DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES o zprostředkování pojištění[1] (dále jen „IMD1“ (insurance mediation directive 1)) je jediným právním předpisem EU, který upravuje místo prodeje pojistných produktů s cílem zajistit práva spotřebitele. Byla přijata dne 9. prosince 2002 a členské státy ji do 15. ledna 2005 musely provést do vnitrostátního práva. Směrnice je nástroj minimální harmonizace obsahující nejdůležitější zásady a ve 27 členských státech byla provedena podstatně odlišnými způsoby. Nutnost přezkumu IMD1 byla uznána již při kontrole provádění, kterou vykonala Komise v letech 2005–2008.

Současné i nedávné finanční otřesy zdůraznily význam účinné ochrany spotřebitele ve všech finančních odvětvích. V listopadu 2010 požádala skupina G20 organizaci OECD, Radu pro finanční stabilitu a další příslušné mezinárodní organizace, aby vypracovaly společné zásady v oblasti finančních služeb s cílem posílit ochranu spotřebitele. Návrh nejdůležitějších zásad G20 týkajících se finanční ochrany spotřebitele vyzdvihuje potřebu řádné právní úpravy a/nebo dohledu nad všemi poskytovateli finančních služeb a agenty, kteří jednají přímo se spotřebiteli. Tyto zásady stanoví, že spotřebitelé by vždy měli mít prospěch ze srovnatelných norem ochrany spotřebitele. Stávající přezkum IMD1 je třeba chápat ve spojení s těmito pokyny a souvisejícími mezinárodními iniciativami.

Během jednání v Evropském parlamentu o směrnici, která upravuje přístup ke kapitalizaci založený na rizicích a dohled nad pojišťovnami (Solventnost II)[2] a která byla přijata v roce 2009, byl kromě toho vznesen konkrétní požadavek na přezkum IMD1. Někteří poslanci a některé organizace spotřebitelů byli toho názoru, že v návaznosti na finanční krizi je třeba posílit ochranu pojistníka a že by mohly být vylepšeny metody prodeje různých pojistných produktů. Zejména byly vyjádřeny silné obavy, pokud jde o normy prodeje produktů životního pojištění s investičními prvky. S cílem zajistit soudržnost napříč odvětvími Evropský parlament požádal, aby přezkum IMD1 zohlednil probíhající přezkum směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II)[3]. To znamená, že kdykoli jde o úpravu metod prodeje produktů životního pojištění s investičními prvky, měl by návrh revidované směrnice (dále jen „IMD2“) splňovat stejné normy ochrany spotřebitele jako MiFID II.

1.1.        Cíle návrhu

Revidovaná směrnice o zprostředkování pojištění (IMD2) usiluje o účinné zlepšení právní úpravy maloobchodního pojistného trhu. Zaměřuje se na zajištění rovných podmínek mezi všemi účastníky prodeje pojistných produktů a na posílení ochrany pojistníků.

Zastřešujícími cíli stávajícího přezkumu jsou nenarušená hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele a integrace trhu. Konkrétně by IMD2 měla dosáhnout těchto zlepšení: rozšířit oblast působnosti IMD1 na všechny distribuční kanály (např. přímí upisovatelé, půjčovny automobilů atd.), vymezit, řídit a zmírňovat střety zájmů, zvýšit úroveň harmonizace správních sankcí a opatření v případě porušení základních ustanovení stávající směrnice, rozšířit vhodnost a objektivitu poradenství, zajistit, aby odborná kvalifikace prodejců odpovídala komplexnosti prodávaných produktů, a zjednodušit a sblížit postupy pro přeshraniční vstupy na pojistné trhy v celé EU.

1.2.        Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Cíle návrhu jsou v souladu s politikami a cíli Unie. Smlouva stanoví opatření, která mají zajistit zřízení a fungování vnitřního trhu s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů, jakož i volný pohyb služeb.

Stávající návrh je předkládán k přijetí jako součást „balíčku retailových produktů pro spotřebitele“ spolu s návrhem v oblasti strukturovaných retailových investičních produktů týkajícím se poskytování informací o investičních produktech a směrnice SKIPCP V. Iniciativa v oblasti strukturovaných retailových investičních produktů si klade za cíl zajistit soudržný horizontální přístup k poskytování informací o produktech s ohledem na investiční produkty a pojistné produkty s investičními prvky (tzv. pojistné strukturované retailové investiční produkty[4]) a ustanovení o metodách prodeje budou zahrnuta do revizí směrnice IMD1 a směrnice MiFID.

Návrh je dále v souladu s dalšími právními předpisy a politikami EU, zejména v oblastech ochrany spotřebitele, ochrany investorů a obezřetnostního dohledu, jako je Solventnost II, MiFID II a iniciativa týkající se strukturovaných retailových investičních produktů, a doplňuje je.

IMD2 upraví metody prodeje u všech pojistných produktů od obecných pojistných produktů, jako je pojištění motorových vozidel, až po životní pojistky, včetně těch, které obsahují investiční prvky, např. produkty investičního životního pojištění.

IMD2 by i nadále měla prvky právního nástroje „minimální harmonizace“. To znamená, že členské státy se mohou rozhodnout jít v případě potřeby ještě dále, pokud jde o ochranu spotřebitele. Minimální normy IMD1 však budou výrazně zvýšeny. Některé části nové směrnice budou posíleny opatřeními 2. úrovně s cílem sladit pravidla se směrnicí MiFID, zejména v kapitole upravující distribuci životních pojistek s investičními prvky.

2.           Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

Útvary Komise požádaly o radu Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA, dříve CEIOPS) ohledně řady otázek týkajících se přezkumu směrnice o zprostředkování pojištění. EIOPA předložil závěrečnou zprávu v listopadu 2010[5]. V průběhu let 2010–2011 se útvary Komise pravidelně setkávaly se zástupci odvětví pojišťovnictví, organizací spotřebitelů a orgánů dohledu za účelem projednání nadcházejícího přezkumu. Od 26. listopadu 2010 do 28. února 2011 provedly útvary Komise veřejnou konzultaci týkající se přezkumu IMD1. Výsledky konzultace rovněž obecně podpořily směr přezkumu nastíněný útvary Komise[6]. Dne 10. prosince 2010 proběhlo k IMD2 veřejné slyšení. Jednání se zaměřilo na oblast působnosti směrnice, požadavky na informace týkající se zprostředkovatelů pojištění, střety zájmů, přeshraniční obchod a požadavky na odbornou kvalifikaci[7]. Dne 11. dubna 2011 bylo zorganizováno setkání s odborníky z členských států a EIOPA za účelem projednání výsledků veřejné konzultace a možné struktury a obsahu IMD2. Velká většina zúčastněných stran, které se účastnily těchto zasedání, podpořila směr přezkumu IMD1 nastíněný útvary Komise.

V souladu se svou politikou „lepší právní úpravy“ Komise provedla posouzení dopadů strategických alternativ. Při přípravě posouzení dopadů bylo využito několik konkrétních studií objednaných různými útvary Komise. Zaprvé GŘ MARKT zadalo společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) provedení studie, jež měla poskytnout komplexní přehled fungování distribuce pojištění v EU. Zpráva byla dokončena v červenci 2011 a zveřejněna na internetových stránkách Komise[8]. Zadruhé tento návrh zohledňuje výsledky studie zadané v roce 2010 a týkající se nákladů a přínosů možných změn pravidel distribuce pojistných produktů a pojistných investičních produktů[9]. Zatřetí byla zvážena zjištění studie, jež posuzovala kvalitu poradenství nabízeného v celé EU[10]. Byla rovněž zohledněna čtvrtá studie, která se zabývala vlivem behaviorální ekonomie na různé faktory týkající se rozhodování investorů[11].

Možnosti politiky projednávané v posouzení dopadů byly posouzeny podle různých kritérií: tržní integrace účastníků trhu, ochrana a důvěra spotřebitelů, rovné podmínky pro různé účastníky trhu a nákladová efektivnost, tj. míra, do jaké tyto možnosti dosáhnou zamýšlených cílů a usnadní fungování pojistných trhů nákladově efektivním a účelným způsobem.

Celkově z odhadu administrativní zátěže na základě výše uvedené studie PwC a odvětvových statistik, jež přepracovaly útvary Komise, vyplývá, že s ohledem na velké množství dotčených podniků (přibližně jeden milion) povede návrh k relativně nízkým nákladům, a to v průměru ve výši zhruba 730 euro na podnik.

Práce na posouzení dopadů byla dokončena v roce 2012. Byla zohledněna doporučení výboru pro posouzení dopadů zřízeného Evropskou komisí, zejména pokud jde o dopad na malé a střední podniky. Například zprostředkovatelské malé a střední podniky, které v současnosti nespadají do oblasti působnosti a které stávající návrh do oblasti působnosti zahrne, jsou v podstatě podniky, jejichž hlavní činnost je jiná než zprostředkování pojištění (tj. zprostředkování je čistě doplňkové k jejich hlavní obchodní činnosti cestovní kanceláře nebo půjčovny automobilů). Na tyto zprostředkovatele se bude vztahovat zjednodušený režim (postup prohlášení, článek 4 stávajícího návrhu) jako přiměřený přístup k doplňkové povaze zprostředkování, které provádějí. Obecně byly zavedeny přiměřené požadavky s cílem zohlednit obavy malých a středních podniků a dodržovat zásadu „méně komplexní produkty, méně pravidel“. Některé investiční produkty jsou například prezentovány jako životní pojistky. Bude zaveden (kapitola VII) přísnější režim týkající se metod prodeje těchto produktů (životní pojistky s investičními prvky (pojistné investiční produkty nebo pojistné strukturované retailové investiční produkty)).

3.           Právní stránka návrhu

3.1.        Právní základ

Návrh je založen na čl. 53 odst. 1 a článku 62 SFEU. Nahradí směrnici 2002/92/ES a zabývá se harmonizací vnitrostátních právních předpisů v oblasti zprostředkovatelů pojištění a jiných prodejců pojistných produktů. Do své oblasti působnosti začleňuje některé doplňkové prodejce a podniky poskytující poprodejní služby, jako jsou likvidátoři škod a podniky vyřizující pojistné události. V tomto ohledu vyjasňuje výkon svobody usazování, volného pohybu služeb a pravomoci orgánů dohledu členských států původu a hostitelských členských států. Hlavním cílem a předmětem tohoto návrhu je harmonizovat vnitrostátní právní předpisy týkající se pravidel výkonu činnosti všech prodejců pojistných produktů a jiných tržních subjektů na pojistných a zajistných trzích, podmínky jejich správy a rámec dohledu nad nimi.

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

Podle zásady subsidiarity (čl. 5 odst. 3 SEU) by EU měla jednat pouze tehdy, pokud zamýšlených cílů nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků zamýšlené činnosti může být lépe dosaženo na úrovni EU.

Na většinu otázek, kterými se zabývá přezkum, se již vztahuje stávající právní rámec IMD1. Kromě toho jsou pojistné trhy stále více přeshraniční. Podmínky, za nichž si v tomto kontextu mohou firmy a provozovatelé konkurovat, ať už jde o pravidla transparentnosti nebo ochranu zákazníka, musí být ve všech státech srovnatelné a jsou základem stávající IMD1. Nyní je třeba jednat na evropské úrovni a aktualizovat a pozměnit regulační rámec stanovený směrnicí IMD1, aby se zohlednil vývoj na pojistných trzích od doby jejího provedení. Z důvodu této integrace by samostatné vnitrostátní zásahy byly mnohem méně účinné a vedly by k roztříštěnosti trhů, v důsledku čehož by došlo k regulatorní arbitráži a narušení hospodářské soutěže.

Orgán EIOPA by při provádění nového rámce v celé EU měl hrát klíčovou úlohu. S cílem zlepšit fungování pojistných trhů jsou nezbytné zvláštní pravomoci pro EIOPA.

Návrh plně zohledňuje zásadu proporcionality zejména tím, že činnost EU by měla být přiměřená k dosažení cílů a neměla by překračovat rámec toho, co je nezbytné. Je slučitelný s touto zásadou a zohledňuje správnou rovnováhu příslušného veřejného zájmu a nákladové účinnosti opatření, a při stanovování těchto požadavků měly zásadní význam zejména potřeba vyvážit ochranu zákazníka, účinnost trhů a náklady odvětví.

S ohledem na tuto zásadu návrh rozlišuje mezi různými prodejními kanály pojistných produktů a ukládá osobám zabývajícím se prodejem jednoduchých pojistných produktů méně obtížné požadavky na registraci a odbornou kvalifikaci. Například prodejci doplňkových pojistných produktů s nízkým rizikem, jako jsou půjčovny automobilů a cestovní kanceláře, se místo registrace jako zprostředkovatelé pojištění podrobí zjednodušenému postupu prohlášení. Návrh rovněž rozlišuje mezi produkty životního pojištění a obecnými pojistnými produkty, pokud jde o požadavky na transparentnost odměn. Tato opatření založená na zásadě proporcionality jsou přijata s ohledem na odlišné úrovně komplexnosti a spotřebitelských rizik týkajících se různých pojistných produktů a také s ohledem na záměr snížit administrativní zátěž malých a středních podniků, které prodávají pojistné produkty.

3.3.        Soulad s články 290 a 291 SFEU

Dne 23. září 2009 Komise přijala návrhy nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, EIOPA a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. V tomto ohledu Komise odkazuje na prohlášení ve vztahu k článkům 290 a 291 SFEU, která učinila při přijetí nařízení zřizujících evropské orgány dohledu, podle kterých „pokud jde o postup přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 ke SFEU. Komise má však závažné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při přijímaní aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření jsou v souladu s články 290 a 291 SFEU.“

3.4.        Odkazy na jiné směrnice

Vzhledem k tomu, že směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) dosud není použitelná, odkazuje tento návrh na definice stanovené směrnicí 73/239/EHS, směrnicí 2002/83/ES a směrnicí 2005/68/ES. Směrnice 73/239/EHS, 2002/83/ES a 2005/68/ES budou zrušeny směrnicí 2009/138/ES.

3.5.        Podrobné vysvětlení návrhu

Kapitola I – Oblast působnosti a definice

Článek 1 rozšiřuje oblast působnosti IMD1 tak, aby zahrnovala prodej pojistných smluv pojišťovnami a zajišťovnami bez zásahu zprostředkovatele pojištění. Rovněž se vztahuje na správu pojistných událostí prováděnou pojišťovnami a pro ně, likvidaci škod a odborné posuzování škod.

Výjimka de minimis z oblasti působnosti IMD1 zůstává stejná (prodejce pojistných smluv, jež jsou doplňkové k prodeji zboží, s výší ročního pojistného pod 500 euro a při splnění ostatních kritérií v rámci výjimky) kromě toho, že limit ročního pojistného se poměrně zvyšuje na 600 EUR (méně než 2 eura denně). Výše uvedená 2 eura představují částku pojistného na smlouvu a den. Například oční optici, kteří prodávají doplňkové pojištění brýlí, zůstávají mimo oblast působnosti směrnice.

Pojistné smlouvy prodávané doplňkově k prodeji služeb spadají do oblasti působnosti směrnice po přezkumu. Tak je tomu například u cestovního pojištění, které prodávají cestovní kanceláře, a u obecného pojištění, které prodávají půjčovny automobilů a leasingové společnosti.

Článek 2 reformuluje definice IMD1 spolu s některými změnami a uvádí nové definice.

· „Zprostředkování pojištění“ je rozšířeno, aby zahrnovalo rozšíření oblasti působnosti článku 1, a upřesňuje, že některé činnosti prováděné prostřednictvím internetových agregátorů pojištění představují zprostředkování pojištění. Činnost „předkládání“ je odstraněna. Podobně je upraveno „zprostředkování zajištění“.

· „Pojistné investiční produkty“ jsou definovány tak, aby se řídily definicí „investičního produktu“ v nařízení o klíčových informativních dokumentech pro investiční produkty (nařízení o strukturovaných retailových investičních produktech).

· Definice „smluvně vázaného zprostředkovatele pojištění“ je rozšířena, aby zahrnovala zprostředkovatele jednající za odpovědnosti jiného zprostředkovatele pojištění.

· „Poradenství“ je definováno jako poskytování osobního doporučení zákazníkům buď na jejich žádost, nebo jinak.

· „Profesionální zákazník“ je definován pro účely vyloučení z ustanovení o informacích.

· „Křížový prodej“ definuje metodu, kdy jsou dva nebo více produktů sdruženy v rámci jednoho prodeje.

· „Podmíněná provize“ je definována jako provize, kdy je splatná částka vázána na splnění dohodnutých cílů.

· „Úzké propojení“ definuje ujednání se spojenými osobami a ujednání, která mohou ovlivnit schopnost orgánů dohledu účinně provádět dohled.

· „Odměna“ je definována tak, aby zahrnovala nejen platby (poplatky, provizi, atd.), ale rovněž ekonomické výhody jakéhokoli druhu.

· Definice „členského státu původu“, „hostitelského členského státu“, „zprostředkovatele pojištění“, „zprostředkovatele zajištění“ a „trvanlivého média“ jsou předmětem vyjasňujících změn.

Kapitola II – Požadavky týkající se registrace

Článek 3 ponechává registrační požadavky IMD1 z větší části beze změny, avšak vyžaduje, aby orgán EIOPA zřídil jednotný elektronický rejstřík (který spojí vnitrostátní databáze), a vyžaduje zveřejnění některých ujednání s jinými osobami. Jednotný elektronický rejstřík funguje jako portál pro napojení do vnitrostátních rejstříků. Rovněž z registrace vyjímá osoby spadající do působnosti postupu prohlášení (viz článek 4).

Kapitola III – Postup prohlášení

Článek 4 zřizuje zjednodušený postup, který vyjímá dvě skupiny osob z výše uvedeného postupu registrace a umožňuje jim nadále provádět zprostředkovatelskou činnost pomocí jednoduchého prohlášení. Jedná se o:

· osoby, které provádějí zprostředkování pojištění jako doplňkovou činnost k základní profesní činnosti a které splňují některé další podmínky (např. cestovní kanceláře). Obecně vzato tyto další podmínky stanoví, že produkty musí být doplňkem k dalšímu produktu nebo službě a nepokrývají životní pojištění nebo občanskoprávní odpovědnost jinou než doprovodné krytí, a

· osoby, jejichž činnost je omezena na profesionální správu pojistných událostí a likvidaci škod.

Postup prohlášení se týká především cestovních kanceláří, půjčoven automobilů, které prodávají pojistné produkty, a rovněž likvidátorů škod a podniků vyřizujících pojistné události.

Kapitola IV – Volný pohyb služeb a svoboda usazování

Články 5, 6 a 7 odrážejí ustanovení článku 5 IMD1, revidovaného návrhu MiFID a Lucemburského protokolu[12]. Rovněž se zabývají rozdělením pravomocí mezi orgány dohledu členského státu původu a hostitelského členského státu, zejména v situacích, kdy zprostředkovatel pojištění nebo zajištění neplní své povinnosti při provádění obchodu v hostitelském členském státě.

Kapitola V – Jiné organizační požadavky

Článek 8 stanoví požadavky profesní způsobilosti a organizační požadavky obsažené v článku 4 IMD1, a to požadavek na přiměřené znalosti a schopnosti, požadavek mít dobrou pověst, požadavek udržovat si pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání a opatření k ochraně zákazníků před neschopností zprostředkovatele pojištění převést pojistné na pojišťovnu nebo převést částku pojistného plnění nebo vrátit pojistné pojištěnému. Zahrnuje rovněž požadavek na neustálý profesní rozvoj. S cílem dosáhnout přiměřeného dopadu budou pravidla vztahující se na osoby provozující zprostředkovatelskou činnost jako doplňkovou službu nebo osoby, jejichž činnost je omezena na profesionální správu pojistných událostí, přiměřená komplexnosti prodávaného produktu. Z toho důvodu se článek 8 na tyto zprostředkovatele neuplatní v plném rozsahu.

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci k upřesnění pojmu přiměřených znalostí a schopností.

Článek 9 se týká zveřejnění pravidel obecného zájmu. Tento článek se liší od článku 6 v IMD1 a nyní vyžaduje, aby členské státy zveřejňovaly pravidla obecného zájmu a orgán EIOPA shromažďoval a zveřejňoval informace o těchto pravidlech (bližší vysvětlení zásad pravidel obecného zájmu ve vztahu ke třetí směrnici o pojištění je obsaženo v interpretačním sdělení Komise nazvaném „Volný pohyb služeb a obecný zájem v odvětví pojišťovnictví“, Úř. věst. C 43, 16.2.2000, s. 5).

Články 10 až 12 reformulují bývalý článek 7 o příslušných orgánech, článek 9 o výměně informací mezi členskými státy a článek 10 o stížnostech.

Článek 13 se zabývá postupy pro mimosoudní urovnávání sporů týkající se zákazníků a posiluje bývalý článek 11 IMD1 tím, že ukládá (spíše než podněcuje), aby členské státy tyto postupy zavedly a zajistily účast na nich.

Článek 14 se týká omezení využívání zprostředkovatelů. Rozšiřuje oblast působnosti čl. 3 odst. 6 IMD1 na zajišťovny a zprostředkovatele pojištění a zajištění a zohledňuje postup prohlášení (viz článek 4).

Kapitola VI – Informační požadavky a pravidla výkonu činnosti

Články 15 až 20 reformulují požadavky na zveřejňování informací, výjimku týkající se velkých rizik, přísnější ustanovení bývalého článku 12 a informační podmínky bývalého článku 13. Rovněž uvádějí tato dodatečná ustanovení:

· obecnou zásadu pro zprostředkovatele, že by měli jednat v nejlepším zájmu svých zákazníků,

· podobné informační požadavky pro pojišťovny,

· požadavek, aby zprostředkovatelé pojištění zveřejnili základ pro výpočet odměny a její výši,

· požadavek, aby zaměstnanci pojišťoven a zprostředkovatelů činní v prodeji zveřejnili výši proměnné odměny, kterou obdrželi,

· povinný režim „úplného zveřejnění informací“ v případě prodeje produktů životního pojištění a režim „na žádost“ (tj. na žádost zákazníka) v případě prodeje produktů neživotního pojištění s přechodným obdobím pěti let. Po uplynutí pětiletého přechodného období se režim úplného zveřejnění automaticky použije rovněž na prodej produktů neživotního pojištění. Během přechodného období návrh rozlišuje mezi produkty životního a neživotního pojištění. V případě prodeje produktů životního pojištění je odměna (provize) zpravidla vyšší. Produkty životního pojištění jsou rovněž blízké investičním produktům a zakoupení tohoto produktu představuje dlouhodobou investici. U produktů neživotního pojištění je situace jiná. Odměna je obvykle nižší (provize je přibližně 5 %–10 % pojistného) a produkt je spojen s méně riziky. Ve většině zemí EU může spotřebitel přejít k jinému, nahraditelnému produktu velmi jednoduše a za přijatelných podmínek,

· povinnost, aby pojišťovny a zprostředkovatelé poskytli zákazníkovi před uzavřením smlouvy dostatečné informace o pojistném produktu, aby mohl učinit informované rozhodnutí,

· požadavek, aby orgán EIOPA zajistil, že informace, které obdrží ve vztahu k přísnějším vnitrostátním právním předpisům, byly sděleny pojišťovnám, zprostředkovatelům a spotřebitelům, a

· další výjimky z obecného požadavku, aby informace byly poskytovány prostřednictvím trvanlivého média.

V souvislosti s dosažením vyšší ochrany spotřebitele přinášejí tato ustanovení ve srovnání se směrnicí 2002/92/ES vyšší transparentnost, pokud jde o povahu, strukturu a výši odměny zprostředkovatele, a vyjasňují vztah mezi zaměstnavatelem a agentem, včetně způsobu, kterým to může ovlivnit poradenství. Ochrana spotřebitele se za posledních několik let posunula významně dopředu a spotřebitelé dnes hledají stále více informací a jsou si vědomi nákladů. Zveřejnění různých prvků celkové ceny, včetně odměny zprostředkovatele, zákazníkovi umožní vybrat si na základě pojistného krytí, souvisejících služeb (např. když zprostředkovatel vyřizuje pojistné události) a ceny. To spotřebitelům dále zajistí vhodné a nákladově efektivní produkty a zprostředkovatelské služby. Povinné zveřejňování informací o odměnách by mělo mít pozitivní vliv na hospodářskou soutěž v oblasti distribuce pojištění, neboť by zajistilo, že spotřebitelé obdrží obsáhlejší informace o produktech a nákladech a rovněž o možných střetech zájmů. Pro spotřebitele bude jednodušší porovnat pojistné krytí a ceny mezi produkty prodávanými prostřednictvím různých distribučních kanálů. Několik členských států EU již u některých pojistných produktů vyžaduje zveřejňování informací o odměnách a MiFID II to bude vyžadovat u investičních produktů. Tyto nové informace poskytnou spotřebitelům úplnější přehled služeb, které zprostředkovatel poskytuje, i souvisejících nákladů. Zveřejnění informací o odměnách však musí být provedeno způsobem, který zajistí srovnání mezi zprostředkovateli a přímými upisovateli. Informace o ceně krytí i o distribučních nákladech poskytnou možnost srovnání. Z důvodu zamezení střetům zájmů by pojišťovny měly zejména rovněž zveřejňovat základ pro výpočet proměnné odměny svých zaměstnanců vyplývající z prodeje produktu. Tato ustanovení se dále zabývají určitými základními problémy, jež souvisejí s přeshraničním poskytováním služeb zprostředkování pojištění, a to nedostatkem právní jistoty a srovnatelnosti. Bude-li zlepšen harmonizovaný právní rámec, zprostředkovatelé i jejich zákazníci budou moci jednodušeji přistoupit k přeshraničnímu prodeji nebo nákupu pojistných produktů. Zlepšené zveřejňování informací usnadní srovnání mezi produkty a distribučními kanály (jak je uvedeno výše), což je v současnosti v přeshraničním obchodě zvláště obtížné.

Článek 21 zavádí ustanovení o sdružování produktů a vyžaduje, aby zákazník byl informován, že produkty lze zakoupit samostatně, a aby mu byly v tomto ohledu poskytnuty určité podrobnosti. Rovněž ukládá orgánu EIOPA, aby vypracoval a poté aktualizoval pokyny pro dohled nad těmito metodami.

Kapitola VII – Dodatečné požadavky na ochranu zákazníka ve vztahu k pojistným investičním produktům

Článek 22 pokrývá oblast působnosti těchto dodatečných ustanovení a vztahuje je na zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovnu, pokud prodávají pojistné investiční produkty.

Článek 23 obsahuje dodatečná ustanovení o střetech zájmů a ukládá, že tyto střety musí být zjištěny. Dává Komisi pravomoc prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci:

· vymezit kroky, které mohou být nezbytné ke zjištění, předcházení, řízení a sdělení těchto střetů zájmů, a

· stanovit kritéria pro určení druhů střetů zájmů, jež mohou poškodit zájmy zákazníků.

Článek 24 vychází z článku [23] směrnice MiFID II. Stanoví požadavek MiFID II:

· jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy zákazníků,

· zajistit, aby informace byly korektní, jasné a neklamavé,

· poskytovat informace o pojišťovně nebo zprostředkovateli a jejich službách (zejména to, zda je poradenství poskytováno nezávisle), o rozsahu analýzy trhu (zda bude poskytováno průběžné posuzování vhodnosti produktu), o navrhovaných produktech a investičních strategiích a o nákladech.

Rovněž vymezuje, v jakém případě může být poradenství považováno za nezávislé, což zahrnuje požadavek týkající se posouzení produktů na trhu a požadavek nepřijímat odměnu od třetích stran.

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem zajistit soulad s tímto článkem.

Článek 25 stanoví, jak se posuzuje vhodnost a způsobilost, a vyžaduje získání informací od zákazníka. U prodeje bez poradenství musí zprostředkovatel nebo pojišťovna získat informace o znalostech a zkušenostech zákazníka, aby určil způsobilost produktu pro zákazníka. U prodeje s poradenstvím musí získat informace o finanční situaci zákazníka a investičních cílech, aby určil vhodnost. Není-li produkt způsobilý, případně vhodný, musí na to zákazníka upozornit. Prodejce musí rovněž vést záznamy o podmínkách, za kterých poskytne zákazníkovi služby, a poskytovat zákazníkovi zprávy. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci s cílem zajistit soulad.

Kapitola VIII – Sankce

Článek 26 vyžaduje, aby členské státy při porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle směrnice zajistily přijetí účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí a opatření příslušnými orgány.

Správní sankce a opatření se musí vztahovat na fyzické a právnické osoby, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za porušení.

Příslušné orgány musí mít veškeré nezbytné vyšetřovací pravomoci a musí spolupracovat na přeshraničních případech.

Článek 27 vyžaduje zveřejnění sankcí nebo opatření uložených za případy porušení předpisů.

Článek 28 upřesňuje některá porušení předpisů a stanoví správní sankce, které se vztahují na zprostředkovatele, včetně odnětí registrace, zákazů činnosti osob odpovědných za výkon řídících funkcí a peněžitých sankcí až do dvojnásobné výše výhody získané z porušení předpisů, pokud lze tuto výhodu stanovit.

Tento návrh se nevztahuje na trestní sankce.

Článek 29 stanoví faktory, které se zohlední při ukládání sankcí a opatření, včetně výhod získaných z porušení předpisů, ztrát způsobených třetím stranám a úrovně spolupráce odpovědné osoby, a ukládá orgánu EIOPA, aby vydal pokyny týkající se sankcí. Rovněž vyžaduje sdělení veškerých sankcí nebo opatření zprostředkovateli nebo podniku, a to spolu s odůvodněním dané sankce.

Článek 30 vyžaduje účinné mechanismy, které podpoří hlášení případů porušení předpisů, a vhodnou ochranu informátorů a jejich osobních údajů, jakož i ochranu údajů fyzických osob, které jsou za porušení předpisů údajně odpovědné.

Článek 31 vyžaduje výroční hlášení souhrnných informací o porušení předpisů orgánu EIOPA, jakož i zveřejnění těchto informací orgánem EIOPA. Komise je v tomto ohledu zmocněna k přijímání prováděcích technických norem, jež má orgán EIOPA vypracovat a předložit Komisi [6] měsíců po vyhlášení směrnice.

Kapitola IX – Závěrečná ustanovení

Články 32 až 39 reformulují (a případně aktualizují) závěrečná ustanovení v IMD1 týkající se práva na soudní přezkum, provedení do vnitrostátního práva a vstupu v platnost, zrušení předcházejících právních předpisů a určení. Články 33 a 34 mimo to stanoví podmínky pro pravomoc Komise přijímat akty v přenesené pravomoci vymezené směrnicí, a článek 35 stanoví postup přezkumu a hodnocení směrnice Komisí po jejím vstupu v platnost. Tento přezkum zejména zváží dopad pravidel pro zveřejňování informací podle čl. 17 odst. 2 na zprostředkovatele neživotního pojištění, kteří jsou malými a středními podniky.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Ve finančním výkaze, který je připojen k tomuto návrhu, jsou rovněž posouzeny konkrétní rozpočtové důsledky. Tyto konkrétní rozpočtové důsledky návrhu se týkají úkolů přidělených orgánu EIOPA, jak je uvedeno v legislativním finančním výkaze přiloženém k tomuto návrhu.

Návrh má důsledky pro rozpočet Společenství.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

2012/0175 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zprostředkování pojištění

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství Ö o fungování Evropské unie Õ , a zejména na čl. 47 odst. 2 Ö 53 odst. 1 Õ a článek 55 Ö 62 Õ této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské Kkomise,

ò nový

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

ê 2002/92/ES

s ohledem na stanovisko Evropského Hhospodářského a sociálního výboru,

ò nový

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

ê 2002/92/ES

ð nový

v souladu s ð řádným legislativním ï postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)       Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění[13] se má provést řada změn. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

(2)       Protože hlavním cílem a předmětem tohoto návrhu je harmonizace vnitrostátních předpisů týkajících se zmíněných oblastí, měl by být návrh založen na čl. 53 odst. 1 a článku 62 Smlouvy o fungování EU. Forma směrnice je vhodná k tomu, aby bylo případně možno přizpůsobit prováděcí ustanovení v oblastech, kterých se tato směrnice týká, specifickým vlastnostem konkrétního trhu a právního systému v jednotlivých členských státech. Účelem této směrnice by také měla být koordinace vnitrostátních pravidel týkajících se přístupu k činnosti zprostředkování pojištění či zajištění včetně profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod, a proto je založena na čl. 53 odst. 1 smlouvy. Navíc vzhledem k tomu, že v tomto odvětví jsou služby poskytovány po celé Unii, je tato směrnice rovněž založena na článku 62 smlouvy.

ê 2002/92/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(3)       Zprostředkovatelé pojištění a zajištění hrají ústřední roli v distribuci pojistných a zajistných produktů ve Společenství Ö Unii Õ .

ê 2002/92/ES 2. bod odůvodnění

První krok k usnadnění výkonu svobody usazování a volného pohybu služeb pojišťovacích agentů a makléřů byl učiněn směrnicí Rady 77/92/EHS ze dne 13. prosince 1976 o opatřeních k usnadnění účinného výkonu svobody usazování a volného pohybu služeb u činnosti pojišťovacích agentů a makléřů (ze skupiny 630 ISIC), a zejména o přechodných opatřeních ohledně těchto činností[14].

ê 2002/92/ES 3. bod odůvodnění

Směrnice 77/92/EHS měla zůstat použitelnou do vstupu v platnost předpisů koordinujících vnitrostátní pravidla pro přístup k činnosti pojišťovacích agentů a makléřů a výkon této činnosti.

ê 2002/92/ES 4. bod odůvodnění

Členské státy se do značné míry řídily doporučením Komise 92/48/EHS ze dne 18. prosince 1991 o zprostředkovatelích pojištění[15] a toto doporučení pomohlo sblížit vnitrostátní právní předpisy týkající se požadavků na profesní způsobilost a registrace zprostředkovatelů pojištění.

ê 2002/92/ES 9. bod odůvodnění

ð nový

(4)       Pojistné produkty mohou distribuovat různé typy osob nebo institucí, jako jsou agenti, makléři a provozovatelé „bancassurance“ ð , pojišťovny, cestovní kanceláře a půjčovny automobilů ï . Stejné zacházení s hospodářskými subjekty a ochrana spotřebitele vyžadují, aby se tato směrnice vztahovala na veškeré tyto osoby a instituce.

ò nový

(5)       Provádění směrnice 2002/92/ES ukázalo, že řadu ustanovení je třeba blíže upřesnit, aby se usnadnil výkon zprostředkování pojištění či zajištění, a že ochrana spotřebitelů vyžaduje rozšířit oblast působnosti směrnice na prodej všech pojistných produktů, ať zprostředkovateli pojištění, či pojišťovnami. Pokud jde o postupy týkající se prodeje, poprodejních služeb a uplatňování nároků, měly by být pojišťovny, které pojistné produkty prodávají přímo, zahrnuty do oblasti působnosti nové směrnice podobně jako pojišťovací agenti a makléři.

(6)       Aby bylo zajištěno, že se uplatní stejná úroveň ochrany bez ohledu na to, jakou cestou spotřebitelé pojistný produkt koupili – zda přímo od pojišťovny, nebo nepřímo od zprostředkovatele – je třeba, aby oblast působnosti směrnice zahrnovala nejen pojišťovny, ale i další účastníky na trhu, pro něž je prodej pojistných produktů doplňkovou službou (např. cestovní kanceláře a půjčovny automobilů, dodavatele zboží, kteří nesplňují podmínky pro výjimku).

(7)       Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby, jejichž činnost spočívá v pomoci (ať zastupují zákazníka, nebo pojišťovnu) se správou a plněním smluv o pojištění či zajištění, včetně profesionální správy pojistných událostí, nebo likvidace škod a odborného posuzování nároků.

ê 2002/92/ES 5. bod odůvodnění

(8)       Nadále však existují značné rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy, což vytváří překážky pro přístup k činnosti zprostředkovatelů pojištění a zajištění na vnitřním trhu a pro výkon této činnosti. Proto je vhodné nahradit směrnici 77/92/EHS novou směrnicí.

ò nový

(9)       Současné i nedávné finanční otřesy zdůraznily význam účinné ochrany spotřebitele ve všech finančních odvětvích. Je proto vhodné posílit důvěru zákazníků a vytvořit jednotnější regulaci v oblasti distribuce pojistných produktů, aby byla v celé Unii zajištěna přiměřená úroveň ochrany zákazníků. Opatření na ochranu zákazníků by měla být přizpůsobena specifickým rysům každé kategorie zákazníků (profesionálních či jiných).

ê 2002/92/ES 11. bod odůvodnění

ð nový

(10)     Tato směrnice by se měla vztahovat na osoby, jejichž činnost spočívá v poskytování služeb zprostředkování pojištění ð či zajištění ï třetím stranám za úplatu, která může být peněžní nebo může nabývat nějaké jiné formy dohodnutého hospodářského prospěchu vázaného na výkon.

ò nový

(11)     Směrnice by se měla vztahovat na osoby, jejichž činnost spočívá v poskytování informací o jedné nebo více pojistných či zajistných smlouvách jako odpověď na kritéria zvolená zákazníkem, ať prostřednictvím internetové stránky, nebo jiným způsobem, nebo informování o hodnocení pojistných a zajistných produktů nebo o slevách z ceny smlouvy, pokud je zákazník schopen přímo uzavřít pojistnou smlouvu na konci procesu; směrnice by se neměla vztahovat na pouhé úvodní činnosti spočívající v poskytování údajů a informací zprostředkovatelům pojištění či zajištění nebo pojišťovnám či zajišťovnám o potenciálních pojistnících, nebo informací o pojistných či zajistných produktech nebo zprostředkovatelích pojištění či zajištění nebo o pojišťovnách či zajišťovnách potenciálním pojistníkům.

ê 2002/92/ES 12. bod odůvodnění

(12)     Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby s jinou profesní činností, jako jsou daňoví odborníci nebo účetní, které v průběhu této jiné profesní činnosti příležitostně radí ve věcech pojistného krytí, ani by se neměla vztahovat na pouhé poskytování informací obecné povahy o pojistných produktech, pokud účelem této činnosti není pomáhat zákazníkům s uzavíráním nebo plněním pojistných nebo zajistných smluv, profesionálně vyřizovat pojistné události pro pojišťovny nebo zajišťovny, provádět likvidaci škod a odborné posuzování nároků.

ê 2002/92/ES 13. bod odůvodnění

ð nový

(13)     Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby vykonávající zprostředkování pojištění jako vedlejší činnost za určitých přísně vymezených podmínek ð omezení týkajících se pojistné smlouvy, zejména znalostí potřebných k prodeji, krytých rizik a výše pojistného ï .

ê 2002/92/ES 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(14)     Tato směrnice obsahuje definici Ö definuje Õ „smluvně vázaného zprostředkovatele pojištění“, která zohledňuje Ö s cílem zohlednit Õ zvláštnosti některých trhů některých členských států a jejímž účelem je vytvořit podmínky pro registraci použitelné na takové zprostředkovatele. Účelem této definice není znemožnit členským státům mít podobná pojetí, pokud jde o zprostředkovatele pojištění, kteří jednají na účet a jménem pojišťovny a za neomezeného ručení pojišťovny za jejich úkony, přitom však jsou oprávněni vybírat pojistné a částky určené pro zákazníky v souladu s finančními zárukami stanovenými touto směrnicí.

ê 2002/92/ES 14. bod odůvodnění

ð nový

(15)     Zprostředkovatelé pojištění a zajištění ð , kteří jsou fyzickými osobami, ï by měli být registrováni u příslušného orgánu členského státu, v němž mají bydliště, sídlo nebo ústředí, pokud splňují přísné profesní požadavky ve vztahu ke své kvalifikaci, dobré pověsti, pojistnému krytí odpovědnosti při výkonu povolání a finančním možnostem. ð Zprostředkovatelé pojištění a zajištění, kteří jsou právnickými osobami, by měli být registrováni u příslušného orgánu členského státu, v němž mají své sídlo (nebo své ústředí, pokud podle svého vnitrostátního práva nemají žádné sídlo), za předpokladu, že splňují přísné profesní požadavky týkající se kvalifikace, dobré pověsti, pojistného krytí odpovědnosti při výkonu povolání a finančních možností. Zprostředkovatelé pojištění, kteří jsou již v členských státech registrovaní, nemají povinnost se podle této směrnice znovu registrovat. ï

ê 2002/92/ES 6. a 15. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(16)     Zprostředkovatelé pojištění a zajištění by měli mít možnost využívat svobodu usazování i volný pohyb služeb, zaručené ve Smlouvě. Taková rRegistrace ð nebo prohlášení v jejich členském státě původu ï by Ö proto Õ mělya zprostředkovatelům pojištění a zajištění umožnit působit v jiných členských státech v souladu se zásadami svobody usazování i volného pohybu služeb, pokud byl dodržen odpovídající oznamovací postup mezi příslušnými orgány.

ê 2002/92/ES 16. bod odůvodnění

(17)     Je třeba použít přiměřené sankce proti osobám, které vykonávají zprostředkování pojištění nebo zajištění bez registrace, proti pojišťovnám nebo zajišťovnám, které využívají služby neregistrovaných zprostředkovatelů, a proti zprostředkovatelům, kteří nedodržují vnitrostátní právní předpisy přijaté na základě této směrnice.

ò nový

(18)     V zájmu zvýšení transparentnosti a usnadnění přeshraničního obchodu by orgán EIOPA měl vytvořit, zveřejnit a aktualizovat jednotnou elektronickou databázi obsahující záznam o každém zprostředkovateli pojištění či zajištění, který oznámil svůj úmysl využít svobody usazování nebo volného pohybu služeb. Aby byl orgán EIOPA schopen tento úkol plnit, členské státy by mu měly neprodleně poskytovat náležité informace. Databáze by měla obsahovat hypertextové odkazy na všechny příslušné orgány v jednotlivých členských státech. Všechny příslušné orgány každého členského státu by měly na svých internetových stránkách uvádět hypertextový odkaz na tuto databázi.

(19)     Měla by být jasně stanovena práva a povinnosti příslušející členskému státu původu a hostitelskému členskému státu, pokud jde o dohled nad zprostředkovateli pojištění či zajištění, kteří jsou v nich registrováni nebo kteří vykonávají činnost zprostředkování pojištění či zajištění na jejich území, jelikož využívají práva svobody usazování či volného pohybu služeb.

(20)     Členské státy by neměly vztahovat požadavky týkající se registrace na zprostředkovatele pojištění, kteří vykonávají zprostředkování pojištění pro určité druhy pojistných smluv jako doplňkovou službu nebo pro profesionální správu pojistných událostí, likvidaci škod nebo odborné posuzování nároků, za předpokladu, že splňují požadavky této směrnice ohledně znalostí, schopností a dobré pověsti a platné požadavky ohledně informování a výkonu činnosti a že příslušnému orgánu předložili prohlášení o činnosti.

ê 2002/92/ES 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(21)     Nezpůsobilost zprostředkovatelů pojištění působit volně v celém Společenství Ö Unii Õ brání řádnému fungování jednotného pojistného trhu.

ò nový

(22)     Je důležité zajistit vysokou úroveň profesionality a způsobilosti zprostředkovatelů pojištění či zajištění a zaměstnanců přímých pojistitelů, kteří jsou zapojeni do činností před prodejem pojistné smlouvy, během prodeje či po něm. Odborné znalosti zprostředkovatele, zaměstnanců přímých pojistitelů, půjčoven automobilů a cestovních kanceláří, jakož i odborné znalosti osob vykonávajících činnost správy pojistných událostí, likvidace škod nebo odborného posuzování nároků proto musí odpovídat složitosti těchto úkolů. Měl by být zajištěn neustálý profesní rozvoj.

ê 2002/92/ES 8. bod odůvodnění

ð nový

(23)     Koordinace vnitrostátních právních předpisů týkajících se požadavků na profesní způsobilost a registrace osob v souvislosti s přístupem ke zprostředkování pojištění ð či zajištění ï a s výkonem této činnosti může proto přispět jak k dotvoření jednotného trhu finančních služeb, tak i ke zvýšení ochrany spotřebitele v této oblasti.

ò nový

(24)     V zájmu posílení přeshraničního obchodu by měly být zavedeny zásady vzájemného uznávání znalostí a schopností zprostředkovatelů.

(25)     Hostitelský členský stát by měl uznat doloženou vnitrostátní kvalifikaci na stupni 3 nebo vyšším podle evropského rámce kvalifikací vytvořeného na základě doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení[16] jako důkaz, že zprostředkovatel pojištění či zajištění splňuje požadavky na znalosti a schopnosti, jež jsou podmínkou k registraci v souladu s touto směrnicí. Tento rámec umožňuje členským státům, vzdělávacím institucím, zaměstnavatelům i jednotlivcům porovnat kvalifikace z různých vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy po celé Unii. Je základním nástrojem k rozvoji trhu práce v celé Unii. Tento rámec nemá nahradit vnitrostátní systémy kvalifikací, ale doplnit opatření členských států usnadněním vzájemné spolupráce.

(26)     Navzdory existujícímu systému jediných schválení pro pojistitele a zprostředkovatele zůstává evropský pojistný trh nadále velmi roztříštěný. K usnadnění přeshraničního podnikání a zvýšení transparentnosti pro spotřebitele zajistí členské státy zveřejnění pravidel obecného zájmu platných na jejich území a rovněž by měl být veřejně přístupný jednotný elektronický rejstřík a informace o pravidlech obecného zájmu pro pojistitele a zprostředkovatele platných v každém jednotlivém členském státě.

ê 2002/92/ES 17. bod odůvodnění

(27)     Pro ochranu spotřebitele je nezbytná spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány, zajišťující solidnost obchodu s pojištěním a zajištěním na jednotném trhu.

ê 2002/92/ES 22. bod odůvodnění

ð nový

(28)     Členské státy potřebují vhodné a účinné postupy pro ð mimosoudní ï vyřizování stížností a zjednávání nápravy za účelem urovnávání sporů mezi zprostředkovateli pojištění ð nebo pojišťovnami ï a zákazníky, případně s využitím stávajících postupů. ðMěly by být dostupné účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a zjednávání nápravy k řešení sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí mezi pojišťovnami nebo osobami, které prodávají či nabízejí pojistné produkty, a zákazníky. Ke zvýšení efektivnosti postupů pro mimosoudní řešení sporů, jež se zabývají stížnostmi podanými zákazníky, by tato směrnice měla stanovit, že pojišťovny nebo osoby prodávající či nabízející pojistné produkty se musí účastnit postupů pro řešení sporů, jejichž výsledkem není závazné rozhodnutí a které proti nim zahájili zákazníci a které se týkají práv a povinností stanovených touto směrnicí. Účelem takových postupů pro mimosoudní vyřizování sporů by bylo dosáhnout rychlejšího a méně nákladného urovnání sporů mezi pojišťovnami nebo osobami, které prodávají či nabízejí pojistné produkty, a zákazníky a rovněž snížení zátěže pro soudní systém. Nicméně postupy pro mimosoudní vyřizování sporů by nemělo být dotčeno právo stran účastnících se těchto postupů podávat žaloby u soudů. ï

ê 2002/92/ES 23. bod odůvodnění

ð nový

Aniž je dotčeno právo zákazníků podávat žaloby u soudů, měly by členské státy ð zajistit, aby subjekty pro alternativní řešení sporů vyřizující spory uvedené v této směrnici ï povzbuzovat veřejné nebo soukromé orgány zřízené za účelem mimosoudního urovnávání sporů, aby spolupracovaly při urovnávání přeshraničních sporů. ð Členské státy by měly podpořit subjekty pro alternativní řešení sporů vyřizující spory, aby se staly součástí sítě FIN-NET[17]. ï Taková spolupráce by například mohla být zaměřena na to, aby se zákazníkům umožnilo obracet se na mimosoudní orgány zřízené v členském státě, kde mají bydliště nebo sídlo, se stížnostmi na zprostředkovatele pojištění usazené v jiných členských státech. Zvýšenou pomoc spotřebitelům při využívání přeshraničních služeb nabízí vytvoření sítě FIN-NET. Procesní předpisy by měly brát v úvahu doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. května 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů[18].

ò nový

(29)     Rozšiřující se spektrum činností, které mnozí zprostředkovatelé pojištění či pojišťovny vykonávají současně, zvyšuje možnost vzniku střetu zájmů mezi těmito různými činnostmi a zájmy zákazníků. Je proto nutné, aby členské státy stanovily pravidla k zajištění toho, aby takové střety nepříznivě neovlivňovaly zájmy zákazníků.

(30)     Zákazníci by měli předem obdržet jasné informace o postavení osob, které pojistný produkt prodávají, a o odměně, kterou tyto osoby získají. Je třeba zavést povinnost, aby evropští zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny zveřejňovali své postavení. Tato informace by měla být zákazníkům poskytnuta před uzavřením smlouvy. Cílem tohoto zveřejnění je osvětlit vztah mezi pojišťovnou a (případným) zprostředkovatelem a také strukturu a obsah zprostředkovatelovy odměny.

(31)     K omezení střetů zájmů mezi prodejcem pojistného produktu a kupujícím je třeba zajistit dostatečné zveřejňování odměny distributorů pojistných produktů. Stejně tak u produktů životního pojištění by zprostředkovatel nebo zaměstnanec zprostředkovatele pojištění či pojišťovny měl být povinen informovat zákazníka o své odměně, a to před uskutečněním prodeje. U ostatních pojistných produktů musí být, s výhradou pětiletého přechodného období, zákazník informován o svém právu požadovat tuto informaci, která mu musí být na žádost poskytnuta.

(32)     Také pojišťovny by měly být povinny poskytovat zákazníkům, se kterými při poskytování služeb zprostředkování pojištění jednají přímo, informace o odměně, kterou dostávají za prodej pojistných produktů, v zájmu toho, aby zákazník obdržel srovnatelnou informaci o poskytované službě zprostředkování pojištění bez ohledu na to, zda jedná se zprostředkovatelem, či přímo s pojišťovnou, a rovněž aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže, jež by způsobila pobídka pojišťovnám prodávat produkty přímo spíše než skrze zprostředkovatele, a tím se vyhnout požadavkům na informování.

(33)     Protože cílem stávajícího návrhu je posílit ochranu spotřebitele, některá ustanovení se použijí pouze na vztahy mezi podniky a spotřebiteli (B2C), a to zvláště ustanovení, jimiž se řídí pravidla výkonu činnosti zprostředkovatelů pojištění nebo jiných prodejců pojistných produktů.

(34)     Aby se zabránilo nevhodnému prodeji, měl by být prodej pojistných produktů v případě potřeby doprovázen čestným a odborným poradenstvím.

ê 2002/92/ES 18. bod odůvodnění

(35)     Pro spotřebitele je nezbytné vědět, zda má co činit se zprostředkovatelem, který mu radí ohledně produktů z široké škály pojišťoven nebo produktů poskytovaných určitým počtem pojišťoven.

ê 2002/92/ES 20. bod odůvodnění

ð nový

(36)     ðVzhledem k tomu, že spotřebitelé jsou stále více závislí na osobním doporučení, je rovněž vhodné ve směrnici definovat poradenství. Před poskytnutím poradenství by zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna měli zhodnotit zákazníkovy potřeby, požadavky a jeho finanční situaci. ï Jestliže zprostředkovatel prohlašuje, že radí ohledně produktů z široké škály pojišťoven, měl by provést nestrannou a dostatečně rozsáhlou analýzu produktů dostupných na trhu. Kromě toho by všichni zprostředkovatelé ð pojištění a pojišťovny ï měli svá doporučení zdůvodňovat.

ò nový

(37)     Před uzavřením smlouvy i v případě prodeje bez poradenství by měl zákazník obdržet náležité informace o pojistném produktu, aby mohl učinit informované rozhodnutí. Zprostředkovatel pojištění by měl být schopen zákazníkovi vysvětlit základní vlastnosti pojistného produktu, který prodává.

(38)     Aby byla osobám prodávajícím pojistné produkty ponechána volba ohledně média, na němž jsou veškeré informace zákazníkovi poskytovány, měla by být stanovena jednotná pravidla, která, je-li to s ohledem na okolnosti transakce vhodné, povolují použít elektronickou komunikaci. Zákazníkovi by však měla být dána možnost obdržet informace na papíře. V zájmu přístupu spotřebitele k informacím by všechny informace před uzavřením smlouvy měly být poskytnuty bezplatně.

ê 2002/92/ES 21. bod odůvodnění

ð nový

(39)         Sdělení takových informací je méně potřebné vyžadovat, je-li hledá-li zákazníkem společnost, která hledá pojistné nebo zajistné krytí obchodních nebo průmyslových rizik ð nebo jedná-li se o profesionálního zákazníka (viz příloha I směrnice) ï .

ê 2002/92/ES 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(40)     Tato směrnice by měla stanovit ð minimální ï povinnosti, které by měli mít ð pojišťovny a ï zprostředkovatelé pojištění při poskytování informací zákazníkům. Členský stát může Ö by měl mít možnost Õ v této oblasti zachovat nebo přijmout přísnější právní předpisy, které mohou být použity na zprostředkovatele pojištění ð a pojišťovny ï nezávisle na jejich bydlišti či sídle ð ustanoveních jejich členských států původu ï , pokud provozují zprostředkovatelskou činnost zprostředkování ð pojištění ï na jeho území, za předpokladu, že jakékoli takové přísnější právní předpisy jsou v souladu s právem Společenství Ö Unie Õ , včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)[19]. ð Členský stát, který vedle ustanovení stanovených v této směrnici navrhuje uplatnit a uplatňuje další ustanovení, kterými se řídí zprostředkovatelé pojištění a prodej pojistných produktů, by měl zajistit, aby administrativní zátěž plynoucí z těchto ustanovení byla přiměřená ochraně spotřebitelů. V zájmu ochrany spotřebitelů a k zabránění nevhodným prodejům pojistných produktů by členským státům mělo být povoleno výjimečně uplatnit přísnější požadavky na zprostředkovatele pojištění, kteří vykonávají zprostředkování pojištění jako doplňkovou službu, pokud to členské státy považují za nezbytné a přiměřené. ï

ò nový

(41)     Obvyklou strategií pro poskytovatele retailových finančních služeb v celé Unii je křížový prodej. Může přinášet výhody spotřebitelům, zároveň však může představovat postupy, při nichž není zájem spotřebitele dostatečně zohledněn. Například některé formy křížového prodeje nebo produktů, především praktiky vázání produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb, přičemž alespoň jedna z těchto služeb není k dispozici samostatně, mohou narušovat hospodářskou soutěž a negativně ovlivňovat mobilitu spotřebitelů a jejich schopnost informovaně se rozhodovat. Příkladem praktik vázání produktů může být situace, kdy je spotřebitel, kterému je poskytována pojistná služba, nucen otevřít si běžný účet k placení pojistného nebo kdy je spotřebitel, kterému je poskytnut spotřebitelský úvěr na nákup vozidla, nucen uzavřít smlouvu o pojištění tohoto vozidla. Ačkoli praktiky sdružování produktů, kdy se dohromady v jednom balíčku prodávají dvě nebo více finančních služeb nebo produktů, avšak každou ze služeb lze zakoupit rovněž samostatně, mohou hospodářskou soutěž také narušovat a negativně ovlivňovat mobilitu zákazníků a jejich schopnost informovaně se rozhodovat, ponechávají zákazníkovi alespoň možnost volby, a mohou tak představovat menší riziko, pokud jde o dodržování povinností kladených na zprostředkovatele pojištění touto směrnicí. Používání takových praktik by mělo být důkladně posouzeno s cílem podpořit hospodářskou soutěž a možnost volby pro zákazníky.

(42)     Smlouvy o pojištění zahrnující investice jsou často předkládány zákazníkům jako možná alternativa nebo nahrazení investičních produktů spadajících do působnosti směrnice [MiFID II][20]. Aby byla zajištěna důsledná ochrana investorů a zamezilo se riziku regulatorní arbitráže, je důležité, aby retailové investiční produkty (pojistné investiční produkty, jak je definuje nařízení o klíčových informačních dokumentech pro investiční produkty) podléhaly stejným normám výkonu činnosti, k nimž patří ustanovení o přiměřeném informování, požadavky na vhodnost poradenství a omezení stimulů, jakož i požadavky na zacházení se střety zájmů a v případě nezávislých poradců omezení týkající se formy odměny. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) by měly spolupracovat na vytvoření pokynů, s jejichž pomocí by se dosáhlo co největší soudržnosti norem výkonu činnosti pro retailové investiční produkty, na které se vztahuje směrnice [MiFID II] nebo tato směrnice. U pojistných investičních produktů jsou normy stanovené touto směrnicí, které se vztahují na všechny pojistné smlouvy (kapitola VII této směrnice), a posílené normy pro investiční pojistné produkty kumulativní. Osoby vykonávající zprostředkování pojištění ve vztahu k pojistným investičním produktům by měly dodržovat normy pro činnost platné pro všechny pojistné smlouvy i posílené normy platné pro pojistné investiční produkty.

(43)     K zajištění toho, aby pojišťovny a osoby vykonávající zprostředkování pojištění dodržovaly ustanovení této směrnice a aby se jim po celé Unii dostalo stejného zacházení, by členské státy měly být povinny stanovit správní sankce a opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. S cílem podpořit sbližování sankcí a opatření byl ve sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb[21] proveden přezkum současných pravomocí a jejich praktického uplatňování. Správní sankce a opatření stanovené členskými státy by proto měly splňovat některé základní požadavky, pokud jde o adresáty, kritéria, jež je třeba při uplatňování sankce nebo opatření zohlednit, zveřejnění, klíčové sankční pravomoci a úrovně správních peněžitých sankcí.

(44)     Příslušné orgány by měly být zejména oprávněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké, aby vyrovnaly výhody, jež lze očekávat, a odrazující i pro větší instituce a členy jejich vedení.

(45)     Aby bylo při určování typu správních sankcí nebo opatření a úrovně správních peněžitých sankcí zajištěno jednotné uplatňování sankcí ve všech členských státech, mělo by se od členských států vyžadovat, aby zajistily, že příslušné orgány vezmou v úvahu všechny náležité okolnosti.

(46)     K posílení odrazujícího účinku pro širokou veřejnost a k informování o porušeních pravidel, jež mohou narušit ochranu spotřebitele, měly by být uložené sankce a opatření zveřejněny, s výjimkou některých přesně vymezených případů. Aby bylo zajištěno dodržování zásady proporcionality, měly by být uložené sankce a opatření zveřejněny s anonymními údaji, pokud by zveřejnění způsobilo dotčeným stranám nepřiměřenou škodu.

(47)     Ke zjištění možných porušení by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by vytvořit účinné mechanismy na podporu hlášení možných nebo skutečných porušení.

(48)     Tato směrnice by měla odkazovat jak na správní sankce, tak na opatření bez ohledu na jejich kvalifikaci jako sankce či opatření podle vnitrostátního práva.

(49)     Touto směrnicí by neměla být dotčena žádná ustanovení práva členských států v oblasti trestných činů.

(50)     Za účelem dosažení cílů této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o podrobnosti týkající se pojmů přiměřených znalostí a schopností zprostředkovatele, řešení střetů zájmů, povinností výkonu činnosti ve vztahu k pojistným strukturovaným retailovým investičním produktům a postupů a formulářů k předkládání informací o sankcích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(51)     Technické normy ve finančních službách by měly zajistit jednotnou harmonizaci a přiměřenou ochranu spotřebitelů po celé Unii. Jelikož EIOPA je orgánem s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, bylo by účinné a vhodné pověřit ho vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem, jejichž součástí není politická volba a které následně předloží Komisi.

(52)     Prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)[22] by Komise měla přijmout akty v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v článku [8] ohledně pojmů přiměřených znalostí a schopností zprostředkovatele, v článcích [17 a 23] ohledně řešení střetů zájmů a v článcích [24 a 25] ohledně povinností výkonu činnosti ve vztahu k pojistným strukturovaným retailovým investičním produktům, jakož i prováděcím technickým normám uvedeným v článku [30] týkajícím se postupů a formulářů k předkládání informací ve vztahu k sankcím. Předlohy aktů v přenesené pravomoci a návrhy prováděcích technických norem by měl vypracovat orgán EIOPA.

(53)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů pod dohledem příslušných orgánů členských států[23], zejména veřejných nezávislých orgánů určených členskými státy, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[24]upravují zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci tohoto nařízení, a to pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů.

(54)     Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvě.

(55)     Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(56)     Přezkum této směrnice by měl být proveden pět let po dni, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, aby se zohlednil vývoj na trhu i vývoj v jiných oblastech práva Unie nebo zkušenosti členských států s jeho prováděním, zejména s ohledem na produkty spadající do působnosti směrnice 2003/41/ES.

ê 2002/92/ES 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(57)     Směrnice 77/92/EHS Ö 2002/92/ES Õ by proto měla být zrušena, Ö . Õ

ò nový

(58)     Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by měla být omezena na ta ustanovení, která představují podstatnou změnu ve srovnání se směrnicí 2002/92/ES. Povinnost provést do vnitrostátního práva nezměněná ustanovení totiž vyplývá ze směrnice 2002/92/ES.

(59)     Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice 2002/92/ES do vnitrostátního práva,

ê 2002/92/ES

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1 Oblast působnosti

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

1.           Tato směrnice stanoví pravidla pro Ö týkající se Õ přístupu fyzických a právnických osob, které jsou usazeny v členském státě nebo si přejí se zde usadit, k činnosti v oblasti zprostředkování pojištění a zajištění ð , včetně profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod, ï a pro výkonu této činnosti.

ê 2002/92/ES

2.           Tato směrnice se nevztahuje na osoby poskytující zprostředkovatelské služby pro pojistné smlouvy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)      pro dotyčnou pojistnou smlouvu je nutná pouze znalost pojistného krytí, které je poskytováno;

b)      pojistná smlouva není smlouvou na životní pojištění;

c)      pojistná smlouva nekryje žádnou občanskoprávní odpovědnost;

d)      hlavní profesní činnost dotyčné osoby je jiná než zprostředkování pojištění;

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

e)      pojištění je doplňkem ke produktu nebo službě Ö zboží Õ dodanému jakýmkoli jiným poskytovatelem, kdy takové pojištění kryje i) riziko špatného fungování, ztráty nebo poškození zboží dodaného tímto poskytovatelem nebo Ö , Õ

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

ii)       poškození nebo ztrátu zavazadla a jiná rizika spojená s cestováním objednaným u tohoto poskytovatele, i když pojištění zahrnuje životní pojištění nebo pojištění občanskoprávní odpovědnosti, za předpokladu, že toto krytí je doplňkové k hlavnímu krytí spojenému s tímto cestováním;

f)       výše ročního pojistného ð za pojistnou smlouvu, pokud se vyjádří poměrně jako roční částka, ï nepřekračuje 500 Ö 600 Õ EUR a celková doba trvání pojistné smlouvy, včetně případných prodloužení, nepřekračuje pět let.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

3.           Tato směrnice se nevztahuje na služby zprostředkování pojištění a zajištění poskytované v souvislosti s riziky a závazky nacházejícími se či uzavřenými mimo Společenství Ö Unii Õ .

ê 2002/92/ES

ð nový

Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy členského státu, pokud jde o činnost ve zprostředkování pojištění ð a zajištění ï vykonávanou ð pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo ï zprostředkovateli pojištění a zajištění usazenými v třetí zemi a působícími na jeho území na základě zásady volného pohybu služeb, za podmínky, že je zaručeno stejné zacházení pro všechny osoby, které vykonávají nebo mají povoleno vykonávat činnost ve zprostředkování pojištění ð a zajištění ï na tomto trhu.

Tato směrnice neupravuje činnost ve zprostředkování pojištění ð nebo zajištění ï vykonávanou ve třetích zemích, ani činnost pojišťoven nebo zajišťoven Společenství ve smyslu první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu[8] a první směrnice Rady 79/267/EHS ze dne 5. března 1979 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém životním pojištění a jejího výkonu[9], vykonávanou prostřednictvím zprostředkovatelů pojištění ve třetích zemích.

ò nový

Členské státy informují Komisi o všech obecných obtížích, se kterými se setkávají jejich zprostředkovatelé pojištění při usazování nebo provádění činnosti zprostředkování pojištění v jakékoli třetí zemi.

ê 2002/92/ES

ð nový

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.           „pojišťovnou“ podnik, který obdržel úřední povolení podle článku 6 směrnice 73/239/EHS nebo článku 6 směrnice 79/267/EHS;

2.           „zajišťovnou“ podnik jiný než pojišťovna nebo pojišťovna třetí země, jehož hlavní činnost spočívá v přejímání rizik postoupených pojišťovnami, pojišťovnami třetích zemí nebo jinými zajišťovacími podniky; ð , který obdržel úřední povolení podle článku 3 směrnice 2005/68/ES; ï

ê 2002/92/ES

ð nový

3.           „zprostředkováním pojištění“ činnost spočívající v předkládání ð poradenství ï , navrhování nebo provádění jiných přípravných prací pro uzavírání pojistných smluv, nebo uzavírání takových smluv nebo napomáhání při správě a plnění takových smluv, zejména v případě pojistné události ð , a činnost profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod ï . Tyto činnosti se nepovažují za zprostředkování pojištění, jsou-li vykonávány pojišťovnou nebo zaměstnancem pojišťovny, který jedná jménem pojišťovacího podniku. ð Tyto činnosti se považují za zprostředkování pojištění i v případě, že jsou vykonávány pojišťovnou bez zásahu zprostředkovatele pojištění. ï

ò nový

Pro účely této směrnice se za zprostředkování pojištění nepovažují následující činnosti:

ê 2002/92/ES

ð nový

a)      Ppříležitostné poskytování informací ð zákazníkovi ï v souvislosti s jinou profesní činností za předpokladu, že účelem této činnosti není ð , pokud poskytovatel nepodnikne žádné další kroky ï , aby pomohl pomáhat zákazníkům s uzavíráním nebo plněním pojistných smluv, profesionální správa pojistných událostí pro pojišťovnu a likvidace a odborné posuzování škod, se rovněž nepovažují za zprostředkování pojištění;

ò nový

b)      pouhé poskytnutí údajů a informací o možném pojistníkovi zprostředkovatelům pojištění či pojišťovnám nebo informací o pojistných produktech, zprostředkovatelích pojištění či pojišťovnách možnému pojistníku.

4.           „pojistným investičním produktem“ smlouva o pojištění, kterou by též bylo možné klasifikovat jako „investiční produkt“ definovaný v čl. 2 písm. a) [nařízení o klíčových informačních dokumentech pro investiční produkty];

ê 2002/92/ES

ð nový

5.           „zprostředkovatelem pojištění“ každá fyzická nebo právnická osoba ð , která není pojišťovnou a ï , která za odměnu přistupuje ke zprostředkování pojištění nebo je vykonává;

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

64.         „zprostředkováním zajištění“ činnost spočívající v předkládání, ð poradenství ï , navrhování nebo provádění jiných přípravných prací pro uzavírání zajistných smluv, nebo uzavírání takových smluv nebo napomáhání při správě a plnění takových smluv, zejména v případě pojistné události, ð a činnosti profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod. ï Tyto činnosti, jsou-li vykonávány zajišťovacím podnikem nebo zaměstnancem zajišťovacího podniku, který jedná jménem zajišťovacího podniku, se nepovažují za zprostředkování zajištění ð Tyto činnosti se považují za zprostředkování zajištění i v případě, že jsou vykonávány zajišťovnou bez zásahu zprostředkovatele zajištění; ï

ò nový

Pro účely této směrnice se za zprostředkování zajištění nepovažují následující činnosti:

ê 2002/92/ES

a)      Ppříležitostné poskytování informací v souvislosti s jinou profesní činností za předpokladu, že účelem této činnosti není pomáhat zákazníkům s uzavíráním nebo plněním zajistných smluv, profesionální správa pojistných událostí pro zajišťovnu a likvidace a odborné posuzování škod, se rovněž nepovažují za zprostředkování zajištění;

ò nový

b)      pouhé poskytnutí údajů a informací o možných pojistnících zprostředkovatelům zajištění či zajišťovnám nebo informací o zajistných produktech, zprostředkovatelích zajištění či zajišťovnách možným pojistníkům.

ê 2002/92/ES

ð nový

76.         „zprostředkovatelem zajištění“ každá fyzická nebo právnická osoba ð , která není zajišťovnou a ï , která za odměnu přistupuje ke zprostředkování pozajištění nebo je vykonává;

87.         „smluvně vázaným zprostředkovatelem pojištění“ každá osoba, která vykonává činnost ve zprostředkování pojištění pro jednu nebo více pojišťoven nebo ð zprostředkovatelů pojištění ï a jejich jménem a na jejich účet u pojistných produktů navzájem si nekonkurujících, ale nevybírá pojistné ani částky určené pro zákazníky, a která jedná za neomezené odpovědnosti těchto pojišťovacích podniků ohledně jejich produktů; ð nebo zprostředkovatelů pojištění, za předpokladu, že zprostředkovatelé pojištění, na jejichž odpovědnost tato osoba jedná, nejednají sami na odpovědnost jiné pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění; ï

Každá osoba, která vykonává činnost ve zprostředkování pojištění doplňkově ke své hlavní profesní činnosti, se rovněž považuje za smluvně vázaného zprostředkovatele pojištění jednajícího jménem jedné nebo více pojišťoven ohledně jejich produktů, jestliže je pojištění doplňkem zboží nebo služeb poskytovaných v rámci této hlavní profesní činnosti a osoba nevybírá pojistné ani částky určené pro spotřebitele;

ò nový

9.           „poradenstvím“ poskytování doporučení zákazníkům buď na jejich žádost, nebo z podnětu pojišťovny nebo zprostředkovatele pojištění;

ò nový

10.         „podmíněnou provizí“ odměna ve formě provize, kdy je splatná částka vázána na splnění dohodnutých cílů týkajících se obchodní činnosti vykonané zprostředkovatelem pro daného pojistitele;

ê 2002/92/ES

118.       „velkými riziky“ velká rizika definovaná v čl. 5 písm. d) směrnice 73/239/EHS;

129.       „členským státem původu“:

a)      je-li zprostředkovatel fyzickou osobou, členský stát, v němž má osoba bydliště a v němž vykonává činnost;

b)      je-li zprostředkovatel právnickou osobou, členský stát, v němž má osoba sídlo, nebo jestliže podle právních předpisů svého státu nemá žádné sídlo, členský stát, v něž má ústředí;

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

1310.     „hostitelským členským státem“ členský stát, v němž má zprostředkovatel pojištění nebo zajištění pobočku Ö stálou přítomnost nebo v němž je usazen Õ nebo poskytuje služby ð a který není jeho členským státem původu ï ;

1412.     „trvanlivým médiem“ trvalý nosič, který umožňuje zákazníkovi ukládat informace určené osobně jemu způsobem vhodným pro jejich pozdější využití po dobu odpovídající účelu těchto informací a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu; ðdefinovaný v čl. 2 písm. m) směrnice 2009/65/ES; ï Trvanlivá média zahrnují zejména diskety, média pro mechaniky CD-ROM a DVD a pevné disky počítačů, na nichž je uložena elektronická pošta, ale nezahrnují internetové stránky, ledaže splňují kritéria obsažená v prvním odstavci.

ò nový

15.         „křížovým prodejem“ nabízení pojišťovací služby nebo produktu spolu s jinou službou nebo produktem jakožto součást balíčku nebo podmínka pro získání jiné dohody či balíčku;

16.         „úzkým propojením“ stav uvedený v čl. 4 bodě 31 směrnice [MIFID II];

17.         „hlavním místem podnikání“ místo, odkud je řízeno hlavní podnikání;

18.         „odměnou“ jakákoli provize, poplatek nebo jiná platba, včetně hospodářské výhody jakéhokoli druhu, jež jsou nabídnuty nebo předány ve spojení s činností zprostředkování pojištění;

19.         „vázaným obchodem“ nabízení jedné nebo více doplňkových služeb společně s pojistnou službou nebo produktem v balíčku, přičemž tato pojistná služba nebo produkt není zákazníkovi zpřístupněna odděleně;

20.         „sdružováním produktů“ nabízení jedné nebo více doplňkových služeb společně s pojistnou službou nebo produktem v balíčku, přičemž tato pojistná služba nebo produkt jsou zákazníkovi zpřístupněny odděleně, avšak ne nutně za stejných podmínek, za jakých jsou nabízeny ve spojení s doplňkovými službami.

ê 2002/92/ES

ð nový

KAPITOLA II

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE REGISTRACE

Článek 3 Registrace

1.           ð S výjimkou ustanovení v článku 4 ï se zZprostředkovatelé pojištění a zajištění se registrují u příslušného orgánu ve smyslu čl. 7 odst. 2 ve svém členském státě původu. ðPojišťovny registrované v členských státech podle směrnice 73/239/EHS, směrnice 2002/83/ES a směrnice 2005/68/ES a jejich zaměstnanci nemají povinnost se znovu registrovat podle této směrnice. ï

Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy stanovit, že pojišťovny a zajišťovny nebo jiné instituce mohou spolupracovat s příslušnými orgány při registraci zprostředkovatelů pojištění a zajištění a při uplatňování požadavků článku 4 8 vůči těmto zprostředkovatelům. Zejména smluvně vázaní zprostředkovatelé pojištění mohou být registrováni pojišťovnou, nebo sdružením pojišťoven ð nebo zprostředkovatelem pojištění či zajištění ï pod dohledem příslušného orgánu.

ò nový

Členské státy mohou stanovit, že pokud zprostředkovatel pojištění či zajištění jedná v rámci odpovědnosti pojišťovny nebo zajišťovny nebo jiného registrovaného zprostředkovatele pojištění či zajištění zodpovídá tento registrovaný zprostředkovatel nebo podnik za zajištění toho, že prvně uvedený zprostředkovatel splňuje podmínky pro registraci stanovené touto směrnicí. V takovém případě jsou osoba nebo subjekt přijímající odpovědnost, poté co jsou informovány členskými státy o záležitostech uvedených v odst. 7 písm. a) a b) tohoto článku, uspokojeny, co se týče záležitostí uvedených v odst. 7 písm. c) tohoto článku. Členské státy si rovněž mohou vyhradit, že osoba nebo subjekt, který za zprostředkovatele přebírá odpovědnost, musí tohoto zprostředkovatele zaregistrovat.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy nemusí uplatnit požadavek uvedený v prvním a druhém pododstavci na všechny fyzické osoby, které pracují v podniku ð pojišťovně nebo zajišťovně ï ð nebo pro registrovaného zprostředkovatele pojištění či zajištění ï a ð které ï vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění nebo zajištění.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

Pokud jde o právnické osoby, čČlenské státy takové Ö zajistí registraci právnických Õ osoby registrují a v rejstříku rovněž uvádějí jména fyzických osob ve vedení, které odpovídají za zprostředkovatelskou činnost.

2.           Členské státy mohou pro zprostředkovatele pojištění a zajištění zřídit více než jeden rejstřík za podmínky, že stanoví kritéria, podle nichž musí být zprostředkovatelé registrováni.

ò nový

Členské státy zřídí registrační systém on-line obsahující jediný registrační formulář umístěný na internetové stránce, ke které by měli mít zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny snadný přístup, a který jim umožní vyplnit formulář přímo on-line.

ê 2002/92/ES

3.           Členské státy zajistí, aby bylo zřízeno jediné informační místo umožňující snadný a rychlý přístup k informacím v těchto různých rejstřících, které se sestavují elektronicky a neustále se aktualizují. Toto informační místo rovněž poskytuje identifikační informace příslušnýchm orgánům každého členského státu uvedenýchm v odst.avci 1 prvním pododstavci. Rejstřík dále uvádí zemi nebo země, v níž nebo v nichž zprostředkovatel vykonává činnost v rámci svobody usazování nebo volného pohybu služeb.

ò nový

4.           Orgán EIOPA zřídí jednotný elektronický rejstřík obsahující záznamy o zprostředkovatelích pojištění či zajištění, kteří vyjádřili úmysl vykonávat přeshraniční činnost v souladu s kapitolou IV, zpřístupní tento rejstřík na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje. Členské státy k tomuto účelu neprodleně poskytnou orgánu EIOPA příslušné informace. V rejstříku je uveden hypertextový odkaz na každý příslušný orgán v jednotlivých členských státech. Rejstřík obsahuje odkazy na internetové stránky každého příslušného orgánu v jednotlivých členských státech a je rovněž z těchto internetových stránek přístupný.

ê 2002/92/ES

3. Členské státy zajistí, aby registrace zprostředkovatelů pojištění, včetně smluvně vázaných, a zprostředkovatelů zajištění podléhala dodržení požadavků na profesní způsobilost stanovených v článku 4 8.

Členské státy se rovněž starají o to, aby zprostředkovatelé pojištění, včetně smluvně vázaných, a zprostředkovatelé zajištění, kteří přestali plnit tyto požadavky, byli vymazáni z rejstříku. Platnost registrace podléhá pravidelnému přezkumu příslušným orgánem. V případě nutnosti členský stát původu informuje o takovém vymazání z rejstříku hostitelský členský stát jakýmikoli vhodnými prostředky.

ò nový

5.           Členské státy zajistí, že příslušné orgány nepovolí zprostředkovateli pojištění či zajištění, aby byl zapsán do rejstříku, pokud se orgán nepřesvědčil, že zprostředkovatel splňuje požadavky stanovené v článku 8.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

4. Příslušné orgány mohou zprostředkovatelům pojištění a zajištění poskytnout dokument umožňující jakékoli zúčastněné osobě ověřit si nahlédnutím do rejstříku nebo ð jednoho z ï rejstříků uvedených v odstavci 2, že zprostředkovatelé jsou řádně registrováni.

Tento dokument poskytuje přinejmenším informace uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. a) a b) 16 písm. a) a b) a v případě právnické osoby jméno fyzické osoby nebo osob uvedených v tomto článku odst. 1 čtvrtém pododstavci.

Členský stát požádá o vrácení dokumentu příslušnému orgánu, který jej vydal, jakmile dotyčný zprostředkovatel pojištění nebo zajištění přestane být registrován.

5. Registrovaným zprostředkovatelům pojištění a zajištění se dovoluje přistupovat k činnosti ve zprostředkování pojištění a zajištění a vykonávat ji ve Společenství jak v režimu svobody usazování, tak i volného pohybu služeb.

ò nový

6.           Členské státy stanoví, že žádosti zprostředkovatelů o zapsání do rejstříku mají být vyřízeny do šesti měsíců od podání úplné žádosti a že žadatel bude o přijatém rozhodnutí neprodleně informován.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly odpovídající opatření, která jim umožní kdykoli sledovat, zda zprostředkovatelé pojištění či zajištění nadále splňují registrační požadavky této směrnice.

7.           Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány od zprostředkovatelů pojištění či zajištění jako podmínku k registraci požadovaly, aby:

a)      svým příslušným orgánům poskytli informace o totožnosti akcionářů nebo podílníků nebo členů, ať se jedná o fyzické či právnické osoby, kteří mají na zprostředkovateli podíl větší než 10 %, a velikost tohoto podílu;

b)      svým příslušným orgánům poskytli informace o totožnosti osob, které mají se zprostředkovatelem pojištění či zajištění úzké propojení;

c)      svým příslušným orgánům dostatečně prokázali, že podíly nebo úzké propojení nebrání příslušným orgánům v účinném vykonávání funkce dohledu.

8.           Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zamítly registraci v případě, že právní a správní předpisy třetí země, kterými se řídí jedna nebo více fyzických či právnických osob, se kterými má zprostředkovatel pojištění či zajištění úzké propojení, nebo obtíže spojené s vymáháním těchto právních a správních předpisů brání účinnému vykonávání jejich funkce dohledu.

KAPITOLA III

ZJEDNODUŠENÝ REGISTRAČNÍ POSTUP – PROHLÁŠENÍ O ČINNOSTI

Článek 4  Postup prohlášení pro poskytování doplňkového zprostředkování pojištění; služby profesionální správy pojistných událostí nebo likvidace škod

1.           Registrační požadavky uvedené v článku 3 se nevztahují na zprostředkovatele pojištění, který provádí zprostředkování pojištění jako doplňkovou činnost, pokud splňuje všechny následující podmínky:

a)           hlavní profesní činnost dotyčného zprostředkovatele pojištění je jiná než zprostředkování pojištění;

b)           zprostředkovatel pojištění zprostředkovává pouze určité pojistné produkty, jež jsou doplňkové ve vztahu k jinému produktu či službě, a jasně je v prohlášení uvede;

c)           dotčené pojistné produkty nepokrývají životní pojištění nebo občanskoprávní odpovědnost, ledaže je toto krytí doprovodné ke krytí hlavnímu.

2.           Registrační požadavky uvedené v článku 3 se nevztahují na zprostředkovatele pojištění, jehož jedinou činností jsou služby profesionální správy pojistných událostí a likvidace škod.

3.           Zprostředkovatel pojištění, na něhož se vztahují odstavce 1 a 2 tohoto článku, předloží příslušnému orgánu svého členského státu původu prohlášení, ve kterém příslušný orgán informuje o své totožnosti, adrese a profesní činnosti.

4.           Na zprostředkovatele pojištění, na které se vztahují odstavce 1 a 2 tohoto článku, se vztahují též ustanovení kapitoly I, III, IV, V, VIII, IX a články 15 a 16 této směrnice.

KAPITOLA IV

VOLNÝ POHYB SLUŽEB A SVOBODA USAZOVÁNÍ

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 65 Oznamování o usazení a o poskytování služeb v jiných členských státech Ö Využívání volného pohybu služeb Õ

1.           Každý zprostředkovatel pojištění a zajištění, který má v úmyslu poprvé vykonávat činnost ð na území jiného členského státu ï v jednom nebo více členských státech v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování, informuje ð , sdělí ï příslušnému orgányu Ö svého Õ členského státu původu ð následující informace ï :.

Do jednoho měsíce po takovém oznámení tyto příslušné orgány sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu, které si to přejí, úmysl zprostředkovatele pojištění nebo zajištění, a současně o tom vyrozumí dotyčného zprostředkovatele.

Zprostředkovatel pojištění a zajištění může zahájit činnost jeden měsíc po dni, kdy byl vyrozuměn příslušnými orgány členského státu původu o sdělení uvedeném v druhém pododstavci. Tento zprostředkovatel však může zahájit činnost okamžitě, jestliže si hostitelský stát nepřeje být o této skutečnosti informován.

Členské státy uvědomí Komisi o svém přání být informovány podle odstavce 1. Komise o tom následně uvědomí všechny členské státy.

Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou učinit nezbytné kroky k zajištění vhodného zveřejnění podmínek, za kterých musí být z důvodů obecného zájmu dotyčná činnost vykonávána na území jejich členského státu.

ò nový

a)      jméno, adresu a registrační číslo zprostředkovatele;

b)      členský stát nebo státy, v nichž zprostředkovatel hodlá působit;

c)      kategorii zprostředkovatele a případně název pojišťovny nebo zajišťovny, kterou zastupuje;

d)      odpovídající třídy pojištění, je-li to relevantní;

e)      prokázání odborných znalostí a schopností.

2.           Příslušný orgán členského státu původu předá informace uvedené v odstavci 1 do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu, který jejich přijetí neprodleně potvrdí. Členský stát původu zprostředkovateli pojištění či zajištění písemně sdělí, že hostitelský členský stát informace obdržel, a pojišťovna či zajišťovna tedy může zahájit v hostitelském členském státě své podnikání.

Po obdržení informací uvedených v odstavci 1 hostitelský členský stát uzná předchozí zkušenost s činností zprostředkování pojištění či zajištění, která byla prokázána dokladem o registraci nebo prohlášením v členském státě původu, jako důkaz o požadovaných znalostech a schopnostech.

3.           Důkaz předchozí registrace nebo prohlášení je tvořen dokladem o registraci vydané nebo prohlášení přijatém příslušným orgánem nebo subjektem členského státu původu žadatele, který žadatel předloží na podporu své žádosti podané hostitelskému členskému státu.

4.           V případě změny údajů sdělených v souladu s odstavcem 1 uvědomí zprostředkovatel pojištění či zajištění písemně o této změně příslušný orgán členského státu původu nejméně jeden měsíc před provedením změny. Příslušný orgán členského státu původu též informuje o této změně příslušný orgán hostitelského členského státu, jakmile je to proveditelné, avšak nejpozději jeden měsíc od data, kdy příslušný orgán členského státu původu informaci o změně obdržel.

Článek 6  Výkon svobody usazování

1.           Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatel pojištění či zajištění, který hodlá vykonávat svobodu usazování a založit pobočku na území jiného členského státu, nejprve oznámil tento úmysl příslušnému orgánu svého členského státu původu a sdělil mu následující informace:

a)      jméno, adresu a registrační číslo zprostředkovatele (je-li k dispozici);

b)      členský stát, na jehož území hodlá zřídit pobočku nebo trvalou přítomnost;

c)      kategorii zprostředkovatele a případně název pojišťovny nebo zajišťovny, kterou zastupuje;

d)      odpovídající třídy pojištění, je-li to relevantní;

e)      plán činnosti, v němž jsou uvedeny činnosti pojištění či zajištění, které bude provádět, a organizační struktura provozovny a který rovněž uvádí totožnost zástupců, pokud je zprostředkovatel hodlá využívat;

f)       adresu v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumenty;

g)      jméno osoby odpovědné za řízení provozovny nebo trvalé přítomnosti.

2.           Nemá-li příslušný orgán členského státu původu důvody se domnívat, že organizační struktura nebo finanční situace zprostředkovatele pojištění či zajištění není přiměřená vzhledem k plánovaným zprostředkovatelským činnostem, sdělí to do jednoho měsíce od obdržení informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, který přijetí této informace neprodleně potvrdí. Členský stát původu zprostředkovateli pojištění či zajištění písemně sdělí, že hostitelský členský stát informace obdržel, a pojišťovna či zajišťovna tedy může zahájit v hostitelském členském státě své podnikání.

3.           V případě, že příslušný orgán členského státu původu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, sdělí důvody tohoto odmítnutí zprostředkovateli pojištění či zajištění do jednoho měsíce od přijetí všech informací uvedených v odstavci 1.

4.           V případě změny údajů sdělených v souladu s odstavcem 1 uvědomí zprostředkovatel pojištění či zajištění písemně o této změně příslušný orgán členského státu původu nejméně jeden měsíc před provedením změny. Příslušný orgán členského státu původu též informuje o této změně příslušný orgán hostitelského členského státu, jakmile je to proveditelné, avšak nejpozději jeden měsíc od data, kdy příslušný orgán členského státu původu informaci o změně obdržel.

Článek 7 Rozdělení pravomocí mezi členským státem původu a hostitelským členským státem

1.           Pokud se hlavní místo podnikání zprostředkovatele pojištění nachází v jiném členském státě, pak se příslušný orgán tohoto druhého členského státu může dohodnout s příslušným orgánem členského státu původu, že bude s ohledem na povinnosti uvedené v kapitolách VI, VII a VIII této směrnice jednat, jako by byl příslušným orgánem členského státu původu. V případě takové dohody o tom příslušný orgán členského státu původu neprodleně informuje zprostředkovatele pojištění a orgán EIOPA.

2.           Příslušný orgán hostitelského členského státu přijme odpovědnost za to, že služby poskytované provozovnou na jeho území splňují povinnosti stanovené v kapitole VI a VII a v opatřeních přijatých na jejich základě.

Příslušný orgán hostitelského členského státu má právo přezkoumat uspořádání provozovny a požadovat změny, jež jsou striktně nezbytné k tomu, aby umožnily příslušnému orgánu vymáhat povinnosti podle kapitoly VI a kapitoly VII a opatření přijatých na jejich základě s ohledem na služby poskytované nebo činnosti prováděné provozovnou na jeho území.

3.           Pokud má hostitelský členský stát důvody se domnívat, že zprostředkovatel pojištění či zajištění, který jedná na jeho území v rámci volného pohybu služeb nebo prostřednictvím své provozovny, porušuje některou z povinností stanovených v této směrnici, předá tato zjištění příslušnému orgánu členského státu původu, který přijme odpovídající opatření. V případech, kdy navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem členského státu původu zprostředkovatel pojištění či zajištění pokračuje v jednání způsobem, který zjevně porušuje zájmy spotřebitelů v hostitelském členském státě nebo řádné fungování pojistného a zajistného trhu, uplatní se na zprostředkovatele pojištění či zajištění následující opatření:

a)      příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informoval příslušný orgán členského státu původu, přijme všechna vhodná opatření nezbytná k tomu, aby ochránil spotřebitele a řádné fungování pojistného a zajistného trhu, včetně toho, že zabrání zprostředkovatelům pojištění či zajištění, kteří porušují předpisy, započít jakékoli další transakce na svém území; příslušný orgán hostitelského členského státu uvědomí Komisi o těchto opatřeních bez zbytečného prodlení;

b)      příslušný orgán hostitelského členského státu může postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010; v tom případě může orgán EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek, pokud dojde ke sporu mezi příslušnými orgány členského státu původu a hostitelského členského státu.

4.           Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu shledají, že zprostředkovatel pojištění či zajištění, který má provozovnu na jeho území, porušuje právní nebo správní předpisy přijaté v uvedeném členském státě na základě ustanovení této směrnice, které svěřují pravomoc příslušným orgánům hostitelského členského státu, vyžadují tyto orgány, aby dotčený zprostředkovatel pojištění či zajištění tento protiprávní stav ukončil.

V případech, kdy navzdory opatřením přijatým příslušným orgánem hostitelského členského státu zprostředkovatel pojištění či zajištění pokračuje v jednání způsobem, který zjevně porušuje zájmy spotřebitelů v hostitelském členském státě nebo řádné fungování pojistného a zajistného trhu, uplatní se na zprostředkovatele pojištění či zajištění následující opatření:

a)      příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co informoval příslušný orgán členského státu původu, přijme všechna vhodná opatření nezbytná k tomu, aby ochránil spotřebitele a řádné fungování trhů, včetně toho, že zabrání zprostředkovatelům pojištění či zajištění, kteří porušují předpisy, započít jakékoli další transakce na svém území; příslušný orgán hostitelského členského státu uvědomí Komisi o těchto opatřeních bez zbytečného prodlení;

b)      příslušný orgán hostitelského členského státu může postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010; v tom případě může orgán EIOPA jednat v souladu s pravomocemi, jež mu svěřuje daný článek, pokud dojde ke sporu mezi příslušnými orgány členského státu původu a hostitelského členského státu.

KAPITOLA V

JINÉ ORGANIZAČNÍ POŽADAVKY

ê 2002/92/ES

ð nový

Článek 48 Požadavky na profesní ð a organizační ï způsobilost

ê 2002/92/ES

ð nový

1.           Zprostředkovatelé pojištění a zajištění ð , včetně osob vykonávajících tuto činnost jako doplňkovou, osob vykonávajících činnosti profesionální správy pojistných událostí, likvidace škod nebo odborné posuzování nároků a zaměstnanců pojišťoven vykonávajících činnosti zprostředkování pojištění, ï musí mít přiměřené znalosti a schopnosti, které stanoví členský stát původu zprostředkovatele ð nebo pojišťovny, aby řádně plnili své úkoly a povinnosti, a které musí prokázat odpovídající odbornou zkušenost přiměřenou složitosti produktů, jež zprostředkovávají ï .

ò nový

Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění či zajištění a zaměstnanci pojišťoven, kteří vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění, obnovovali své znalosti a schopnosti neustálým profesním rozvojem, aby si udrželi odpovídající úroveň výkonnosti.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy původu mohou požadované podmínky ohledně znalostí a schopností uzpůsobit ð konkrétní ï činnosti ve zprostředkování pojištění nebo zajištění a s distribuovaným Ö zprostředkovaným Õ produktům, zejména tehdy, pokud je základní profesní činnost zprostředkovatele jiná než zprostředkování pojištění. V takových případech smí tento zprostředkovatel vykonávat činnost ve zprostředkování pojištění jedině tehdy, jestliže zprostředkovatel pojištění splňuje podmínky tohoto článku nebo pojišťovací podnik přebírá neomezenou odpovědnost za jeho Ö zprostředkovatelovo Õ jednání.

Členské státy mohou stanovit, že pro Ö v Õ případechy uvedenýché v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci pojišťovací podniky ð nebo zprostředkovatelé ï ověřují, zda jsou znalosti a schopnosti zprostředkovatelů v souladu s povinnostmi stanovenými v prvním pododstavci tohoto odstavce, a v případě potřeby jim poskytují školení, které odpovídá požadavkům ohledně produktů prodávaných zprostředkovateli.

Členské státy nemusí uplatňovat požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce na všechny fyzické osoby, které pracují pro ð pojišťovnu ï podnik anebo ð zprostředkovatele pojištění či zajištění ï a vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění nebo zajištění. Členské státy zajistí, aby přiměřené procento osob ve struktuře vedení takových podniků, které odpovídají za zprostředkování pojistných ð a zajistných ï produktů, a všechny ostatní osoby přímo zapojené do zprostředkování pojištění nebo zajištění prokázaly znalosti a schopnosti nezbytné k výkonu svých úkolů.

2.           Zprostředkovatelé pojištění a zajištění ð a zaměstnanci pojišťoven vykonávající činnosti ve zprostředkování pojištění ï musí mít dobrou pověst. Minimálně nesmějí mít záznam v trestním rejstříku nebo jiném vnitrostátním ekvivalentu, pokud jde o závažné trestné činy proti majetku nebo související s činností ve finanční oblasti, a neměliy by se v minulosti dostat do úpadku, ledaže byliy rehabilitovániy v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Členské státy mohou v souladu s čl. 3 odst. 1 druhým pododstavcem dovolit pojišťovnám ověřovat dobrou pověst zprostředkovatelů pojištění.

Členské státy nemusí uplatňovat požadavek uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce na všechny fyzické osoby, které pracují pro ð pojišťovnu ï podnik ð nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění ï a vykonávají činnost ve zprostředkování pojištění nebo zajištění. Členské státy zajistí, aby tento požadavek splňovala struktura vedení takových podniků a personál přímo zapojený do zprostředkování pojištění nebo zajištění.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

3.           Zprostředkovatelé pojištění a zajištění si udržují pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které pokrývá celé území Společenství Ö Unie Õ , nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání v hodnotě nejméně 1 000 000 Ö 1 120 000 Õ EUR na jednu pojistnou událost a 1 500 000 Ö 1 680 000 Õ EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok, pokud Ö jim Õ mu takové pojištění nebo srovnatelnou záruku již neposkytuje pojišťovna, zajišťovna nebo jiný podnik, na jejíž účet zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění působí nebo za niž Ö jsou Õ je zprostředkovatelé pojištění nebo zajištění oprávněni jednat, nebo pokud tento podnik nepřebírá neomezenou odpovědnost za jednání zprostředkovatele.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

4            Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně zákazníků před neschopností zprostředkovatele pojištění převést pojistné na pojišťovnu nebo převést částku pojistného plnění nebo vrátit pojistné pojištěnému.

Tato opatření mají jednu nebo více těchto forem:

a)      ustanovení právních předpisů nebo smluvní ustanovení, podle nichž se na peníze zaplacené zákazníkem zprostředkovateli hledí tak, jako kdyby byly zaplaceny podniku, zatímco na peníze zaplacené podnikem zprostředkovateli se hledí tak, jako kdyby byly zaplaceny zákazníkovi, až tehdy, když je zákazník skutečně obdrží;

b)      požadavek na zprostředkovatele pojištění, aby trvale disponovali finančními prostředky ve výši 4 % úhrnu přijatého ročního pojistného, nejméně však 15 000 Ö 16 800 Õ EUR;

c)      požadavek, aby se peníze zákazníků převáděly prostřednictvím přísně oddělených klientských Ö zákaznických Õ účtů a aby se tyto účty nepoužívaly k vracení peněz jiným věřitelům v případě úpadku;

d)      požadavek, aby byl vytvořen záruční fond.

5.           Vykonávání činnosti ve zprostředkování pojištění a zajištění vyžaduje, aby byly požadavky na profesní způsobilost stanovené v tomto článku plněny trvale.

6.           Členské státy mohou zpřísnit požadavky stanovené v tomto článku nebo doplnit další požadavky na zprostředkovatele pojištění a zajištění registrované na jejich území.

7.           ð Orgán EIOPA ï pravidelně ð přezkoumává ï Ččástky uvedené v odstavcích 3 a 4 se pravidelně přezkoumávají, aby braly v úvahu změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. První přezkum se uskuteční pět let po vstupu Ö této směrnice Õ v platnost této směrnice a následné přezkumy každých pět po předchozím přezkumu.

Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během období mezi vstupem v platnost této směrnice a datem prvního přezkumu nebo mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura.

Orgán EIOPA vypracuje návrhy regulačních norem, které upraví základní částku v eurech uvedenou v odstavcích 3 a 4 o procentní změnu tohoto indexu během období mezi vstupem této směrnice v platnost a datem prvního přezkumu nebo mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlí ji nahoru na celá eura.

Orgán EIOPA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem pět let po vstupu této směrnice v platnost a následné přezkumy každých pět let po předchozím přezkumu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ò nový

8.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)      pojem odpovídajících znalostí a schopností zprostředkovatele při výkonu zprostředkování pojištění pro své zákazníky, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku;

b)      odpovídající kritéria pro určení zejména úrovně odborné kvalifikace, zkušeností a schopností vyžadovaných pro vykonávání zprostředkování pojištění;

c)      kroky, u nichž by se dalo rozumně předpokládat, že by je zprostředkovatelé pojištění či pojišťovny mohli podniknout k obnovení znalostí a schopností prostřednictvím neustálého profesního rozvoje, aby si udrželi přiměřenou úroveň výkonnosti.

ê 2002/92/ES

Článek 5

Zachování nabytých práv

Členské státy mohou stanovit, že ty osoby, které vykonávaly činnost ve zprostředkování přede dnem 1. září 2000, které byly zapsány do rejstříku a které měly úroveň odborného vzdělání a zkušeností podobnou úrovni, kterou vyžaduje tato směrnice, se automaticky zapíší do rejstříku, který bude vytvořen, jakmile budou splněny požadavky stanovené v čl. 4 odst. 3 a 4.

ò nový

Článek 9 Zveřejnění pravidel obecného zájmu

1.           Členské státy přijmou nezbytné kroky k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány vhodně zveřejnily příslušná vnitrostátní právní ustanovení chránící obecný zájem, která se uplatní na činnost zprostředkování pojištění a zajištění na jejich území.

2.           Členský stát, který vedle ustanovení stanovených v této směrnici navrhuje uplatnit a uplatňuje další ustanovení, kterými se řídí zprostředkovatelé pojištění a prodej pojistných produktů, zajistí, aby administrativní zátěž plynoucí z těchto ustanovení byla přiměřená ochraně spotřebitelů. Členské státy nadále tato ustanovení sledují, aby jejich přiměřenost byla zachována.

3.           Orgán EIOPA předloží standardizovaný informační list pro pravidla obecného zájmu, který vyplní příslušné orgány v jednotlivých členských státech. Tento list obsahuje hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou zveřejněny informace o pravidlech obecného zájmu. Příslušný vnitrostátní orgán tyto informace pravidelně aktualizuje a orgán EIOPA je zpřístupní na svých internetových stránkách v anglickém, francouzském a německém jazyce, přičemž všechna vnitrostátní pravidla obecného zájmu budou rozdělena do kategorií podle jednotlivých příslušných oblastí práva.

4.           Členské státy vytvoří jediné kontaktní místo odpovědné za poskytování informací o pravidlech obecného zájmu v příslušném členském státě. Takovým kontaktním místem by měl být vhodný příslušný orgán.

5.           Orgán EIOPA ve zprávě posoudí pravidla obecného zájmu zveřejněná členskými státy, která jsou uvedena v tomto článku, a informuje o nich Komisi v souvislosti s řádným fungováním této směrnice a vnitřního trhu do X X 20XX [tři roky po vstupu směrnice v platnost].

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

Článek 710 Příslušné orgány

1.           Členské státy určují příslušné orgány pověřené Ö zmocněné Õ zajišťovat provádění této směrnice. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.

2.           Orgány uvedené v odstavci 1 jsou buď veřejné orgány, nebo instituce uznané vnitrostátními právními předpisy nebo veřejnými orgány výslovně za tímto účelem zmocněnými vnitrostátními právními předpisy. Nesmějí to být pojišťovny ani zajišťovny.

3.           Příslušné orgány mají veškeré pravomoci nezbytné k výkonu svých úkolů. Existuje-li na jeho území více než jeden příslušný orgán, zajišťuje členský stát úzkou spolupráci těchto orgánů, aby tyto orgány mohly účinně plnit své úkoly.

ò nový

Článek 8

Sankce

1. Členské státy stanoví přiměřené sankce v případě, že osoba vykonávající činnost ve zprostředkování pojištění nebo zajištění není registrována v členském státě a není uvedena v čl. 1 odst. 2.

2. Členské státy stanoví přiměřené sankce pro pojišťovny nebo zajišťovny, které využívají služby zprostředkování pojištění nebo zajištění poskytované osobami, které nejsou registrovány v členském státě a které nejsou uvedeny v čl. 1 odst. 2.

3. Členské státy stanoví přiměřené sankce v případě, že zprostředkovatel pojištění nebo zajištění neplní vnitrostátní právní předpisy přijaté na základě této směrnice.

4. Touto směrnicí není dotčeno právo hostitelských členských států přijímat vhodná opatření k předcházení nebo trestání jednání, k němuž dojde na jejich území a které je v rozporu s právními nebo správními předpisy přijatými z důvodů obecného zájmu. Toto zahrnuje možnost zakázat zprostředkovatelům pojištění nebo zajištění, kteří porušují předpisy, další činnost na jejich území.

5. Veškerá opatření zahrnující sankce nebo omezení činnosti zprostředkovatele pojištění nebo zajištění musí být řádně odůvodněna a sdělena dotyčnému zprostředkovateli. Každé takové opatření podléhá právu na soudní přezkum v členském státě, jenž opatření přijal.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 911 Výměna informací mezi členskými státy

1.           Příslušné orgány různých členských států spolupracují za účelem zajištění řádného uplatňování této směrnice.

2.           Příslušné orgány si vyměňují informace o zprostředkovatelích pojištění a zajištění, kterým byly uloženy sankce uvedené v čl. 8 odst. 3 nebo opatření uvedená v čl. 8 odst. 4 Ö kapitole VIII Õ , pokud tyto informace mohou vést k výmazu těchto zprostředkovatelů z rejstříku. Příslušné orgány si mohou rovněž poskytnout každou významnou informaci na žádost jednoho z nich.

3.           Veškeré osoby, které musí přijímat nebo sdělovat informace v souvislosti s touto směrnicí, jsou vázány profesním tajemstvím, tak jak je stanoveno v článku 16 směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění)[10] a článku 15 směrnice Rady 92/96/EHS ze dne 10. listopadu 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého životního pojištění a o změně směrnic 79/267/EHS a 90/619/EHS (třetí směrnice o životním pojištění)[11].

Článek 1012 Stížnosti

Členské státy vytvoří postupy, které umožní zákazníkům a jiným zainteresovaným stranám, zejména spotřebitelským sdružením, podávat stížnosti na zprostředkovatele pojištění a zajištění ð , pojišťovny a zajišťovny ï . Na stížnosti se vždy odpovídá.

ê 2002/92/ES

Článek 1113 Mimosoudní urovnávání sporů

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

1.           Členské státy podporují Ö zajišťují Õ vytvoření přiměřených, a účinných, ð nestranných a nezávislých ï postupů pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy s cílem mimosoudního urovnávání sporů mezi zprostředkovateli pojištění a zákazníky, ð jakož i mezi pojišťovnami a zákazníky, ï popřípadě s využitím stávajících orgánů. ð Členské státy dále zajistí, aby se postupů pro mimosoudní urovnávání sporů účastnily všechny pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)      postup vyústí v rozhodnutí, jež nejsou závazná;

b)      [průběh] promlčecí doby k předložení sporu před soud je pozastaven na dobu, po kterou trvá postup pro alternativní řešení sporů.

c)      doba promlčení nároku je pozastavena po dobu trvání postupu;

d)      postup je bezplatný nebo spojený jen s mírnými náklady;

e)      elektronické prostředky nejsou jediným prostředkem, jak mohou mít strany přístup k postupu, a

f)       ve výjimečných případech, kdy si to naléhavost situace vyžaduje, lze přijmout předběžná opatření. ï

2.           Členské státy povzbuzují Ö zajistí, aby Õ tyto orgány, aby spolupracovaly při urovnávání přeshraničních sporů.

Článek 16 14 Provedení Ö Omezení využívání zprostředkovatelů Õ

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Členské státy zajistí, aby pojišťovny ð , zajišťovny a zprostředkovatelé pojištění či zajištění ï využívaliy služby zprostředkování pojištění a zajištění pouze registrovaných zprostředkovatelů pojištění a zajištění a Ö nebo Õ osob uvedených v čl. 1 odst. 2 ð nebo osob, které splnily postup prohlášení uvedený v článku 4 ï .

KAPITOLA VI III

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

INFORMAČNÍ POŽADAVKY NA ZPROSTŘEDKOVATELE Ö A PRAVIDLA VÝKONU ČINNOSTI Õ

ò nový

Článek 15

Obecná zásada

1.           Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna při zprostředkování pojištění zákazníkům jednali čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků.

2.           Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny určené pro zákazníky nebo potenciální zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit.

ê 2002/92/ES

ð nový

Článek 1216  ð Obecné ï Iinformace poskytované zprostředkovatelemi pojištění ð nebo pojišťovnou ï

ò nový

Členské státy stanoví pravidla, kterými zajistí, že

a)           před uzavřením jakékoli pojistné smlouvy poskytne zprostředkovatel pojištění, jakož i smluvně vázaný zprostředkovatel pojištění zákazníkovi tyto informace:

i)       svou totožnost a adresu a skutečnost, že je zprostředkovatelem pojištění,

ii)       zda poskytuje nějaký druh poradenství o prodávaných pojistných produktech, či nikoli,

ê 2002/92/ES

eiii)    o postupech uvedených v článku 10 12, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na zprostředkovatele pojištění a zajištění, a popřípadě o postupech pro mimosoudní urovnávání sporů uvedených v článku 11. 13,

ò nový

iv)      rejstřík, v němž je zapsán, a prostředky pro ověření, že je registrován, a

v)      zda zprostředkovatel zastupuje zákazníka nebo jedná na účet či jménem pojišťovny;

b)           před uzavřením jakékoli pojistné smlouvy poskytne pojišťovna zákazníkovi tyto informace:

i)       svou totožnost a adresu a skutečnost, že je pojišťovnou,

ii)       zda poskytuje nějaký druh poradenství o prodávaných pojistných produktech, či nikoli,

iii)      o postupech uvedených v článku 12, které umožňují zákazníkům a jiným zúčastněným osobám podávat stížnosti na pojišťovnu, a o postupech pro mimosoudní urovnávání sporů uvedených v článku 13.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

Článek 12 17  Ö Střety zájmů a transparentnost Õ

ê 2002/92/ES

ð nový

1.           Před uzavřením jakékoli první pojistné smlouvy a, je-li to nezbytné, při změně nebo obnovení této smlouvy poskytne zprostředkovatel pojištění ð , jakož i smluvně vázaný zprostředkovatel pojištění ï zákazníkovi alespoň tyto informace:

(a) svou totožnost a adresu;

(b) rejstřík, v němž je zapsán, a prostředky pro ověření, že je registrován;

ca)     zda drží přímo nebo nepřímo více než 10 % hlasovacích práv nebo základníhom kapitálu pojišťovny, v níž má účast;

db)    zda daná pojišťovna nebo její mateřský podnik drží přímo nebo nepřímo účast představující více než 10 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu daného zprostředkovatele pojištění;

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

c)      Kromě toho zprostředkovatel pojištění informuje zákazníky u ð ve vztahu ï k nabízené smlouvěy, zda

i)        radí na základě povinnosti podle odstavce 2 poskytnout nestrannéou analýzyu nebo

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ii)       jeho smluvním závazkem je vykonávat činnost ve zprostředkování pojištění výhradně pro jednu nebo více pojišťoven. V tomto případě sděluje na žádost spotřebitele názvy těchto pojišťoven nebo

iii)      jeho smluvním závazkem není vykonávat činnost ve zprostředkování pojištění výhradně pro jednu nebo více pojišťoven a neradí na základě povinnosti podle odstavce 2 poskytnout nestrannéou analýzyu. V tomto případě sděluje na žádost zákazníka názvy pojišťoven, pro něž může vykonávat a vykonává činnost. Ö ; Õ

V případech, kdy se informace poskytují výhradně na žádost spotřebitele, je zákazník informován, že má právo takové informace požadovat.

ò nový

d)      povahu odměny obdržené za pojistnou smlouvu;

e)      zda ve vztahu k pojistné smlouvě pracuje

i)        na základě poplatku, který je odměnou přímo placenou zákazníkem, nebo

ii)       na základě jakékoli provize, která je odměnou zahrnutou v pojistném, nebo

iii)      na základě kombinace možností uvedených v bodech i) a ii);

f)       jestliže zprostředkovatel obdrží poplatek nebo jakoukoli provizi, uvede celou částku odměny za nabízené nebo zvažované pojistné produkty nebo, pokud není možné částku přesně vyčíslit, základ pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací;

g)      pokud je částka provize vázána na dosažení dohodnutých cílových hodnot nebo limitů týkajících se obchodování prováděného mezi zprostředkovatelem a pojistitelem, uvede cílové hodnoty nebo limity, jakož i částky, které mají být za jejich dosažení zaplaceny.

2.           Odchylně od odst. 1 písm. f) po pět let od data, ke kterému tato směrnice vstoupí v platnost, zprostředkovatel pojistných smluv jiných než smluv spadajících do tříd uvedených v příloze I směrnice 2002/83/ES před uzavřením takové pojistné smlouvy, bude-li zprostředkovatel odměněn formou poplatku nebo provize,

a)      sdělí zákazníkovi částku nebo, pokud částku nelze přesně vyčíslit, základ pro výpočet poplatku nebo provize nebo jejich kombinace, vyžádá-li si to zákazník;

b)      informuje zákazníka o jeho právu požadovat informace uvedené v písmeni a).

3.           Pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění též zákazníka informuje o povaze a o základu pro výpočet jakékoli proměnné odměny, kterou obdrží některý z jejich zaměstnanců za distribuci a správu dotčeného pojistného produktu.

4.           Pokud zákazník učiní jakoukoli platbu v rámci pojistné smlouvy po jejím uzavření, pojišťovna nebo zprostředkovatel pojištění mu též sdělí informace v souladu s tímto článkem u každé takové platby.

5.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)      odpovídající kritéria pro určení, jakým způsobem má být zákazník informován o odměně zprostředkovatele – včetně podmíněné provize – jak je uvedeno v odst. 1 písm. f) a g) a odstavci 2 tohoto článku;

b)      odpovídající kritéria pro určení zejména základu pro výpočet všech poplatků nebo provizí nebo jejich kombinací;

c)      kroky, u nichž by se dalo rozumně předpokládat, že by je zprostředkovatele pojištění či pojišťovny mohli podniknout k informování zákazníka o své odměně.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1218 ð Poradenství a normy pro prodej bez poradenství ï

31.         Před uzavřením konkrétní smlouvy upřesní zprostředkovatel pojištění ð – včetně smluvně vázaných zprostředkovatelů pojištění – nebo pojišťovna ï alespoň požadavky a potřeby tohoto zákazníka, zejména na základě informací poskytnutých zákazníkem Ö určí Õ ,:

a)      Ö požadavky a potřeby tohoto zákazníka Õ ,; jakož i

b)      Ö a upřesní zákazníkovi Õ základní důvody pro každou radu poskytnutou zákazníkovi o daném Ö konkrétním Õ pojistném produktu ð , byla-li poskytnuta ï .

32.         Tyto úÚdaje ð uvedené v odst. 1 písm. a) a b) ï se uzpůsobují v závislosti na složitosti navrhovaného pojistného smlouvy Ö produktu Õ ð a na úrovni finančního rizika pro zákazníka ï .

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

23.         Jestliže zprostředkovatel pojištění ð nebo pojišťovna ï informujíe zákazníka, že radí na základě nestranné analýzy, je Ö jsou Õ povinnien mu tuto radu poskytnout na základě analýzy dostatečně velkého počtu pojistných smluv nabízených na trhu, aby Ö jim Õ mu to umožnilo učinit doporučení v souladu s odbornými kritérii k tomu, jaká pojistná smlouva odpovídá potřebám zákazníka.

ò nový

4.           Před uzavřením smlouvy, ať byla rada poskytnuta, či nikoli, sdělí zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi srozumitelnou formou odpovídající informace o pojistném produktu, aby zákazníkovi umožnili přijmout informované rozhodnutí, s přihlédnutím ke složitosti pojistného produktu a typu zákazníka.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 12 19  ðVýjimky z povinnosti informování a doložka flexibility ï

41.         Informace uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 Ö článcích 16, 17 a 18 Õ není třeba poskytovat, pokud zprostředkovatel pojištění Ö nebo pojišťovna Õ zprostředkovává pojištění velkých rizik, a v případě zprostředkování ze strany zprostředkovatelů zajištění ð nebo zajišťoven, nebo ve vztahu k profesionálním zákazníkům, kteří jsou upřesněni v příloze ï .

52.         Členské státy si mohou zachovat nebo přijmout přísnější předpisy ohledně informačních požadavků uvedených v odstavci 1 Ö článcích 16, 17 a 18 Õ , jsou-li tyto předpisy v souladu s právem Společenství Ö Unie Õ . Členské státy Ö takové vnitrostátní právní předpisy Õ sdělí ð orgánu EIOPA a ï Komisi vnitrostátní právní předpisy uvedené v prvním pododstavci.

3.           Aby se dosáhlo vysoké úrovně transparentnosti všemi vhodnými prostředky, zajistí ð orgán EIOPA ï Komise, aby byly informace o vnitrostátních právních předpisech, které obdrží, sděleny též spotřebitelům, a zprostředkovatelům pojištění ð a pojišťovnám ï .

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1320 Informační podmínky

1.           Veškeré informace poskytované zákazníkům v souladu s článkyem 12 Ö 16, 17 a 18 Õ se předávají ð zákazníkům ï :

a)      na papíře nebo jiném trvanlivém médiu dostupném a přístupném zákazníkovi;

b)      jasným a přesným způsobem, srozumitelně pro zákazníka; ða ï

ê 2002/92/ES

ð nový

c)      v úředním jazyce členského státu ð , v němž se nachází riziko, nebo členského státu ï závazku nebo v jakémkoli jiném jazyce dohodnutém stranami.ð Informace jsou poskytovány bezplatně. ï

ò nový

2.           Odchylně od odst. 1 písm. a) mohou být informace uvedené v článcích 16, 17 a 18 poskytovány zákazníkovi na jednom z následujících médií:

a)      s použitím trvanlivého média jiného než papír, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4; nebo

b)      prostřednictvím internetové stránky, pokud jsou splněny podmínky v odstavci 5.

3.           Pokud jsou však informace uvedené v článcích 16, 17 a 18 poskytovány na trvanlivém médiu jiném než papír nebo prostřednictvím internetové stránky, poskytne se zákazníkovi na žádost bezplatně papírová verze.

4.           Informace uvedené v článcích 16, 17 a 18 se mohou poskytnout na trvanlivém médiu jiném než papír, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)      použití daného trvanlivého média je vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi zprostředkovatelem pojištění či pojišťovnou a zákazníkem; a

b)      zákazníkovi byla dána možnost volby obdržet informace buď na papíře, nebo na trvanlivém médiu a zákazník si zvolil toto jiné médium.

5.           Informace uvedené v článcích 16, 17 a 18 se mohou poskytnout prostřednictvím internetové stránky, pokud jsou adresovány zákazníkovi osobně nebo pokud jsou splněny následující podmínky:

a)      poskytnutí informací uvedených v článcích 16, 17 a 18 prostřednictvím internetové stránky je vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi zprostředkovatelem pojištění či pojišťovnou a zákazníkem;

b)      zákazník s poskytnutím informací uvedených v článcích 16, 17 a 18 prostřednictvím internetové stránky souhlasil;

c)      zákazníkovi byla elektronicky sdělena adresa internetové stránky a umístění na stránce, kde lze mít k informacím uvedeným v článcích 16, 17 a 18 přístup;

d)      je zajištěno, že informace uvedené v článcích 16, 17 a 18 zůstanou na internetové stránce přístupné po takovou dobu, kterou zákazník rozumně potřebuje k tomu, aby se s nimi mohl seznámit.

6.           Pro účely odstavce 4 a 5 se poskytování informací s využitím trvanlivého média jiného než papíru nebo prostřednictvím internetové stránky považuje za vhodné v souvislosti s obchodem uzavíraným mezi zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou a zákazníkem, pokud je prokázáno, že zákazník má pravidelně přístup k internetu. Za takový důkaz se považuje, jestliže zákazník pro účely tohoto obchodu poskytne svou elektronickou adresu.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

73.         V případě telefonického prodeje musí být předběžné informace předané zákazníkovi v souladu s pravidly Společenství Ö Unie Õ použitelnými na finanční služby prodávané spotřebitelům na dálku. Kromě toho se informace poskytují zákazníkovi v souladu s odstavcem 1 ð nebo 2 ï okamžitě po uzavření pojistné smlouvy.

ò nový

Článek 21

Křížový prodej

1.           Členské státy umožní sdružování produktů, ne však vázaný obchod.

2.           Pokud jsou pojistná služba nebo produkt nabízeny společně s jinou službou nebo produktem jako balíček, pojišťovna nebo případně zprostředkovatel pojištění informuje zákazníka o tom, že části balíčku je možné koupit odděleně, a tuto možnost mu nabídne a rovněž poskytne informace o nákladech a poplatcích souvisejících s jednotlivými částmi balíčku, které může zákazníkovi prodat či zprostředkovat odděleně.

3.           Orgán EIOPA do 31. prosince [20XX] vypracuje a poté pravidelně aktualizuje pokyny pro posouzení křížového obchodu a dohled nad ním, jež se zejména budou zabývat situacemi, kdy křížový obchod není v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 16, 17 a 18 nebo s odstavcem 1 tohoto článku.

KAPITOLA VII

DODATEČNÉ POŽADAVKY NA OCHRANU ZÁKAZNÍKA VE VZTAHU K POJISTNÝM INVESTIČNÍM PRODUKTŮM

Článek 22 Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví dodatečné požadavky pro zprostředkování pojištění v případě, že je zprostředkováván prodej pojistných investičních produktů:

a)           zprostředkovatelem pojištění;

b)           pojišťovnou.

Článek 23 Střety zájmů

1.           Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny přijali veškerá vhodná opatření k odhalení střetů zájmů mezi nimi, včetně jejich řídících pracovníků, zaměstnanců a smluvně vázaných zprostředkovatelů nebo jakoukoli osobou s nimi přímo nebo nepřímo spojenou kontrolou, a jejich zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu zprostředkování pojištění.

2.           Nejsou-li opatření přijatá zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou v souladu s články 15, 16 a 17 dostatečná k zajištění s přiměřenou spolehlivostí, že rizikům poškození zájmů zákazníků a potenciálních zákazníků plynoucím ze střetů zájmů bude zabráněno, zprostředkovatel pojištění či pojišťovna zákazníka jasně informuje o obecné povaze nebo zdrojích střetů zájmů předtím, než provede obchod na jeho účet.

3.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, které upřesní:

a)      kroky a účinná organizační a správní opatření, jejichž přijetí lze od zprostředkovatelů pojištění a pojišťoven přiměřeně očekávat, ke zjištění, předcházení, řízení nebo oznamování střetů zájmů při zprostředkování pojištění;

b)      odpovídající kritéria pro určení druhů střetů zájmů, jež mohou poškodit zájmy zákazníků nebo potenciálních zákazníků zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny.

Článek 24 Obecné zásady a informování zákazníků

1.           Členské státy vyžadují, aby zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna při zprostředkování pojištění zákazníkům jednali čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků a dodržovali zejména zásady stanovené v tomto článku a v článku 25.

2.           Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny určené pro zákazníky nebo potenciální zákazníky musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit.

3.           Zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům se poskytují relevantní informace o:

a)      zprostředkovateli pojištění nebo pojišťovně a jejich službách. Je-li poskytováno poradenství, mělo by být v informacích upřesněno, zda je poradenství poskytováno nezávisle a zda se zakládá na široké či omezenější analýze trhu, a mělo by zde být rovněž uvedeno, zda zprostředkovatel pojištění či pojišťovna bude zákazníkovi poskytovat průběžné posuzování vhodnosti pojistného produktu, který mu doporučuje;

b)      pojistných produktech a navrhovaných investičních strategiích. Měly by zde být zahrnuty vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s investicemi do těchto nástrojů nebo s určitými investičními strategiemi; a

c)      nákladech a spojených poplatcích.

4.           Informace uvedené v tomto článku by měly být poskytnuty srozumitelně tak, aby zákazníci nebo potenciální zákazníci byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika konkrétního nabízeného pojistného produktu a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Tyto informace lze poskytovat ve standardizované formě.

5.           Pokud zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna sdělí zákazníkovi, že poradenství ohledně pojištění je poskytováno nezávisle, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna:

a)      posoudí dostatečně velký počet pojistných produktů dostupných na trhu. Pojistné produkty by měly být diverzifikovány s ohledem na svůj typ a emitenty nebo poskytovatele produktů a neměly by být omezeny na pojistné produkty vydané nebo poskytované subjekty, které jsou se zprostředkovatelem pojištění či pojišťovnou v úzkém propojení; a

b)      nesmí v souvislosti s poskytováním služby zákazníkům přijímat nebo obdržet poplatky, provize nebo jakékoli peněžní výhody vyplacené nebo poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany.

6.           Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, které zajišťují, že zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny při zprostředkovávání pojištění zákazníkům dodržují zásady stanovené v tomto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)      povahu služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti transakcí; a

b)      povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů pojistných produktů.

Článek 25 Posouzení vhodnosti a způsobilosti a podávání zpráv zákazníkům

1.           Při poskytování poradenství získá zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna nezbytné informace o znalostech a zkušenostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka v oblasti týkající se konkrétního typu produktu nebo služby, o jeho finanční situaci a o jeho investičních cílech, aby na tomto základě mohl zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi doporučit pojistný produkt, který je pro něj vhodný.

2.           Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé pojištění nebo pojišťovny při zprostředkování pojištění ve vztahu k prodeji bez poradenství požádaly zákazníka nebo potenciálního zákazníka, aby jim poskytl informace o svých znalostech a zkušenostech s investováním v oblasti týkající se konkrétního typu produktu nebo služby nabízené nebo žádané, aby tak umožnil zprostředkovateli pojištění nebo pojišťovně posoudit, zda je plánovaná pojistná služba nebo produkt pro zákazníka vhodná.

Pokud se zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna na základě informací získaných podle předchozího pododstavce domnívají, že produkt nebo služba nejsou pro zákazníka nebo potenciálního zákazníka vhodné, upozorní jej. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

Pokud zákazníci nebo potenciální zákazníci neposkytnou informace uvedené v prvním pododstavci nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytnou nedostatečné informace, zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna je upozorní, že nejsou schopni určit, zda jsou pro ně navrhovaný produkt nebo navrhovaná služba vhodné. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

3.           Zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna vytvoří záznam obsahující dokument nebo dokumenty, například smlouvu sjednanou mezi zprostředkovatelem pojištění nebo pojišťovnou a zákazníkem, které stanovují práva a povinnosti stran a další podmínky, za kterých zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna zákazníkovi poskytuje služby. Práva a povinnosti smluvních stran lze začlenit odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty.

4.           Zákazník musí od zprostředkovatele pojištění nebo pojišťovny získat přiměřené zprávy o službách, které zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna svým zákazníkům poskytuje. Tyto zprávy obsahují pravidelná sdělení zákazníkům zohledňující druh a složitost dotčených pojistných produktů a povahu služby poskytované zákazníkovi a zahrnují podle potřeby náklady spojené s transakcemi a službami prováděnými jménem zákazníka. Při poskytování poradenství zprostředkovatel pojištění nebo pojišťovna blíže určí, jak je poskytované poradenství sladěno s osobními charakteristikami zákazníka.

5.           Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, které zajistí, že zprostředkovatelé pojištění a pojišťovny při zprostředkovávání pojištění zákazníkům dodržují zásady stanovené v tomto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)      povahu služby nebo služeb, které jsou zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti transakcí;

b)      povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů pojistných produktů.

KAPITOLA VII

SANKCE A OPATŘENÍ

Článek 26 Správní sankce a opatření

1.           Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

2.           Členské státy zajistí, že pokud se na pojišťovny, zajišťovny nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění vztahují tyto povinnosti, mohou se v případě porušení předpisů uplatnit správní sankce a opatření na členy jejich řídících orgánů, jakož i na jakékoli jiné právnické nebo fyzické osoby, jež jsou podle vnitrostátního práva za porušení právních předpisů odpovědné.

3.           Příslušné orgány musí mít veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. Při výkonu svých sankčních pravomocí příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce a opatření povedou k žádoucím výsledkům, a koordinují svůj postup při řešení přeshraničních případů.

Článek 27 Zveřejňování sankcí

Členské státy stanoví, aby příslušný orgán zveřejnil bez zbytečného odkladu veškeré sankce nebo opatření, které byly uloženy za porušení ustanovení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice, včetně typu a povahy tohoto porušení a totožnosti osob, které jsou za ně odpovědné, avšak pouze v případě, že toto zveřejnění významně nenaruší pojistné a zajistné trhy. V případě, že by zveřejnění zúčastněným stranám způsobilo nepřiměřenou újmu, zveřejní příslušné orgány opatření a sankce s anonymními údaji.

Článek 28 Porušení předpisů

1.           Tento článek se vztahuje na:

a)      zprostředkovatele pojištění či zajištění, jenž není registrován v členském státě a nespadá do působnosti čl. 1 odst. 2 nebo článku 4;

b)      osobu poskytující doplňkové pojistné činnosti, aniž by předložila prohlášení stanovené článkem 4, nebo která takové prohlášení předložila, ale u níž nejsou splněny požadavky stanovené v článku 4;

c)      pojišťovnu, zajišťovnu nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění, kteří využívají služeb zprostředkování pojištění či zajištění poskytovaných osobami, jež nejsou registrovány v žádném členském státě ani se na ně neodkazuje v čl. 1 odst. 2 a jež nepředložily prohlášení podle článku 4;

d)      zprostředkovatele pojištění či zajištění, který získal registraci na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky, což je v rozporu s článkem 3;

e)      zprostředkovatele pojištění či zajištění nebo pojišťovnu, kteří nesplňují ustanovení článku 8;

f)       pojišťovnu nebo zprostředkovatele pojištění či zajištění, kteří nesplňují požadavky na výkon činnosti v souladu s kapitolami VI a VII.

2.           Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 správní sankce a opatření, která je možné uložit, zahrnovaly alespoň:

a)      veřejné prohlášení, v němž je uvedena fyzická nebo právnická osoba a povaha porušení předpisů;

b)      příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

c)      v případě zprostředkovatele pojištění či zajištění odejmutí registrace v souladu s článkem 3;

d)      zákaz výkonu funkce ve zprostředkovateli pojištění či zajištění, v pojišťovně nebo zajišťovně vydaný jakémukoliv členovi řídícího orgánu zprostředkovatele pojištění či zajištění, pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterékoli jiné odpovědné fyzické osobě;

e)      v případě právnické osoby správní peněžité sankce až do výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby za předchozí hospodářský rok; je-li podnik dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky nejvýše postaveného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce;

f)       v případě fyzické osoby správní peněžité sankce až do výše 5 000 000 EUR nebo v členském státě, kde není úřední měnou euro, až do výše odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu této směrnice v platnost.

Pokud lze výhodu získanou porušením předpisů stanovit, členské státy zajistí, aby maximální úroveň sankce nebyla nižší než dvojnásobná výše této výhody.

Článek 29 Účinné uplatňování sankcí

1.           Při stanovení typu správních sankcí nebo opatření a výše správních peněžitých sankcí členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily všechny příslušné okolnosti, mimo jiné:

a)      závažnost a délku trvání porušení předpisů;

b)      míru odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

c)      finanční situaci odpovědné fyzické nebo právnické osoby vyplývající z celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo z ročního příjmu odpovědné fyzické osoby;

d)      význam nabytého zisku nebo ztráty, které se odpovědná fyzická nebo právnická osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;

e)      ztráty třetích stran způsobené porušením, pokud je lze stanovit;

f)       úroveň spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem; a

g)      dřívější případy porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

2.           Orgán EIOPA vydá pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010 pokyny ohledně typů správních opatření a sankcí a výše správních peněžitých sankcí.

3.           Touto směrnicí není dotčeno právo hostitelských členských států přijímat vhodná opatření k předcházení nebo trestání jednání, k němuž dojde na jejich území a které je v rozporu s právními nebo správními předpisy přijatými z důvodů obecného zájmu. Toto zahrnuje možnost zakázat zprostředkovatelům pojištění nebo zajištění, kteří porušují předpisy, další činnost na jejich území.

Článek 30 Hlášení případů porušení předpisů

1.           Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zřídily účinné mechanismy, které podpoří hlášení případů porušení ustanovení vnitrostátních prováděcích předpisů k této směrnici příslušným orgánům.

2.           Tato opatření zahrnují alespoň:

a)      zvláštní postupy pro příjímání hlášení a jejich následné vyřízení;

b)      vhodnou ochranu pro zaměstnance pojišťoven, zajišťoven nebo zprostředkovatelů pojištění či zajištění, kteří případy porušení předpisů, k nimž došlo uvnitř zprostředkovatele, pojišťovny nebo zajišťovny, nahlásí; a

c)      ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která ohlásí porušení, i fyzické osoby, která je za porušení předpisů údajně odpovědná, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

Článek 31 Předkládání informací týkajících se sankcí orgánu EIOPA

1.           Členské státy poskytnou každoročně orgánu EIOPA souhrnné informace týkající se všech správních opatření nebo správních sankcí uložených v souladu s článkem 26.

Orgán EIOPA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

2.           Pokud příslušný orgán správní opatření nebo správní sankci zveřejní, oznámí tuto skutečnost současně orgánu EIOPA.

3.           Orgán EIOPA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro postupy a formuláře k předávání informací v souladu tímto článkem.

Orgán EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [XX/ vložte konkrétní datum šest měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost / data jejího použití].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ê 2002/92/ES

KAPITOLA IV IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14 Právo na soudní přezkum

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá ohledně zprostředkovatele pojištění, zprostředkovatele zajištění nebo pojišťovny podle právních a správních předpisů přijatých na základě této směrnice podléhala právu na soudní přezkum.

ò nový

Článek 32 Ochrana údajů

1.           Na zpracování osobních údajů podle této směrnice v členských státech použijí členské státy směrnici 95/46/ES.

2.           Na zpracování osobních údajů podle této směrnice orgánem EIOPA se použije nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 33 Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, pokud jde o články 8, 17, 23, 24 a 25.

Článek 34 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 17, 23, 24 a 25 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu této směrnice v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 17, 23, 24 a 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 17, 23, 24 a 25 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35 Přezkum a hodnocení

1.           Komise provede přezkum této směrnice pět let po jejím vstupu v platnost. Přezkum zahrnuje obecný průzkum praktického uplatňování pravidel stanovených v této směrnici s přihlédnutím k vývoji na trhu retailových investičních produktů a ke zkušenostem nabytým při praktickém provádění této směrnice a nařízení o klíčových informačních dokumentech pro investiční produkty a [MiFID II]. Přezkum se bude zabývat možným uplatněním ustanovení této směrnice na produkty spadající do oblasti působnosti směrnice 2003/41/ES. Tento přezkum rovněž zahrnuje zvláštní rozbor dopadu čl. 17 odst. 2, který zohlednění stav hospodářské soutěže na trhu zprostředkovatelských služeb pro smlouvy jiné než smlouvy v některé ze tříd uvedených v příloze I směrnice 2002/83/ES a dopad povinností uvedených v čl. 17 odst. 2 na zprostředkovatele pojištění z řad malých a středních podniků.

2.           Po konzultaci se Společným výborem evropských orgánů dohledu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě první zprávu.

3.           Do X X 20XX [čtyři roky po vstupu směrnice v platnost] a poté alespoň každé dva roky vypracuje EIOPA druhou zprávu o provádění této směrnice. EIOPA před zveřejněním své zprávy konzultuje ESMA.

4.           Ve třetí zprávě vypracované do X X 20XX [dva roky po vstupu směrnice v platnost] provede EIOPA hodnocení struktury trhů se zprostředkováním pojištění.

5.           Ve zprávě, která má být dle odstavce 3 vypracována do X X 20XX [čtyři roky po vstupu směrnice v platnost], EIOPA přezkoumá, zda příslušné orgány uvedené v čl. 10 odst. 1 mají dostatečné pravomoci a přiměřené zdroje k plnění svých úkolů.

6.           Ve zprávě uvedené v odstavci 3 se přezkoumají alespoň následující témata:

a)      změny ve struktuře trhu se zprostředkováním pojištění;

a)      změny schémat v přeshraniční činnosti;

c)      průběžné hodnocení zlepšení kvality poradenství a prodejních metod a dopad této směrnice na zprostředkovatele pojištění z řad malých a středních podniků.

7.           Stejná zpráva rovněž obsahuje hodnocení dopadu této směrnice, jež provede orgán EIOPA.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1636 Provedení

1.         Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 15. ledna 2005 ð články [1–39] a přílohou I této směrnice do [datum] ï . Neprodleně o nich uvědomí Ö sdělí Õ Komisi ð jejich znění ï .

Tato opatření přijatá členskými státy ð Přijmou-li členské státy taková opatření, ï musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ð Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy v platných právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. ï Způsob odkazu si stanoví čČlenské státy ð si určí, jak bude tento odkaz proveden a jak bude formulováno prohlášení ï .

2.         Členské státy sdělí Komisi znění ð hlavních ustanovení ï vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice,. současně s tabulkou znázorňující, jak přijaté vnitrostátní předpisy odpovídají ustanovením této směrnice.

Článek 1537 Zrušení

Směrnice 77/92/EHS Ö 2002/92/ES Õ se zrušuje ode [datum přijetí 20XX]uvedeného v čl. 16 odst. 1 ð , aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení uvedené směrnice do vnitrostátního práva. ï

ò nový

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

ê 2002/92/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1738 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost ð dvacátým ï dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropskéých společenství Ö unie Õ .

ê 2002/92/ES

Článek 1839 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

ò nový

PŘÍLOHA I PROFESIONÁLNÍ ZÁKAZNÍCI

Profesionální zákazník je zákazník, který má zkušenosti, odborné znalosti a schopnosti, aby činil vlastní rozhodnutí a řádně posoudil rizika, která podstupuje. Pro účely této směrnice by měly být za profesionály ve vztahu ke všem pojistným službám a činnostem i pojistným produktům považovány všechny následující osoby a subjekty.

1.           Subjekty, které musí mít pro činnost na finančních trzích povolení nebo musí podléhat regulaci. Následující seznam by měl být chápán tak, že zahrnuje všechny subjekty s povolením provádět charakteristickou činnost uvedených subjektů: subjekty s povolením od členského státu podle některé směrnice, subjekty s povolením od členského státu nebo regulované členským státem bez odkazu na některou směrnici a subjekty s povolením od nečlenského státu nebo regulované nečlenským státem:

a)      úvěrové instituce;

b)      zprostředkovatele pojištění či zajištění a investiční podniky;

c)      jiné finanční instituce, které mají povolení nebo jsou regulovány;

d)      pojišťovny a zajišťovny;

e)      subjekty kolektivního investování a správcovské společnosti takových subjektů;

f)       penzijní fondy a správcovské společnosti takových fondů;

g)      obchodníci s komoditami a komoditními deriváty;

h)      místní investoři;

i)       jiní institucionální investoři.

2.           Velké podniky splňující dva z následujících požadavků na velikost podle jednotlivé společnosti:

– celková bilanční suma: 20 000 000 EUR

– čistý obrat: 40 000 000 EUR

– kapitál: 2 000 000 EUR.

3.           Celostátní a regionální vlády, včetně veřejnoprávních orgánů pověřených správou veřejného dluhu na vnitrostátní nebo regionální úrovni, centrální banky, mezinárodní a nadnárodní instituce jako Světová banka, MMF, ECB, EIB a jiné podobné mezinárodní instituce.

4.           Jiní institucionální investoři, jejichž hlavní činnost spočívá v investování do finančních nástrojů, včetně subjektů, které provádějí zajištění závazků cennými papíry nebo jiné finanční transakce. Výše uvedené subjekty se považují za profesionální. Musí však mít možnost požádat o zacházení jako s neprofesionálním zákazníkem a podniky mohou souhlasit s tím, že jim poskytnou vyšší stupeň ochrany. Pokud je zákazníkem podniku výše uvedený subjekt, musí jej podnik před poskytnutím jakýchkoli služeb informovat o tom, že na základě informací, které má podnik k dispozici, je zákazník považován za profesionálního zákazníka a bude k němu takto přistupováno, pokud se podnik a zákazník nedohodnou jinak. Podnik musí zákazníka rovněž informovat o tom, že zákazník může požádat o změnu podmínek dohody, aby získal vyšší stupeň ochrany.

Pokud se zákazník, který je považován za profesionálního zákazníka, domnívá, že není schopen řádně vyhodnotit nebo řídit příslušná rizika, je jeho povinností požádat o vyšší stupeň ochrany. Tento vyšší stupeň ochrany bude poskytnut, pokud zákazník považovaný za profesionálního zákazníka uzavře s podnikem písemnou dohodu o tom, že pro účely uplatňovaného režimu výkonu činnosti nebude považován za profesionálního zákazníka. Tato dohoda by měla uvést, zda se toto ujednání vztahuje na jednu nebo více konkrétních služeb či transakcí nebo na jeden nebo více druhů produktů či transakcí.

ò nový

PŘÍLOHA II INFORMATIVNÍ DOKUMENTY

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva.

Ve vztahu k této směrnici považuje Komise předložení těchto dokumentů za odůvodněné z následujících důvodů.

Složitost směrnice a dotčeného odvětví

Oblast pojištění a distribuce pojistných produktů je zvláště složitá a pro odborníky, kteří v této oblasti nejsou specializováni, může být velmi technická. Bez dobře strukturovaných informativních dokumentů by byl dohled nad provedením do vnitrostátních právních řádů nepřiměřeně časově náročný. Tento návrh je výsledkem přezkumu, při němž byl přepracován text směrnice o zprostředkování pojištění. Ačkoli mnohá ustanovení nebyla podstatně změněna, byla vložena řada nových ustanovení a řada stávajících ustanovení byla změněna nebo vymazána. Struktura, forma a prezentace textu jsou zcela nové. Nová struktura je nezbytná pro vytvoření jasnějšího a logičtějšího seřazení právních ustanovení, ale v důsledku toho bude také potřeba strukturovaného přístupu k dohledu nad prováděním do vnitrostátního práva.

Některá ustanovení navrhované směrnice mohou mít potenciálně dopad na řadu oblastí vnitrostátních právních řádů, jako je právo společností, obchodní a daňové právo či další oblasti právních předpisů v členských státech. Může se rovněž dotknout sekundárního vnitrostátního práva včetně zákonů a obecných pravidel výkonu činnosti pro finanční zprostředkovatele nebo zprostředkovatele pojištění. Jelikož se záležitosti ve všech těchto sousedících oblastech překrývají, je možné, že v systémech jednotlivých členských států jsou některá ustanovení provedena prostřednictvím nových či stávajících pravidel v těchto oblastech, o nichž je třeba mít k dispozici jasný přehled.

Soudržnost a souvislost s dalšími iniciativami

Stávající návrh je předkládán k přijetí jako součást „balíčku retailových produktů pro spotřebitele“, jenž zahrnuje též návrh v oblasti strukturovaných retailových investičních produktů týkající se poskytování informací o investičních produktech (nařízení o klíčových informačních dokumentech pro investiční produkty a o změně směrnice 2003/71/ES a směrnice 2009/65/ES) a směrnici SKIPCP V. Iniciativa v oblasti strukturovaných retailových investičních produktů si klade za cíl zajistit soudržný horizontální přístup k poskytování informací o produktech, pokud jde o investiční produkty a pojistné produkty s investičními prvky (tzv. pojistné investiční produkty), zatímco ustanovení o metodách prodeje budou zahrnuta do revizí směrnice o zprostředkování pojištění (IMD) a směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID). Návrh je dále v souladu s dalšími právními předpisy a politikami EU, zejména v oblastech ochrany spotřebitele, ochrany investorů a obezřetnostního dohledu, jako je Solventnost II (směrnice 2009/138/ES), MiFID II (přepracování MiFID) a výše zmíněná iniciativa týkající se strukturovaných retailových investičních produktů, a doplňuje je.

Nová IMD by i nadále měla prvky právního nástroje „minimální harmonizace“. To znamená, že členské státy se mohou rozhodnout jít v případě potřeby ještě dále, pokud jde o ochranu spotřebitele. Minimální normy IMD však budou výrazně zvýšeny. Některé části nové směrnice budou posíleny opatřeními 2. úrovně s cílem sladit pravidla se směrnicí MiFID II, zejména v kapitole upravující distribuci životních pojistek s investičními prvky (dále jen pojistné investiční produkty – viz níže). Cílem je harmonizovat prodej investičních pojistných produktů v celé EU opatřeními 2. úrovně[25]. Ve srovnání se zněním původní směrnice je to novinkou. Je důležité, aby Komise byla schopna porovnat výsledné situace v různých členských státech, a řádné tak vykonávala svou úlohu dohledu nad prováděním práva Unie. Ve směrnici je rovněž zohledněna doložka o přezkumu, a aby bylo možné shromáždit všechny relevantní informace o fungování těchto pravidel, Komise musí být schopna sledovat jejich uplatňování od počátku.

Kapitola o pojistném investování: V textu návrhu je zahrnuta kapitola uvádějící dodatečné požadavky na ochranu zákazníka ve vztahu k pojistným investičním produktům.

Politická vůle zavést tato ustanovení je silná, ale zároveň zde chybí zkušenosti, jelikož se jedná o novou oblast. Je proto velmi důležité, aby Komise obdržela prováděcí dokumenty vysvětlující, jak členské státy uvedly tato ustanovení v platnost.

Nízká odhadovaná dodatečná administrativní zátěž plynoucí z vyžádání informativních dokumentů od členských států: Jak bylo zmíněno výše, současné znění je v platnosti od roku 2002 (kdy byla přijata původní směrnice). Pro členské státy proto nebude sdělování prováděcích ustanovení znamenat větší zátěž, jelikož tak již u většiny z nich po delší dobu činily. Nízká odhadovaná dodatečná administrativní zátěž plynoucí z požadavku, aby členské státy předkládaly informativní dokumenty ohledně nových částí směrnice, je přiměřená a nezbytná k tomu, aby Komise vykonávala úlohu dohledu nad prováděním práva Unie.

Na základě výše uvedeného se Komise domnívá, že požadavek poskytnout informativní dokumenty v případě navrhované směrnice je přiměřený a nejde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle vykonávat efektivně úlohu dohledu nad přesným prováděním směrnice do vnitrostátního práva.

ò nový

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zprostředkování pojištění (IMD2) a o zrušení směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění (IMD1)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[26]

Vnitřní trh – Finanční trhy

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[27]

¨Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Zvýšit bezpečnost a účinnost finančních trhů; podpořit vnitřní trh finančních služeb.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Vytvořit rovné podmínky; snížit střety zájmů; zlepšit poradenství o komplexních produktech; snížit zátěž přeshraničního vstupu na trh.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem návrhu je rozšířit oblast působnosti IMD na všechny distribuční kanály, vymezit, řídit a zmírňovat střety zájmů, zvýšit úroveň harmonizace správních sankcí za porušení pravidel prodeje, rozšířit vhodnost a objektivitu poradenství, zajistit, aby odborná kvalifikace prodejců odpovídala komplexnosti prodávaných produktů, zjednodušit a sblížit postupy pro přeshraniční vstupy na trhy v celé EU.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Měly by být vypracovány zprávy o ochraně spotřebitelů, o pokroku učiněném při dosahování nenarušené hospodářské soutěže, o vývoji přeshraničního obchodu a o dopadu navrhovaných opatření na pojistné trhy.

1.5         Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V důsledku uplatňování revidované směrnice v členských státech:

•        by nová pravidla rozšířila možnosti volby spotřebitelů a kvalitu nabízených služeb,

•        lepší informace a zvýšená transparentnost pravděpodobně povedou k lepší hospodářské soutěži a zvýhodní účinné zprostředkovatele,

•        by povolování zprostředkovatelů pojištění a ostatních prodejců pojistných produktů a dohled nad nimi byly harmonizovány a zlepšila by se koordinace mezi vnitrostátními orgány dohledu,

•        by všichni prodejci pojistných produktů vykonávající činnost v EU byli řádně regulováni s ohledem na proporcionalitu a potřeby malých a středních podniků,

•        odborné kvalifikace všech prodejců pojistných produktů budou odpovídat komplexnosti prodávaných produktů,

•        se předpokládá více přeshraničních vstupů na trh,

•        by se posílil režim sankcí, a to vytvořením vhodného a harmonizovaného rámce, který by zamezoval zásadním porušením směrnice a řešil je.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

1) Spleť právních předpisů může vést k vyšším správním nákladům a regulatorní arbitráži.

2) Nedostatečná činnost na úrovni EU pravděpodobně povede ke zvýšení případů nevhodného prodeje pojistných produktů.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Metody prodeje čistě investičních produktů jsou již regulovány směrnicí o trzích finančních nástrojů (MiFID), a jakmile dojde ke schválení návrhu IMD2, budou nahraditelné pojistné investiční produkty rovněž regulovány podobným způsobem na úrovni EU. Směrnice MiFID vedla k větší hospodářské soutěži mezi finančními nástroji, širší možnosti volby pro investory a lepším pravidlům ochrany spotřebitele.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Navrhovaný přezkum IMD se řídí reformním programem navrženým Evropskou komisí v jejím sdělení „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ a strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Je rovněž provázán a soudržný s iniciativou pro strukturované retailové investiční produkty, s návrhy MiFID II a Solventnost II.

1.6         Doba trvání akce a finanční dopad

ý Časově omezený návrh/podnět[28]

– ¨         Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– X          Finanční dopad od roku 2014 do roku 2016

¨      Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[29]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨         výkonným agenturám

– ý         subjektům zřízeným Společenstvími[30]

– ¨         vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨         osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

-

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Článek 81 návrhu nařízení o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) stanoví hodnocení zkušeností získaných z činnosti EIOPA do tří let od zahájení jeho činnosti. Z toho důvodu Komise zveřejní obecnou zprávu, která bude předána Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Dodatečné zdroje pro EIOPA předpokládané v návaznosti na stávající návrh jsou zapotřebí k tomu, aby orgán EIOPA mohl vykonávat své pravomoci, a zejména svou úlohu při:

•        zřizování, zveřejňování a aktualizaci jednotného elektronického rejstříku,

•        zajišťování harmonizace a koordinace pravidel IMD2, a to vypracováním regulačních norem,

•        posilování a zajišťování důsledného uplatňování vnitrostátních regulačních pravomocí, a to vydáním pokynů a vypracováním prováděcích technických norem,

•        shromažďování a zveřejňování informací týkajících se sankcí a pravidel obecného zájmu,

•        monitorování a hodnocení návrhu (3 zprávy).

Při neexistenci tohoto zdroje by nemohlo být zajištěno včasné a účinné plnění úlohy orgánu EIOPA.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Řídící a kontrolní systémy stanovené v nařízení o EIOPA se použijí rovněž s ohledem na úlohu EIOPA v souladu se stávajícím návrhem.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán EIOPA bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

EIOPA přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodná opatření vztahující se na všechny zaměstnance EIOPA.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP[31] || zemí ESVO[32] || kandidátských zemí[33] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| 12.0403.01 [EIOPA – Dotace v rámci hlavy 1 a 2 (Zaměstnanci a správní výdaje)] || RP || ANO || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: MARKT || || || Rok 2014[34] || Rok 2015 || Rok 2016 || || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

12.0404.01 || Závazky || (1) || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Platby || (2) || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[35] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Platby || =2+2a +3 || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Platby || (5) || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Platby || =5+ 6 || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Poznámky

Po počátečním tříletém období (2014–2016), během kterého bude mít EIOPA více jednorázových úkolů, bude situace muset být znovu posouzena s cílem stanovit vhodnou úroveň lidských zdrojů, které jsou skutečně zapotřebí ke splnění úkolů, na než se vztahuje tato směrnice, a přezkoumat možné přeobsazení.

Výše uvedené operační prostředky souvisejí s konkrétními úkoly přidělenými orgánu EIOPA podle návrhu:

1)           Úkoly týkající se zřizování, zveřejňování a aktualizace jednotné elektronické databáze

Orgán EIOPA by měl vytvořit, zveřejnit a aktualizovat jednotnou elektronickou databázi obsahující záznam o každém zprostředkovateli pojištění či zajištění, který oznámil svůj úmysl využít svobody usazování nebo volného pohybu služeb. Členské státy orgánu EIOPA poskytnou příslušné informace, aby mu umožnily tento rejstřík spravovat. Rejstřík by rovněž měl obsahovat hypertextový odkaz k příslušnému orgánu každého členského státu.

2)           Úkoly týkající se harmonizace a koordinace pravidel IMD2 vypracováním norem (pět aktů v přenesené pravomoci a stálé úkoly)

Orgán EIOPA by měl spolupracovat v zájmu dosažení co největší soudržnosti norem výkonu činnosti pro retailové investiční produkty, na které se vztahuje buď směrnice MiFID II nebo směrnice IMD2.

EIOPA bude muset vypracovat předlohy pěti aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o:

1)      obsah odpovídajících odborných znalostí a schopností zprostředkovatele;

2)      střety zájmů spojené s prodejem pojistných investičních produktů;

3)      obecné zásady a informace pro zákazníky ve vztahu k prodeji pojistných investičních produktů;

4)      podrobný test vhodnosti a způsobilosti prodeje pojistných investičních produktů;

5)      způsob, jakým je odměna – včetně podmíněné provize – sdělována zákazníku.

Stálé úkoly

EIOPA bude mít rovněž řadu stálých úkolů, např. zasahování v případě sporů mezi příslušným orgánem státu původu a příslušným orgánem hostitelského státu, a to zejména v situacích, kdy zprostředkovatel pojištění nebo zajištění neplní své povinnosti při provádění obchodu v hostitelském členském státě.

3)           Úkoly týkající se soudržného uplatňování vnitrostátních regulačních pravomocí, a to vydáváním pokynů a vypracováváním prováděcích technických norem (jedna prováděcí norma, dvoje pokyny, stálé úkoly)

Orgán EIOPA bude muset vypracovat prováděcí technické normy pro postupy a formuláře k předávání informací ve vztahu ke správním opatřením a sankcím ukládaným členskými státy.

EIOPA bude rovněž muset vydat pokyny týkající se dohledu nad křížovým prodejem (vázáním produktů). Bude muset vydat pokyny o druzích správních opatření, sankcí a o úrovni správních peněžitých sankcí.

4)           Úkoly týkající se shromažďování a zveřejňování informací (úkoly spojené s evidencí a stálé úkoly)

EIOPA bude muset předložit standardizovaný informační list pro pravidla obecného zájmu, který vyplní příslušné orgány v jednotlivých členských státech.

Bude rovněž mít některé stálé úkoly:

EIOPA bude muset shromažďovat a zveřejňovat informace o pravidlech obecného zájmu. Bude muset zajistit, aby informace, které obdrží ve vztahu k přísnějším vnitrostátním právním předpisům o požadavcích na informace a střetech zájmů, byly sděleny pojišťovnám, zprostředkovatelům a spotřebitelům. Rovněž ve své výroční zprávě zveřejní informace o sankcích.

5)           Úkoly týkající se monitorování a hodnocení návrhu (tři zprávy)

EIOPA bude muset vypracovat dvě zprávy o uplatňování této směrnice (jednu čtyři roky po vstupu směrnice v platnost, druhou po šesti letech). V těchto zprávách EIOPA zhodnotí strukturu trhu zprostředkovatelů pojištění. EIOPA přezkoumá, zda příslušné orgány mají dostatečné pravomoci a odpovídající zdroje k výkonu svých úkolů. EIOPA bude muset ve zvláštní zprávě přezkoumat, zda jsou stávající pravidla obecného zájmu v souladu s cílem vnitřního trhu.

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || || || CELKEM

GŘ: MARKT ||

Ÿ Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || || || || ||

GŘ <…….> CELKEM || Prostředky || 0 || 0 || 0 || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014[36] || Rok 2015 || Rok 2016 || || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

Platby || 0,302 || 0,271 || 0,271 || || || || || 0,844

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Konkrétní cíle návrhu jsou stanoveny v bodě 1.4.2. Bude jich dosaženo navrhovanými legislativními opatřeními, která budou provedena na vnitrostátní úrovni, a zapojením orgánu EIOPA. Ačkoli není možné každému operačnímu cíli přiřadit konkrétní číselné výstupy, jsou úloha orgánu EIOPA a jeho příspěvek k cílům návrhu podrobně popsány v oddíle 3.2.1.

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– X          Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ¨         Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– X       Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ¨      Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Poznámka:

V důsledku návrhu nebudou v GŘ MARKT zapotřebí žádné další lidské a správní zdroje. Zdroje, které jsou v současnosti nasazeny pro účely směrnice 2002/92/ES, tak budou použity i nadále.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X          Návrh/podnět je v souladu s navrhovaným víceletým finančním rámcem na roky 2014–2020 ¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Návrh stanoví další úkoly pro orgán EIOPA. To bude vyžadovat další zdroje v rámci rozpočtové linie 12.0403.01. Je to již zahrnuto do navrhovaného víceletého finančního rámce na roky 2014–2020.

– ¨         Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[37].

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ¨         Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ý         Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || || || Celkem

Členské státy EU prostřednictvím vnitrostátních orgánů dohledu * || 0,452 || 0,407 || 0,407 || || || || || 1,266

Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,452 || 0,407 || 0,407 || || || || || 1,266

* Odhad založený na stávajícím mechanismu financování v nařízení o EIOPA (členské státy 60 %, Společenství 40 %).

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý      Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨      Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

Příloha k legislativnímu finančnímu výkazu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zprostředkovatelích pojištění a prodeji pojistných produktů a o zrušení směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění (IMD)

Náklady související s úkoly, které má vykonávat EIOPA, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance (hlava 1) v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu orgánu EIOPA na rok 2012, který byl předložen Komisi. Návrh Komise zahrnuje ustanovení, podle kterých má EIOPA vypracovat předlohu pěti aktů v přenesené pravomoci a jedněch prováděcích technických norem. Kromě toho bude EIOPA muset rovněž vypracovat dvoje pokyny, především s cílem zajistit spolupráci mezi orgány, a tři zprávy o monitorování a hodnocení účinnosti směrnice. Dále bude vést rejstřík zprostředkovatelů, kteří mají v úmyslu obchodovat přeshraničně, a bude mít řadu dalších stálých úkolů. Předpokládalo se, že směrnice vstoupí v platnost koncem roku 2013, a proto jsou další zdroje pro EIOPA nutné od roku 2014. Byl odhadnut počet dalších zaměstnanců pro úkoly spojené s vypracováním technických norem, pokynů a zpráv orgánem EIOPA a rovněž pro další stálé úkoly. Pokud jde o povahu míst, bude úspěšné a včasné vypracování nových technických norem vyžadovat zejména další úředníky pro tvorbu politiky, právníky a úředníky zabývající se posouzením dopadů.

Při posouzení počtu plných pracovních úvazků (FTE) nutných k vypracování aktů v přenesené pravomoci, technických norem, pokynů a zpráv byly zváženy tyto předpoklady:

1.           Jeden úředník pro tvorbu politiky vypracuje v průměru 1,5 aktu v přenesené pravomoci / technické normy za rok a týž úředník může vypracovat související pokyny nebo zprávy. Jeho práce bude rovněž zahrnovat úkoly týkající se shromažďování a zveřejňování informací a stálé úkoly (viz výše). To znamená, že jsou zapotřebí čtyři úředníci pro tvorbu politiky.

2.           Jeden úředník pro posouzení dopadů je zapotřebí pro účely výše uvedených technických norem.

3.           Jeden právník je třeba pro účely výše uvedených technických norem a pokynů.

To znamená, že od roku 2014 je zapotřebí dalších šest plných pracovních úvazků (FTE).

Vycházelo se z toho, že toto navýšení FTE bude v roce 2015 a 2016 zachováno, neboť normy budou pravděpodobně dokončeny teprve v roce 2015 a v roce 2016 budou možná nutné jejich změny.

Další předpoklady:

1.           Na základě rozdělení FTE v návrhu rozpočtu na rok 2012 se předpokládá, že dalších šest FTE bude sestávat ze čtyř dočasných zaměstnanců (74 %), jednoho vyslaného národního odborníka (16 %) a jednoho smluvního zaměstnance (10 %).

2.           Průměrné roční mzdové náklady pro různé kategorie zaměstnanců jsou založeny na pokynech GŘ BUDG.

3.           Váhový mzdový koeficient pro Frankfurt je 0,948.

4.           Náklady na odbornou přípravu se předpokládají ve výši 1 000 EUR na FTE ročně.

5.           Náklady na služební cesty činí 10 000 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro služební cesty na daný počet zaměstnanců.

6.           Náklady související s náborem (cestovné, hotel, lékařská prohlídka, příspěvky na zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) činí 12 700 EUR, přičemž odhad vychází z návrhu rozpočtu na rok 2012 pro nábor daného počtu nových zaměstnanců.

Způsob výpočtu zvýšení požadovaného rozpočtu na příští tři roky je uveden podrobněji v tabulce. Ve výpočtu se odráží skutečnost, že z rozpočtu Společenství se financuje 40 % nákladů.

Druhy nákladů || Výpočet || Částka (v tisících)

2014 || 2015 || 2016 || celkem

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance: 11 Plat a příspěvky – z toho dočasní zaměstnanci – z toho vyslaní národní odborníci – z toho smluvní zaměstnanci 12 Výdaje související s náborem 13 Výdaje na služební cesty 15 Odborná příprava Hlava 1 celkem: Výdaje na zaměstnance Z toho příspěvek Společenství (40 %) Z toho příspěvek členských států (60%) || =4*127*0,948 =1*73*0,948 =1*64*0,948 =6*12,7 =6*10 =6*1 || 482 69 61 76 60 6 754 302 452 || 482 69 61 60 6 678 271 407 || 482 69 61 60 6 678 271 407 || 1446 207 183 76 180 18 2,110 844 1,266

V následující tabulce je uveden navrhovaný plán pracovního zařazení daných čtyř dočasných zaměstnanců.

ò nový

[1]               Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

[2]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[3]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (přepracované znění); KOM(2011) 656 v konečném znění.

[4]               Viz oblast působnosti v posouzení dopadů týkajícím se strukturovaných retailových investičních produktů: http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/docs/investment_products/29042009_impact_assessment_en.pdf.

[5]               https://www.ceiops.eu/fileadmin/tx_dam/files/publications/reports/IMD-advice-20101111/20101111-CEIOPS-Advice-on-IMD-Revision.pdf.

[6]               Výsledky jsou zveřejněny zde: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/insurance-mediation_en.htm.  

[7]               Zápis ze slyšení je k dispozici na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/internal_market/insurance/docs/mediation/20101210hearing/panel-summary_en.pdf.

[8]               Analýza nákladů je založena na údajích poskytnutých ve studii PwC a přezkoumaných útvary Komise. Studie se týkala pěti členských států (Belgie, Německa, Francie, Finska a Spojeného království). Někteří účastníci nebyli ochotni nebo schopni poskytnout přesné odhady nákladů. Z posouzení údajů provedeného útvary Komise vyplývá, že někteří respondenti poskytli údaje, které se zdají nadhodnocené, a to bez jasného vysvětlení nebo odůvodnění.

[9]               http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/prips/costs_benefits_study_en.pdf.

[10]             http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/investment_advice_study_en.pdf.

[11]             http://ec.europa.eu/consumers/strategy/consumer_behaviour_en.htm.

[12]             Protokol o spolupráci příslušných orgánů členských států Evropské unie, zejména pokud jde o použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.

[13]             Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

[14]             Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[15]             Úř. věst. L 17, 28.1.1992, s. 32.

[16]             Úř. věst. C 111, 6.5.2008.s. 1.

[17]             http://ec.europa.eu/internal_market/fin-net/index_en.htm

[18]             Úř. věst. L 113, 13.4.1998, s. 31.

[19]             Úř. věst. L 138, 13.7.2000, s. 1.

[20]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (přepracované znění); KOM(2011) 656 v konečném znění.

[21]             KOM(2010) 716.

[22]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

[23]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[24]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[25]             Přezkum IMD je založen na „Lamfalussyho procesu“ (tj. čtyřúrovňový regulatorní přístup doporučený Výborem moudrých pro regulaci evropských trhů s cennými papíry v čele s baronem Alexandrem Lamfalussym, který byl přijat Evropskou radou na zasedání ve Stockholmu v březnu 2001 a který se zaměřuje na účinnější regulaci trhů s cennými papíry), který dále rozpracovalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění): na 1. úrovni přijmou Evropský parlament a Rada postupem spolurozhodování směrnici, která obsahuje rámcové zásady a zmocňuje Komisi jednající na 2. úrovni k přijetí aktů v přenesené pravomoci (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 47) nebo prováděcích aktů (článek 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 47). Při přípravě aktů v přenesené pravomoci Komise konzultuje odborníky jmenované členskými státy. Na žádost Komise může Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) Komisi poskytovat rady ohledně technických podrobností, které mají být začleněny do právních předpisů 2. úrovně. Kromě toho mohou právní předpisy 1. úrovně zmocnit orgán EIOPA k vypracování návrhu regulačních nebo prováděcích technických norem v souladu s článkem 10 a 15 nařízení o EIOPA, jež mohou být přijaty Komisí (s výhradou práva Rady a Parlamentu vznést námitku v případě regulačních technických norem). Na 3. úrovni EIOPA rovněž pracuje na doporučeních a pokynech a prostřednictvím vzájemného hodnocení srovnává regulační postupy, aby se zajistilo soudržné provádění a uplatňování pravidel přijatých na 1. a 2. úrovni. Komise rovněž kontroluje, zda členské státy dodržují právní předpisy EU, a může zahájit právní řízení proti členským státům, které je nedodržují.

[26]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[27]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[28]             Návrh je časově neomezený, avšak po počátečním tříletém období (během kterého má EIOPA více jednorázových úkolů) by nové stálé úkoly orgánu EIOPA měly být zajištěny přeobsazením.

[29]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[30]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[31]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[32]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[33]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[34]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[35]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[36]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[37]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.