12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/52

1.1

Jádrem evropské integrace jsou občané. Ve Zprávě o občanství EU za rok 2010 se zdůrazňuje, že občanství EU přináší občanům nová práva a příležitosti. Zpráva též upozorňuje na skutečnost, že osoby žijící v členských státech se nejvíce ztotožňují s právem volně se pohybovat a žít v EU: jde o možnost přejíždět mezi členskými státy EU, na kratší či delší dobu, za účelem práce, studia nebo odborné přípravy, cestovat obchodně či služebně či nakupovat v zahraničí (1).

1.2

Zpráva o občanství EU pro rok 2013 předkládá dvanáct nových opatření v následujících šesti oblastech za účelem dalšího odstraňování překážek, které stojí v cestě tomu, aby občané EU využívali svá práva EU, včetně práva volného pohybu přes hranice EU. Patří sem (2):

1.3

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh Evropské komise (EK), jehož předmětem je nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012, COM(2013) 228 final – 2013/0119 (COD).

1.4

Tento návrh je v souladu se zprávou o občanství EU, neboť zavádí opatření, která usnadní možnost občanů EU skutečně využívat podstatu práv, která jim přísluší coby občanům EU.

1.5

Jakkoli Lisabonská smlouva a Listina základních práv EU posílily občanská práva zakotvená v Maastrichtské smlouvě, včetně práva volně se pohybovat a pobývat v EU, nedošlo k odpovídající reformě administrativního procesu, který má využití tohoto práva zajišťovat. Zavedení apostily – formality vycházející z Haagské úmluvy z roku 1961, jejímž cílem bylo usnadnit pohyb přes hranice států ve světě bez technologií - neodpovídá skutečnosti, že EU nemá hranice, a namísto usnadnění spíše ztěžuje uplatňování občanského práva EU na volný pohyb v Evropské unii.

1.6

Zjednodušení následujících některých veřejných listin v EU dle znění návrhu je důležitým opatřením, které přinese soudržnější právní rámec, jenž usnadní právo na volný pohyb v EU:

Zjednodušení těchto veřejných listin nepochybně podpoří volný pohyb občanů a podniků, protože dále posílí obchodování na vnitřním trhu a pro občany všech členských států bude také jednodušší získání těchto listin.

1.7

Zavedení zjednodušeného rámce pro přijímání některých veřejných listin až na místní úroveň správy je třeba považovat za významný politický nástroj, neboť:

1.8

EHSV vyjadřuje politování nad skutečností, že reformy obsažené v návrhu, jehož cílem má být usnadnění výkonu práva na volný pohyb v EU pro občany a podniky, přicházejí 20 let po vzniku občanství EU a 42 let od podpisu Haagské úmluvy. EU nepostupovala souběžně s rozvojem technologií, jež mohly být využity ke snížení nebo odstranění zátěže sužující občany a podniky při uplatňování jejich práva na volný pohyb. EHSV zdůrazňuje, že důležitým nástrojem, který by měl být razantněji nasazen na podporu občanů EU při uplatňování jejich základních práv, je systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI).

1.9

EHSV tudíž dochází k závěru, že politická doporučení EK týkající se:

1.10

EHSV doporučuje:

2.1

Stockholmský program z roku 2009 pod názvem „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (6) zdůraznil význam vytvoření účinného občanství Unie a postavil občany do centra politik EU v oblasti spravedlnosti. Související akční plán (7) tento mandát potvrdil a stanovil, že dobře fungující evropský soudní prostor „by měl sloužit občanům a podnikům k podpoře hospodářské činnosti na jednotném trhu (…)“. Ve své reakci EK ve Zprávě o občanství za rok 2010 potvrdila svůj závazek zjednodušit volný oběh veřejných listin v rámci EU a v prosinci 2010 představila veřejnosti konkrétní vizi v zelené knize „Méně správních úkonů pro občany: Podpora volného pohybu veřejných listin a uznávání účinků dokladů osvědčujících osobní stav“ (8).

2.2

Vedle toho byl přijat Akt o jednotném trhu (9), jehož cílem je posílit důvěru občanů ve vnitřní trh a maximalizovat jeho potenciál hybné síly růstu hospodářství EU. To si mimo jiné vyžádalo odstranění nepřiměřených překážek, které brání občanům a podnikům v požívání svobod vnitřního trhu. Jedním z ústředních principů Aktu o jednotném trhu II (10) je rozvíjení mobility občanů a podniků v EU.

2.3

Akční plán EK pro evropské právo obchodních společností a správu a řízení společností (11) se pak soustřeďuje na podporu evropských podniků, zejména v oblasti posilování právní jistoty přeshraničních operací. Digitální agenda pro Evropu (12) odkazuje na návrhy právních předpisů týkajících se elektronické identifikace a elektronických podpisů (13), včetně zavedení regulačního rámce pro společné správní formality související s elektronickou identifikací občanů a podniků.

2.4

V nedávno přijatém Akčním plánu podnikání 2020 (14) se zdůrazňuje, že snížení nadměrné regulační zátěže se i nadále řadí k nejvyšším prioritám politické agendy EK. Akční plán vyzývá k odstranění nebo snížení byrokracie pro všechny podniky všude tam, kde to bude možné, zvláště pak pro mikropodniky. Omezování byrokracie, zjednodušování postupů přeshraničního používání a přijímání veřejných listin mezi členskými státy, jakož i harmonizace souvisejících pravidel přispívají ke všem opatřením, jejichž cílem je dosáhnout vytvoření Evropy občanů a dobře fungujícího jednotného trhu pro podniky EU.

2.5

Ve Zprávě o občanství EU za rok 2010 se zdůrazňuje, že občanství EU přináší občanům nová práva a příležitosti. Zpráva též upozorňuje na skutečnost, že osoby žijící v členských státech se nejvíce ztotožňují s právem volně se pohybovat a žít v EU: jde o možnost přejíždět mezi členskými státy EU, na kratší či delší dobu, za účelem práce, studia nebo odborné přípravy, cestovat obchodně či služebně či nakupovat v zahraničí. Zpráva o občanství EU pro rok 2013 předkládá dvanáct nových opatření v následujících šesti oblastech za účelem dalšího odstraňování překážek, které stojí v cestě tomu, aby občané EU využívali svá práva EU, včetně práva volného pohybu a podnikání přes hranice EU. Patří sem (15):

2.6

Jakkoli Lisabonská smlouva a Listina základních práv EU posílily občanská práva zakotvená v Maastrichtské smlouvě, včetně práva volně se pohybovat a pobývat v EU, nedošlo k odpovídající reformě administrativního procesu, který má využití tohoto práva zajišťovat. V EU přetrvává roztříštěný právní rámec, kdy členské státy nadále uplatňují správní formality, jako je předložení apostily k ověření pravosti kopií a překladů, přičemž tato formalita byla zakotvena v Haagské úmluvě z roku 1961 za účelem usnadnění pohybu mezi státy. Jedná se o formalitu, která neodpovídá skutečnosti, že EU nemá hranice, a tudíž namísto usnadnění spíše ztěžuje uplatňování občanského práva EU na volný pohyb v Evropské unii.

2.7

Dnes musejí například občané, kteří se stěhují do jiného členského státu, vynaložit mnoho času a peněz na ověření pravosti veřejných listin z členského státu původu. Je zřejmé, že podniky i občané bezpochyby budou mít prospěch z rámce tvořeného konsistentními a transparentními pravidly pro určité veřejné listiny, které jsou nezbytně důležité pro tok zboží, služeb a osob v EU a na jednotném trhu.

2.8

EU nepostupovala souběžně s rozvojem technologií, jež lze využít ke snížení nebo odstranění zátěže sužující občany a podniky při uplatňování jejich práva na volný pohyb. EHSV je si vědom skutečnosti, že systém IMI v podobě internetové aplikace, která vnitrostátním, regionálním a místním orgánům umožňuje pohotovou a snadnou komunikaci s jejich protějšky v zahraničí, je vhodnou informační a telekomunikační platformou, která usnadní správní spolupráci, jakmile bude návrh proveden. Systém IMI se také stane důležitou zásobárnou šablon pro nejčastěji používané vnitrostátní veřejné listiny v EU včetně jejich překladů do všech úředních jazyků Unie na podporu orgánů, které nedisponují dostatečnou jazykovou odborností k posouzení správnosti či kvality překladů veřejných listin, jež jsou jim předkládány (16).

2.9

EHSV vyjadřuje politování nad skutečností, že reformy obsažené v návrhu, jehož cílem má být usnadnění výkonu práva na volný pohyb v EU pro občany a podniky, přicházejí 20 let po vzniku občanství EU a 42 let od podpisu Haagské úmluvy.

3.1.1

EHSV souhlasí, že definice „veřejných listin“ dle čl. 3 odst. 1 pokrývá důležité veřejné listiny týkající se práv občanů a podniků EU.

3.1.2

EHSV však zdůrazňuje, že veřejné listiny vymezené v návrhu by měly být prvními z řady veřejných listin, které by se měly stát předmětem zjednodušení zaměřeného na posílení vnitřní mobility EU, přeshraničních činností a fungování jednotného trhu EU.

3.1.3

EHSV zdůrazňuje, že budoucí snahy o zjednodušení týkající se veřejných listin by se měly zaměřit na důležité veřejné listiny, jako jsou listiny týkající se vnitrounijní mobility pracovníků (jež je zásadní pro rozvoj přeshraničního podnikání a obchodu) či osob s určitým postižením, nespadají-li tyto veřejné listiny do oblasti působnosti jiných směrnic EU. Mezi tyto veřejné listiny mohou patřit například vnitrostátní osvědčení o dosaženém vzdělání nebo veřejné listiny týkající se sociálního zabezpečení.

3.2.1

EHSV zdůrazňuje, že stávající požadavky na předložení apostily vycházejí z mezinárodních postupů, a neodpovídají tedy vývoji v EU coby jednotného trhu. Existuje přibližně 12,5 milionu občanů EU, kteří žijí v jiném členském státě než ve vlastním a přes 380 tisíc mikropodniků a malých a středních podniků EU provozuje podnikání s přesahem za hranice členských států, kde se při pohybu z jednoho členského státu do druhého či při přeshraničním podnikání neustále potýkají s administrativní zátěží a zbytečnou byrokracií. Tento stav věcí není projevem EU bez hranic.

3.2.2

EHSV proto souhlasí s cílem návrhu EK vyjmout veřejné listiny z oblasti působnosti právních a správních požadavků platných v členských státech. EHSV považuje tuto fázi za první krok trvalého programu zjednodušování veřejných listin.

3.2.3

EHSV souhlasí, že by měla být zahrnuta ustanovení zajišťující nutnou míru ověření tam, kde vznikne důvodná pochybnost. EHSV uznává, že se vyskytnou případy, kdy bude nutná správní koordinace členských států k ověření pravosti veřejné listiny nebo její kopie.

3.2.4

EHSV důrazně podporuje zásadu, že občan či podnik by měli být co nejlépe informováni o rozsahu osvobození předložených veřejných listin od všech forem legalizace či podobné formality. Tato jistota by občanům či podnikům umožnila aktivně plánovat činnost, a dosáhnout tak zvýšení hmotného i nehmotného prospěchu a zisku, o němž se hovoří v posouzení dopadu EK (17).

3.2.5

EHSV konstatuje, že ve stávajícím systému 99 % přibližného ročního počtu 1,4 milionu apostil předložených pro vnitřní potřeby EU nečiní potíže. EHSV se proto domnívá, že politická možnost správní spolupráce, kterou EK nabízí (opírající se o systém IMI v případech důvodné pochybnosti o pravosti veřejných listin, s podporou vícejazyčných formulářů), by měla přinést lepší výsledky.

3.2.6

EHSV doporučuje jednoznačnou definici „důvodné pochybnosti“ uvedené v návrhu EK a odstranění nejistoty. EHSV navrhuje následující změnu:

3.2.7

V případě, že členský stát s ohledem na důvodnou pochybnost dle této nové definice oficiálně požádá o informace příslušné orgány členského státu, kde byla listina vydána, výslovně informuje příslušnou osobu o důvodech podání této žádosti.

3.2.8

EHSV věří, že jakmile bude systém IMI zaveden ve všech členských státech a z průběžných zpráv vyplyne, že systém je stabilní a funkční, přičemž pracovníci v členských státech nabyli potřebné znalosti, budou žádosti o správní koordinaci mezi členskými státy mnohem efektivnější než maximální lhůta jednoho měsíce zakotvená v návrhu. EHSV proto doporučuje, aby EK v případě, že výsledky prokáží takto výrazné zlepšení, zkrátila stanovenou lhůtu na dva týdny. Taková změna vyšle silné poselství občanům i podnikům o tom, že EU se skutečně snaží zajistit efektivní občanství EU a zaměřit politiky EU právě na občany.

3.2.9

EHSV považuje za důležité vytvořit vyrovnaný systém odpovědnosti, jenž by hodnotil efektivitu členských států při provádění návrhu. EHSV doporučuje, aby EK každoročně prováděla referenční srovnávání provádění v členských státech.

3.6.1

EHSV souhlasí, že výměna a předávání informací a dokumentů prováděné členskými státy slouží ke specifickému účelu, jímž je umožnit orgánům ověřit pravost veřejných listin prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (článek 19). Výbor rovněž souhlasí s tím, že členské státy informují Komisi o určení jednoho nebo více ústředních orgánů a o veškerých následných změnách uvedených informací, a dále že Komise tyto informace zveřejní (článek 20). Závěrem EHSV souhlasí s tím, že Komise nejpozději jednou za tři roky předloží Evropskému parlamentu zprávu o uplatňování tohoto nařízení (článek 21).

3.6.2

EHSV zdůrazňuje, že článek 19 s názvem „Ochrana údajů“ musí zajistit, aby výměna a přenos informací a dokumentů členskými státy dle návrhu odpovídaly zásadám EU pro ochranu údajů.