SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví /* */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU,
RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU
REGIONŮ Nová
strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na
lesnictví
1
Evropa potřebuje své lesy
Lesy
a ostatní zalesněná území pokrývají více než 40 % rozlohy EU a jejich
charakter v jednotlivých regionech je velmi různorodý. Zalesňování a
přirozená sukcese vzrůstaly na zalesněné ploše EU v posledních
desetiletích asi o 0,4 % ročně. Celkově se však
zalesněná plocha stále zmenšuje. V současné době se v EU kácí
pouze 60–70 % ročního přírůstku, a proto se zvyšuje
přírůst dřeva. Nicméně podle odhadů členských
států na základě využívání půdy, změn ve využívání
půdy a lesnictví (LULUCF) by se míra těžby měla
do roku 2020 ve srovnání s rokem 2010 zvýšit přibližně
o 30 %[1].
Asi 60 % lesů vlastní několik milionů soukromých
vlastníků[2]
a toto číslo bude dále narůstat, jelikož v některých
členských státech pokračují restituce týkající se vlastnictví
lesů. Zbývající část patří státům a dalším
veřejným vlastníkům. Lesy
jsou multifunkční a slouží hospodářským, sociálním
a environmentálním účelům. Poskytují stanoviště pro
zvířata a rostliny a hrají významnou úlohu při
zmírňování změny klimatu a v dalších environmentálních službách.
Téměř čtvrtina zalesněné plochy EU je chráněna
v rámci sítě Natura 2000 a velká část zbývající plochy je
domovem druhů chráněných podle právních předpisů EU
v oblasti ochrany přírody. Lesy také představují významný společenský
přínos, mimo jiné pro lidské zdraví, rekreaci a cestovní ruch[3]. Socioekonomický
význam lesů je velký, ale často bývá podceňován. Lesy
přispívají k rozvoji venkova a zajišťují
přibližně tři miliony pracovních míst. Dřevo je
i nadále hlavním zdrojem finančních příjmů
z lesů. Proto se tato strategie zaměřuje i na odvětví
EU založená na lesnictví, která jsou předmětem průmyslové
politiky EU. Dřevo se rovněž považuje za důležitý zdroj surovin
pro nově vznikající biotechnologická odvětví. Lesní
biomasa je v současnosti nejdůležitějším zdrojem energie
z obnovitelných zdrojů a nyní představuje
přibližně polovinu celkové spotřeby energie z obnovitelných
zdrojů v EU. Podle národních akčních plánů pro energii
z obnovitelných zdrojů by biomasa využívaná pro vytápění,
chlazení a výrobu elektrické energie měla poskytovat asi 42 %
z cíle spočívajícího ve 20% podílu energie z obnovitelných
zdrojů do roku 2020. Pokud tohoto cíle bude dosaženo, množství
dřeva používaného pro energetické účely v EU by odpovídalo
dnešní celkové těžbě dřeva. Lesy poskytují také širokou škálu
dalších produktů, jako je korek, pryskyřice, houby, ořechy,
zvěř a bobulové ovoce. Pokud
mají být tyto výhody poskytovány vyváženým způsobem, je nutné zajistit
udržitelné obhospodařování lesů. Udržitelným obhospodařováním lesů se rozumí využívání lesů a zalesněných ploch takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i v budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, celostátní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy[4]. I když
se Smlouva o fungování EU nezmiňuje o žádných zvláštních
ustanoveních pro politiku EU v oblasti lesnictví, napomáhá EU již dlouho
prostřednictvím svých politik k uplatňování udržitelného
obhospodařování lesů a k rozhodnutím členských států v
oblasti lesnictví. Mezi důležité prvky patří strategie Evropa 2020
pro růst a zaměstnanost, plán pro účinné využívání
zdrojů, politika rozvoje venkova, průmyslová politika, klimaticko-energetický
balíček EU s cíli do roku 2020, rostlinolékařská strategie
a strategie v oblasti reprodukčních materiálů, strategie v
oblasti biologické rozmanitosti a strategie biohospodářství[5]. Na základě
subsidiarity a sdílené zodpovědnosti vytvořila strategie EU
v oblasti lesního hospodářství z roku 1998[6] rámec pro
činnosti související s lesy na podporu udržitelného lesního
hospodářství, které jsou založeny na spolupráci a na
vzájemně prospěšných vztazích mezi politikami a iniciativami EU
a členských států. Akční plán pro lesnictví[7] na období
2007–2011 byl důležitým nástrojem pro provádění této strategie
a stanovil si čtyři cíle: konkurenceschopnost, životní
prostředí, kvalitu života a koordinaci a komunikaci. Hlavním
prostředkem financování na úrovni EU je a zůstane
spolufinancování lesnických opatření podle nařízení o rozvoji
venkova. Hodnocení
ex post akčního plánu pro lesnictví zdůraznilo potřebu
nové strategie pro lesnictví, která bude rozvíjet a naplňovat
společnou vizi multifunkčního a udržitelného obhospodařování
lesů v Evropě, vymezí akční priority a cíle, propojí
strategie a plány financování EU a členských států, posílí
soudržné plánování, financování a provádění meziodvětvových
činností, stanoví jasné mechanismy pro sledování, hodnocení a podávání zpráv
a reviduje zapojení zúčastněných stran. Toto sdělení
podporuje tato doporučení tím, že poskytuje strategické směry.
2
Proč je zapotřebí nový rámec
Během
posledních 15 let ovlivnily významné společenské a politické
změny způsob, jakým společnost v EU pohlíží na lesy
a lesnictví. Celková situace se vyznačuje rostoucími nároky
na lesy a jejich ohrožením. Vzrůstající počet politik
souvisejících s lesnictvím zároveň vytváří složité
a roztříštěné prostředí politiky v oblasti lesnictví.
Rostoucí propojení mezinárodních trhů s potravinami, krmivy, vlákny
a palivy rovněž způsobuje neočekávaná narušení trhu. Nový
rámec je zapotřebí proto, aby: ·
se
zajistilo, že multifunkční potenciál lesů v EU bude
spravován udržitelným a vyváženým způsobem, který umožní, aby zásadní
ekosystémové služby našich lesů fungovaly správně, ·
byla
uspokojena rostoucí poptávka po surovinách pro stávající a nové produkty
(např. ekologické chemické látky nebo textilní vlákna) a energie
z obnovitelných zdrojů. Tato poptávka je příležitostí
k diverzifikaci trhů, ale představuje zásadní výzvu pro
udržitelné řízení a pro vyvážení požadavků. Poptávka po nových
použitích v oblasti biohospodářství a bioenergie by měla
být koordinována s tradičními požadavky a měla
by respektovat udržitelné hranice, ·
bylo
možné reagovat na výzvy a příležitosti, kterým čelí
odvětví založená na lesnictví v oblasti účinnosti zdrojů
a energie, surovin, logistiky, strukturálního přizpůsobení,
inovací, vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikace, mezinárodní
soutěže, politiky v oblasti klimatu po roce 2020 a informací
a komunikace, aby se stimuloval růst, ·
byly
lesy a biologická rozmanitost chráněny před významnými dopady
bouří a požárů, zvyšujícím se nedostatkem vodních zdrojů
a před škůdci. Tyto hrozby nerespektují státní hranice
a jejich účinky ještě prohlubuje změna klimatu, ·
bylo
uznáno, že EU není závislá jen na své vlastní produkci
a že její spotřeba má dopad na lesy po celém
světě, ·
byl
vyvinut vhodný informační systém pro reakce na všechny výše uvedené
skutečnosti. EU potřebuje
politický rámec, který bude koordinovat politiky související s lesnictvím
a zajistí jejich soudržnost a umožní synergie s jinými
odvětvími, která ovlivňují obhospodařování lesů.
Potřebuje novou strategii v oblasti lesnictví, která bude zásadním
podkladem pro rozvoj politiky související s lesnictvím. Lesy
a odvětví lesnictví EU musí mít takové postavení, aby mohly
přispět k dosažení obecných a specifických cílů EU.
3
Další postup: nová strategie EU pro lesy
a odvětví založená na lesnictví
Tento
návrh podporuje soudržný a komplexní pohled na obhospodařování
lesů, zabývá se mnoha výhodami lesů, zahrnuje interní i externí
otázky politiky v oblasti lesnictví a zabývá se celým hodnotovým
řetězcem lesů. Uvádí
nejdůležitější zásady, jež jsou nezbytné k posílení udržitelného
obhospodařování lesů a ke zlepšení konkurenceschopnosti
a vytváření pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech,
při současném zajištění ochrany lesů
a poskytování ekosystémových služeb. Uvádí rovněž, jakým
způsobem hodlá EU provádět politiky v oblasti lesnictví. Aby
tato strategie byla přínosná pro ty politiky, které vyžadují nebo by mohly
vyžadovat důkaz o udržitelném obhospodařování lesů,
a aby mohla dosáhnout svých cílů, je třeba objektivních,
ambiciózních a prokazatelných kritérií pro udržitelné obhospodařování
lesů, která by mohla být použita na všechny aspekty využívání lesní
biomasy. Tato strategie a její uplatňování by měly navázat
na stávající právní předpisy a mezinárodní iniciativy,
včetně práce prováděné v rámci FOREST EUROPE[8],
přihlížet k zvláštní situaci malých vlastníků lesů
a zabývat se tržně orientovanými nástroji v soukromém sektoru,
jako je například certifikace. K dosažení
společných cílů a zlepšení soudržnosti a součinnosti
je zapotřebí koordinace s členskými státy a mezi nimi.
Členské státy se vyzývají, aby při vytváření
a provádění svých akčních plánů a národních
programů v oblasti lesnictví zohlednily zásady a cíle této strategie.
Měly by se vytvořit příležitosti pro vytváření sítí
a výměnu informací a osvědčených postupů.
3.1
Základní zásady
-
Udržitelné
obhospodařování
lesů
a multifunkční úloha lesů, poskytování mnoha produktů
a služeb způsobem, který nenaruší rovnováhu a zajistí ochranu
lesů. -
Účinné
využívání zdrojů, optimalizace přínosu lesů a odvětví
lesnictví k rozvoji venkova, růstu a vytváření pracovních
míst. -
Globální
odpovědnost za lesy s podporou udržitelné produkce a spotřeby
produktů lesnictví. Evropa
má dlouhou tradici udržitelného obhospodařování lesů,
což se odráží v zásadách FOREST EUROPE, které se uplatňují v
politikách členských států a které podporuje EU, zejména
prostřednictvím politiky rozvoje venkova. Jedná se o dynamickou koncepci
s mezinárodní, regionální a místní úrovní, kterou musí provádět
správci lesů na místě. Členské
státy jsou vázány závazky FOREST EUROPE k tomu, aby obhospodařovaly své
lesy udržitelným způsobem, a to v souladu se svými vnitrostátními
politikami a právními předpisy v oblasti lesnictví. Při
provádění této strategie by měly přihlížet k východiskům
udržitelného obhospodařování lesů,
zlepšovat výměnu informací a šířit osvědčené postupy. V oblasti
lesnictví se účinným využíváním zdrojů rozumí využívání lesních
zdrojů způsobem, který minimalizuje dopad na životní
prostředí a na klima, a upřednostňování těch
lesních výstupů, jež mají vyšší přidanou hodnotu, vytvářejí více
pracovních míst a přispívají k lepší bilanci uhlíku. Kaskádové
využívání dřeva[9]
tato kritéria splňuje. V některých případech může být
nutné zaujmout různé přístupy, například pokud jde o měnící
se poptávku nebo ochranu životního prostředí.
3.2
Cíle v oblasti lesnictví do roku 2020
Zajistit a prokázat,
že všechny lesy v EU jsou spravovány podle zásad udržitelného obhospodařování lesů
a že příspěvek EU k podpoře udržitelného obhospodařování lesů a snižování
míry odlesňování na celosvětové úrovni je posílen, tedy: – přispívat k rovnováze různých
funkcí lesa, splňovat poptávku a poskytovat zásadní ekosystémové služby, – poskytovat základ pro to, aby lesnictví
a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví byly konkurenceschopnými
a životaschopnými přispěvateli biohospodářství. Tyto cíle, které byly
vypracovány společně s orgány členských států
a zúčastněnými stranami, se integrovaným způsobem
zaměřují na tři rozměry udržitelného rozvoje a zaujímají
komplexní přístup k obhospodařování lesů a k lesnické
politice.
3.3
Osm souvisejících prioritních oblastí: hodnota pro
všechny
Udržitelné obhospodařování
lesů přispívá
k důležitým společenským cílům
3.3.1
Podpora našich venkovských a městských
komunit
Společnost
potřebuje lesy čím dál více. Protože lesy pokrývají velké části
venkovských oblastí, mají rovněž zásadní význam pro venkovské
obyvatelstvo, jelikož podporují hospodářskou prosperitu a pracovní
místa. Udržitelná,
vzdělaná a jistá pracovní síla je jedním z pilířů
konkurenceschopnějšího odvětví lesnictví. Lesy, o něž
správně pečují kvalifikovaní správci, pracovníci a podnikatelé,
připravují cestu pro udržitelné a konkurenceschopné odvětví
lesnictví, které hraje důležitou úlohu v rozvoji venkova
a v celém hospodářství a zároveň má společenský
přínos. Komise
se domnívá, že prostředky na rozvoj venkova by se měly použít i
na podporu provádění udržitelného obhospodařování
lesů. Členské státy by měly využít
příležitosti, které jim poskytuje nové nařízení o rozvoji
venkova, a upřednostňovat investice do modernizace lesnických
technologií, optimalizace příspěvku tohoto odvětví
k biologickému hospodářství, zvýšení odolnosti lesních
ekosystémů, jejich ekologické hodnoty a potenciálu
zmírňování změny klimatu, dosažení cílů v oblasti
přírody a biologické rozmanitosti, přizpůsobení se
změně klimatu, zachování genetických zdrojů, ochrany lesů
a souvisejících informací a vytváření nových zalesněných
ploch a zemědělsko-lesnických systémů. Strategické směry: –
členské státy by měly využívat prostředky na rozvoj venkova
ke zlepšování konkurenceschopnosti, podpoře diverzifikace
hospodářské činnosti a kvality života a poskytovat
specifické veřejné statky v oblasti životního prostředí[10], aby přispěly k podpoře sociálních funkcí
udržitelného obhospodařování lesů, –
Komise a členské státy by měly posoudit a zlepšit vliv
lesnických opatření v rámci politiky rozvoje venkova, –
jako součást cíle zjednodušení v rámci balíčku modernizace státní
podpory navrhuje Komise zvážit zařazení velkých společností
do systému blokových výjimek a přehodnocuje podmínky pro blokové
výjimky v odvětví lesnictví[11], –
členské státy se vyzývají, aby s pomocí finančních
prostředků na rozvoj venkova podporovaly lesnické poradenské
systémy pro zvyšování informovanosti, odbornou přípravu a komunikaci
mezi místními vlastníky lesů a orgány, –
Komise a členské státy by měly zlepšit své hodnocení
prospěchu, který lesy představují pro společnost, a
prostřednictvím udržitelného obhospodařování
lesů by měly nalézt správnou rovnováhu mezi
různými produkty a službami.
3.3.2
Posilování konkurenceschopnosti
a udržitelnosti odvětví EU založených na lesnictví, bioenergetiky
a rozšíření ekologického hospodářství
Dřevo je
přírodní, obnovitelná, opětovně použitelná a recyklovatelná
surovina. Pokud se získává z lesů obhospodařovaných udržitelným
způsobem, zpracovává se a využívá tak, aby se minimalizoval negativní
dopad na klima a životní prostředí, a zároveň se
zajistilo živobytí, jeho role může být udržitelná. Celkem 58 %
vytěžené dřevní biomasy v EU zpracovávají odvětví EU založená na
lesnictví[12],
která představují přibližně 7 % HDP EU
ze zpracovatelského průmyslu a téměř 3,5 milionu pracovních
míst a přispívají k dosažení cílů průmyslové politiky
EU.[13]
Jejich
budoucí konkurenceschopnost však vyžaduje nové postupy a produkty, které budou
účinně využívat zdroje a energie a budou ekologické.
Očekává se, že hlavní úlohu v biohospodářství EU budou hrát
pokročilé materiály a chemické látky na bázi dřeva. Pracovní
dokument útvarů Komise popisuje pododvětví EU založená na lesnictví,
jejich hospodářské a technologické výhledy a jejich hlavní
problémy a nápravná opatření (2013–2020), která mají pomoci zlepšit
jejich globální konkurenceschopnost. Zbývajících 42 % se
používá jako zdroj energie a představují asi 5 % celkové spotřeby
energie EU. Podle národních akčních plánů pro energii
z obnovitelných zdrojů bude biomasa v roce 2020 i nadále
hlavním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů. Komise
v současné době posuzuje, zda by měla být navržena
dodatečná opatření, včetně harmonizovaných kritérií
udržitelnosti, aby se vyřešily otázky udržitelnosti související
s používáním pevné a plynné biomasy pro vytápění, chlazení
a výrobu elektrické energie. Lesní biomasa spolu
s ostatními lesními produkty kromě dřeva, o něž je
na trhu stále větší zájem, tedy poskytuje příležitosti
k zachování či vytváření pracovních míst a k diverzifikaci
příjmů v nízkouhlíkovém ekologickém hospodářství. Strategické směry: Komise společně
s členskými státy a zúčastněnými stranami: – bude zkoumat
a podporovat používání dřeva jako udržitelné, obnovitelné suroviny
šetrné k životnímu prostředí a klimatu ve větší
míře, a to bez poškození lesů a jejich ekosystémových služeb,
posoudí přínos nahrazení materiálů a energií lesní biomasou
a produkty z vytěženého dřeva pro klima a účinky
pobídek k využívání lesní biomasy na narušení trhu, – vytvoří
do konce roku 2014 objektivní, ambiciózní a prokazatelná kritéria pro
udržitelné obhospodařování
lesů
EU, která lze používat v různých politických souvislostech bez ohledu
na konečné využití lesní biomasy. Příslušná opatření
předloží Komise, – posoudí
potenciál pro dodávky dřeva a usnadnění zvýšené udržitelné mobilizace
dřeva, vyvine za tímto účelem a pro zásadu kaskádového využívání
pokyny vycházející z osvědčených postupů, jakož i výrobní
postupy účinně využívající zdroje a energie, zejména pro
odvětví lesnictví, malé a střední podniky a mikropodniky, – podnítí
růst trhu a internacionalizaci produktů odvětví EU
založených na lesnictví a zlepší odvětvové znalosti, mimo jiné v oblasti
udržitelné výstavby a informování spotřebitelů v oblasti
nábytku, – usnadní
přístup na trhy třetích zemí pro produkty a suroviny
odvětví EU založených na lesnictví prostřednictvím dvoustranných
obchodních dohod a zlepšením informací o podmínkách dovozu a o
vývozu surovin, – podpoří
technologickou platformu pro odvětví založená na lesnictví
a nové iniciativy, jako jsou partnerství veřejného a soukromého
sektoru, například v oblasti biotechnologií, která podporují
výzkum a inovace u různých produktů a postupů
účinně využívajících zdroje a energie, – v roce
2014 zahájí kumulativní posouzení nákladů právních předpisů
EU, které se týkají hodnotového řetězce odvětví založených na
lesnictví. Výsledky by mohly přispět k rozsáhlejší analýze dopadů,
včetně nákladů, přínosů a soudržnosti politik
a právních předpisů.
3.3.3
Lesy v měnícím se klimatu
Lesy
jsou ohroženy změnou klimatu. Proto je nutné udržet a posílit jejich
odolnost a schopnost přizpůsobení, mimo jiné
i prostřednictvím předcházení požárům a jiných
řešení podporujících přizpůsobení (např. vhodnými
druhy, odrůdami rostlin atd.). Zároveň
může obhospodařování lesů
zmírnit účinky změny klimatu, pokud zůstane zachována nebo bude
ještě posílena úloha lesů jako úložiště v koloběhu
uhlíku, a tím, že lesy poskytují biomateriály, které mohou fungovat jako
dočasná úložiště uhlíku nebo jako „uhlíkové náhražky“ materiálů
a paliv, které jsou velmi náročné na uhlík. EU nedávno přijala
pravidla započítávání, monitorování a podávání zpráv pro odvětví
využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)[14], podle
nichž budou členské státy například poskytovat informace o svých
plánech pro posilování propadů a snižování emisí souvisejících s
lesy. EU a členské státy rovněž přijaly závazky související s
LULUCF, které mají být splněny do roku 2020, kdy začne druhé období
závazků daných Kjótským protokolem. Lesy
rovněž zmírňují dopady extrémního počasí tím, že zmírňují
teploty a snižují rychlost větru a odtok vody. Strategické směry: Členské státy by
měly prokázat: – jakým způsobem chtějí zvýšit u svých
lesů potenciál zmírňování změny klimatu
prostřednictvím lepšího pohlcování a snižování emisí,
včetně kaskádové využívání dřeva, s ohledem na to,
že nový podprogram LIFE+ pro financování oblasti klimatu a rozvoje
venkova může propagovat a podporovat nové nebo existující
způsoby obhospodařování lesů, které omezují emise nebo zvyšují čistou biologickou
produktivitu (tj. odstraňování CO2). Měly by to
učinit do poloviny roku 2014 a v souvislosti se svými
informacemi o opatřeních LULUCF, – jakým způsobem zvýší u svých lesů schopnost
přizpůsobení a odolnost, a to na základě
opatření navržených v rámci strategie EU pro přizpůsobení
se změně klimatu [15]
a zelené knihy o ochraně lesů a souvisejících
informacích, například vyplňováním mezer ve znalostech
a začleněním adaptačních opatření do politik v
oblasti lesnictví.
3.3.4
Ochrana lesů a posílení ekosystémových
služeb
Lesy
poskytují ekosystémové služby, na nichž závisí venkovské
a městské komunity, a jsou domovem pro velké množství biologické
rozmanitosti. Jelikož se lesy potýkají s problémy, jako je
roztříštěnost stanovišť, šíření nepůvodních invazních
druhů, změna klimatu, nedostatek vody, požáry, bouře
a škůdci, je zapotřebí zvýšit jejich ochranu. Pravidla EU se
týkají přesunů některých rostlin, rostlinných produktů
a předmětů, které mohou ohrozit zdraví rostlin,
a obchodu s nimi. Cílem
úsilí o ochranu by mělo být zachovat, posílit a obnovit odolnost
a multifunkčnost lesních ekosystémů jakožto zásadní
součásti zelené infrastruktury EU, která poskytuje hlavní environmentální
služby a rovněž suroviny. Větší
důraz by měl být kladen spíše na předcházení
nepříznivým dopadům na lesy než na zmírňování
vzniklých škod a obnovu. Aby lesy byly schopny reagovat na budoucí
hrozby a tendence, musí být posílena genetická rozmanitost a je
třeba chránit ohrožené genetické zdroje. Některé
hrozby často mají přeshraniční charakter i účinky,
a proto je třeba zasáhnout na úrovni EU. Lesní
hospodářské plány nebo srovnatelné nástroje založené na zásadách udržitelného
obhospodařování lesů jsou
nejdůležitějšími nástroji při poskytování mnoha produktů
a služeb vyváženým způsobem. Tyto plány jsou ústředním prvkem jak
strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, tak i financování
rozvoje venkova EU. Tato strategie je zahrnuje a propaguje
a podporuje jejich využití. Strategické směry: Členské
státy: –
s pomocí Komise vytvoří koncepční rámec pro oceňování
ekosystémových služeb, který podpoří jejich začlenění
do účetních systémů na úrovni EU i vnitrostátní úrovni
do roku 2020. Budou vycházet z mapování ekosystémů a posouzení
stavu ekosystémů a jejich služeb, –
by měly udržovat a zlepšovat lesní porost, aby se zajistila
ochrana půdy a regulace kvality a kvantity vody prostřednictvím
integrace udržitelných postupů obhospodařování
lesů v programu opatření plánů povodí
podle rámcové směrnice o vodě a v programech rozvoje
venkova, –
by měly dosáhnout významného a měřitelného zlepšení stavu
zachování lesních druhů a stanovišť díky úplnému provedení
právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody
a zajištěním toho, aby národní lesnické plány přispívaly
k přiměřené správě sítě Natura 2000 do roku
2020. Měly by vycházet z budoucích pokynů týkajících se
sítě Natura 2000 a lesů, –
budou provádět strategický plán pro biologickou rozmanitost pro období
2011–2020 a dosáhnou svých aičijských cílů přijatých
v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti a budou se
opírat o budoucí společný rámec pro stanovení priorit v oblasti
obnovy, –
by měly zlepšit stav zachování lesního genetického materiálu (rozmanitosti
druhů lesních dřevin) a rozmanitost v rámci druhů
a populací. Komise je může podpořit zejména prostřednictvím
programu rozvoje venkova. Komise: –
bude monitorovat pokrok členských států, pokud jde
o přijímání národních lesnických plánů nebo rovnocenných
nástrojů a začleňování otázek biologické rozmanitosti
do těchto plánů, včetně cílů ochrany přírody
sítě Natura 2000, –
by měla spolu s členskými státy posilovat mechanismy ochrany
lesů před škůdci, a to na základě lepší
spolupráce se sousedními zeměmi, posílení výzkumu a probíhajícího
přezkumu systému rostlinolékařské péče, –
posoudí dopady a zváží možné rozšíření povinnosti uplatňovat
v rámci EU mezinárodní standard pro fytosanitární opatření
č. 15 pro dřevěné obalové materiály, –
poskytne příslušné informace a údaje, které má k dispozici,
stranám Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti
desertifikaci, aby podpořila provádění jejich akčních plánů
na ochranu lesů a půdy v oblastech, které jsou nejvíce
ohroženy znehodnocováním půdy a desertifikací. To bude
uskutečňovat zejména prostřednictvím Evropského střediska
údajů o lesích a Evropského datového půdního centra. Zlepšování
znalostní základny
3.3.5
Jaké lesy máme a jak se mění?
Posílení
základny znalostí o lesích je nutné, chceme-li pochopit komplexní
environmentální a společenské problémy, které musí řešit
odvětví lesnictví. Mapování ekosystémů a posouzení stavu
ekosystémů a jejich služeb vyžaduje lepší informace o lesích EU.
Příslušné proměnné a parametry budou harmonizovány
na úrovni EU, a sice na základě spolupráce mezi mezinárodními,
celoevropskými a vnitrostátními systémy sběru dat
a na základě podrobné analýzy problémů, s nimiž se EU
potýká. Programy EU, jako je LIFE+, by mohly pomoci
uvolnit potřebné zdroje. Komise
a členské státy vyvinuly modulární systém pro informace o lesích
a pokračuje i práce na informacích o biomase a biologické
rozmanitosti. Strategické směry: Komise a členské státy: – zřídí systém informací
o lesích v Evropě tím, že budou shromažďovat harmonizované
celoevropské informace o multifunkční úloze lesů a lesních
zdrojů a začlení různé informační systémy
(např. EFFIS[16])
a platformy údajů (např. EFDAC[17])
do dynamického modulárního systému, který spojuje údaje a modely
do aplikací, – sladí informace o lesích
EU tak, aby byly v prvé řadě založeny na údajích
shromažďovaných členskými státy, s požadavky na strukturu
údajů EU, např. INSPIRE[18],
SEIS[19]
a Copernicus[20],
a budou se řídit mezinárodními a regionálními postupy, – podpoří další rozvoj databáze
EU pro reprodukční materiály lesních dřevin, včetně
internetových odkazů na vnitrostátní registry a mapy, – zlepší a budou sdílet
informace o lesích a jejich monitorování a učiní je srovnatelnými,
přičemž budou stavět na úspěšných zkušenostech, jako
je EFFIS, zdraví lesů, statistika EU v oblasti lesnictví a EFDAC. Komise v úzké spolupráci
se zúčastněnými stranami: – vypracuje několik
modulů, např. pro lesy a přírodní škodlivé
činitele, jako jsou požáry a škůdci, pro lesy
a biohospodářství, pro lesy a změnu klimatu a lesní
a ekosystémové služby. Tyto moduly by mohly být prospěšné
pro statistiku EU v oblasti lesnictví a pro
integrované environmentální a hospodářské účetnictví pro lesy.
3.3.6
Nové a inovativní lesnictví a produkty
s přidanou hodnotou
Je
zapotřebí uceleného a ambiciózního výzkumného prostoru EU pro
oblast lesnictví, aby se podnítily inovace v tomto odvětví.
Tento výzkum by měl zohledňovat specifika lesů, například
dlouhé časové rámce. Rámcové
programy EU pro výzkum a vývoj podporují i odvětví lesnictví.
Odvětví lesnictví je více zastoupeno v sedmém rámcovém programu pro
výzkum a v programu Horizont 2020 v souladu s cílem strategie
biohospodářství pro Evropu[21].
Účelem je posílit udržitelnost tohoto odvětví a jeho přínos
pro hospodářství venkova prostřednictvím udržitelného obhospodařování
lesů, zlepšit jeho schopnost čelit biotickému
a abiotickému stresu a rozvíjet lepší výrobní systémy a produkty
lesnictví. Strategické směry: –
Komise bude pomáhat členským státům a zúčastněným stranám s
převáděním technologických a vědeckých znalostí do praxe v
lesnictví a na trh, zejména prostřednictvím programu Horizont 2020 a
evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské
produktivity a udržitelnosti, a podpoří vývoj nových produktů s vyšší
přidanou hodnotou, –
Komise a členské státy by měly spolupracovat na pokročilých
výzkumných a modelovacích nástrojích, aby vyplnily mezery v údajích a
znalostech a lépe porozuměly složitým otázkám týkajícím se sociálních,
ekonomických a environmentálních změn v souvislosti s lesy (např.
určení environmentálních prahových hodnot), –
Stálý výbor pro zemědělský výzkum (SCAR) bude využit k posílení
koordinace výzkumných a inovačních činností mezi EU,
členskými státy a zúčastněnými stranami, –
Komise zajistí, aby výsledky a osvědčené postupy byly
šířeny prostřednictvím struktury řízení lesů EU
a dalších příslušných fór. Posílení
koordinace a komunikace
3.3.7
Spolupráce na konzistentním řízení
a lepším pochopení našich lesů
Lesů
se týkají různé průřezové politické otázky a jejich cíle se
někdy liší. Koordinace, spolupráce a komunikace jsou proto nezbytné
k dosažení jednotnosti a soudržnosti politik. S členskými
státy byly projednány různé možnosti, jak zlepšit koordinaci
a provádění, včetně rámcové směrnice o udržitelném obhospodařování
lesů. Nicméně nebylo dosaženo žádné shody,
která by přesahovala dobrovolný přístup. V každém
případě se musí zlepšit vazby s politikami v oblasti lesnictví. Stávající
struktura řízení lesů EU[22]
se opírá o Stálý lesnický výbor[23]
(SFC). SFC by měl zůstat základním fórem pro jednání o všech
otázkách souvisejících s lesy, aby se zajistila koordinace
a soudržnost politik v oblasti lesnictví. Jsou však nutná zlepšení
k zajištění toho, aby SFC reagoval na podněty jiných
politik. SFC spolupracoval s poradní skupinou pro lesní hospodářství
a zpracování korku, výborem pro ochranu přírodních stanovišť
a skupinou odborníků pro řízení sítě Natura 2000, aby
společně připravili pokyny týkající se sítě Natura 2000
a lesů. Tato práce by mohla představovat jeden z osvědčených
postupů. Rovněž by bylo možné více se zaměřit na
úlohu SFC při zachování multifunkční úlohy lesů. Poradní
výbor pro otázky lesního hospodářství včetně zpracování korku[24] zůstane
hlavní mnohostrannou platformou pro diskuse o otázkách týkajících se
lesů a udržitelného obhospodařování lesů
a Poradní výbor pro dřevozpracující a papírenský průmysl [25] bude
i nadále hlavní platformou pro otázky týkající se průmyslových
hodnotových řetězců. Tato
tři fóra by měla být základem pro rozvoj této nové strategie a na
ni navazující opatření. Komunikace
představuje pro toto odvětví zvláštní výzvu, jelikož veřejnost
si obvykle není vědoma toho, jak velký význam má udržitelné obhospodařování
lesů, nebo jakými různými způsoby
odvětví lesnictví přispívá k ekologickému hospodářství. Strategické směry: – Komise zajistí, aby práce Stálého lesnického výboru vycházela
i z dalších politik EU, které mají význam pro lesy a odvětví
lesnictví, aby bylo zaručeno, že obhospodařování lesů v EU
zůstane multifunkční, – Komise a členské státy prozkoumají různé možnosti
lepší koordinace udržitelného obhospodařování
lesů, harmonizovaných informací o lesích
a spolupráce mezi členskými státy a s nimi, – Komise vytvoří síť evropských úřadů pro lesy
(národní soupisy lesů členských států) k vypracování
harmonizovaných kritérií pro údaje z těchto národních soupisů.
Plánuje se další práce prostřednictvím činností COST
a výzkumných projektů, – členské státy by měly zlepšit informovanost
veřejnosti o lesích a dřevě a vycházet při tom
z komunikační strategie EU pro lesnictví, kterou vypracoval SFC[26], – Komise dále posoudí vnímání lesů ze strany veřejnosti
(prostřednictvím průzkumu Eurobarometr do roku 2015).
3.3.8
Lesy z globálního hlediska
Na celoevropské
úrovni se pozornost soustředí na probíhající jednání
o vytvoření právně závazné dohody o lesích, kde EU hraje zásadní
úlohu. Prostřednictvím této dohody chce EU zlepšit udržitelné obhospodařování
lesů v celém regionu. Tato nová strategie
představuje vhodný prostředek k provedení této dohody. Na celosvětové
úrovni zaujímá EU čelní místo v boji proti odlesňování
a znehodnocování lesů. Podporuje udržitelné obhospodařování
lesů jako způsob ochrany biologické
rozmanitosti, boje proti desertifikaci a reakce na změnu
klimatu, které zároveň zajistí, aby lesní ekosystémy poskytovaly
produkty a služby. Tímto způsobem přispívá k trvale
udržitelnému rozvoji a k odstranění chudoby. Snižování emisí z
odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích (REDD+), prosazování
práva, správa a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT)[27] a
nařízení EU o dřevě [28]
mají tytéž cíle. Do roku 2015 přezkoumá Komise fungování
a účinnost nařízení EU o dřevě. Cílem
této strategie je zajistit soudržnost mezi politikami EU a členských
států a cíli a závazky týkajícími se problematiky lesů na mezinárodní
úrovni. Podporuje EU a členské státy tím, že stanoví jasné
a soudržné cíle. Strategické směry: Komise a členské státy: – zajistí soudržnost mezi politikami a závazky EU
a členských států týkajícími se problematiky lesů
na mezinárodní úrovni, – budou podporovat udržitelné obhospodařování
lesů v Evropě a v celosvětovém
měřítku a úlohu, kterou hrají lesy při přechodu
na ekologické hospodářství v souvislosti s rozvojovou spoluprací
a vnější činností EU, – zajistí nepřetržitou podporu celosvětovému úsilí v boji
proti nezákonné těžbě dřeva pomocí akčního plánu FLEGT, – budou podporovat rozvojové země v jejich úsilí
o zlepšení politik a předpisů týkajících se lesů, posílení
správy lesů, hodnocení a sledování lesních ekosystémů
a řešení příčin odlesňování a znehodnocování
lesů prostřednictvím REDD+. Komise: – posoudí environmentální dopad spotřeby EU u produktů
a surovin, které by mohly přispívat k odlesňování
a znehodnocování lesů mimo EU. V případě potřeby
zváží možnosti politiky při omezování těchto dopadů,
včetně vytvoření akčního plánu EU týkajícího
se odlesňování a znehodnocování lesů. Při tom
přihlédne k sedmému akčnímu programu EU pro životní
prostředí.
4
Převedení zásad do praxe: spolupráce
pro naše lesy a lesnictví
Komise
a členské státy v rámci svých příslušných pravomocí zajistí
provádění této strategie a na ni navazujících opatření se zvláštním
důrazem na zapojení zúčastněných stran. Aby
bylo možné stanovit jednotlivé fáze pro splnění cílů v oblasti
lesů do roku 2020 a zaměřit se na strategické
priority činností politik v oblasti lesů a lesnictví, bude
Komise spolupracovat se Stálým lesnickým výborem, aby se posílily vazby
se souvisejícími politikami EU. Pokud to bude nezbytné, bude spolupracovat
i s jinými výbory a fóry. Vzhledem k tomu, jak důležité
jsou finanční prostředky EU pro lesy a odvětví lesnictví,
je zapotřebí zlepšit kvalitu diskusí na úrovni EU. Budou
určeny i další oblasti, kde by členské státy měly vyvinout
větší úsilí, například prevence lesních požárů, boj proti
škůdcům a chorobám, podpora udržitelné produkce dřeva
a regionální či meziregionální spolupráce. Do
lesů a odvětví lesnictví se v současné době
investují značné finanční prostředky EU. Lesnická opatření
podle nařízení o rozvoji venkova jsou hlavním finančním zdrojem
této strategie (představují 90 % celkových prostředků EU na
financování lesů). Podle aktualizovaných plánů bylo v období
2007–2013 vyčleněno na lesnická opatření 5,4 miliardy EUR
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. I když to
bude záviset na plánech členských států pro rozvoj venkova,
podobnou úroveň výdajů jako v tomto období lze
očekávat i na období 2014–2020. Tyto výdaje by měly být
určeny na plnění cílů této strategie, a zejména na
zajištění toho, aby lesy v EU byly prokazatelně spravovány
na základě zásad udržitelného obhospodařování
lesů. LIFE+ podporuje ochranu přírody,
přizpůsobení se změně klimatu a potřeby v oblasti
poskytování informací a ochrany, strukturální fondy podporují projekty
soudržnosti a program Horizont 2020 podporuje výzkum a inovace,
včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru
v oblasti biotechnologických odvětví. Politiky rozvoje
a politiky týkající se změny klimatu poskytují financování
rovněž třetím zemím, zejména prostřednictvím rozvojových
fondů EU, REDD+ a FLEGT. Racionalizace dostupných zdrojů
a zlepšení koordinace mezi finančními prostředky EU
a členských států mohou přispět k lepšímu
provádění této strategie.
5
Závěry
Strategie
pro lesy a odvětví lesnictví je nezbytná, jelikož neexistuje žádná
společná politika EU v oblasti lesnictví ani žádný řídící rámec
pro otázky související s lesy. Vzhledem k tomu, že stále větší
počet politik EU má stále vyšší požadavky na lesy, je třeba
koordinovat odvětvové politiky. Je také zapotřebí dohodnout se na
ucelené strategické vizi pro otázky související s lesy a zajistit,
aby související politiky EU byly plně zohledněny v politikách
členských států v oblasti lesů. Tím se posílí schopnost
lesů a odvětví lesnictví reagovat na vývoj
v různých oblastech politik. Cílem
této strategie je učinit lesy a odvětví lesnictví zásadním
prvkem v úsilí o ekologické hospodářství a ocenit výhody, které lesy
mohou udržitelným způsobem poskytovat, a zároveň zajistit jejich
ochranu. Pro tyto účely je nezbytné pevné odhodlání a politická podpora
všech zúčastněných stran. Do roku
2018 bude proveden přezkum za účelem posouzení pokroku při
provádění této strategie. Evropský
parlament a Rada se vyzývají, aby schválily tuto strategii
a vyjádřily své názory na její provádění. [1] Na základě plánovaných referenčních
úrovní EU pro obhospodařování lesů předložených UNFCCC CMP.6. [2] 16 milionů podle odhadů vlastníků.
Zatímco počet soukromých vlastníků lesů je spíše vysoký, jejich
podíl na zalesněné ploše je relativně malý a často
roztříštěný. [3] Další podrobnosti jsou uvedeny v zelené knize
o ochraně lesů a souvisejících informacích (KOM(2010) 66). [4] Ministerial Conference on the Protection of Forests
in Europe (Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě).
Helsinki, 1993. [5] KOM(2011)
244 a COM(2012) 60. [6] Usnesení Rady ze dne 15. prosince 1998
o strategii EU v oblasti lesního hospodářství. [7] KOM(2006) 302. [8] Celoevropský politický proces pro udržitelné obhospodařování
lesů světadílu. [9] Podle zásady kaskádového využívání se dřevo
používá v tomto pořadí priorit: výrobky ze dřeva, prodloužení
jejich životnosti, opětovné použití, recyklace, bioenergie
a likvidace. [10] Závěry Evropské rady ze dne 7.–8. února 2013
o víceletém finančním rámci. [11] Vzhledem k tomu, že odvětví lesnictví
nespadá do oblasti působnosti přílohy I a článku 42
Smlouvy o fungování EU, plně se na ně vztahují všechna
pravidla hospodářské soutěže. [12] Zpracování dřeva, výroba nábytku, buničiny
a papíru a jejich přeměna, tisk (NACE Ch.s 16, 31, 17,
18.1). Jsou zahrnuty i relevantní aspekty těžby dřeva (NACE 02.2). [13] „Silnější evropský průmysl pro růst
a hospodářskou obnovu“ (COM(2012) 582 final) a „Integrovaná
průmyslová politika pro éru globalizace“ (KOM(2010) 614). [14] Rozhodnutí č. 529/2013/EU. [15] COM(2013) 216. [16] Informační systém EU o lesních požárech. [17] Evropské středisko údajů o lesích. [18] Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském
společenství (INSPIRE). [19] Sdílený informační systém o životním prostředí. [20] Program Evropské komise pro pozorování Země. [21] COM(2012) 60. [22] Byla popsána v pracovním
dokumentu útvarů Komise. [23] Rozhodnutí Rady 89/367/EHS. [24] Rozhodnutí Komise 2004/391/ES. [25] Rozhodnutí Komise 97/837/ES. [26] http://ec.europa.eu/agriculture/fore/publi/ [27] Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení
režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do EU. [28] Nařízení (EU) č. 995/2010.