SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví

1 Evropa potřebuje své lesy

Lesy a ostatní zalesněná území pokrývají více než 40 % rozlohy EU a jejich charakter v jednotlivých regionech je velmi různorodý. Díky zalesňování a přirozené sukcesi se lesnatost v EU v posledních desetiletích zvyšovala přibližně o 0,4 % ročně. Celkově se však zalesněná plocha stále zmenšuje. V současné době se v EU kácí pouze 60–70 % ročního přírůstku, a proto se zvyšuje přírůst dřeva. Nicméně podle odhadů členských států na základě využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) by se míra těžby měla do roku 2020 ve srovnání s rokem 2010 zvýšit přibližně o 30 %[1]. Asi 60 % lesů vlastní několik milionů soukromých vlastníků[2] a toto číslo bude dále narůstat, jelikož v některých členských státech pokračují restituce týkající se vlastnictví lesů. Zbývající část patří státům a dalším veřejným vlastníkům.

Lesy jsou multifunkční a slouží hospodářským, sociálním a environmentálním účelům. Poskytují stanoviště pro zvířata a rostliny a hrají významnou úlohu při zmírňování změny klimatu a v dalších environmentálních službách. Téměř čtvrtina zalesněné plochy EU je chráněna v rámci sítě Natura 2000 a velká část zbývající plochy je domovem druhů chráněných podle právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody. Lesy také představují významný společenský přínos, mimo jiné pro lidské zdraví, rekreaci a cestovní ruch[3].

Socioekonomický význam lesů je velký, ale často bývá podceňován. Lesy přispívají k rozvoji venkova a zajišťují přibližně tři miliony pracovních míst. Dřevo je i nadále hlavním zdrojem finančních příjmů z lesů. Proto se tato strategie zaměřuje i na odvětví EU založená na lesnictví, která jsou předmětem průmyslové politiky EU. Dřevo se rovněž považuje za důležitý zdroj surovin pro nově vznikající biotechnologická odvětví.

Lesní biomasa je v současnosti nejdůležitějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů a nyní představuje přibližně polovinu celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v EU. Podle národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů by biomasa využívaná pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie měla poskytovat asi 42 % z cíle spočívajícího ve 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Pokud tohoto cíle bude dosaženo, množství dřeva používaného pro energetické účely v EU by odpovídalo dnešní celkové těžbě dřeva. Lesy poskytují také širokou škálu dalších produktů, jako je korek, pryskyřice, houby, ořechy, zvěř a bobulové ovoce.

Pokud mají být tyto výhody poskytovány vyváženým způsobem, je nutné zajistit udržitelné obhospodařování lesů.

Udržitelným obhospodařováním lesů se rozumí využívání lesů a zalesněných ploch takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i v budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, celostátní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy[4].

I když se Smlouva o fungování EU nezmiňuje o žádných zvláštních ustanoveních pro politiku EU v oblasti lesnictví, napomáhá EU již dlouho prostřednictvím svých politik k uplatňování udržitelného obhospodařování lesů a k rozhodnutím členských států v oblasti lesnictví. Mezi důležité prvky patří strategie Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, plán pro účinné využívání zdrojů, politika rozvoje venkova, průmyslová politika, klimaticko-energetický balíček EU s cíli do roku 2020, rostlinolékařská strategie a strategie v oblasti reprodukčních materiálů, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie biohospodářství[5].

Na základě subsidiarity a sdílené zodpovědnosti vytvořila strategie EU v oblasti lesního hospodářství z roku 1998[6] rámec pro činnosti související s lesy na podporu udržitelného lesního hospodářství, které jsou založeny na spolupráci a na vzájemně prospěšných vztazích mezi politikami a iniciativami EU a členských států. Akční plán pro lesnictví[7] na období 2007–2011 byl důležitým nástrojem pro provádění této strategie a stanovil si čtyři cíle: konkurenceschopnost, životní prostředí, kvalitu života a koordinaci a komunikaci. Hlavním prostředkem financování na úrovni EU je a zůstane spolufinancování lesnických opatření podle nařízení o rozvoji venkova.

Hodnocení ex post akčního plánu pro lesnictví zdůraznilo potřebu nové strategie pro lesnictví, která bude rozvíjet a naplňovat společnou vizi multifunkčního a udržitelného obhospodařování lesů v Evropě, vymezí akční priority a cíle, propojí strategie a plány financování EU a členských států, posílí soudržné plánování, financování a provádění meziodvětvových činností, stanoví jasné mechanismy pro sledování, hodnocení a podávání zpráv a reviduje zapojení zúčastněných stran. Toto sdělení podporuje tato doporučení tím, že poskytuje strategické směry.

2 Proč je zapotřebí nový rámec

Během posledních 15 let ovlivnily významné společenské a politické změny způsob, jakým společnost v EU pohlíží na lesy a lesnictví. Celková situace se vyznačuje rostoucími nároky na lesy a jejich ohrožením. Vzrůstající počet politik souvisejících s lesnictvím zároveň vytváří složité a roztříštěné prostředí politiky v oblasti lesnictví. Rostoucí propojení mezinárodních trhů s potravinami, krmivy, vlákny a palivy rovněž způsobuje neočekávaná narušení trhu.

Nový rámec je zapotřebí proto, aby:

se zajistilo, že multifunkční potenciál lesů v EU bude spravován udržitelným a vyváženým způsobem, který umožní, aby zásadní ekosystémové služby našich lesů fungovaly správně, byla uspokojena rostoucí poptávka po surovinách pro stávající a nové produkty (např. ekologické chemické látky nebo textilní vlákna) a energie z obnovitelných zdrojů. Tato poptávka je příležitostí k diverzifikaci trhů, ale představuje zásadní výzvu pro udržitelné řízení a pro vyvážení požadavků. Poptávka po nových použitích v oblasti biohospodářství a bioenergie by měla být koordinována s tradičními požadavky a měla by respektovat udržitelné hranice, bylo možné reagovat na výzvy a příležitosti, kterým čelí odvětví založená na lesnictví v oblasti účinnosti zdrojů a energie, surovin, logistiky, strukturálního přizpůsobení, inovací, vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace, mezinárodní soutěže, politiky v oblasti klimatu po roce 2020 a informací a komunikace, aby se stimuloval růst, byly lesy a biologická rozmanitost chráněny před významnými dopady bouří a požárů, zvyšujícím se nedostatkem vodních zdrojů a před škůdci. Tyto hrozby nerespektují státní hranice a jejich účinky ještě prohlubuje změna klimatu, bylo uznáno, že EU není závislá jen na své vlastní produkci a že její spotřeba má dopad na lesy po celém světě, byl vyvinut vhodný informační systém pro reakce na všechny výše uvedené skutečnosti.

EU potřebuje politický rámec, který bude koordinovat politiky související s lesnictvím a zajistí jejich soudržnost a umožní synergie s jinými odvětvími, která ovlivňují obhospodařování lesů. Potřebuje novou strategii v oblasti lesnictví, která bude zásadním podkladem pro rozvoj politiky související s lesnictvím. Lesy a odvětví lesnictví EU musí mít takové postavení, aby mohly přispět k dosažení obecných a specifických cílů EU.

3 Další postup: nová strategie EU pro lesy a odvětví založená na lesnictví

Tento návrh podporuje soudržný a komplexní pohled na obhospodařování lesů, zabývá se mnoha výhodami lesů, zahrnuje interní i externí otázky politiky v oblasti lesnictví a zabývá se celým hodnotovým řetězcem lesů.

Uvádí nejdůležitější zásady, jež jsou nezbytné k posílení udržitelného obhospodařování lesů a ke zlepšení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech, při současném zajištění ochrany lesů a poskytování ekosystémových služeb. Uvádí rovněž, jakým způsobem hodlá EU provádět politiky v oblasti lesnictví.

Aby tato strategie byla přínosná pro ty politiky, které vyžadují nebo by mohly vyžadovat důkaz o udržitelném obhospodařování lesů, a aby mohla dosáhnout svých cílů, je třeba objektivních, ambiciózních a prokazatelných kritérií pro udržitelné obhospodařování lesů, která by mohla být použita na všechny aspekty využívání lesní biomasy. Tato strategie a její uplatňování by měly navázat na stávající právní předpisy a mezinárodní iniciativy, včetně práce prováděné v rámci FOREST EUROPE[8], přihlížet k zvláštní situaci malých vlastníků lesů a zabývat se tržně orientovanými nástroji v soukromém sektoru, jako je například certifikace.

K dosažení společných cílů a zlepšení soudržnosti a součinnosti je zapotřebí koordinace s členskými státy a mezi nimi. Členské státy se vyzývají, aby při vytváření a provádění svých akčních plánů a národních programů v oblasti lesnictví zohlednily zásady a cíle této strategie. Měly by se vytvořit příležitosti pro vytváření sítí a výměnu informací a osvědčených postupů.

3.1 Základní zásady

- Udržitelné obhospodařování lesů a multifunkční úloha lesů, poskytování mnoha produktů a služeb způsobem, který nenaruší rovnováhu a zajistí ochranu lesů.

- Účinné využívání zdrojů, optimalizace přínosu lesů a odvětví lesnictví k rozvoji venkova, růstu a vytváření pracovních míst.

- Globální odpovědnost za lesy s podporou udržitelné produkce a spotřeby produktů lesnictví.

Evropa má dlouhou tradici udržitelného obhospodařování lesů, což se odráží v zásadách FOREST EUROPE, které se uplatňují v politikách členských států a které podporuje EU, zejména prostřednictvím politiky rozvoje venkova. Jedná se o dynamickou koncepci s mezinárodní, regionální a místní úrovní, kterou musí provádět správci lesů na místě.

Členské státy jsou vázány závazky FOREST EUROPE k tomu, aby obhospodařovaly své lesy udržitelným způsobem, a to v souladu se svými vnitrostátními politikami a právními předpisy v oblasti lesnictví. Při provádění této strategie by měly přihlížet k východiskům udržitelného obhospodařování lesů, zlepšovat výměnu informací a šířit osvědčené postupy.

V oblasti lesnictví se účinným využíváním zdrojů rozumí využívání lesních zdrojů způsobem, který minimalizuje dopad na životní prostředí a na klima, a upřednostňování těch lesních výstupů, jež mají vyšší přidanou hodnotu, vytvářejí více pracovních míst a přispívají k lepší bilanci uhlíku. Kaskádové využívání dřeva[9] tato kritéria splňuje. V některých případech může být nutné zaujmout různé přístupy, například pokud jde o měnící se poptávku nebo ochranu životního prostředí.

3.2 Cíle v oblasti lesnictví do roku 2020

Zajistit a prokázat, že všechny lesy v EU jsou spravovány podle zásad udržitelného obhospodařování lesů a že příspěvek EU k podpoře udržitelného obhospodařování lesů a snižování míry odlesňování na celosvětové úrovni je posílen, tedy:

– přispívat k rovnováze různých funkcí lesa, splňovat poptávku a poskytovat zásadní ekosystémové služby,

– poskytovat základ pro to, aby lesnictví a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví byly konkurenceschopnými a životaschopnými přispěvateli biohospodářství.

Tyto cíle, které byly vypracovány společně s orgány členských států a zúčastněnými stranami, se integrovaným způsobem zaměřují na tři rozměry udržitelného rozvoje a zaujímají komplexní přístup k obhospodařování lesů a k lesnické politice.

3.3 Osm souvisejících prioritních oblastí: hodnota pro všechny

Udržitelné obhospodařování lesů přispívá k důležitým společenským cílům

3.3.1 Podpora našich venkovských a městských komunit

Společnost potřebuje lesy čím dál více. Protože lesy pokrývají velké části venkovských oblastí, mají rovněž zásadní význam pro venkovské obyvatelstvo, jelikož podporují hospodářskou prosperitu a pracovní místa.

Udržitelná, vzdělaná a jistá pracovní síla je jedním z pilířů konkurenceschopnějšího odvětví lesnictví. Lesy, o něž správně pečují kvalifikovaní správci, pracovníci a podnikatelé, připravují cestu pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví lesnictví, které hraje důležitou úlohu v rozvoji venkova a v celém hospodářství a zároveň má společenský přínos.

Komise se domnívá, že prostředky na rozvoj venkova by se měly použít i na podporu provádění udržitelného obhospodařování lesů. Členské státy by měly využít příležitosti, které jim poskytuje nové nařízení o rozvoji venkova, a upřednostňovat investice do modernizace lesnických technologií, optimalizace příspěvku tohoto odvětví k biologickému hospodářství, zvýšení odolnosti lesních ekosystémů, jejich ekologické hodnoty a potenciálu zmírňování změny klimatu, dosažení cílů v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, přizpůsobení se změně klimatu, zachování genetických zdrojů, ochrany lesů a souvisejících informací a vytváření nových zalesněných ploch a zemědělsko-lesnických systémů.

Strategické směry:

– členské státy by měly využívat prostředky na rozvoj venkova ke zlepšování konkurenceschopnosti, podpoře diverzifikace hospodářské činnosti a kvality života a poskytovat specifické veřejné statky v oblasti životního prostředí[10], aby přispěly k podpoře sociálních funkcí udržitelného obhospodařování lesů,

– Komise a členské státy by měly posoudit a zlepšit vliv lesnických opatření v rámci politiky rozvoje venkova,

– jako součást cíle zjednodušení v rámci balíčku modernizace státní podpory navrhuje Komise zvážit zařazení velkých společností do systému blokových výjimek a přehodnocuje podmínky pro blokové výjimky v odvětví lesnictví[11],

– členské státy se vyzývají, aby s pomocí finančních prostředků na rozvoj venkova podporovaly lesnické poradenské systémy pro zvyšování informovanosti, odbornou přípravu a komunikaci mezi místními vlastníky lesů a orgány,

– Komise a členské státy by měly zlepšit své hodnocení prospěchu, který lesy představují pro společnost, a prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů by měly nalézt správnou rovnováhu mezi různými produkty a službami.

3.3.2 Posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti odvětví EU založených na lesnictví, bioenergetiky a rozšíření ekologického hospodářství

Dřevo je přírodní, obnovitelná, opětovně použitelná a recyklovatelná surovina. Pokud se získává z lesů obhospodařovaných udržitelným způsobem, zpracovává se a využívá tak, aby se minimalizoval negativní dopad na klima a životní prostředí, a zároveň se zajistilo živobytí, jeho role může být udržitelná.

Celkem 58 % vytěžené dřevní biomasy v EU zpracovávají odvětví EU založená na lesnictví[12], která představují přibližně 7 % HDP EU ze zpracovatelského průmyslu a téměř 3,5 milionu pracovních míst a přispívají k dosažení cílů průmyslové politiky EU.[13] Jejich budoucí konkurenceschopnost však vyžaduje nové postupy a produkty, které budou účinně využívat zdroje a energie a budou ekologické. Očekává se, že hlavní úlohu v biohospodářství EU budou hrát pokročilé materiály a chemické látky na bázi dřeva. Pracovní dokument útvarů Komise popisuje pododvětví EU založená na lesnictví, jejich hospodářské a technologické výhledy a jejich hlavní problémy a nápravná opatření (2013–2020), která mají pomoci zlepšit jejich globální konkurenceschopnost.

Zbývajících 42 % se používá jako zdroj energie a představují asi 5 % celkové spotřeby energie EU. Podle národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů bude biomasa v roce 2020 i nadále hlavním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů. Komise v současné době posuzuje, zda by měla být navržena dodatečná opatření, včetně harmonizovaných kritérií udržitelnosti, aby se vyřešily otázky udržitelnosti související s používáním pevné a plynné biomasy pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie.

Lesní biomasa spolu s ostatními lesními produkty kromě dřeva, o něž je na trhu stále větší zájem, tedy poskytuje příležitosti k zachování či vytváření pracovních míst a k diverzifikaci příjmů v nízkouhlíkovém ekologickém hospodářství.

Strategické směry:

Komise společně s členskými státy a zúčastněnými stranami:

– bude zkoumat a podporovat používání dřeva jako udržitelné, obnovitelné suroviny šetrné k životnímu prostředí a klimatu ve větší míře, a to bez poškození lesů a jejich ekosystémových služeb, posoudí přínos nahrazení materiálů a energií lesní biomasou a produkty z vytěženého dřeva pro klima a účinky pobídek k využívání lesní biomasy na narušení trhu,

– vytvoří do konce roku 2014 objektivní, ambiciózní a prokazatelná kritéria pro udržitelné obhospodařování lesů EU, která lze používat v různých politických souvislostech bez ohledu na konečné využití lesní biomasy. Příslušná opatření předloží Komise,

– posoudí potenciál pro dodávky dřeva a usnadnění zvýšené udržitelné mobilizace dřeva, vyvine za tímto účelem a pro zásadu kaskádového využívání pokyny vycházející z osvědčených postupů, jakož i výrobní postupy účinně využívající zdroje a energie, zejména pro odvětví lesnictví, malé a střední podniky a mikropodniky,

– podnítí růst trhu a internacionalizaci produktů odvětví EU založených na lesnictví a zlepší odvětvové znalosti, mimo jiné v oblasti udržitelné výstavby a informování spotřebitelů v oblasti nábytku,

– usnadní přístup na trhy třetích zemí pro produkty a suroviny odvětví EU založených na lesnictví prostřednictvím dvoustranných obchodních dohod a zlepšením informací o podmínkách dovozu a o vývozu surovin,

– podpoří technologickou platformu pro odvětví založená na lesnictví a nové iniciativy, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, například v oblasti biotechnologií, která podporují výzkum a inovace u různých produktů a postupů účinně využívajících zdroje a energie,

– v roce 2014 zahájí kumulativní posouzení nákladů právních předpisů EU, které se týkají hodnotového řetězce odvětví založených na lesnictví. Výsledky by mohly přispět k rozsáhlejší analýze dopadů, včetně nákladů, přínosů a soudržnosti politik a právních předpisů.

3.3.3 Lesy v měnícím se klimatu

Lesy jsou ohroženy změnou klimatu. Proto je nutné udržet a posílit jejich odolnost a schopnost přizpůsobení, mimo jiné i prostřednictvím předcházení požárům a jiných řešení podporujících přizpůsobení (např. vhodnými druhy, odrůdami rostlin atd.).

Zároveň může obhospodařování lesů zmírnit účinky změny klimatu, pokud zůstane zachována nebo bude ještě posílena úloha lesů jako úložiště v koloběhu uhlíku, a tím, že lesy poskytují biomateriály, které mohou fungovat jako dočasná úložiště uhlíku nebo jako „uhlíkové náhražky“ materiálů a paliv, které jsou velmi náročné na uhlík. EU nedávno přijala pravidla započítávání, monitorování a podávání zpráv pro odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)[14], podle nichž budou členské státy například poskytovat informace o svých plánech pro posilování propadů a snižování emisí souvisejících s lesy. EU a členské státy rovněž přijaly závazky související s LULUCF, které mají být splněny do roku 2020, kdy uplyne druhé období závazků daných Kjótským protokolem.

Lesy rovněž zmírňují dopady extrémního počasí tím, že zmírňují teploty a snižují rychlost větru a odtok vody.

Strategické směry:

Členské státy by měly prokázat:

– jakým způsobem chtějí zvýšit u svých lesů potenciál zmírňování změny klimatu prostřednictvím lepšího pohlcování a snižování emisí, včetně kaskádové využívání dřeva, s ohledem na to, že nový podprogram LIFE+ pro financování oblasti klimatu a rozvoje venkova může propagovat a podporovat nové nebo existující způsoby obhospodařování lesů, které omezují emise nebo zvyšují čistou biologickou produktivitu (tj. odstraňování CO2). Měly by to učinit do poloviny roku 2014 a v souvislosti se svými informacemi o opatřeních LULUCF,

– jakým způsobem zvýší u svých lesů schopnost přizpůsobení a odolnost, a to na základě opatření navržených v rámci strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu [15] a zelené knihy o ochraně lesů a souvisejících informacích, například vyplňováním mezer ve znalostech a začleněním adaptačních opatření do politik v oblasti lesnictví.

3.3.4 Ochrana lesů a posílení ekosystémových služeb

Lesy poskytují ekosystémové služby, na nichž závisí venkovské a městské komunity, a jsou domovem pro velké množství biologické rozmanitosti. Jelikož se lesy potýkají s problémy, jako je roztříštěnost stanovišť, šíření nepůvodních invazních druhů, změna klimatu, nedostatek vody, požáry, bouře a škůdci, je zapotřebí zvýšit jejich ochranu. Pravidla EU se týkají přesunů některých rostlin, rostlinných produktů a předmětů, které mohou ohrozit zdraví rostlin, a obchodu s nimi.

Cílem úsilí o ochranu by mělo být zachovat, posílit a obnovit odolnost a multifunkčnost lesních ekosystémů jakožto zásadní součásti zelené infrastruktury EU, která poskytuje hlavní environmentální služby a rovněž suroviny.

Větší důraz by měl být kladen spíše na předcházení nepříznivým dopadům na lesy než na zmírňování vzniklých škod a obnovu. Aby lesy byly schopny reagovat na budoucí hrozby a tendence, musí být posílena genetická rozmanitost a je třeba chránit ohrožené genetické zdroje.

Některé hrozby často mají přeshraniční charakter i účinky, a proto je třeba zasáhnout na úrovni EU.

Lesní hospodářské plány nebo srovnatelné nástroje založené na zásadách udržitelného obhospodařování lesů jsou nejdůležitějšími nástroji při poskytování mnoha produktů a služeb vyváženým způsobem. Tyto plány jsou ústředním prvkem jak strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, tak i financování rozvoje venkova EU. Tato strategie je zahrnuje a propaguje a podporuje jejich využití.

Strategické směry:

Členské státy:

– s pomocí Komise vytvoří koncepční rámec pro oceňování ekosystémových služeb, který podpoří jejich začlenění do účetních systémů na úrovni EU i vnitrostátní úrovni do roku 2020. Budou vycházet z mapování ekosystémů a posouzení stavu ekosystémů a jejich služeb,

– by měly udržovat a zlepšovat lesní porost, aby se zajistila ochrana půdy a regulace kvality a kvantity vody prostřednictvím integrace udržitelných postupů obhospodařování lesů v programu opatření plánů povodí podle rámcové směrnice o vodě a v programech rozvoje venkova,

– by měly dosáhnout významného a měřitelného zlepšení stavu zachování lesních druhů a stanovišť díky úplnému provedení právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody a zajištěním toho, aby národní lesnické plány přispívaly k přiměřené správě sítě Natura 2000 do roku 2020. Měly by vycházet z budoucích pokynů týkajících se sítě Natura 2000 a lesů,

– budou provádět strategický plán pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020 a dosáhnou svých aičijských cílů přijatých v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti a budou se opírat o budoucí společný rámec pro stanovení priorit v oblasti obnovy,

– by měly zlepšit stav zachování lesního genetického materiálu (rozmanitosti druhů lesních dřevin) a rozmanitost v rámci druhů a populací. Komise je může podpořit zejména prostřednictvím programu rozvoje venkova.

Komise:

– bude monitorovat pokrok členských států, pokud jde o přijímání národních lesnických plánů nebo rovnocenných nástrojů a začleňování otázek biologické rozmanitosti do těchto plánů, včetně cílů ochrany přírody sítě Natura 2000,

– by měla spolu s členskými státy posilovat mechanismy ochrany lesů před škůdci, a to na základě lepší spolupráce se sousedními zeměmi, posílení výzkumu a probíhajícího přezkumu systému rostlinolékařské péče,

– posoudí dopady a zváží možné rozšíření povinnosti uplatňovat v rámci EU mezinárodní standard pro fytosanitární opatření č. 15 pro dřevěné obalové materiály,

– poskytne příslušné informace a údaje, které má k dispozici, stranám Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci, aby podpořila provádění jejich akčních plánů na ochranu lesů a půdy v oblastech, které jsou nejvíce ohroženy znehodnocováním půdy a desertifikací. To bude uskutečňovat zejména prostřednictvím Evropského střediska údajů o lesích a Evropského datového půdního centra.

Zlepšování znalostní základny

3.3.5 Jaké lesy máme a jak se mění?

Posílení základny znalostí o lesích je nutné, chceme-li pochopit komplexní environmentální a společenské problémy, které musí řešit odvětví lesnictví. Mapování ekosystémů a posouzení stavu ekosystémů a jejich služeb vyžaduje lepší informace o lesích EU. Příslušné proměnné a parametry budou harmonizovány na úrovni EU, a sice na základě spolupráce mezi mezinárodními, celoevropskými a vnitrostátními systémy sběru dat a na základě podrobné analýzy problémů, s nimiž se EU potýká. Programy EU, jako je LIFE+, by mohly pomoci uvolnit potřebné zdroje.

Komise a členské státy vyvinuly modulární systém pro informace o lesích a pokračuje i práce na informacích o biomase a biologické rozmanitosti.

Strategické směry:

Komise a členské státy:

– zřídí systém informací o lesích v Evropě tím, že budou shromažďovat harmonizované celoevropské informace o multifunkční úloze lesů a lesních zdrojů a začlení různé informační systémy (např. EFFIS[16]) a platformy údajů (např. EFDAC[17]) do dynamického modulárního systému, který spojuje údaje a modely do aplikací,

– sladí informace o lesích EU tak, aby byly v prvé řadě založeny na údajích shromažďovaných členskými státy, s požadavky na strukturu údajů EU, např. INSPIRE[18], SEIS[19] a Copernicus[20], a budou se řídit mezinárodními a regionálními postupy,

– podpoří další rozvoj databáze EU pro reprodukční materiály lesních dřevin, včetně internetových odkazů na vnitrostátní registry a mapy,

– zlepší a budou sdílet informace o lesích a jejich monitorování a učiní je srovnatelnými, přičemž budou stavět na úspěšných zkušenostech, jako je EFFIS, zdraví lesů, statistika EU v oblasti lesnictví a EFDAC.

Komise v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami:

– vypracuje několik modulů, např. pro lesy a přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry a škůdci, pro lesy a biohospodářství, pro lesy a změnu klimatu a lesní a ekosystémové služby. Tyto moduly by mohly být prospěšné pro statistiku EU v oblasti lesnictví a pro integrované environmentální a hospodářské účetnictví pro lesy.

3.3.6 Nové a inovativní lesnictví a produkty s přidanou hodnotou

Je zapotřebí uceleného a ambiciózního výzkumného prostoru EU pro oblast lesnictví, aby se podnítily inovace v tomto odvětví. Tento výzkum by měl zohledňovat specifika lesů, například dlouhé časové rámce.

Rámcové programy EU pro výzkum a vývoj podporují i odvětví lesnictví. Odvětví lesnictví je více zastoupeno v sedmém rámcovém programu pro výzkum a v programu Horizont 2020 v souladu s cílem strategie biohospodářství pro Evropu[21]. Účelem je posílit udržitelnost tohoto odvětví a jeho přínos pro hospodářství venkova prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů, zlepšit jeho schopnost čelit biotickému a abiotickému stresu a rozvíjet lepší výrobní systémy a produkty lesnictví.

Strategické směry:

– Komise bude pomáhat členským státům a zúčastněným stranám s převáděním technologických a vědeckých znalostí do praxe v lesnictví a na trh, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020 a evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti, a podpoří vývoj nových produktů s vyšší přidanou hodnotou,

– Komise a členské státy by měly spolupracovat na pokročilých výzkumných a modelovacích nástrojích, aby vyplnily mezery v údajích a znalostech a lépe porozuměly složitým otázkám týkajícím se sociálních, ekonomických a environmentálních změn v souvislosti s lesy (např. určení environmentálních prahových hodnot),

– Stálý výbor pro zemědělský výzkum (SCAR) bude využit k posílení koordinace výzkumných a inovačních činností mezi EU, členskými státy a zúčastněnými stranami,

– Komise zajistí, aby výsledky a osvědčené postupy byly šířeny prostřednictvím struktury řízení lesů EU a dalších příslušných fór.

Posílení koordinace a komunikace

3.3.7 Spolupráce na konzistentním řízení a lepším pochopení našich lesů

Lesů se týkají různé průřezové politické otázky a jejich cíle se někdy liší. Koordinace, spolupráce a komunikace jsou proto nezbytné k dosažení jednotnosti a soudržnosti politik.

S členskými státy byly projednány různé možnosti, jak zlepšit koordinaci a provádění, včetně rámcové směrnice o udržitelném obhospodařování lesů. Nicméně nebylo dosaženo žádné shody, která by přesahovala dobrovolný přístup. V každém případě se musí zlepšit vazby s politikami v oblasti lesnictví.

Stávající struktura řízení lesů EU[22] se opírá o Stálý lesnický výbor[23] (SFC). SFC by měl zůstat základním fórem pro jednání o všech otázkách souvisejících s lesy, aby se zajistila koordinace a soudržnost politik v oblasti lesnictví. Jsou však nutná zlepšení k zajištění toho, aby SFC reagoval na podněty jiných politik. SFC spolupracoval s poradní skupinou pro lesní hospodářství a zpracování korku, výborem pro ochranu přírodních stanovišť a skupinou odborníků pro řízení sítě Natura 2000, aby společně připravili pokyny týkající se sítě Natura 2000 a lesů. Tato práce by mohla představovat jeden z osvědčených postupů. Rovněž by bylo možné více se zaměřit na úlohu SFC při zachování multifunkční úlohy lesů.

Poradní výbor pro otázky lesního hospodářství včetně zpracování korku[24] zůstane hlavní mnohostrannou platformou pro diskuse o otázkách týkajících se lesů a udržitelného obhospodařování lesů a Poradní výbor pro dřevozpracující a papírenský průmysl [25] bude i nadále hlavní platformou pro otázky týkající se průmyslových hodnotových řetězců.

Tato tři fóra by měla být základem pro rozvoj této nové strategie a na ni navazující opatření.

Komunikace představuje pro toto odvětví zvláštní výzvu, jelikož veřejnost si obvykle není vědoma toho, jak velký význam má udržitelné obhospodařování lesů, nebo jakými různými způsoby odvětví lesnictví přispívá k ekologickému hospodářství.

Strategické směry:

– Komise zajistí, aby práce Stálého lesnického výboru vycházela i z dalších politik EU, které mají význam pro lesy a odvětví lesnictví, aby bylo zaručeno, že obhospodařování lesů v EU zůstane multifunkční,

– Komise a členské státy prozkoumají různé možnosti lepší koordinace udržitelného obhospodařování lesů, harmonizovaných informací o lesích a spolupráce mezi členskými státy a s nimi,

– Komise vytvoří síť evropských úřadů pro lesy (národní soupisy lesů členských států) k vypracování harmonizovaných kritérií pro údaje z těchto národních soupisů. Plánuje se další práce prostřednictvím činností COST a výzkumných projektů,

– členské státy by měly zlepšit informovanost veřejnosti o lesích a dřevě a vycházet při tom z komunikační strategie EU pro lesnictví, kterou vypracoval SFC[26],

– Komise dále posoudí vnímání lesů ze strany veřejnosti (prostřednictvím průzkumu Eurobarometr do roku 2015).

3.3.8 Lesy z globálního hlediska

Na celoevropské úrovni se pozornost soustředí na probíhající jednání o vytvoření právně závazné dohody o lesích, kde EU hraje zásadní úlohu. Prostřednictvím této dohody chce EU zlepšit udržitelné obhospodařování lesů v celém regionu. Tato nová strategie představuje vhodný prostředek k provedení této dohody.

Na celosvětové úrovni zaujímá EU čelní místo v boji proti odlesňování a znehodnocování lesů. Podporuje udržitelné obhospodařování lesů jako způsob ochrany biologické rozmanitosti, boje proti desertifikaci a reakce na změnu klimatu, které zároveň zajistí, aby lesní ekosystémy poskytovaly produkty a služby. Tímto způsobem přispívá k trvale udržitelnému rozvoji a k odstranění chudoby. Snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích (REDD+), prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT)[27] a nařízení EU o dřevě [28] mají tytéž cíle. Do roku 2015 přezkoumá Komise fungování a účinnost nařízení EU o dřevě.

Cílem této strategie je zajistit soudržnost mezi politikami EU a členských států a cíli a závazky týkajícími se problematiky lesů na mezinárodní úrovni. Podporuje EU a členské státy tím, že stanoví jasné a soudržné cíle.

Strategické směry:

Komise a členské státy:

– zajistí soudržnost mezi politikami a závazky EU a členských států týkajícími se problematiky lesů na mezinárodní úrovni,

– budou podporovat udržitelné obhospodařování lesů v Evropě a v celosvětovém měřítku a úlohu, kterou hrají lesy při přechodu na ekologické hospodářství v souvislosti s rozvojovou spoluprací a vnější činností EU,

– zajistí nepřetržitou podporu celosvětovému úsilí v boji proti nezákonné těžbě dřeva pomocí akčního plánu FLEGT,

– budou podporovat rozvojové země v jejich úsilí o zlepšení politik a předpisů týkajících se lesů, posílení správy lesů, hodnocení a sledování lesních ekosystémů a řešení příčin odlesňování a znehodnocování lesů prostřednictvím REDD+.

Komise:

– posoudí environmentální dopad spotřeby EU u produktů a surovin, které by mohly přispívat k odlesňování a znehodnocování lesů mimo EU. V případě potřeby zváží možnosti politiky při omezování těchto dopadů, včetně vytvoření akčního plánu EU týkajícího se odlesňování a znehodnocování lesů. Při tom přihlédne k sedmému akčnímu programu EU pro životní prostředí.

4 Převedení zásad do praxe: spolupráce pro naše lesy a lesnictví

Komise a členské státy v rámci svých příslušných pravomocí zajistí provádění této strategie a na ni navazujících opatření se zvláštním důrazem na zapojení zúčastněných stran.

Aby bylo možné stanovit jednotlivé fáze pro splnění cílů v oblasti lesů do roku 2020 a zaměřit se na strategické priority činností politik v oblasti lesů a lesnictví, bude Komise spolupracovat se Stálým lesnickým výborem, aby se posílily vazby se souvisejícími politikami EU. Pokud to bude nezbytné, bude spolupracovat i s jinými výbory a fóry. Vzhledem k tomu, jak důležité jsou finanční prostředky EU pro lesy a odvětví lesnictví, je zapotřebí zlepšit kvalitu diskusí na úrovni EU.

Budou určeny i další oblasti, kde by členské státy měly vyvinout větší úsilí, například prevence lesních požárů, boj proti škůdcům a chorobám, podpora udržitelné produkce dřeva a regionální či meziregionální spolupráce.

Do lesů a odvětví lesnictví se v současné době investují značné finanční prostředky EU. Lesnická opatření podle nařízení o rozvoji venkova jsou hlavním finančním zdrojem této strategie (představují 90 % celkových prostředků EU na financování lesů). Podle aktualizovaných plánů bylo v období 2007–2013 vyčleněno na lesnická opatření 5,4 miliardy EUR z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. I když to bude záviset na plánech členských států pro rozvoj venkova, podobnou úroveň výdajů jako v tomto období lze očekávat i na období 2014–2020. Tyto výdaje by měly být určeny na plnění cílů této strategie, a zejména na zajištění toho, aby lesy v EU byly prokazatelně spravovány na základě zásad udržitelného obhospodařování lesů. LIFE+ podporuje ochranu přírody, přizpůsobení se změně klimatu a potřeby v oblasti poskytování informací a ochrany, strukturální fondy podporují projekty soudržnosti a program Horizont 2020 podporuje výzkum a inovace, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti biotechnologických odvětví. Politiky rozvoje a politiky týkající se změny klimatu poskytují financování rovněž třetím zemím, zejména prostřednictvím rozvojových fondů EU, REDD+ a FLEGT. Racionalizace dostupných zdrojů a zlepšení koordinace mezi finančními prostředky EU a členských států mohou přispět k lepšímu provádění této strategie.

5 Závěry

Strategie pro lesy a odvětví lesnictví je nezbytná, jelikož neexistuje žádná společná politika EU v oblasti lesnictví ani žádný řídící rámec pro otázky související s lesy. Vzhledem k tomu, že stále větší počet politik EU má stále vyšší požadavky na lesy, je třeba koordinovat odvětvové politiky. Je také zapotřebí dohodnout se na ucelené strategické vizi pro otázky související s lesy a zajistit, aby související politiky EU byly plně zohledněny v politikách členských států v oblasti lesů. Tím se posílí schopnost lesů a odvětví lesnictví reagovat na vývoj v různých oblastech politik.

Cílem této strategie je učinit lesy a odvětví lesnictví zásadním prvkem v úsilí o ekologické hospodářství a ocenit výhody, které lesy mohou udržitelným způsobem poskytovat, a zároveň zajistit jejich ochranu. Pro tyto účely je nezbytné pevné odhodlání a politická podpora všech zúčastněných stran.

Do roku 2018 bude proveden přezkum za účelem posouzení pokroku při provádění této strategie.

Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby schválily tuto strategii a vyjádřily své názory na její provádění.

[1]               Na základě plánovaných referenčních úrovní EU pro obhospodařování lesů předložených UNFCCC CMP.6.

[2]               16 milionů podle odhadů vlastníků. Zatímco počet soukromých vlastníků lesů je spíše vysoký, jejich podíl na zalesněné ploše je relativně malý a často roztříštěný.

[3]               Další podrobnosti jsou uvedeny v zelené knize o ochraně lesů a souvisejících informacích (KOM(2010) 66).

[4]               Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe (Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě). Helsinki, 1993.

[5]               KOM(2011) 244 a COM(2012) 60.

[6]               Usnesení Rady ze dne 15. prosince 1998 o strategii EU v oblasti lesního hospodářství.

[7]               KOM(2006) 302.

[8]               Celoevropský politický proces pro udržitelné obhospodařování lesů světadílu.

[9]               Podle zásady kaskádového využívání se dřevo používá v tomto pořadí priorit: výrobky ze dřeva, prodloužení jejich životnosti, opětovné použití, recyklace, bioenergie a likvidace.

[10]             Závěry Evropské rady ze dne 7.–8. února 2013 o víceletém finančním rámci.

[11]             Vzhledem k tomu, že odvětví lesnictví nespadá do oblasti působnosti přílohy I a článku 42 Smlouvy o fungování EU, plně se na ně vztahují všechna pravidla hospodářské soutěže.

[12]             Zpracování dřeva, výroba nábytku, buničiny a papíru a jejich přeměna, tisk (NACE Ch.s 16, 31, 17, 18.1). Jsou zahrnuty i relevantní aspekty těžby dřeva (NACE 02.2).

[13]             „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012) 582 final) a „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ (KOM(2010) 614).

[14]             Rozhodnutí č. 529/2013/EU.

[15]             COM(2013) 216.

[16]             Informační systém EU o lesních požárech.

[17]             Evropské středisko údajů o lesích.

[18]             Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

[19]             Sdílený informační systém o životním prostředí.

[20]             Program Evropské komise pro pozorování Země.

[21]             COM(2012) 60.

[22]             Byla popsána v pracovním dokumentu útvarů Komise.

[23]             Rozhodnutí Rady 89/367/EHS.

[24]             Rozhodnutí Komise 2004/391/ES.

[25]             Rozhodnutí Komise 97/837/ES.

[26]             http://ec.europa.eu/agriculture/fore/publi/

[27]             Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do EU.

[28]             Nařízení (EU) č. 995/2010.