ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Sedmá zpráva o statistických údajích týkajících se počtu zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely v členských státech Evropské unie /* COM/2013/0859 final */
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU
PARLAMENTU Sedmá zpráva o statistických údajích
týkajících se počtu zvířat používaných pro pokusné a jiné
vědecké účely v členských státech Evropské unie I. ÚVOD Cílem této zprávy je
předložit v souladu s článkem 26 směrnice 86/609/EHS ze dne 24.
listopadu 1986[1]
o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké
účely statistické údaje o počtu zvířat používaných pro
vědecké účely v členských státech Evropské unie během roku
2011[2]. První dvě
statistické zprávy vypracované v souladu s ustanoveními výše uvedené
směrnice, které byly zveřejněny v letech 1994[3] a 1999[4] a zahrnovaly údaje o
pokusných zvířatech shromážděné v letech 1991 a 1996, poskytly
pouze omezenou statistickou analýzu z důvodu neexistence jednotného
systému oznamování údajů o používání pokusných zvířat. V roce 1997
bylo dosaženo dohody mezi příslušnými úřady členských států
a Komisí o předávání údajů pro budoucí zprávy ve formátu osmi
harmonizovaných tabulek. Pátá statistická zpráva, zveřejněná
v roce 2007[5],
obsahovala poprvé údaje shromážděné v 10 členských státech,
které k EU přistoupily v roce 2004. Šestá statistická zpráva,
zveřejněná v roce 2010[6],
poskytla přehled o počtu zvířat používaných v roce 2008 ve 27
členských státech. Tato sedmá
statistická zpráva obsahuje výsledky údajů shromážděných v roce 2011
všemi 27 členskými státy s výjimkou jednoho (Francie), který poskytl údaje
z roku 2010. K dokumentu Zpráva
Komise Radě a Evropskému parlamentu – Sedmá zpráva o statistických údajích
týkajících se počtu zvířat používaných pro pokusné a jiné
vědecké účely v členských státech Evropské unie je
připojen pracovní dokument útvarů Komise. II. PŘEDANÉ ÚDAJE A CELKOVÉ HODNOCENÍ II.1 Údaje předané členskými státy Stejně jako v
roce 2008 předalo všech 27 členských států údaje v dohodnutém
formátu. Kontrola kvality údajů odhalila drobné chyby, avšak z celkového
posouzení byla patrná přijatelná kvalita údajů předložených v
roce 2011. Jednotlivé údaje z
členských států jsou obsaženy v pracovním dokumentu útvarů Komise.
II.2 Obecné posouzení Je třeba uvést,
že se jedná o poslední sběr údajů o používání zvířat v souladu s
požadavky směrnice 86/609/EHS. Uvedená směrnice byla nahrazena
směrnicí 2010/63/EU o ochraně zvířat používaných pro
vědecké účely a předkládání a zveřejňování údajů
bylo s účinkem od 10. května 2013 zcela přepracováno. Vzhledem k
rozdílům ve vykazovaném roce a nárůstu počtu členských
států během let není možné učinit přesné kvantitativní
závěry o vývoji používání zvířat pro pokusné účely v EU.
Přesto bylo učiněno několik srovnání směrů vývoje
a zpráva poukazuje na významné změny v používání zvířat pro pokusné
účely. Celkový počet
zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely v EU
dosahuje podle údajů shromážděných v roce 2011 pro tuto zprávu v souladu
s ustanoveními směrnice o něco méně než 11,5 milionu
(přičemž údaje Francie jsou za rok 2010). Ve srovnání s počtem
zvířat vykázaným v roce 2008 to představuje snížení počtu
zvířat používaných v EU o více než půl milionu. Stejně jako v
předchozích zprávách představují hlodavci a králíci 80 %
celkového počtu zvířat používaných v EU. Myši jsou
nejčastěji používaným druhem a pokrývají 61 % celkové
potřeby, následují krysy s 14 %. Druhou nejvíce
používanou skupinou zvířat byla stejně jako v předchozích letech
studenokrevná zvířata, jejichž podíl byl téměř 12,5 %.
Třetí největší skupinou používaných zvířat byli ptáci, jejichž
podíl představoval 5,9 % celkové potřeby. Jak bylo uvedeno ve třech
předchozích statistických zprávách, nebyli v roce 2011 v EU k pokusům
použiti žádní lidoopi. III. VÝSLEDKY III.1 Výsledky EU tabulky 1: Druhy a počty
zvířat III.1.1 Zpracování a výklad
údajů tabulky 1.1 Myši (60,9 %) a
krysy (13,9 %) jsou zdaleka nejvíce používanými druhy. Hlodavci spolu s
králíky představují 80 % z celkového počtu používaných
zvířat. Druhou nejpoužívanější skupinou zvířat jsou
studenokrevná zvířata, konkrétně plazi, obojživelníci a ryby,
představující 12,4 %. Po nich následují s 5,9 % ptáci. Skupina
sudokopytníků a lichokopytníků zahrnující koně, osly a
křížence (lichokopytníci) a prasata, kozy, ovce a dobytek (sudokopytníci)
představuje pouze 1,2 % celkového počtu zvířat používaných
v členských státech. Masožravci (mezi které patří psi a kočky)
představují 0,25 % z celkového počtu použitých zvířat a
nehumánní primáti představují 0,05 % zvířat použitých v roce 2011. III.1.2 Porovnání s údaji z
minulých zpráv Cílem této zprávy je
uvést, zda došlo k významným změnám v používání různých druhů.
Je však třeba mít na paměti, že nelze provést přísná srovnání s
předchozími zprávami, neboť Francie ve všech zprávách kromě
jedné vykázala údaje za jiný rok než ostatní členské státy. Srovnání mezi
podíly tříd zvířat použitých v letech 1996, 1999, 2002, 2005, 2008 a
2011 Třída druhu || 1996(*) || 1999 || 2002(**) || 2005(***) || 2008(****) || 2011(*****) % Hlodavci-králíci || 81,3 || 86,9 || 78,0 || 77,5 || 82,2 || 80,0 % Studenokrevná zvířata || 12,9 || 6,6 || 15,4 || 15 || 9,6 || 12,4 % Ptáci || || 4,7 || 5 || 5,4 || 6,4 || 5,9 % Sudo- a lichokopytníci || || 1,2 || 1,2 || 1,1 || 1,4 || 1,2 (*)
14 členských států poskytlo údaje za rok 1996, jeden za rok 1997 (**) 14 členských států poskytlo
údaje za rok 2002, jeden za rok 2001 (***) 24 členských států poskytlo
údaje za rok 2005, jeden za rok 2004 (****) 27 členských států poskytlo
údaje za rok 2008, jeden za rok 2007 (*****) 27 členských států poskytlo
údaje za rok 2011, jeden za rok 2010 Procentuální podíl
hlodavců a králíků vykazuje určité výkyvy, avšak i nadále se
pohybuje okolo 80 %. Podíl studenokrevných zvířat použitých v letech 1996,
2002, 2005 a 2008 se pohybuje mezi 9,6 až 15 %. V roce 1999 byl však zaznamenán
mnohem nižší podíl ve výši 6,6 %. V roce 2011 se používání studenokrevných
zvířat ve srovnání s poslední zprávou zvýšilo, avšak podíl používaných
zvířat přesně zapadá do kohorty od 9,6 do 15 % celkového počtu
zvířat. Počet
ptáků, kteří představují třetí největší podíl
zvířat, dosáhl v roce 2008 vrcholu a v roce 2011 se jejich počet
poprvé snížil (o více než 88 000). Podíl skupiny koní, oslů a
kříženců (lichokopytníci) a prasat, koz, ovcí a dobytka (sudokopytníci)
kolísá přibližně okolo 1 %. Zahrnutí údajů z
nových členských států od roku 2005, tj. Bulharska a Rumunska,
nevedlo ke zvýšení celkového počtu zvířat. Naopak bylo v roce 2008
vykázáno snížení a tento sestupný trend pokračoval v roce 2011 (o více než
500 000 zvířat). Používání některých jednotlivých druhů se však
zvýšilo. Z 25 vykázaných
druhů je patrný jasný nárůst u celkového počtu pěti
druhů. U ostatních druhů bylo pozorováno čisté snížení. Ve srovnání s rokem
2008 byl nejvyšší nárůst zaznamenán u ryb (310 307) a králíků (25
000). U druhů používaných v malé míře (tj. v řádu tisíců)
došlo k nárůstu počtu zvířat v kategorii ostatních
masožravců (2 129), koní, oslů a kříženců (710) a ostatních
savců (2 184). Největší snížení
pozorované v roce 2011 u častěji používaných druhů se týká krys,
přičemž došlo ke snížení o více než 500 000 zvířat. Ke snížení
ve stejném rozsahu došlo rovněž u používání myší (122 876). Došlo
rovněž k výraznému snížení v používání „ostatních ptáků“ (více než 85
000) a morčat (49 401). Jasně se snížilo
používání poloopic a nehumánních primátů. K nejvýraznějšímu
poměrnému snížení došlo v používání poloopic (1 178), což představuje
pokles o 94 %. Celkový počet opic Nového světa poklesl z 904 v roce
2008 na 700 v roce 2011 (22,5 %) a používání opic Starého světa
rovněž kleslo ze 7 404 na 5 312 (28 %). Od roku 1999 nebylo v
EU vykázáno žádné použití lidoopů. Členské státy
předložily rozčlenění kategorie „ostatní“ u těchto
druhů: Ostatní hlodavci: pískomilové, farníci (Jaculus jaculus);
činčily, bobři, sysli, křečci, křečíci šedí
(Cricetulus migratorius) a různé druhy myší. Ostatní
masožravci: druhy žijící ve volné přírodě
použité pro zoologické a ekologické studie, např. lišky, jezevci, tuleni,
vydry a tchoři. Ostatní savci: kanci, netopýři a
rejsci, lamy, krtci, zubři a jeleni lesní. Ostatní
ptáci: hlavně křepelky japonské (Coturnix
japonica) a křepelové virginští, různé druhy drůbeže,
zebřičky pestré, kanáři, papoušci a ptačí druhy chované na
farmách, např. kur domácí (Gallus
gallus domesticus). III.2 Výsledky EU tabulky 1: Původ použitých
zvířat Obrázek 1.2
představuje procento zvířat vykázaného původu oproti druhu.
Podle standardizovaných tabulek musí být pouze u některých vybraných
druhů zvířat uveden jejich původ. Z grafu vyplývá, že
většina druhů používaných v roce 2011 pochází z reprodukčních
center EU. Některé druhy, jako jsou kočky, psi, fretky a opice Starého
světa, však pocházely z reprodukčních center jak v EU, tak mimo ni. Obecné schéma
původu druhů uvedené v obrázku 1.2 je dosti podobné schématu z minulých
zpráv, přičemž jsou jasně preferována zvířata z
reprodukčních center v EU. Došlo ke zvýšení používání psů
pocházejících z EU ze 72 % na 85 %, fretek ze 71 % na 76 % a opic Starého
světa z 54 % na 66 %. Je však patrný pokles v používání opic Nového
světa pocházejících z EU z 99 % na 92 % a křepelek z
reprodukčních center v EU z 96 % na 87 %. III.3 Výsledky EU tabulky 2: Účely pokusů Více než 60 %
zvířat bylo použito ve výzkumu a vývoji v oblasti humánní medicíny,
veterinární medicíny, zubního lékařství a při základních biologických
studiích (viz obrázek 2). Na výrobu a kontrolu kvality výrobků a
přístrojů v humánní medicíně, veterinární medicíně a zubním
lékařství bylo použito 14 % celkového počtu zvířat.
Toxikologická a jiná bezpečnostní hodnocení představují 8,75 %
celkového počtu zvířat použitých pro pokusné účely. Ostatní účely
postupů představují 9 % celkového počtu zvířat a patří
mezi ně široká škála pokusů v oblastech, jako je virologie,
imunologie pro výrobu monoklonálních a polyklonálních protilátek,
fyziologie vzájemného působení mezi plodem a matkou při transgenozi
genu myši, onkologická léčba, výzkum a vývoj ve výrobě léčiv,
kombinované zkoušení léků a genetika. Nejvýraznější
změnou od roku 2008 je skutečnost, že počet zvířat
používaných pro výzkum a vývoj v oblasti humánní medicíny, zubního
lékařství a veterinární medicíny stejně jako mezi roky 2005 a 2008
poklesl. Tentokrát se jedná o snížení z 22,8 % na 18,8 % (pokud jde o
počet, představuje snížení 575 518 zvířat). Došlo k poklesu o
více než 62 000 ryb a 41 500 „ostatních ptáků“, zatímco procentuální podíl
zvířat používaných pro základní biologický výzkum prudce vzrostl z 38 % na
46 % (715 519 zvířat). Jak základní biologický výzkum, tak výzkum a vývoj
v humánní a veterinární medicíně jsou oblasti, v nichž se v EU používá
vůbec nejvíce zvířat k vědeckým účelům. Počet
zvířat používaných pro toxikologická a jiná bezpečnostní hodnocení
dosahuje 8,75 % celkového počtu. To představuje v této zprávě 1
004 873 zvířat. Snížení počtu
zvířat používaných pro toxikologická a jiná bezpečnostní hodnocení je
od předložení zprávy za rok 2008 sice skromné, ale přesto
představuje 37 280 zvířat. Procentuální podíl
zvířat používaných pro toxikologická a bezpečnostní hodnocení
dosahoval 9,9 % v roce 2002, 8,2 % v roce 2005, 8,7 % v roce 2008 a 8,75 %
v této zprávě, což v této oblasti používání naznačuje stabilní trend. Počet
zvířat používaných pro výrobu a kontrolu kvality přístrojů pro
humánní a veterinární medicínu a zubní lékařství se snížil
přibližně o 192 000. I přes celkové snížení se o více než 81 000
zvířat zvýšil počet králíků používaných pro výrobu a kontrolu
kvality výrobků a přístrojů pro humánní medicínu a zubní
lékařství. Další podstatné zvýšení bylo od roku 2008
zaznamenáno u myší (521 000) a ryb (324 000) používaných ve větší
míře pro základní biologické studie. Došlo také ke zvýšenému používání ryb (více
než 83 000) a ptáků (více než 10 000) pro „jiné pokusy“. Pokud jde o nárůst používání myší pro
základní biologické studie, uvedly členské státy, že k němu došlo z
důvodu zvýšení výzkumu za použití transgenových myší jako konkrétních
modelů pro např. výzkum očí, metabolismus kostí a plodnost. Tyto
druhy studií zahrnují LD50, ED50, testování účinnosti a imunogennosti,
studie v oblasti neurovědy, imunologie, studie fyziopatologických
mechanismů nádorů a výzkum za účelem získání zkušeností pro
určení mechanismů působení chorob pro terapeutické účely. Zvýšené používání ryb v oblasti základního
výzkumu bylo připisováno studiím v oblasti chovu ryb, genetiky,
biomolekulárním studiím, výzkumu rakoviny, fyziopatologii a diagnostice. Ryby
byly rovněž použity pro studie v oblasti neurologie a kardiovaskulární oblasti
a podle bioenergetických vlastností jejich srdečních buněk. Zvýšení počtu ryb v kategorii „jiné
pokusy“ bylo připsáno jednorázovému testování biocidů a
telemetrickému monitorování některých obecných druhů v životním
prostředí. Některé členské státy rovněž pod touto kategorií
používají ryby výlučně pro studie očkovacích látek. III.4 Výsledky EU tabulky 3: Toxikologické a
bezpečnostní hodnocení podle druhu výrobku / konečného použití Počet zvířat používaných pro
toxikologická a jiná bezpečnostní hodnocení pro různé výrobky, nebo
pro testování výrobků, které by mohly způsobit znečištění
životního prostředí, dosahuje 1 004 873, což představuje pouze
8,75 % celkového počtu zvířat používaných pro vědecké
účely v roce 2011. Z tohoto
celkového počtu představovala zvířata použitá pro toxikologická
a jiná bezpečnostní hodnocení výrobků či přístrojů v
humánní medicíně, veterinární medicíně a zubním lékařství
39,8 %, a toto odvětví je tudíž největším uživatelem pokusných
zvířat. Procentuální podíl zvířat používaných pro toxikologická
hodnocení průmyslových a zemědělských výrobků
představuje 15,9 % zvířat používaných pro toxikologická a jiná
bezpečnostní hodnocení. Procentuální podíl zvířat používaných pro
toxikologické hodnocení tří skupin výrobků a látek, tj. přísad
do potravin určených k lidské spotřebě, látek používaných v
kosmetice a výrobcích pro domácnost, je ve srovnání s ostatními skupinami
výrobků velmi malý (0,35 %). Jiné toxikologické a bezpečnostní
hodnocení dosahovalo podílu 34,3 %, a je tudíž druhým účelem používání
největšího počtu zvířat. Ve srovnání s rokem
2008 došlo k jen velmi malé změně, pokud jde o počet zvířat
používaných pro toxikologické zkoušky u výrobků určených pro
průmysl a zemědělství, avšak došlo k čistému nárůstu v
počtu zvířat používaných pro výrobky, které by mohly způsobit
znečištění životního prostředí, a to z přibližně 65
000 na přibližně 92 000. Ve srovnání s rokem
2008 byl zaznamenán výrazný pokles počtu zvířat používaných pro
zkoušky krmiva pro výživu zvířat, a to z 54 000 na 4 600, což znamená více
než desetinásobný pokles, ale rovněž pro testování látek používaných v
kosmetice a toaletních prostředcích, kde došlo k poklesu z 1 960 na 90
zvířat. To je třeba zdůraznit, neboť od roku 2009 platí v
EU zákaz zkoušení kosmetických výrobků a přísad na zvířatech. Došlo však k
podstatnému zvýšení počtu zvířat používaných pro zkoušky v oblasti
jiných toxikologických nebo bezpečnostních hodnocení, a to z 223 000 na
345 000 (o přibližně 122 000 zvířat, což představuje
zvýšení o 54 %). Zvýšení bylo rovněž zaznamenáno ve zprávě za rok
2008. Členské státy uvedly, že v rámci této kategorie
jsou zvířata používána v metabolických studiích a předklinickém
výzkumu, pro zkoušení látek a výrobků v humánní a veterinární
medicíně a v teratologických studiích. Používají se rovněž při
zkouškách toxicity na vodních obratlovcích, kteří nejsou zahrnuti do
jiných kategorií, ve zkouškách LD50, ED50, zkouškách na přítomnost
pyrogenů a zkouškách na biotoxiny řas a ostatní látky kontaminující
potraviny. III.5 Výsledky EU
tabulky 4: Zvířata použitá pro studie chorob Počet
zvířat použitých v roce 2011 pro studie lidských chorob i chorob
zvířat představoval přibližně 57,5 % celkového
počtu zvířat použitých pro pokusné účely. Podíl zvířat
použitých pro studie lidských chorob představuje více než 90 % celkového
počtu zvířat použitých pro všechny studie chorob (viz obrázek 4.1). V roce 2011 se
celkový počet zvířat používaných pro studie lidských chorob a chorob
zvířat zvýšil o něco málo více než 276 000. Používání zvířat pro
zvláštní studie chorob zvířat (u kterého došlo v roce 2008 ke snížení o 50
%) zůstalo v roce 2011 ve srovnání se zprávou za rok 2008
poměrně nezměněno. Bylo zaznamenáno snížení používání
studenokrevných zvířat o něco málo pod 22 500. Je důležité
uvést, že došlo k čistému zvýšení o více než 115 000 zvířat
používaných pro studie kardiovaskulárních chorob, a o více než 250 000
zvířat používaných pro studie rakoviny lidí. Ve srovnání s rokem 2008 bylo
rovněž zaznamenáno častější používání psů, a to celkem o 1
000, ostatních masožravců o přibližně 500, ostatních savců
o něco více než 300 a ostatních ptáků o více než 2 500. Na druhé straně
se počet krys používaných pro studie chorob snížil o více než 250 000
zvířat. Horní část
každého sloupce obrázku 4.2 znázorňuje poměrné procento zvířat
použitých pro studie specifických chorob zvířat. U této kategorie byl
zaznamenán výrazný pokles počtu sudokopytníků i lichokopytníků,
avšak pro stejný účel bylo pozorováno zvýšení počtu masožravců. Kromě toho, že rok 2011 byl z hlediska
nákazové situace relativně klidný, a tlak na provádění zkoušek u
hospodářských zvířat tedy poměrně malý, uvedly členské
státy jako další důvody poklesu v této oblasti tyto skutečnosti:
– snížení kapacity ustájení hospodářských
zvířat, – přechod od velkých typů studií
zvířat na více základních laboratorních biologických studií (v oblasti
tkáňové kultury, buněčných linií atd.), – větší modely zkoušek na zvířatech
jsou zvláště nákladné, a proto mohou být pro některé laboratoře
finančně neudržitelné, – větší modely zkoušek na zvířatech se
obvykle používají krátce před zahájením klinických zkoušek, a jsou proto
cyklické povahy. Pokud jde o zvýšené
používání masožravců, uvedly členské státy, že tato zvířata byla
používána pro veterinární klinická hodnocení, studie genetických chorob, výzkum
a vývoj výrobků a přístrojů pro veterinární medicínu nebo pro
studie očkovacích látek (např. viru Leishmania). Údaje o používání
většiny druhů pro všechny typy studií lidských chorob a chorob
zvířat vykazují podobné rysy se zprávou za rok 2008. Došlo však k
podstatnému poklesu v používání „ostatních hlodavců“ pro studie lidských
chorob, zejména „nervových a duševních poruch u lidí“. III.6 Výsledky EU tabulky 5: Zvířata používaná
při výrobě a kontrole kvality výrobků pro humánní medicínu a
zubní lékařství a pro veterinární medicínu Počet
zvířat použitých při zkouškách ve výrobě a kontrole kvality
výrobků pro humánní medicínu a zubní lékařství a pro veterinární
medicínu představuje 13,9 % z celkového počtu zvířat
použitých pro pokusné účely. Nejvyšší podíl
zvířat v této oblasti (47 %) byl použit za účelem souběžného
splnění požadavků řady různých právních předpisů
EU, Rady Evropy, vnitrostátních právních předpisů a právních
předpisů mimo EU. Na zkoušky provedené za účelem splnění
právních předpisů EU včetně Evropského lékopisu bylo použito
35,9 % zvířat použitých v této oblasti. Ve srovnání se
zprávou za rok 2008 je důležité uvést, že došlo ke zvýšení počtu
zvířat používaných pro účely, kde nejsou „žádné regulační
požadavky“. Je rovněž třeba uvést, že došlo k mírnému zvýšení
počtu zvířat používaných za účelem splnění požadavků
vnitrostátních právních předpisů, a to i přesto, že došlo k
čistému snížení celkového počtu zvířat používaných v této
oblasti (192 000). III.7 Výsledky harmonizované tabulky EU 6: Původ regulačních
požadavků týkajících se zvířat použitých při toxikologických a jiných bezpečnostních hodnoceních Jak již bylo uvedeno
dříve, počet zvířat použitých pro toxikologická nebo jiná
bezpečnostní hodnocení představuje 8,75 % celkového počtu
zvířat použitých v EU pro pokusné účely. Z tohoto
celkového počtu představovala zvířata použitá za účelem
splnění regulačních požadavků několika právních
předpisů zároveň 56 % zvířat použitých v této oblasti.
Zkoušky vyžadované na základě právních předpisů EU,
včetně Evropského lékopisu, představovaly druhý nejvyšší
procentuální podíl v této oblasti, jmenovitě 21,27 % (viz obrázek 6). Pozitivním výsledkem
ve srovnání s rokem 2008 je skutečnost, že procentuální podíl zvířat
použitých za účelem splnění požadavků různých právních
předpisů se zvýšil z méně než 50 % na více než 56 %. Došlo také ke snížení
počtu zvířat použitých pro účely, kde nejsou „žádné
regulační požadavky“. Kromě příkladů druhů
zkoušek vykázaných v poslední zprávě v kategorii účely, kde nejsou „žádné
regulační požadavky“ (zejména příkladů interních metod
ověřování bezpečnosti a účinnosti veterinárních
biologických a lékařských výrobků prováděných v souladu s
normami podniku nebo známými mezinárodními normami), vykázaly členské
státy předběžné studie zkoušek dávek, optimalizace počtu a
kandidátů (např. druhy zvířat, rasy, věk) a sondování
mechanismu působení toxicit souvisejících s klinicky schválenými léky,
nebo kombinované studie zahrnující klinicky schválené léky. III.8 Výsledky EU tabulky 7: Zvířata použitá
při zkouškách toxicity pro toxikologická a jiná bezpečnostní
hodnocení Nejvyšší procentuální
podíl (47,5 %) používání zvířat v toxikologických a jiných
bezpečnostních hodnoceních je zdaleka nejvíce důsledkem zkoušek
akutní a subakutní toxicity. Téměř 15 % zvířat bylo použito na
zkoušky karcinogenity, mutagenity a reprodukční toxicity. Druhý
největší procentuální podíl ve výši 22 % se týkal ostatního
toxikologického a bezpečnostního hodnocení (viz obrázek 7). Kromě druhů zkoušek vykázaných v
poslední zprávě v kategorii „jiná toxikologická a bezpečnostní
hodnocení“ (jde zejména o zkoušky neurotoxicity, toxikokinetiky, zkoušky
biologického hodnocení zdravotnických přístrojů: vnitrodermální
zkoušky reaktivity na králících, studie pronikání nanočástic přes
tkáň a jejich biologická kompatibilita, studie hodnocení potenciálu
senzibilizace barviv používaných v textilním průmyslu a farmakologické
studie zahrnuté v bezpečnostních zkouškách) členské státy vykázaly,
že tato kategorie zahrnovala rovněž cílené studie prováděné na
domácích zvířatech a založené na jiných regulačních normách,
např. EPA a FDA (USA), zkoušky k určení zbytků veterinárních
léků u telat a brojlerů, zkoušky k určení netoxicity a
nezvratnosti toxinů a účinnosti očkovacích látek (katarální
horečka ovcí, klostridium). Při srovnání
počtu a relativního procentuálního podílu používání zvířat jsou
oproti předchozím zprávám patrné dvě výrazné změny: U zkoušek akutní a
subakutní toxicity se u posledních čtyř zpráv neustále zvyšoval podíl
použitých zvířat ze 36 % na 42 %, 45 % a 47,5 %. To od poslední
zprávy představuje zvýšení počtu zvířat o více než 8 400. Ve srovnání s
předchozími třemi zprávami, v nichž byl pozorován stabilní pokles, se
počet zvířat používaných pro zkoušky reprodukční toxicity zvýšil
z 9 % v roce 2008 na 11,35 % v roce 2011. To představuje zvýšení
počtu zvířat o téměř 19 000. III.9 Výsledky EU tabulky 8: Druh zkoušek toxicity
prováděných pro toxikologická a jiná bezpečnostní hodnocení
výrobků Z obrázku 8 vyplývá,
že většina zvířat testovaných na akutní či subakutní toxicitu se
používá pro účely „humánní medicíny, zubního lékařství a veterinární
medicíny“ a pro „jiná toxikologická a bezpečnostní hodnocení“. Pokud jde o
vlastnosti podráždění/senzibilizace a karcinogenitu/mutagenitu a reprodukční
toxicitu, vykazují tři kategorie používání – humánní medicína,
zemědělství a průmyslové výrobky – podobné schéma používání
zvířat. Co se týká zkoušek subchronické a chronické toxicity, používá se
nejvyšší počet zvířat především v oblasti humánní medicíny,
zubního lékařství a veterinární medicíny. Obecně vyžadují
výrobky určené pro lékařství, zubní lékařství a veterinární
medicínu nejvyšší podíl zvířat pro různé druhy zkoušek, tj.
přibližně 39 %. Ve srovnání s rokem 2008 se počet
zvířat používaných v roce 2011 snížil o více než 130 000. Druhý největší
podíl (více než 34 %) vykazují „ostatní“ toxikologická hodnocení (v roce 2008
to bylo 22 %), což znamená zvýšení počtu použitých zvířat o 122 000.
Třetím druhem zkoušek, které používají největší počet zvířat,
jsou zkoušky k určení výrobků, které by mohly způsobit
znečištění životního prostředí nebo které je
znečišťují, pro které bylo použito 92 000 (9 %) zvířat. [1] Úř.
věst. L 358, 18.12.1986, s. 1. [2] S výjimkou jednoho členského státu, který
předložil údaje za rok 2010. [3] KOM(94) 195
v konečném znění. [4] KOM(1999)
191 v konečném znění. [5] KOM(2007)
675 v konečném znění. [6] KOM(2010)
511 v konečném znění/2.