DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh vytváří v souladu s čl. 214 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rámec pro společný příspěvek evropských dobrovolníků k humanitárním činnostem zřízením evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci. Cílem návrhu je dát konkrétní podobu humanitárním hodnotám Unie a solidaritě s lidmi v nouzi podporou efektivního a viditelného evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, který bude přispívat ke zvyšování schopnosti Unie reagovat na humanitární krize a ke zvyšování kapacity a odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených komunit ve třetích zemích.

Unie musí zajistit adekvátní humanitární pomoc, kterou by reagovala na větší počet a rozsah humanitárních krizí, ať už přírodních katastrof nebo krizí vyvolaných člověkem. Dobře připravení dobrovolníci mohou přispět ke schopnosti Unie reagovat na zvyšování potřeb v humanitární oblasti.

Větší využívání ochoty evropských občanů podílet se na dobrovolnické činnosti může rovněž zlepšit pověst Unie ve světě a zvýšit zájem o celoevropské projekty, které podporují poskytování humanitární pomoci. Přestože v mnoha sférách roste zapojení dobrovolníků, v oblasti solidarity občanů Unie s občany třetích zemí, kteří byli postiženi přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami, ještě existuje pro rozvoj tohoto zapojení značný potenciál. Občané Unie se domnívají, že humanitární pomoc je oblastí, v níž má dobrovolnická činnost největší dopad, a výrazně podporují zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci. Velká většina evropských občanů rovněž vyjadřuje svou naprostou podporu činnostem Unie, které souvisejí s poskytováním humanitární pomoci. Komunikaci s občany Unie je však nutné dále zlepšovat, aby se zvýšila úroveň povědomí o humanitární pomoci, kterou Unie poskytuje, a aby se zajistila její větší viditelnost[1].

Předkládaný návrh vychází ze sdělení z roku 2010 „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU: první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“[2]. Ve sdělení jsou vymezeny hlavní zásady, existující nedostatky a nezbytné podmínky pro pozitivní příspěvek sboru k humanitární pomoci Unie. Návrh přihlíží rovněž k výsledkům několika pilotních projektů, jimiž se ověřovala možná podoba sboru.

Rada[3] a Evropský parlament[4] tuto iniciativu výrazně podpořily, opětovně potvrdily klíčovou úlohu Unie při propagaci dobrovolnictví a vymezily některé hlavní rysy sboru.

Návrh by přispěl k cílům vnější politiky Unie, zejména k cílům humanitární pomoci Unie chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat ho a chránit lidskou důstojnost. Zvýšil by přínos dobrovolníků pro hostitelské komunity ve třetích zemích i dopad dobrovolnické činnosti na dobrovolníky samotné. Odborná příprava a informální učení dobrovolníků by kromě toho představovaly výraznou investici do lidského kapitálu, která by zvýšila zaměstnatelnost těchto dobrovolníků v globálním hospodářství, a přispěla by tedy k cíli Evropy 2020, jímž je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Zvláštní pozornost je věnována zajištění úzké koordinace činností dobrovolnického sboru humanitární pomoci s politikou humanitární pomoci Unie a s činnostmi, které se provádějí v rámci vnějších politik EU, zejména v rámci rozvojové spolupráce. Dobrovolnický sbor humanitární pomoci by byl zaměřen na dosahování cílů humanitární pomoci Unie, ale měl by přispívat i k řadě vnitřních politik Unie, například vzdělávání, mládeže a aktivního občanství.

Dobrovolnický sbor humanitární pomoci zaplní mezery, které nejsou pokryty stávajícími evropskými programy, například Evropskou dobrovolnou službou. Činnosti Evropské dobrovolné služby totiž probíhají především v Evropě, jsou zaměřeny na příspěvek mladých lidí do 30 let k posilování sociální soudržnosti a zvyšování vzájemného porozumění v Unii a nevycházejí ze zásad humanitární pomoci. Cíle dobrovolnického sboru humanitární pomoci, jeho rozsah a činnosti odpovídají specifickým potřebám humanitárních činností a operací.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Návrh na zřízení dobrovolnického sboru humanitární pomoci se poprvé objevil v předloze Ústavní smlouvy EU, poté byl dvakrát externě přezkoumán v letech 2006 a 2010 a byl několikrát prokonzultován s širokou škálou zúčastněných stran, aby bylo možné vyhodnotit současnou situaci v oblasti dobrovolné účasti na humanitární pomoci, vymezit existující nedostatky a výzvy a určit cíle a priority činnosti.

Konzultace zúčastněných stran, včetně hlavních humanitárních organizací (nevládní organizace, skupina Červeného kříže a Červeného půlměsíce, agentury OSN), velkých dobrovolnických organizací, jednotlivých dobrovolníků, zástupců členských států a dalších relevantních subjektů proběhly na dvou tematických konferencích[5] a prostřednictvím veřejné konzultace na internetu. Kromě toho se o různých tématech souvisejících s Dobrovolnickým sborem humanitární pomoci jednalo s členskými státy v rámci pracovní skupiny Rady pro humanitární a potravinovou pomoc[6]. Součástí konzultací bylo rovněž veřejné internetové fórum, na němž se diskutovalo o vhodném názvu sboru. Na základě podrobné analýzy bylo jako vhodný název zvoleno spojení „EU Aid Volunteers“ (dobrovolníci pro humanitární pomoc EU), které se bude dále používat jako označení iniciativy i jednotlivých dobrovolníků vysílaných do třetích zemí pro účely humanitárních operací.

Pro vyhodnocení možných podob sboru a jejich potenciálního dopadu byla vypracována zpráva o posouzení dopadů. Při jejím vypracování, monitorovaném řídící skupinou pro posouzení dopadu zahrnující příslušné útvary Komise[7], byly využity vstupní informace z externí přípravné studie. Přihlíželo se také k poznatkům a závěrům ze dvou seminářů uspořádaných s koordinátory pilotních projektů[8].

Všechny připomínky zúčastněných stran byly pečlivě zváženy a promítnuty do zprávy o posouzení dopadů.

Posouzení dopadů

Hlavní zjištěné problémy:

(1) chybí strukturovaný přístup EU k dobrovolnictví,

(2) humanitární činnost EU a její solidarita s lidmi v nouzi není dostatečně známá,

(3) členské státy nemají srovnatelné postupy pro vyhledávání a výběr dobrovolníků,

(4) počet dobrovolníků vyškolených v oblasti humanitární pomoci není dostatečný,

(5) neexistuje možnost rychle zvýšit kapacitu humanitární pomoci,

(6) přijímající organizace mají nízkou kapacitu.

Při posuzování dopadu se hodnotilo několik možností sestávajících z kombinace různých modulů a způsobů řízení:

Možnost č. 1 zahrnuje 1) vypracování norem pro vyhledávání, výběr a školení dobrovolníků a 2) vypracování postupu pro akreditaci vysílajících organizací.

Možnost č. 2 zahrnuje oba moduly první možnosti plus 3) podporu školení dobrovolníků z EU v oblasti humanitární pomoci, 4) vytvoření evropského rejstříku vyškolených dobrovolníků, 5) vypracování norem a akreditačního postupu pro řízení dobrovolníků přijímajícími organizacemi.

Možnost č. 3 zahrnuje všechny moduly druhé možnosti plus 6) podporu vysílání dobrovolníků z EU, 7) zvyšování kapacity přijímajících organizací ve třetích zemích, 8) vytvoření evropské sítě dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci. Tato možnost by byla prováděna ve spolupráci s humanitárními organizacemi, které by hledaly, vybíraly a vysílaly dobrovolníky.

Možnost č. 4 zahrnuje všechny moduly třetí možnosti, ale spravovala by je Evropská komise v rámci přímého řízení.

Po vyhodnocení potenciálních ekonomických a sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí byla jako nejúčelnější a nejúčinnější možnost pro řešení vymezených problémů doporučena možnost číslo 3.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh stanoví postupy a pravidla fungování iniciativy EU Aid Volunteers na základě čl. 214 odst. 5 Smlouvy. Vychází z přístupu „umožnění“ a je omezen na základní prvky potřebné k provádění nařízení, mezi něž patří upřesnění obecných a operativních cílů, vymezení zásad, z nichž nařízení vychází, a opatření, z nichž se skládá, ustanovení o finanční pomoci a obecná prováděcí ustanovení.

Návrh vychází ze zásad humanitární pomoci (článek 4) a z definice humanitární pomoci uvedené v Evropském konsensu o humanitární pomoci[9]. Týká se reakcí na krize, operací předcházení katastrofám, operací přípravy a obnovy a také činností humanitární pomoci, jejichž cílem je zvýšit schopnosti komunit a jejich odolnost vůči krizím.

Hlavní prvky tohoto návrhu se týkají jednotlivých činností iniciativy EU Aid Volunteers, na něž může být poskytnuta finanční pomoc a které mohou jednotliví příjemci finanční pomoci provádět na základě ročního pracovního programu Komise (článek 21). V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003[10] má Komise v úmyslu svěřit řízení programu výkonné agentuře.

V návrhu jsou vymezeny následující typy činností:

– Vypracování norem týkajících se zájemců o dobrovolnickou činnost a dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers (článek 9)

Komise vypracuje normy, jimiž stanoví strategický rámec a minimální požadavky pro zajištění účelného, účinného a koherentního náboru a přípravy zájemců o dobrovolnickou činnost a vysílání a řízení dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers, což jsou hlavní činnosti této iniciativy. Tyto normy zajistí povinnost péče a upraví zejména odpovědnost vysílajících a přijímajících organizací, minimální požadavky na pokrytí životních nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních výdajů, pojistné krytí a další důležité prvky.

– Akreditace (článek 10)

Vysílající organizace, které si přejí vybírat, připravovat a vysílat dobrovolníky v rámci iniciativy EU Aid Volunteers, musejí získat osvědčení o splnění výše uvedených norem. Musejí splnit různé požadavky způsobilosti a projít diferencovaným akreditačním postupem (bude vymezen v prováděcích aktech), který bude přihlížet k jejich povaze a kapacitě (např. veřejné subjekty členských států, nevládní organizace). Za způsobilé se budou považovat rovněž subjekty, které se zabývají civilní ochranou a rozvojovou spoluprací v oblasti humanitární pomoci. Diferencovaný akreditační postup bude zaveden také pro způsobilé přijímající organizace. Přestože soukromé podniky nebudou moci být uznány za způsobilé vysílající nebo přijímající organizace, budou se moci zapojit do projektů a spolufinancovat část nákladů na dobrovolníky, aby se podpořila myšlenka dobrovolné činnosti podniků obsažená ve sdělení „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“[11].

– Vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost (článek 11)

Dobrovolníky iniciativy EU Aid Volunteers se mohou stát občané Unie i státní příslušníci třetích států, kteří dlouhodobě legálně pobývají na území EU. S výhradou uzavření dohod uvedených v čl. 23 odst. 1 mohou žádosti o účast v iniciativě EU Aid Volunteers předkládat občané kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí, s nimiž bylo uzavřeno partnerství v rámci evropské politiky sousedství.

Komise na základě ročního pracovního programu zveřejní výzvy k předkládání návrhů na vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost akreditovanými vysílajícími organizacemi. Vysílající organizace, s nimiž budou na základě těchto výzev uzavřeny smlouvy, vyhledají a vyberou zájemce, kterým bude poskytnuto školení, jakmile vysílající nebo přijímající organizace či další relevantní subjekty vyhodnotí potřeby třetích zemí.

– Školení a příprava před vysláním (článek 12)

Vybraným zájemcům o dobrovolnickou činnost bude poskytnuto individualizované školení, které bude přihlížet k jejich předchozím zkušenostem. Vzdělávací program připraví Komise a provádět ho budou organizace s odborností v oblasti vzdělávání. Kromě toho budou mít zájemci o dobrovolnickou činnost možnost v rámci svého školení a podle svých potřeb získat praktické zkušenosti na stážích nebo pomocí jiných forem krátké přípravy před vysláním, které zajistí akreditované vysílající organizace.

– Rejstřík dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers (článek 13)

U každého zájemce o dobrovolnickou činnost se posoudí jeho připravenost k vyslání do třetích zemí. V případě kladného výsledku bude zájemce zařazen do Komisí vedeného rejstříku dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers, kteří mohou být vysláni do třetích zemí. Do rejstříku budou zařazeni rovněž dobrovolníci, kteří již byli vysláni a mají zájem o další vyslání.

– Vysílání dobrovolníků do třetích zemí v rámci iniciativy EU Aid Volunteers (článek 14)

Komise na základě ročního pracovního programu zveřejní výzvy k předkládání návrhů na vysílání dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers akreditovanými vysílajícími organizacemi. Vysílající organizace, s nimiž budou v návaznosti na tyto výzvy uzavřeny smlouvy, vyberou dobrovolníky z rejstříku a vyšlou je do přijímajících organizací. Komise může z rejstříku rovněž vybírat dobrovolníky a vysílat je do místních oddělení Komise, která se věnují humanitární pomoci, nebo do zásahů ve třetích zemí prostřednictvím Evropského střediska reakce na mimořádné situace[12], které usnadňuje odezvu Unie na katastrofy. Konkrétní podmínky vyslání budou stanoveny ve smlouvě uzavřené mezi vysílající organizací a dobrovolníkem.

– Zvyšování kapacity přijímajících organizací (článek 15)

Prostřednictvím této činnosti může Komise podporovat opatření na budování kapacity přijímajících organizací s cílem zajistit efektivní řízení dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers a udržitelný dopad jejich činnosti, součástí je i podpora místního dobrovolnictví.

– Síť iniciativy EU Aid Volunteers (článek 16)

Cílem tohoto opatření je zřídit síť iniciativy EU Aid Volunteers, kterou bude řídit Komise. Formou i účelem sítě bude interakce mezi dobrovolníky iniciativy EU Aid Volunteers, prostřednictvím sítě budou prováděny rovněž specifické činnosti, například sdílení poznatků a šíření informací. V rámci sítě se budou také podporovat akce typu seminářů, pracovních setkání a činností týkajících se bývalých dobrovolníků.

– Komunikace, zvyšování povědomí a viditelnosti (článek 17)

Toto opatření se týká podpory informování veřejnosti, komunikace a zvyšování povědomí o iniciativě EU Aid Volunteers a podpory dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci. Komise vypracuje informační a komunikační akční plán, který budou provádět všichni příjemci, zejména vysílající a přijímající organizace.

Komise je zmocněna stanovit podmínky provádění některých těchto opatření buď pomocí aktů v přenesené pravomoci (viz článek 25), pokud jde o normy a změny ukazatelů pro operativní cíle, nebo pomocí prováděcích aktů (viz článek 24), pokud jde například o akreditační postup a podobu vzdělávacího programu.

Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 214 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Vzhledem k tomu, že zřízení iniciativy EU Aid Volunteers Unií má konkrétní právní základ ve Smlouvě, zásada subsidiarity se nepoužije.

Zásada proporcionality

Návrh zajišťuje nápravu nedostatků zjištěných v existujících režimech dobrovolnictví a nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

Administrativní zátěž, která Unii vzniká, je nízká a souvisí pouze s vytvořením podmínek pro vysílání dobrovolníků do operací humanitární pomoci, tedy s vypracováním norem, akreditačního postupu, vzdělávacího programu a rejstříku vyškolených dobrovolníků. Hlavní činnosti, které souvisejí s vyhledáváním, výběrem, přípravou a vysíláním dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers, budou decentralizované a budou je provádět vysílající nebo přijímající organizace. Komise navíc hodlá pověřit řízením programu výkonnou agenturu.

Volba nástroje

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Ve sdělení Komise „Rozpočet pro Evropu 2020“[13] byly rozpočtové závazky na zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci (iniciativa EU Aid Volunteers) stanoveny na 239,1 milionu EUR v běžných cenách.

2012/0245 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci

EU Aid Volunteers

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

po postoupení předlohy legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)         Solidarita patří mezi základní hodnoty Unie a existuje prostor pro další rozvoj projevů solidarity občanů Unie s lidmi ve třetích zemích, kteří patří do zranitelných skupin nebo byli postiženi přírodní katastrofou nebo člověkem vyvolanou krizí.

2)         Konkrétním a viditelným projevem solidarity je dobrovolnictví, které jednotlivcům umožňuje věnovat znalosti, dovednosti a čas službě druhým, aniž by byl hlavní motivací finanční zisk.

3)         Vize Unie v oblasti humanitární pomoci, včetně společných cílů, zásad a osvědčených postupů i společného rámce pro poskytování humanitární pomoci, je vymezena v „Evropském konsensu o humanitární pomoci“[14]. Evropský konsensus zdůrazňuje pevné odhodlání Unie dodržovat a podporovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Činnost evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci (dále jen „iniciativa EU Aid Volunteers“) by se měla řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci.

4)         Humanitární pomoc Unie se poskytuje v situacích, v nichž se využívají také další nástroje související s rozvojovou spoluprací, krizovým řízením a civilní ochranou. Při působení dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers by měla být zajištěna soudržnost a doplňkovost s relevantními politikami a nástroji s cílem zajistit jejich co nejefektivnější využití a měly by systematicky propagovat humanitární zásady a cíle dlouhodobého rozvoje. V zájmu koordinace odezvy Unie na humanitární krize ve třetích zemích by se mělo usilovat o součinnost iniciativy EU Aid Volunteers s mechanismem civilní ochrany Unie, Evropským střediskem reakce na mimořádné situace zřízeným rozhodnutím XX/XXXX[15], Evropskou službou pro vnější činnost a delegacemi EU.

5)         V posledních letech se celosvětově výrazně zvýšil počet, rozsah a složitost humanitárních krizí, a proto je čím dál tím více potřebné, aby humanitární subjekty poskytovaly účelnou, účinnou a soudržnou odezvu a pomáhaly místním komunitám ve třetích zemích snižovat jejich zranitelnost a zvyšovat jejich odolnost vůči katastrofám.

6)         Dobrovolníci mohou posílit operace humanitární pomoci a přispět k profesionalizaci humanitární podpory, pokud jsou adekvátně vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, takže je zajištěno, že mají dovednosti a schopnosti potřebné k co nejefektivnější pomoci lidem v nouzi.

7)         V Evropě i ve světě existují programy pro vysílání dobrovolníků do třetích zemí. Často se jedná o státní systémy, které se zaměřují hlavně nebo výlučně na rozvojové projekty. Iniciativa EU Aid Volunteers by proto jejich činnost neměla duplikovat, ale měla by vytvářet přidanou hodnotu tím, že dobrovolníkům poskytne příležitost společně přispět k operacím humanitární pomoci, čímž posílí aktivní občanství Evropské unie a podpoří přeshraniční spolupráci provádějících organizací, které se účastní činností dobrovolnického sboru.

8)         V současné podobě dobrovolnictví v humanitární oblasti existují nedostatky, které může iniciativa EU Aid Volunteers odstranit vysíláním dobrovolníků se správnými schopnostmi v pravý čas na pravé místo. Tohoto cíle by se mělo dosáhnout zejména vypracováním evropských norem pro vyhledávání a výběr humanitárních dobrovolníků, společným stanovením kritérií pro vzdělávání a přípravu humanitárních dobrovolníků k vyslání, vedením kvalitnějších rejstříků zájemců o dobrovolnickou činnost, kteří jsou vyhledáni na základě potřeb v terénu, a vytvořením příležitostí, které dobrovolníkům umožní přispívat k humanitárním operacím nejen při vyslání, ale i v zázemí nebo dobrovolnickými činnostmi na internetu[16].

9)         Prvořadý význam musí mít bezpečnost dobrovolníků.

10)       Unie uskutečňuje své operace humanitární pomoci ve spolupráci s provádějícími organizacemi. Při provádění iniciativy EU Aid Volunteers by tyto organizace měly mít významnou roli, aby se zajistilo, že si subjekty v terénu činnost skutečně osvojí a že se potenciální přínos dobrovolnického sboru využije na maximum. Unie by měla prováděcí organizace pověřit vyhledáváním, výběrem, přípravou a vysíláním dobrovolníků v rámci iniciativy EU Aid Volunteers na základě norem vypracovaných Komisí. Komise by kromě toho měla mít možnost sama využívat úspěšně vyškolené a připravené dobrovolníky k vyslání, bude-li to potřebovat.

11)       Soukromé společnosti mohou hrát významnou roli a přispívat k humanitárním operacím Unie zejména umožňováním dobrovolnické činnosti svých zaměstnanců[17].

12)       Dobrovolná účast na humanitární pomoci by mohla přispět k udržení mladých lidí v aktivitě, přispět k jejich osobnímu rozvoji, zvýšit jejich povědomí o jiných kulturách a zlepšit jejich schopnosti a zaměstnatelnost v globálním hospodářství. Přispěla by tedy k iniciativě „Příležitosti pro mladé“[18] a k řadě dalších klíčových cílů Unie, jimiž jsou například sociální začlenění, zaměstnanost, aktivní občanství, vzdělávání a rozvoj dovedností[19].

13)       Z unijních zásad rovných příležitostí a nediskriminace vyplývá, že by možnost zapojit se jako aktivní občané měli mít občané Unie a osoby, které na jejím území dlouhodobě legálně pobývají, ze všech sociálních a věkových skupin. S ohledem na zvláštní problematiku humanitární pomoci by měli být dobrovolníci působící v iniciativě EU Aid Volunteers starší 18 let.

14)       Základním předpokladem pro vysílání dobrovolníků do zemí mimo Unii je jasný právní status. Podmínky vysílání dobrovolníků by měly být stanoveny smluvně, včetně norem ochrany a bezpečnosti dobrovolníků, odpovědnosti vysílajících a přijímajících organizací, pojištění, pokrytí životních nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních nákladů. Způsobilost dobrovolníků k vyslání do třetích zemí by měla podléhat příslušným opatřením pro zajištění bezpečnosti.

15)       Dobrovolníci z iniciativy EU Aid Volunteers by měli podporovat místní humanitární organizace ve třetích zemích. Jejich činnost by měla zvýšit schopnost přijímajících organizací řešit humanitární krize a profesionálně řídit dobrovolníky z iniciativy EU Aid Volunteers, efektivně využívat jejich znalosti a dovednosti a zajistit, aby příspěvek dobrovolníků měl udržitelný dopad na místní komunitu, čímž by se pomohlo lidem v nouzi postiženým humanitární krizí, kteří jsou konečnými příjemci humanitární pomoci Unie.

16)       Finanční ustanovení tohoto nařízení by se měla použít od 1. ledna 2014, protože souvisejí s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020. Finanční pomoc by se měla přidělovat podle nařízení č. xxx/2012[20] použitelného na souhrnný rozpočet Evropské unie (finanční nařízení). S ohledem na specifickou povahu iniciativy EU Aid Volunteers je vhodné stanovit, že finanční pomoc lze poskytovat fyzickým i právnickým osobám, které se řídí soukromým i veřejným právem. Je rovněž důležité zajistit dodržování pravidel uvedeného nařízení, zejména pokud jde o zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

17)       Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Je nutné přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[21], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[22] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES ) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[23].

18)       Na základě dohod o spolupráci by měla být umožněna účast třetích zemí, zejména přistupujících zemí, kandidátských zemí, států ESVO a zemí, s nimiž bylo navázáno partnerství v rámci evropské politiky sousedství.

19)       S cílem umožnit stálé využívání zpětné vazby a přijímat zlepšující opatření by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty na základě článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie ohledně ustanovení, která se týkají norem řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers a změn ukazatelů výkonnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

20)       V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[24]. Tento proces posuzování by se měl využívat pro přijímání akreditačního postupu, vzdělávacího programu a ročního pracovního programu iniciativy.

21)       Nařízení dodržuje základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

22)       Zpracování osobních údajů probíhající v rámci tohoto nařízení nejde za rámec toho, co je nezbytné a přiměřené pro účely zajištění hladkého fungování iniciativy EU Aid Volunteers. Zpracování osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[25]. Zpracování osobních údajů provádějícími organizacemi, které jsou legálně usazeny v Unii, se řídí směrnicí o ochraně údajů 95/46/ES[26],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Cíle, oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (dále jen „iniciativa EU Aid Volunteers“) jako rámec pro společný příspěvek evropských dobrovolníků k humanitárním činnostem Unie.

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy fungování iniciativy EU Aid Volunteers a pravidla poskytování finanční pomoci.

Článek 2 Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

1.           vysílání dobrovolníků do operací humanitární pomoci ve třetích zemích v rámci iniciativy EU Aid Volunteers;

2.           činnosti v Unii zaměřené na podporu, propagaci a přípravu vysílání dobrovolníků do operací humanitární pomoci v rámci iniciativy EU Aid Volunteers;

3.           činnosti v Unii a mimo ni zaměřené na zvyšování schopnosti přijímajících organizací ve třetích zemí řídit dobrovolníky z iniciativy EU Aid Volunteers.

Článek 3 Cíl

Cílem iniciativy EU Aid Volunteers je dát konkrétní podobu humanitárním hodnotám Unie a solidaritě s lidmi v nouzi podporou efektivní a viditelné činnosti dobrovolníků, která přispívá ke zvyšování schopnosti Unie reagovat na humanitární krize a ke zvyšování kapacity a odolnosti zranitelných nebo katastrofami zasažených komunit ve třetích zemích.

Článek 4 Obecné zásady

1)           Iniciativa EU Aid Volunteers se řídí zásadami humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost.

2)           Opatření přijímaná v rámci iniciativy EU Aid Volunteers reagují na potřeby místních komunit a přijímajících organizací a měla by přispívat k profesionalizaci poskytování humanitární pomoci.

3)           Bezpečnost dobrovolníků je prioritou.

4)           Iniciativa EU Aid Volunteers podporuje společné akce a účast dobrovolníků z různých zemí a přispívá ke společným projektům a nadnárodním partnerstvím mezi prováděcími organizacemi uvedenými v článku 10.

Článek 5 Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(a) „dobrovolníkem“ se rozumí osoba, která se na základě vlastní vůle a motivace a aniž by byla primárně motivována finančním ziskem rozhodne zapojit do činností, z nichž má prospěch ona sama, komunita a společnost obecně;

(b) „zájemcem o dobrovolnickou činnost“ se rozumí osoba, která splňuje podmínky uvedené v čl. 11 odst. 1 a požádá o zapojení do činností iniciativy EU Aid Volunteers;

(c) „dobrovolníkem z iniciativy EU Aid Volunteers“ se rozumí zájemce o dobrovolnickou činnost, který byl vybrán, vyškolen, vyhodnocen jako způsobilý a zaregistrován jako připravený k vyslání do operací humanitární pomoci ve třetích zemích;

(d) „humanitární pomocí“ se rozumí činnosti a operace, jejichž cílem je poskytnout na základě potřeb naléhavou pomoc zaměřenou na záchranu života, předcházení lidskému utrpení, jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti v situaci člověkem vyvolaných krizí nebo přírodních katastrof. Spadají sem operace pomoci, záchrany a ochrany v humanitárních krizích nebo bezprostředně po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, opatření zaměřená na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, opatření přispívající k posílení odolnosti a schopnosti vyrovnávat se s krizemi a zajistit obnovu po nich;

(e) „třetí zemí“ se rozumí země mimo Unii, v níž se uskutečňují operace a činnosti humanitární pomoci uvedené v písmeni d).

Článek 6 Soudržnost a doplňkovost činnosti Unie

1.           Při provádění tohoto nařízení se zajišťuje soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami Unie. Zvláštní pozornost se věnuje hladkému přechodu mezi záchranou, obnovou a rozvojem.

2.           Komise a členské státy spolupracují na zvyšování soudržnosti a souladu různých národních dobrovolnických programů a iniciativy EU Aid Volunteers.

3.           Při provádění opatření iniciativy EU Aid Volunteers podporuje Unie spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména OSN, a dalšími partnery v oblasti humanitární pomoci.

Článek 7 Operativní cíle

1.           Iniciativa EU Aid Volunteers má následující operativní cíle:

(a) Zvýšit a zlepšit schopnost Unie poskytovat humanitární pomoc.

Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například:

– počet dobrovolníků, kteří byli v rámci iniciativy EU Aid Volunteers vysláni nebo kteří jsou připraveni k vyslání,

– počet osob, kterým byla poskytnuta humanitární pomoc Unie.

(b) Zlepšit dovednosti a znalosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a podmínky jejich práce.

Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například:

– počet vyškolených dobrovolníků a kvalita vzdělávání podle hodnocení a úrovně spokojenosti,

– počet akreditovaných vysílajících organizací, které uplatňují normy pro vysílání a řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers.

(c) Zvýšit kapacitu přijímajících organizací a podpořit dobrovolnictví ve třetích zemích.

Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například:

– počet a typ opatření na zvyšování kapacity,

– počet zaměstnanců a dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se podílejí na opatřeních na zvyšování kapacity.

(d) Podpořit viditelnost hodnot Unie v oblasti humanitární pomoci.

Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například:

– úroveň znalostí dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers o humanitární pomoci EU,

– úroveň povědomí o iniciativě EU Aid Volunteers mezi cílovou populací v Unii, účastnícími se a hostitelskými komunitami ve třetích zemích a dalšími subjekty působícími v oblasti humanitární pomoci.

(e) Zvýšit soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit možnosti občanů Unie zapojit se do akcí a opatření humanitární pomoci.

Pokrok při dosahování tohoto operativního cíle se hodnotí na základě ukazatelů, jimiž jsou například:

– počet akreditovaných vysílajících organizací,

– šíření a přejímání norem řízení evropských dobrovolníků jinými dobrovolnickými systémy.

2.           Ukazatele uvedené v odst. 1 písm. a) až e) se použijí k monitorování, hodnocení a přezkumu výkonnosti, podle toho, k čemu se vztahují. Ukazatele jsou orientační a lze je měnit postupem uvedeným v článku 25, aby bylo možno přihlédnout k výsledkům hodnocení pokroku.

KAPITOLA II OPATŘENÍ PŘÍJÍMANÁ V RÁMCI INICIATIVY EU AID VOLUNTEERS

Článek 8 Opatření přijímaná v rámci iniciativy EU Aid Volunteers

Iniciativa EU Aid Volunteers usiluje o dosažení cílů uvedených v článcích 3 a 7 následujícími typy opatření:

– vypracování a provádění norem týkajících se zájemců o dobrovolnickou činnost a dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers,

– vypracování a provádění postupu akreditace vysílajících a přijímajících organizací,

– vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost,

– vytvoření vzdělávacího programu a podpora školení a stáží,

– vypracování, vedení a aktualizace rejstříku dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers,

– vysílání dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers do třetích zemí pro účely činností a operací humanitární pomoci,

– budování kapacity přijímajících organizací,

– vytváření a řízení Sítě iniciativy EU Aid Volunteers,

– komunikace, zvyšování povědomí a viditelnosti,

– doplňkové činnosti, které zvyšují odpovědnost, transparentnost a efektivitu iniciativy EU Aid Volunteers.

Článek 9 Normy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers

1.           Komise přijme v souladu s článkem 25 akty v přenesené pravomoci s cílem zavést normy pro:

(a) vyhledávání, výběr a přípravu zájemců o vyslání do operací humanitární pomoci;

(b) vysílání dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers do třetích zemí a jejich řízení v těchto zemích.

2.           Tyto normy stanoví povinnost zajistit péči a upraví zejména odpovědnost vysílajících a přijímajících organizací, minimální požadavky na pokrytí životních nákladů, nákladů na ubytování a dalších relevantních nákladů, pojistné krytí, postupy pro zajištění bezpečnosti a další důležité prvky.

Článek 10 Akreditace

1.           Komise zavede akreditační postup, jímž zajistí, aby vysílající organizace splňovaly normy uvedené v článku 9, a diferencovaný akreditační postup pro přijímající organizace.

2.           Vysílající organizace mají nárok na akreditaci, jestliže působí v oblasti humanitární pomoci podle definice v čl. 5 písm. d) a patří do jedné z následujících kategorií:

(a) nevládní neziskové organizace, které jsou zřízené v souladu se zákony některého členského státu a jejichž ústředí se nachází na území Unie;

(b) Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce;

(c) veřejnoprávní subjekty, které se řídí právem některého členského státu.

Nevládní neziskové organizace a veřejnoprávní subjekty se sídlem v zemích uvedených v článku 23 mají rovněž nárok na akreditaci za podmínek uvedených v daném článku a na základě v něm uvedených dohod.

3.           Organizace ze třetích zemí, které dodržují normy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b), lze akreditovat jako přijímající organizace, jestliže působí v oblasti humanitární pomoci podle definice v čl. 5 písm. d) a patří do některé z následujících kategorií:

(a) nevládní neziskové organizace, které působí nebo jsou zřízeny ve třetí zemi podle platných zákonů dané země;

(b) veřejnoprávní subjekty, které se řídí právem třetí země;

(c) mezinárodní agentury a organizace.

4.           Aniž by byly dotčeny požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3, mohou vysílající a přijímající organizace provádět opatření v rámci iniciativy EU Aid Volunteers ve spojení se soukromými výdělečně činnými organizacemi.

5.           Fungování a podoba akreditačních postupů budou stanoveny prováděcími akty v souladu s čl. 24 odst. 2.

Článek 11 Vyhledávání a výběr zájemců o dobrovolnickouč innost

1.           Zájemci o dobrovolnickou činnost se mohou stát občané Unie, státní příslušníci třetích zemí, kteří dlouhodobě legálně pobývají v členském státě Unie, a občané ze zemí a organizací uvedených v čl. 23 odst. 1 za podmínek, jež jsou v tomto článku uvedeny, starší 18 let.

2.           Na základě vyhodnocení potřeb třetích zemí, které provedou vysílající nebo přijímají organizace nebo další příslušné subjekty, akreditované organizace vyhledají a vyberou zájemce o dobrovolnickou činnost, kterým bude poskytnuto školení.

3.           Hledání a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost musí splňovat normy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a).

Článek 12 Školení zájemců o dobrovolnickou činnost a stáže

1.           Komise vypracuje vzdělávací program pro přípravu zájemců o dobrovolnickou činnost na účast v humanitárních činnostech a operacích humanitární pomoci.

2.           Vzdělávacího programu se mohou účastnit zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří byli vyhledáni a vybráni v souladu s článkem 11. Konkrétní rozsah a obsah školení, které každý zájemce potřebuje, se určí na základě jeho potřeb s ohledem na jeho předchozí zkušenosti.

3.           V rámci svého vzdělávání a zejména přípravy k vyslání mohou zájemci o dobrovolnickou činnost absolvovat stáž v akreditovaných vysílajících organizacích, pokud možno v jiné zemi než v zemi svého původu.

4.           Aniž by byl dotčen odstavec 3, může vysílající organizace zájemcům o dobrovolnickou činnost, kteří neabsolvovali stáž, v případě potřeby poskytnout další přípravu před vysláním. Příprava i stáž musí splňovat normy přípravy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a).

5.           Součástí vzdělávacího programu je vyhodnocení připravenosti zájemce o dobrovolnickou činnost k vyslání do operací humanitární pomoci.

6.           Podoba vzdělávacího programu a postup hodnocení připravenosti zájemců budou upraveny prováděcími akty v souladu s čl. 24 odst. 2.

Článek 13 Rejstřík dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers

1.           Zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří úspěšně prošli hodnocením uvedeným v čl. 12 odst. 5, jsou považováni za dobrovolníky zapojené do iniciativy EU Aid Volunteers. Jako takoví mohou být zařazeni do rejstříku dobrovolníků iniciativy EU Aid Volunteers (dále jen „rejstřík“) a mohou být vysláni do třetí země.

2.           Komise zřídí, vede a aktualizuje rejstřík a stanoví podmínky přístupu do rejstříku a podmínky jeho užívání.

Článek 14 Vysílání dobrovolníků do třetích zemí v rámci iniciativy EU Aid Volunteers

1.           Dobrovolníci zařazení do rejstříku iniciativy EU Aid Volunteers mohou být pro účely činností a operací humanitární pomoci vymezených v čl. 5 písm. d) vysláni:

(a) akreditovanými vysílajícími organizacemi do přijímajících organizací ve třetích zemích nebo

(b) Komisí do místních oddělení Komise, která se věnují humanitární pomoci, nebo do zásahů ve třetích zemích.

2.           V případě vyslání podle odst. 1 písm. a) zajistí akreditované vysílající organizace dodržování norem uvedených v článku 9.

3.           Konkrétní podmínky vyslání jsou stanoveny ve smlouvě uzavřené mezi vysílající organizací a dobrovolníkem, mezi tyto podmínky patří doba trvání, místo vyslání a úkoly dobrovolníka.

4.           V případě vyslání podle odst. 1 písm. b) Komise podepíše s dobrovolníky „smlouvu o vyslání dobrovolníka“, v níž vymezí konkrétní podmínky vyslání. Smlouvy o vyslání dobrovolníka neudílejí dobrovolníkům práva a povinnosti vyplývající ze „Služebního řádu úředníků Evropské unie“ a „Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie“.

Článek 15 Zvyšování kapacity přijímajících organizací

Komise podporuje akce zaměřené na posilování kapacity přijímajících organizací s cílem zajistit efektivní řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers a udržitelný dopad jejich činnosti, včetně:

(a) školení v oblasti řízení dobrovolníků, coachingu, připravenosti na katastrofy, reakce na katastrofy a v dalších oblastech, které mají význam pro zaměstnance a dobrovolníky z přijímajících organizací;

(b) výměny osvědčených postupů, technické pomoci, programů twinningu a výměny zaměstnanců a dobrovolníků, vytváření sítí a dalších relevantních opatření zaměřených na zlepšení řízení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers ve třetích zemích a na podporu a propagaci kvalitní dobrovolnické činnosti ve třetích zemích.

Článek 16 Síť iniciativy EU Aid Volunteers

1.           Komise zřídí a vede Síť iniciativy EU Aid Volunteers (dále jen „síť).

2.           Účelem této sítě je usnadnit kontakty mezi zájemci o dobrovolnickou činnost a dobrovolníky, kteří se podíleli nebo podílejí na činnostech iniciativy EU Aid Volunteers, kontakty mezi těmito dobrovolníky a ostatními osobami, zapojenými do činnosti iniciativy EU Aid Volunteers, zejména osobami uvedenými v článku 15, a kontakty s dalšími relevantními subjekty. Síť vytváří příležitosti k virtuální interakci, zejména ke sdílení poznatků a šíření informací o iniciativě EU Aid Volunteers, a podporuje další vhodné činnosti, například semináře a dílny.

3.           Síť rovněž poskytuje a propaguje příležitosti pro dobrovolnickou činnost po internetu, která doplňuje a posiluje působení dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers.

Článek 17 Komunikace, zvyšování povědomí a viditelnosti

1.           Komise podporuje akce zaměřené na informování veřejnosti, komunikaci a zvyšování povědomí o iniciativě EU Aid Volunteers a propaguje dobrovolnictví v oblasti humanitární pomoci v Unii a ve třetích zemích, v nichž probíhají akce iniciativy EU Aid Volunteers.

2.           Komise vypracuje akční plán pro informování a komunikaci o cílech, akcích a výsledcích iniciativy EU Aid Volunteers, v němž vymezí činnosti komunikace s veřejností a zvyšování povědomí veřejnosti, zejména evropských občanů a budoucích potenciálních zájemců o dobrovolnickou činnost a subjektů zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers. Akční plán provádějí všichni příjemci zapojení do iniciativy EU Aid Volunteers, zejména vysílající a přijímající organizace.

3.           Dobrovolníci zapojení do iniciativy EU Aid Volunteers se v případě potřeby za pomoci a pod vedením vysílajících a přijímajících organizací účastní příslušných informačních a komunikačních činností a činností na zvyšování povědomí před svým vysláním, během něj a po něm s cílem propagovat iniciativu EU Aid Volunteers a své působení v rámci této iniciativy. Komise tyto činnosti vymezí, aniž by dobrovolníkům uložila nepřiměřené povinnosti.

KAPITOLA III Finanční ustanovení

Článek 18 Způsobilá opatření

1.           Finanční pomoc lze poskytovat na činnosti uvedené v článku 8, a to i na opatření nezbytná pro jejich provádění a opatření zaměřená na posílení koordinace mezi iniciativou EU Aid Volunteers a dalšími relevantními režimy na státní a mezinárodní úrovni.

2.           Z finančních prostředků uvedených v odstavci 1 lze hradit rovněž náklady související s činnostmi přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou nutné k řízení iniciativy EU Aid Volunteers a k dosahování jejích cílů.

3.           Může se jednat zejména o náklady na studie, setkání odborníků, informační a komunikační činnosti včetně komunikace o politických prioritách Unie, pokud tyto činnosti souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení, náklady spojené s informačními sítěmi zaměřenými na zpracování a výměnu informací (včetně nákladů na jejich propojování se stávajícími nebo budoucími systémy určenými k podpoře výměny údajů napříč odvětvími a nákladů na související zařízení), jakož i veškeré náklady na technickou a administrativní pomoc, které vznikly Komisi.

Článek 19 Příjemci finanční pomoci

Na základě tohoto nařízení lze poskytovat finanční pomoc fyzickým a právnickým osobám, a to veřejnoprávním i soukromoprávním, které se pak považují za příjemce finanční pomoci ve smyslu finančního nařízení XX/2012.

Článek 20 Rozpočtové zdroje

Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2014 až 2020 činí 239 100 000 EUR v běžných cenách. V případě potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky i do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2020.

Článek 21 Druhy finančních opatření a prováděcí postupy

1.           Komise provádí finanční pomoc Unie v souladu s finančním nařízením xx/2012 použitelným pro rozpočet Unie.

2.           Finanční pomoc poskytovaná podle tohoto nařízení může mít jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení.

3.           Za účelem provádění tohoto nařízení přijme Komise roční program iniciativy EU Aid Volunteers v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2. Stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku. Program obsahuje také popis financovaných opatření, částku přidělenou na každé opatření a orientační harmonogram provádění. U grantů tyto programy zahrnují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

4.           Komise může zvažovat přidanou hodnotu a výhody pro řízení plynoucí z vytvoření svěřeneckého fondu EU.

Článek 22 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

3.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

KAPITOLA IV OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 23 Spolupráce s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.           Do iniciativy EU Aid Volunteers se mohou zapojit:

(a) občané a vysílající organizace z přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí, s nimiž bylo uzavřeno partnerství v rámci evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad pro přidružení nebo podobných dohodách;

(b) občané a vysílající organizace ze států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

(c) občané a vysílající organizace z ostatních evropských zemí, s výhradou uzavření bilaterálních dohod s těmito zeměmi;

(d) zaměstnanci mezinárodních organizací, kteří splňují kritéria způsobilosti uvedená v čl. 11 odst. 1.

(2) Tato spolupráce je v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených účastnícími se zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

Článek 24 Postup ve výborech

1.           Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 17 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25 Výkon pravomocí přenesených na Komisi

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2 a článku 9 se Komisi svěřuje na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Přijatý akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li Evropský parlament ani Rada ve lhůtě dvou měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku, nebo oznámí-li před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 26 Sledování a hodnocení

1.           Akce, na něž bude poskytnuta finanční podpora, budou podléhat pravidelné kontrole, při níž se bude sledovat jejich provádění, a pravidelnému hodnocení, při němž externí subjekty vyhodnotí jejich účelnost, účinnost a jejich dopad vzhledem k cílům iniciativy EU Aid Volunteers. Kontroly a hodnocení se budou skládat z vypracování zpráv uvedených v odstavci 5 a z dalších činností ohledně různých aspektů tohoto nařízení, které bude možné zahájit kdykoli během jeho provádění.

2.           Ve fázi hodnocení zajistí Komise pravidelné konzultace všech příslušných zúčastněných stran, včetně dobrovolníků, vysílajících a přijímajících organizací, místních komunit, jimž je pomoc určena, humanitárních organizací a pracovníků v terénu. Výsledky hodnocení budou využity při úpravách podoby programu a přidělování zdrojů.

3.           Organizace, které vysílají dobrovolníky mimo Unii, ponesou odpovědnost za kontrolu jejich činnosti a budou Komisi pravidelně předkládat příslušné zprávy.

4.           Komise bude o iniciativě EU Aid Volunteers pravidelně informovat rovněž Evropskou službu pro vnější činnost a delegace EU podle příslušných pracovních dohod.

5.           Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

(a) nejpozději do 31. prosince 2017 průběžnou zprávu o hodnocení výsledků a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto nařízení během prvních tří let jeho provádění;

(b) sdělení o pokračujícím provádění tohoto nařízení do 31. prosince 2018;

(c) zprávu o následném hodnocení do 31. prosince 2021.

K závěrům zpráv budou v případě potřeby přiloženy návrhy na změny nařízení.

KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

[přiložený ke všem návrhům nebo podnětům předkládaným legislativnímu orgánu

(článek 28 finančního nařízení a článek 22 prováděcích pravidel)]

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[27]

Dotčená oblast politiky a související činnost/činnosti:

Politická oblast 23 Humanitární pomoc

23 02 04 – Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

X Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[28]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Hlava 4 – Globální Evropa

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Operativní cíl č. 1

Zvýšit a zlepšit schopnost Unie poskytovat humanitární pomoc.

Operativní cíl č. 2

Zlepšit schopnosti a dovednosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a podmínky jejich práce.

Operativní cíl č. 3

Zvýšit kapacitu přijímajících organizací a podpořit dobrovolnictví ve třetích zemích.

Operativní cíl č. 4

Podpořit viditelnost hodnot Unie v oblasti humanitární pomoci.

Operativní cíl č. 5

Zvýšit soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit možnosti občanů Unie účastnit se akcí a operací humanitární pomoci.

Příslušné aktivity ABM/ABB

23 02 04 – EU Aid Volunteers (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci).

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem návrhu je:

– zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (EU Aid Volunteers) jako rámec pro společný příspěvek evropských dobrovolníků k operacím humanitární pomoci,

– posílit schopnost Unie řešit humanitární krize, získávat poznatky a zkušenosti, zviditelnit humanitární hodnoty Unie a solidaritu s oběťmi přírodních katastrof a člověkem vyvolaných krizí ve třetích zemích,

– reagovat na potřeby zranitelných nebo postižených komunit a přispět k budování kapacit třetích zemí a zvyšování jejich odolnosti vůči katastrofám,

– dostát zásadám lidskosti, nediskriminace, neutrality, nestrannosti a nezávislosti humanitární pomoci a přispět k profesionalizaci poskytování humanitární pomoci,

– zajistit, že bezpečnost dobrovolníků EU Aid Volunteers bude prioritou,

– vysílat dobrovolníky z iniciativy EU Aid Volunteers do třetích zemí, ale zabránit vytlačení místních zaměstnanců a místních dobrovolníků.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

–          Počet dobrovolníků, kteří byli vysláni nebo kteří jsou připraveni k vyslání v rámci iniciativy EU Aid Volunteers.

–          Počet osob, kterým bude poskytnuta humanitární pomoc Unie.

–          Počet vyškolených dobrovolníků a kvalita vzdělávání vyhodnocená prostřednictvím vzájemného hodnocení a úrovně spokojenosti.

–          Počet akreditovaných vysílajících organizací, které uplatňují normy pro vysílání a řízení iniciativy EU Aid Volunteers.

–          Počet a typ opatření na zvyšování kapacity.

–          Počet zaměstnanců a dobrovolníků ze třetích zemí, kteří se podílejí na opatřeních na zvyšování kapacity.

–          Úroveň znalostí dobrovolníků zapojených do iniciativy EU Aid Volunteers o humanitární pomoci EU.

–          Úroveň povědomí o Dobrovolnickém sboru humanitární pomoci mezi cílovou populací v Unii, účastnícími se a přijímajícími komunitami ve třetích zemích a dalšími subjekty působícími v oblasti humanitární pomoci.

–          Šíření a přejímání norem řízení používaných iniciativou EU Aid Volunteers jinými dobrovolnickými systémy.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V čl. 214 odst. 5 Lisabonské smlouvy je stanoveno:

„K vytvoření rámce pro společný příspěvek mladých Evropanů k humanitárním činnostem Unie se zřídí Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení statut a způsoby fungování sboru.“

Sdělení „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“, KOM(2010) 683.

Závěry Rady z května 2011.

Písemné prohlášení Evropského parlamentu z listopadu 2011.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přidaná hodnota EU se projevuje ve formě:

a) evropského a nadnárodního charakteru iniciativy EU Aid Volunteers, která občanům Unie z různých členských států umožňuje společně přispět k poskytování humanitární pomoci,

b) podpory nadnárodní spolupráce organizací humanitární pomoci a zúčastněných stran při provádění činnosti dobrovolnického sboru,

c) úspor z rozsahu a dopadů, které vznikají díky doplňkovosti a součinnosti s dalšími relevantními programy a politikami členských států, mezinárodních organizací a Unie;

d) hmatatelného vyjádření evropských hodnot obecně a konkrétně solidarity Unie a jejích občanů s lidmi, kteří jsou nejvíce zranitelní nebo v největší nouzi,

e) příspěvku k posílení aktivního občanství Evropské unie tím, že se občanům Unie různého věku, vzdělání, sociální vrstvy a profese umožní zapojit do činností humanitární pomoci.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Tyto návrhy vycházejí ze:

– zkušeností získaných v pilotních projektech, které byly financovány po výzvách k předložení návrhů v letech 2011 a 2012 „Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci – Výzva k předkládání návrhů pilotních projektů“,

– přezkumu týkajícího se zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci,

– sdělení Komise „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“, KOM(2010) 683.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Soulad:

– Smlouva, čl. 215 odst. 4,

– nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci,

– opatření, která obdrží finanční podporu na základě tohoto nařízení, neobdrží pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.

Komise zajistí, aby jí žadatelé o finanční pomoc podle tohoto nařízení a příjemci této finanční pomoci poskytli informace o finanční pomoci obdržené z jiných zdrojů, včetně souhrnného rozpočtu Unie, a informace o podaných žádostech o poskytnutí takové pomoci.

– Bude se usilovat o součinnost a doplňkovost s dalšími finančními nástroji Unie.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨      Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

Časově omezená finanční ustanovení:

Rozpočtové prostředky na období od 1/1/2014 do 31/12/2020

Finanční dopad od 1/1/2014 do 31/12/2020 (platby do 31/12/2023)

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[29]

X Přímé centralizované řízení Komisí

X Nepřímé centralizované řízení, při kterém je provádění svěřeno:

– X  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[30]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Program by měla provádět buď přímo Komise (GŘ ECHO) pomocí přímého centralizovaného řízení, nebo výkonná agentura (nepřímé řízení). Obě tyto možnosti jsou otevřené a rozhodnutí bude přijato včas.

Do iniciativy EU Aid Volunteers se mohou zapojit:

(a)        občané a vysílající organizace z přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí, s nimiž bylo uzavřeno partnerství v rámci evropské politiky sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad pro přidružení nebo podobných dohodách;

(b)        občané a vysílající organizace ze států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

(c)        občané a vysílající organizace z ostatních evropských zemí, s výhradou uzavření bilaterálních dohod s těmito zeměmi;

(d)        zaměstnanci mezinárodních organizací, kteří splňují kritéria způsobilosti uvedená v čl. 11 odst. 1.

2.         Tato spolupráce je v případě potřeby založena na dodatečných rozpočtových prostředcích přidělených účastnícími se zeměmi v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Akce, na něž bude poskytnuta finanční pomoc, budou podléhat pravidelné kontrole, při níž se bude sledovat jejich provádění, a pravidelnému hodnocení, při němž externí subjekty vyhodnotí jejich účelnost, účinnost a jejich dopad vzhledem k cílům iniciativy EU Aid Volunteers a její přidané hodnotě na úrovni EU. Kontroly se budou skládat z vypracování zpráv uvedených v čl. 25 odst. 5 a z dalších činností ohledně různých aspektů tohoto nařízení, které bude možné zahájit kdykoli během provádění akce.

Ve fázi hodnocení Komise zajistí pravidelné konzultace všech příslušných zúčastněných stran, včetně dobrovolníků, vysílajících a přijímajících organizací, humanitárních organizací a pracovníků v terénu. Výsledky hodnocení budou využity při úpravách podoby programu a přidělování zdrojů.

Organizace, které vysílají dobrovolníky mimo Unii, ponesou odpovědnost za kontrolu jejich činnosti a budou Komisi pravidelně předkládat příslušné zprávy.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

a) do 31. prosince 2017 průběžnou zprávu o hodnocení výsledků a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto nařízení během prvních tří let jeho provádění,

b) do 31. prosince 2018 sdělení o pokračujícím provádění tohoto nařízení,

c) do 31. prosince 2021 zprávu o hodnocení ex post.

K závěrům zpráv budou v případě potřeby přiloženy návrhy na změny nařízení.

Komise bude o činnosti dobrovolníků z iniciativy EU Aid Volunteers pravidelně informovat rovněž Evropskou službu pro vnější činnost a delegace EU.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Program by mohlo provádět přímo GŘ ECHO (přímé centralizované řízení), nebo by ho mohla provádět stávající výkonná agentura (nepřímé centralizované řízení). Řízení bude zahrnovat přidělování grantů a uzavírání smluv o službách.

V obou případech byla zjištěna následující rizika:

a) rizika, která souvisejí se schopností partnerských organizacích (zejména malých nevládních organizací) přizpůsobit svou interní organizační strukturu tak, aby odpovídala smluvním závazkům v oblasti financí a výkonnosti,

b) problémy s bezpečností a přístupem vyplývající z provádění činností v regionech, v nichž je velké množství zbraní nebo které jsou obtížně přístupné. Tyto problémy mohou fyzicky ohrozit osoby, které program provádějí (dobrovolníky) a mít dopad na dosažitelnost operativních cílů,

c) riziko ohrožení pověsti Komise související s nevyloučitelným rizikem zpronevěry finančních prostředků.

Pokud by byla zvolena možnost řízení výkonnou agenturou, může vzniknout dodatečné riziko:

d) nedostatků při koordinaci s výkonnou agenturou v důsledku neexistence jasné definice limitů odpovědnosti při řízení a kontrole úkolů svěřených výkonné agentuře.

Očekává se, že většina těchto rizik nedosáhne závažné úrovně a v každém případě bude zajištěno jejich pečlivé sledování. V souladu s revidovaným finančním nařízením se například použijí zjednodušující opatření (budou se tedy více využívat jednorázové částky a paušální sazby).

Ze zjištěných měr chybovosti v posledních třech letech lze odvodit, že v případě přímého centralizovaného řízení GŘ ECHO by potenciální míra chybovosti byla pravděpodobně nižší než 2 %.

V případě provádění prostřednictvím výkonné agentury by se s ohledem na celkovou míru chybovosti agentur (například výkonná agentura EACEA ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2011 uvedla míru chybovosti 0,81 %) by úroveň nesouladu rovněž pravděpodobně zůstala pod 2 %.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

V případě přímého centralizovaného řízení se použije obecná kontrolní struktura GŘ ECHO. Kontrola se proto zaměří na dodržování a efektivitu zavedených správních, provozních a finančních postupů a na dodržování platných právních předpisů. Kontrola bude rovněž v oblasti působnosti Útvaru interního auditu GŘ ECHO.

Mimo to budou granty a smlouvy zadané na základě nařízení podléhat auditu ex post, který bude provádět Útvar externího auditu GŘ ECHO, a hodnocení externími partnery. Stejně jako v ostatních případech mohou být akce podrobeny auditu a vyšetřování ze strany Útvaru interního auditu (IAS), Účetního dvora a úřadu OLAF. Očekávané náklady GŘ ECHO na kontroly činí na základě údajů z roku 2011 2,7 až 3,1 %.

V případě provádění výkonnou agenturou bude Komise uplatňovat kontrolní opatření požadovaná pro výkonné agentury v souladu s článkem 59 finančního nařízení a v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 o výkonných agenturách. Kromě toho bude Komise sledovat a kontrolovat, zda výkonná agentura naplňuje příslušné cíle kontroly stanovené pro akce, jejichž řízením bude pověřena. Tento dohled bude zapracován do podmínek spolupráce mezi zodpovědným GŘ a výkonnou agenturou a do pololetního výkaznictví agentury.

Interní kontrolní systém výkonné agentury se skládá z následujících prvků (založeno na příkladě agentury EACEA):

a) finanční okruhy a oddělení povinností,

b) kontrola způsobilosti nákladů kontrolami ex ante (v kanceláři nebo na místě),

c) postup dohledu,

d) zjednodušující opatření a harmonizace uplatňované v rámci jednoho programu i mezi různými programy (sdílení osvědčených postupů),

e) využívání jednorázových částek a paušálních sazeb pro určité oblasti /akce,

f) zprávy o řízení (měsíční, čtvrtletní a roční, například výroční zpráva o činnosti),

g) centralizovaná kontrola ex ante v případě veřejných zakázek, výzev k předkládání návrhů a grantových dohod,

h) interní audit.

Činnost výkonné agentury může být podrobena auditu a vyšetřování ze strany Útvaru interního auditu (IAS), Účetního dvora a úřadu OLAF.

Odhad nákladů na kontroly vychází ze zkušeností s výkonnou agenturou EACEA. Tato agentura odhadla náklady na kontrolu dvou programů, které by se měly provádět v období 2014–2020: podle údajů, které uvedla ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2011 činí odhadované náklady na kontrolu 2,8 až 2,9 % celkového rozpočtu obou programů. Při použití stejných procent by odhadované náklady na kontrolu zřízení iniciativy EU Aid Volunteers v období 2014–2020 činily 6,7 až 6,9 milionu EUR.

Pokud jde o GŘ ECHO, odhaduje se, že jeho náklady na kontrolu související s úlohou jednoho ze zodpovědných generálních ředitelství by byly přibližně 210 000 EUR, což je 0,1 % jeho celkového rozpočtu. Provádění popsaných kontrol spolu s pravděpodobnými důsledky zjednodušení nového finančního nařízení by umožnily vyhnout se materiálním chybám (>2 %).

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

GŘ ECHO dále vypracuje vlastní strategii boje proti podvodům v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS) přijatou dne 24. června 2011, jejímž cílem je mimo jiné zajistit, aby:

vnitřní kontroly GŘ ECHO, které se týkají boje proti podvodům, byly plně v souladu s CAFS;

se přístup ECHO k řízení rizika podvodů zaměřil na zjištění oblastí rizika podvodu a vhodné reakce na ně;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě.

Za účelem omezení potenciálních podvodů a nesrovnalostí jsou navržena tato opatření:

– prevence potenciálních podvodů a nesrovnalostí je zohledněna již při sestavování programu, prostřednictvím zjednodušení pravidel a širšího využívání pevných sazeb a paušálních částek.

– Systematická kontrola možného dvojího financování a identifikace příjemců několika grantů.

– Při vážných obavách ohledně nesrovnalostí a/nebo podezření na podvod se provedou audity ad hoc.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Globální Evropa || RP/NRP ([31]) || zemí ESVO[32] || kandidátských zemí[33] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || 23 02 04 (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci) EU Aid Volunteers || RP || ANO || ANO || NE || ANO/NE

Iniciativy EU Aid Volunteers se budou moci účastnit dobrovolníci z ostatních evropských zemí s výhradou podmínek uvedených v článku 23.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || 4. GLOBÁLNÍ EVROPA

GŘ: ECHO || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || 2014–2020 CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

23 02 04 || Závazky || (1) || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100

Platby || (2) || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[34] || || || || || || || || ||

|| || (3) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky pro GŘ ECHO || Závazky || =1+3 || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100

Platby || =2+3 || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100

Platby || (5) || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 21,200 || 23,800 || 27,600 || 32,700 || 37,900 || 44,500 || 51,400 || || 239,100

Platby || =5+ 6 || 13,780 || 18,650 || 23,630 || 29,895 || 34,680 || 40,640 || 47,145 || 30,680 || 239,100

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020

GŘ: ECHO ||

Ÿ Lidské zdroje || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,274 || 1,274 || 1,593 || 8,725

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,063 || 0,063 || 0,143 || 0,063 || 0,065 || 0,122 || 0,045 || 0,564

GŘ ECHO CELKEM || Prostředky || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || CELKEM 2014 - 2020

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 22,409 || 25,009 || 28,889 || 33,909 || 39,239 || 45,896 || 53,083 || || 248,434

Platby || 14,989 || 19,859 || 24,919 || 31,104 || 36,019 || 42,036 || 48,828 || 30,680 || 248,434

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014– 2020

VÝSTUPY

|| Typ výstupů[35] || Průměr. náklady || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady

OPERATIVNÍ CÍL č.1 Zvýšit a zlepšit schopnost Unie poskytovat humanitární pomoc || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || Rejstřík, počet stáží, počet vyslaných dobrovolníků || 0,014 || 376 || 5,271 || 941 || 13,367 || 1130 || 15,976 || 1356 || 20,222 || 1560 || 22,867 || 1950 || 27,361 || 2291 || 32,074 || 9604 || 137,136

Mezisoučet za operativní cíl č. 1 || 376 || 5,271 || 941 || 13,367 || 1130 || 15,976 || 1356 || 20,222 || 1560 || 22,867 || 1950 || 27,361 || 2291 || 32,074 || 9604 || 137,136

Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020

VÝSTUPY

|| Typ výstupu[36] || Průměr. náklady výstupu || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady

OPERATIVNÍ CÍL č. 2 Zlepšit dovednosti a znalosti dobrovolníků v oblasti humanitární pomoci a podmínky jejich práce || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Školení dobrovolníků, vypracování norem || 0,0075 || 938 || 7,034 || 711 || 5,330 || 837 || 6,280 || 863 || 6,476 || 1193 || 8,946 || 1535 || 11,511 || 1600 || 12,000 || 7677 || 57.576

Mezisoučet za operativní cíl č. 2 || 938 || 7,034 || 711 || 5,330 || 837 || 6,280 || 863 || 6,476 || 1193 || 8,946 || 1535 || 11,511 || 1600 || 12,000 || 7677 || 57,576

OPERATIVNÍ CÍL č. 3 Zvýšit kapacitu hostitelských organizací a podpořit dobrovolnictví ve třetích zemích || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Počet dobrovolných manažerů, místních dobrovolníků, školení školitelů, počet účastníků na seminářích || 0,00471 || 1418 || 6,681 || 785 || 3,700 || 857 || 4,038 || 901 || 4,244 || 1037 || 4,886 || 849 || 3,999 || 1263 || 6,000 || 7110 || 33.549

Mezisoučet za operativní cíl č. 3 || 1418 || 6,681 || 785 || 3,700 || 857 || 4,038 || 901 || 4,244 || 1037 || 4,886 || 849 || 3,999 || 1263 || 6,000 || 7110 || 33,549

Uveďte cíle a výstupy ò || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 - 2020 ||

VÝSTUPY ||

|| Typ výstupu[37] || Průměrné náklady výstupů || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Počet výstupů || Nákl. || Celkový počet výstupů || Celkové náklady ||

|| OPERATIVNÍ CÍL č. 4 Podpořit viditelnost hodnot Unie v oblasti humanitární pomoci || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| – Výstup || Rozvoj sítě EU Aid Volunteers'; konference, komunikace, viditelnost, počet zapojení dobrovolníků po internetu || 0,00081 || 300 || 1,737 || 700 || 0,940 || 1300 || 0,769 || 1700 || 1,395 || 2000 || 0,769 || 2000 || 1,053 || 2000 || 0,826 || 10000 || 7.488

|| Mezisoučet za operativní cíl č. 4 || 300 || 1,737 || 700 || 0,940 || 1300 || 0,769 || 1700 || 1,395 || 2000 || 0,769 || 2000 || 1,053 || 2000 || 0,826 || 10000 || 7,488

|| OPERATIVNÍ CÍL č. 5 Zvýšit soudržnost a soulad dobrovolnictví v členských státech s cílem zlepšit možnosti účasti občanů Unie v akcích a operacích humanitární pomoci || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| – Výstup || Vývoj norem, revize, postup akreditace || || || 0,477 || || 0,464 || || 0,538 || || 0,364 || || 0,433 || || 0,575 || || 0,500 || || 3.351

|| Mezisoučet za operativní cíl č. 5 || || 0,477 || || 0,464 || || 0,538 || || 0,364 || || 0,433 || || 0,575 || || 0,500 || || 3,351

|| NÁKLADY CELKEM || 3032 || 21,200 || 3137 || 23,800 || 4124 || 27,600 || 4820 || 32,700 || 5790 || 37,900 || 6334 || 44,500 || 7154 || 51,400 || 34391 || 239,100

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,146 || 1,274 || 1,274 || 1,593 || 8,725

Ostatní správní výdaje || 0,063 || 0,06,3 || 0,143 || 0,063 || 0,065 || 0,122 || 0,045 || 0,564

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289

Mimo OKRUH 5 [38]víceletého finančního rámce || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se || nepoužije se

CELKEM || 1,209 || 1,209 || 1,289 || 1,209 || 1,339 || 1,396 || 1,683 || 9,289

Výše uvedené údaje budou upraveny podle výsledku plánovaného procesu externalizace.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 7

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[39]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 6 || 6 || 6 || 6 || 8 || 8 || 11

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[40] || – v ústředí[41] || || || || || || ||

– v delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, MOD – v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 12 || 12 || 12 || 12 || 14 || 14 || 18

23 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Výše uvedené údaje budou upraveny podle výsledků plánované externalizace.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Vypracování politiky a konceptů. Prováděcí akty a opatření.

Externí zaměstnanci || Řízení grantových dohod a smluv, provádění a sledování činnosti, administrativní podpora.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/iniciativa je v souladu s návrhem Komise na víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 uvedeným ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění).

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[42].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

Návrh stanoví příspěvky třetích stran od zemí ESVO, které jsou členy EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie, a partnerských zemí evropské politiky sousedství.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[43]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

[1]               Běžný průzkum Eurobarometru 73/2010, zvláštní průzkum Eurobarometru 343/2010 a zvláštní průzkum Eurobarometru 384/2012.

[2]               KOM(2010) 683.

[3]               Závěry Rady o Evropském dobrovolnickém sboru humanitární pomoci ze dne 25. května 2011.

[4]               Písemné prohlášení Evropského parlamentu č. 25/2011 z dne 9. května 2011.

[5]               V roce 2010 v Bruselu a v roce 2011 v Budapešti, konferencí se aktivně účastnilo více než 150 organizací.

[6]               COHAFA.

[7]               SG, SJ, GŘ BUDG, GŘ DEVCO, FPI, ESVČ, GŘ EAC, EACEA, GŘ EMPL, GŘ ELARG.

[8]               Dva takové semináře byly uspořádány v Bruselu v prosinci 2011 a v červnu 2012 za účasti více než 70 osob.

[9]               Úř. věst. C 25, 2008, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 11, 2003, s. 1.

[11]             KOM(2011) 681 v konečném znění.

[12]             Zřízeno rozhodnutím x/xx o zřízení mechanismu civilní ochrany Unie.

[13]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[14]             Úř. věst. C 25, 2008, s. 1.

[15]             Dosud nezveřejněno.

[16]             Sdělení Komise KOM(2010) 683 „Dobrovolnictví jako výraz solidarity občanů EU – první zamyšlení nad Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci“ (Úř. věst. C 121/59, 2011).

[17]             Sdělení Komise „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011-2014“, KOM(2011 681 v konečném znění (Úř. věst. C 37, 2012, s. 24).

[18]             Sdělení Komise KOM(2011) 933 (Úř. věst. C 102, 2012, s. 35).

[19]             Sdělení Komise KOM(2011) 568 „Sdělení o politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU“ (Úř. věst. C 335, 2011, s. 19).

[20]             Dosud nezveřejněno.

[21]             Úř. věst. L 312, 12.7.1995, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 292, 1996, s. 5.

[23]             Úř. věst. L 136, 1999, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 55, 2011, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 8, 2001, s. 5.

[26]             Úř. věst. L 281, 1995, s. 31

[27]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[28]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[29]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[30]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[31]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[32]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[33]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[34]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[35]             Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.: počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

[36]             Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.: počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

[37]             Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.: počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

[38]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[39]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce („Intérimaire“); MOD = mladí odborníci v delegacích(„Jeune Expert en Délégation“); MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[40]             Pod stropem pro externí zaměstnance z operačních rozpočtových prostředků (původní rozpočtové linie „BA“).

[41]             Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).

[42]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[43]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.