12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/58

1.1

EHSV iniciativu Komise celkově vzato podporuje, zejména úsilí věnované boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, přestože se domnívá, že obsah tohoto sdělení nenaplňuje ambice obsažené v názvu „Přehodnocení vzdělávání“.

1.2

Stávající hospodářská a sociální krize determinuje rozpočtové možnosti zemí Evropské unie, a zejména těch, které provádějí programy rozpočtových úprav, přičemž tuto situaci dále zhoršilo snížení rozpočtu Unie samé. EHSV varuje, že škrty prováděné v rozpočtech na vzdělání promění iniciativy a návrhy považované za nezbytné v pouhá prohlášení o dobrých úmyslech.

1.3

Při vědomí toho, že existují významné nedostatky ve vzdělávacích soustavách, jakož i potíže v souvislosti s propojením mezi školou a prací, k jejichž překonání vyzývá, přichází EHSV s několika doporučeními:

2.1

Otázkami vzdělávání se EHSV zabýval již mnohokrát, a proto vítá, že Evropská komise ve svém sdělení uvádí, že „investice do vzdělávání a odborné přípravy (…) má zásadní význam pro podporu růstu (…) a produktivity“ (1). Rovněž sdílí znepokojení, které se v dokumentu projevuje v souvislosti s významnými změnami, k nimž dochází na evropských trzích práce a které způsobují, že vzniká stále silnější potřeba přehodnotit vzdělávací systémy, s cílem překonat jejich chyby či nedostatky.

2.2

EHSV přispěl v rámci mnoha svých stanovisek (2) k uznání vzdělávání jakožto jednoho ze základních lidských práv, přičemž ve všech těchto stanoviscích uváděl, že hlavním cílem vzdělávání je i nadále formovat občany a občanky takovým způsobem, aby byli svobodní, kritičtí, samostatní a schopní podílet se na rozvoji společnosti, v níž žijí, a aby si byli vědomi toho, že sdílejí hodnoty a kulturu.

2.3

Výbor je přesvědčen, že v rámci odborné přípravy učitelů je třeba věnovat pozornost moderním komunikačním dovednostem, což by mělo napomoci k tomu, aby byla doba strávená ve škole případná a zajímavá (3).

2.4

EHSV souhlasí také s tím, že je naléhavě nutné nalézt soudržná a průřezová politická řešení některých klíčových problémů, mezi něž patří nadále častý výskyt předčasného ukončení školní docházky v Evropě, nedostatečné zapojení pracovníků a pracovnic do celoživotní odborné přípravy, miliony žen a mužů s nízkou úrovní vzdělání, nedostatečná znalost čtení u dětí mladších 15 let a vysoká míra nezaměstnanosti mládeže v některých zemích EU.

2.5

EHSV se však obává toho, že příznivé zaměření iniciativ navrhovaných ve sdělení je v ostrém rozporu se skutečným stavem v evropských zemích procházejících krizí. Rozpočtové škrty, zejména v případě zdrojů určených na vzdělávání a na přípravu, mohou ohrozit odstranění základních nerovností a podporu kvalitního vzdělávání přístupného všem (4).

2.6

Přestože odpovědnost za oblast vzdělávání spadá do kompetence členských států, může Evropská unie rovněž sehrát významnou roli prostřednictvím otevřené metody koordinace mezi různými ministry školství, prostřednictvím mechanismů sběru údajů na evropské úrovni a prostřednictvím evropských vzdělávacích iniciativ, jako jsou boloňský proces, kodaňský proces, komuniké z Brugg, evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS), evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), evropský rámec kvalifikací (EQF) a evropské standardy a pokyny pro zajištění kvality (ESGQA) (5).

2.7

Znepokojení, které vyjadřuje značná část občanské společnosti v souvislosti s nepoměrem mezi reálnými dovednostmi mladých a potřebami podniků, s nesnadným přechodem ze školy do zaměstnání a rovněž se situací v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, je odůvodněné, a je proto třeba jej překonat. Proto EHSV zvláště vítá rozhodnutí EK posílit součinnost vzdělávání a zaměstnanosti při prosazování společných iniciativ a akcí zaměřených na hladký přechod ze školy do zaměstnání, snížení překážek mobility v EU, pozitivní vliv na fungování trhu práce a zaručení rovných příležitostí. EHSV vybízí Komisi a členské státy, aby v tomto úsilí nadále pokračovaly a aby současně chránily evropský sociální model a posilovaly sociální soudržnost.

2.8

EHSV vítá nový rámec opatření pro zaměstnanost mladých lidí, který vypracovali sociální partneři jako klíčovou součást společného pracovního programu na období 2012–2014 a který poprvé představili na trojstranné sociální vrcholné schůzce dne 14. března 2013.

3.1

Výbor vítá skutečnost, že Komise věnuje zvláštní pozornost potírání nezaměstnanosti mladých ve čtyřech klíčových oblastech: vysoce kvalitní vzdělávání a příprava, začlenění praktické pracovní odborné přípravy, zahrnutí duálních systémů odborné přípravy a výuky a posílení partnerství s cílem dosáhnout společného cíle.

3.2

Název sdělení naznačuje ambici, kterou jeho obsah neodráží, zřejmě proto, že se Komise rozhodla zaměřit svůj rozbor na jediný cíl. EHSV se však domnívá, že při analýze bylo možné zajít dále a zabývat se palčivými otázkami / výzvami, jako jsou současná demografická situace v Evropě, energetika a migrace, jež by vyžadovaly komplexnější odpovědi. V budoucnu bude rovněž nutné zohlednit další podněty, jež nedávno vzešly kupříkladu z OSN a UNESCO (6).

3.3

S ohledem na návrh Komise EHSV upozorňuje na úskalí spojená s názorem, že vzdělávání představuje pouhý nástroj k rozvoji dovedností zaměřených výlučně na trh práce a ke zvýšení zaměstnatelnosti (7). EHSV potvrzuje své přesvědčení, že zaměstnatelnost závisí nejen na získávání základních kompetencí a praktických zkušeností, ale také na kvalitách a přístupech, jako je aktivní občanství, osobní rozvoj a pohoda. Zaměstnatelnost tak sice může být považována za cíl, jejž je třeba naplňovat v rámci přehodnocování vzdělávání, ale nesmí být interpretována v příliš úzkém slova smyslu.

3.4

EHSV připomíná, že mají-li se beze zbytku splnit cíle v oblasti vzdělávání, musí investice do tohoto odvětví doprovázet zavedení politik zaměřených na oblast práce, sociálních podmínek a hospodářství a podporujících udržitelný růst a blahobyt. EHSV již dříve doporučil EU a členským státům, aby se, zvláště v podmínkách krize, provedla revize nebo neregresivní aktualizace politik souvisejících se zaměstnaností, kvalitními veřejnými službami a se zaměřením na specifické skupiny (děti, osoby se zvláštními potřebami, migranty atd.) a aby všechny tyto politiky prosazovaly hledisko rovnosti pohlaví i plné zapojení organizované občanské společnosti (8).

3.5

Uznání existence jisté nerovnováhy mezi dovednostmi, které v současné době požaduje trh práce, a těmi, které mají mladí lidé a pracovníci obecně, zdůrazňuje naléhavost provázání světa vzdělávání se světem práce s cílem překonat tento rozpor, ačkoliv současně také platí, že čas věnovaný vzdělávání a čas věnovaný práci nejsou identické ani takové být nemohou.

3.6

EHSV vítá nedávné rozhodnutí Evropské rady zahájit iniciativu „záruka pro mladé“, jejíž cílem je zaručit všem mladým lidem do 25 let nabídku slušné práce, doplňující vzdělávání či odbornou stáž během 4 měsíců od ukončení studia nebo v počáteční fázi nezaměstnanosti.

3.7

Nicméně EHSV upozorňuje na skutečnost, že současná úroveň nezaměstnanosti dopadá nejen na mladé, ale i na starší pracovníky. Bylo by proto třeba využít vědomostí těchto pracovníků, a to nejen k tomu, aby pomáhali mladým lidem se začleňováním do světa práce, ale i tak, že budou přenášet své znalosti získané na základně různých zkušeností.

3.8

Výbor lituje, že v tomto sdělení Komise nevyužila příležitost k uznání úlohy, kterou může plnit neformální vzdělávání jako doplněk vzdělávání formálního, a upozorňuje na výzvu účastníků sympózia ve Štrasburku, aby byl zahájen společný dlouhodobý a střednědobý proces, který by vyústil v uznání neformálního vzdělávání v Evropě (9).

4.1.1

EHSV sdílí názor Komise, že „je třeba zaměřit úsilí na rozvoj průřezových dovedností … zejména podnikatelských dovedností“, domnívá se však, že prvním krokem musí být, že všichni dosáhnou znalosti nebo dovednosti základní. Rovněž souhlasí, že studiu cizích jazyků se musí i nadále věnovat zvláštní pozornost. Mladý člověk, který získá dobré základní a průřezové kompetence (týmová práce, znalost několika jazyků, používání nástrojů výpočetní techniky, schopnost udělat si a vyjádřit názor, schopnost účastnit se rozhodovacího procesu atd.), se asi snadněji zapojí do trhu práce a obstojí v podnikové sféře.

4.1.2

„Podnikatelské dovednosti“, jež by se mohly přesněji nazývat „podnikavost“, představují bezesporu významný prvek, pokud ovšem jejich výhradním cílem nebude vytváření podniků. Bez podnikavosti je to v životě těžké, zejména v tak složité době, jakou nyní prožíváme. Proto je žádoucí, aby byly tyto dovednosti začleněny do politik a vzdělávacích programů.

4.1.3

K rozvoji podnikatelského ducha nad rámec studijních programů může být důležitá možnost vykonat praxi v podnicích nebo v některé organizaci i podpora účasti podniků a organizací na iniciativách rozvíjených školami. Komise a členské státy by měly transparentnějším způsobem upřesnit, co znamená spravedlivý přístup k přiměřené výuce a k programům přípravy na pracovní život, a stanovit souvislý soubor ukazatelů, jenž umožní porovnat různé úrovně a posoudit výsledky, za účasti sociálních partnerů a občanské společnosti.

4.1.4

Nicméně EHSV věří, že veškerý potenciál podnikatelského ducha lze rozvinout, pouze pokud bude doprovázen duchem týmové spolupráce, jejž by měla škola u dětí a mládeže rovněž podněcovat.

4.1.5

Výuka vědeckých, technických, inženýrských a matematických oborů (tzv. předmětů STEM (10)) si musí i nadále zasluhovat zvláštní pozornost ze strany vzdělávacích systémů, protože pokračuje ve středu společnosti, jíž dominují technologie a technologický rozvoj, a protože poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících s bohatými vědeckými znalostmi stále poroste (11). Je však důležité, aby se k těmto tématům přistupovalo přátelštější, tvořivější a tím i přitažlivější formou, která by rovněž usnadnila větší a lepší rovnováhu v zastoupení pohlaví (12).

4.1.6

Dokument nezmiňuje dopady krize, politiky přizpůsobení vědě a výzkumu, ba ani subjekty těchto politik (výzkumníky, akademické pracovníky, univerzity). Nezabývá se ani únikem mozků, k němuž v současné době v několika zemích EU dochází. EHSV se v několika svých stanoviscích (13) vyjádřil v tom smyslu, že je velmi důležité nadále usilovat o úplné vytvoření Evropského výzkumného prostoru; prohlásil také, že volný pohyb výzkumníků, vědeckých poznatků a technologií musí představovat tzv. „pátou svobodu“ v rámci vnitřního trhu.

4.2.1

EHSV sdílí obavy Komise z nepoměru, který existuje mezi vzděláváním a trhem práce. Je zřejmé, že vzdělávací systém bez napojení na trh práce může totiž vést k neúplným kvalifikacím, či ještě hůře k nezaměstnanosti (14). EHSV souhlasí, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost revizi odborného vzdělávání a přípravy a zlepšit porozumění souvislostem mezi vzděláváním a odbornou přípravou na jedné straně a trhem práce na straně druhé, tak aby skutečně odpovídaly jeho potřebám, a zdůrazňuje význam účasti sociálních partnerů a organizované občanské společnosti pro vytvoření odborné přípravy, která by odpovídala trhu práce (15).

4.2.2

Vzdělávání a certifikace dovedností v oblasti IKT má značný význam pro trh práce, a proto je důležité investovat do vhodných programů, které zaručí tyto dovednosti, na úrovni odborné a vysokoškolské výuky, zejména pokud jde o mladé ženy. EHSV podporuje návrh evropské značky kvality pro průmysl, vzdělávání a certifikaci v oblasti IKT.

4.2.3

EHSV znovu potvrzuje právo všech disponovat škálou znalostí a dovedností, které by jim umožňovaly plné zapojení do pracovního a sociálního života. Právo na odbornou přípravu nelze přiznávat jen mladým, kteří směřují na trh práce, nýbrž všem pracovníkům, tak aby jejich znalosti zůstaly aktuální a oni byli schopni reagovat na výzvy v podobě probíhajících změn. Zaměstnatelnost se netýká pouze mladých.

4.2.4

Výuka na pracovišti, a zejména duální systémy, propojující výuku ve třídě s praxí na pracovišti, mohou sehrát významnou roli v rámci změn nutných pro vytváření pracovních míst (16), musejí být ovšem součástí vzdělávacího systému, což vyžaduje vyjasnění rolí různých aktérů. Vedení osvěty ve školách a podnicích k tomuto způsobu výuky má stěžejní význam (17).

4.3.1

Uznat, že se paradigma nevídanou rychlostí mění (přechod od průmyslové společnosti ke znalostní společnosti a od ní ke společnosti fungující po síti), vyžaduje vyšší míru tvůrčího a inovačního přístupu, při níž je třeba usouvztažnit různé oblasti života/aktivit, uznat a zhodnotit dosažené úspěchy, budovat mosty mezi kulturou, všeobecným a profesním vzděláváním a trhem práce, podpořit doplňkovost neformálního a formálního vzdělávání a zároveň rovnost příležitostí.

4.3.2

Podporovat výuku je smysluplné, pokud se jednotlivcům k tomu poskytnou potřebné podmínky a pokud to nebude záviset výlučně na úsilí, jež každý jednotlivec může a musí vyvinout. Jinak budou odvětví, která jsou sama o sobě nejvíce znevýhodněná či marginalizovaná, nadále kolektivním způsobem vyloučená. Z toho důvodu EHSV s rostoucími obavami konstatuje, že účast ve výukových programech pro dospělé je velmi nedostatečná: průměrná účast dospělých na celoživotním učení v EU činí podle Komise 8,9 % a v 7 členských státech dosahuje pouze 5 %.

4.3.3

Je zapotřebí výrazně zlepšit postupy uznávání znalostí získaných mimo školu (neformální vzdělávání), které jsou v současnosti příliš formální. Je rovněž nutné zdůraznit, že příslušná rozhodnutí je třeba přijímat v součinnosti se zúčastněnými sociálními partnery a dalšími organizacemi občanské společnosti a že kvalitu tohoto uznávání musí zaručit stát. Postupy pro uznávání mohou účinněji přispět ke zviditelnění přínosů neformálního vzdělávání, zejména v očích sociálních partnerů. Taktéž je důležité co možná nejrozsáhleji a nejsrozumitelněji informovat o způsobech uznávání a ověřování dovedností, aby se zajistil jejich užitek pro všechny.

4.3.4

V dobách vysoké míry nezaměstnanosti, zejména mladých, je potřeba otevřeněji a pružněji přehodnotit získávání dovedností zásadní výzvou pro Evropu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Přijmout tyto výzvy pro členské státy mimo jiné znamená:

4.3.5

EHSV znovu opakuje, že je nutné přijmout společné normy a zásady umožňující stanovení kritérií kvality a zavést systémy zajišťující uznávání, platnost a zhodnocení neformálního vzdělávání. Rovněž je nutné poskytovat co nejrozsáhlejší a nejkomplexnější informace o způsobech uznávání a zhodnocení získaných znalostí v tom smyslu, aby z nich měli užitek ti, kdo je nabyli, ale rovněž aby se podněcovali k získání dalšího vzdělání ti, kdo je potřebují. Výbor podporuje záměr Komise vytvořit evropský prostor dovedností a kvalifikací, který umožní větší soulad a transparentnost v uznávání kvalifikací a dovedností v rámci EU.

4.4.1

EHSV stejně jako Komise uznává nezbytnou úlohu učitelů a vychovatelů při zlepšování vzdělávacích činností a podněcování dětí a mládeže k získávání dovedností nutných k tomu, aby mohly čelit výzvám globalizace. Z toho vyplývá, že investovat do přípravy a náboru kvalitních učitelů a vychovatelů představuje nezbytnou a pozitivní strategii.

4.4.2

Tvrdíme-li, že na kvalitních učitelích a vychovatelích záleží, neznamená to, že pouze jejich působení je zásadní pro proces učení žáků. Nelze totiž podceňovat ani sociálně ekonomické podmínky, v nichž tento proces probíhá.

4.4.3

V kontextu rozsáhlých a hlubokých hospodářských, sociálních a technologických změn je nutné na učitelskou profesi pohlížet jako na klíčový prvek v rámci prosazování vysoce kvalitního vzdělávání, které bude schopno přizpůsobit se požadavkům naší doby, a proto jsou zlepšování akademické a odborné přípravy učitelů a poskytování přiměřených platových a kariérních podmínek tak, aby se tato profese stala přitažlivější pro mladé, životně důležité pro dosažení tohoto cíle. Taktéž je nanejvýš důležité zajistit vyváženost pohlaví při náboru učitelů.

4.4.4

Výbor poukazuje na skutečnost, že při náboru učitelů je vhodné zohlednit různorodost, zejména co se týče etnického původu, kultury, náboženství, věku atd. Kromě toho je v kontextu volného pohybu osob a migrace velmi důležité posílit jazykové znalosti a dovednosti v oblasti mezikulturní komunikace, a to jak u dětí a mladých lidí, tak mezi vyučujícími, s cílem zlepšit spolupráci i v případě odlišných mateřských jazyků. Vyučujícím musí být poskytována vhodná odborná příprava, aby byli schopni pracovat se studenty, kterým hrozí předčasné ukončení školní docházky nebo jsou v tísni, v sociálně rizikových oblastech nebo na pokraji vyloučení. Jsou tedy zapotřebí učitelé schopní integrace do prostředí podporujícího multikulturní a komplexní učení (18).

4.5.1

EHSV vítá, že se Komise zavázala věnovat větší pozornost financování vzdělávání a že s nejvýznamnějšími aktéry zahájila diskuzi o přínosech investic do vzdělání (19). Podporuje rovněž záměr analyzovat se sociálními partnery zvýšení nabídky možností kvalitní odborné přípravy na pracovišti.

4.5.2

EHSV považuje za pozitivní, že členské státy podporují diskuzi na vnitrostátní úrovni o mechanismech udržitelného financování vzdělávání a odborné přípravy. Nicméně navzdory této pozornosti v mnoha členských státech financování vzdělávání a odborné přípravy klesá (20). EHSV zdůrazňuje význam široké a trvalé účasti sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti na celém tomto procesu. Výbor vítá snahy zapojit soukromý sektor do spolufinancování vzdělávání, zejména odborného vzdělávání a přípravy, avšak současně doporučuje, aby byla v takových případech zavedena jasná kritéria sdílené odpovědnosti různých sektorů (veřejného, soukromého a dalších). Nesmí to znamenat zánik odpovědnosti státu za národní i mezinárodní závazky, že zajistí náležité financování a kvalitní vzdělání pro všechny (21).

4.5.3

EHSV potvrzuje a je přesvědčen o významu, jaký mají pro mobilitu mládeže programy jako Erasmus, Erasmus Mundus a Mládež v pohybu, jejichž podíl na osobním rozvoji a rozvoji dovedností a schopností mladých lidí uznávají všichni. Z toho důvodu je třeba posílit jejich financování v novém víceletém finančním rámci a rovněž zlepšit výběrové řízení účastníků s cílem zajistit rovné, spravedlivé a účinné podmínky pro všechny a prostřednictvím programů povzbuzovat určité specifické rizikové skupiny k účasti na těchto iniciativách či nabízet řešení k překonání překážek souvisejících s finančními zdroji a s požadavky na kvalifikaci, s nimiž se potýká řada studentů a mladých lidí.

4.6.1

EHSV se s Komisí shoduje na významu posílené spolupráce s různými sociálními aktéry a skupinami na poli vzdělání a odborné přípravy; sdružení umožňují obohacující výměnu zkušeností a představují příležitost k tomu, aby se do vzdělávacího procesu mohl zapojit každý, kdo může poskytnout nebo aktualizovat specifické dovednosti, zejména takové, jež poptává trh práce.

4.6.2

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zapojit všechny zainteresované strany (mládežnické a komunitní organizace, školy a učitele, rodiče a opatrovníky, podniky a odbory, orgány místní a regionální samosprávy a další, celostátní orgány veřejné moci) do života školy a stanovit jasné cíle, provádět pravidelná hodnocení a disponovat dostatečnými prostředky k zajištění udržitelnosti. EHSV vyjadřuje naději, že program Erasmus pro všechny bude rozhodným způsobem sloužit k podpoře, povzbuzení a prosazování těch sdružení, která usilují o zajištění kvality vzdělávání a rovnosti příležitostí. Vzdělávání je holistickou činností, a proto vyžaduje vysoký stupeň profesní orientace v kombinaci se službami profesního poradenství. Mimo to je zapotřebí šířit osvědčené postupy uplatňované v řadě škol, jež v odpoledních hodinách fungují jako centra kulturních aktivit, schůzí a dalšího vzdělávání a které svou nabídkou oslovují různé generace a různé sociální skupiny.

4.6.3

EHSV uznává význam mládežnických sdružení pro dynamiku zapojení mladých lidí a jejich podílu na řešení obrovských problémů, jimž v současnosti čelí. Mezi těmito problémy se vyznačuje samozřejmě především nezaměstnanost mladých lidí, jež dosahuje naprosto nepřijatelných výšin. Uzavírání partnerství s těmito organizacemi, jež by umožnila rozvoj sociálních dovedností, jako jsou organizování, komunikace, vedení, smysl pro vlastní iniciativu, znalost cizích jazyků a další, může být pozitivní strategií, pokud budou současně zajištěny prostředky nezbytné pro jejich činnost (22).

4.6.4

EHSV podporuje myšlenku vytvořit v členských státech systémy záruky pro mladé financované ze zvláštního fondu, jež bude součástí víceletého finančního rámce, ačkoliv dle jeho názoru 6 miliard eur je zjevně nedostatečná částka – s ohledem na to, že část těchto peněz pochází z Evropského sociálního fondu.