské unii. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Právním základem návrhu je článek 88 a
čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie. Cíl a obsah legislativního návrhu Cílem návrhu je: ·
Přizpůsobit činnost Europolu
požadavkům Lisabonské smlouvy, tj. vytvořit tímto nařízením
právní rámec Europolu a zavést mechanismus pro kontrolu činnosti Europolu
Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. Tím se
posílí demokratická legitimita a odpovědnost Europolu vůči
evropským občanům. ·
Dosáhnout cílů Stockholmského programu, tj.
vytvořit z Europolu „centrum pro výměnu informací mezi
donucovacími orgány členských států, poskytovatele služeb a platformu
pro služby v oblasti vymáhání práva“, vytvořit evropské systémy
vzdělávání a výcviku a výměnné programy pro všechny dotčené pracovníky
donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni. ·
V zájmu komplexnější podpory donucovacích
orgánů členských států svěřit Europolu nové
povinnosti. Europol by mimo jiné převzal současné úkoly akademie
CEPOL v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích
orgánů a vytvořil by systém vzdělávání a výcviku těchto
osob. Mohl by také budovat centra EU soustřeďující odborné znalosti
nezbytné pro boj proti určitým typům trestné činnosti, jež
patří mezi cíle Europolu, především Evropské centrum pro boj proti
kyberkriminalitě. ·
Vytvořit spolehlivý režim ochrany údajů
v rámci Europolu zaručující zejména, že inspektor ochrany údajů
Europolu má plnou nezávislost, může účinně jednat a má pravomoc
účinně zasáhnout. ·
Zlepšit řízení Europolu: zvýšit jeho
efektivitu a zajistit dodržování zásad stanovených společným
přístupem k decentralizovaným agenturám EU. Návrh dosahuje vymezených cílů takto: 1. Přizpůsobení činnosti
Europolu požadavkům Lisabonské smlouvy, posílení jeho odpovědnosti Nařízení zajišťuje, že činnosti
Europolu budou kontrolovány demokraticky zvolenými zástupci občanů
EU. Navrhovaná pravidla jsou v souladu se sdělením Komise o
způsobech kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které
jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty[20]. Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty: ·
dostávají informace prostřednictvím
výročních zpráv o činnosti a každoroční konečné účetní
závěrky, ·
pro informaci obdrží posouzení hrozeb, strategické
analýzy a všeobecné situační zprávy, které se týkají cílů Europolu,
výsledky studií a hodnocení zadaná Europolem a pracovní ujednání s orgány
třetích států, která slouží k provedení mezinárodních dohod
uzavřených Evropskou unií s těmito třetími zeměmi, ·
po schválení obdrží pro informaci víceleté a
roční pracovní programy, ·
dostávají zprávy o množství a kvalitě informací
poskytovaných Europolu jednotlivými členskými státy a o výsledcích jejich
národních jednotek, ·
mohou projednávat s výkonným ředitelem a
předsedou správní rady otázky týkající se Europolu, přičemž
dodržují povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Evropský parlament kromě toho: ·
plní funkci rozpočtového orgánu, zejména se mu
zasílá předběžný odhad příjmů a výdajů a zpráva o
rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok,
může žádat o veškeré informace nezbytné pro udělení absolutoria a
uděluje výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu, ·
je konzultován ohledně víceletého pracovního
programu Europolu, ·
obdrží pro informaci roční pracovní program
Europolu, ·
může pozvat kandidáta na místo výkonného
ředitele Europolu nebo na místo zástupce výkonného ředitele, kterého
vybrala správní rada, k pohovoru s příslušným parlamentním výborem, ·
může vyzvat výkonného ředitele, aby
zodpověděl otázky týkající se výkonu jeho funkce. Aby Evropský parlament mohl provádět
kontrolu a zároveň byla zaručena důvěrnost operativních
informací, musí s Europolem uzavřít pracovní ujednání o přístupu
k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím
zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím. 2. Europol jako centrum pro výměnu
informací mezi donucovacími orgány členských států Cílem návrhu je zvýšit objem informací
poskytovaných členskými státy Europolu v zájmu zlepšení zpravodajského
přehledu této agentury, která tak bude moci poskytovat kvalitnější
služby členským státům a více se podílet na utváření
politik EU. Stanoveného cíle bude dosaženo rozšířením povinnosti
členských států poskytovat Europolu důležité údaje. Návrh
obsahuje motivační prvek, neboť donucovacím orgánům
umožňuje získat finanční podporu při přeshraničních
vyšetřováních i v jiných případech než padělání eura.
Zavádí se mechanismus podávání zpráv pro kontrolu toho, jak členské státy
poskytují Europolu údaje. Aby mohl Europol lépe propojovat údaje, které
má již k dispozici, a následně je analyzovat, mění se struktura
zpracovávání údajů v této agentuře. Předběžné
definování databází a systémů se nahrazuje přístupem „ochrana
soukromí již od návrhu“ a je též zaručena naprostá transparentnost
vůči inspektoru ochrany údajů v Europolu i evropskému inspektoru
ochrany údajů (EIOÚ). Vysoké úrovně norem pro ochranu údajů a
bezpečnost údajů je dosaženo díky procesním zárukám vztahujícím se na
určité typy informací. Toto nařízení podrobně popisuje
účely zpracování údajů (křížové kontroly, strategické analýzy
či jiné analýzy obecné povahy, ve zvláštních případech operativní
analýzy), zdroje informací a kdo může mít k údajům přístup.
Vyjmenovává také kategorie osobních údajů a subjektů údajů,
jejichž údaje mohou být pro jednotlivé činnosti zpracovávání údajů
shromažďovány. Díky tomu může Europol přizpůsobit svou
informační architekturu výzvám, jimž budou v budoucnosti čelit
donucovací orgány v EU, a potřebám těchto orgánů. Po
zavedení této architektury dokáže nacházet souvislosti mezi údaji a analyzovat
je, rychleji identifikovat trendy a vzorce a omezit mnohonásobné uchovávání
údajů. Zároveň je zaručena vysoká úroveň norem pro ochranu
údajů, na jejichž dodržování bude dohlížet evropský inspektor ochrany
údajů. Analytici Europolu by tak získali širší obraz
o závažné trestné činnosti a terorismu v EU. Dokázali by rychle
identifikovat trendy a vzorce ve všech oblastech trestné činnosti a
vytvářet komplexnější a přínosnější zpravodajské dokumenty,
což přispěje k cíli podporovat donucovací orgány členských
států. 3. Nové povinnosti: vzdělávání a výcvik
a budování center EU pro boj proti určitým trestným činům V zájmu zajištění synergií
v podpoře, kterou EU poskytuje policejní činnosti, a kompletního
zavedení evropského systému vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů, který se navrhuje souběžně s tímto
nařízením[21], převezme Europol úkoly dříve
svěřené akademii CEPOL a bude je dále rozvíjet. Užší vazby mezi
vzděláváním, výcvikem a operativní činností umožní cílenější a
pro praxi přínosnější vzdělávání a výcvik pracovníků
donucovacích orgánů. Prostřednictvím nového útvaru, Akademie
Europolu, převezme Europol odpovědnost za podporu, přípravu,
poskytování a koordinaci vzdělávacích činností pro pracovníky
donucovacích orgánů na strategické úrovni, a nejen pro vyšší policejní
důstojníky (jak tomu je podle stávajícího rozhodnutí o akademii CEPOL).
Cílem těchto činností je zvýšit informovanost o mezinárodních i
unijních nástrojích, podpořit přeshraniční spolupráci,
prohloubit odborné znalosti o konkrétních oblastech trestné činnosti
či policejní práce a připravovat na účast v civilních
policejních misích EU v třetích zemích. Europol bude odpovídat za
vytváření a posuzování takových vzdělávacích nástrojů, které
budou reagovat na požadavky plynoucí z pravidelného hodnocení
vzdělávacích potřeb. Bude se též podílet na výzkumu a podle
potřeby vytvářet partnerství s institucemi Unie a soukromými
akademickými ústavy. Nové povinnosti Europolu v oblasti
vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů a osvědčené
postupy stanovené společným přístupem k decentralizovaným
agenturám EU se zohlední ve složení, funkcích a postupech správní rady. Správní radě bude nápomocen vědecký
výbor pro vzdělávání a výcvik, který zajistí vysokou vědeckou
úroveň vzdělávací činnosti Europolu a bude na ni dohlížet. V zájmu zvýšení kapacity EU pro potírání
některých kriminálních jevů, které vyžadují spolupráci, může
Europol budovat centra pro boj proti určitým formám trestné činnosti,
například Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě. Taková centra EU slučující různé
přístupy k boji proti určitým formám trestné činnosti by
zvýšila hodnotu opatření členských států. Mohla by se stát
například informační základnou, sdílet znalosti přispívající k
budování kapacit v členských státech, napomáhat při
vyšetřováních vedených členskými státy nebo vystupovat za evropské
vyšetřovatele působící v konkrétních oblastech prosazování
práva. 4. Spolehlivý režim ochrany údajů Návrh zesiluje režim ochrany údajů
vztahující se na činnosti Europolu. Plánují se zejména tato opatření: ·
Stávající nezávislý režim ochrany údajů
v Europolu se posiluje, neboť začíná ve velkém rozsahu
stavět na zásadách stanovených nařízením (ES) č. 45/2001 o
ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů
orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[22].
S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 připojené ke
Smlouvě uznává specifickou povahu zpracovávání osobních údajů v
oblasti prosazování práva, byla však pravidla ochrany údajů
v Europolu uvedena v soulad s ostatními nástroji pro ochranu
údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce. Jedná se
zejména o úmluvu č. 108[23], doporučení Rady Evropy č. (R) 87[24]
a rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů
zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních
věcech[25]. Tím bude zaručena vysoká úroveň
ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a
zároveň bude zohledněna specifická povaha oblasti prosazování práva. ·
Přístup členských států
k osobním údajům uchovávaným Europolem pro potřeby operativních
analýz je omezen na nepřímý přístup na základě systému hit/no
hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných
informací). Výsledkem automatizovaného porovnání je anonymní výstup o tom, zda
se údaje v držení členského státu, který žádá o srovnání, shodují
s údaji uchovávanými Europolem. Související osobní údaje nebo údaje o
jednotlivých případech se poskytují pouze na základě zvláštní
následné žádosti. ·
Zpracovávání osobních údajů obětí,
svědků, nezletilých a jiných osob než podezřelých je zakázáno
s výjimkou případů, kdy je naprosto nezbytné. Toto omezení se
vztahuje i na údaje, které odhalují rasový či etnický původ,
politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení,
členství v odborech, jakož i na údaje týkající se zdraví a sexuálního
života (citlivé osobní údaje). Dále platí, že citlivé osobní údaje se mohou
zpracovávat, pouze pokud doplňují jiné osobní údaje již zpracovávané
Europolem. Vždy jednou za šest měsíců má Europol povinnost podávat
přehled všech citlivých osobních údajů evropskému inspektoru ochrany
údajů. Dále platí, že nelze přijmout rozhodnutí s právními
účinky pro subjekt údajů pouze na základě automatizovaného
zpracování citlivých osobních údajů, pokud to nepovoluje právo Unie,
vnitrostátní právo nebo pokud k tomu nedá souhlas evropský inspektor
ochrany údajů. ·
V zájmu zvýšení transparentnosti se posiluje
právo fyzických osob na přístup k osobním údajům uchovávaným
Europolem. Informace, které musí Europol poskytnout fyzické osobě žádající
o přístup ke svým údajům, jsou v tomto nařízení
taxativně vyjmenovány. ·
Návrh vymezuje jasná pravidla pro rozdělení
odpovědnosti v otázkách ochrany údajů, zejména ukládá Europolu
odpovědnost přezkoumávat, zda trvá potřeba uchovávat osobní
údaje. ·
Povinnost vedení protokolů a dokumentace,
která se vztahovala pouze na přístup k údajům, se rozšiřuje na
více činností zpracovávání údajů: shromažďování, úpravu,
přístup, zveřejnění, kombinování a výmaz. V zájmu lepší
kontroly nad využíváním údajů a transparentnosti ohledně toho, kdo
údaje zpracovává, zakazuje nařízení změnu těchto protokolů. ·
Kdokoli může po Europolu požadovat náhradu
škody za protiprávní zpracování údajů či za činnost
neslučitelnou s tímto nařízením. V takovém případě
Europol a členský stát, kde vznikla škoda, nesou společnou a
nerozdílnou odpovědnost (Europol podle článku 340 Smlouvy a
členský stát na základě svého vnitrostátního práva). ·
Posiluje se úloha externího orgánu dohlížejícího na
ochranu údajů v Europolu. Za dozor nad zpracováváním osobních údajů,
které Europol provádí, bude odpovídat evropský inspektor ochrany údajů.
Jsou tak v plném rozsahu splněna kritéria nezávislosti vymezená
judikaturou Soudního dvora a díky kontrolním pravomocem evropského inspektora
ochrany údajů je zajištěn i účinný dozor nad ochranou
údajů. ·
K dohledu nad ukládáním a vyhledáváním osobních
údajů i jejich předáváním příslušným členským státem
Europolu jsou však nadále příslušné vnitrostátní orgány pro ochranu
údajů. Tyto orgány stále odpovídají za posuzování, zda takové ukládání,
vyhledávání nebo předávání těchto údajů neporušuje práva
subjektu údajů. ·
Nařízení zavádí prvky společného dozoru
nad údaji předávanými Europolu a jím zpracovávanými. Ve zvláštních
případech vyžadujících účast členských států a v zájmu
jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé Evropské unii by
evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dozoru měli
každý v rámci svých pravomocí spolupracovat. 5. Kvalitnější řízení Návrh zlepšuje řízení Europolu
prostřednictvím úspor z rozsahu, zjednodušením postupů, zejména co se
týče správní rady a výkonného ředitele, a sladěním řízení
této agentury se zásadami stanovenými ve společném přístupu k
decentralizovaným agenturám EU. V zájmu účinné kontroly fungování
Europolu je v jeho správní radě zastoupena Komise a členské
státy. S cílem zohlednit dvojí mandát nové agentury – operativní podporu a
vzdělávání a výcvik donucovacích orgánů – jsou řádní
členové správní rady jmenováni na základě svých znalostí o spolupráci
v oblasti prosazování práva, zatímco náhradníci jsou jmenováni na
základě svých znalostí o vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů. Náhradníci vystupují jako řádní členové
vždy, když se jedná či rozhoduje o otázkách vzdělávání a výcviku.
V odborných otázkách poskytuje správní radě poradenství vědecký
výbor pro odborné otázky vzdělávání a výcviku (vědecký výbor pro
vzdělávání a výcvik). Správní radě se udělují nezbytné
pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho
plnění, přijímat vhodná finanční pravidla a plánovací dokumenty,
vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu
přijímá rozhodnutí, přijímat výroční zprávu o činnosti a
jmenovat výkonného ředitele. V zájmu zjednodušení postupu
přijímání rozhodnutí může správní rada rozhodnout o ustavení výkonné
rady. Tato nepočetná výkonná rada, v níž má Komise svého zástupce, by
mohla bedlivěji dohlížet na činnosti Europolu s cílem posílit dohled
nad správním a rozpočtovým řízením, zejména nad záležitostmi auditu. Pro zajištění efektivity běžného
provozu Europolu je výkonný ředitel jeho právním zástupcem a vedoucím
pracovníkem. Při plnění svých úkolů má naprostou nezávislost a
zaručuje, že Europol plní úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný
ředitel odpovídá zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích
dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí,
a za provádění ročních a víceletých pracovních programů Europolu
a dalších plánovacích dokumentů. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Úplné sloučení akademie CEPOL a Europolu
přinese synergický efekt a úspory z důvodu vyšší efektivity. Předpokládá se, že v období 2015–2020
bude dosaženo úspor ve výši 17,2 milionu EUR a 14 zaměstnanců
v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE). Přestože předmětný návrh
využívá těchto úspor a staví na existujících zdrojích, bude Europol
potřebovat další prostředky na plnění nových úkolů –
vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů a
zpracovávání a analýzu informačních toků, u nichž se předpokládá
nárůst, a to i prostřednictvím Evropského centra pro boj proti
kyberkriminalitě. Provoz a rozvoj tohoto
centra má zdaleka nejvyšší dopad na zdroje. Bez
ohledu na potřebu nových zdrojů se počet zaměstnanců
akademie CEPOL a Europolu nyní snižuje o 5 % stejně jako v ostatních
agenturách EU. CEPOL a Europol dále uvolní pracovní místa na nové úkoly a ve
prospěch agentur v počáteční fázi rozvoje. Bude třeba 12 nových FTE pro plnění
úkolů týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích
orgánů. Jedná se o činnosti potřebné k zavedení evropského
systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů,
který se navrhuje souběžně s tímto nařízením. Lidské zdroje na nové vzdělávací činnosti
se získají sloučením akademie CEPOL s Europolem, jímž se uspoří 14
pracovních míst, tj. 10,1 milionu v období 2015–2020. Zrušením 14 pracovních míst by měla akademie
CEPOL splnit požadavek na snížení počtu zaměstnanců o 5 % a
přispět do fondu pracovních míst určených k přesunu do
jiných agentur. Mimoto se ušetří odhadem
7,1 milionu EUR díky snížení nákladů na budovy a zařízení a
výdajů správní rady. Převedením
přibližně 40 zaměstnanců ze současného sídla akademie
CEPOL v britském Bramshillu do sídla Europolu v nizozemském Haagu
vzniknou omezené jednorázové náklady odhadované na 30 000 EUR. CEPOL bude muset přesídlit v každém
případě, neboť Spojené království ohlásilo úmysl sídlo v
Bramshillu uzavřít. Europol bude potřebovat tři nové
FTE, kteří se budou zabývat se zvýšenými požadavky na zpracovávání
informací plynoucími z očekávaného nárůstu objemu informací
dodávaných Europolu v důsledku tohoto návrhu (který obsahuje
posílenou povinnost členských států poskytovat Europolu
příslušné údaje ve spojení s finanční podporou jednotlivým
vyšetřováním a vypracováváním monitorovacích zpráv). Nábor těchto pracovníků, jehož personální
náklady se odhadují na 1,8 milionu EUR v období 2015–2020, bude probíhat
postupně, od roku 2015 do roku 2017. Přibližně
dvě třetiny těchto nákladů však budou kompenzovány úsporami
ze sloučení akademie CEPOL s Europolem: dva
FTE se zajistí díky sloučení této akademie jako dvě ze 14
ušetřených pracovních míst. Co se týká Evropského centra pro boj proti
kyberkriminalitě, v období 2015–2020 bude přijato
v přepočtu dalších 41 FTE. Úkoly,
které budou tito pracovníci plnit, jsou vymezeny v doprovodném pracovním
dokumentu útvarů Komise. Náklady na
Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě se bez personálních
nákladů odhadují v uvedeném období na 16,6 milionu EUR. V roce 2013 bylo Evropskému centru pro boj
proti kyberkriminalitě již přiděleno 44 FTE prostřednictvím
vnitřních přesunů v Europolu a v rámci návrhu
rozpočtu na rok 2014 Europol požádal o dalších 17 takových
zaměstnanců. Aby Europol vyhověl požadavku na 5%
snížení počtu pracovních míst a přispěl do společného fondu
pro přesuny, mělo by být kromě 12 FTE zrušených v roce 2014
zrušeno dalších 34 míst v období 2015–2018. Tento návrh dále vyžaduje odhadem jednoho
nového FTE pro evropského inspektora ochrana údajů. Díky změně systému dozoru nad ochranou údajů
uspoří Europol 3 miliony EUR v období 2015–2020, protože již nebude
nezbytné poskytovat finanční podporu společnému kontrolnímu orgánu.
Evropskému inspektoru ochrany údajů vzniknou ve stejném období
dodatečné náklady ve výši 1,5 milionu EUR. Dopad tohoto legislativního návrhu na
rozpočet v období 2015–2020 je následující: 623 milionů EUR pro
sloučenou agenturu a 1,5 milionu EUR pro evropského inspektora ochrany
údajů[26]. 2013/0091 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o zřízení agentury Evropské unie pro
spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva
(Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV EVROPSKÝ
PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu
o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 a čl. 87 odst.
2 písm. b) této smlouvy, s ohledem na návrh
Evropské komise, po postoupení návrhu
legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, po konzultaci s
evropským inspektorem ochrany údajů, v souladu s
řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto
důvodům: (1) Europol byl zřízen
rozhodnutím 2009/371/SVV[27] jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného
rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost
příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou
spolupráci při předcházení organizované trestné činnosti,
terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti, které se dotýkají dvou
nebo více členských států, a boji proti nim. Rozhodnutí 2009/371/SVV
nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na
článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu)[28]. (2) Podle článku 88 Smlouvy
se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním
postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly
činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny
vnitrostátní parlamenty. Rozhodnutí 2009/371/SVV je proto třeba nahradit
nařízením, které stanoví pravidla parlamentní kontroly. (3) Evropská policejní akademie
(CEPOL) byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV[29]
s cílem usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami
pořádáním a koordinací vzdělávací činnosti s evropským
rozměrem. (4) Dokument „Stockholmský
program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým
občanům a chrání je“[30] požaduje, aby se Europol rozvinul a stal se
„centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských
států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání
práva“. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě
přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury.
Stockholmský program dále vytyčuje cíl vytvořit skutečnou
evropskou kulturu v oblasti prosazování práva cestou vytvoření evropských
systémů odborné přípravy a výměnných programů pro všechny
dotčené příslušníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní
úrovni. (5) Zločinecké a
teroristické sítě velkého rozsahu představují podstatnou hrozbu pro
vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a blaho jejích
občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že
zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy
trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích.
Vnitrostátní donucovací orgány musí proto úžeji spolupracovat se svými
protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné
vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší
podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a
při provádění analýz a vyšetřování. To vyplývá i z hodnocení
rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV. (6) Vzhledem k vazbám mezi
úkoly Europolu a akademie CEPOL by sloučení a racionalizace funkcí
těchto agentur zvýšilo operativní účinnost, význam vzdělávacích
akcí a efektivitu policejní spolupráce v Unii. (7) Rozhodnutí 2009/371/SVV a
2005/681/SVV by proto měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením,
jež vychází ze zkušeností s prováděním obou rozhodnutí. Europol
zřízený tímto nařízením by měl nahradit a převzít funkce
Europolu a akademie CEPOL, jak byly vymezeny zrušenými rozhodnutími. (8) Vzhledem k tomu, že
trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice,
měl by Europol podporovat a posilovat činnost členských
států a jejich spolupráci při předcházení závažné trestné
činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států, a
při boji proti ní. Europol by také měl pomáhat členským
státům při řešení společných problémů týkajících se
terorismu, protože ten tvoří jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro
bezpečnost Unie. Jako agentura EU v oblasti prosazování práva by měl
Europol také podporovat a posilovat činnost a spolupráci
zaměřené na potírání těch forem trestné činnosti, které
poškozují zájmy EU. Dále by měl nabízet podporu při předcházení
a boji proti souvisejícím trestným činům, jejichž účelem je
obstarání prostředků pro trestné činy spadající do působnosti
Europolu, napomáhání těmto trestným činům, jejich páchání nebo
nepotrestání. (9) Europol by měl zajistit
kvalitnější, ucelené a konzistentní vzdělávání a výcvik
pracovníků donucovacích orgánů všech hodností a úrovní v jasném
rámci, který bude odpovídat na potřeby zjištěné v oblasti
vzdělávání a výcviku. (10) Europolu by měla být
udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo
koordinaci trestních vyšetřování ve zvláštních případech, u nichž by
přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových
žádostech měl informovat Eurojust. (11) Ke zvýšení účinnosti
Europolu jako centra pro výměnu informací v Unii je třeba
jasně vymezit povinnosti členských států poskytovat Europolu
údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností
by se členské státy měly zaměřit zejména na poskytování
údajů důležitých pro boj proti trestným činům,
jež jsou příslušnými politickými nástroji Unie považovány za
strategické a operační priority EU. Členské státy by měly
Europolu rovněž poskytovat duplikát dvoustranných a vícestranných
výměn informací s jinými členskými státy o trestné činnosti
patřící mezi cíle Europolu. V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a
sdílení informací by měl Europol poskytovat členským státům
podporu ve větším rozsahu. Všem orgánům Unie a vnitrostátním
parlamentům by měl Europol předkládat výroční zprávu o
rozsahu, v jakém mu jednotlivé členské státy poskytují informace. (12) Za účelem zajištění
účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém
členském státě měla být zřízena národní jednotka. Ta by
měla být hlavním styčným subjektem mezi vnitrostátními donucovacími
orgány, vzdělávacími zařízeními a Europolem. V zájmu trvalé a
účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami
a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka
přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného
důstojníka. (13) S ohledem na
decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na
potřebu zajistit v určitých případech rychlou výměnu
informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat při
jednotlivých vyšetřováních přímo s donucovacími orgány
v členských státech, ale současně musí informovat národní
jednotky Europolu. (14) S cílem zajistit, aby
vzdělávání a výcvik poskytované pracovníkům donucovacích orgánů
na úrovni EU dosahovaly vysoké kvality, byly ucelené a konzistentní, by
měl Europol postupovat v souladu s politikou Unie pro vzdělávání a
výcvik donucovacích orgánů. Vzdělávání a výcvik na úrovni EU by
měly být dostupné pracovníkům donucovacích orgánů všech hodností
a úrovní. Europol by měl zajistit hodnocení těchto vzdělávacích
činností a také, aby závěry plynoucí z posuzování vzdělávacích
potřeb byly zohledněny v plánování s cílem omezit zdvojování práce.
Europol by měl prosazovat, aby členské státy uznávaly vzdělávání
a výcvik poskytované na úrovni Unie. (15) Je také nezbytné zlepšit
řízení Europolu prostřednictvím úspor z rozsahu a zjednodušením
postupů. (16) V zájmu účinné
kontroly fungování Europolu by v jeho správní radě měla být
zastoupena Komise a členské státy. S cílem zohlednit dvojí
mandát nové agentury – operativní podporu a vzdělávání a výcvik
v oblasti prosazování práva – by řádní členové správní rady
měli být jmenováni na základě svých znalostí o spolupráci
v oblasti prosazování práva, zatímco náhradníci by měli být jmenováni
na základě svých znalostí o vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů. Náhradníci by měli vystupovat jako řádní
členové za nepřítomnosti řádného člena a vždy, když se
jedná či rozhoduje o otázkách vzdělávání a výcviku. Správní radě
by měl být nápomocen vědecký výbor pro odborné otázky vzdělávání
a výcviku. (17) Správní rada by měla
získat nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet,
ověřovat jeho plnění, přijímat příslušná finanční
pravidla a plánovací dokumenty, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž
výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí a přijímat
výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům
agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat
pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování. V zájmu
zjednodušení postupu, jímž se přijímají rozhodnutí, a posílení dohledu nad
správním a rozpočtovým řízením by správní rada měla být také
oprávněna k ustavení výkonné rady. (18) V zájmu efektivity
běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem
měl být výkonný ředitel, který při provádění všech
úkolů jedná naprosto nezávisle a zaručuje, že Europol plní úkoly
stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat
zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které
se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění
ročních a víceletých pracovních programů Europolu a dalších
plánovacích dokumentů. (19) Za účelem
předcházení trestné činnosti v jeho působnosti a boje proti
této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co
nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby mohl lépe chápat aspekty
a trendy trestné činnosti, získávat poznatky o sítích organizované trestné
činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy,
měl by Europol být oprávněn ke zpracovávání údajů poskytovaných
členskými státy, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a
institucemi Unie i údajů pocházejících z veřejně
přístupných zdrojů. (20) Europol by měl v zájmu
zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné
činnosti donucovacím orgánům členských států, využívat ke
zpracovávání údajů nových technologií. Europol by měl rychle
odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých
zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít
jasný přehled o trendech, přičemž musí udržovat vysokou
úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by
proto neměly být předem definovány, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější
informatickou strukturu. V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany
údajů by měl být stanoven účel operací zpracovávání údajů,
přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky. (21) V zájmu respektování
vlastnictví údajů a ochrany informací by členské státy, orgány
třetích zemí a mezinárodní organizace měly být oprávněny
určovat účel, za jakým může Europol zpracovávat jimi poskytované
údaje, jakož i omezovat přístupová práva. (22) V zájmu zajištění
přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je při
plnění jejich úkolů nezbytný, mělo by toto nařízení stanovit
podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup
k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla
být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů,
jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu
účinnějšího předcházení trestné činnosti v působnosti
Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol
sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají. (23) V zájmu prohloubení
operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které mají
různé agentury již k dispozici, by měl Europol umožnit přístup a
vyhledávání v údajích, které uchovává agentuře Eurojust a Evropskému
úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). (24) V rozsahu nezbytném pro
plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci
s dalšími institucemi Unie, s donucovacími orgány a školicími
zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí, jakož i
s mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty. (25) V zájmu zajištění
operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech
informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s
donucovacími orgány a školicími zařízeními donucovacích orgánů
z třetích zemí i s mezinárodními organizacemi, a to
v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl
mít možnost vyměňovat si takové údaje i se soukromými subjekty,
neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace
a další soukromé subjekty mají znalosti a údaje s bezprostředním
významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj
proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí
s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a boje proti této
trestné činnosti by měl Europol na základě směrnice
Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké
společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii[31]
spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních
údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a
informačních systémů. (26) V rozsahu nezbytném pro
plnění svých úkolů by měl Europol mít možnost výměny
osobních údajů s jinými institucemi Unie. (27) Vazby závažné trestné
činnosti a terorismu často sahají za území EU. V rozsahu
nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít
možnost výměny osobních údajů s donucovacími orgány třetích
zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Interpol. (28) Europol by měl mít
možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země či
mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná
země či mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň
ochrany údajů, nebo pokud takové rozhodnutí o přiměřenosti
nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií
podle článku 218 Smlouvy nebo dohody o spolupráci uzavřené mezi
Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení
v platnost. S ohledem na článek 9 protokolu č. 36 o
přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě by právní
účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo
změny těchto aktů za použití Smlouvy. (29) Pokud nelze předat osobní
údaje na základě rozhodnutí o přiměřenosti přijatého
Komisí nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o
spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli
mít pravomoc povolit předání či předávání údajů pod
podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Pokud nelze použít
žádnou z výše uvedených možností, výkonný ředitel Europolu by
měl mít pravomoc předání údajů výjimečně povolit,
je-li to v jednotlivých případech nezbytné pro ochranu základních
zájmů členského státu, aby se předešlo vážnému a bezprostřednímu
nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností či terorismem,
pokud je takové předání jinak nezbytné nebo je vyžadováno právními
předpisy z důvodů veřejného zájmu, nebo pokud s tím
subjekt údajů vyslovil souhlas, nebo v případě ohrožení
podstatných zájmů subjektu údajů. (30) Europol by měl
zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob,
pouze pokud mu je předá národní jednotka Europolu v členském
státě v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu, nebo
kontaktní místo v třetí zemí, s níž byla navázána spolupráce
prostřednictvím dohody o spolupráci uzavřené podle článku 23
rozhodnutí Rady 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení
v platnost, nebo orgán třetí země či mezinárodní
organizace, s nimiž Unie uzavřela dohodu podle článku 218
Smlouvy. (31) Informace, u nichž je
zřejmé, že při jejich získání třetí země či
mezinárodní organizace porušila lidská práva, se nezpracovávají. (32) V zájmu zaručení
vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním
osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla
zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES)
č. 45/2001[32]. S ohledem na skutečnost, že
prohlášení č. 21 připojené ke Smlouvě uznává specifickou povahu
zpracovávání osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být
pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a sladěná
s ostatními důležitými nástroji pro ochranu údajů v oblasti
policejní spolupráce v Unii, zejména s úmluvou č. 108[33],
doporučením Rady Evropy č. R(87) 15 [34] a rámcovým rozhodnutím
Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci
policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[35]
[bude nahrazeno příslušnou směrnicí v okamžiku přijetí].
(33) V mezích možností by se
osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a
spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se
zajistila jak ochrana jednotlivců, tak kvalita a spolehlivost informací
zpracovávaných Europolem. (34) V oblasti policejní
spolupráce se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů
údajů. Mezi těmito údaji by měl Europol co
nejjednoznačněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní
údaje osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout
důležité informace, jakož i osobní údaje nezletilých. Proto by měl Europol
zpracovávat tyto údaje, jen je-li to naprosto nezbytné pro předcházení
trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj proti ní a jestliže
tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává. (35) S ohledem na základní
právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje
pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů. (36) K zaručení
bezpečnosti osobních údajů by měl Europol přijmout vhodná
technická a organizační opatření. (37) Každý by měl mít právo na
přístup k údajům, jež se jej týkají, a na jejich opravu, výmaz
či zablokování, nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Práva
subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností
uložených Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto
nařízením. (38) Ochrana práv a svobod
subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto
nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a
aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost tohoto
předání. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost
údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů. Europol by měl též
zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem,
shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem, odpovídající z
hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní
a ve vztahu k němu přiměřené a nebyly uchovávány po dobu
delší, než je pro tento účel nezbytné. (39) Pro účely
ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a
zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol
vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci
a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům.
Europol by měl mít povinnost spolupracovat s evropským inspektorem
ochrany údajů a na žádost tyto protokoly či dokumentaci v zájmu
kontroly operací zpracovávání údajů zpřístupnit. (40) Europol by měl ustanovit
inspektora ochrany údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu
s tímto nařízením. Tento inspektor ochrany údajů by měl mít
takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně. (41) Vnitrostátní orgány
příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly
sledovat zákonnost zpracování osobních údajů ze strany členských
států. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou
nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracovávání údajů
prováděného Europolem. (42) Evropský inspektor ochrany
údajů a vnitrostátní orgány dozoru by měli spolupracovat na
zvláštních případech vyžadujících účast členských států a
v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé Unii. (43) Vzhledem k tomu, že
Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní
údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, mělo by
se na zpracovávání těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č.
45/2001. (44) Evropský inspektor ochrany
údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a
tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se
mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž
je v daném případě přiměřený. Evropský inspektor
ochrany údajů by měl subjekt údajů v rozumné
lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti. (45) Každá fyzická osoba by
měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím
evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají. (46) Na Europol by se měla
vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro
orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou odpovědnosti za
protiprávní zpracování údajů. (47) Dotčená fyzická osoba by
někdy mohla obtížně rozlišit, zda škoda, již utrpěla
v důsledku protiprávního zpracovávání údajů, byla způsobena
činností Europolu či členského státu. Europol a členský
stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly
nést společnou a nerozdílnou odpovědnost. (48) V zájmu zaručení
toho, že Europol bude mít odpovědnou a transparentní vnitřní
organizaci, je s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování Evropské
unie nezbytné stanovit způsoby kontroly činností Europolu Evropským
parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty,
přičemž musí být patřičně zohledněna potřeba
zajistit důvěrnost operativních informací. (49) Na zaměstnance Europolu
by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropských
společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců
Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO)
č. 259/68[36]. Europol by měl mít možnost
přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských
států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným
pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné
začlenění zaměstnanců do jejich příslušného orgánu
přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány
členských států. Členské státy by měly přijmout
všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí
Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení služby
v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy. (50) Vzhledem k povaze
úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele může být výkonný
ředitel vyzván, aby před jmenováním nebo před jakýmkoli
prodloužením svého funkčního období učinil prohlášení před příslušným
výborem Evropského parlamentu a odpověděl na jeho otázky.
Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční
zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament by měl být
oprávněn vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu
o plnění svých úkolů. (51) Europol by měl
v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným
rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek
z rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré
dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces
Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. (52) Na Europol by se mělo
vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č.
966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o
souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom)
č. 1605/2002[37]. (53) Na Europol by se mělo
vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze
dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským
úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[38]. (54) Europol zpracovává údaje
vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují utajované informace EU a citlivé
neutajované informace. Měl by proto vypracovat pravidla o
důvěrnosti a zpracovávání těchto informací, a to při
zachování základních zásad a minimálních standardů stanovených
rozhodnutím 2011/292/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných
informací EU[39]. (55) Je vhodné pravidelně
hodnotit uplatňování tohoto nařízení. (56) Potřebná ustanovení
týkající se umístění Europolu v členském státě, kde má
ústředí, tj. v Nizozemsku, a zvláštní pravidla pro všechny
zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla
být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský
stát by měl dále zajistit co nejlepší podmínky pro řádný chod
Europolu, což se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy, aby
byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje v co nejširším
zeměpisném měřítku. (57) Europol zřízený tímto
nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím
2009/371/SVV a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV,
a navazuje na ně. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny
jejich smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého
majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím
2009/371/SVV a akademií CEPOL zřízenou rozhodnutím 2005/681/SVV
zůstávají v platnosti s výjimkou dohody o ústředí
uzavřené akademií CEPOL. (58) Aby Europol mohl nadále plnit
úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL
zřízené rozhodnutím 2005/681/SVV podle svých nejlepších možností, měla
by se na dobu tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost
stanovit přechodná opatření, pokud jde o správní radu, výkonného
ředitele a vyčlenění části rozpočtu Europolu na
vzdělávání a výcvik. (59) Jelikož cíle tohoto
nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci a
vzdělávání a výcvik na úrovni Unie v oblasti prosazování práva,
nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a
proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe
dosaženo na úrovni Unie, může Rada přijmout opatření v souladu
se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném
článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (60) [V souladu s článkem 3
Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na
prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o
Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto
členské státy své přání účastnit se přijímání a používání
tohoto nařízení.] NEBO [Aniž je dotčen článek 4 Protokolu
(č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor
svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské
unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se tyto členské státy
neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není
závazné ani použitelné]. (61) V souladu s články 1 a 2
Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o
Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko
neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro
ně není závazné ani použitelné. (62) Toto nařízení dodržuje
základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské
unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná
články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola
I OBECNÁ USTANOVENÍ A CÍLE
EUROPOLU Článek 1 Zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a
výcvik v oblasti prosazování práva 1. Zřizuje se Agentura
Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti
prosazování práva (Europol) s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci
donucovacích orgánů v Evropské unii, prohlubovat a podporovat jejich
činnost a vytvořit soudržnou evropskou politiku vzdělávání a
výcviku. 2. Europol zřízený tímto
nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím
2009/371/SVV, a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím
2005/681/SVV, a navazuje na ně. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(a)
„příslušnými orgány členských států“
všechny policejní orgány a jiné donucovací orgány v členských
státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za
předcházení trestné činnosti a boj proti ní; (b)
„analýzou“ shromažďování, zpracování nebo
využití údajů za účelem podpory vyšetřování trestných
činů; (c)
„institucemi Unie“ orgány, subjekty, mise,
úřady a agentury zřízené Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o
fungování Evropské unie nebo na jejich základě; (d)
„pracovníky donucovacích orgánů“
příslušníci policie a celní správy a pracovníci dalších příslušných
služeb, včetně institucí Unie, odpovědných za předcházení
závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských
států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se
dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé
politiky Unie, a za boj proti takové trestné činnosti, jakož i za
řešení nevojenských krizí a mezinárodní policejní činnost při
významných událostech; (e)
„třetími zeměmi“ země, které nejsou
členskými státy Evropské unie; (f)
„mezinárodními organizacemi“ mezinárodní organizace
a veřejnoprávní subjekty, které jsou jim podřízeny, nebo jiné
subjekty zřízené dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na
jejím základě; (g)
„soukromými subjekty“ subjekty a orgány
zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména
společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné
právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno f); (h)
„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby; (i)
„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované
nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjektu údajů“);
identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či
nepřímo identifikovat, zejména podle identifikačního čísla nebo
jednoho či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické,
psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity; (j)
„zpracováním osobních údajů“ (dále jen
„zpracování“ nebo „zpracovávání“) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které
jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů
či bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání,
uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání,
nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu,
šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či
kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení údajů; (k)
„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba,
orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje
sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány,
které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, se však za
příjemce nepovažují; (l)
„předáním osobních údajů“ jakékoli
sdělení osobních údajů, které jsou aktivně
zpřístupněny omezenému počtu určených stran,
přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout
příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma; (m)
„evidencí osobních údajů“ (dále jen „evidence“)
jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle
určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován,
decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či
zeměpisného hlediska; (n)
„souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný,
výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává svolení
k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem
zpracování; (o)
„administrativními osobními údaji“ veškeré osobní
údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za
účelem naplnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2. Článek 3 Cíle 1. Europol podporuje a posiluje
činnost příslušných orgánů členských států, jakož i
jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné
činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu
a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného
zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, uvedeným
v příloze I, a při boji proti takové trestné činnosti. 2. Europol dále podporuje a
posiluje činnost příslušných orgánů členských států,
jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení trestným
činům souvisejícím s trestnými činy uvedenými v odst.
1 a při boji proti těmto trestným činům. Za související
trestné činy se považují tyto trestné činy: (a)
trestné činy, jejichž účelem je obstarání
prostředků pro spáchání trestných činů spadajících do
působnosti Europolu; (b)
trestné činy, jejichž účelem je
usnadnění nebo dokončení trestných činů spadajících do
působnosti Europolu; (c)
trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout
nepotrestání trestných činů spadajících do působnosti Europolu. 3. Europol podporuje, rozvíjí,
provádí a koordinuje vzdělávací činnosti pro pracovníky donucovacích
orgánů. Kapitola
II ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE
V OBLASTI PROSAZOVÁNÍ PRÁVA Článek 4 Úkoly 1. Europol je agentura Evropské
unie, která plní v souladu s tímto nařízením následující úkoly: (a)
shromažďovat, uchovávat, zpracovávat,
analyzovat a vyměňovat si informace; (b)
bezodkladně sdělovat členským
státům informace, které se jich týkají, a veškeré souvislosti mezi
trestnými činy; (c)
koordinovat, organizovat a provádět
vyšetřování a operativní činnost i) vykonávané společně
s příslušnými orgány členských států nebo ii) v rámci společných
vyšetřovacích týmů podle článku 5, případně ve spojení
s Eurojustem; (d)
účastnit se společných vyšetřovacích
týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5; (e)
poskytovat informace a analytickou podporu
členským státům při významných mezinárodních událostech; (f)
připravovat posouzení hrozeb, strategické a
operativní analýzy a všeobecné situační zprávy; (g)
rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti
týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích
postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat
poradenství členským státům; (h)
poskytovat technickou a finanční podporu
členským státům při přeshraničních operacích a
vyšetřování, i v rámci společných vyšetřovacích týmů; (i)
podporovat, rozvíjet, provádět, koordinovat a
zajišťovat vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích
orgánů ve spolupráci se sítí vzdělávacích zařízení
členských států, jak je stanoveno v kapitole III; (j)
poskytovat institucím Unie zřízeným na
základě hlavy V Smlouvy a Evropskému úřadu pro boj proti
podvodům (OLAF) operativní informace o trestné činnosti a analytickou
podporu v oblastech jejich působnosti; (k)
poskytovat informace a podporu strukturám a misím
EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii; (l)
budovat specializovaná centra Unie pro boj proti
určitým typům trestné činnosti, na kterou se vztahuje
působnost Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě. 2. Europol vytváří
strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat
Radě a Komisi při stanovování strategických a operačních priorit
Unie v boji proti trestné činnosti. Europol také pomáhá při
plnění těchto priorit v praxi. 3. Europol poskytuje strategické
zpravodajství, čímž napomáhá k účinnému a účelnému využívání
zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie pro operativní
činnosti a k podpoře takových činností. 4. Europol působí jako
ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady
2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti
padělání[40]. Europol se dále podílí na koordinaci
opatření prováděných příslušnými orgány členských
států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci
společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci
s institucemi Unie a orgány třetích zemí. Článek 5 Účast ve společných vyšetřovacích týmech 1. Europol se může
účastnit činnosti společných vyšetřovacích týmů
zabývajících se trestnou činností, jež patří mezi jeho cíle. 2. Europolu může v rozsahu
stanoveném právem členských států, v nichž je společný
vyšetřovací tým nasazen, napomáhat ve všech činnostech a
vyměňovat informace se všemi členy společného
vyšetřovacího týmu. 3. Pokud se Europol
důvodně domnívá, že by zřízení společného
vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout
příslušnému členskému státu a přijmout opatření
s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího
týmu. 4. Europol nevyužívá
donucovacích opatření. Článek 6 Žádosti Europolu o zahájení trestního vyšetřování 1. Pokud se Europol
v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno
trestní vyšetřování trestného činu patřícího mezi jeho cíle,
informuje o tom Eurojust. 2. Zároveň Europol požádá
národní jednotky dotčených členských států zřízené na
základě čl. 7 odst. 2 o zahájení, vedení nebo koordinaci trestního
vyšetřování. 3. Národní jednotka
neprodleně informuje Europol o zahájení vyšetřování. 4. Pokud se příslušné
orgány dotčených členských států rozhodnou žádosti Europolu
nevyhovět, sdělí toto rozhodnutí Europolu do jednoho měsíce od
předložení žádosti spolu s důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly.
Důvody nemusí být sděleny, pokud by jejich uvedení: (m)
poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti
nebo (n)
ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování
nebo bezpečnosti osob. 5. Europol informuje Eurojust o
rozhodnutí příslušného orgánu členského státu, kterým tento orgán
zahajuje či odmítá zahájení vyšetřování. Článek 7 Spolupráce členských států s Europolem 1. Členské státy spolupracují
s Europolem při plnění jeho úkolů. 2. Každý členský stát
zřídí či určí národní jednotku, jež je styčným subjektem
mezi Europolem a příslušnými orgány členských států, jakož i se
vzdělávacími zařízeními pro pracovníky donucovacích orgánů.
Každý členský stát pověří vedením národní jednotky jednoho
příslušníka. 3. Členské státy zajistí,
aby jejich národní jednotky mohly plnit úkoly stanovené tímto nařízením,
zejména aby měly přístup do vnitrostátních databází donucovacích
orgánů. 4. Europol může při
vedení jednotlivých vyšetřování spolupracovat přímo
s příslušnými orgány členských států. V takovém
případě o tom neprodleně informuje národní jednotku a poskytne
jí duplikát všech informací vyměněných v průběhu
přímých kontaktů mezi ním a příslušnými orgány. 5. Členské státy,
prostřednictvím svých národních jednotek či příslušného orgánu,
zejména: (a)
dodávají Europolu informace nezbytné pro
plnění jeho cílů. Mimo jiné Europolu bezodkladně poskytnou
informace týkající se oblastí trestné činnosti považovaných Unií za
prioritní. Dále mu poskytují duplikát dvoustranných či vícestranných
výměn s jiným členským státem či členskými státy,
pokud se tyto výměny týkají trestného činu patřícího mezi cíle
Europolu; (b)
zajišťují účinnou komunikaci a spolupráci
všech příslušných orgánů členských států a
vzdělávacích zařízení pro pracovníky donucovacích orgánů
v členských státech s Europolem; (c)
zvyšují informovanost o činnosti Europolu. 6. Vedoucí národních jednotek se
pravidelně scházejí, zejména s cílem projednat a vyřešit problémy,
které se objevují při operativní spolupráci s Europolem. 7. Každý členský stát
zorganizuje národní jednotku a personálně ji obsadí podle svého
vnitrostátního práva. 8. Náklady národních jednotek a
příslušných orgánů členských států na komunikaci s
Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou
Europolu účtovány. 9. Členské státy zajistí
minimální úroveň bezpečnosti u všech systémů používaných pro
spojení s Europolem. 10. Europol každoročně
vypracuje zprávu o objemu a kvalitě informací poskytnutých jednotlivými
členskými státy podle odst. 5 písm. a) a o výsledcích jejich
národních jednotek. Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu,
Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům. Článek 8 Styční důstojníci 1. Každá národní jednotka
přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného
důstojníka. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají
styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského
státu. 2. Styční důstojníci
zřídí v Europolu národní styčné kanceláře a řídí se pokyny
své národní jednotky Europolu v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího
členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu. 3. Styční důstojníci
napomáhají při výměně informací mezi Europolem a svými
členskými státy. 4. Styční důstojníci
napomáhají v souladu s vnitrostátním právem při výměně informací
mezi svými členskými státy a styčnými důstojníky z jiných
členských států. Infrastrukturu Europolu lze v souladu
s vnitrostátním právem pro takové dvojstranné výměny použít i
v případě trestných činů nespadajících do
působnosti Europolu. Práva a
povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu
určí správní rada. 5. Styční důstojníci
požívají v souladu s článkem 65 výsad a imunit, které jsou nezbytné
pro plnění jejich úkolů. 6. Europol zajistí, aby
styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění
svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do
ní. 7. Europol hradí náklady na
poskytnutí potřebných prostor v budově Europolu členským
státům a na přiměřenou podporu styčným
důstojníkům při plnění jejich povinností. Nerozhodne-li
rozpočtový orgán na doporučení správní rady jinak, všechny ostatní
náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných
důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně
nákladů na vybavení styčných důstojníků. Kapitola
III ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE
VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIKU PRACOVNÍKŮ DONUCOVACÍCH ORGÁNŮ Článek 9 Akademie Europolu 1. Útvar Europolu s názvem
Akademie Europolu, zřízený tímto nařízením, podporuje, rozvíjí,
provádí a koordinuje vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích
orgánů zaměřené především na oblasti boje proti závažné
trestné činnosti dotýkající se dvou a více členských států a
terorismu, na řízení vysoce rizikových akcí s potenciálem narušení
veřejného pořádku a vysoce rizikových sportovních akcí, na strategické
plánování a velení nevojenským misím Unie i na rozvoj vůdčích
schopností a jazykových znalostí pracovníků donucovacích orgánů, a
zejména: (a)
zvyšuje informovanost: i) o mezinárodních a unijních nástrojích
pro spolupráci v oblasti prosazování práva; ii) o institucích Unie, zejména Europolu,
Eurojustu a agentuře Frontex, o jejich fungování a úloze; iii) o justičních prvcích spolupráce
v oblasti prosazování práva a o možnostech přístupu k
informačním kanálům v praxi; (b)
podporuje rozvoj regionální a dvoustranné
spolupráce členských států mezi sebou a členských států s
třetími zeměmi; (c)
zabývá se konkrétními oblastmi trestné
činnosti či policejní činnosti, v nichž může mít
vzdělávání a výcvik na úrovni Unie přínos; (d)
vypracovává zvláštní společné učební osnovy
pro pracovníky donucovacích orgánů s cílem připravit je na
účast v civilních misích Unie; (e)
poskytuje členským státům podporu
při dvoustranných činnostech, jejichž cílem je budování kapacit
donucovacích orgánů v třetích zemích; (f)
připravuje školitele a podílí se na zlepšování
a výměně osvědčených pedagogických postupů. 2. Akademie Europolu
vytváří a pravidelně upravuje výukové nástroje a metodiky, jež
uplatňuje v rámci celoživotního učení s cílem zlepšit dovednosti
pracovníků donucovacích orgánů. Akademie Europolu hodnotí výsledky
těchto činností v zájmu zvýšení jejich kvality, soudržnosti a
účinnosti v budoucnosti. Článek 10 Úkoly Akademie Europolu 1. Akademie Europolu
připravuje víceleté analýzy strategických vzdělávacích potřeb a
víceleté vzdělávací programy. 2. Akademie Europolu rozvíjí a
zajišťuje vzdělávací činnosti a vzdělávací nástroje,
například: (a)
kurzy, semináře, konference, internetové a
e-learningové kurzy; (b)
společné učební osnovy týkající se
zvyšování informovanosti, řešení nedostatků anebo společného
postupu proti přeshraničním kriminálním jevům; (c)
vzdělávací moduly odstupňované dle
náročnosti či podle míry dovedností požadovaných cílovou skupinou a
zaměřené na vymezenou zeměpisnou oblast, na určitou oblast
trestné činnosti nebo na určitý soubor profesních dovedností; (d)
výměnné programy a programy vysílání
pracovníků donucovacích orgánů v rámci vzdělávání a výcviku
zaměřených na operační praxi. 3. V zájmu soudržné
evropské politiky vzdělávání a výcviku jako součásti podpory
civilních misí a budování kapacit v třetích zemích Akademie Europolu: (a)
posuzuje význam stávajících politik a iniciativ na
poli vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů
s evropským rozměrem; (b)
vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik
při přípravě pracovníků donucovacích orgánů
členských států na účast v civilních misích, jehož cílem je mimo
jiné vybavit tyto pracovníky příslušnými jazykovými znalostmi; (c)
vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik
pracovníkům donucovacích orgánů třetích zemí, zejména ze zemí,
které se ucházejí o přistoupení k Evropské unii; (d)
podle platných priorit Unie spravuje finanční
prostředky Unie vyhrazené na zahraniční pomoc s cílem pomáhat
třetím zemím při budování kapacit v příslušných oblastech
politiky. 4. Akademie Europolu prosazuje
vzájemné uznávání vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů
v členských státech a související evropské normy kvality. Článek 11 Výzkum s významem pro vzdělávání a výcvik 1. Akademie Europolu se
účastní výzkumu s významem pro vzdělávací činnosti popsané
v této kapitole. 2. Akademie Europolu prosazuje a
vytváří partnerství s institucemi Unie a s veřejnými a
soukromými akademickými institucemi a podporuje vytváření silnějších
partnerství mezi vysokými školami a školicími zařízeními pro pracovníky donucovacích
orgánů v členských státech. Kapitola
IV ORGANIZACE EUROPOLU Článek 12 Správní a řídicí struktura Europolu Správní a řídicí
struktura Europolu se skládá: (a)
ze správní rady, která plní funkce stanovené
článkem 14; (b)
z výkonného ředitele, který vykonává
povinnosti stanovené článkem 19; (c)
z vědeckého výboru pro vzdělávání
v souladu s článkem 20; (d)
případně z jakéhokoliv jiného
poradního orgánu zřízeného správní radou podle čl. 14 odst. 1 písm.
p); (e)
případně z výkonné rady
v souladu s články 21 a 22. ODDÍL 1 SPRÁVNÍ RADA Článek 13 Složení správní rady 1. Správní rada je složena
z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců
Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. 2. Členové správní rady
jsou jmenováni na základě svých zkušeností s řízením organizací
veřejného či soukromého sektoru a znalostí o spolupráci
v oblasti prosazování práva. 3. Každý člen správní rady
je zastupován náhradníkem, jenž je jmenován na základě svých zkušeností
s řízením organizací veřejného či soukromého sektoru a
znalostí vnitrostátní politiky vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů. Náhradník vystupuje jako řádný člen ve
všech záležitostech týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho
nepřítomnosti. Řádný člen zastupuje náhradníka v jeho
nepřítomnosti ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a
výcviku pracovníků donucovacích orgánů. 4. V zájmu kontinuity práce
správní rady se všechny strany zastoupené v této radě snaží omezit
obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení
žen a mužů ve správní radě. 5. Funkční období
řádných členů a náhradníků je čtyřleté. Toto
období lze prodloužit. Po uplynutí svého funkčního období nebo v
případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku,
kdy jsou znovu jmenováni nebo kdy jsou nahrazeni. Článek 14 Funkce správní rady 1. Správní rada: (a)
každoročně schvaluje pracovní program
Europolu na následující rok dvoutřetinovou většinou svých
členů a v souladu s článkem 15; (b)
schvaluje víceletý pracovní program Europolu dvoutřetinovou
většinou svých členů v souladu s článkem 15; (c)
schvaluje dvoutřetinovou většinou svých
členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce
v souvislosti s rozpočtem Europolu stanovené kapitolou XI; (d)
schvaluje souhrnnou výroční zprávu o
činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku
Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním
parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se
zveřejní; (e)
přijímá finanční pravidla platná pro
Europol v souladu s článkem 63; (f)
do 31. ledna schvaluje po zohlednění
stanoviska Komise víceletý plán personální politiky; (g)
přijímá strategii boje proti podvodům,
která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a
přínosy opatření, jež mají být provedena; (h)
přijímá pravidla pro předcházení
konfliktům zájmů dotýkajících se jejích členů a
členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik a pro
řešení těchto konfliktů; (i)
v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k
zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád
svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní
řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu
oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného
ke jmenování“); (j)
přijímá vhodná prováděcí pravidla k
provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních
zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního
řádu; (k)
jmenuje výkonného ředitele a zástupce
výkonného ředitele a případně prodlužuje jejich funkční
období či je odvolává z funkce podle článků 56 a 57; (l)
stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na
činnost výkonného ředitele a na to, jakým způsobem výkonný
ředitel provádí rozhodnutí správní rady; (m)
na základě služebního řádu a pracovního
řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je
při plnění svých povinností funkčně nezávislý; (n)
jmenuje členy vědeckého výboru pro
vzdělávání a výcvik; (o)
přijímá vhodná následná opatření na
základě zjištění a doporučení plynoucích z vnitřních
či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování
Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); (p)
přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytvoření
vnitřní struktury Europolu a případných změn této struktury; (q)
přijme svůj jednací řád. 2. Správní rada přijme
podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě
čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního
řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné
pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a
kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí
pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci
na další osoby. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti,
může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení
pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele
a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může
tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze
svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného
ředitele. Článek 15 Roční pracovní program a víceletý pracovní program 1. Správní rada
každoročně schválí do 30. listopadu roční pracovní program na
základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a
s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Program předá Evropskému
parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům. 2. Roční pracovní program
obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně
ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a
vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou
činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle
činností. Roční pracovní program musí být v souladu
s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně
popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku
přidány, změněny či zrušeny. 3. Správní rada změní
schválený roční pracovní program, pokud je Europol pověřen novým
úkolem. Každá podstatná změna ročního pracovního
programu se schvaluje stejným postupem jako původní roční pracovní
program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění
nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného
ředitele. 4. Správní rada také schválí
víceletý pracovní program a každoročně jej aktualizuje do 30. listopadu
s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po poradě s Evropským
parlamentem a vnitrostátními parlamenty. Schválený víceletý pracovní program se
předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním
parlamentům. Víceletý pracovní program stanoví cíle a
předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti.
Obsahuje také údaje o částce a počtu zaměstnanců
přidělených na každý cíl v souladu s víceletým finančním rámcem
a víceletým plánem personální politiky. Obsahuje rovněž strategii
vztahů s třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi
uvedenými v článku 29. Víceletý program se plní prostřednictvím
ročních pracovních programů a v případě potřeby
se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry
těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního
pracovního programu na následující rok. Článek 16 Předseda správní rady 1. Správní rada volí ze svých
členů předsedu a místopředsedu. Předseda a
místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů
členů správní rady. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti,
jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda. 2. Funkční období
předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Toto období
lze jednou prodloužit. Skončí-li však jejich členství ve správní
radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem
bez dalšího též jejich funkce předsedy či místopředsedy. Článek 17 Zasedání správní rady 1. Zasedání správní rady svolává
předseda. 2. Jednání se účastní
výkonný ředitel Europolu. 3. Řádná zasedání správní
rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž
z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň
třetiny svých členů. 4. Správní rada může na své
zasedání přizvat jako pozorovatele bez hlasovacího práva každého, kdo
může svým názorem přispět k jednání. 5. Členům správní rady
mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo
odborníci. 6. Sekretariát pro správní radu
zajišťuje Europol. Článek 18 Pravidla hlasování 1. Aniž jsou dotčeny
čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 1 a čl. 56 odst.
8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů. 2. Každý člen má jeden
hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu
hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. 3. Předseda se hlasování
účastní. 4. Výkonný ředitel se
hlasování neúčastní. 5. Jednací řád správní rady
stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může
člen zastupovat jiného člena, a případně
i pravidla týkající se usnášeníschopnosti. ODDÍL 2 VÝKONNÝ ŘEDITEL Článek 19 Povinnosti výkonného ředitele 1. Výkonný ředitel
řídí Europol. Zodpovídá se správní radě. 2. Aniž jsou dotčeny
pravomoci Komise, správní rady či výkonné rady, jedná výkonný ředitel
při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá
pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. 3. Výkonný ředitel podává
Evropskému parlamentu zprávy o plnění svých úkolů, je-li
o to požádán. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby
o plnění svých úkolů předložil zprávu. 4. Výkonný ředitel je
právním zástupcem Europolu. 5. Výkonný ředitel odpovídá
za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením.
Výkonný ředitel odpovídá zejména za: (a)
běžnou správu Europolu; (b)
provádění rozhodnutí přijatých správní
radou; (c)
přípravu ročního pracovního programu a
víceletého pracovního programu a jejich předložení správní radě po
konzultaci s Komisí; (d)
provádění ročního pracovního programu
a víceletého pracovního programu a podávání zpráv o jejich
provádění správní radě; (e)
vypracování souhrnné výroční zprávy
o činnosti Europolu a její předložení správní radě ke
schválení; (f)
vypracování akčního plánu v návaznosti na
závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na
zprávy o vyšetřování a doporučení Evropského úřadu pro boj proti
podvodům (OLAF) a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá
dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě; (g)
ochranu finančních zájmů Unie
uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci
a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena
vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami
a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech,
kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými,
přiměřenými a odrazujícími správními a finančními
sankcemi; (h)
vypracování strategie Europolu pro boj proti
podvodům a její předložení správní radě ke schválení; (i)
přípravu návrhu finančních pravidel
Europolu; (j)
přípravu návrhu odhadu příjmů a
výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu; (k)
přípravu návrhu víceletého plánu personální
politiky a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí; (l)
podporu předsedy správní rady při
přípravě zasedání správní rady; (m)
pravidelné informování správní rady o plnění
strategických a operačních priorit Unie v boji proti trestné
činnosti. ODDÍL 3 VĚDECKÝ
VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIK Článek 20 Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik 1. Vědecký výbor pro
vzdělávání a výcvik je nezávislým poradním orgánem, který zaručuje a
usměrňuje vědeckou kvalitu činnosti Europolu v oblasti
vzdělávání a výcviku. Výkonný ředitel proto zapojí vědecký výbor
pro vzdělávání a výcvik již do počáteční fáze přípravy
všech dokumentů uvedených v článku 15 v rozsahu, v jakém se
týkají vzdělávání a výcviku. 2. Vědecký výbor pro
vzdělávání a výcvik se skládá z jedenácti členů
dosahujících nejvyšší akademické či profesní úrovně
v oblastech, na které vztahuje kapitola III tohoto nařízení. Správní
rada jmenuje členy výboru na základě transparentní výzvy
k podání žádostí a výběrového řízení zveřejněných v Úředním
věstníku Evropské unie. Členové správní rady nesmí být členy
vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik. Členové vědeckého
výboru pro vzdělávání a výcvik jsou nezávislí. Nevyžadují ani
nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. 3. Seznam členů
vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik zveřejní Europol na své
internetové stránce a průběžně jej aktualizuje. 4. Funkční období
členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik je pět
let. Nelze jej prodloužit a členové výboru mohou být odvoláni, pokud
nesplňují podmínku nezávislosti. 5. Vědecký výbor pro
vzdělávání a výcvik volí předsedu a místopředsedu na
funkční období pěti let. Stanoviska přijímá prostou
většinou. Svolává jej jeho předseda až čtyřikrát
ročně. V případě potřeby svolá předseda
mimořádné zasedání z vlastního podnětu, nebo na žádost
nejméně čtyř členů výboru. 6. Výkonný ředitel,
zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik nebo osoby, které
je zastupují, se mohou účastnit zasedání jako pozorovatelé bez hlasovacího
práva. 7. Vědeckému výboru pro
vzdělávání a výcvik je nápomocen tajemník, což je zaměstnanec
Europolu určený výborem a jmenovaný výkonným ředitelem. 8. Vědecký výbor pro
vzdělávání a výcvik zejména: (a)
poskytuje poradenství výkonnému řediteli a
zástupci výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik při
přípravě ročního pracovního programu a jiných strategických
dokumentů, aby byla zaručena jejich vědecká kvalita a soulad
s příslušnými odvětvovými politikami a prioritami Unie; (b)
vypracovává nezávislá stanoviska pro správní radu a
poskytuje jí poradenství o záležitostech ve své působnosti; (c)
vypracovává nezávislá stanoviska a poskytuje
poradenství o kvalitě učebních osnov, používaných výukových metodách,
možnostech výuky a vědeckém vývoji; (d)
na žádost správní rady, výkonného ředitele
či zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik poskytuje
veškeré další poradenství o vědeckých aspektech vzdělávací
činnosti Europolu. 9. Na roční rozpočet
vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik se vyčlení zvláštní
rozpočtová položka Europolu. ODDÍL 4 VÝKONNÁ
RADA Článek 21 Zřízení Správní rada může zřídit výkonnou
radu. Článek 22 Funkce a organizace 1. Výkonná rada je nápomocna
správní radě. 2. Výkonná rada plní následující
funkce: (a)
připravuje rozhodnutí přijímaná správní
radou; (b)
společně se správní radou přijímá
vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení
plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i na
základě zpráv o vyšetřování a souvisejících doporučení
Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); (c)
je nápomocna výkonnému řediteli, aniž jsou
dotčeny jeho funkce vymezené v článku 19, a poskytuje mu poradenství
při provádění rozhodnutí správní rady s cílem posílit dozor nad
správním a rozpočtovým řízením. 3. Je-li to z naléhavých
důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá
prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech
administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení
pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování. 4. Výkonnou radu tvoří
předseda správní rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a
tři další členové jmenovaní správní radou z řad jejích
členů. Předseda správní rady je zároveň předsedou
výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak
nemá hlasovací právo. 5. Funkční období
členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období
členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy končí jejich
členství ve správní radě. 6. Řádná zasedání výkonné
rady se konají nejméně jednou za tři měsíce. Dále se výkonná
rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy
nebo na návrh svých členů. 7. Výkonná rada se řídí
jednacím řádem přijatým správní radou. Kapitola
V ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ Článek 23 Zdroje informací 1. Europol zpracovává pouze
informace, které mu poskytly: (a)
členské státy podle svého vnitrostátního
práva; (b)
instituce Unie, třetí země a mezinárodní
organizace podle kapitoly VI; (c)
soukromé subjekty podle čl. 29 odst. 2. 2. Europol může přímo
získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů
z veřejně přístupných zdrojů, jako jsou sdělovací
prostředky, včetně internetu a veřejně
přístupných údajů. 3. Europol může získávat a
zpracovávat informace, včetně osobních údajů,
z vnitrostátních či mezinárodních informačních systémů nebo
z informačních systémů Unie i prostřednictvím přímého
elektronického přístupu, je-li povolen právními nástroji Unie nebo
mezinárodními či vnitrostátními právními nástroji. Pokud příslušná
ustanovení právních nástrojů Unie nebo mezinárodních či
vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější pravidla pro
přístup a využití těchto informací než toto nařízení, řídí
se přístup a využití těchto údajů Europolem jimi. Přístup k těmto
informačním systémům se udělí pouze řádně
zmocněným zaměstnancům Europolu v rozsahu nezbytném pro
plnění jejich úkolů. Článek 24 Účely zpracovávání informací 1. V rozsahu nezbytném pro
dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 zpracovává Europol
informace, včetně osobních údajů, pouze za účelem: (a)
křížové kontroly s cílem nalézt
souvislosti mezi informacemi; (b)
analýz strategické či tematické povahy; (c)
operativních analýz v určitých případech. 2. Kategorie osobních údajů
a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být
shromažďovány za jednotlivými účely uvedenými v odstavci 1, jsou
uvedeny v příloze 2. Článek 25 Stanovení účelu zpracovávání informací 1. Členský stát, instituce
Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují
informace Europolu, stanoví účel jejich zpracování podle článku 24.
Pokud tak neučiní, Europol určí důležitost těchto informací
a posoudí účel jejich zpracovávání. Europol může zpracovávat
informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se
souhlasem poskytovatele údajů. 2. Členské státy, instituce
Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při předání
informací omezit přístup k nim či jejich využití; takové omezení
může být obecné či konkrétní povahy a může se vztahovat i na
výmaz či zničení informací. Pokud vyvstane potřeba takových
omezení až po předání informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí
taková omezení dodržovat. 3. Europol může jakýmkoli
způsobem omezit přístup k informacím získaným
z veřejně přístupných zdrojů a jejich využívání ze
strany členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních
informací. Článek 26 Přístup zaměstnanců členských států a Europolu
k informacím uchovávaným Europolem 1. Členské státy mají
přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl.
24 odst. 1 písm. a) a b) a mohou v těchto informacích vyhledávat, aniž je
dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí
a mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům
či jejich využívání. Členské státy určí příslušné orgány,
které mohou takové vyhledávání provádět. 2. k informacím poskytnutým k účelům
podle čl. 24 odst. 1 písm. c) mají členské státy nepřímý
přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod
položek bez uveřejnění dodatečných informací), aniž jsou
dotčena jakákoli omezení stanovená členskými státy, institucemi Unie,
třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi poskytujícími
informace podle čl. 25 odst. 2. V případě shody zahájí
Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody,
sdíleny na základě rozhodnutí členského státu, který dané informace
Europolu poskytl. 3. Zaměstnanci Europolu
řádně zmocnění výkonným ředitelem mají přístup
k informacím zpracovávaným Europolem v rozsahu nezbytném pro
plnění svých úkolů. Článek 27 Přístup
agentury Eurojust a úřadu OLAF k informacím Europolu 1. Europol přijme všechna vhodná
opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a Evropskému úřadu
pro boj proti podvodům (OLAF) umožnil v rámci jejich pravomocí
přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl.
24 odst. 1 písm. a) a b) a vyhledávání v těchto informacích, aniž je dotčeno
právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a
mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům či
jejich využívání. Pokud agentura Eurojust nebo úřad OLAF naleznou při
vyhledávání shodu s informacemi zpracovávanými Europolem, informují o tom
Europol. 2. Europol přijme všechna
vhodná opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a úřadu OLAF
umožnil v rámci jejich pravomocí nepřímý přístup na základě
systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění
dodatečných informací) k informacím poskytnutým k účelům podle
čl. 24 odst. 1 písm. c), aniž jsou dotčena jakákoli omezení stanovená
členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či
mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2. V případě
shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly
k nalezení shody, sdíleny na základě rozhodnutí členského státu,
instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, které dané
informace Europolu poskytly. 3. Vyhledávání informací podle
odstavců 1 a 2 je možné pouze za účelem zjištění, zda se
informace v držení agentury Eurojust či úřadu OLAF shodují
s informacemi zpracovávanými Europolem. 4. Europol povolí vyhledávání
podle odstavců 1a 2 až poté, co jej informuje agentura Eurojust,
kteří národní členové, jejich zástupci a asistenti a zaměstnanci
Eurojustu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání, a úřad
OLAF, kteří zaměstnanci tohoto úřadu jsou oprávněni
provádět taková vyhledávání. 5. Pokud během doby, kdy
Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým
vyšetřováním, Europol či členský stát zjistí, že je nezbytná
koordinace, spolupráce či podpora ze strany agentury Eurojust či
úřadu OLAF v rámci jejich pravomocí, vyrozumí je Europol o této
skutečnosti a na základě rozhodnutí členského státu, který
informace poskytl, zahájí postup pro sdílení informací. V takovém
případě se agentura Eurojust nebo úřad OLAF poradí
s Europolem. 6. Agentura Eurojust,
počítaje v to kolegium, národní členy, jejich zástupce, asistenty a
zaměstnance, a úřad OLAF dodržují všechna omezení přístupu
k informacím či jejich využívání, ať obecné nebo konkrétní
povahy, stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími
zeměmi či mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2. Článek 28 Povinnost informovat členské státy 1. Jestliže má Europol při
plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) sdělit
členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají a
na které se vztahuje omezení přístupu na základě čl. 25 odst. 2
bránící jejich sdílení, obrátí se ohledně omezení přístupu na
poskytovatele údajů a vyžádá si od něj povolení ke sdílení. Bez takového povolení není možno informace sdílet. 2. Bez ohledu na jakékoliv
omezení přístupu vyrozumí Europol členský stát o informacích, které
se tohoto členského státu týkají, (a)
je-li to naprosto nezbytné v zájmu
zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu se závažnou
trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy nebo (b)
je-li to zásadní pro zabránění
bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti tohoto
členského státu. V takovém případě Europol co
nejdříve informuje poskytovatele údajů o sdílení těchto
informací a uvede důvody, které jej k takovému hodnocení situace
vedly. Kapitola
VI VZTAHY S PARTNERY ODDÍL 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Článek 29 Společná ustanovení 1. V míře nezbytné pro
plnění svých úkolů může Europol navázat a udržovat spolupráci
s institucemi Unie v souladu s úkoly těchto subjektů,
s donucovacími orgány třetích zemí, školicími zařízeními donucovacích
orgánů z třetích zemí, jakož i s mezinárodními organizacemi
a soukromými subjekty. 2. V míře nezbytné pro
plnění svých úkolů a s ohledem na omezení podle čl. 25
odst. 2 si může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 přímo
vyměňovat všechny informace s výjimkou osobních údajů. 3. Europol může
přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených
v odstavci 1, s výjimkou soukromých subjektů, v míře
nezbytné pro plnění svých úkolů a pokud je to v souladu s
ustanoveními této kapitoly. 4. Aniž je dotčen čl.
36 odst. 4, Europol předává osobní údaje institucím Unie, třetím
zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro
předcházení trestné činnosti, na kterou se vztahuje působnost
Europolu, nebo boj proti ní a je-li to v souladu s touto kapitolou.
Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá
si Europol jeho souhlas, (a)
ledaže by takový souhlas bylo možno
předpokládat, protože členský stát výslovně neomezil možnost
následného předávání, nebo (b)
ledaže by členský stát dal k takovému
následnému předání předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo
omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat. 5. Následné předávání
osobních údajů členskými státy, institucemi Unie, třetími
zeměmi a mezinárodními organizacemi je zakázáno, ledaže by
k němu Europol udělil výslovný souhlas. ODDÍL 2 VÝMĚNY/PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Článek 30 Předávání osobních údajů institucím Unie S ohledem na možná omezení podle čl.
25 odst. 2 nebo 3 může Europol přímo předávat osobní údaje
institucím Unie v míře nezbytné pro plnění svých úkolů
či úkolů přijímající instituce Unie. Článek 31 Předávání osobních údajů
třetím zemím a mezinárodním organizacím 1. Europol může
předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní
organizaci v míře nezbytné pro plnění svých úkolů na
základě: (a)
rozhodnutí Komise přijatého podle
[článků 25 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES
ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů], že
daná země či mezinárodní organizace nebo zpracovatelé údajů
v dané třetí zemi či mezinárodní organizaci zajišťují
odpovídající úroveň ochrany údajů (rozhodnutí o
přiměřenosti); (b)
mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou
třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy,
která zajišťuje dostatečná ochranná opatření na ochranu
soukromí, základních práv a svobody osob; (c)
dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a
danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23
rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto
nařízení. K takovému předání se nevyžaduje další
povolení. Za účelem provedení takových dohod
či rozhodnutí o přiměřenosti může Europol uzavřít
pracovní ujednání. 2. Odchylně od odstavce 1
může výkonný ředitel v jednotlivých případech schválit
předání osobních údajů třetí zemi či mezinárodní
organizaci, jestliže: (a)
předání údajů je naprosto nezbytné pro
ochranu základních zájmů jednoho či více členských států
v rámci působnosti Europolu; (b)
předání údajů je naprosto nezbytné
v zájmu zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s
trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy; (c)
předání je jinak nezbytné nebo je vyžadováno
právními předpisy z důvodů důležitého veřejného zájmu
nebo pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků před
soudem; (d)
předání je nezbytné pro ochranu životních zájmů
subjektu údajů nebo jiné osoby. Správní rada může také po dohodě
s evropským inspektorem ochrany údajů schválit předávání
údajů v souladu s písmeny a) až d) s přihlédnutím k
ochranným opatřením na ochranu soukromí, základních práv a svobody osob, a
to na dobu nejvýše jednoho roku, která může být prodloužena. 3. Výkonný ředitel
informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů o
případech, u nichž použil odstavec 2. Článek 32 Osobní údaje od soukromých subjektů 1. V míře nezbytné pro
plnění svých úkolů může Europol zpracovávat osobní údaje
pocházející od soukromých subjektů, za podmínky, že je obdrží
prostřednictvím: (a)
národní jednotky členského státu
podle vnitrostátního práva; (b)
kontaktního místa třetí země, s níž
Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí
2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení; (c)
orgánu třetí země či mezinárodní
organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218
Smlouvy. 2. Pokud jsou obdrženými údaji
dotčeny zájmy některého členského státu, Europol
bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu. 3. Europol nesmí přímo
kontaktovat soukromé subjekty s cílem získávat osobní údaje. 4. Komise vyhodnotí nezbytnost a
případný dopad přímých výměn osobních údajů se soukromými
subjekty do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. V tomto
hodnocení se zdůvodní mimo jiné, zda je výměna osobních údajů se
soukromými subjekty pro Europol nezbytná. Článek 33 Informace od soukromých osob 1. Europol může zpracovávat
informace pocházející od soukromých osob včetně osobních údajů,
jestliže je obdrží prostřednictvím: (a)
národní jednotky členského státu
podle vnitrostátního práva; (b)
kontaktního místa třetí země, s níž
Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí
2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení; (c)
orgánu třetí země či mezinárodní
organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218
Smlouvy. 2. Pokud Europol obdrží
informace včetně osobních údajů od soukromé osoby s bydlištěm
v třetí zemi, s níž nebyla uzavřena mezinárodní dohoda
buď podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo podle článku
218 Smlouvy, může takové informace předat pouze členskému státu
či dotčené třetí zemi, s nimiž takové mezinárodní dohody
uzavřeny byly. 3. Europol nesmí přímo
kontaktovat soukromé osoby s cílem získávat informace. Kapitola
VII ZÁRUKY OCHRANY ÚDAJŮ Článek 34 Obecné zásady ochrany údajů Osobní údaje jsou: (a)
zpracovávány korektně a zákonným
způsobem; (b)
shromažďovány pro stanovené účely, výslovně
vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který
je s těmito účely neslučitelný. Další zpracovávání údajů
pro účely historiografického, statistického a vědeckého výzkumu se
nepovažuje za neslučitelné za předpokladu, že Europol poskytne vhodné
záruky, zejména zajistí, že údaje nebudou zpracovávány k žádnému jinému
účelu; (c)
odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou
zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu
přiměřené; (d)
přesné, a je-li to nezbytné,
i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby
osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se
zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny; (e)
uchovávány ve formě umožňující
identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro
účely, pro které jsou zpracovávány. Článek 35 Různé stupně přesnosti a
spolehlivosti osobních údajů 1. Zdroj informací pocházejících
z členského státu je v co největší míře posuzován
členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro
hodnocení zdroje: (A): není pochyb o pravosti,
důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou
poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý; (B): informace jsou poskytovány zdrojem, který je
většinou prokazatelně spolehlivý; (C): informace jsou poskytovány zdrojem, který je
většinou prokazatelně nespolehlivý; (X): spolehlivost zdroje nelze posoudit. 2. Informace pocházející z
členského státu jsou v co největší míře posuzovány
členským státem poskytujícím informace, a to na základě spolehlivosti
za využití těchto kódů pro hodnocení informací: (1): informace, o jejichž správnosti není pochyb; (2): informace osobně známé zdroji, avšak
nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále; (3): informace nikoli osobně známé zdroji,
avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi; (4): informace, které nejsou osobně známé
zdroji a které nelze potvrdit. 3. Jestliže Europol na
základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru,
že toto posouzení je třeba opravit, uvědomí dotčený členský
stát a bude usilovat o dohodu o změně posouzení. Bez této dohody
Europol posouzení nezmění. 4. Jestliže Europol obdrží od
členského státu informace bez posouzení, snaží se v co největší
míře posoudit spolehlivost zdroje nebo informací na základě
informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se posuzují po
dohodě se členským státem, který je poskytl. Členský stát se
může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách posouzení
určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v
konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná
dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto
informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2. 5. Pokud Europol obdrží údaje
či informace od třetí země či mezinárodní organizace
či instituce Unie, použije se odpovídajícím způsobem tento
článek. 6. Informace z veřejně
přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro
hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Článek 36 Zpracovávání zvláštních kategorií
osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů 1. Zpracovávání osobních
údajů obětí trestných činů, svědků či jiných
osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osob
mladších osmnácti let je zakázáno, pokud není naprosto nezbytné pro
předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj
proti ní. 2. Automatické či jiné
zpracovávání osobních údajů odhalujících rasový či etnický
původ, politické názory, náboženské nebo filozofické
přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, a
údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním životě je zakázáno; je však
přípustné, pokud je naprosto nezbytné pro předcházení trestné
činnosti patřící mezi cíle Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto
údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává. 3. K osobním údajům
uvedeným v odstavci 1 a 2 má přístup pouze Europol. Výkonný
ředitel k takovému přístupu řádně zmocní omezený
počet úředníků jen v míře nezbytné pro plnění
jejich úkolů. 4. Žádné rozhodnutí, které
zakládá právní účinky vůči subjektu údajů, nelze
přijmout pouze na základě automatizovaného zpracovávání údajů
podle odstavce 2, ledaže by bylo výslovně povoleno podle vnitrostátních
právních předpisů nebo předpisů Unie nebo, je-li to
nezbytné, evropským inspektorem ochrany údajů. 5. Osobní údaje uvedené
v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům,
institucím Unie, třetím zemím ani mezinárodním organizacím, pokud to není
naprosto nezbytné v jednotlivých případech týkajících se trestné
činnosti, na niž se působnost Europolu vztahuje. 6. Jednou za šest
měsíců podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů
přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které
zpracovává. Článek 37 Lhůty pro uchovávání a vymazání
osobních údajů 1. Europol uchovává osobní
údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení svých
cílů. 2. Europol v každém
případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchovávání údajů
nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracovávání osobních
údajů. Jestliže je v zájmu plnění úkolů Europolu další
uchovávání údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout, že bude
osobní údaje uchovávat až do následujícího přezkumu, který se
uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu
uchovávání údajů se zaznamenají. Pokud nebude rozhodnuto o dalším
uchovávání osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky
vymažou. 3. Pokud se údaje osob uvedené
v čl. 36 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této
skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů. 4. Pokud členský stát,
instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily
v okamžiku předání informací jakékoli omezení týkající
se dřívějšího vymazání či zničení osobních údajů
podle čl. 25 odst. 2, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu
s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších
informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další
uchovávání údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, požádá
Europol poskytovatele údajů o povolení k dalšímu uchovávání
těchto údajů a tuto žádost zdůvodní. 5. Pokud členský stát,
instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze
svých národních datových souborů údaje, které byly poskytnuty Europolu,
sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže by
se další uchovávání údajů považovalo na základě rozsáhlejších
informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, za nezbytné
pro plnění úkolů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů
o dalším uchovávání údajů a zdůvodní jej. 6. Osobní údaje se nevymažou, pokud: (a)
by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který
vyžaduje ochranu. V takových případech jsou údaje použity jen se souhlasem
tohoto subjektu údajů; (b)
subjekt údajů popírá jejich správnost, na dobu
potřebnou k tomu, aby členské státy nebo Europol
v případě potřeby ověřily správnost údajů
včetně jejich úplnosti; (c)
pokud musí být dané osobní údaje uchovány pro
účely dokazování; (d)
pokud subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá
místo toho o omezení jejich použití. Článek 38 Bezpečnost zpracovávání 1. Europol provede vhodná
technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti
náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě nebo nezákonnému
zveřejnění, úpravám a přístupu nebo proti všem jiným
protiprávním formám zpracování. 2. Pokud jde o automatizované
zpracovávání údajů, přijme Europol opatření, jež: (a)
zabrání neoprávněným osobám v přístupu k
zařízení využívanému pro zpracovávání osobních údajů (kontrola
přístupu k zařízením); (b)
zabrání neoprávněnému čtení, kopírování,
pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů
(kontrola nosičů údajů); (c)
zabrání neoprávněnému vkládání údajů a
neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených
osobních údajů (kontrola uchovávání); (d)
zabrání neoprávněným osobám v užívání
automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů pomocí zařízení
pro přenos údajů (kontrola uživatelů); (e)
zajistí, aby osoby oprávněné k využívání
určitého automatizovaného systému pro zpracovávání údajů měly
přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k
přístupu (kontrola přístupu k údajům); (f)
zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit,
kterým subjektům byly nebo mohou být osobní údaje předány nebo
zpřístupněny za použití zařízení pro přenos údajů
(kontrola přenosu); (g)
zajistí, aby bylo možné zpětně
ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných
systémů pro zpracovávání údajů a kdo a kdy je do těchto
systémů vložil (kontrola vkládání); (h)
zabrání neoprávněnému čtení, kopírování,
pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při
předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů
údajů (kontrola přepravy); (i)
zajistí, aby nainstalované systémy mohly být v
případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova); (j)
zajistí, aby systém fungoval, aby byl hlášen výskyt
chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit
špatným fungováním systému (neporušenost). 3. Europol a členské státy
vytvoří mechanismy k zajištění toho, aby se požadavky na
bezpečnost uplatňovaly uvnitř celého informačního systému. Článek 39 Právo subjektu údajů na přístup 1. Každý subjekt údajů má
právo získat v přiměřených intervalech informace, zda Europol
zpracovává osobní údaje, které se ho týkají. Pokud Europol zpracovává takové
údaje, poskytne subjektu údajů následující informace: (a)
potvrzení, zda údaje, které se ho týkají, jsou
či nejsou zpracovávány; (b)
informace týkající se alespoň účelů
zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a
příjemců, kterým jsou údaje sdělovány; (c)
oznámení podané srozumitelnou formou o údajích,
které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o
původu údajů. 2. Subjekt údajů, který
chce uplatnit své právo na přístup k osobním údajům, může
bez nepřiměřených nákladů podat žádost ve zvoleném
členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském
státě jmenován. Uvedený orgán předá tuto žádost Europolu
bezodkladně, v každém případě do jednoho měsíce ode dne
doručení žádosti. 3. Europol odpoví na žádost bez
zbytečného odkladu, v každém případě do tří
měsíců po jejím obdržení. 4. O rozhodnutí, jež má být
přijato, se Europol poradí s příslušnými orgány dotčeného
členského státu. Rozhodnutí o přístupu k údajům je
podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy, jichž se
přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům.
Má-li členský stát námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí
mu ji mu s uvedením důvodů. 5. Přístup k osobním
údajům se zamítne či omezí, pokud je takové opatření nezbytné (a)
k řádnému plnění úkolů
Europolu; (b)
k ochraně bezpečnosti a
veřejného pořádku v členských státech nebo předcházení
trestným činům; (c)
k zaručení, že nebude ohroženo žádné
vnitrostátní vyšetřování; (d)
k ochraně práv a svobod třetích
stran. 6. Europol informuje
písemně subjekt údajů o každém zamítnutí či omezení
přístupu, o důvodech takového rozhodnutí a jeho právu na podání
stížnosti evropskému inspektoru ochrany údajů. Věcné či právní
důvody daného rozhodnutí se nemusí sdělit, jestliže by jejich
uvedením pozbylo účinku či omezení přístupu podle odstavce 5. Článek 40 Právo na opravu, výmaz a blokování 1. Každý subjekt údajů má
právo požádat Europol o opravu svých osobních údajů, pokud jsou nesprávné,
a o jejich doplnění či aktualizaci, je-li to možné a nezbytné. 2. Každý subjekt údajů má
právo požádat Europol o vymazání svých osobních údajů, pokud již nejsou
nutné pro účely, pro něž byly zákonným způsobem shromážděny
či dále zpracovávány. 3. Osobní údaje se namísto
vymazání pouze blokují, existuje-li oprávněný důvod k domněnce,
že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů. Blokované údaje
lze zpracovávat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu. 4. Jestliže Europol uchovává
údaje popsané v odstavcích 1, 2 a 3, které mu byly poskytnuty třetími
zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo vyplynuly z jeho vlastních analýz,
tyto údaje opraví, vymaže či zablokuje. 5. Jestliže Europol uchovává
údaje popsané v odstavcích 1 a 2, které mu byly přímo poskytnuty
členskými státy, dotčené členské státy ve spolupráci
s Europolem tyto údaje opraví, vymažou či zablokují. 6. Pokud byly nesprávné údaje
předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích
poskytnutých členskými státy důsledkem nesprávného předání nebo
pokud byly údaje předány v rozporu s tímto nařízením nebo chyby jsou
důsledkem nesprávného vložení, převzetí nebo uchovávání nesprávným
způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením Europolem, Europol tyto
údaje opraví nebo vymaže ve spolupráci s dotčenými členskými státy. 7. V případě
údajů uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 musí být neprodleně
informovány všechny subjekty, které tyto údaje přijaly. Subjekty, které je
přijaly, zajistí v souladu s předpisy, které se na ně vztahují,
opravu, výmaz nebo zablokování těchto údajů ve vlastních systémech. 8. Europol oznámí subjektu
údajů písemně bez zbytečného odkladu a v každém
případě do tří měsíců, že údaje, které se ho týkají,
byly opraveny, vymazány nebo zablokovány. 9. Europol písemně
informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí opravy, výmazu či
zablokování údajů, jakož i o možnosti podat stížnost evropskému inspektoru
ochrany údajů a uplatnit soudní opravný prostředek. Článek 41 Odpovědnost za ochranu údajů 1. Europol uchovává osobní údaje
způsobem, který umožňuje zjištění jejich původu podle
článku 23. 2. Za kvalitu osobních
údajů podle čl. 34 písm. d) odpovídá členský stát, který osobní
údaje Europolu poskytl, a Europol v případě osobních údajů poskytnutých
institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi
nebo v případě osobních údajů, které získal z veřejně
přístupných zdrojů. 3. Za dodržování zásad uvedených
v čl. 34 písm. a), b), c) a e) odpovídá Europol. 4. Za zákonnost předávání
odpovídá: (a)
členský stát, který údaje poskytl, v
případě osobních údajů poskytnutých členskými státy
Europolu; (b)
Europol v případě osobních
údajů poskytnutých Europolu členskými státy a třetími
zeměmi či mezinárodními organizacemi. 5. V případě
předání údajů mezi Europolem a institucí Unie odpovídá za zákonnost
předání Europol. Aniž je dotčena předchozí věta, pokud
Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za zákonnost
tohoto předání Europol i příjemce. Europol dále odpovídá za veškeré
úkony zpracovávání údajů, které provádí. Článek 42 Předběžná kontrola 1. Zpracování osobních
údajů, které budou obsaženy v nové evidenci, podléhá
předběžné kontrole, pokud (a)
se mají zpracovávat zvláštní kategorie údajů
uvedené v čl. 36 odst. 2; (b)
z typu zpracování, zejména při využití nových
technologií, mechanismů nebo postupů, jinak vyplývají zvláštní rizika
pro základní práva a svobody subjektu údajů, zejména pro právo na ochranu
osobních údajů. 2. Předběžné kontroly
provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení
inspektora ochrany údajů, ten v případě pochyb o nezbytnosti
předběžné kontroly konzultuje evropského inspektora ochrany
údajů. 3. Evropský inspektor ochrany
údajů oznámí své stanovisko ve lhůtě dvou měsíců od
přijetí oznámení. Běh lhůty může být pozastaven, dokud
evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující
informace. Vyžaduje-li to složitost případu, může být lhůta
rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů prodloužena o další dva
měsíce. Toto rozhodnutí se oznámí Europolu před uplynutím
původní dvouměsíční lhůty. Není-li stanovisko doručeno do konce
dvouměsíční lhůty, případně prodloužené, považuje se
za kladné. Pokud podle názoru evropského inspektora ochrany
údajů oznámené zpracování může způsobit porušení některého
ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případné návrhy, jak se tomuto
porušení vyhnout. Pokud Europol odpovídajícím způsobem zpracování
nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit
pravomoci, které mu svěřuje čl. 46 odst. 3. 4. Evropský inspektor ochrany
údajů vede rejstřík všech zpracování, která mu byla oznámena podle
odstavce 1. Tento rejstřík se začlení do rejstříku uvedeného v
čl. 27 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001. Článek 43 Vedení záznamů a dokumentace 1. Pro účely
ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a
zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů vede Europol záznamy
o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu
osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Tyto
záznamy nebo dokumentace se vymažou po třech letech, pokud již nejsou
potřebné k následné kontrole. Záznamy není možno měnit. 2. Záznamy nebo dokumentace
podle odstavce 1 se na požádání předají evropskému inspektoru ochrany
údajů, který provede kontrolu ochrany údajů. Evropský inspektor
ochrany údajů využívá tyto informace pouze pro kontrolu ochrany údajů
a zajištění řádného zpracování údajů, jakož i neporušenosti a
zabezpečení údajů. Článek 44 Inspektor ochrany údajů 1. Správní rada jmenuje
inspektora ochrany údajů z řad zaměstnanců. Inspektor
jedná při výkonu svých povinností nezávisle. 2. Inspektor ochrany údajů
je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na
základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů. 3. Výběr inspektora ochrany
údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi povinnostmi inspektora
ochrany údajů a jeho dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi,
které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení. 4. Inspektor ochrany údajů
je jmenován na období dvou až pěti let. Může být jmenován
opakovaně, jeho funkční období však nesmí přesáhnout deset let.
Z funkce inspektora ochrany údajů ho může orgán nebo instituce Unie,
které ho jmenovaly, odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany
údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon této
funkce. 5. Po jmenování inspektora
ochrany údajů sdělí orgán nebo instituce, které ho jmenovaly, jeho
jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů. 6. Při výkonu svých funkcí
nesmí inspektor ochrany údajů přijímat žádné pokyny. 7. S výjimkou osobních údajů
zaměstnanců Europolu a osobních údajů administrativní povahy
plní inspektor ochrany údajů zejména tyto úkoly týkající se osobních
údajů: (a)
nezávisle ověřuje zákonnost zpracování
osobních údajů a jeho soulad s ustanoveními tohoto nařízení; (b)
zajišťuje, že v souladu s tímto nařízením
se vedou záznamy o předávání a přijímání osobních údajů; (c)
zajišťuje, aby subjekty údajů byly na
požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto nařízení; (d)
spolupracuje se zaměstnanci Europolu
odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti
zpracování údajů; (e)
spolupracuje s evropským inspektorem ochrany
údajů; (f)
vypracovává výroční zprávu a předává ji
správní radě a evropskému inspektoru ochrany údajů. 8. Inspektor ochrany údajů
také vykonává funkce stanovené nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o
osobní údaje zaměstnanců Europolu a o osobní údaje administrativní
povahy. 9. Při plnění svých
úkolů má inspektor ochrany údajů přístup k veškerým
údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu. 10. Pokud se inspektor ochrany
údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení týkající
se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a
požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu. Pokud výkonný
ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené
lhůty, informuje inspektor ochrany údajů správní radu a dohodne se s
ní na konkrétní lhůtě pro odpověď. Pokud správní rada
nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty,
inspektor ochrany údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany
údajů. 11. Správní rada přijme
prováděcí pravidla pro činnost inspektora ochrany údajů. Tato
prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo
inspektora ochrany údajů a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i
záruk nezávislosti inspektora ochrany údajů. Europol zajistí inspektoru
ochrany údajů zaměstnance a zdroje nezbytné pro výkon jeho
povinností. Tito zaměstnanci mají přístup k osobním údajům
zpracovávaným v Europolu a do prostor Europolu pouze v rozsahu
nezbytném pro plnění svých úkolů. Článek 45 Dozor vykonávaný vnitrostátním kontrolním
orgánem 1. Každý členský stát
určí vnitrostátní kontrolní orgán, jehož úkolem je nezávisle a v souladu s
vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost předávání a vyhledávání
osobních údajů i jejich sdělování příslušným členským
státem Europolu a přezkoumávat, zda předávání, vyhledávání nebo
sdělování těchto údajů neporušuje práva subjektu údajů. Za
tímto účelem má podle příslušných vnitrostátních postupů
vnitrostátní kontrolní orgán v prostorách národní jednotky nebo v
kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům
předaným jeho členským státem Europolu. 2. Vnitrostátní kontrolní orgány
mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a spisů
příslušných styčných důstojníků u Europolu. 3. Vnitrostátní kontrolní orgány
dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na
činnost národních jednotek a styčných úředníků, pokud je
tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují
evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež
přijímají v souvislosti s Europolem. 4. Každý má právo požádat
vnitrostátní kontrolní orgán, aby ověřil, zda předání nebo
sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i
přístup k těmto údajům dotčeným členským státem
jsou zákonné. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem
členského státu, v němž byla žádost podána. Článek 46 Dozor vykonávaný evropským inspektorem
ochrany údajů 1. Evropský inspektor ochrany
údajů odpovídá za kontrolu a uplatňování ustanovení tohoto
nařízení týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob
v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Europolem a za
poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech
záležitostech týkajících se zpracovávání osobních údajů. Za tímto
účelem plní úkoly stanovené v odstavci 2 a vykonává svěřené
pravomoci podle odstavce 3. 2. Evropský inspektor ochrany
údajů má následující úkoly podle tohoto nařízení: (a)
vyslechne a posoudí stížnosti a v
přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky; (b)
provádí vyšetřování buď z vlastního
podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené
době sdělí subjektu údajů výsledky; (c)
zajišťuje a kontroluje uplatňování
ustanovení tohoto nařízení a jiných aktů Unie o ochraně
fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů
Europolem; (d)
poskytuje poradenství Europolu buď z vlastního
podnětu nebo jako odpověď na žádost, o všech otázkách, které se
týkají zpracování osobních údajů, zejména ještě před
vypracováním vnitřního řádu v oblasti ochrany základních práv a
svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů; (e)
určuje, zdůvodňuje a
zveřejňuje výjimky, ochranná opatření, oprávnění a podmínky
uvedené v čl. 36 odst. 4; (f)
vede rejstřík zpracování, která mu byla
oznámena na základě čl. 42 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu
s čl. 42 odst. 4; (g)
provádí předběžnou kontrolu zpracování,
která mu byla oznámena. 3. Evropský inspektor ochrany
údajů může podle tohoto nařízení: (a)
poskytovat poradenství subjektům údajů
při výkonu jejich práv; (b)
předložit věc Europolu v
případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních
údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na
zlepšení ochrany subjektů údajů; (c)
nařídit, aby žádosti o výkon určitých
práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto
žádosti zamítnuty pro porušení článků 39 a 40; (d)
varovat a napomínat Europol; (e)
nařídit opravu, blokování, výmaz nebo
zničení všech údajů, při jejichž zpracování byla porušena
ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení
těchto opatření třetím osobám, kterým byly údaje sděleny; (f)
zakázat dočasně nebo trvale zpracování; (g)
předložit věc Europolu a v
případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi; (h)
předložit věc Soudnímu dvoru Evropské
unie za podmínek, které stanoví Smlouva; (i)
zasahovat do právních sporů předložených
Soudnímu dvoru Evropské unie. 4. Evropský inspektor ochrany
údajů je oprávněn: (a)
získat od Europolu přístup ke všem osobním
údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření; (b)
získat přístup do všech prostor, v nichž
Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k
předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto
nařízení. 5. Evropský inspektor ochrany
údajů vypracuje každý rok zprávu o svém dozoru nad Europolem. Tato zpráva
je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů
uvedené v článku 48 nařízení (ES) č. 45/2001. 6. Členové a
zaměstnanci evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni
povinností zachování důvěrnosti podle článku 69. Článek 47 Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními
orgány pro ochranu údajů 1. Ve zvláštních záležitostech
vyžadujících zapojení členských států jedná evropský inspektor
ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními kontrolními
orgány, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či
vnitrostátní kontrolní orgán zjistí velké rozpory v postupech členských
států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím
komunikačních kanálů Europolu nebo v souvislosti s otázkami
vznesenými jedním či více vnitrostátními kontrolními orgány k
provádění a výkladu tohoto nařízení. 2. V případech
uvedených v odstavci 1 si evropský inspektor ochrany údajů a
vnitrostátní kontrolní orgány, každý v rozsahu svých pravomocí,
vyměňují relevantní informace, vzájemně si pomáhají při
provádění auditů a kontrol, posuzují potíže vznikající při
výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem
nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů,
vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a
podle potřeby zvyšují informovanost o právech na ochranu údajů. 3. Vnitrostátní kontrolní orgány
a evropský inspektor ochrany údajů se podle potřeby setkávají.
Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský
inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací
řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní
metody. Článek 48 Administrativní osobní údaje a údaje
zaměstnanců Na všechny osobní údaje zaměstnanců
Europolu a na administrativní osobní údaje uchovávané Europolem se vztahuje
nařízení (ES) č. 45/2001. Kapitola
VIII SOUDNÍ PŘEZKUM A
ODPOVĚDNOST Článek 49 Právo podat stížnost evropskému
inspektoru ochrany údajů 1. Každý subjekt údajů má
právo podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů, jestliže se
domnívá, že při zpracování osobních údajů, které se ho týkají, nebyla
dodržena ustanovení tohoto nařízení. 2. Pokud se stížnost týká
rozhodnutí uvedeného v článku 39 nebo 40, evropský inspektor ochrany
údajů konzultuje vnitrostátní kontrolní orgány či příslušný
soudní orgán v členském státě, od něhož údaje pocházejí, či
v bezprostředně dotčeném členském státě. Rozhodnutí
evropského inspektora ochrany údajů, jež se může týkat i odmítnutí
předání informací, se přijímá v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním
orgánem nebo příslušným soudním orgánem. 3. Pokud se stížnost týká
zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí
evropský inspektor ochrany údajů, aby byly řádně provedeny
nezbytné kontroly v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem
toho členského státu, který tyto údaje poskytl. 4. Pokud se stížnost týká
zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce Unie, třetí
země či mezinárodní organizace, zajistí evropský inspektor ochrany
údajů, aby Europol provedl nezbytné kontroly. Článek 50 Právo na soudní opravný prostředek
proti evropskému inspektoru ochrany údajů Proti rozhodnutím evropského inspektora
ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Článek 51 Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody 1. Smluvní odpovědnost
Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu. 2. Soudní dvůr Evropské
unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve
smlouvě uzavřené Europolem. 3. Aniž je dotčen
článek 52, v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí
Europol v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním
řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary
nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich úkolů. 4. Ve sporech o náhradu
škody uvedených v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr Evropské
unie. 5. Osobní odpovědnost
zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním
řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance. Článek 52 Odpovědnost za nesprávné zpracování osobních údajů a právo na
náhradu škody 1. Každá osoba, která
utrpěla škodu v důsledku protiprávního zpracování údajů, má
právo na náhradu škody buď od Europolu podle článku 340 Smlouvy, nebo
od členského státu, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla,
podle práva tohoto státu. Žalobu na Europol podá tato osoba u Soudního dvora
Evropské unie a žalobu na členský stát u příslušného vnitrostátního
soudu tohoto členského státu. 2. Spor mezi Europolem a
členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody
vyplacenou určité osobě se předloží správní radě, která
rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je
dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 Smlouvy. Kapitola
IX PARLAMENTNÍ KONTROLA Článek 53 Parlamentní kontrola 1. Předseda správní rady a
výkonný ředitel vystoupí před Evropským parlamentem a vnitrostátními
parlamenty na jejich žádost, aby projednali otázky týkající se Europolu,
přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a
důvěrnosti. 2. Evropský parlament provádí
kontrolu činností Europolu, do které jsou zapojeny vnitrostátní
parlamenty, v souladu s tímto nařízením. 3. Vedle plnění
informačních a konzultačních povinností stanovených tímto
nařízením předává Europol při zachování povinnosti
mlčenlivosti a důvěrnosti Evropskému parlamentu a vnitrostátním
parlamentům pro informaci: (a)
posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné
situační zprávy týkající se cílů Europolu, jakož i výsledky studií a
hodnocení zadaných Europolem; (b)
pracovní ujednání přijatá podle čl. 31
odst. 1. Článek 54 Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím
zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím 1. Za účelem parlamentní
kontroly činností Europolu podle článku 53 může být Evropskému
parlamentu a jeho zástupcům poskytnut na jejich žádost přístup k
utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím
zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím. 2. Přístup k utajovaným
informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím musí splňovat
základní zásady a minimální standardy podle článku 69. Podrobnosti tohoto
přístupu jsou upraveny pracovním ujednáním uzavřeným mezi Europolem a
Evropským parlamentem. Kapitola X ZAMĚSTNANCI Článek 55 Obecná ustanovení 1. Na zaměstnance Europolu,
s výjimkou zaměstnanců, s nimiž byly do dne použitelnosti
tohoto nařízení uzavřeny smlouvy Europolem zřízeným úmluvou o
Europolu, se vztahuje služební řád úředníků a pracovní
řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na
základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního
řádu. 2. Zaměstnance Europolu
tvoří dočasní zaměstnanci anebo smluvní zaměstnanci.
Správní rada rozhodne, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních
míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci najatými z příslušných
orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na
obsazení těchto míst jsou dočasnými zaměstnanci a mohou s nimi
být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit,
také na dobu určitou. Článek 56 Výkonný ředitel 1. Výkonný ředitel je
zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2
písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců. 2. Výkonného ředitele
jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po
otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Pro účely uzavření smlouvy
s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní
rady. Před jmenováním může být kandidát
zvolený správní radou vyzván, aby před příslušným výborem Evropského
parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho
členů. 3. Funkční období výkonného
ředitele je pět let. Do konce tohoto období provede Komise posouzení,
které zhodnotí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly
a výzvy Europolu. 4. Správní rada může na
návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3,
funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu
nepřesahující pět let. 5. Správní rada uvědomí o
případném záměru prodloužit funkční období výkonného
ředitele Evropský parlament. Výkonný ředitel může být vyzván,
aby do jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení
před příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl otázky
jeho členů. 6. Výkonný ředitel, jehož
funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního
období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
7. Výkonný ředitel
může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající
na návrh Komise. 8. Správní rada přijímá
rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání
výkonného ředitele anebo zástupce či zástupců výkonného
ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých
členů. Článek 57 Zástupci výkonného ředitele 1. Výkonnému řediteli jsou
nápomocni čtyři zástupci výkonného ředitele, z nichž jeden
odpovídá za vzdělávání a výcvik. Zástupce výkonného ředitele pro
vzdělávání a výcvik odpovídá za vedení Akademie Europolu a řízení její
činnosti. Výkonný ředitel vymezí úkoly ostatních zástupců. 2. Na zástupce výkonného
ředitele se vztahuje článek 56. Před jejich jmenováním či
odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel. Článek 58 Vyslaní národní odborníci a další pracovníci 1. Europol může také
využívat vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků,
kteří v agentuře nejsou zaměstnáni. 2. Správní rada přijme
rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do
Europolu. Kapitola
XI FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek 59 Rozpočet 1. Odhady všech příjmů
a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž se
kryje s kalendářním rokem, a zanesou se do jeho rozpočtu. 2. Europol má vyrovnaný
rozpočet co do příjmů a výdajů. 3. Příjmy Europolu obsahují
bez ohledu na další zdroje příspěvek Unie zapsaný v souhrnném
rozpočtu Evropské unie. 4. Europol může využívat
finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod,
příspěvků ad hoc nebo výjimečných
příspěvků v souladu s ustanoveními příslušných
nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. 5. Výdaje Europolu zahrnují
odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na
infrastrukturu a provozní náklady. Článek 60 Sestavování rozpočtu 1. Výkonný ředitel sestaví
každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro
následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst,
a předá jej správní radě. 2. Správní rada na základě
tohoto návrhu vypracuje odhad příjmů a výdajů Europolu pro
následující rozpočtový rok. Předběžný návrh odhadů
příjmů a výdajů Europolu se každý rok zašle Komisi do [dne stanoveného
rámcovým finančním nařízením]. Konečnou verzi tohoto odhadu,
jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží správní rada
Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 31. března. 3. Komise předkládá odhad
příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále
jen „rozpočtový orgán“) společně s návrhem souhrnného
rozpočtu Evropské unie. 4. Na základě odhadu
příjmů a výdajů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za
nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má
být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto
souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu
v souladu s články 313 a 314 Smlouvy. 5. Rozpočtový orgán schválí
rozpočtové prostředky na příspěvek pro Europol. 6. Rozpočtový orgán
přijme plán pracovních míst Europolu. 7. Rozpočet Europolu
přijímá správní rada. Rozpočet je konečný po konečném
přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se
odpovídajícím způsobem upraví. 8. Na jakékoli projekty, zejména
na stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet, se
vztahují ustanovení [rámcového finančního nařízení]. Článek 61 Plnění rozpočtu 1. Za plnění rozpočtu
Europolu odpovídá výkonný ředitel. 2. Výkonný ředitel
každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veškeré
důležité informace o výsledku hodnotících postupů. Článek 62 Předkládání účetní závěrky a absolutorium 1. Účetní Europolu
předá do 1. března následujícího rozpočtového roku
předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a
Účetnímu dvoru. 2. Europol předá do 31.
března následujícího finančního roku zprávu o rozpočtovém a
finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu
dvoru. 3. Účetní Komise předá
do 31. března následujícího rozpočtového roku
předběžnou účetní závěrku Europolu, konsolidovanou se
závěrkou Komise, Účetnímu dvoru. 4. Po obdržení připomínek
Účetního dvora k předběžné účetní závěrce
Europolu podle článku 148 finančního nařízení vypracuje
účetní konečnou účetní závěrku Europolu. Výkonný
ředitel předloží tuto závěrku k vyjádření správní
radě. 5. Správní rada zaujme ke
konečné účetní závěrce Europolu stanovisko. 6. Do
1. července následujícího rozpočtového roku předloží
výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem
správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a
vnitrostátním parlamentům. 7. Konečná účetní
závěrka se zveřejní. 8. Výkonný ředitel odpoví
Účetnímu dvoru na připomínky uvedené v jeho výroční
zprávě do [dne stanoveného finančním nařízením]. Zároveň
zašle tuto odpověď správní radě. 9. Výkonný ředitel poskytne
Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný
průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok
v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního
nařízení. 10. Na doporučení Rady
přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do
15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za
plnění rozpočtu za rozpočtový rok N. Článek 63 Finanční předpisy 1. Finanční předpisy
platné pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto
předpisy se mohou odchýlit od [rámcového finančního nařízení],
pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a
s předchozím souhlasem Komise. 2. S ohledem na zvláštní
povahu členů sítě vzdělávacích zařízení členských
států jako jediných subjektů s odbornou způsobilostí
k provádění příslušných vzdělávacích činností mohou
být těmto členům udělovány granty bez výzvy k podávání
návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení
Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012[41].
Kapitola
XII RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 64 Právní forma 1. Europol je institucí Unie. Má
právní subjektivitu. 2. Ve všech členských
státech má Europol nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou
jejich právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat
a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před
soudem. 3. Europol sídlí v nizozemském
Haagu. Článek 65 Výsady a imunita 1. Na Europol a jeho
zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské
unie. 2. Výsady a imunity
styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků
jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými
státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění
úkolů styčných důstojníků. Článek 66 Jazykový režim 1. Na Europol se vztahují
ustanovení nařízení č. 1[42]. 2. Překladatelské služby
potřebné pro fungování Europolu zajistí Překladatelské středisko
pro instituce Evropské unie. Článek 67 Transparentnost 1. Na dokumenty uchovávané
Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001[43]. 2. Na návrh výkonného
ředitele a nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto
nařízení v platnost přijme správní rada podrobná pravidla pro
uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty Europolu. 3. Proti rozhodnutím
přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES)
č. 1049/2001 lze za podmínek stanovených články 228 a 263
Smlouvy podat stížnost k veřejnému ochránci práv nebo žalobu
k Soudnímu dvoru Evropské unie. Článek 68 Boj proti podvodům 1. V zájmu usnadnění boje
proti podvodům, proti korupci a ostatním protiprávním činnostem
podle nařízení (ES) č. 1073/1999 přistoupí Europol během
šesti měsíců od zahájení činnosti k interinstitucionální
dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování
prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[44]
a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré
zaměstnance Europolu, přičemž použije šablonu stanovenou
v příloze uvedené dohody. 2. Evropský účetní
dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů
a inspekcí na místě u všech příjemců grantů,
zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů
a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční
prostředky Unie. 3. Úřad OLAF může
provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě s
cílem posoudit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené
činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s granty nebo
veřejnými zakázkami financovanými Europolem, v souladu s ustanoveními a
postupy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze
dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským
úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a v nařízení Rady (Euratom,
ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na
místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních
zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným
nesrovnalostem[45]. 4. Aniž jsou dotčeny
odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími
zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody
a rozhodnutí o grantu přijatá Europolem obsahovat ustanovení,
která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr
a úřad OLAF k provádění těchto kontrol
a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými
pravomocemi. Článek 69 Bezpečnostní předpisy o ochraně utajovaných informací Europol vypracuje vlastní pravidla o
mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací
Evropské unie a citlivých neutajovaných informací v souladu se základními
zásadami a minimálními standardy stanovenými rozhodnutím 2011/292/EU. Tato
pravidla se budou týkat i ustanovení o výměně, zpracování
a ukládání uvedených informací. Článek 70 Hodnocení a přezkum 1. Do pěti let ode dne
[použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let nechá Komise
vypracovat hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a
účelnost Europolu a jeho pracovních postupů. Toto hodnocení se bude
zabývat zejména tím, zda je třeba upravit cíle Europolu,
a finančními dopady takových úprav. 2. Komise předá hodnotící
zprávu a závěry, které z této zprávy vyvodila, Evropskému parlamentu,
Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě. 3. Při každém druhém
hodnocení Komise rovněž posoudí výsledky, jichž Europol dosáhl při
plnění svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud se Komise domnívá, že
pokračování činnosti Europolu již není s ohledem na stanovené
cíle a úkoly odůvodněné, může navrhnout odpovídající změnu
či zrušení tohoto nařízení. Článek 71 Správní šetření Činnost Europol
podléhá dohledu evropského veřejného ochránce práv podle článku 228
Smlouvy. Článek 72 Ústředí 1. Nezbytná ujednání související
s umístěním Europolu v hostitelském členském státě a s
prostory, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla,
která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného
ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich
rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí
uzavřené mezi Europolem a členským státem, kde se sídlo nachází,
poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však do
roku [dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost]. 2. Hostitelský členský stát
Europolu poskytne co nejlepší vhodné podmínky, aby zajistil řádné
fungování Europolu, včetně mnohojazyčného a evropsky
orientovaného školství a vhodných dopravních spojení. Kapitola
XIII PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Článek 73 Univerzální právní nástupnictví 1. Europol zřízený tímto
nařízením se stává univerzálním právním nástupcem pro všechny smlouvy,
které uzavřel, všechny závazky, které přijal, a všechen majetek, který
nabyl Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL
zřízená rozhodnutím 2005/681/SVV. 2. Toto nařízení se
nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným na
základě rozhodnutí 2009/371/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení
v platnost. 3. Toto nařízení se
nedotýká právní síly smluv uzavřených akademií CEPOL zřízenou na
základě rozhodnutí 2005/681/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení
v platnost. 4. Platnost dohody o
ústředí uzavřené podle rozhodnutí Rady 2005/681/SVV skončí
odchylně od odstavce 3 dnem použitelnosti tohoto nařízení. Článek 74 Přechodná opatření týkající se správní rady 1. Funkční období
členů správní rady akademie CEPOL zřízené článkem 10
rozhodnutí 2005/681/SVV končí dnem [vstupu tohoto nařízení
v platnost]. 2. Funkční období
členů správní rady Europolu ustavené článkem 37 rozhodnutí
2009/371/SVV končí dnem [použitelnosti tohoto nařízení]. 3. Ode dne vstupu tohoto
nařízení v platnost do dne jeho použitelnosti správní rada ustavená
článkem 37 rozhodnutí 2009/371/SVV: (a)
vykonává funkce správní rady uvedené v článku
14 tohoto nařízení; (b)
připraví schválení pravidel o
mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací
EU uvedených v článku 69 tohoto nařízení; (c)
připraví veškeré nástroje nutné
k použitelnosti tohoto nařízení; (d)
přezkoumá nelegislativní opatření
provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada zřízená podle
článku 13 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle
čl. 78 odst. 2. 4. Bezodkladně po vstupu
tohoto nařízení v platnost přijme Komise nezbytná opatření,
aby správní rada zřízená podle článku 13 mohla zahájit činnost
ke [dni použitelnosti tohoto nařízení]. 5. Do šesti měsíců ode
dne vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi
jména osob, které podle článku 13 jmenovaly členy a náhradníky
správní rady. 6. První zasedání správní rady
zřízené podle článku 13 se uskuteční dne [použitelnosti tohoto
nařízení]. Správní rada přijme v případě potřeby u
této příležitosti rozhodnutí podle čl. 78 odst. 2. Článek 75 Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele a jeho
zástupců 1. Ředitel jmenovaný podle
článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV vykonává po zbývající část svého
funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 19
tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud
funkční období končí po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost],
ale před [dnem použitelnosti tohoto nařízení], automaticky se
prodlouží na dobu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení. 2. Není-li výkonný ředitel
ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1, určí Komise
jednoho svého úředníka, který bude působit jako prozatímní výkonný
ředitel a plnit povinnosti výkonného ředitele nejdéle po dobu 18
měsíců, dokud nebudou provedena jmenování podle článku 56. 3. Odstavce 1 a 2 se použijí na
zástupce ředitele jmenované na základě článku 38 rozhodnutí
2009/371/SVV. 4. Ředitel akademie CEPOL,
jmenovaný na základě čl. 11 odst. 1 rozhodnutí 2005/681/SVV, vykonává
po zbývající část svého funkčního období funkci zástupce výkonného
ředitele Europolu pro vzdělávání a výcvik. Ostatní podmínky jeho
smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí po [dni vstupu
tohoto nařízení v platnost], ale před [dnem použitelnosti tohoto
nařízení], automaticky se prodlouží na dobu jednoho roku ode dne
použitelnosti tohoto nařízení. Článek 76 Přechodná rozpočtová ustanovení 1. V každém
ze tří rozpočtových roků následujících po vstupu tohoto
nařízení v platnost se vyčlení alespoň 8 milionů EUR
na provozní náklady Europolu na vzdělávání a výcvik popsané
v kapitole III. 2. Postup udělení
absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě
článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu
s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí a
finančními pravidly Europolu. Kapitola
XIV ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ Článek 77 Nahrazení Tímto nařízením se nahrazuje a zrušuje
rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí 2005/681/SVV. Odkazy na nahrazená rozhodnutí se považují za
odkazy na toto nařízení. Článek 78 Zrušení 1. Všechna legislativní
opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí
2005/681/SVV se zrušují s účinkem ode dne použitelnosti tohoto
nařízení. 2. Všechna nelegislativní
opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV o zřízení
Evropského policejního úřadu (Europol) a rozhodnutí 2005/681/SVV o
zřízení akademie CEPOL jsou platná i po [dni použitelnosti tohoto
nařízení], nerozhodne-li správní rada Europolu při provádění
tohoto nařízení jinak. Článek 79 Vstup v platnost a použitelnost 1. Toto nařízení vstupuje v
platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské
unie. 2. Použije se ode dne [datum
použitelnosti]. Články 73, 74 a 75 se však použijí ode dne
[vstupu tohoto nařízení v platnost]. V Bruselu dne Za Evropský
parlament Za Radu předseda předseda PŘÍLOHA 1 Seznam
trestných činů, v jejichž případě Europol podporuje a
posiluje činnost příslušných orgánů členských států,
jakož i jejich vzájemnou spolupráci, podle čl. 3 odst. 1 tohoto
nařízení – terorismus, – organizovaná trestná činnost, – nedovolený obchod s drogami, – nezákonná činnost související
s praním peněz, – trestná činnost spojená s jadernými a
radioaktivními látkami, – nezákonné převaděčství
přistěhovalců, – obchodování s lidmi, – trestná činnost související s
motorovými vozidly, – vražda, těžké ublížení na zdraví, – nezákonný obchod s lidskými orgány a
tkáněmi, – únos, nezákonné omezování osobní svobody a
braní rukojmí, – rasismus a xenofobie, – organizovaná loupež, – nedovolený obchod s kulturními statky,
včetně starožitností a uměleckých děl, – podvod, včetně podvodu
poškozujícího finanční zájmy Unie, – vydírání a vymáhání peněz za ochranu, – padělání a produktové pirátství, – padělání veřejných listin a
obchodování s nimi, – padělání peněz a platebních
prostředků, – počítačová trestná činnost, – korupce, – nedovolený obchod se zbraněmi,
střelivem a výbušninami, – nedovolený obchod s ohroženými druhy
živočichů, – nedovolený obchod s ohroženými druhy a
odrůdami rostlin, – trestné činy proti životnímu
prostředí, – nedovolený obchod s hormonálními látkami a
jinými růstovými stimulátory, – pohlavní zneužívání a pohlavní
vykořisťování žen a dětí. PŘÍLOHA 2 Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů,
jejichž údaje lze shromažďovat a zpracovávat za účelem křížové
kontroly podle čl. 24 odst. 1 písm. a) 1. Osobní údaje shromažďované a zpracovávané
za účelem křížové kontroly se týkají: a) osob, které jsou podle vnitrostátního práva
dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného
činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na
takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu
či účasti na něm odsouzeny, b) osob, u nichž se má podle vnitrostátního
práva dotyčného členského státu na základě konkrétních
podkladů nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné
činy, které spadají do působnosti Europolu. 2. Údaje týkající se osob uvedených v odstavci
1 mohou zahrnovat jen následující kategorie osobních údajů: a) příjmení, rodné příjmení, jméno
(jména) a veškeré přezdívky nebo falešná jména; b) datum a místo narození; c) státní příslušnost; d) pohlaví; e) místo bydliště, povolání a místo
pobytu dotyčné osoby; f) čísla sociálního pojištění,
řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a g) je-li to nezbytné, další charakteristiky,
jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních
tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické
údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA). 3. Kromě údajů uvedených v odstavci
2 mohou být zpracovávány následující kategorie osobních údajů týkajících
se osob uvedených v odstavci 1: a) trestné činy, údajné trestné činy
a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání; b) prostředky, které byly použity nebo
které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně
informací o právnických osobách; c) orgány, které vedou vyšetřování
případu a jejich spisové značky; d) podezření z účasti na
zločinném spolčení; e) odsouzení, pokud se týkají trestných
činů, které spadají do působnosti Europolu; f) strana zadávající údaje. Tyto údaje mohou být poskytnuty Europolu také
v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby. 4. Doplňující informace o osobách
uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být
na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní
jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého
vnitrostátního práva. 5. Pokud je řízení proti dotyčné
osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně
zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s
nímž byla vydána tato rozhodnutí, se vymažou. Kategorie
osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou
být shromažďovány a zpracovávány za účelem analýz strategické či
jinak obecné povahy a za účelem operativních analýz (podle čl. 24
odst. 1 písm. b) a c)) 1. Za účelem analýz strategické
či jinak obecné povahy a operativních analýz se shromažďují a
zpracovávají osobní údaje týkající se: (a)
osob, které jsou podle vnitrostátního práva
dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného
činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na
takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu
či účasti na něm odsouzeny, (b)
osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva
dotyčného členského státu na základě konkrétních podkladů
nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné činy,
které spadají do působnosti Europolu; (c)
osob, které mohou být předvolány jako
svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo následujícími
trestními řízeními; (d)
osob, které byly oběťmi jednoho z daných
trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k
závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu; (e)
kontaktních osob a společníků a (f)
osob, které mohou poskytnout informace o daných
trestných činech. 2. U kategorií osob uvedených v
odst. 1 písm. a) a b) mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních
údajů, včetně souvisejících správních údajů: (a)
Osobní údaje: i) současná a dřívější
příjmení; ii) současná a dřívější
jména; iii) rodné příjmení; iv) jméno otce (je-li to nutné za účelem
zjištění totožnosti); v) jméno matky (je-li to nutné za
účelem zjištění totožnosti); vi) pohlaví; vii) datum narození; viii) místo narození; ix) státní občanství; x) rodinný stav; xi) pseudonym; xii) přezdívka; xiii) krycí či falešné jméno; xiv) současné a dřívější místo
pobytu nebo bydliště. (b)
Fyzický popis: i) fyzický popis; ii) charakteristické rysy (mateřská
znaménka/jizvy/tetování apod.). (c)
Prostředky k určení totožnosti: i) doklady totožnosti / řidičský
průkaz; ii) číslo vnitrostátního průkazu
totožnosti / pasu; iii) případně vnitrostátní
identifikační číslo / číslo sociálního pojištění; iv) vizuální znázornění a další
informace o vzhledu; v) kriminalistické informace o totožnosti,
jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části
DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu (d)
Povolání a dovednosti: i) současné zaměstnání a
povolání; ii) dřívější zaměstnání a
povolání; iii) vzdělání (škola / vysoká škola /
odborné vzdělání); iv) kvalifikace; v) dovednosti a další znalosti (jazyky/jiné) (e)
Informace o ekonomické a finanční situaci: i) finanční údaje (bankovní účty
a kódy, kreditní karty apod.); ii) finanční aktiva; iii) držení akcií či dalších aktiv; iv) údaje o majetku; v) vazba na společnosti; vi) bankovní a úvěrové kontakty; vii) daňové postavení; viii) další informace o správě
finančních záležitostí dotčenou osobou (f)
Údaje o chování: i) životní styl (např. nad rámec svých
finančních možností) a zvyklosti; ii) pohyb; iii) navštěvovaná místa; iv) zbraně a další nebezpečné
nástroje; v) nebezpečnost; vi) zvláštní rizika, jako
pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, vazby na
pracovníky donucovacích orgánů; vii) kriminální rysy a profily; viii) užívání drog (g)
Kontaktní osoby a společníci, včetně
druhu a povahy styku či společenství (h)
Užívané komunikační prostředky,
například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager,
elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení (i)
Užívané dopravní prostředky, například
vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se
identifikace těchto dopravních prostředků (registrační
čísla) (j)
Informace týkající se trestné činnosti: i) předchozí odsouzení; ii) podezření ze zapojení do trestné
činnosti; iii) postupy (modi operandi); iv) prostředky, které byly nebo by mohly
být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti; v) účast ve zločineckých skupinách
či organizacích a postavení ve skupině či organizaci; vi) úloha ve zločinecké organizaci; vii) geografický rozsah trestné činnosti; viii) materiál shromážděný během
vyšetřování, například video a fotografie (k)
Odkazy na další informační systémy, v nichž
jsou uchovávány informace o dotčené osobě: i) Europol; ii) policejní a celní orgány; iii) další donucovací orgány; iv) mezinárodní organizace; v) veřejné subjekty; vi) soukromé subjekty (l)
Informace o právnických osobách, jichž se týkají
údaje uvedené v písmenu e) a j): i) název právnické osoby; ii) adresa; iii) datum a místo založení; iv) správní registrační číslo; v) právní forma; vi) kapitál; vii) oblast činnosti; viii) vnitrostátní a mezinárodní dceřiné
společnosti; ix) představenstvo; x) vazba na banky. 3. „Kontaktní osoby a
společníci“ uvedení v odst. 1 písm. e) jsou osoby, o nichž se lze
důvodně domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat
informace o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) a b) této přílohy, které
jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby
nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a), b),
c), d) a f). „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1
písm. a) a b) udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které
s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují pravidelné styky. Pokud jde o kontaktní osoby a společníky,
údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují
důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto
osob jakožto kontaktních osob či společníků. V této souvislosti je třeba dodržet tyto
postupy: (a)
vztah těchto osob k osobám uvedeným
v odst. 1 písm. a) a b) je objasněn co nejdříve; (b)
ukáže-li se, že předpoklad existence vztahu
mezi těmito osobami a osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) není
podložený, údaje musí být ihned vymazány; (c)
jsou-li tyto osoby podezřelé ze spáchání
trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo byly za
takové činy odsouzeny, nebo jestliže podle vnitrostátního práva
dotčeného členského státu existují konkrétní podklady nebo
oprávněné důvody k domněnce, že spáchají takový trestný
čin, mohou být uchovávány veškeré údaje podle odstavce 2; (d)
údaje o kontaktních osobách a společnících
kontaktních osob, jakož i údaje o kontaktních osobách a společnících
společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu
a povaze jejich styku či společenství s osobami uvedenými
v odst. 1 písm. a) a b); (e)
není-li možné poskytnout vysvětlení podle
předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při
rozhodování o nezbytnosti a rozsahu uchovávání pro další analýzu. 4. O osobách, které byly ve
smyslu odst. 1 písm. d) oběťmi jednoho z daných trestných
činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru,
že by mohly být oběťmi takového trestného činu, mohou být
uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii) této
přílohy, jakož i tyto kategorie údajů: (a)
údaje o totožnosti oběti; (b)
důvody k viktimizaci; (c)
újma (fyzická/finanční/psychická/jiná); (d)
zda má být zaručena anonymita; (e)
zda je možná účast na soudním jednání; (f)
informace týkající se trestné činnosti
poskytnuté osobami uvedenými v odst. 1 písm. d) nebo jejich
prostřednictvím, včetně informací o jejich vztahu s dalšími
osobami, je-li to nutné pro určení totožnosti osob uvedených v odst. 1
písm. a) a b). Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být
případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že
jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné
oběti. Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu,
jsou vymazány. 5. O osobách, které mohou být ve
smyslu odst. 1 písm. c) předvolány jako svědci
při vyšetřování daných trestných činů nebo při
následujícím trestním řízení, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2
písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii) této přílohy, jakož i kategorie
údajů splňujících tato kritéria: (a)
informace týkající se trestné činnosti
poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s
dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru; (b)
zda má být zaručena anonymita; (c)
zda a kým je zaručena ochrana; (d)
nová totožnost; (e)
zda je možná účast na soudním jednání. Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být
případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že
jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků. Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se
vymažou. 6. O osobách, které mohou ve
smyslu odst. 1 písm. f) poskytnout informace o daných trestných činech,
mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii)
této přílohy, jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria: (a)
zakódované osobní údaje; (b)
druh dodaných informací; (c)
zda má být zaručena anonymita; (d)
zda a kým je zaručena ochrana; (e)
nová totožnost; (f)
zda je možná účast na soudním jednání; (g)
negativní zkušenosti; (h)
odměny (finanční/protislužby). Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být
případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že
jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů. Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se
vymažou. 7. Pokud se na základě
závažných a usvědčujících důkazů kdykoli v
průběhu analýzy prokáže, že určitá osoba by měla být
zařazena do jiné kategorie osob vymezené v této příloze, než do
jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této
osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této
nové kategorie, a veškeré ostatní údaje se vymažou. Pokud se na základě těchto podkladů
prokáže, že by osoba měla být zahrnuta do dvou či více různých
kategorií podle této přílohy, Europol může zpracovávat veškeré údaje
povolené v rámci těchto kategorií. LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury Evropské
unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva
(Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[46] Oblast
politiky: Vnitřní věci Činnost:
18.02 Vnitřní bezpečnost 1.3. Povaha návrhu/podnětu þ Návrh/podnět
se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[47]
¨ Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Evropský policejní
úřad (Europol) zahájil činnost jako mezivládní subjekt zřízený
úmluvou mezi členskými státy, která vstoupila v platnost v roce
1999. K 1. lednu 2010 se Europol stal rozhodnutím Rady 2009/371/SVV
decentralizovanou agenturou EU, jejímž úkolem je podporovat a posilovat činnost
příslušných donucovacích orgánů členských států při
boji proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Toto
rozhodnutí Rady také podrobně vymezilo cíle a úkoly Europolu. Lisabonská smlouva
ukončila systém pilířů Evropské unie a harmonizovala oblast
policejní spolupráce s acquis communautaire. Článek 88 Smlouvy o
fungování Evropské unie stanoví, že se Europol řídí nařízením
přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále
vyžaduje stanovení způsobů a mechanismů kontroly činností
Europolu Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty. Stockholmský
program[48], který stanoví víceletou strategii EU pro
spravedlnost a bezpečnost, kromě toho požaduje, aby se Europol
rozvinul a stal se „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány
členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v
oblasti vymáhání práva“. V čl. 87
odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie jsou stanovena opatření
týkající se podpory vzdělávání a výcvik zaměstnanců, jakož i
spolupráce týkající se výměny zaměstnanců. Stockholmský program
prohlašuje, že v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a
prosazování práva je velmi důležité posílit odbornou přípravu v
oblastech týkajících se Unie a že je třeba usilovat o naplnění cíle,
kterým je strukturovaný evropský systém odborné přípravy. Proto Komise
souběžně předkládá návrh evropského systému vzdělávání a
výcviku pracovníků donucovacích orgánů, který by navázal na
činnosti nyní prováděné Evropskou policejní akademií (CEPOL). Návrh
by sloučil obě agentury a nové (sloučené) agentuře by
svěřil úkol uvést do praxe zmíněný systém vzdělávání a
výcviku. 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Aktivita ABB 18 05: Bezpečnost a ochrana svobod SPECIFICKÝ CÍL Č. 3: Zlepšit
spolupráci v oblasti prosazování práva mezi členskými státy, zejména
usnadněním výměny informací mezi donucovacími orgány, umožněním
přístupu k důležitým údajům za současného dodržování
zásady ochrany údajů a posílením úlohy Europolu a akademie CEPOL jako
partnerů členských států v boji proti závažné trestné
činnosti a při vzdělávání a výcviku policistů Hlavní
výstup politik v roce 2013 – nařízení, kterým se slučuje Europol
s akademií CEPOL Nařízení o Europolu: Specifický cíl č. 1: Fungovat
jako hlavní podpůrné centrum pro operace v oblasti prosazování práva
a odborné znalosti v této oblasti Specifický cíl č. 2: Fungovat
jako centrum EU pro informace o kriminalitě Specifický cíl č. 3 Koordinovat
politiku EU v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů, poskytovat příslušné vzdělávání a výcvik na
úrovni EU a pořádat výměny Specifický cíl č. 4 Posílit
kapacitu EU v boji proti kriminalitě s cílem zabránit poškozování
občanů a podniků a ztrátám na hospodářství EU Příslušné aktivity ABM/ABB Aktivita 18
05: Bezpečnost a ochrana svobod 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Úkolem
Europolu je podporovat činnost vnitrostátních donucovacích orgánů a
jejich spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti a
terorismu a boji proti nim. Tímto návrhem nařízení o Europolu se zavádí
nový právní rámec agentury. Díky novému právnímu základu se zvýší
bezpečnost EU, protože se zlepší účinnost a efektivita podpory
poskytované Europolem při předcházení závažné přeshraniční
trestné činnosti a terorismu a při boji proti nim a jelikož Europolu
budou svěřeny nové úkoly – vzdělávat pracovníky donucovacích
orgánů na úrovni EU a stát se sídlem center v oblasti prosazování práva
pro některé kriminální jevy, jako je kyberkriminalita. Cílem
návrhu je zlepšit zpravodajský přehled Europolu, aby dokázal poskytovat
kvalitnější služby členským státům a více přispíval k
utváření politik EU. Návrh sladí činnost Europolu s požadavky
Lisabonské smlouvy a Stockholmského programu. Zvýší také odpovědnost
Europolu a posílí jeho režim ochrany údajů. Europol tak bude moci dodávat
členským státům veškeré potřebné aktualizované služby a
produkty, které jim pomohou v boji proti závažné trestné činnosti
poškozující občany EU. Díky vyššímu objemu informací (i o
kyberkriminalitě) poskytovaných členskými státy, lepšímu systému
zpracovávání údajů vyváženému spolehlivým režimem ochrany údajů a
rozsáhlejší školicí kapacitě se posílí úloha Europolu při poskytování
podpory členským státům. Údaje
pocházející od soukromých subjektů by mohl Europolu předávat každý
členský stát (národní jednotka Europolu), čímž by se snížilo riziko
prodlení nebo nepředání informací. Zjednoduší se výměny údajů
s třetími zeměmi, což prospěje spolupráci a vnitřní
bezpečnosti v EU a třetích zemích, a zlepší tak koordinaci
celosvětové reakce na kriminální jevy. Návrh
ukládá Europolu nový úkol, tj. začlenit a v určitém rozsahu
rozšířit úkoly týkající se vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů, které nyní vykonává akademie CEPOL. Ze sloučení
operativní a vzdělávací složky do jedné agentury a jejich
zefektivnění mají vzájemně těžit obě tyto složky. Zdroje
ušetřené odstraněním zdvojených podpůrných funkcí lze
přesunout na vzdělávací účely, zejména na zavedení evropského
systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů.
Díky vyšší úrovni takového vzdělávání a výcviku se zvýší úroveň
policejní činnosti v EU a posílí důvěra donucovacích
orgánů k sobě navzájem a společná evropská kultura
v oblasti prosazování práva. Reakce EU na společné bezpečnostní
problémy se tak zefektivní. Návrh
také zesílí odpovědnost Europolu a sladí řízení této agentury
s ostatními evropskými decentralizovanými agenturami. Návrh
ukládá Europolu další nový úkol, tj. stát se sídlem Evropského centra pro boj
proti kyberkriminalitě (European Cybercrime Centre, EC3)
zřízeného počátkem roku 2013. S cílem pomoci členským
státům v jejich úsilí a doplnit jejich činnost zvýší toto
centrum výrazně schopnost EU vypořádat se s rostoucím ohrožením,
jaké kyberkriminalita představuje. Takováto základna, vybavená
nejnovější technologií a obsazená vysoce kvalifikovaným a specializovaným
personálem, která nabídne řadu služeb a produktů, bude pro
členské státy opravdovým přínosem. Členské státy budou
významně těžit i ze skutečnosti, že se bude jednat o pokrokové
centrum, které předvídá trendy, analyzuje hrozby a poskytuje strategické
pokyny pro boj s kyberkriminalitou. Kapacita agentur a institucí EU pro
řešení problémů, které přináší kyberkriminalita, by se také zvýšila.
1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu
sledovat. –
Spokojenost uživatelů s operativní podporou
při operacích či vyšetřování –
Procento zpráv zaslaných v síti SIENA, které byly
sdíleny s Europolem, z celkového počtu zpráv zaslaných
členskými státy –
Objem a kvalita informací zaslaných jednotlivými
členskými státy v poměru k celkovému objemu a kvalitě
informací zaslaných členskými státy –
Počet vyšetřování vedených za pomoci
Europolu –
Počet poskytnutých hlášení o výskytu (cross-match
reports) –
Počet vypracovaných zpráv s operativní
analýzou –
Počet společných vyšetřování,
konkrétně počet společných vyšetřovacích týmů, kterým
Europol poskytl pomoc –
Počet žádostí v síti SIENA a
informačních hlášení zaslaných Europolem externím partnerům –
Počet žádostí v síti SIENA a
informačních hlášení zaslaných externími partnery do Europolu –
Počet případů zahájených v síti
SIENA –
Počet podezřelých, jejichž totožnost byla
zjištěna, kteří byli zatčeni a stíháni v členských
státech –
Počet akcí technické anebo forenzní podpory
(včetně akcí na místě) –
Počet vyškolených pracovníků –
Kvalita strategických produktů (přesnost,
rozsah, analytická metoda) V
oblasti vzdělávání a výcviku: –
Počet analýz potřeb –
Počet produktů pro zajištění kvality –
Počet společných učebních osnov –
Počet vzdělávacích (a internetových
vzdělávacích) modulů –
Počet uskutečněných kurzů –
Počet uspořádaných výměn –
Spokojenost uživatelů Pro
hodnocení významu činnosti Evropského centra pro boj proti
kyberkriminalitě (EC3) mohou být použity tyto hlavní ukazatele: –
Rozsah, v němž se EC3 podílí na rozbíjení
kyberkriminálních sítí prostřednictvím úspěšných
přeshraničních operací, které koordinuje anebo podporuje (na
základě počtu podezřelých, jejichž totožnost byla zjištěna,
kteří byli zatčeni a stíháni a počtu zjištěných obětí) –
Strategický anebo operativní význam posouzení
hrozeb a rizik nebo prognóz trendů, které vydává EC3, jak na úrovni EU,
tak pro členské státy –
Zvýšení počtu pracovníků (donucovacích
orgánů či jiných), kteří byli speciálně proškoleni v
oblasti kyberkriminality –
Rozsah používání nových technologických
nástrojů, k jejichž vytvoření dalo EC3 podnět, které
koordinovalo nebo vyvinulo, při operacích EC3 anebo členských
států –
Rozsah, v jakém iniciativy partnerství veřejného
a soukromého sektoru zjednodušily činnosti EC3 –
Celková míra spokojenosti členských států
se všemi produkty a službami EC3 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Reforma
Europolu je součástí širšího procesu plnění cíle „Otevřená a
bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“
stanoveného Stockholmským programem. Jelikož tento program považuje Europol za
jeden z prostředků k dosažení uvedeného cíle, požaduje, aby
se stal „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány
členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v
oblasti vymáhání práva“. Na úloze Europolu jako podpory donucovacích
orgánů v členských státech a jeho celkovém směřování
se proto musí jednoznačně shodnout orgány EU. Na
základě Lisabonské smlouvy a společného prohlášení o regulačních
agenturách budou zároveň činnosti Europolu pravidelně
kontrolovány Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty a tato agentura
bude řízena podle pravidel platných pro všechny decentralizované agentury
EU. Pokud
jde o ochranu údajů, je nezbytné sladit pravidla ochrany údajů
v Europolu s ostatními nástroji ochrany údajů a posílit právo
přístupu jednotlivců k osobním údajům, které se jich
týkají, a to zavedením alternativního postupu pro kontrolu zákonnosti
zpracovávání osobních údajů. Zvýšením
úrovně vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů, kterou tento
návrh přinese, dojde ke zlepšení úrovně policejní činnosti
v EU, prohloubení vzájemné důvěry donucovacích orgánů a
posílení společné kultury v oblasti prosazování práva, čímž se
zefektivní reakce EU na společné bezpečnostní problémy. Zatímco
dochází k nárůstu kyberkriminality, jež se projevuje ve stále
složitějších formách, neměla EU před zřízením EC3
odpovídající kapacitu pro boj proti tomuto druhu trestné činnosti.
Kromě skutečnosti, že se jedná o velmi komplexní jev, jež se rychle
vyvíjí a vyžaduje vysokou úroveň technických znalostí pro porozumění
jeho rysům a způsobům fungování, je důvodem i nedostatek
informací. Aby dokázala EU lépe reagovat na kyberkriminalitu jako na jev ze své
podstaty přeshraniční, a tedy vyžadující spolupráci, musí
členské státy sdílet vysoce odborné znalosti získané na vnitrostátní i
unijní úrovni. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Spolupráce
v oblasti prosazování práva v EU není možná bez efektivní výměny
operativních a jiných informací o trestné činnosti mezi vnitrostátními
donucovacími orgány a dalšími příslušnými subjekty uvnitř i vně
EU. Přístup k relevantním a aktuálním informacím, jejich sdílení a analýza
jsou zásadní pro účinnost boje proti trestné činnosti. Europol je v
ideálním postavení k tomu, aby podporoval spolupráci v této oblasti a
zaručil koordinaci na úrovni EU. Vnitrostátní
policejní složky samotné nedokážou úspěšně předcházet
přeshraniční trestné činnosti ani proti ní bojovat. Je proto
nezbytná koordinace a spolupráce se zúčastněnými stranami ze soukromé
i veřejné sféry v celé EU. Europol je jedinou agenturou EU, která
donucovací orgány členských států podporuje v tomto úsilí.
V boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti jim
nabízí jedinečné operační (např. analýzy trestné činnosti
či forenzní a operační podporu při přeshraničních
vyšetřováních). Současná právní úprava však Europolu neumožňuje
fungovat s plnou účinností a nabízet členským státům
potřebné, komplexní a aktuální nástroje. Změnu této legislativní
úpravy lze provést pouze legislativní reformou na úrovni EU. Nemůže se
uskutečnit na národní, regionální nebo místní úrovni, ani ji Europol
nemůže sám vyřešit vnitřním opatřením. Lisabonská
smlouva kromě toho volá po vytvoření mechanismu parlamentní kontroly
činností Europolu a společné prohlášení o decentralizovaných
agenturách vyžaduje, aby byl Europol řízen stejným způsobem jako
ostatní agentury EU. Je proto nezbytný legislativní zásah ze strany EU. Přidaná
hodnota ze zapojení EU do vzdělávání a výcviku pracovníků
donucovacích orgánů spočívá v zajištění koordinovaného postupu
při rozvíjení a uskutečňování těchto vzdělávacích
činností. Ať členské státy na vnitrostátní úrovni, nebo akademie
CEPOL na úrovni EU již vyvíjejí v této oblasti značné úsilí. Jak však
vysvětluje doprovodné sdělení o evropském systému vzdělávání a
výcviku pracovníků donucovacích orgánů, je třeba pracovat
ještě usilovněji, např. zajistit, aby vzdělávání a výcvik
odpovídaly potřebám, pokud jde o druhy trestné činnosti prioritní pro
EU, a zaručit jednotný přístup ke vzdělávání a výcviku na úrovni
EU vyhovující nejvyšším normám kvality. Zřizuje
se Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, jehož cílem je
překonávat četné překážky bránící účinnému vyšetřování
kyberkriminality a stíhání pachatelů na úrovni EU. V celkové
strategii EU se jedná o zásadní krok ke zlepšení kybernetické bezpečnosti
a k tomu, že se z kyberprostoru stane prostor práva, kde jsou díky
spolupráci všech aktérů zaručena lidská práva a základní svobody. 1.5.3. Závěry vyvozené z
podobných zkušeností v minulosti Hodnocení
rozhodnutí Rady o zřízení Europolu, provedené externí organizací,
přineslo užitečné podněty pro zlepšení účinnosti Europolu.
Potvrdilo, že Europol je dobře fungující agenturou s přínosem
pro operativní činnost i pro bezpečnost evropských občanů.
V hodnocení byla však zjištěna řada oblastí, které
potřebují zlepšení. Konzultace s externími zúčastněnými stranami
o reformě této agentury a četné výroční a zvláštní zprávy
Europolu pomohly jasněji pochopit, co je třeba v Europolu
změnit. Opakovaně se objevovaly tyto záležitosti: nedostatek informací
poskytovaných členskými státy, právní omezení přímé spolupráce se
soukromými subjekty a nepružný právní režim pro spolupráci s třetími
stranami (který bude třeba změnit s ohledem na vstup Lisabonské
smlouvy v platnost). V širším
kontextu se jako zásadní pro úspěch boje proti přeshraniční
trestné činnosti ukázal přístup donucovacích orgánů k
důležitým a aktuálním informacím o trestné činnosti a sdílení
těchto informací. To potvrzuje zavedení mnoha opatření EU (např.
prümského rozhodnutí a rámcového rozhodnutí na podnět Švédska). Pokud
jde o vzdělávání a výcvik, vychází doprovodné sdělení o evropském
systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů
z rozboru provedeného v roce 2012 akademií CEPOL a z rozsáhlých
konzultací s odborníky z členských států a agentur
působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Závěry
poukazují na nutnost koordinovanějšího přístupu, jehož součástí
by měla být podstatná úloha agentury EU jako hlavního motoru a
koordinátora zavádění tohoto systému, a to v úzké spolupráci
s dalšími agenturami a vnitrostátními školicími zařízeními.
Fungováním akademie CEPOL se zabývalo pětileté hodnocení dokončené
v roce 2011 a externí studie, kterou zadala Komise s cílem jejího
využití při přípravě posouzení dopadů. Z výsledků
vyplynuly tyto potřeby: důkladnější vzdělávání o evropských
rozměrech policejní činnosti, lepší koordinace akademie CEPOL s
členskými státy a dalšími agenturami a zlepšení správy a struktury
akademie CEPOL. Vzhledem
k technické náročnosti vybavení nezbytného ke komplexnímu potírání
kyberkriminality je zjevné, že obvyklé způsoby vyšetřování tohoto
typu trestné činnosti nedostačují. Bez poskytnutí vysoce kvalitního
počítačového vzdělání pracovníkům donucovacích orgánů,
aby porozuměli používaným složitým technologiím a novým formám
elektronické kriminalistiky, a bez schopnosti držet krok s rychlým vývojem
technologií a modi operandi pachatelů kybernetických trestných
činů bude schopnost EU plnohodnotně potírat kybernetickou
trestnou činnost stále zaostávat. Na rychle se měnící technologie
musí reagovat rychlý vývoj technických nástrojů, které se budou používat
v boji proti kyberkriminalitě, a pružní pracovníci, kteří staví
na předchozích znalostech a zkušenostech. 1.5.4. Slučitelnost a možná
synergie s dalšími relevantními nástroji Nařízení
o Europolu, kterým se Europol stává centrem pro výměnu operativních
informací o trestné činnosti, přispěje ke splnění cíle
„Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a
chrání je“ stanoveného Stockholmským programem. Ze sloučení operativní a
vzdělávací složky do jedné agentury budou vzájemně těžit
obě tyto složky, a tak se zefektivní operativní účinnost a zvýší
význam evropského vzdělávání a výcviku pro praxi. Efektivní
Europol bude vedle toho vybaven k pomoci při dosahování cílů
stanovených ve sdělení Komise s názvem „Strategie vnitřní
bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem
k bezpečnější Evropě“ a obecně přispěje k
policejní spolupráci v EU. Navrhovaný
způsob řízení Europolu zvyšuje celkovou jednotnost modelu řízení
agentur EU, který je vyložen ve společném prohlášení o decentralizovaných
agenturách. Zavedením parlamentní kontroly nad činností Europolu a nových
způsobů spolupráce s třetími zeměmi splní Europol
požadavky Lisabonské smlouvy (která ke sjednávání mezinárodních dohod o sdílení
informací zmocňuje Komisi, a nikoli Europol). Cílem
návrhu je také jasně vymezit pravomoci Europolu, zamezit zdvojování
činností prováděných jinými agenturami působícími v oblasti
spravedlnosti a vnitřních věcí a zefektivnit spolupráci těchto
agentur s Europolem. V zájmu posílení tohoto procesu by se kroky
navrhované tímto nařízením (např. žádání členských států o
zahájení trestního vyšetřování, informování Eurojustu) měly
časem promítnout do právního základu dalších agentur (např. Eurojustu). 1.6. Doba trvání akce a
finanční dopad ¨ Časově omezený návrh/podnět
–
¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR þ Časově neomezený návrh/podnět –
Zaváděcí fáze od roku 2013 pro Evropské
centrum pro boj proti kyberkriminalitě a od roku 2015 pro reformu Europolu
a začlenění vzdělávacích činností, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládaný
způsob řízení[49] þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: –
¨ výkonným agenturám –
þ subjektům zřízeným Evropskou unií[50] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřeným výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky Údaje o
finančních a lidských zdrojích byly vypočteny sečtením
odhadované celkové částky, naplánované na potřeby Europolu až do roku
2020, s dalšími finančními potřebami nezbytnými pro realizaci
navrhovaného širšího mandátu Europolu popsaných v tomto návrhu,
včetně vzdělávání a výcviku. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Sledovat
a hodnotit činnosti Europolu bude důležité pro zajištění
účinnosti této agentury. V souladu se společným prohlášením o
decentralizovaných agenturách EU stanoví Europol u činností obsažených
v pracovním programu klíčové ukazatele výkonnosti. Ty budou použity
k měření činností Europolu ve výroční zprávě o
činnosti. Kromě
dodržování obecných pravidel pro řízení agentur bude Europol také
vypracovávat výroční zprávu, která poskytne prostor i pravidelnému
celkovému hodnocení zadávanému Komisí vždy po pěti letech. Za
účelem pravidelného sledování, jak členské státy poskytují informace,
bude Europol každý rok podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o
počínání jednotlivých členských států. Tyto zprávy budou
obsahovat zvláštní kvantitativní a kvalitativní ukazatele a zobrazovat trendy. Návrh
stanoví pravidla pro kontrolu činností Europolu ze strany Evropského
parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jejímž hlavním cílem je kontrola
provádění pracovního programu Europolu a plnění rozpočtu. Za
dohled nad správním a provozním řízením agentury účinně
využívajícím rozpočet odpovídá správní rada Europolu. 2.2. Systém řízení a kontroly
2.2.1. Zjištěná rizika Činnost
zločinců je v současné době mnohem složitější a
rozmanitější než kdykoli dříve a oproti minulosti se odehrává
v mnohem mezinárodnějším rozsahu. Rozsáhlé zločinecké a
teroristické sítě představují vážnou hrozbu jak pro vnitřní
bezpečnost EU, tak pro bezpečnost jejích občanů. Trestná činnost
se zaměřuje na více druhů produktů, má více podob a je ve
stále větší míře přeshraniční povahy. Vnitrostátní
donucovací orgány nemohou již fungovat izolovaně a musí spolupracovat
navzájem i s Europolem jako centrem EU pro informace o trestné činnosti.
Aby Europol mohl plnit nové úkoly a vyhověl požadavkům nového
nařízení, potřebuje další zaměstnance. Příležitosti k
přesunům v rámci stávajícího okruhu zaměstnanců byly
plně využity. Nebudou-li požadovaná nová pracovní místa poskytnuta,
následkem bude trvalé porušování platných právních předpisů Unie a
ohrožení úrovně vnitřní bezpečnosti v EU. 2.2.2. Předpokládané metody
kontroly Na
Europol se budou vztahovat následující kontroly: rozpočtová kontrola,
interní audit, výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroční
absolutorium za plnění rozpočtu EU a případně šetření
prováděná úřadem OLAF kontrolující správné využívání zdrojů
přidělených agenturám. Podle článku 228 Smlouvy podléhá
činnost Europol také dohledu veřejného ochránce práv. Tyto správní
kontroly poskytují četné procesní záruky zaručující zohlednění
zájmů zúčastněných stran. 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. V
zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem
se na agenturu vztahuje bez omezení nařízení (ES) č. 1073/1999, jak
je stanoveno v článku 21 tohoto nařízení. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ
DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky · Stávající rozpočtové položky V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek Počet [Položka………………………...……….] || RP/NRP ([51]) || zemí ESVO[52] || kandidátských zemí[53] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení || [XX.YY.YY.YY] || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE · Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje[54] V pořadí okruhů víceletého finančního rámce
a rozpočtových položek. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek Počet [Položka………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 3 || 18.02YYYY: Europol || Rozdíl || NE || NE || NE || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Okruh víceletého finančního rámce: || 3 || Bezpečnost a občanství Europol || || || Rok 2015[55] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Hlava 1 || Závazky || (1) || || || || || || || Platby || (2) || || || || || || || Hlava 2 || Závazky || (1a) || || || || || || || Platby || (2a) || || || || || || || Hlava 3 || Závazky || (3a) || || || || || || || || Platby || (3b) || || || || || || || CELKEM prostředky pro EUROPOL[56] [57] || Závazky || =1+1a +3a || 99,675 || 100,667 || 102,657 || 104,689 || 106,760 || 108,874 || 623,322 Platby || =2+2a +3b || 99,675 || 100,667 || 102,657 || 104,689 || 106,760 || 108,874 || 623,322 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní náklady v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: Vnitřní věci || Lidské zdroje || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 3,690 Ostatní správní výdaje || 0,038 || 0,288 || 0,288 || 0,038 || 0,288 || 0,288 || 1,228 CELKEM GŘ VNITŘNÍ VĚCI || Prostředky || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 4,918 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 4,918 v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 100,328 || 101,570 || 103,560 || 105,342 || 107,663 || 109,777 || 628,240 Platby || 100,328 || 101,570 || 103,560 || 105,342 || 107,663 || 109,777 || 628,240 Dopad na výdaje evropského inspektora ochrany údajů || ||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Lidské zdroje || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,666 Ostatní správní výdaje || 0,139 || 0,142 || 0,145 || 0,148 || 0,150 || 0,153 || 0,877 EIOÚ CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,250 || 0,253 || 0,256 || 0,259 || 0,261 || 0,264 || 1,543 3.2.2. Odhadovaný dopad na
prostředky agentury –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních
prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na tři desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM || Druh[58] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[59] Fungovat jako hlavní centrum podpory pro operace v oblasti prosazování práva a odborné znalosti v této oblasti || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Podpora přeshraničního vyšetřování poskytováním operativních informací a zpráv o operačních analýzách; koordinace společných operací || 0,009 || 3800 || 31,244 || 3509 || 31,582 || 3560 || 32,041 || 3600 || 32,400 || 3660 || 32,941 || 3745 || 33,704 || 21874 || 193,912 || – Výstup || Poskytování platforem pro specializované oblasti a znalostní produkty a šíření průkopnických technik boje proti trestné činnosti || 0,163 || 50 || 7,811 || 48 || 7,895 || 49 || 8,010 || 50 || 8,100 || 51 || 8,235 || 52 || 8,426 || 300 || 48,477 || Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 39,055 || || 39,477 || || 40,051 || || 40,501 || || 41,177 || || 42,131 || || 242,390 || SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Fungovat jako centrum EU pro informace o kriminalitě || || – Výstup || Strategická posouzení hrozeb plynoucích ze závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu || 0,298 || 45 || 12,888 || 44 || 13,027 || 44 || 13,217 || 45 || 13,365 || 46 || 13,588 || 47 || 13,903 || 271 || 79,988 || – Výstup || Poskytování účinných a bezpečných nástrojů pro výměnu informací a komunikačních kanálů členským státům || 0,672 || 20 || 12,888 || 19 || 13,027 || 20 || 13,217 || 20 || 13,365 || 20 || 13,588 || 21 || 13,903 || 120 || 79,988 || – Výstup || Zvýšení analytické kapacity zdokonalením analytických systémů a specializací zaměstnanců || 0,554 || 25 || 13,279 || 24 || 13,423 || 25 || 13,617 || 25 || 13,771 || 25 || 14,001 || 26 || 14,325 || 150 || 82,416 || Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 39,055 || || 39,477 || || 40,051 || || 40,501 || || 41,177 || || 42,131 || || 242,390 || SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Koordinovat politiku EU v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, poskytovat vzdělávání a výcvik na úrovni EU, pořádat výměny || || – Výstup || Produkty pro zajištění koordinace a kvality a stanovení potřeb || 0,222 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 36 || 7,807 || – Výstup || Společné učební osnovy, vzdělávací moduly, e-learningové moduly || 0,108 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 108 || 11,393 || – Výstup || Počet uskutečněných kurzů || 0,038 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 810 || 30,728 || – Výstup || Počet zorganizovaných výměn || 0,003 || 415 || 1,245 || 145 || 0,434 || 196 || 0,587 || 248 || 0,743 || 300 || 0,901 || 354 || 1,063 || 1658 || 4.971 || Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 9,566 || || 8,755 || || 8,908 || || 9,064 || || 9,222 || || 9,384 || || 54,899 || SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Posílit kapacitu EU v boji proti kriminalitě s cílem zabránit poškozování občanů a podniků a ztrátám v hospodářství EU || || – Výstup || Podpora členských států při vyšetřování za účelem rozbití kyberkriminálních sítí || 1,237 || 2 || 4,500 || 2 || 4,860 || 2 || 5,117 || 2 || 5,484 || 3 || 5,695 || 3 || 5,711 || 14 || 31,367 || – Výstup || Výměna informací mezi všemi zúčastněnými stranami a syntéza dat || 0,516 || 4 || 3,750 || 4 || 4,049 || 5 || 4,265 || 5 || 4,570 || 5 || 4,745 || 5 || 4,759 || 28 || 26,138 || – Výstup || Vytváření celoevropských strategických posouzení, vývoj forenzních nástrojů, školení o partnerství veřejného a soukromého sektoru || 0,344 || 6 || 3,750 || 6 || 4,049 || 7 || 4,265 || 7 || 4,570 || 8 || 4,745 || 8 || 4,759 || 42 || 26,138 || Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || 12,000 || || 12,958 || || 13,647 || || 14,624 || || 15,185 || || 15,229 || || 83,643 || NÁKLADY CELKEM || || 99,675 || || 100,667 || || 102,657 || || 104,689 || || 106,76 || || 108,874 || || 623,322 || 3.2.3. Odhadovaný dopad na lidské
zdroje [subjektu] 3.2.3.1. Shrnutí –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy –
þ Návrh/podnět vyžaduje použití prostředků správní
povahy, jak je vysvětleno dále: –
Předpoklad: změna počtu
zaměstnanců v polovině roku –
V těchto údajích jsou započteny
úspory v období 2015–2020 plynoucí ze začlenění akademie CEPOL
do Europolu ve výši 14 pracovních míst pro dočasné zaměstnance, tj.
10,1 milionu EUR. Počet
zaměstnanců || Rok 2015[60] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Úředníci (AD) || || || || || || Úředníci (AST) || || || || || || Smluvní zaměstnanci || 106 || 106 || 106 || 106 || 106 || 106 Dočasní zaměstnanci || 502 || 497 || 492 || 492 || 496 || 500 Vyslaní národní odborníci || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5 CELKEM || 653,5 || 648,5 || 643,5 || 643,5 || 647,5 || 651,5 v milionech EUR
(zaokrouhleno na tři desetinná místa) || Rok 2015[61] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Úředníci (AD) || || || || || || || Úředníci (AST) || || || || || || || Smluvní zaměstnanci || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 44,520 Dočasní zaměstnanci || 65,107 || 65,435 || 64,780 || 64,452 || 64,714 || 65,238 || 389,726 Vyslaní národní odborníci || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 21,294 CELKEM || 76,076 || 76,404 || 75,749 || 75,421 || 75,683 || 76,207 || 455,540 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů. –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v přepočtu na
plné pracovní úvazky(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || 18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek)[62] 18 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || XX 01 04 yy[63] || – v ústředí[64] || || || || || || – při delegacích || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, VNO a ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || CELKEM || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5.5 XX je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly či budou
vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ. Řízení této akce
nepovede ke zvýšení počtu zaměstnanců v řídicím
GŘ. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Zastupují Komisi v řídicím orgánu agentury. Vypracovávají stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledují jeho provádění. Sledují plnění rozpočtu. Jeden úředník je pověřen dohledem nad prováděním vzdělávacích činností a pomáhá při jejich vytváření. Jeden úředník je pověřen dohledem nad činností Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), jeho úkolem je zejména zajistit plnění cílů tohoto centra. To zahrnuje zastupování Komise v programové radě centra. Tento úředník bude zároveň kontaktní osobou mezi EC3 a Komisí, pokud se týče jejích politik s významem pro EC3. Externí zaměstnanci || Při plnění výše uvedených úkolů budou dva VNO poskytovat podporu úředníkům a dočasným zaměstnancům a napomáhat agentuře při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, a to i prostřednictvím účasti na setkáních odborníků. Popis postupu přepočtu na plné
pracovní úvazky by měl být uveden v oddíle 3 přílohy. 3.2.3.3. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů pro EIOÚ – ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití lidských zdrojů. –
þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad
vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na dvě
desetinná místa) || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)[65] XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35 XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || XX 01 04 yy[66] || – v ústředí[67] || || || || || || – při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, VNO a ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || || Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || CELKEM || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 3.2.3.4. Odhadované potřeby EIOÚ
v oblasti ostatních správních výdajů Ostatní správní výdaje || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Schůze || 0,082 || 0,084 || 0,085 || 0,087 || 0,089 || 0,091 || 0,517 || Služební cesty || 0,007 || 0,007 || 0,007 || 0,007 || 0,008 || 0,008 || 0,044 || Publikace/překlady || 0,050 || 0,051 || 0,052 || 0,053 || 0,054 || 0,055 || 0,315 || CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,139 || 0,142 || 0,145 || 0,148 || 0,150 || 0,153 || 0,877 || 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
þ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním
rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové položky a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo
změnu víceletého finančního rámce[68]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky. 3.2.5. Příspěvky
třetích stran –
þ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích
stran. –
¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle
následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || || 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy –
þ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná
místa) Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky k čerpání na tento rozpočtový rok 2011: || Dopad návrhu/podnětu[69] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …………. || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové položky. […] Upřesněte
způsob výpočtu dopadu na příjmy. […] Přílohy legislativního
finančního výkazu Příloha 1: Personální potřeby
EC3 v období 2013–2019 Zaměstnanci – 2013 Europol
přidělí EC3 5 pracovních míst a 7 volných míst. Nábor
na volná pracovní místa proběhne v tomto pořadí: –
1 analytik, platová třída AD6, na základě
obecného náboru analytiků v Europolu –
3 odborníci, AD6, Cyborg, Twins, Terminal –
2 odborníci, AD6, syntéza dat –
1 samostatný specialista, AD7, kriminalistická
expertiza Centru by mohl být
přidělen jeden VNO (stále v jednání). 2013 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza dat || Operace || Řízení || CELKEM Základní scénář 2012 DZ || 4 || 1 || 1 || 1 || 17 || 1 || 25 Základní scénář 2012 VNO || || 1 || || || 5 || || 6 převedení DZ || || || +1 || || || +3 || +4 převedení VNO || || || +1 || || || || +1 převedení volných pracovních míst || || || +1 || +2 || +4 || || +7 noví VNO || || +1 || || || || || +1 DZ CELKEM 2013 || 4 || 1 || 3 || 3 || 21 || 4 || 36 VNO CELKEM 2013 || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2014 Vzhledem
k tomu, že se nepodařilo pokrýt potřeby EC3 na rok 2013,
požaduje se na rok 2014 17 pracovních míst pro dočasné
zaměstnance. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2. Těchto
17 pracovních míst je rozděleno takto (podle platových tříd): –
11 AD5: syntéza dat – 1, operace – 7, spolupráce a
komunikace – 2, vzdělávání – 1 –
3 AD6: kriminalistická expertiza – 3 –
2 AD7: řízení – 1, strategie – 1 –
1 AD12: řízení – 1 2014 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM Základní scénář DZ || 4 || 1 || 3 || 3 || 21 || 4 || 36 Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || +1 || +2 || +4 || +1 || +7 || +2 || +17 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 5 || 3 || 7 || 4 || 28 || 6 || 53 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2015 V roce 2015 se požaduje 21 pracovních míst. Podrobné
zdůvodnění viz příloha 2. Těchto 21 pracovních míst je rozděleno takto (podle platových
tříd): –
19 AD5: operace – 10, spolupráce a komunikace – 1,
výzkum – 1, syntéza dat – 7 –
1 AD6: strategie – 1 –
1 AD7: kriminalistická expertiza – 1 2015 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM Základní scénář DZ || 5 || 3 || 7 || 4 || 28 || 6 || 53 Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || +1 || +1 || +2 || +7 || +10 || || +21 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 6 || 4 || 9 || 11 || 38 || 6 || 74 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2016 Na rok 2016 se
požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz
příloha 2. Tato 4 pracovní
místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd): –
4 AD5: operace – 2, kriminalistická expertiza – 1,
strategie – 1 2016 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM Základní scénář DZ || 6 || 4 || 9 || 11 || 38 || 6 || 74 Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || +1 || || +1 || || +2 || || +4 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 7 || 4 || 10 || 11 || 40 || 6 || 78 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2017 Na rok 2017 se
požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz
příloha 2. Tato 4 pracovní
místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd): –
4 AD5: operace – 3, spolupráce – 1 2017 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM Základní scénář DZ || 7 || 4 || 10 || 11 || 40 || 6 || 78 Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || || +1 || || || +3 || || +4 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 7 || 5 || 10 || 11 || 43 || 6 || 82 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2018 Na rok 2018 se
požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz
příloha 2. Tato 4 pracovní
místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd): –
3 AD5: operace – 3 –
1 AD6: kriminalistická expertiza – 1 2018 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM DZ CELKEM || 7 || 5 || 10 || 11 || 43 || 6 || 82 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || || || +1 || || +3 || || +4 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 7 || 5 || 11 || 11 || 46 || 6 || 86 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Zaměstnanci – 2019 Na rok 2019 se
požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz
příloha 2. Tato 4 pracovní
místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd): –
4 AD5: operace – 2, syntéza dat – 1,
vzdělávání – 1 2019 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM DZ CELKEM || 7 || 5 || 11 || 11 || 46 || 6 || 86 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Další DZ || || || +1 || +1 || +2 || || +4 Další VNO || || || || || || || DZ CELKEM || 7 || 5 || 12 || 12 || 48 || 6 || 90 VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8 Příloha 2: Podrobné
zdůvodnění personálních potřeb EC3 Operativní oblasti EC3 1. SYNTÉZA DAT Definice Syntéza dat je novou funkcí v rámci Europolu nezbytnou pro
zprovoznění EC3. Komise i společnost Rand ji považují za zásadní
pro úspěch EC3. Ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu Komise uvedla: „Centrum by jako styčný informační orgán zajišťovalo
shromažďování informací o kyberkriminalitě z celé řady
veřejných, soukromých a otevřených zdrojů, a rozšiřovalo by
tak dostupné policejní údaje“. Rada ve svých
závěrech poznamenává, že by mělo být „kontaktním místem pro boj
proti kyberkriminalitě v Unii a přispěje k rychlejším reakcím v
případě kybernetických útoků“. Služby Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro syntézu dat lze
seskupit následovně: U každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol
Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby: 1. NOVÝ ÚKOL –
vyplňovat stávající mezery v informacích, které poskytují subjekty
odpovědné za kybernetickou bezpečnost a boj proti
kyberkriminalitě. Jedním úkolem bude posílit povinnost hlásit kybernetické
trestné činy vnitrostátním donucovacím orgánům. 2. NOVÝ ÚKOL – poskytnout
členským státům přehled o důležitých případech a vyšetřováních
v EU s cílem maximalizovat účinek koordinace preventivních činností
či koordinace při vyšetřování a co nejvíce omezit investované
zdroje. 3. NOVÝ ÚKOL –
proaktivně sledovat prostředí, identifikovat nové hrozby, jakmile se
objeví, a následně informovat zúčastněné strany. 4. NOVÝ ÚKOL – poskytovat
nepřetržitou asistenční službu (24/7) donucovacím orgánům
členských států. 5. NOVÝ ÚKOL –
koordinovat činnosti Europolu a skupiny pro reakci na počítačové
hrozby (CERT) s cílem zintenzívnit výměnu informací s touto
skupinou. Zdroje Pro plnění funkce syntézy dat nemá Europol zaměstnance
s požadovaným specifickým profilem. Proto musela být této složce EC3
udělena priorita na roky 2014 a 2015. V roce 2013, dokud nebude
dosaženo plného počtu zaměstnanců, se použijí náhradní
řešení pro vytvoření základní služby syntézy dat. Nepůjde o
dlouhodobé řešení ani tak nemůže být dosaženo optimální služby,
kterou od EC3 očekává Komise, Rada, členské státy a ostatní
zúčastněné strany. 2014 (+ 1 AD5) = 4 dočasní zaměstnanci (DZ) V roce 2014 se pracovníci syntézy dat zaměří na výše
uvedené úkoly č. 1, 4 a 5. Zahájí se plnění úkolů č. 2 a 3,
které se však budou vykonávat v plném rozsahu až v roce 2015. 2015 (+ 7 AD5) = 11 DZ Další zaměstnanci požadovaní pro rok 2015 jsou minimem nutným
k tomu, aby tato klíčová služba dosáhla přijatelné úrovně.
Dodateční zaměstnanci požadovaní pro rok 2015 umožní službě
syntézy dat fungovat v plném provozu. Tito zaměstnanci pomohou zajistit
plnění minimálních požadavků Komise a Rady. Vzhledem k tomu, že
syntéza údajů má fungovat v nepřetržitém provozu, je pro jeho
zajištění třeba 8 pracovníků (v přepočtu na plné
pracovní úvazky, FTE) a jeden vedoucí týmu. Zbývající 2 FTE se zaměří
na úkoly č. 1, 2 a 3. 2016–2019 (+ 1 AD5) = 12 DZ Cíl je dosáhnout počtu 12 dočasných zaměstnanců
v roce 2019 s cílem zajistit řádnou podporu všem úkolům a
již těžit z nárůstu objemu informací o kyberkriminalitě. 2. OPERACE Definice Služba operací koordinuje citlivé
přeshraniční operace (nebo vyšetřování), poskytuje podporu a
provádí operativní analýzy, technické zkoušky a digitální forenzní zkoušky jak
v laboratoři, tak v terénu. Při společných vyšetřováních
případů kyberkriminality nabízí technické, analytické a forenzní
odborné znalosti vysoké úrovně, napomáhá dosažení co nejlepšího výsledku a
usnadňuje kontakty s donucovacími orgány mimo EU. V úzké spolupráci s Eurojustem a
Interpolem poskytuje podporu složitým mezinárodním případům a
koordinuje je, a to s cílem zabránit překrývání a zdvojování úsilí
útvarů pro boj proti kyberkriminalitě v členských státech a
partnerských zemích. Služby Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro operace lze seskupit
následovně. U každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol Europolu,
či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby: 1. ZLEPŠENÍ – analýzy
informací uchovávaných EC3 s cílem podporovat operace členských
států a zjednodušit poskytování operativního zpravodajství. Cílem je
pomáhat při citlivých vyšetřováních a operacích a složitých
mezinárodních případech a podporovat společné vyšetřovací týmy. 2. ZLEPŠENÍ – technická
pomoc poskytovaná členským státům na místě nebo
z ústředí Europolu. Tuto pomoc lze poskytnout s využitím
přenosného zařízení, které analytikům anebo specialistům
umožní poskytovat při probíhajícím vyšetřování přímou
kriminalistickou podporu. Také lze využít kyberkriminalistickou laboratoř
v ústředí Europolu. 3. ZLEPŠENÍ – koordinace
operací pořádáním schůzek, podpora společných vyšetřovacích
týmů a pomoc při plnění priorit platformy EMPACT v oblasti
kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí na internetu a
podvodů s platebními kartami. Zdroje 2014 (+ 7 AD5) = 28 DZ 2015 (+ 10 AD5) = 38 DZ 2016–2019 ( +10 AD5) = 48 DZ Při
přidělování zdrojů na operace nedošlo k významnému
odchýlení od studie proveditelnosti, kterou provedla společnost RAND
Europe. Tato studie se stala základem sdělení Komise o zřízení EC3.
Podle společnosti RAND je přidělení zdrojů na konci roku
2014 v podstatě podmíněno rozsahem kyberkriminality a počtem
případů, při kterých se poskytuje pomoc. Vedle toho, že tok
informací, které plynou prostřednictvím aplikace Europolu pro
bezpečnou síť pro výměnu informací (SIENA), se během
posledních dvou let výrazně zvýšil, z trendů využívání údajů v
síti SIENA jasně vyplývá, že dochází k mírnému nárůstu žádostí
zasílaných a přijímaných Europolem (14 %) a k významnému zvýšení
počtu citlivých operací, při kterých Europol pomáhá
prostřednictvím analytických pracovních souborů TWINS, TERMINAL a
CYBORG (62 %). Zvýšení kapacit se skutečně jeví nezbytné k tomu,
aby specializované útvary měly dostatečné personální obsazení
zaručující potřebné vysoce kvalitní zpravodajské analýzy
kyberkriminality. V roce 2012
pracovalo 17 dočasných zaměstnanců (DZ) na 44 citlivých
operacích a řešilo 2593 operativních žádostí. Ve výsledném poměru je
to méně než jeden DZ na dvě citlivé operace a 153 operativních
žádostí. Tuto situaci částečně řeší 4 noví DZ v roce
2013, ale protože počet případů roste a citlivé operace vyžadují
stálou podporu po dobu 6 až 24 měsíců, má útvar operací stále
nedostatek zaměstnanců. V tabulce
níže se uvádí prognóza míry podpory poskytované útvarem operací až do roku 2019
za předpokladu, že počet žádostí poroste stejným tempem a že se
počet citlivých operací ustálí od roku 2014 na přibližně 100. || 2012 || 2013 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 Počet DZ || 17 || 21 || 28 || 38 || 40 || 43 || 46 || 48 Počet žádostí || 2593 || 2956 || 3369 || 3841 || 4379 || 4992 || 5691 || 6488 Poměr žádost/DZ || 153 || 141 || 120 || 101 || 109 || 116 || 124 || 135 Počet citlivých operací || 44 || 71 || 100 || 100 || 100 || 100 || 100 || 100 Poměr DZ/citlivé operace || 0,39 || 0,29 || 0,28 || 0,38 || 0,40 || 0,43 || 0,46 || 0,48 Tato tabulka
ukazuje, že nárůst počtu zaměstnanců
nijak významně nezvýší operativní podporu. Podpora se bude
převážně pohybovat na přiměřené úrovni. Vzhledem
k tomu, že citlivá operace vyžaduje neustálou pomoc po 6 až 24
měsíců, budou se po přijetí případu dodržovat priority
stanovené ve všech oblastech působnosti EC3. Bude tak možno poskytovat
základní služby případům, které za normálních okolností
nepotřebují plnou podporu. Stojí za to uvést,
že pokud by se použil postup uvedený ve studii proveditelnosti společnosti
RAND a počet pracovníků útvaru operací v přepočtu na
plné pracovní úvazky (FTE) se zvyšoval v poměru k nárůstu
pracovní zátěže v souvislosti s kyberkriminalitou, v roce
2014 by přesáhl 70 DZ. Europol, který
chce splnit očekávání občanů EU v době rozpočtových
úsporných opatření, požaduje 48 DZ navýšených o dva až šest VNO
v roce 2019 (v závislosti na schopnostech členských států), což
se vzhledem k výše uvedenému jeví jako velmi rozumné. Požadují se pracovní
místa specialistů a analytiků ve všech oblastech
působnosti EC3. Neoperativní oblasti EC3 Jádrem EC3 je sice
operativní činnost, ale Komise a Rada podtrhly potřebu zahájit širší
spolupráci v boji proti kyberkriminalitě nejen
s příslušnými orgány, ale i dalšími veřejnými a soukromými
subjekty. Rada ve svých
závěrech „ZDŮRAZŇUJE
význam zajištění toho, aby Evropské centrum pro boj proti
kyberkriminalitě úzce spolupracovalo s ostatními příslušnými
agenturami a subjekty, jako je Eurojust, Evropská policejní akademie (CEPOL),
Interpol, Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a
širší společenství zahrnující skupinu pro reakci na počítačové
hrozby (CERT), a rovněž se soukromým sektorem za účelem
rozšíření obzorů a výměny osvědčených postupů v praxi,
pokud jde o kyberkriminalitu v Evropě; ZDŮRAZŇUJE
potřebu zajistit, aby Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě
úzce spolupracovalo se stávajícími fóry Unie zabývajícími se s
kyberkriminalitou, podporovalo činnosti těchto fór a využívalo jejich
odborných znalostí.“ 3. VÝZKUM A VÝVOJ,
KRIMINALISTICKÁ EXPERTIZA a VZDĚLÁVÁNÍ Definice Předmětem
činnosti útvaru pro výzkum a vývoj, kriminalistickou expertizu a
vzdělávání je výzkum analýz technologických hrozeb, sledování ohrožených
míst (vulnerability scanning), statická forenzní analýza,
osvědčené postupy, vzdělávání a vytváření nástrojů.
Útvar koordinuje nákladově efektivní postup s cílem využít
součinnosti s ostatními subjekty, jako je Společné výzkumné středisko
EU. Rozvíjí kapacity
v oblasti digitální kriminalistiky a souvisejících oblastech s cílem
využít je při vyšetřováních vedených členskými státy. V úzké spolupráci
s akademií CEPOL a skupinou ECTEG, jakož i se soukromými společnostmi
a výzkumnými subjekty vytváří a poskytuje vzdělávání o kyberkriminalitě.
Služby Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro výzkum a vývoj,
kriminalistickou expertizu a vzdělávání lze seskupit následovně. U
každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol Europolu, či zda se jedná o
zlepšení již poskytované služby: 1. NOVÝ ÚKOL –
shromažďování požadavků členských států na forenzní
nástroje s cílem co nejlépe využít finanční prostředky EU
(např. 7. rámcový program) za účelem vytvoření těchto
potřebných nástrojů a jejich šíření příslušným orgánům
členských států. 2. ZLEPŠENÍ –
akreditovaná forenzní služba s kapacitou nabízet nejmodernější
řešení, jako je náročné dešifrování, získávání a analýza operativních
informací z počítačů, digitálních zařízení nebo
elektronicky uložených záznamů. Součástí služby je zvláštní síť IKT,
specializované hardwarové a softwarové nástroje a pomoc při zpracovávání
informací v režimu analytických pracovních souborů (AWF).
Splňuje normy ISO s cílem maximalizace spolehlivosti procesů a
jejich výsledku. 3. ZLEPŠENÍ – jednotný
postup pro vzdělávání a budování kapacity v členských státech
s prostorem pro prohlubování základních i pokročilých znalostí o
vyšetřovacích nástrojích, postupech a trendech v zájmu toho, aby
všechny členské státy dokázaly řešit nárůst úkolů
v této rychle se rozvíjející oblasti trestné činnosti. 4. NOVÝ ÚKOL – nalézání
osvědčených postupů týkajících se vyšetřovacích technik
online a stanovování standardů pro shromažďování a zajišťování
elektronických důkazů, a to ve spolupráci s Eurojustem a dalšími
důležitými partnery. Zdroje 2014 (+ 1 AD5 a 3 AD6) = 7 DZ Kriminalistická
expertiza: + 3 samostatní specialisté AD6 Forenzní podpora
příslušných orgánů bude jednou z nejdůležitějších
funkcí EC3. Všechny příslušné orgány mají kriminalistické laboratoře,
ale u některých velmi složitých analýz často žádají Europol o pomoc.
U většiny případů vyhledávají přesto pomoc zvnějšku,
od specializovaných laboratoří mimo oblast prosazování práva.
S odpovídajícími zdroji může EC3 tyto služby poskytovat. Kromě
toho se laboratoře členských států potýkají
s exponenciálním nárůstem požadavků na analýzu elektronických
důkazů a to až do takové míry, že některé laboratoře
zaznamenávají více než dvouleté zpoždění. Díky centralizaci dokáže
laboratoř EC3 v rámci tohoto centra nabízet techniky a podávat zprávy
v oblasti pokročilé kriminalistické expertizy, které poslouží jako
podpora členským státům při rychlém shromažďování
elektronických důkazů. Tento tým bude v zájmu poskytnutí
účinnějších nástrojů vyšetřovatelům využívat
pokročilých technik, které přinese evropský výzkum a vývoj. Obsluha
laboratoře EC3 vyžaduje v roce 2014 tři samostatné specialisty,
kteří pokryjí základní oblasti expertizy: elektronickou expertizu, mobilní
expertizu, síťovou expertizu a reverzní inženýrství malwaru. Vzdělávání:
+ 1 specialista AD5 Rada ve svém
sdělení potvrzuje, že „Evropské centrum pro boj proti
kyberkriminalitě by mělo sloužit jako evropské kontaktní místo pro
informace o kyberkriminalitě, shromažďovat odborné znalosti o
kyberkriminalitě na podporu členských států při budování
kapacit a poskytovat podporu pro vyšetřování kyberkriminality v
členských státech“. Přestože se
vzdělávání a budování kapacit budou provádět ve spolupráci
s akademií CEPOL a dalšími partnerskými orgány, k plnění
těchto činností bude třeba přijmout jednoho specialistu –
koordinátora vzdělávání. Jedná se o minimální personální obsazení, které
umožní koordinaci rozvoje a poskytování vzdělávacích činností a
iniciativ zvyšujících informovanost donucovacích a soudních orgánů a soukromých
subjektů. Tento zaměstnanec také bude odpovídat za přípravu
harmonizovaných postupů pro prosazování práva v oblasti
kyberkriminality, aby všechny důkazy získané v jednom členském
státě byly uznávány jiným členským státem a všemi soudy. 2015 (+ 1 AD5 a 1 AD7) = 9 DZ Výzkum a vývoj:
+ 1 specialista AD5 Počet
potenciálních projektů EU bude stále růst. Bude proto nutné
přijmout dalšího specialistu, který bude nacházet iniciativy
zajímavé pro EC3 a členské státy. Koordinace
požadavků, které se týkají výzkumných a vývojových činností v EU
v souvislosti s kyberkriminalitou, se sítí ENLETS bude zásadní pro
to, aby donucovací orgány mohly využívat výsledků výzkumu
v podobě spolehlivých, nákladově efektivních a rychlých
nástrojů a vědomostí, a tak vyhověly rostoucí poptávce. EC3 tak
dokáže navrhovat dobře připravené a užitečné projekty jako
součást programu Horizont 2020. Tento pracovník také bude působit
jako poradce v konsorciích V a V, protože poptávka po této funkci se
zvyšuje. Kriminalistická
expertiza: + 1 samostatný specialista AD7 Nábor vysoce
kvalifikovaného pracovníka povede ke zkvalitnění kriminalistických analýz.
Do roku 2015 bude nutné zajistit, aby se mohlo pokračovat ve všech
forenzních činnostech prováděných v laboratoři. Díky tomu
budou akreditovaná forenzní řešení vysoké kvality k dispozici
v roce 2015 co nejrychleji, jak to bude možné (vytvoření dešifrovací
platformy, akreditace ISO 17020 pro kyberlaboratoř). Tento pracovník bude
koordinovat forenzní činnosti a působit jako koordinátor pro
elektronickou kriminalistickou expertizu na místě činu u
důležitých kybernetických operací vyžadujících rozhodování
v různých oblastech expertizy. 2016–2019: (+1 AD6 +2 AD5) = 12 DZ Noví zaměstnanci zajistí řádnou koordinaci nových
činností v oblasti vzdělávání, prohloubení forenzních
činností a větší podporu projektům EU v oblasti výzkumu a
vývoje. 4. STRATEGIE, PREVENCE,
SPOLUPRÁCE Definice Útvar pro strategii, prevenci a spolupráci se
věnuje těmto oblastem: analýzy trendů, včasná varování a
rozpoznávání potenciálních rizik (horizon scanning), předcházení
trestné činnosti a policejní práce, strategické plánování a strategie
vztahů se zúčastněnými stranami. Vzhledem k tomu, že naprostá většina
důležitých informací se uchovává mimo působnost donucovacích
orgánů, pracuje tato služba na prohloubení důvěry mezi soukromým
sektorem a donucovacími orgány, a to s využitím klíčových partnerství se
skupinami pro reakci na počítačové hrozby (CERT) a agenturou ENISA,
vojenskými a bezpečnostními složkami, organizacemi občanské
společnosti a dalšími zúčastněnými stranami v oblasti
kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí po internetu a
podvodů s platebními kartami. Působí jako středisko pro evropské
vyšetřovatele kyberkriminality, jimž umožňuje jednotně
vystupovat při komunikaci s partnery z řad soukromých subjektů,
vědecké obce a občanů. Útvar pro strategii, prevenci a spolupráce
staví EC3 na výhodné místo na pomezí veřejného a soukromého sektoru, které
mu umožní získat lepší přehled o míře kyberkriminality ve
skutečném čase i ve strategické perspektivě. Služby Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro strategii, prevenci a
spolupráci lze seskupit následovně. U každé služby je uvedeno, zda se jde
o nový úkol Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby: 1. ZLEPŠENÍ: provádění
strategických analýz prostřednictvím posouzení hrozeb týkajících se
kyberkriminality v EU, pohlavního vykořisťování dětí po
internetu, podvodu s platebními kartami a souvisejících internetových
hrozeb; specializovaná tematická hodnocení nových trendů, kriminálních
metod a podmínek usnadňujících páchání trestné činnosti; na
budoucnost zaměřené sledování vývoje techniky a dalších externích
oblastí s cílem identifikovat potenciální rizika, zranitelná místa a
otázky podstatné pro tvůrce politik a zákonodárce. 2. ZLEPŠENÍ:
předcházení kyberkriminalitě ve spolupráci s důležitými
partnery, propagace stávajících preventivních a informačních iniciativ
v oblasti kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí
po internetu, podvodů s platebními kartami a dalších internetových
hrozeb a účast na rozvoji takových iniciativ; sledování zranitelných míst
a mezer v postupech s cílem podílet se na utváření politik a na
vývoji produktů bezpečných již ve fázi návrhu. 3. ZLEPŠENÍ: navázání a
rozvoj partnerství založených na důvěře v rámci
společenství donucovacích orgánů (EMPACT, CIRCAMP, EUCTF, VGT);
řízení operativních vazeb mezi EC3 a styčnými důstojníky
Europolu v zájmu řádné komunikace a zapojení; vytvoření mezioborových
sítí, do nichž budou zapojeny donucovací orgány, zástupci průmyslu,
vědecká obec a organizace občanské společnosti s cílem
zlepšit operativní a strategické reakce na kyberkriminalitu. 4. NOVÝ ÚKOL: vystupovat
jménem vyšetřovatelů zabývajících se kyberkriminalitou v EU:
sdělovat názory, stanoviska a výsledky EU v oblasti kyberkriminality;
stát se ústřednou EU pro kyberkriminalitu; koordinovat příspěvek
agentur členských států EU a agentur EU ke správě internetu a
prosazovat sjednocení přístupu a přijímání osvědčených
postupů v oblasti boje proti kyberkriminalitě. 5. NOVÝ ÚKOL: spravovat a
vyvíjet internetovou platformu pro spolupráci (SPACE), která usnadní
výměnu a sdílení strategických a technických znalostí a zkušeností mezi
donucovacími orgány a soukromým sektorem v oblasti kyberkriminality,
pohlavního vykořisťování dětí po internetu a podvodů
s platebními kartami. 6. NOVÝ ÚKOL: poskytovat
zpravodajství na míru o nových kriminálních trendech, technickém vývoji a další
důležité nové informace. Tyto informace budou těžit z aktivní
spoluprací s výzkumnými ústavy, vysokoškolskými institucemi a partnery v
podnicích. K rozsáhlejšímu
zvýšení zdrojů dojde, až právní rámec umožní lepší zapojení soukromých
subjektů. Zdroje 2014 (+ 2 AD5 a 1 AD7) = 8 DZ Strategie: +1
samostatný specialista AD7 S cílem „načrtnout
přesnější obraz v praxi“ je požadován 1 samostatný strategický
analytik. Toto pracovní místo se podstatně liší od běžného
strategicko-analytického pracovního místa v Europolu, které zpracovává
především informace z oblasti prosazování práva, protože informace o
kyberkriminalitě pocházejí velmi často z aktivní spolupráce se
subjekty, jako jsou vysokoškolské instituce, výzkumné ústavy a pojišťovací
společnosti, a používají se k prognózování trendů a hrozeb v
souvislosti s kyberkriminalitou a k vytváření strategií v této oblasti.
Toto pracovní místo proto vyžaduje soubor schopností značně odlišných
od schopností obvykle vyžadovaných pro analytiky Europolu. Schopnost
přesně analyzovat hrozby a směřovat strategii boje proti
kyberkriminalitě je klíčovým faktorem pro úspěch činností
EC3. Seniorní úroveň je nutná, aby tato osoba dokázala vést tým v zájmu
zajištění soudržných a cílených analytických produktů odpovídající
kvality. Spolupráce: + 2 specialisté AD5 Rada ve svých
závěrech také zdůvodňuje požadavek, aby zaměstnanci
prováděli nezbytné činnosti v oblasti spolupráce a komunikace
v EC3. Většina informací o kyberkriminalitě má původ mimo
oblast prosazování práva. Jestliže si EC3 klade cíl stát se v této oblasti
vzorem a přinášet přidanou hodnotu operativní činnosti, je nutné
navázat pevné vazby a spolupráci s dalšími partnery zabývajícími se
kyberkriminalitou. Pro plnění této činnosti se na rok 2014 požaduje 1
specialista na spolupráci. V zájmu zjednodušení komunikace mezi specialisty na
kyberkriminalitu bude muset v plném rozsahu fungovat také Bezpečná
platforma pro akreditované odborníky na kyberkriminalitu (SPACE). V roce
2014 se vyžaduje jeden specialista pro správu obsahu platformy a řízení
diskusí. Tento specialista se bude podílet také na pořádání akcí týkajících
se kyberkriminality, včetně výroční konference Interpolu a
Europolu o kyberkriminalitě. 2015 (+ 1 AD5 a 1 AD6) = 10 DZ Strategie: + 1
samostatný specialista AD6 Vzhledem ke
složité a různorodé povaze kyberkriminality je třeba přijmout
dalšího pracovníka, který bude sledovat strategické spektrum a vytvářet
vysoce kvalitní zprávy zaměřené na budoucnost. Tato činnost se
soustředí zejména na prevenci s víceoborovým přístupem a na
zapojení všech důležitých partnerů na politické i operativní úrovni.
Na pokrytí této oblasti se požaduje jeden samostatný specialista AD7. Spolupráce: + 1 specialista AD5 Až bude EC3
fungovat v plném provozu, bude přijat další specialista za
účelem rozšíření rozsahu spolupráce s partnery. Jeho úkolem bude
vedle rozvoje vztahů s partnery ze soukromého a veřejného sektoru i
aktivní vyhledávání informací, které využije při komunikaci
s různým interním a externím publikem o vykonané práci a zkušenostech
EC3. 2016–2019: (+ 2 AD5) = 12 DZ Noví zaměstnanci zlepší kvalitu a tempo vytváření produktů
strategické analýzy. Budou se také podílet na zlepšení spolupráce centra
s partnery. 5. Řízení V období od roku 2014 do roku 2019 bude třeba přijmout
pouze dva další dočasné zaměstnance. Jedno z těchto
pracovních míst nahradí pracovní místo AD12 uvolněné Europolem pro
řízení střediska. Druhé místo má plnit nové úkoly týkající se strategických činností
EC3: –
NOVÝ ÚKOL:
předsedat programové radě EC3 a koordinovat její činnost –
NOVÝ ÚKOL: vést poradní
skupiny vytvořené v rámci programové rady EC3 –
NOVÝ ÚKOL: koordinovat
projekty a skupiny CIRCAMP, VGT, EUCTF, EFC, ECTEG a zajišťovat jim
sekretariát Kromě těchto úkolů zajistí tento pracovník řádnou
provozní a správní koordinaci všech funkcí EC3. Zajistí také, aby činnosti
EC3 byly v souladu se strategií a pracovním plánem Europolu. 2014–2019 (+ 1 AD12 a 1 AD7) = 6 DZ [1] Úř.
věst. C 136, 4.5.2010, s. 1. [2] KOM(2010)
673 v konečném znění. [3] Europol
(2011). Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU. [4] Europol
(2013). Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (SOCTA). [5] Europol
(2013). Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (SOCTA). [6] Europol
(2011). Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU. [7] Úřad
OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) v roce 2010 odhadl, že „v Evropě
je 140 00 obětí obchodování s lidmi, které svým
vykořisťovatelům přinášejí hrubý roční příjem ve
výši 3 miliard USD. S ohledem na to, že tyto osoby jsou
průměrně vykořisťovány po dobu dvou let, znamenalo by
to 70 00 nových obětí ročně. Tento trend se jeví jako stabilní.“ [8] Podle
výroční zprávy za rok 2012 o stavu drogové problematiky v Evropě,
kterou vypracovalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou
závislost, byly v roce 2011 drogy příčinou smrti 4 %
Evropanů ve věkové skupině 15–39 let a počet osob
užívajících opiáty v Evropě se odhaduje na 1,4 milionu. [9] Úřad
UNODC (2010) zjistil, že „hodnota zdokumentovaného povoleného obchodu se
zbraněmi na světě se v roce 2006 odhadovala na 1,58
miliardy USD, přičemž hodnota nezaznamenaných, ale legálních
transakcí činila dalších přibližně 100 milionů USD.
Velikost nezákonného trhu se nejčastěji odhaduje na 10–20 % trhu
zákonného, tj. na 170–320 milionů USD ročně.“ [10] Dopad
korupce na hospodářství EU činí odhadem 120 miliard EUR
ročně, viz KOM(2011) 308 v konečném znění. [11] Z
posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU za rok 2011
provedeného Europolem vyplývá, že v roce 2009 přesáhl zisk
organizovaných zločineckých skupin z podvodů s platebními
kartami 1,5 miliardy EUR. [12] Podle
odhadů úřadu UNODC dosáhly v roce 2009 celosvětové zisky
z trestné činnosti (včetně daňových úniků) 2,1
bilionu USD a odhadem 70 % těchto příjmů bylo legalizováno. [13] Europol
v posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti za rok 2013
(SOCTA 2013) zjistil, že kyberkriminalitou jsou zasaženy všechny členské
státy. Tato studie vychází z výzkumu Evropské komise, podle něhož má
8 % internetových uživatelů EU zkušenost se zneužitím totožnosti a
12 % těchto uživatelů bylo poškozeno nějakou formou online
podvodu. Škody milionům domácností mimoto působí škodlivý software (malware)
a každoročně se zvyšuje celkový objem bankovních podvodů
souvisejících s kyberkriminalitou. [14] Strategie
vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k
bezpečnější Evropě, KOM(2010) 673 v konečném znění.
V roce 2011 bylo v členských státech EU spácháno 174
teroristických útoků. Zpráva Te-SAT, 2012. [15] Průzkum
Eurobarometr 77, jaro 2012. [16] Průzkum
Eurobarometr 77, jaro 2012. Podle 27 % Evropanů by se orgány EU
měly v dalších letech na trestnou činnost více zaměřit. [17] Zvláštní
průzkum Eurobarometr 390 o kybernetické bezpečnosti, červenec
2012. Podle 74 % respondentů se za poslední rok zvýšilo riziko, že se
stanou obětí kyberkriminality. [18] Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a
Evropské komise o decentralizovaných agenturách, 19. července 2012
(http://europa.eu/agencies/documents/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf). [19] SWD (2013)98 final. [20] KOM(2010)
776 v konečném znění. [21] COM(2013)
172 final. [22] Úř.
věst. L 8, 12.1.2001, s. 1–22. [23] Úmluva
o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat,
Štrasburk, 28.1.1981. [24] Doporučení
Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 o
používání osobních údajů v policejní oblasti, 17.9.1987. [25] Úř.
věst. L 350, 30.12.2008, s. 60. Komise navrhla nahradit tento nástroj
směrnicí, COM(2012) 10 final. [26] Konečný
počet pracovních míst a celkový rozpočet závisí na výsledku interního
přezkumu Komise, který se týká požadavků decentralizovaných agentur
na zdroje v období 2014–2020, a na jednání o víceletém finančním rámci,
přičemž se zvláštní pozornost věnuje posouzení skutečných
potřeb v kontextu požadavků soupeřících o velmi omezené
rozpočtové prostředky a 5% snížení počtu zaměstnanců
agentur. [27] Úř.
věst. L 121, 15.5.2009, s. 37. [28] Úř.
věst. C 316, 27.11.1995, s. 1. [29] Úř.
věst. L 256, 1.10.2005, s. 63. [30] Úř.
věst. C 115, 4.5.2010, s. 1. [31] To insert reference to the adopted Directive
(Proposal: COM (2013) 48 final). [32] Úř.
věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [33] Úmluva
o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat,
Štrasburk, 28.1.1981. [34] Doporučení
Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 o
používání osobních údajů v policejní oblasti, 17.9.1987. [35] Úř.
věst. L 350, 30.12.2008, s. 60. [36] Úř.
věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. [37] Úř.
věst. L 298, 26.10.2012, s. 1. [38] Úř.
věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. [39] Úř.
věst. L 141, 27.5.2011, s. 17. [40] Úř.
věst. L 185, 16.7.2005, s. 35. [41] Úř.
věst. L 362, 31.12.2012, s. 1. [42] Úř.
věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. [43] Úř.
věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. [44] Úř.
věst. L 136, 31.5.1999, s. 15. [45] Úř.
věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [46] ABM:
řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB:
sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting). [47] Uvedené
v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení. [48] Stockholmský
program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým
občanům a chrání je, Úř. věst. C 115, 4.5.2010. [49] Vysvětlení
způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení
jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:
http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [50] Uvedené
v článku 185 finančního nařízení. [51] RP
= rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. [52] ESVO:
Evropské sdružení volného obchodu. [53] Kandidátské
země a případně potenciální kandidátské země západního
Balkánu. [54] Stávající
rozpočtové položky 18.050201, 18.050202, 18.050501 a 18.050502 týkající se
Europolu a akademie CEPOL budou nahrazeny jednou rozpočtovou položkou. [55] Rokem
N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. [56] Konečný
počet pracovních míst a celkový rozpočet závisí na výsledku interního
přezkumu Komise, který se týká požadavků decentralizovaných agentur
na zdroje v období 2014–2020, a na jednání o VFR, zejména s ohledem na
posouzení skutečných potřeb v kontextu soupeřících
požadavků na velmi omezené rozpočtové prostředky a 5% snížení
počtu zaměstnanců agentur. [57] V těchto
údajích jsou započteny úspory v období 2015–2020 plynoucí ze
začlenění akademie CEPOL do Europolu ve výši 17,2 milionu EUR (10,1
milionu EUR v personálních nákladech a 7,1 milionu v nákladech na
budovy a dalších správních nákladech). [58] Výstupy
se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet
financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [59] Popsaný
v části 1.4.2. „Specifické cíle…“. [60] Rokem
N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. [61] Rokem
N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. [62] SZ
= smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní
odborník. ZAP = zaměstnanec agentury práce; VNO = vyslaný národní
odborník. [63] Dílčí
strop na externí zaměstnance financované z operačních
prostředků (bývalé položky „BA“). [64] V
podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [65] SZ
= smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní
odborník. ZAP = zaměstnanec agentury práce; VNO = vyslaný národní
odborník. [66] Dílčí
strop na externí zaměstnance financované z operačních
prostředků (bývalé položky „BA“). [67] V
podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro
rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [68] Viz
body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [69] Pokud
jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést
čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 %
nákladů na výběr.