SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

NA CESTĚ KE KOMPLEXNÍMU PŘÍSTUPU EU K SYRSKÉ KRIZI

ÚVOD

Konflikt v Sýrii se v posledních měsících zhoršuje takovým tempem, že se humanitární katastrofa rozšiřuje do celého regionu. Kromě způsobeného lidského strádání tento konflikt nejen ničí tradiční uspořádání syrské společnosti, ale zároveň vážně ohrožuje stabilitu sousedních zemí, zejména Libanonu a Jordánska, přičemž šance na bezprostřední ukončení konfliktu jsou v nedohlednu.

Toto společné sdělení navrhuje komplexní přístup Evropské unie (EU) v reakci na tento konflikt a jeho důsledky jak v Sýrii, tak v sousedních zemích.

Od začátku konfliktu jsme svědky dramatického zhoršování bezpečnosti osob: do června 2013 bylo zaznamenáno více než 93 000 mrtvých a 1,6 milionu uprchlíků. Konzervativní odhady uvádějí, že 6,8 milionu lidí potřebuje pomoc a 4,25 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno, přičemž Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) předpokládá, že do konce tohoto roku by se mohlo jednat o 3,45 milionu uprchlíků. Dramaticky se v Sýrii zhoršila také situace v oblasti lidských práv. Ve své zprávě z června 2013 nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Sýrii odsuzuje nové úrovně brutality konfliktu a poprvé dokládá systematické obléhání, používání chemických látek a násilné vysídlování. Vyšetřovací komise upozorňuje, že vládní jednotky a přidružené milice se dopouštějí zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a hrubého porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva. Existují také důkazy, že válečných zločinů a jiného závažného porušování práv se dopouštějí i protivládní ozbrojené skupiny, ačkoli ne v takové intenzitě a takovém rozsahu, jako se jich dopouštějí syrské orgány. V červnu 2013 generální tajemník OSN informoval Radu bezpečnosti o tom, že se Svobodná syrská armáda (která údajně provádí nábor dětských vojáků) i vládní jednotky, včetně syrských ozbrojených sil, zpravodajských služeb a milicí režimu, podílejí na hrubém násilí na dětech.

Nejvyšší prioritou EU je podpora politického urovnání situace, jehož cílem je ukončení násilí. Jelikož Sýrie vstupuje do třetího roku krize, a přestože již syrské vládní jednotky v této oblasti dosáhly určitého pokroku, existuje silná pravděpodobnost vleklého konfliktu s tím, že ani jedna strana nebude schopna získat trvalou vojenskou převahu. Hledání konsenzu v Radě bezpečnosti OSN doposud příliš nepokročilo. Nedávná dohoda mezi ministrem zahraničních věcí USA Kerrym a ruským ministrem zahraničních věcí Lavrovem o obnovení jednání na základě Ženevského komuniké z června 2012 a o uspořádání mezinárodní mírové konference o Sýrii („Ženeva II“) přinesla do politického procesu nový impuls.

Souběžně s politickými snahami zmobilizovala EU všechny své nástroje, aby přispěla k širší mezinárodní reakci. EU je proto největším dárcem humanitární pomoci. Doposud bylo členskými státy a z rozpočtu EU na humanitární pomoc vyčleněno 678 milionů EUR. EU navíc uvolnila 175 milionů EUR z jiných než humanitárních rozpočtových nástrojů. Stručně řečeno celková reakce na krizi již přesáhla 850 milionů EUR. Avšak ani tato významná částka nestačí na pokrytí masivních a narůstajících humanitárních potřeb.

Těžkou výzvou, které čelí EU při poskytování pomoci, je složité, nebezpečné prostředí, ve kterém je mezinárodní humanitární právo až příliš často ignorováno. V souladu s humanitárními zásadami spolupracuje EU se všemi stranami konfliktu a buduje úzké vazby s místními komunitami a jejich místními radami s cílem pomoci naplňovat základní potřeby, jako jsou lékařská pomoc, zabezpečení potravin, elektřina, voda a jiné služby. Tato pomoc by měla být poskytována všemi možnými kanály, aby se zajistil účinný přístup.

Důsledky stále více nepředvídatelného a destabilizujícího syrského konfliktu jsou pociťovány až za hranicemi Sýrie. Libanon a Jordánsko, které čelily značným problémům již před vypuknutím krize, se nyní potýkají s nepředvídatelnou situací, která ohrožuje jejich vnitřní stabilitu. Turecko a Irák rovněž čelí potenciálním politickým problémům přímo souvisejícím s etnickou, náboženskou a politickou příslušností uprchlíků, ačkoli jejich relativní socio-ekonomická kapacita přijímat uprchlíky je vyšší než v případě Libanonu a Jordánska.

Dramatický vývoj a rychle rostoucí potřeby naléhavě vyžadují komplexní balíček opatření přiměřený daným problémům. Tento balíček opatření by měl spojit politiky a nástroje EU a jejích členských států s cílem koordinovaně a komplexně řešit okamžité humanitární potřeby, zvládnout a vyřešit syrskou krizi, podpořit přístup ke spravedlnosti a odpovědnosti, zachovat stabilitu sousedních zemí a vést dlouhodobější mezinárodní snahy o obnovu, jakmile bude nastolen trvalý mír.

EU má dobré předpoklady k tomu, aby rozhodujícím způsobem přispěla, neboť může stavět i) na síle svých politických vztahů a spřízněnosti s různými zúčastněnými stranami, z nichž mnozí očekávají silnou úlohu EU; ii) na své schopnosti usnadňovat koordinaci a iii) na svých zkušenostech nejen s poskytováním humanitární pomoci, ale také s řešením bezpečnostních otázek a rovněž s činnostmi v době po skončení konfliktu a během obnovy.

Toto společné sdělení navrhuje hlavní prvky komplexní reakce EU na krizi, přičemž zdůrazňuje akce a iniciativy, které doposud podnikly vysoká představitelka Unie a Evropská komise.

1.           KOMPLEXNÍ REAKCE EU

Cílem komplexní reakce EU by měly být a) podpora politického řešení, které přinese udržitelné řešení krize; b) předcházení regionální destabilizaci z důvodu přelévání konfliktu do sousedních zemí; c) řešení dramatické humanitární situace a pomoc dotčenému obyvatelstvu; d) řešení důsledků konfliktu pro EU i v rámci ní.

Co máme v úmyslu udělat: · Podporovat politické urovnání situace prostřednictvím silné pozice EU na nadcházející mezinárodní konferenci „Ženeva II“. · Spolupracovat s opozicí tak, aby se zúčastnila konference „Ženeva II“ a byla zastoupena legitimními partnery, kteří mohou přijímat závazky. · Dále usilovat o zajištění přístupu k humanitární pomoci pro všechny oblasti zasažené konfliktem. · Dále rozvíjet výjimky z režimu sankcí s cílem poskytnout podporu syrskému obyvatelstvu. · V roce 2013 navýšit finanční pomoc z rozpočtu EU o 400 milionů EUR na pokrytí prioritních potřeb dotčeného obyvatelstva v Sýrii a daném regionu. · Zvýšit podporu hostitelských komunit v zemích sousedících se Sýrií za účelem podpory a zvyšování jejich kapacity pro řešení uprchlické situace. · I nadále naléhat na OSN, aby se zabývala tvrzeními o porušování lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a základních svobod. · Podporovat solidaritu se zvláště zranitelnými osobami, které mohou potřebovat přesídlení. · Předcházet radikalizaci občanů EU a zabývat se otázkou „zahraničních bojovníků“ z EU, kteří odcestovali do oblasti konfliktu. · Připravit se na fázi obnovy a rekonstrukce po skončení konfliktu.

1.1         Snahy o politické urovnání konfliktu

Nejvyšší prioritou EU by měla být podpora politického urovnání konfliktu vedoucího k přechodu na demokratický proces při současném řešení hrozivé humanitární situace. EU by měla podporovat veškeré snahy, jež mají zajistit, aby proces nebyl ovládán činiteli, kteří se snaží prosazovat sektářské cíle.

EU by měla i nadále aktivně podporovat snahy USA/Ruska o obnovu politických vyjednávání na základě Ženevského komuniké z června 2012. Vysoká představitelka již svou silnou podporu těmto snahám vyjádřila. EU by také měla být připravena v tomto ohledu poskytnout veškerou podporu společnému zvláštnímu představiteli OSN a Ligy arabských států a samotné OSN. S ohledem na možnou konferenci „Ženeva II“ by si EU měla připravit podstatný příspěvek a zajistit silnou pozici EU.

V rámci přípravy na budoucí konferenci by EU měla úzce spolupracovat s USA a Ruskem na dosažení podmínek napomáhajících politickému urovnání vedenému Sýrií. To by v prvé řadě vyžadovalo nalezení společného přístupu v otázce představitelů obou stran, jež musí být legitimními partnery, kteří mohou přijímat závazky. EU by měla prostřednictvím dostupných kanálů vybídnout obě strany, aby se zúčastnily jednání mírové konference. EU je připravena pomoci různým složkám Národní koalice syrských revolučních a opozičních sil se na tuto konferenci připravit.

EU by měla i nadále udržovat vztahy s Národní koalicí a zároveň zůstat otevřená spolupráci s dalšími umírněnými skupinami a pomoci jim, aby se z nich mohli stát důvěryhodní partneři. Ve své podpoře Národní koalice by EU měla vybízet k většímu začleňování a zajistit dodržování lidských práv.

V rámci mírové konference o Sýrii by EU měla vypracovat opatření zaměřená na budování důvěry, která by měla být postupně zavedena s úmyslem podpořit přístup k humanitární pomoci a nerušený přístup pro humanitární pracovníky, dodržování mezinárodního humanitárního práva, propouštění politických vězňů, návrat pozorovatelů OSN a postupné uzavření příměří.

V koordinaci s USA a Ruskem by EU měla pokračovat ve své diplomatické spolupráci s členy Rady bezpečnosti OSN i dalšími klíčovými zeměmi na obou stranách konfliktu, zejména s Tureckem, Saúdskou Arábií, Katarem, Egyptem, Irákem, Jordánskem a Íránem.

1.2         Zapojení třetích stran a nestátních organizací

Mezi hlavní partnery patří USA, Rusko, Turecko, Saúdská Arábie, Katar, Egypt, Rada pro spolupráci v Zálivu a Arabská liga. Úloha Íránu jakožto článku politické a vojenské rovnováhy bude muset být uznána a řešena.

V červnu 2012 se libanonští vůdci zavázali k politice „distancování“ v deklaraci z Baabda, která byla přijata všemi hlavními politickými silami. Stále větší angažovanost Hizballáhu uvnitř Sýrie, údajně z důvodu ochrany libanonského lidu a libanonských svatyní, jakož i dodávky zbraní a bojovníci podporující syrskou opozici z Libanonu však oficiální politiku distancování porušují. Některé syrské opoziční skupiny a Hizballáh uprostřed narůstajícího počtu přeshraničních incidentů zostřily svou rétoriku. EU odsuzuje narušování libanonského území v syrském konfliktu a posílí poselství, že všichni v Libanonu musí zůstat politice distancování zavázáni a plně se jí řídit. EU navíc prozkoumá možnosti posílení kapacity libanonských státních bezpečnostních struktur jako způsob zlepšení stability Libanonu a stability regionu jako celku.

Země Perského zálivu a Turecko jsou ve snaze najít trvalé řešení důležitými partnery. EU bude s těmito partnery i nadále aktivně spolupracovat a zdůrazňovat potřebu pečlivého posouzení jakéhokoli zapojení do konfliktu a souvisejících důsledků, a to i ve vztahu k těm, kdo jsou konečnými příjemci jejich vojenské a politické podpory. EU bude také klást důraz na naléhavost podpory stávajících snah o obnovu ženevského procesu a využívání dostupných kanálů pro poskytování jiné než vojenské pomoci.

EU bude všem partnerům i nadále zdůrazňovat naléhavou potřebu politického procesu a vyjednávání s cílem rychle konflikt ukončit a omezit jakékoli jeho další šíření v daném regionu.

1.3         Spravedlnost a odpovědnost

Od začátku krize se EU zapojuje do mnohostranných fór, aby zajistila, že pokračující a systematické porušování lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a základních svobod je řešeno. EU se v Radě OSN pro lidská práva ujala vedoucí úlohy, aby v úzké spolupráci se státy v daném regionu svolala tři zvláštní zasedání týkající se Sýrie a zřídila nezávislou vyšetřovací komisi OSN.

EU by měla zajistit, aby její obavy týkající se rozšířeného porušování lidských práv byly řešeny jako nedílná součást procesu, který má konflikt ukončit. Při prosazování nejdůležitějších prvků Ženevského komuniké by měl být zdůrazněn závazek k odpovědnosti a národnímu usmíření, zejména potřeba komplexního balíčku pro přechodný systém spravedlnosti, včetně odškodnění nebo rehabilitace obětí konfliktu, jakož i kroků k národnímu usmíření. EU by také měla připomenout potřebu podniknout účinné kroky k zajištění ochrany zranitelných skupin, aby se předešlo dalšímu násilí.

EU by si měla zachovat svůj postoj v tom smyslu, že pokud obavy ohledně válečných zločinů a zločinů proti lidskosti nejsou dostatečně řešeny na národní úrovni, měl by se situací zabývat Mezinárodní trestní soud. Jelikož Rada bezpečnosti OSN může situaci v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu postoupit kdykoli, EU by měla i nadále apelovat na Radu bezpečnosti OSN, aby situaci v Sýrii naléhavě řešila ve všech aspektech, včetně této záležitosti.

S přihlédnutím k důležitosti dokumentovat porušování práv, k němuž v této oblasti dochází, včetně možného použití chemických látek a zbraní, a k důležitosti tohoto dokumentování, aby se zajistila účinná odpovědnost pachatelů, by EU měla i nadále podporovat vyšetřovací komisi. Měla by také zopakovat výzvy určené syrským orgánům, aby s vyšetřovací komisí plně spolupracovaly, včetně umožnění plného, okamžitého a svobodného přístupu na syrské území. Vyšetřovací komisi by mělo být umožněno nerušeně provádět svou práci i v oblastech ovládaných opozicí.

1.4.        Sankce

EU začala zavádět výjimky ze svého režimu sankcí s cílem podpořit opozici a syrské obyvatelstvo. V tomto duchu byly zavedeny výjimky pro hospodářská opatření v odvětví těžby ropy a plynu a v bankovním sektoru, které mají udělovat příslušné vnitrostátní orgány členských států. Národní koalice syrských revolučních a opozičních sil bude během schvalovacího procesu konzultována. Výjimky by měly pomoci syrskému civilnímu obyvatelstvu, zejména pokud jde o uspokojování humanitárních potřeb, udržování základních služeb, rekonstrukci, obnovu běžné hospodářské činnosti nebo jiné občanské účely. Pracuje se na zajištění účinného provádění a na stanovení dalších možných výjimek ve prospěch syrského obyvatelstva. Od 1. června budou případné dodávky zbraní do Sýrie podléhat vnitrostátním politikám za přísných podmínek vymezených v prohlášení Rady přijatém dne 27. května. Jakýkoli jiný druh pomoci by měl respektovat květnové závěry Rady pro zahraniční věci a stávající rámec EU (společný postoj ke kontrole vývozu zbraní).

1.5.        Chemická a biologická hrozba

Narůstají obavy způsobené zprávami o používání chemických a biologických zbraní v Sýrii. EU bude i nadále žádat, aby byl inspektorům OSN umožněn vstup do země, aby mohli tato tvrzení prošetřit. Aby se těmto zničujícím akcím s potenciálně smrtícími následky pro obyvatelstvo v daném regionu zabránilo, byly odhaleny a bylo možné na ně reagovat, EU v současné době prověřuje možnosti další koordinace a spolupráce, které by mohly být prozkoumány společně s členskými státy EU, příslušnými mezinárodními orgány (Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí, Mezinárodní výbor červeného kříže, Světová zdravotnická organizace, INTERPOL a Organizace pro zákaz chemických zbraní) a strategickými partnery.

Nedávné kontakty s vládou USA zaměřené na zvýšení koordinace mezi EU a USA v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů, zejména pokud jde o zvláštní podporu Jordánska, jsou pozitivním vývojem a ukazují přínos posílené spolupráce v této oblasti.

EU bude i nadále naléhat na Sýrii, aby nutně přistoupila k Úmluvě o chemických zbraních a ratifikovala Úmluvu o biologických zbraních. EU připomíná, že jakékoli používání chemických zbraní kýmkoli za jakýchkoli okolností by bylo trestuhodné a zcela v rozporu s právními normami a standardy mezinárodního společenství. Syrské orgány nesou zvláštní odpovědnost za to, že zajistí, aby jejich chemické zbraně byly uloženy bezpečně, dokud nebudou zničeny a jejich zničení nebude nezávisle ověřeno, a nedostaly se do rukou žádného jiného státního či nestátního činitele.

1.6.        Zvýšení podpory

V roce 2013 Komise uvolní dalších 400 milionů EUR na humanitární a jinou hospodářskou a rozvojovou pomoc s cílem řešit naléhavé potřeby a důsledky krize v Sýrii a sousedních zemích, zejména v Libanonu a Jordánsku. Za tímto účelem bude čerpat ze stávajících rezerv a přerozdělení prostředků určených na vnější pomoc. Země v daném regionu požadují humanitární pomoc a pomoc v oblasti reakce na krizi a rozvojové spolupráce, aby mohly pomáhat uprchlíkům a jiných osobám, které potřebují ochranu, a obyvatelstvu hostitelských zemí a podporovat zdravotnické a vzdělávací systémy, které jsou na pokraji zhroucení.

Komise vybízí agentury OSN, nevládní organizace, mezinárodní organizace a další dárce, aby upřednostnili akce zaměřené na pomoc, soustředili se na nejzranitelnější skupiny a posílili koordinaci s cílem maximalizovat využívání dostupných finančních prostředků. Později by mohlo být naplánováno vytvoření svěřeneckého fondu EU pro Sýrii jakožto nástroje pro maximální využití a koordinaci příspěvků od všech dárců v EU a jiných zúčastněných dárců.

Bude vynaloženo veškeré úsilí, aby se zajistilo, že plánování a provádění reakce EU drží krok s událostmi v této oblasti. To zahrnuje přezkoumání všech nástrojů vnější pomoci, používání rychlých krizových postupů pro hospodářskou a rozvojovou pomoc (jinou než humanitární) v nejvíce zasažených sousedních zemích a rovněž možnost makroekonomické podpory.

Komise již navrhla, aby EU poskytla makrofinanční pomoc Jordánsku až do výše 180 milionů EUR. Vedle operací, které jsou již naplánovány, zváží rovněž mobilizaci dalších nástrojů EU.

V posledních pěti letech se 344 syrských studentů a akademických pracovníků zapojilo do programu EU Erasmus Mundus; kromě toho byla v roce 2013 udělena stipendia již 21 syrským studentům (včetně vysídlených studentů) a přibližně 40 studentů získá nová stipendia v akademickém roce 2013/14. Komise a členské státy by měly zajistit, aby byla pro tyto studenty po skončení stipendia nalezena vhodná řešení, zejména by měly zamezit tomu, aby byli studenti nuceni vrátit se do Sýrie. Komise bude i nadále nabízet stipendia syrským studentům pocházejícím z řad uprchlíků a bude hledat způsoby, jak jejich počet zvyšovat.

EU potvrzuje zásadu respektování a ochrany světového kulturního dědictví a vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad škodami způsobenými v Sýrii na kulturních statcích, archeologických nalezištích a památkách nenahraditelné historické hodnoty.

EU také posílí svou veřejnou diplomacii se zeměmi v daném regionu a mezinárodními partnery, jakož i s širokou veřejností s cílem odpovídajícím způsobem komunikovat ohledně reakce EU na syrskou krizi a pomoci zajistit, aby i další dárci dostáli svým závazkům a poskytli přislíbené financování.

1.7.        Péče o osoby, které potřebují mezinárodní ochranu

Od začátku krize v dubnu 2011 do konce roku 2012 požádalo v EU o ochranu přibližně 32 000 osob prohlašujících se za syrské státní příslušníky. V roce 2013 se jejich počet zatím odhaduje na dalších 7 500. V současné době zřejmě panuje všeobecný konsenzus, že Syřané přítomní v EU by neměli být vraceni do Sýrie, a to bez ohledu na jejich právní postavení. Nedávno Vysoký komisař pro uprchlíky v dopise adresovaném Komisi a členským státům vyzval k humanitárnímu přijetí 10 000 syrských uprchlíků ze zemí Blízkého východu a severní Afriky a k přesídlení dalších 2 000 syrských státních příslušníků, zejména zvláště zranitelných uprchlíků, včetně závažných lékařských případů a zdravotně postižených osob. Komise vyzývá členské státy, aby na tuto výzvu reagovaly kladně a vytvořily místa pro přesídlování nebo humanitární příjem, která budou pro tyto lidi dostupná. Komise navíc vyzývá členské státy, aby zaujaly velkorysý postoj k udělování humanitárních víz osobám vysídleným syrskou krizí, kteří mají v EU rodinné příslušníky, a rovněž k tomu, aby přijímaly všechny Syřany přijíždějící na vnější hranice Unie. V současné době jedenáct zemí, které jsou součástí schengenského prostoru, vyžaduje vydávání letištních průjezdních víz syrským státním příslušníkům. Za současných okolností se Komise domnívá, že není vhodné řadit Sýrii do společného seznamu zemí, na které se vztahuje požadavek letištních průjezdních víz, jak vyžadují určité členské státy v rámci probíhající roční revize vnitrostátních požadavků na letištní průjezdní víza.

Navíc na základě posouzení situace v této oblasti provedeného UNHCR je Komise připravena zvážit podniknutí dalších kroků, jež mohou být nezbytné k uvolnění zátěže, kterou představují stále vyšší počty uprchlíků, jimž v současné době poskytují útočiště země sousedící se Sýrií. Komise dále zavádí regionální program ochrany, který má být v provozu do konce roku 2013 a jehož cílem je posílení dlouhodobé kapacity zemí sousedících se Sýrií na pomoc při řešení uprchlické situace v souladu s mezinárodními standardy. Program, jehož současný celkový rozpočet přesahuje 13,2 milionu EUR (z čehož 10 milionů EUR je z rozpočtu EU a zbývající 3,2 milionu EUR z členských států, které mají v úmyslu se programu účastnit), bude zahrnovat jak prvek silné ochrany, jako je například budování a prosazování registrační, administrativní kapacity, tak opatření v přímý prospěch uprchlíků, například zlepšování přístupu k určitým socio-ekonomickým právům, jako je vzdělávání nebo zdravotní péče. Jeho přesný rozsah bude záviset na připravenosti hostitelských zemí sousedících se Sýrií zapojit se do určitých akcí.

Komise má rovněž v úmyslu pokračovat – společně s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu – v diskusích s členskými státy o situaci Syřanů v EU s cílem zajistit vyšší míru shody v přístupech členských států k zacházení se syrskými žadateli o azyl, zejména pokud jde o posuzování jejich žádostí o azyl.

1.8.        Předcházení radikalizaci a řešení otázky „zahraničních bojovníků“

EU musí zůstat ostražitá, pokud jde o možnou hrozbu, kterou by mohly vyvolat občané EU cestující do Sýrie jako zahraniční bojovníci. Komise bude i nadále podporovat akce, které mají lidi odradit od radikalizace a opouštění EU s cílem odjet do Sýrie jako zahraniční bojovníci, rostoucím počtem iniciativ namířených proti ideologizaci a tím, že bude členským státům nabízet pomoc s případnou hrozbou, kterou mohou představovat navrátilci. To bude prováděno v souvislosti s prací zahájenou Komisí v rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci s tím, že se bude pracovat na akcích zaměřených na předcházení násilnému extremismu a obranu proti němu. Komise vybízí členské státy, aby lépe využívaly Schengenský informační systém druhé generace k lepšímu monitorování pohybu zahraničních bojovníků. Komise bude i nadále spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na přijetí návrhu směrnice EU o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících, neboť zpracovávání těchto údajů poskytne nástroj k odhalování pohybu zahraničních bojovníků, kteří letecky opouštějí EU nebo se do ní letecky vracejí. Navíc by se mohly více využívat nástroje EU a rovněž nástroje dostupné podle mezinárodních dohod, jako je například Program sledování financování terorismu (Terrorist Finance Tracking Programme, TFTP) – pro sledování plateb spojených s teroristickými hnutími. Komise bude rovněž i nadále usnadňovat provádění analýzy rizik zaměřené na určení hlavních bezpečnostních rizik pro EU vyplývajících z rostoucího fenoménu zahraničních bojovníků a na podporu určení možných opatření ke zmírnění rizik. Toto by bylo provedeno ve spolupráci se Střediskem EU pro analýzu zpravodajských informací (Intelligence Analysis Centre, IntCEn), Europolem a agenturou Frontex.

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na svém zasedání dne 7. června 2013, na základě zprávy koordinátora EU pro boj proti terorismu, souhlasila s uskutečněním společné akce na pomoc řešení této hrozby. To by mohlo zahrnovat sdílení informací a osvědčených postupů, provedení podrobnější analýzy motivace zahraničních bojovníků, posílenou spolupráci s třetími zeměmi a intenzivnější využívání a koordinaci stávajících nástrojů, sítí a agentur.

1.9.        Plánování budoucnosti a zlepšování koordinace

EU začala s plánováním pro období po skončení konfliktu, mimo jiné včetně angažovanosti v oblasti míru a bezpečnosti, rekonstrukce a obnovy, voleb, spravedlnosti a právního státu a humanitárních záležitostí.

Potřeby budou vycházet buď z odhadů OSN, případně z posouzení potřeb v období po konfliktu. Za pomoci satelitního snímkování již Komise provádí posuzování škod s cílem odhadnout potenciální náklady na obnovu a podle předběžných údajů vznikly rozsáhlé škody ve většině oblastí nejvíce zasažených konfliktem, zejména v Aleppu. Posuzování probíhá v rámci skupiny hlavních dárců pro Sýrii a je prováděno společně s USA a Japonskem. Navíc počínaje rokem 2014 bude EU připravena uvolnit více pomoci (humanitární i jiné), ať již v roce 2013 dojde k přechodu, nebo bude krize pokračovat.

S cílem co nejlépe koordinovat pomoc po celou dobu krize a umožnit EU hrát význačnější a aktivnější úlohu Komise a vysoká představitelka navrhují, aby byly následné kroky vedeny a sledovány útvary Komise – skupinou ESVČ, která bude na činnost EU dohlížet a bude ji koordinovat. Souběžně má EU také v úmyslu posílit svou úlohu při koordinaci dárců v oblasti hospodářské a rozvojové pomoci pro Sýrii a také pro Libanon a Jordánsko, zejména proto, že hospodářství těchto dvou zemí bylo syrskou krizí nejvíce zasaženo, a sloužit jako spojení mezi hlavními dárci, OSN a mezinárodními finančními institucemi pro plánování přechodu, neboť všichni mají v tomto ohledu specifické komparativní výhody. EU se bude i nadále aktivně zapojovat do pracovní skupiny pro hospodářské oživení v rámci Skupiny přátel syrského lidu.

2.           PODPORA EU V SÝRII A SOUSEDNÍCH ZEMÍCH

Konflikt způsobil, že nejméně 6,8 milionu lidí potřebuje pomoc a 4,25 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno. Nejistota a přístup zůstávají hlavní překážkou poskytování pomoci. Od konce roku 2011 a v přímé reakci na krizi byly z rozpočtu EU financovány akce uvnitř i vně Sýrie v celkové výši 440 milionů EUR (humanitární pomoc: 265 milionů EUR a jiná než humanitární pomoc: 175 milionů EUR). Dalších 413 milionů EUR poskytly také členské státy EU.

2.1.        V Sýrii

Humanitární pomoc

Dne 7. června 2013 OSN vydala revidované výzvy pro Sýrii a sousední země, přičemž podle jejího odhadu bude 10 milionů Syřanů, tedy polovina obyvatelstva země, do konce roku potřebovat pomoc, a zveřejnila novou výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši 4,4 miliardy USD (3,3 miliardy EUR).

Čím dál tím obtížnější situace, pokud jde o přístup, by mohla poskytování humanitární pomoci dále ztěžovat a zároveň bude nutit stále více Syřanů k tomu, aby hledali útočiště v sousedních zemích. Stručně řečeno, pokud bude přístup uvnitř Sýrie nemožný, bude muset být osobám, které budou v důsledku této situace vysídleny, poskytována humanitární pomoc EU a mezinárodní humanitární pomoc. EU v současné době také testuje alternativní kanály pro poskytování pomoci uvnitř Sýrie. Očekává se, že tyto kanály se rozšíří, neboť sousední země se stále více zaměřují na humanitární pomoc, kterou by bylo možné poskytovat uvnitř Sýrie. 

Co jsme doposud udělali: · Z rozpočtu EU jsme poskytli 124 miliony EUR na humanitární pomoc. · V Sýrii podporuje humanitární financování EU lékařskou záchrannou službu, ochranu, pomoc v oblasti nutričních hodnot potravin, zásobování vodou, sanitární a hygienické služby, poskytování přístřeší a logistické služby. Za hranicemi Sýrie financování zajišťuje, aby lidé prchající ze země obdrželi pomoc na záchranu života, jako je například zdravotní péče, potraviny, přístřeší, hygienické balíčky, voda a sanitární služby a ochrana. · Humanitární financování EU je poskytováno prostřednictvím Červeného kříže / hnutí Červený půlměsíc, různých mezinárodních nevládních organizací a humanitárních agentur OSN, včetně UNHCR a těch, jejichž mandát je zaměřen na ochranu a pomoc dětem, jako jsou například UNICEF a Zahraňte děti. · Nepeněžitá pomoc byla poskytnuta také Turecku a Jordánsku spuštěním mechanismu civilní ochrany EU, což vedlo k dodávkám vozů záchranné služby, přikrývek, topných těles a jiných věcí v celkové hodnotě 1 milion EUR. · Evropské středisko reakce na mimořádné situace vyslalo týmy odborníků do Jordánska a Libanonu, aby posoudili potřeby pomoci pro syrské uprchlíky. To bylo provedeno v úzké spolupráci s humanitárními odborníky a místními orgány. Co máme v úmyslu udělat: · Zvýšit humanitární pomoc o 250 milionů EUR, aby bylo pro zbytek roku 2013 dosaženo celkem 515 milionů EUR jak uvnitř Sýrie, tak v sousedních zemích. · Poskytovat další nepeněžitou podporu a odborné konzultace prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU a Evropského střediska reakce na mimořádné situace.

Hospodářská a rozvojová pomoc

Současná pomoc poskytovaná z rozpočtu EU se zaměřuje především na poskytování podpory a budování kapacit pro obhájce lidských práv a mladé aktivisty a na zajištění přístupu k jiným než humanitárním službám, jako je například vzdělávání, psychosociální podpora nebo podpora živobytí. Komise určila další akce v těchto jiných než humanitárních odvětvích, které by mohly být financovány. Patří sem odborné vzdělávání, zdravotní péče, podpora nezávislých a svobodných sdělovacích prostředků, zachování kulturního dědictví, podpora dialogu, příprava přechodu a budování kapacit syrských organizací občanské společnosti. Kromě toho Komise pro pilotní práci společně s agenturami členských států nedávno schválila nové financování (10 milionů EUR z nástroje stability) pro severní regiony Sýrie.

V budoucnu bude úroveň hospodářské a rozvojové pomoci, která by mohla být poskytnuta uvnitř Sýrie, přímo záviset na politickém a vojenském vývoji konfliktu. Je sice naprosto nezbytné konsolidovat a rozšiřovat distribuční kanály, aby bylo civilnímu obyvatelstvu co nejrychleji poskytnuto více pomoci, snahy dárců však může významně omezit nebo dokonce zastavit válečný stav mezi stranami konfliktu. Za těchto okolností zůstávají způsoby provádění hlavní výzvou, neboť je zásadní pečlivě sledovat, kdo pomoc dostává, protože tato pomoc by mohla být zneužita k vyostření konfliktu.

Posuzují se různé možnosti, jak poskytovat více jiné než humanitární hospodářské a rozvojové pomoci, která by mohla řešit potřeby obyvatelstva. V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 13. a 14. července 2012[1] se zkoumají další kanály podpory pro syrské obyvatelstvo prostřednictvím nedávno vytvořených rad místní správy v oblastech severní Sýrie, která je v rukou opozice.          

Co jsme doposud udělali: · Z rozpočtu EU jsme poskytli 53 miliony EUR na hospodářskou a rozvojovou pomoc, včetně níže uvedených příkladů. · Zahájili jsme dva projekty realizované Agenturou OSN pro pomoc a práci, které probíhají uvnitř Sýrie (10 milionů EUR) a jsou zaměřené zejména na palestinské uprchlíky, ale také na podporu syrského obyvatelstva. Cílem prvního z nich (7,3 milionu EUR) je poskytovat dovednosti mladým lidem a zajišťovat jejich zapojení v rámci místních komunit tím, že je jim nabízena příležitost začít iniciativy v oblasti místního rozvoje, které pomáhají zmírňovat dopad krize. Druhý projekt (2,7 milionu EUR) poskytuje sociální pomoc nejzranitelnějším domácnostem, které byly dotčeny zvýšením cen potravin a dalších základních služeb v důsledku krize. · Spolupracovali jsme s organizací UNICEF (5,7 milionu EUR) s cílem pomoci zranitelným a vysídleným dětem získat v Sýrii přístup ke vzdělání. · Realizovali jsme další projekty prostřednictvím nevládních organizací zaměřené na budování kapacit činitelů syrské občanské společnosti k uskutečňování menších projektů uvnitř Sýrie. Komise také zajišťuje podporu lidských práv (podpora obhájců lidských práv, monitorování porušování lidských práv) a odvětví sdělovacích prostředků. Co máme v úmyslu udělat: · Zvýšit již poskytovanou podporu s cílem řešit narůstající potřeby uvnitř Sýrie, navíc k poskytované humanitární pomoci, a prostřednictvím všech potenciálních kanálů. · Poskytovat další podporu nevládním organizacím pro zajištění základních služeb, včetně zdravotní péče, vzdělávání a podpory nezávislých sdělovacích prostředků. · Poskytovat další podporu OSN v souvislosti se základními službami, včetně zdravotní péče, vzdělávání a ochrany kulturního dědictví. · Poskytovat podporu opozičním subjektům za účelem účinnější koordinace pomoci civilnímu obyvatelstvu. Pomáhat místním radám s obnovou a udržováním základních služeb, jako jsou například zdravotní péče, dodávky elektřiny, odvoz odpadků nebo zemědělské vstupy.

2.2.        Libanon

V žádné jiné zemi nejsou rizika proniknutí syrského konfliktu přes hranice větší než v Libanonu. Hranice Libanonu zůstala zcela otevřená všem uprchlíkům, jejichž nynější počet převyšuje 513 000. Země čelí dramatické krizi způsobené uprchlíky, kteří nyní tvoří více než 10 % libanonského obyvatelstva a jejichž podíl se do konce roku zvýší na 25 %. 70 % uprchlíků tvoří ženy a děti. Orgány samotné nejsou schopny řešit krizi, která má dalekosáhlé humanitární, jakož i politické, bezpečnostní a socio-ekonomické důsledky.    

Co jsme doposud udělali: · Z rozpočtu EU jsme poskytli 113 milionů EUR na pomoc (humanitární i jinou). · Humanitární pomoc se soustředí na registraci uprchlíků, zdravotnickou činnost (včetně neodkladné zdravotní péče pro zraněné osoby), potravinovou pomoc, distribuci nepotravinových položek (stanů, matrací, přikrývek, topných těles atd.), poskytování přístřeší, zásobování vodou a sanitární služby, právní pomoc a logistiku. · Zahájili jsme různé projekty podporující UNHCR, UNICEF, Agenturu OSN pro pomoc a práci, organizace občanské společnosti a libanonskou vládu (45 milionů EUR) pro řešení střednědobých a dlouhodobých potřeb syrských uprchlíků, včetně podpory vzdělávání a obnovy a rekonstrukce. Co máme v úmyslu udělat: · Dále zvýšit humanitární pomoc z dodatečných 250 milionů EUR. Tranše ve výši 20 milionů EUR bude uvolněna do konce července. · Zahájit iniciativu v hodnotě 40 milionů EUR za účelem pokračování v podpoře činností v oblasti vzdělávání, obnovy a rekonstrukce a na podporu vládních snah o koordinaci. · Posílit delegaci EU o vojenského odborníka EU pro účely poradenství v oblasti bezpečnostních otázek a poskytování podpory libanonským ozbrojeným silám. · Přeorientovat probíhající programy (v celkové výši až 75 milionů EUR) v oblasti vzdělávání, obnovy a rekonstrukce, jakož i vytváření živobytí tak, aby zohledňovaly důsledky syrské krize.

Tento stav představuje zvýšené riziko pro již tak zranitelnou politickou a makroekonomickou situaci. V lednu 2013 libanonská vláda a UNHCR odhadovaly celkové roční náklady na poskytování útočiště uprchlíkům na více než 700 milionů USD. Zatímco dopady syrské krize na celkovou hospodářskou činnost jsou neurčité, je jasné, že to bude citelný zásah pro libanonský rozpočet. Stávající návrh rozpočtu na rok 2013 předpokládá deficit ve výši 3,5 miliardy USD.

Pokračující politická nejistota ve spojení s rostoucí polarizací navíc ohrozila libanonskou oficiální politiku distancování. Sektářské násilí v severním Libanonu, masivní přeshraniční střety a opakované porušování územní celistvosti Libanonu posunují zemi nebezpečným směrem.

Od začátku krize činí podpora EU Libanonu celkem 113 milionů EUR. Narůstající zhoršování situace však vyžaduje další výjimečnou reakci EU zahrnující krátkodobá i dlouhodobá opatření pro stabilizaci Libanonu. Je naprosto nutné chránit zemi před snahami některých místních a regionálních činitelů rozšířit syrský boj na libanonskou půdu. Zmírnění konfliktu musí být stěžejním bodem reakce EU. Je nezbytné podpořit snahy o vytvoření vlády a přikročit ke skutečné práci, včetně řízení toku uprchlíků, aby se zamezilo nebezpečnému politickému vakuu. Hrozí, že odložení voleb a prodloužení mandátu Parlamentu o 17 měsíců by mohlo odhalit demokratický deficit Libanonu a rozšířit sektářskou polarizaci.

Posilování kapacity libanonských orgánů pro řešení krize, a to i podporou sociální infrastruktury, a posilování koordinace mezi ministerstvy i koordinace dárců musí probíhat také v rámci komplexního balíčku pomoci, který provádíme. Zároveň bude nutné zintenzivnit humanitární pomoc s cílem řešit rostoucí potřeby uprchlíků. Pomoc EU je průběžně upravována tak, aby se soustředila na vzdělávání a zdravotní péči, jakož i na zranitelné skupiny, včetně palestinských uprchlíků ze Sýrie. Je rovněž nezbytné přihlédnout k možnosti budování uprchlických táborů nedávno proklamované libanonskými orgány, včetně nevyhnutelných bezpečnostních rizik, která představuje. Při řešení problémů Libanonu je důležité prozkoumat všechny možnosti, včetně zapojení mezinárodních finančních institucí.

Komplexní reakce EU musí také zahrnovat podporu libanonských ozbrojených sil. Libanonské ozbrojené síly jsou hlavním pilířem bezpečnostního aparátu Libanonu, ale působí bez existence vládní/vojenské strategie obrany. Libanonské ozbrojené síly jsou vysoce respektované, a jelikož svou strukturou reprezentují různá vyznání, jsou vnímány jako nezaujaté a neutrální. Je zapotřebí další dialog a spolupráce, aby se posílil potenciál libanonských ozbrojených sil jakožto nestranného poskytovatele bezpečnosti v Libanonu.

2.3.        Jordánsko

Navzdory čím dál tím obtížnější makroekonomické situaci hraje Jordánsko rozhodující úlohu při poskytování podpory stále vyššímu počtu uprchlíků prchajících před zvěrstvy (do začátku června více než 472 000 registrovaných nebo v procesu registrace UNHCR).

Co jsme doposud udělali: · Z rozpočtu EU jsme poskytli 87 milionů EUR na pomoc (humanitární i jinou). · Humanitární pomoc se soustředí na zdravotnickou činnost (včetně neodkladné zdravotní péče pro osoby zraněné během války), potravinovou pomoc, distribuci nepotravinových položek (stanů, matrací, přikrývek, topných těles atd.), poskytování přístřeší, zásobování vodou a sanitární služby, psychosociální podporu a ochranu. · Zahájili jsme různé projekty podporující UNICEF a UNESCO (20,9 milionu EUR) na zajištění přístupu k formálnímu a neformálnímu vzdělávání a dalším službám pro zranitelné Syřany, zejména děti, jakož i pro hostitelské komunity. Co máme v úmyslu udělat: · Dále zvýšit humanitární pomoc z dodatečných 250 milionů EUR. Tranše ve výši 20 milionů EUR bude uvolněna do konce července. · Zvýšit podporu hostitelských komunit na severu Jordánska a poskytnout vedení při koordinaci mezinárodní pomoci pro tyto komunity. · Poskytnout 25 milionů EUR na hospodářskou a rozvojovou pomoc – 20,4 milionu EUR formou rozpočtové podpory jordánským orgánům na pomoc s náklady na poskytování vzdělání syrským dětem z řad uprchlíků v jordánských obcích a městech zvláště zasažených uprchlickou krizí a dalších 4,6 milionu EUR organizaci UNICEF. V druhé fázi uvolnit další tranši ve výši 25 milionů EUR.

Vláda ve svých odhadech nákladů na rok 2013 doposud vycházela z celkového počtu 660 000 uprchlíků. Podle odhadů by celkové náklady na podporu tohoto počtu uprchlíků pro státní rozpočet a mezinárodní organizace činily 1,4 miliardy USD.

Jordánsko čelí zhoršujícím se hospodářským podmínkám od roku 2011 z důvodu regionálních nepokojů a slabšího regionálního i celosvětového hospodářského prostředí. Odhaduje se, že od vypuknutí syrského konfliktu náklady na poskytování útočiště syrským uprchlíkům překročily 600 milionů EUR (přibližně 3 % HDP). Pod tlakem prudkého poklesu mezinárodních rezerv v první polovině roku 2012 se jordánské orgány dohodly s MMF na pohotovostním úvěru ve výši 2 miliard USD na dobu 36 měsíců.

Od začátku krize dosáhla podpora EU Jordánsku celkem 87 milionů EUR. Jednoznačně je zapotřebí další podpora. Kromě nevyhnutelné dodatečné humanitární pomoci z rozpočtu EU odhadované v rozmezí 50–75 milionů EUR by EU měla na naléhavou žádost Jordánska o pomoc reagovat prostřednictvím odvětvové rozpočtové podpory dorovnáním stávajících programů, zejména v oblasti vzdělávání.

Rada a Parlament jsou navíc důrazně vyzývány k přijetí rozhodnutí o návrhu Komise poskytnout Jordánsku makrofinanční pomoc ve výši 180 milionů EUR, což rovněž přispěje ke zmírnění hospodářských problémů Jordánska.

2.4.        Turecko

Od začátku krize Turecko přijalo ve svých sedmnácti přijímacích střediscích více než 380 000 syrských uprchlíků vedle mnoha dalších (podle některých odhadů 370 000), kteří vstoupili na turecké území, aniž by se bezprostředně zaregistrovali v táborech, a kteří v současné době žijí v různých městech země. UNHCR naznačil, že do konce roku 2013 by v Turecku mohl být přítomen až 1 milion uprchlíků. Turecko oznámilo vybudování pěti nových táborů o celkové kapacitě dalších 60 000 osob, z nichž jeden bude poskytovat útočiště syrským křesťanům. Turecké orgány nabídly chvályhodně vysoce kvalitní přijímací střediska a poskytují odpovídající humanitární pomoc.

Turecko na sebe muselo vzít značnou finanční zátěž, která doposud činí přibližně 600 milionů EUR, s malou podporou mezinárodního společenství. EU přislíbila celkový balíček ve výši 27 milionů EUR, především na podporu UNHCR a místních organizací a komunit při řešení uprchlické situace. Orgány musí řešit narůstající tlaky a napětí uvnitř místní komunity (týkající se mimo jiné přístupu ke zdravotnickým a vzdělávacím službám). Toto napětí se může zvýšit poté, co vstoupí v platnost nový zákon o cizincích a mezinárodní ochraně, který by měl uprchlíkům konečně umožnit hledat práci na volném trhu. Turecké obyvatelstvo má navíc obecně obavy z vystavení Turecka krizi v Sýrii, zejména po bombovém útoku v Reyhanli v jižní provincii Hatay, kde bylo zabito více než 50 lidí. Kromě toho registrace mezinárodních nevládních organizací v Turecku a jejich přístup do země by mohly Turecku umožnit získat větší zdroje.

2.5.        Irák

Do začátku června přijal Irák přibližně 158 000 uprchlíků, z nichž většinu na severu země (oblast Kurdistánu). Nouzová reakce na humanitární potřeby uprchlíků je v současné době zvladatelná s podporou poskytovanou iráckým Ministerstvem pro migraci a vysídlování ve spolupráci s UNHCR a dalšími agenturami OSN. Irácká hranice v guvernorátu Anbár je po většinu času uzavřena a překročit ji denně může pouze omezený počet osob. Hlavní hraniční bod mezi Sýrií a kurdskou oblastí Iráku je uzavřen od května 2013.

Irák čelí vážné politické krizi. Sektářské napětí narůstá, což je příčinou obav v zemi, kde je politický život založen na křehké etno-sektářské rovnováze. Politickému procesu v Iráku po roce 2003 hrozí vykolejení.

Vnitřní situaci zhoršuje přelévání závažných politických a bezpečnostních dopadů syrské krize. Existují potvrzené vazby mezi hnutím Al-Kajdá v Iráku, které je odpovědné za většinu teroristických útoků, a radikálními skupinami v Sýrii, zejména Jabhat al-Nusra.

Naopak stupňující se krize v Iráku, v zemi, která se znovu stala zlomovou linií mezi šíitským a sunnitským světem, by měla velmi významné regionální důsledky. EU by tedy měla posílit své kontakty s iráckými orgány a zástupci všech politických stran za účelem poskytnutí podpory jakékoli místní iniciativě napomáhající zlepšení stability.

3.           ZÁVĚRY

Situace v Sýrii je nejdramatičtější humanitární situací, které dnes svět čelí. EU má humanitární a morální povinnost pomoci potřebným lidem. Z tohoto důvodu se Komise a vysoká představitelka zavázaly uvolnit významný balíček pomoci. Komise přidělí dalších 400 milionů EUR z rozpočtu na tento rok na humanitární a hospodářské a rozvojové potřeby v Sýrii a sousedním regionu, zejména v Jordánsku a Libanonu, čímž celkový dosavadní příspěvek EU přesáhne 1,25 miliardy EUR.

Závažnost krize a lidského utrpení v Sýrii a sousedních zemích však nelze vyřešit navýšením finančním prostředků. Je proto zásadní rychle nalézt trvalé politické řešení, které zaručí zastavení násilí a povede k inkluzivní přechodné vládě. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím dialogu. Pomoc při dosahování tohoto politického řešení je podstatou akce EU a základem komplexního přístupu představeného v tomto společném sdělení.

Politická a finanční podpora EU je jak bezprostřední, tak dlouhodobé povahy. Toto sdělení zdůrazňuje odhodlání EU podporovat ty, kdo usilují o mír a demokracii v daném regionu, a zmírňovat jejich utrpení a strádání způsobené konfliktem. EU má dobré předpoklady k tomu, aby rozhodujícím způsobem přispěla ke spojení nástrojů a politik, které má k dispozici. Zároveň vzhledem ke zvyšující se regionální nestabilitě a k rostoucím humanitárním potřebám je toto sdělení také výzvou pro další dárce, aby v reakci na krizi své úsilí zdvojnásobili. 

Příloha 1

Celkové financování EU v reakci na krizi v Sýrii (k 11. 6. 2013) ||

Druh pomoci || Již poskytnutá pomoc || Celkem || Dodatečná pomoc || CELKOVÝ SOUČET

Sýrie || Jordánsko || Libanon || Turecko || Irák || Regionální

Humanitární pomoc EU || 124 || 63 || 66 || 6 || 6 || 0 || 265 || 400 || 840

Jiná než humanitární pomoc EU (hospodářská, rozvojová a stabilizační pomoc) || 53 || 24 || 48 || 22 || 7 || 21 || 175

CELKOVÝ SOUČET za rozpočet EU || 178 || 87 || 113 || 27 || 14 || 21 || 440 || 400 || 840

Podíl v procentech || 40 % || 20 % || 26 % || 6 % || 3 % || 5 % ||

Příspěvek členských států EU (humanitární pomoc) || || || || || || || 413 || || 413

CELKOVÝ SOUČET ZA EU (rozpočet EU + členské státy) || || || || || || || 853 || 400 || 1 253

Příloha 2

FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Společné sdělení Komise a vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku: „Na cestě ke komplexnímu přístupu EU k syrské krizi“

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[2]

Vnější vztahy

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[3]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropa ve světě: prosazování našeho vlivu na světové scéně

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Příslušné aktivity ABM/ABB

19.08 Evropská politika sousedství a vztahy s Ruskem

23.02 Humanitární pomoc

Specifické cíle týkající se aktivity ABM – 19.08

1. Zlepšování podmínek úzké spolupráce mezi EU a jejími sousedy a podmínek regionální a vícestranné integrace.

2. Podpora hospodářských a odvětvových reforem v zemích sousedících s EU a podpora další integrace sousedních zemí ve vztahu k EU a mezi sebou navzájem.

3. Podpora demokracie, lidských práv a právního státu a příspěvek k řešení konfliktů v zemích sousedících s EU.

Specifické cíle týkající se aktivity ABM – 23.02

1. Zajištění rychlé, účinné a ze skutečných potřeb vycházející pomoci EU při mimořádných událostech a humanitární pomoci EU lidem, kteří se potýkají s bezprostředními následky přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, a poskytování pomoci obětem vleklých krizí.

1.5.        Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– x   Návrh/podnět s platností v roce 2013

– x   Finanční dopad v roce 2013

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.6.        Předpokládaný způsob řízení pro rozpočet na rok 2013[4]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– x   výkonným agenturám

– ¨ subjektům zřízeným Společenstvími[5]

– x   vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– x   osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

x Decentralizované řízení s třetími zeměmi

x Společné řízení s mezinárodními organizacemi

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Uplatňována budou pravidla pro sledování a podávání zpráv, která jsou stanovena v příslušných právních základech.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika.

1) Nedostatečná stabilita politických a správních struktur v partnerských zemích může vyvolat problémy při koncipování programů a prodlevy při vyplácení finančních prostředků a může snižovat účinnost pomoci.

2) Nedostatečná informovanost může bránit v řešení problémů spojených s řízením pomoci.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou v souladu se standardy vnitřní kontroly Komise stanovenými v plánech řízení příslušných útvarů.

V oblasti humanitární pomoci je zaveden účinný systém kontroly založený na využívání externích odborníků, kteří provádějí předběžná posouzení projektů, monitorování projektů a rovněž hodnocení. Humanitární projekty podléhají externímu auditu.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Ochrana finančních zájmů Evropské unie a boj proti podvodům a nesrovnalostem tvoří nedílnou součást příslušných právních základů. Za administrativní monitorování smluv a plateb bude odpovídat příslušná schvalující osoba a za humanitární pomoc ústředí, kterému budou asistovat odborníci z GŘ ECHO v této oblasti. Zvláštní pozornost bude věnována povaze výdajů (způsobilost výdajů), dodržení rozpočtů (skutečné výdaje) a ověření podpůrných informací a příslušné dokumentace (doložení výdajů).

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající výdajové rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Popis ………………………...……….] || RP/NRP ([6]) || zemí ESVO[7] || kandidátských zemí[8] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

23.02.01 || HUMA – Humanitární pomoc || RP || NE || NE || NE || NE

19.08.01 || ENPI – Finanční spolupráce v oblasti evropského sousedství a partnerství se zeměmi Středomoří || RP || NE || NE || NE || NE

19.04.01 || EIDHR – Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva || RP || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Shrnutí

|| || Odhadovaný dopad na výdaje

Okruh víceletého finančního rámce || || || Okruh 4 – Vnější vztahy

|| || || 2013 || || 2014

Operační prostředky || || || ||

|| || || || ||

23.02.01 – Humanitární pomoc || Závazky || (1) || 250 000 || || -

|| Platby || (2) || 140 000 || || 110 000

|| || || || ||

|| || || || ||

19.08.01 – ENPI – Finanční spolupráce v oblasti evropského sousedství a partnerství se zeměmi Středomoří || Závazky || (3) || 145 000 || || -

|| Platby || (4) || 75 400 || || 69 600

|| || || || ||

19.04.01 – EIDHR – Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva || Závazky || (5) || 5 000 || || -

|| Platby || (6) || 2 600 || || 2 400

|| || || || ||

|| || || || ||

Operační prostředky celkem || Závazky || (1+3+5) || 400 000 || || -

|| Platby || (2+4+6) || 218 000 || || 182 000

|| || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy || || - || || -

|| || || || ||

Prostředky celkem || Závazky || (1+3+5) || 400 000 || || -

|| Platby || (2+4+6) || 218 000 || || 182 000

3.2.1. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.1.1.  Shrnutí

– X  Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných správních prostředků.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– X  Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných lidských zdrojů.

– ¨ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– X  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Činnosti uvedené v tomto výkazu budou v celé výši financovány z dodatečných prostředků, jež budou získány přesuny v rámci finančního krytí nástrojů v oblasti vnějších vztahů, které spadají do okruhu 4 víceletého finančního rámce, a jeho úpravou, zejména ve prospěch HUMA a ENPI v roce 2013.

Dodatečných 400 milionů EUR bude získáno z různých nástrojů v oblasti vnějších vztahů spadajících do okruhu 4, jak lze vyčíst z níže uvedené tabulky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti[9].

3.2.4.     Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨  dopad na vlastní zdroje

– ¨  dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v probíhajícím rozpočtovém období || Dopad návrhu/podnětu[10]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

[1]               Vyzývá Radu pro zahraniční věci, „aby se zabývala všemi možnostmi, jak podporovat syrskou opozici a poskytovat jí pomoc a jak umožnit větší podporu ochrany civilistů“.

[2]               ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[3]               Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[4]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[5]               Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[6]               RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[7]               ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[8]               Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[9]               Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[10]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.