ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2011 /* COM/2012/0462 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A
RADĚ o činnosti Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci v roce 2011 OBSAH 1........... Úvod.............................................................................................................................. 5 2........... Přehled činností EFG v
roce 2011................................................................................... 5 3........... Návaznost na výroční zprávu o
činnosti EFG v roce 2010................................................ 6 4........... Analýza činností EFG v
roce 2011.................................................................................. 7 4.1........ Obdržené žádosti............................................................................................................ 7 Tabulka 1 – Žádosti obdržené
v roce 2011................................................................................... 6 4.1.1..... Obdržené žádosti podle členských
států a odvětví............................................................ 8 4.1.2..... Obdržené žádosti podle částky
požadovaného příspěvku................................................. 7 4.1.3..... Obdržené žádosti podle počtu
pracovníků, jimž je pomoc určena..................................... 7 4.1.4..... Obdržené žádosti podle částky
požadovaného příspěvku na pracovníka.......................... 7 4.1.5..... Obdržené žádosti podle kritérií pro
pomoc...................................................................... 9 4.2........ Poskytnuté příspěvky.................................................................................................... 10 Tabulka 2 – Podrobný přehled
příspěvků poskytnutých v roce 2011............................................ 11 Tabulka 3 – Příspěvky z EFG
poskytnuté v roce 2011: profil pracovníků..................................... 12 4.2.1..... Akce financované s pomocí EFG.................................................................................. 13 4.2.2..... Doplňkovost s akcemi
financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského
sociálního fondu (ESF) 13 4.3........ Případy nesplňující podmínky
pro finanční příspěvek z EFG........................................... 14 4.4........ Dosažené výsledky EFG............................................................................................... 14 4.4.1..... Závěrečné zprávy o
provádění finančních příspěvků obdržené od
členských států v roce 2011 15 4.4.2..... Shrnutí výsledků a
osvědčených postupů nahlášených v roce 2011................................. 15 Tabulka 4 – Výsledky uvedené
v závěrečných zprávách obdržených v roce 2011......................... 16 4.4.3..... Podrobné informace o provedených opatřeních,
jak byly sděleny v závěrečných zprávách obdržených v
roce 2011.................................................................................................................................... 16 4.5........ Přezkum EFG po roce 2013......................................................................................... 19 4.6........ Finanční zpráva............................................................................................................. 19 4.6.1..... Finanční prostředky
poskytnuté z EFG.......................................................................... 19 4.6.2..... Výdaje na technickou pomoc........................................................................................ 20 Tabulka 5 – Výdaje na technickou pomoc v
roce 2011............................................................... 20 4.6.3..... Nahlášené nebo uzavřené
nesrovnalosti......................................................................... 21 4.6.4..... Ukončení finančních
příspěvků z EFG........................................................................... 21 Tabulka 6 – Případy ukončené v
roce 2011................................................................................ 21 4.6.5..... Ostatní vrácené částky.................................................................................................. 22 4.7........ Činnosti v rámci technické
pomoci prováděné Komisí.................................................... 22 4.7.1..... Informace a propagace................................................................................................. 22 4.7.2..... Schůzky s vnitrostátními orgány
a zúčastněnými stranami EFG........................................ 23 4.7.3..... Návrh elektronického formuláře
žádostí......................................................................... 24 4.7.4..... Druhý statistický portrét EFG za
období 2007–2011..................................................... 24 4.7.5..... Hodnocení EFG v polovině období............................................................................... 24 5........... Směry vývoje............................................................................................................... 25 6........... Závěr........................................................................................................................... 31 Příloha 1 – Žádosti o
příspěvek z EFG podle klasifikace ekonomických činností ke dni
31. prosince 2011 (97 žádostí) 33 Příloha 2 – Přehled žádostí o
příspěvek z EFG podle členských států a druhů žádostí
ke dni 31. prosince 2011 (kritéria podle článku 1)............................................................................................................. 37 1. Úvod Evropský fond pro přizpůsobení se
globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a
poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v
důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl
zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod
otevřeného obchodu, pokud jde o růst a zaměstnanost, s
krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít
především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně
kvalifikovaných pracovníků. Nařízením (ES) č. 546/2009 ze
dne 18. června 2009[2]
byla pravidla pozměněna s cílem reagovat účinněji na
světovou finanční a hospodářskou krizi. Článek 16
nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise předloží
Evropskému parlamentu a Radě každý rok kvantitativní i kvalitativní
zprávu o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být
zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má
obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí,
přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich
doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to
zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a ukončení poskytovaných
finančních příspěvků. Dále má dokumentovat žádosti, které
byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo
nezpůsobilosti. 2. Přehled
činností EFG v roce 2011 V roce 2011 obdržela Komise 26 žádostí
o příspěvek z EFG, což bylo o něco méně než v roce 2010
(31 žádostí). Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v
bodě 4.1 a v tabulce 1. Rozpočtový orgán v roce 2011
přijal 22 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG v
celkové výši 128 167 758 EUR, což v
porovnání s rokem 2010 představuje 54,1% nárůst,
pokud jde o spolufinancování z EFG. Podrobnosti o poskytnutých
příspěvcích jsou uvedeny v bodě 4.2 a v tabulkách 2
a 3. Komise obdržela v roce 2011
čtyři závěrečné zprávy o provádění
příspěvků z EFG. Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou
uvedeny v bodě 4.4 a v tabulce 4. Ukončeno bylo pět
příspěvků z EFG poskytnutých v předchozích letech
(podrobnosti v bodě 4.6.4 a v tabulce 6). Podrobnosti
o technické pomoci z podnětu Komise (čl. 8 odst. 1
nařízení o EFG) jsou uvedeny v bodě 4.6.2 a v tabulce 5. V roce 2011 předložila Komise
Evropskému parlamentu a Radě návrh na prodloužení dočasné „krizové
odchylky“ (vztahující se na žádosti o příspěvek z EFG podané do 30. 12. 2011)
do konce roku 2013. Podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 3. Komise
předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady na
období 2014–2020. Podrobnosti jsou uvedeny v bodě 4.5. 3. Návaznost na
výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2010 Nařízení (ES) č. 546/2009,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení
EFG Novela nařízení (ES) č. 1927/2006
z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami přinesla další významné
zlepšení EFG a poskytla členským státům lepší podmínky pro podávání
žádostí o spolufinancování z EFG na podporu jejich reakcí na negativní dopad
světové finanční a hospodářské krize na zaměstnanost. Podávání žádostí o podporu z EFG bylo velmi
usnadněno jak dočasnou „krizovou odchylkou“[3], která umožnila poskytování podpory
z EFG pro pracovníky propuštěné v důsledku světové
finanční a hospodářské krize, tak i zvýšením příspěvku z
EFG z 50 % na 65 % celkových nákladů. Kladný dopad
měly rovněž trvalé změny, tj. snížení prahu pro podávání žádostí
z 1 000 na 500 propuštěných pracovníků a prodloužení
prováděcího období z 12 na 24 měsíců ode dne podání
žádosti: členské státy mohly požádat o podporu z EFG pro pracovníky
propuštěné menšími podniky a naplánovat delší podporu pro pracovníky, než
bylo možné v minulosti. Dopad delší doby trvání podpory z EFG na
zaměstnanost a zaměstnatelnost propuštěných pracovníků
bude zjevný po dokončení projektů. V prvním
čtvrtletí roku 2011 uspořádala Komise se zástupci členských
států, prováděcími subjekty a sociálními partnery konzultace ohledně
možnosti prodloužení „krizové odchylky“ po roce 2011 a současně ohledně
budoucnosti EFG po roce 2013 (viz rovněž bod 4.5). V červnu 2011
přijala Komise návrh[4] na prodloužení „krizové
odchylky“ do konce roku 2013, který byl dne 21. září 2011
zcela schválen Evropským parlamentem. Navzdory rozsáhlým diskusím v Radě a
různým kompromisním řešením však návrh Komise nezískal v Radě
kvalifikovanou většinu. Jelikož nebylo dosaženo politické dohody o
prodloužení „krizové odchylky“, mohou být ode dne 31. prosince 2011
žádosti o podporu z EFG odůvodněny pouze změnami ve
struktuře světového obchodu a míra spolufinancování se snížila na
původních 50 % celkových způsobilých nákladů. Usnadnění rozhodování o žádostech o
příspěvek z EFG: postup předkládání návrhů Radě a
Evropskému parlamentu Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2011 byly zpracovány
podle nových rozhodovacích postupů v rámci EFG, jež byly stanoveny koncem
roku 2009. V roce 2011 pokračovalo úsilí o urychlení
rozhodování v rámci pravidel stávajícího nařízení, které bylo zahájeno
v roce 2010, a to zejména v rámci konzultací ohledně situace po
roce 2011 a 2013. Uskutečnily se přípravy na zvláštní
seminář pro zástupce členských států (který se konal v březnu 2012)
zabývající se různými záležitostmi, které souvisí s účinným
prováděním fondu. 4. Analýza činností
EFG v roce 2011 4.1 Obdržené
žádosti Dvacet šest žádostí, které Komise obdržela v
roce 2011 (viz tabulka 1), představuje o pět žádostí
méně než v roce 2010 (31 žádostí[5]).
Na všechny žádosti se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které
bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování
ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode
dne podání žádosti atd.). Koncem roku 2011 byl zaznamenán významný
nárůst žádostí v souvislosti s krizí, což dokládá, že před vypršením
platnosti „krizové odchylky“ koncem prosince 2011se členské státy
snažily co nejvíce využít výhodnějších ustanovení: 12 z celkem 18 žádostí
podaných členskými státy v prosinci 2011 souviselo s krizí. Uvedených 26 žádostí podalo
10 členských států, týkaly se 16 870 propuštěných
pracovníků a výše požadovaných příspěvků z EFG dosáhla
celkové částky 77 546 044 EUR. Částky, jež nebyly
dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě
změnit. V roce 2011 podaly žádost poprvé dva členské státy:
Řecko a Rumunsko. Tabulka 1 – Žádosti obdržené v
roce 2011 4.1.1 Obdržené
žádosti podle členských států a odvětví Dvacet šest žádostí se týkalo 20 odvětví[6]. Pro osm z těchto
odvětví byla v roce 2011 žádost o příspěvek z EFG
podána poprvé: tato odvětví jsou v níže uvedeném seznamu podtrhnuta. Rakousko (tři žádosti: silniční
doprava, tabákové výrobky, sociální péče), Dánsko (dvě
žádosti: elektronická zařízení, stavba lodí), Německo (jedna žádost:
automobilový průmysl), Řecko (jedna žádost: maloobchod), Itálie (sedm
žádostí: výstavba budov, keramický průmysl, domácí spotřebiče, služby
IKT, skladování, elektronická zařízení, motocykly), Nizozemsko
(tři žádosti: výstavba budov, specializované stavební činnosti,
základní kovy), Portugalsko (jedna žádost: automobilový průmysl), Rumunsko
(jedna žádost: mobilní telefony), Španělsko (šest žádostí: výstavba budov,
kovodělný průmysl, výroba obuvi, truhlářství a
tesařství), Švédsko (jedna žádost: farmaceutické výrobky). 4.1.2 Obdržené
žádosti podle částky požadovaného příspěvku Každý členský stát žádající o podporu z
EFG musí připravit koordinovaný balík opatření s co
největším ohledem na profil pracovníků, kterým má být pomoc
určena, a rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat.
Nařízení o EFG neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se
celkové požadované částky, posouzení žádosti Komisí však může vyvolat
otázky, v jejichž důsledku členský stát navrhovaný balík
individualizovaných služeb upraví, což ovlivní výši požadované částky. Výše požadovaných příspěvků z
EFG se v roce 2011 pohybovala od 1 125 605 EUR do 6 838 650 EUR
(v průměru 2 982 540 EUR). 4.1.3 Obdržené
žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena Celkový počet pracovníků, na které
byla zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG,
činil 16 870, což představuje přibližně 72 % celkového
počtu propuštěných pracovníků (ve 26 podaných žádostech
nahlásilo 10 členských států přibližně 23 500 propuštěných
pracovníků). Počty se pohybovaly od 153 do 1 517 pracovníků,
kterým má být pomoc určena, přičemž tři žádosti se
zaměřovaly na více než 1 000 pracovníků a šest žádostí
na méně než 500 pracovníků. Počet propuštěných
pracovníků a počet pracovníků, kterým je určena podpora z
EFG, se může lišit, jelikož žádající členský stát se může
rozhodnout, že pomoc z EFG zaměří pouze na zvláštní skupiny
pracovníků, například na pracovníky, pro které je mimořádně
obtížné udržet se na trhu práce, nebo na pracovníky, kteří pomoc
potřebují nejvíce. Někteří z dotčených pracovníků
mohou dostávat pomoc mimo EFG, zatímco jiní mohou najít nové zaměstnání
sami nebo se mohou rozhodnout, že odejdou předčasně do
důchodu, což znamená, že se na ně opatření EFG
nezaměřují. 4.1.4 Obdržené
žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka Balík individualizovaných služeb, který
členské státy mohou navrhovat pro dotčené propuštěné pracovníky,
se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených
nařízením o EFG. Výše požadované částky na dotčeného pracovníka
se proto může lišit podle závažnosti propouštění, situace na dotčeném
trhu práce, individuální situace dotčených pracovníků, opatření
již přijatých členským státem a nákladů na poskytování služeb v dotčeném
členském státě nebo regionu. To vysvětluje, proč se
navrhované částky na pracovníka v roce 2011 pohybovaly v rozmezí od o
něco více než 1 200 EUR po více než 19 000 EUR. 4.1.5 Obdržené
žádosti podle kritérií pro pomoc Z podaných 26 žádostí se jich 20 (77 %)
týkalo podpory pracovníků propuštěných bezprostředně v
důsledku světové finanční a hospodářské krize
(čl. 1 odst. 1a pozměněného nařízení o EFG),
zatímco zbývajících šest žádostí (23 %) mělo reagovat na velké
změny ve struktuře světového obchodu způsobené globalizací. Osm žádostí bylo vypracováno na základě
čl. 2 písm. a) nařízení o EFG, 15 žádostí na
základě čl. 2 písm. b), dvě žádosti se odvolávaly na
čl. 2 písm. c) a udávaly mimořádné okolnosti a jedna
žádost se odvolávala na čl. 2 písm. c) a uváděla malý trh
práce. 4.2 Poskytnuté příspěvky V roce 2011
přijal rozpočtový orgán 22 rozhodnutí o poskytnutí prostředků
z EFG na spolufinancování aktivních opatření politiky trhu práce (viz
tabulky 2 a 3, pokud jde o celkový přehled a
rozčlenění podle profilů pracovníků). Z těchto
rozhodnutí se jich pět týkalo žádostí podaných v roce 2011, 16 se týkalo žádostí obdržených v roce 2010 a jedno
rozhodnutí reagovalo na žádost obdrženou v roce 2009. Na všechny poskytnuté příspěvky se vztahuje nařízení
(ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009
(tj. míra spolufinancování ve výši 65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců
ode dne podání žádosti atd.). Těchto 22 poskytnutých
příspěvků se týkalo 21 213 propuštěných
pracovníků ve dvanácti členských státech a dosáhlo celkové
částky ve výši 128 167 758 EUR uvolněné z EFG (25,6 % maximální
roční částky dostupné z EFG). To představuje 54,1% zvýšení spolufinancování z EFG v porovnání s
rokem 2010 (83 171 941 EUR pro 30 poskytnutých
příspěvků[7]). Tabulka 2 – Podrobný přehled
příspěvků poskytnutých v roce 2011 Tabulka 3 – Příspěvky z EFG
poskytnuté v roce 2011: profil pracovníků 4.2.1 Akce financované s pomocí EFG Podle článku 3 nařízení č. 1927/2006
může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce
zaměřená na opětovné profesní začlenění
propuštěných pracovníků. Kromě toho může podle uvedeného
článku EFG financovat rovněž přípravné, řídící,
informační, propagační a kontrolní činnosti, které provádí
členský stát za účelem použití příspěvku („prováděcí
činnosti“, dříve „technická pomoc“). Opatření schválená v rámci 22 příspěvků
z EFG poskytnutých v roce 2011 byla zaměřena na opětovné
začlenění 21 213 propuštěných
pracovníků na trh práce. Tato opatření
spočívala zejména v intenzivní, individualizované pomoci při hledání
zaměstnání a v řízení případů, včetně průzkumu
v oblasti zprostředkování práce u potenciálních zaměstnavatelů,
v rozmanitých opatřeních v oblasti odborného vzdělávání,
zvyšování kvalifikací a přeškolení, v různých dočasných
finančních pobídkách/příspěvcích po dobu trvání aktivních
podpůrných opatření do doby opětovného profesního
začlenění, mentorství během počáteční fáze v novém
zaměstnání a v jiných druzích činnosti, jako je například
podpora podnikání / zakládání podniků, podporované zaměstnání a iniciativy
týkající se jednorázového zaměstnání / najímání pracovníků. Při navrhování balíků
podpůrných opatření zohlednily členské státy prostředí,
zkušenosti a úroveň vzdělání pracovníků, jejich schopnost
být mobilní a stávající nebo předpokládané pracovní příležitosti v
dotyčných regionech. 4.2.2 Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních
fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF) EFG je určen k zvýšení
zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného profesního
začlenění propuštěných pracovníků prostřednictvím
aktivních opatření na trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je
hlavním nástrojem pro podporu zaměstnanosti v EU. Doplňkovost
těchto dvou fondů spočívá ve schopnosti řešit tuto
problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG
poskytuje propuštěným pracovníkům individuálně
přizpůsobenou pomoc v reakci na specifické události hromadného
propouštění v evropském měřítku, ESF podporuje
prostřednictvím předem naplánovaných, víceletých programů
strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu,
řízení změn), jejichž prostředky nelze běžně
přerozdělit na řešení krizových situací způsobených
hromadným propouštěním. Opatření EFG a ESF se někdy využívají k
vzájemnému doplňování s cílem poskytnout krátkodobá i dlouhodobější
řešení. Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů
účinně pomoci pracovníkům a je na členských státech, aby
vybraly (a naplánovaly) nástroje a opatření, jež jsou k dosažení
sledovaných cílů nejvhodnější. Obsah „koordinovaného balíku
individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován z EFG, by
měl být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. Opatření
spolufinancovaná z EFG mohou jít nad rámec standardních postupů a akcí a
praxe prokázala, že EFG členským státům umožňuje, aby
propuštěným pracovníkům poskytovaly důkladnou individualizovanou
pomoc, která by nebyla bez EFG možná, včetně opatření, jež by
obvykle nebyla pracovníkům dostupná (např. sekundární nebo terciární
vzdělání). EFG členským státům umožňuje lépe se
zaměřit na obzvláště zranitelné osoby, jako jsou osoby s nižší
kvalifikací či osoby z rodin migrantů, a poskytovat podporu s lepším
poměrem počtu pracovníků na jednoho poradce nebo po delší dobu,
než by to bylo možné bez EFG. To vše zvyšuje vyhlídky pracovníků na
zlepšení jejich situace. Ke konkrétním příkladům toho, jak se
strukturální fondy a EFG úspěšně doplňují, patří jeden
případ předložený Dánskem (odvětví stavby lodí) a tři
případy z Irska z odvětví stavebnictví. Pokud jde o první případ
(EGF/2010/025 DK/Odense Steel Shipyard), opatření EFG mají doplňovat opatření, která provádí
regionální fórum pro růst s cílem podporovat v této oblasti růst
nových odvětví v dlouhodobém horizontu a která obdrží financování z
ESF a EFRR. Tento příspěvek z EFG mimoto Dánsko využívá k testování
odborné přípravy v nových odvětvích a nových metod provádění za
účelem jejich možného zařazení do hlavních programů, bude-li provádění
EFG úspěšné. Co se týká nejnovějších irských
případů (EGF/2010/019, EGF/2010/020,
EGF/2010/021) a dalších případů, EFG je od roku 2010 na základě národního strategického referenčního rámce zahrnut do postupu Monitorovacího výboru pro
koordinaci fondů EU, kterému předsedá Ministerstvo financí a který
byl zřízen za účelem projednávání záležitostí souvisejících s
prováděním strukturálních fondů za období 2007–2013. Tento výbor
projednává relevantní otázky, včetně rozdělení prostředků
v operačních programech a plánů pro nové programy, aby se zajistilo,
že se fondy vzájemně nepřekrývají. Všechny členské státy musí zavést
potřebné mechanismy, aby zamezily riziku dvojího financování z
finančních nástrojů EU, jak stanoví čl. 6 odst. 5
nařízení (ES) č. 1927/2006. 4.3 Případy
nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG Komise ani rozpočtový orgán nezamítly žádnou žádost o financování
z EFG podanou členskými státy. 4.4 Dosažené
výsledky EFG Hlavním zdrojem informací o výsledcích dosažených
EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy
předkládat v souladu s článkem 15 nařízení (ES)
č. 1927/2006. Tyto zprávy jsou doplněny informacemi, které
členské státy poskytnou v přímých kontaktech s Komisí a během
koordinačních schůzek a konferencí se zástupci členských
států v průběhu roku. Výsledky a údaje nahlášené členskými
státy v roce 2011 jsou shrnuty v tomto bodě a v tabulce 4. Komise obdržela závěrečné zprávy pro
celkem 20 příspěvků z EFG (od roku 2008, kdy byly
dostupné výsledky prvních případů EFG, do prosince 2011), což
představuje přibližně 20 % celkového počtu žádostí
(97) obdržených do prosince 2011. Patnáct z těchto
20 případů bylo analyzováno rovněž v rámci hodnocení v
polovině období, které bylo provedeno v roce 2011 (viz bod 4.7.5).
Kvůli dosud omezeným konečným výsledkům je ještě
příliš brzy na vyvození konečných závěrů o přidané
hodnotě podpory z EFG a dopadu na propuštěné pracovníky a trhy
práce. S tím, jak bude k dispozici stále více konečných výsledků
případů s prodlouženým 24měsíčním prováděcím
obdobím (po prodloužení z 12 měsíců na 24 měsíců
ode dne podání žádosti na základě změny nařízení o EFG v
roce 2009), bude dopad EFG měřen podrobněji,
včetně v rámci hodnocení ex post, které má být provedeno do dne
31. prosince 2014 (čl. 17 odst. 1
písm. b) nařízení o EFG). 4.4.1 Závěrečné
zprávy o provádění finančních příspěvků obdržené od
členských států v roce 2011 V roce 2011 obdržela Komise
čtyři závěrečné zprávy o těchto případech:
EGF/2009/004 BE/Oost-West Vlaanderen, EGF/2009/005 BE/Limburg, EGF/2009/007
SE/Volvo a EGF/2009/008 IE/Dell. U všech tří členských
států se jednalo o první případy EFG a první dokončené
případy s prodlouženým 24měsíčním prováděcím obdobím.
Jednalo se rovněž o první případy využívající 65% míru spolufinancování
z EFG po jejím navýšení z dřívějších 50 %. 4.4.2 Shrnutí
výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2011 Uvedené čtyři závěrečné
zprávy předložené třemi členskými státy ukázaly, že na konci
prováděcího období EFG nalezlo 2 352 pracovníků (45,0 %
z celkového počtu 5 228) nové pracovní místo nebo zahájilo
samostatnou výdělečnou činnost. Ostatní se buď
účastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (přibližně
10,9 %), nebo byli nezaměstnaní či pracovně nečinní z
osobních důvodů (NEET: osoby, které nepracují
ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy):
přibližně 44,1 %. Podobně jako v roce 2010 byly výsledky
s ohledem na opětovné profesní začlenění ovlivněny
omezenými absorpčními schopnostmi místních a regionálních trhů práce v
přímém důsledku světové finanční a hospodářské krize.
Je třeba podotknout, že míra opětovného profesního
začlenění poskytuje pouze údaj o situaci pracovníka, pokud jde o
zaměstnání, v okamžiku sběru údajů. Neposkytuje
informace o druhu zaměstnání ani o kvalitě pracovního místa, které
dotyčná osoba našla, a může se brzy poté významně změnit. Podle informací obdržených od několika
členských států v letech 2010 a 2011
se míry opětovného profesního začlenění v několika
málo měsících po předložení závěrečných zpráv zvyšují a ve
střednědobém horizontu dále rostou, zejména v případech, kdy je i po skončení období provádění EFG pracovníkům
dále poskytována individuálně přizpůsobená pomoc, a to na
náklady členských států nebo s pomocí ESF. Dotčené tři členské státy
uvedly řadu zajímavých skutečností a povzbudivých informací, které
naznačují, že se osobní situace, sebedůvěra a
zaměstnatelnost dotyčných pracovníků díky pomoci a službám EFG
viditelně zlepšily, a to i tehdy, pokud se jim nepodařilo najít
rychle nové pracovní místo. EFG členským státům umožnil jednat v
regionech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné
bez financování z EFG, a to jak s ohledem na počet osob, jimž je
poskytnuta pomoc, tak i dobu trvání a kvalitu podpory. Finanční
prostředky EU členským státům umožnily jednat pružněji a
zahrnout do svých balíků vysoce individualizovaná, někdy inovativní, kvalitní
opatření, a tudíž věnovat větší pozornost pracovníkům s nižší
kvalifikací a uchazečům o zaměstnání, u nichž je pomoc
složitější. Pomoc spolufinancovaná z EFG proto
představuje vyšší investice do dovedností, což může mít kladný dopad ve
střednědobém až dlouhodobějším horizontu v době, kdy se
trhy postupně zotavují z krize. EFG byl považován za užitečný nástroj
v době rozpočtových omezení, která jsou často obzvláště
výrazná v členských státech a regionech postižených hromadným
propouštěním. Uvedené tři členské státy mimoto vyvodily
řadu poznatků a závěrů, které by se měly ukázat jako užitečné
při přípravě a provádění budoucích případů
EFG. Tabulka 4 – Výsledky uvedené v
závěrečných zprávách obdržených v roce 2011[8] 4.4.3 Podrobné
informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v
závěrečných zprávách obdržených v roce 2011 EGF/2009/004
Oost-West Vlaanderen/Belgie (textilní průmysl) Prováděcí období
schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 4. května 2011.
Z 508 pracovníků, kteří se účastnili opatření
spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 335 (65,9 %)
opět v zaměstnání (devět z nich zahájilo samostatnou
výdělečnou činnost) a zbývajících 173 pracovníků (34,1 %)
bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z různých
osobních důvodů (NEET). EGF/2009/005
Limburg/Belgie (textilní průmysl) Prováděcí
období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne
4. května 2011. Z 356 pracovníků, kteří se
účastnili opatření spolufinancovaných z EFG, jich na konci období
provádění bylo 259 (72,8 %) opět v zaměstnání (pět z
nich zahájilo samostatnou výdělečnou činnost) a zbývajících 97 pracovníků
(27,2 %) bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z
různých osobních důvodů (NEET). Belgické orgány
uvedly, že jim tyto dva příspěvky z EFG umožnily poskytnout propuštěným
pracovníkům z textilního průmyslu individuálně
přizpůsobenou pomoc a odbornou podporu, která jim buď pomohla
najít nové pracovní místo, nebo posílila jejich postavení na trhu práce.
Opatření spolufinancovaná z EFG prováděl vlámský úřad
poskytující služby zaměstnanosti a odbornou přípravu (VDAB) a
odvětvové vzdělávací středisko pro textilní průmysl
(COBOT). Opatření zahrnovala individuální pomoc při hledání
zaměstnání, včetně uznání stávajících dovedností souvisejících s
textilním průmyslem, podporu při změně zaměstnání
rozšířenou na všechny věkové skupiny, rozmanitá vzdělávací
opatření k získání obecných schopností a dovedností potřebných
při přijímacím pohovoru, odbornou přípravu zaměřenou
na opětovné zaměstnání v nových odvětvích a na nových pozicích,
individuálně přizpůsobenou odbornou přípravu pro pracovníky
starší 50 let a rovněž další profesní přípravu / profesní poradenství
pro osoby, které nalezly nové zaměstnání, s cílem zvýšit jejich
spokojenost a schopnost setrvat na novém pracovním místě. Některé z
prováděných činností byly obsaženy v předem stanovených
programech, kterým je poskytováno federální a regionální financování, což
znemožnilo vypočítat příspěvek z EFG. Kvůli této
zvláštní administrativní situaci započítala Belgie EFG pouze 36 % (EGF/2009/004)
a 44,6 % (EGF/2009/005) skutečných celkových nákladů
místo maximálně přípustných 65 %. Řídící orgán vyvodil
řadu poznatků a závěrů, které by se měly ukázat jako
užitečné při budoucím využití EFG. EGF/2009/007
Volvo/Švédsko (automobilový průmysl) Prováděcí
období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 4. června 2011. Z 1 775 pracovníků, kteří se účastnili opatření spolufinancovaných z EFG,
jich na konci období provádění bylo 1 201 (67,7 %)
opět v zaměstnání (18 z nich zahájilo samostatnou
výdělečnou činnost), 344 pracovníků (19,4 %) se
účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývajících 230 pracovníků
(12,9 %) se považovalo za nezaměstnané nebo pracovně
nečinné (NEET), jelikož z různých
důvodů přestali využívat služby zaměstnanosti. Podle
švédských orgánů byl projekt EFG v porovnání s ostatními projekty ve
Švédsku úspěšný, pokud jde o opětovné profesní začlenění po
provedení projektu. Opatření spolufinancovaná z EFG měla
pro bývalé pracovníky společnosti Volvo velký význam, jelikož jim umožnila
zvýšení kvalifikace pro širší trh práce a současně jim zajistila
osobní rozvoj a poskytla finanční jistotu. Příspěvek z EFG švédským
orgánům umožnil provést různá opatření v oblasti kvalifikací,
včetně odborné přípravy zaměřené na povolání, u nichž
byla jako problém zjištěna generační výměna. Odborná
příprava na podnikání značně překračovala rámec toho,
co obvykle nabízejí veřejné služby zaměstnanosti. Zvláštní pozornost
byla věnována kvalitě odborné přípravy spolufinancované z EFG
(používal se rating), což pro dotčené osoby může představovat
konkurenční výhodu v porovnání s ostatními nezaměstnanými
pracovníky, kteří využívají běžné možnosti odborné přípravy. Švédské orgány rovněž oznámily, že
projekt vedl k větší spolupráci mezi veřejnými službami
zaměstnanosti a poskytovateli vzdělávání dospělých na
celostátní, regionální a místní úrovni. Spojení politik trhu práce se zdroji z
oblasti vzdělávání bylo uznáno jako důležitá přidaná hodnota s
kladným multiplikačním účinkem. Zjištění a poznatky odvozené z
projektu Volvo poskytnou informace pro budoucí činnosti v oblasti podpory
pro nezaměstnané osoby ve Švédsku. Švédsko se celkově domnívá, že
opatření spolufinancovaná z EFG měla kladný dopad jak na bývalé
pracovníky společnosti Volvo, tak na dotčené místní trhy práce.
Ačkoliv jejich dopad z finančního hlediska nelze dosud
změřit, mělo by to být možné v budoucnu, jakmile bude
dokončeno stávající hodnocení projektu ze strany švédských orgánů. EGF/2009/008
Dell/Irsko (počítače) Prováděcí
období schválené v rozhodnutí o financování skončilo dne 28. června 2011. Z 2 589 pracovníků,
kteří se účastnili opatření
spolufinancovaných z EFG, jich na konci období provádění bylo 557 (21,5 %) opět v zaměstnání (191 z nich zahájilo
samostatnou výdělečnou činnost), 227 pracovníků (8,8 %)
se účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a zbývajících
1 805 pracovníků (69,7 %) bylo nezaměstnaných
nebo pracovně nečinných z různých osobních důvodů (NEET). Irské orgány uvedly, že podpora z EFG
rozšířila pomoc, která je obvykle dostupná pro nezaměstnané osoby, a
doplnila opatření podporovaná z Evropského sociálního fondu, EFRR atd. S
pomocí EFG mohli bývalí pracovníci společnosti Dell využít vyšší
úroveň individualizované pomoci v době rychle se zvyšující
nezaměstnanosti na regionální i celostátní úrovni. Podle
irských orgánů měly počet osob, které byly na konci
prováděcího období opět v zaměstnání nebo zahájily podnikání, a
rovněž vyšší využívání možností v oblasti vzdělávání a odborné
přípravy z hospodářského hlediska značný pozitivní dopad na
místní a regionální úrovni. Opatření spolufinancovaná z EFG měla na
jednotlivce kladný dopad i s ohledem na znovu nabytou sebedůvěru
a navrácení důstojnosti. Opatření
spolufinancovaná z EFG zahrnovala širokou škálu činností v oblasti
poradenství, vzdělávání, odborné přípravy a podpory podnikání a byla
prováděna v úzké spolupráci s místními, regionálními a celostátními
poskytovateli služeb. Pomoc z EFG umožnila rovněž rozvoj řady
nově přizpůsobených opatření, včetně
vysokoškolských kurzů mimo hlavní vzdělávací program, nového programu
stáží k zachování stávajících dovedností a uplatnění nově nabytých
dovedností v praxi a poskytování odborné přípravy k osvojení nových
dovedností v nově vznikajících odvětvích nebo v odvětvích,
v nichž byl zjištěn nedostatek kvalifikovaných pracovníků, jako jsou
zdravotnické prostředky, finanční služby a logistika. Součástí
balíku opatření byly i granty, které mají usnadnit účast
žadatelů v akreditovaných vzdělávacích kurzech, a granty k
usnadnění přístupu k vysokoškolským programům na schválených
soukromých vysokých školách. Zkušenosti získané
při provádění projektu Dell byly využity při následných
žádostech Irska o příspěvek z EFG. 4.5 Přezkum
EFG po roce 2013 Podle článku 20 nařízení o EFG musí být celé toto
nařízení přezkoumáno do 31. prosince 2013, což se
časově shoduje s koncem programového období 2007–2013. V rámci
sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[9] byla zdůrazněna nutnost
zabývat se naléhavými výzvami, jako jsou nedostatky v úrovni kvalifikace, slabá
výkonnost aktivních politik na trhu práce a na poli vzdělávacích
systémů, sociální vyloučení marginalizovaných skupin a nízká mobilita
pracovních sil. Komise hodlá EFG zachovat i v příštím programovém období
2014–2020 a chce, aby byla v tomto období pracovníkům, které postihlo
propouštění v důsledku velkých změn ve struktuře
výroby a obchodu způsobených rostoucí globalizací, poskytována zvláštní,
jednorázová podpora. EU by měla být rovněž schopna poskytovat podporu
v případě rozsáhlého propouštění vyplývajícího z vážného
narušení místního, regionálního nebo národního hospodářství
způsobeného neočekávanou krizí. Oblast působnosti EFG by se
mimoto měla rozšířit tak, aby v určitých případech poskytovala
náhradu za důsledky obchodních dohod v některých
zemědělských odvětvích. V prvním pololetí roku 2011
uskutečnila Komise se zástupci členských států, prováděcími
subjekty a sociálními partnery konzultace ohledně budoucí úlohy a
potenciálu EFG jakožto nástroje solidarity. Tyto konzultace zahrnovaly dvě
konference zúčastněných stran, které se konaly ve dnech 25. a 26. ledna 2011 resp. 8. března 2011. V
říjnu 2011 přijala Komise návrh[10] týkající se budoucího EFG s přihlédnutím k výsledkům
konzultací a politickým doporučením vydaným v průběhu hodnocení
EFG v polovině období (viz bod 4.7.5). V listopadu a prosinci 2011 byl návrh Komise předložen na
úrovni pracovní skupiny Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a
sociálnímu výboru a Výboru regionů. Oficiální jednání v příslušných
výborech Parlamentu a Rady mají proběhnout v roce 2012
a 2013, přičemž cílem je, aby nové nařízení mohlo vstoupit
v platnost dne 1. ledna 2014. 4.6 Finanční
zpráva 4.6.1 Finanční
prostředky poskytnuté z EFG Během roku 2011 rozhodl
rozpočtový orgán o poskytnutí 22 příspěvků z EFG v
celkové výši 128 167 758 EUR, což představovalo 25,6 % maximální
dostupné roční částky (viz tabulka 2).
Všech 22 plateb pocházelo z rozpočtu na rok 2011, ačkoliv
čtyři z nich byly vyplaceny počátkem roku 2012. Podle článku 28 interinstitucionální
dohody ze dne 17. května 2006[11],
který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit
maximální roční částku 500 milionů EUR, která
může být financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích
celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze
zrušených položek závazků z posledních dvou let, s výjimkou
závazků spadajících pod hlavu 1B finančního rámce. Článek 12
nařízení o EFG mimoto stanoví, že nejméně 25 % nejvyšší
roční částky musí zůstat k dispozici k 1. září každého
roku, aby bylo možné pokrýt potřeby do konce roku. Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2011 byly do
rozpočtové položky EFG převedeny z rezervy EFG. V
roce 2011 byly prostředky na platby poskytnuty jinak než v
minulosti, aby se pokud možno zamezilo využití finančních
prostředků z ESF. Počátkem roku byla rozpočtové položce EFG
připsána částka ve výši 47 608 950 EUR
(včetně technické pomoci EFG ve výši 610 000 EUR). Další
částka ve výši 50 000 000 EUR byla přidána formou
změny rozpočtu. Během souhrnného převodu byla určena
částka ve výši 5 460 495 EUR, která byla převedena do
EFG. Částka ve výši 29 650 344 EUR byla převedena z
rozpočtové položky ESF. Platby uskutečněné pro rok 2011
(128 167 758 EUR) byly
o 54,1 % vyšší než v roce 2010 (83 171 941 EUR pro
30 poskytnutých příspěvků7). 4.6.2 Výdaje
na technickou pomoc Podle čl. 8 odst. 1
nařízení (ES) č. 1927/2006 smí být až 0,35 %
finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu EUR), které jsou
pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické pomoci z podnětu
Komise na činnosti jako informace, administrativní a technická podpora,
monitorování, audit, kontrola a hodnocení, které jsou nezbytné k provádění
nařízení o EFG. V roce 2011 byla na technickou pomoc[12]
dostupná částka ve výši 610 000 EUR, a to na činnosti
uvedené v tabulce 5. Zbývající potenciálně dostupná částka na
technickou pomoc ve výši 1 140 000 EUR nebyla během roku
čerpána. Hlavní rozdíl mezi částkou rozpočtu
a skutečnými výdaji vznikl v kategorii informací, kde byl
příspěvek z EFG požadovaný na obecné publikace o zaměstnanosti a
sociálních věcech s významem pro EFG podstatně nižší, než se
očekávalo. Tabulka 5 – Výdaje na technickou pomoc
v roce 2011 Popis || Částka rozpočtu v EUR || Skutečná částka v EUR Informace (např. aktualizace internetových stránek EFG ve všech jazycích EU, publikace a audiovizuální činnosti) || 250 000 || 74 685,24 Administrativní a technická podpora – Schůze odborné skupiny kontaktních osob EFG – Semináře týkající se provádění EFG (semináře v roce 2012 za účelem výměny informací a zkušeností financované z rozpočtu na rok 2011) || 70 000 200 000 || 61 404,21 268 595,79 Monitorování (druhý statistický portrét EFG za období 2007–2011) || 20 000 || 19 883,00 Vytvoření databáze znalostí (návrh elektronického formuláře žádostí) || 70 000 || 59 300,00 Audit, kontrola, hodnocení: Pro tyto kategorie nebyly v roce 2011 použity žádné příspěvky (hodnocení EFG v polovině období, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, bylo zadáno již v roce 2010 a audity provedené v roce 2011 byly financovány z jiných zdrojů Evropské komise) Celkem || 610 000 || 483 868,24 4.6.3 Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti V roce 2011 nebyly Komisi v rámci
nařízení o EFG nahlášeny žádné nesrovnalosti. V roce 2011 nebyly v rámci
nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti. 4.6.4 Ukončení
finančních příspěvků z EFG V čl. 15 odst. 2 nařízení
o EFG jsou stanoveny postupy pro ukončení finančních
příspěvků EFG. V roce 2011 byla ukončena
třetí řada příspěvků z EFG od doby zřízení fondu.
Jedná se o pět případů uvedených níže, které byly prováděny
v letech do roku 2010 (12měsíční prováděcí období ode dne
podání žádosti a 50% míra spolufinancování z EFG). Tabulka 6 – Případy ukončené
v roce 2011 Plnění rozpočtu se pohybovalo v
rozmezí od 4,7 % do 29,6 %. Celková
částka nevyužitých finančních prostředků, která má být s
ohledem na těchto pět případů vrácena Komisi, činila
27 639 447 EUR. Členské státy nevyužily všechny
poskytnuté příspěvky EFG z různých důvodů. Ačkoli
jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické
odhady rozpočtu pro koordinované balíky individualizovaných služeb, mohou
se objevit nedostatky v přesném plánování na základě informací. Do
původních výpočtů mohla být zahrnuta příliš vysoká
bezpečnostní rezerva, která se nakonec ukázala jako zbytečná.
Počet pracovníků, kteří se zúčastní navrhovaných
opatření, mohl být ve fázi plánování nadhodnocen, někteří
pracovníci se mohli rozhodnout pro levnější opatření místo dražších
opatření nebo pro krátkodobá opatření místo dlouhodobých
opatření nebo mohli najít novou práci rychleji, než se původně
předpokládalo. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení
při zavádění opatření a nevyužití pružnosti, pokud jde o
možnost přerozdělování finančních prostředků mezi různými
rozpočtovými položkami během provádění balíku
individualizovaných služeb. Ze srovnání čtyřiceti
závěrečných zpráv, jež byly do července 2012 k dispozici
(uzavřené případy a případy, které se dosud ukončují),
vyplývá, že členské státy měly v počáteční fázi fungování
fondu (kdy prováděcí období činilo pouze dvanáct měsíců)
problémy s tím, aby přidělené prostředky vynaložily
během stanoveného období. Závěrečné zprávy, které byly obdrženy
od konce roku 2011, se týkají případů s delším prováděcím obdobím
(24 měsíců od podání žádosti) a ukazují, že členské státy
začaly plánovat své rozpočty více realisticky, zahajovaly
provádění opatření dříve a v případě potřeby
přerozdělovaly rozpočtové prostředky na opatření
v průběhu jejich provádění. Celková míra vracení
prostředků se proto snižovala a prostředky z EFG jsou
vynakládány podle plánu. Komise pomáhala členským státům prostřednictvím
pravidelného informování a zvláštních seminářů s cílem podpořit
optimální řízení finančních prostředků. Vedlo to
k tomu, že vysoká míra vrácených prostředků, která u
případů z roku 2007 dosahovala více než 60 %, se snížila o
polovinu na přibližně 30 % pro rok 2008 a údaje naznačují,
že tato úroveň by měla být zachována i pro případy z roku
2009. První závěrečná zpráva týkající se případu z roku
2010 uvádí méně než 10% podíl vrácených prostředků. Předpokládá se, že se zkušeností
dospějí členské státy k lepšímu vypracování rozpočtu
opatření a lepším odhadům účasti pracovníků, a členské
státy již vypracovávají a předkládají žádosti o příspěvek z EFG
efektivněji než v prvních letech. Zlepšuje se rovněž načasování
poskytnutí finančních prostředků EFG dané lokalitě, kapacity
různých koordinačních a prováděcích struktur a kvalita
komunikace mezi celostátní a regionální/místní úrovní. Členské státy
využívají více rovněž možnost přezkumu rozpočtů a
přerozdělování výdajů mezi různými opatřeními a/nebo
výdaji na provádění. Na úrovni orgánů EU bylo a je vynakládáno
značné úsilí o urychlení postupů rozhodování a provádění plateb
z finančních prostředků EFG, takže je možno daný čas a
poskytnuté finanční prostředky využít optimálně. Na březen 2012 naplánovala Komise pro zástupce
členských států zvláštní seminář, který se bude zabývat
různými záležitostmi souvisejícími s načasováním a účinným
prováděním EFG. 4.6.5 Ostatní
vrácené částky Kromě
vrácených částek, jež jsou uvedeny v tabulce 6, byl Komisi vrácen v
plné výši jeden příspěvek z EFG poskytnutý v roce 2010: částka
ve výši 382 200 EUR pro žádost EGF/2010/023 (Lear), kterou
španělské orgány v roce 2011 stáhly. 4.7 Činnosti
v rámci technické pomoci prováděné Komisí 4.7.1 Informace a propagace Internetové stránky Článek 9 nařízení (ES) č. 1927/2006
vyžaduje, aby Komise zřídila „internetové stránky, které budou k dispozici
ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG a pokyny
k předkládání žádostí, jakož i aktualizované informace o přijatých a
zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu“. V souladu s požadavky článku 9
nařízení o EFG jsou internetové stránky EFG (http://ec.europa.eu/egf)
zřízené Komisí dostupné ve všech 23 jazycích EU, včetně
irštiny. V roce 2011 obsahovaly internetové stránky EFG 284 181 stránek,
které si prohlédlo 37 384 návštěvníků. Propagační činnosti provedené v
roce 2011 S pomocí novinářů vyhotovila Komise
publikaci s názvem „Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci v
akci – Příběhy o příležitostech vytvořených díky fondu EFG“.
Tato brožura, která je k dispozici na internetových stránkách EFG, popisuje
dopad konkrétních akcí EFG v pěti členských státech EU
(Německo, Španělsko, Finsko, Litva a Portugalsko) a jejich okolnosti.
Každý z případů je doprovázen osobním příběhem jednotlivých
pracovníků, kteří poté, co byli propuštěni, využili podpory z
EFG. Působivá svědectví prokazují, že EFG pomohl
těmto pracovníkům zlepšit jejich osobní situaci v těžkém životním
období. Jedná se o těchto pět případů: EGF/2007/004
FI/Perlos, EGF/2008/003 LT/Alytaus Tekstilė, EGF/2008/004 ES/Castilla y
León & Aragón, EGF/2009/001 PT/Norte-Centro a EGF/2009/002 DE/Nokia. Eurobarometr Zvláštní vydání
Eurobarometru nazvané „Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika“
(Eurobarometr 377[13])
ze září–října 2011 obsahovalo otázku o EFG, která byla položena
již v předchozích průzkumech Eurobarometru (říjen 2008
a červen 2009), s cílem sledovat změny v povědomí o fondu. Na otázku
„Slyšel/a jste někdy o Evropském fondu pro přizpůsobení se
globalizaci, což je fond zaměřený na pomoc obětem globalizace?“
byly možné následující odpovědi: „Ano, a znám jej velmi dobře“, nebo „Ano, ale moc dobře jej neznám“, nebo „Ne, nikdy jsem o něm neslyšel/a ani
nečetl/a.“ Výsledky z
roku 2011 ukazují mírné zvýšení povědomí o fondu oproti výsledkům
z roku 2009: v EU znalo EFG 32 % dotázaných, z nichž 6 % uvedlo,
že jej znají „velmi dobře“. 68 % dotázaných odpovědělo, že
o EFG nikdy neslyšelo – tento podíl zůstává vysoký, ačkoli v
porovnání s předchozím průzkumem došlo ke zlepšení o 2 %. 4.7.2 Schůzky
s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG Sedmé a osmé setkání kontaktních osob
Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které jsou zástupci
EFG v členských státech, se konalo v Bruselu ve dnech 9. března 2011
a 20. října 2011. Část každého setkání byla vyhrazena
pro projednání návrhu Komise na prodloužení „krizové odchylky“ po 30. prosinci 20114
a přezkumu stávajícího nařízení o EFG s návrhem Komise na jeho
zachování v období 2014–202010. Ve dnech 25. a 26. ledna 2011 a
8. března 2011 se v Bruselu uskutečnily dvě konference
zúčastněných stran, jejichž cílem bylo projednání budoucnosti EFG (po
roce 2011 a po roce 2013). Tyto konference byly
financovány z rozpočtu na technickou pomoc pro rok 2010
(čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG). Dne 7. dubna 2011 se v Bruselu konal
seminář pro auditory EFG (financovaný z rozpočtu na technickou pomoc pro
rok 2010). 4.7.3 Návrh
elektronického formuláře žádostí Na základě výzvy k předkládání nabídek
zadala Komise externí společnosti návrh elektronického formuláře pro
žádosti o příspěvky z EFG. Tento nový formulář má zkrátit
dobu potřebnou od vyhotovení žádosti členským státem do přijetí
návrhu, který Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě. 4.7.4 Druhý
statistický portrét EFG za období 2007–2011 Na základě výzvy k předkládání nabídek
zadala Komise externí společnosti vytvoření druhého statistického
portrétu EFG za období 2007–2011. Portrét má být zveřejněn v
prvním pololetí roku 2012. 4.7.5 Hodnocení
EFG v polovině období Jak je stanoveno v čl. 17
odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, provedla Komise hodnocení
účinnosti a udržitelnosti dosažených výsledků EFG v polovině
období, jež bylo zadáno externím odborníkům. Závěrečná zpráva o
hodnocení byla předložena koncem roku 2011 a je k dispozici na
internetových stránkách EFG (http://ec.europa.eu/egf). Hodnocení bylo provedeno na úrovni nástroje jako takového a na úrovni
jednotlivých případů a opatření EFG. Analýza
dlouhodobějších dopadů podpory z EFG zohledňovala osoby, jimž
byla poskytnuta pomoc, a místní zaměstnavatele a komunity. Analyzováno
bylo patnáct případů EFG v osmi členských státech (Finsko,
Francie, Německo, Itálie, Litva, Malta, Portugalsko a Španělsko). Tato
analýza byla provedena podle původních pravidel EFG (která platila od
roku 2007 do konce dubna 2009), tj. práh pro podávání žádostí 1 000 propuštěných
pracovníků, 12měsíční prováděcí období, míra
spolufinancování 50 %. Patnácti vyhodnocenými případy jsou
případy, pro něž členské státy předložily v období od
roku 2008 do roku 2010 závěrečné zprávy a které byly poté
ukončeny[14]: || Rok ukončení Č. || ČS || Případ || EGF/2007/001 || FR || Peugeot || 2009 EGF/2007/003 || DE || BenQ || 2009 EGF/2007/004 || FI || Perlos || 2009 EGF/2007/005 || IT || Sardegna || 2011 EGF/2007/006 || IT || Piemonte || 2010 EGF/2007/007 || IT || Lombardia || 2011 EGF/2007/008 || MT || Textiles || 2009 EGF/2007/010 || PT || Lisboa-Alentejo || 2010 EGF/2008/001 || IT || Toscana || 2011 EGF/2008/002 || ES || Delphi || 2010 EGF/2008/003 || LT || Alytaus tekstilė || 2010 EGF/2008/004 || ES || Castilla Leon || 2010 EGF/2008/005 || ES || Catalonia || 2011 EGF/2009/001 || PT || North/Centre || 2011 EGF/2009/002 || DE || Nokia || 2010 Zjištění hodnocení v polovině období jsou pozitivní, jelikož
shromážděné důkazy prokazují, že EFG zvyšuje hodnotu opatření
členských států. Po 12 měsících podpory z EFG nalezlo 42 %
pracovníků, jimž byla podpora určena, nové zaměstnání,
přičemž míra opětovného profesního začlenění se ve
střednědobém horizontu dále zvyšuje. To je obzvláště dobrý
výsledek vzhledem ke skutečnosti, že mnoho pracovníků, kterým byla
poskytována podpora, patří k uchazečům o zaměstnání, u
nichž je pomoc složitější. EFG pomohl veřejným službám
zaměstnanosti v členských státech řešit krizové situace
způsobené náhlým propouštěním ve velkém měřítku a doplnil
stávající úsilí členských států a rovněž pomoc z Evropského
sociálního fondu (ESF). To bylo ještě důležitější vzhledem k
tomu, že většina případů EFG souvisela s hromadným
propouštěním v regionech a lokalitách, které již jsou znevýhodněny (v porovnání
s příslušným celostátním průměrem), pokud jde o
nezaměstnanost, pracovní příležitosti a hospodářskou dynamiku.
EFG umožňuje členským státům poskytovat
individualizovanější podporu, která je lépe přizpůsobena profilu
a potřebám jednotlivých pracovníků, většímu počtu
pracovníků a po delší dobu, než by to bylo možné v rámci běžných
programů. Prostřednictvím těchto konkrétně
zaměřených opatření lze sladit pracovní příležitosti, které
nabízejí místní trhy práce, s profily propuštěných pracovníků, kterým
je poskytována pomoc z EFG. Provádění EFG podporuje rovněž náležitou
komunikaci mezi celostátními, regionálními a místními subjekty v členských
státech. 5. Směry vývoje Se stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství
dostupných údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání
přehledu o směrování činností fondu. Údaje obsažené v níže
uvedených grafech a v příloze se týkají 97 žádostí
v 32 hospodářských odvětvích, které byly obdrženy od
ledna 2007 do prosince 2011. Podrobnější údaje budou poskytnuty
ve druhém statistickém portrétu EFG za období 2007–2011, který má být
zveřejněn v prvním pololetí roku 2012. Graf 1:
Počet žádostí obdržených od roku 2007 do roku 2011 || 2007 || 2008 || 2009 || 2010 || 2011 || Celkem v souvislosti s krizí || ------- || ------ || 23 || 23 || 20 || 66 v souvislosti s obchodem || 8 || 5 || 6 || 6 || 6 || 31 Celkem || 8 || 5 || 29 || 29 || 26 || 97 % celkového počtu || 8,2 % || 5,2 % || 29,9 % || 29,9 % || 26,8 % || 100,0 % Novela
nařízení o EFG z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami
měla viditelný dopad na počet žádostí obdržených Evropskou komisí, který
prokazuje významné zvýšení počtu žádostí počínaje od
května 2009. Za celé období 2007–2011 bylo
podáno 31 žádostí v souvislosti s obchodem a 66 žádostí v
souvislosti s krizí. Přibližně 80 % žádostí obdržených od
května 2009 (kdy vstoupilo v platnost pozměněné
nařízení o EFG) souviselo se světovou finanční a
hospodářskou krizí. Jak je uvedeno v příloze 2, Nizozemsko a
Španělsko patří k členským státům, které podaly nejvyšší počet
žádostí o finanční prostředky z EFG (každá země 16 žádostí),
za nimi následovala Itálie (12 žádostí) a Dánsko (8 žádostí). Do 31. 12. 2011 nepožádalo o
podporu z EFG sedm členských států: Estonsko, Kypr, Lotyšsko,
Lucembursko, Maďarsko, Slovensko a Spojené království. Graf 2:
Částky požadovaného příspěvku z EFG v období 2007–2011
podle členských států v mil. EUR Za
celé období 2007–2011 požádalo 20 členských států o celkovou
částku příspěvků z EFG ve výši 414,9 milionu EUR.
Itálie požádala o nejvyšší částku spolufinancování z EFG (66,2 milionu EUR / 12 žádostí), za ní následovalo
Irsko (60,6 milionu EUR / 6 žádostí) a Dánsko (49,9 milionu EUR
/ 8 žádostí). Částky, které nebyly dosud schváleny, jsou
orientační, jelikož se během posuzování mohou ještě změnit.
Graf 3:
Počet pracovníků, jimž je určena podpora, v
období 2007–2011 podle členských států Itálie
je členským státem, který požádal o pomoc z EFG pro nejvyšší počet
propuštěných pracovníků (13 910 / 12 žádostí), za ní
následuje Španělsko (12 806 / 16 žádostí) a Irsko (9 835 / 6 žádostí).
V ostatních 11 zemích počty sahají od více než
8 000 pracovníků v Německu po více než 1 400 pracovníků v Rumunsku. V každém ze šesti
zbývajících členských států, které podaly žádosti, byl počet
dotčených pracovníků nižší než 1 000. Graf 4:
Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2011 V období 2007–2011 obdržel EFG žádosti od
celkem 32 odvětví činnosti (viz příloha 1). Většina
těchto žádostí se týkala výrobních odvětví, zahrnovala však i stavebnictví
a služby. Nejvyšší počet žádostí připadal na čtyři výrobní
odvětví: automobilový průmysl (14 žádostí, tj. 14,4 % z
celkového počtu), za nímž následoval textilní průmysl (10 žádostí,
tj. 10,3 % z celkového počtu), polygrafický průmysl a
stroje a zařízení (9 resp. 8 žádostí, tj. 8–9 % z celkového
počtu). Přibližně 10 % (10 žádostí) pocházelo ze
stavebnictví, které je vymezeno obecně a zahrnuje výstavbu budov,
specializované stavební činnosti a architektonické a inženýrské
činnosti (celkem 14 žádostí, tj. 14 %, pokud se zahrnou
rovněž související odvětví jako truhlářství/tesařství a
keramický průmysl). V případě téměř poloviny
odvětví obdržel EFG jedinou žádost. Graf 5:
Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle odvětví
(NACE Rev. 2) v období 2007–2011 Dotčenými odvětvími byly
především automobilový průmysl s více než 19 000 pracovníky,
jimž je určena podpora (21,7 % z celkového počtu uvedeného v
podaných žádostech), za ním následoval textilní průmysl (více než 11 000 pracovníků,
tj. 12,6 % z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech) a
stavebnictví (téměř 7 000 pracovníků, tj. 7,8 % z celkového
počtu uvedeného v podaných žádostech). Graf 6:
Průměrná výše podpory z EFG na jednoho pracovníka v období 2007–2011
podle členských států EUR || Průměr Graf 6 názorně ukazuje
průměrnou podporu z EFG na pracovníka. Podpora z EFG na pracovníka
byla nejvyšší v Rakousku a Dánsku ve výši přibližně 15 000 EUR resp. 10 000 EUR. Naopak v Litvě,
Slovinsku a České republice činila požadovaná podpora méně než 1 000 EUR
na pracovníka. 6. Závěr Z trendů, které jsou až dosud patrné,
vyplývá, že žádosti o příspěvek z EFG jsou předkládány v
rostoucím počtu odvětví a zvyšujícím se počtem členských
států. Členské státy mimoto získávají zkušenosti s výběrem
nejvhodnějších opatření, plánováním účinné pomoci
propuštěným pracovníkům a využíváním EFG k ověření nových
přístupů. V rostoucí míře využívají rovněž možnost
přerozdělování finančních prostředků mezi
opatřeními během provádění projektu s cílem plně využít
dostupné finanční prostředky. Skutečnost, že platnost dočasné „krizové
odchylky“ EFG nebyla po roce 2011 prodloužena (v Radě nebylo
dosaženo kvalifikované většiny, jelikož osm zemí hlasovalo proti), omezila
možnosti, pokud jde o poskytování pomoci EU pracovníkům, kteří jsou
dosud značně postiženi hospodářskou a finanční krizí. Od roku 2012 do konce stávajícího
programového období (konec roku 2013) budou nadále platit trvalé
změny v pozměněném nařízení (práh pro podávání žádostí snížený
na 500 propuštěných pracovníků, prodloužení prováděcího
období na 24 měsíců ode dne podání žádosti), což usnadní
podávání žádostí ze strany členských států v souvislosti s
propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře
světového obchodu. Rozvine-li se plně potenciál
EFG, pokud jde o doplňkovost s ostatními dostupnými nástroji a konzultace
s významnými zúčastněnými stranami, lze poskytovat propuštěným
pracovníkům, kteří jsou způsobilí pro podporu z EFG,
přizpůsobenou a individualizovanou pomoc, a tím zvyšovat jejich
příležitosti na trhu práce ve střednědobém a dlouhodobějším
horizontu s tím, jak se budou trhy postupně zotavovat z krize. Příloha 1 – Žádosti o příspěvek z EFG podle klasifikace ekonomických činností ke dni 31. 12. 2011 (97 žádostí) Automobilový průmysl (NACE: Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, oddíl 29) Č. || ČS || Případ EGF/2007/001 || FR || Peugeot EGF/2007/010 || PT || Lisboa-Alentejo EGF/2008/002 || ES || Delphi EGF/2008/004 || ES || Castilla Leon EGF/2009/007 || SE || Volvo EGF/2009/009 || AT || Steiermark EGF/2009/013 || DE || Karmann EGF/2009/019 || FR || Renault EGF/2010/002 || ES || Cataluña EGF/2010/004 || PL || Wielkopolskie EGF/2010/015 || FR || Peugeot EGF/2010/031 || BE || General Motors Belgium EGF/2011/003 || DE || Arnsberg-Düsseldorf EGF/2011/005 || PT || Norte-Centro Textilní průmysl (NACE: Výroba textilií, oddíl 13) Č. || ČS || Případ EGF/2007/005 || IT || Sardegna EGF/2007/006 || IT || Piemonte EGF/2007/007 || IT || Lombardia EGF/2008/001 || IT || Toscana EGF/2008/003 || LT || Alytaus tekstilė EGF/2008/005 || ES || Catalonia EGF/2009/001 || PT || North/Centre EGF/2009/004 || BE || Oost-West Vlaanderen EGF/2009/005 || BE || Limburg EGF/2010/009 || ES || Valencia Výroba oděvů (NACE: Výroba oděvů, oddíl 14) Č. || ČS || Případ EGF/2007/008 || MT || Textiles EGF/2009/018 || LT || Wearing apparel EGF/2010/003 || ES || Galicia EGF/2010/014 || SI || Mura Polygrafický průmysl (NACE: Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, oddíl 18) Č. || ČS || Případ EGF/2009/026 || NL || Noord Holland and Utrecht EGF/2009/027 || NL || Noord Brabant and Zuid Holland EGF/2009/028 || NL || Limburg EGF/2009/029 || NL || Gelderland and Overijssel EGF/2009/030 || NL || Drenthe EGF/2010/027 || NL || N Brabant Div 18 EGF/2010/028 || NL || Overijssel Div 18 EGF/2010/029 || NL || Z Holland/Utrecht Div 18 EGF/2010/030 || NL || N Holland/Flevoland Div 18 Stroje a zařízení (NACE: Výroba strojů a zařízení j. n., oddíl 28) Č. || ČS || Případ EGF/2009/015 || DK || Danfoss Group EGF/2009/031 || DK || Linak EGF/2010/001 || DK || Nordjylland EGF/2010/006 || PL || H.Cegielski-Poznań EGF/2010/013 || PL || Podkarpackie EGF/2010/017 || DK || Midtjylland machinery EGF/2010/018 || DE || Heidelberger Druckmaschinen EGF/2010/022 || DK || LM Glasfiber Výstavba budov (NACE: Výstavba budov, oddíl 41) Č. || ČS || Případ EGF/2009/011 || NL || Heijmans EGF/2009/017 || LT || Construction EGF/2010/019 || IE || Construction 41 EGF/2011/002 || IT || Trentino Alto Adige EGF/2011/006 || ES || Valencia EGF/2011/009 || NL || Gelderland EGF/2011/017 || ES || Aragon Specializované stavební činnosti (NACE: Specializované stavební činnosti, oddíl 43) Č. || ČS || Případ EGF/2010/020 || IE || Construction 43 EGF/2011/012 || NL || Noord Brabant-Zuid Holland Architektonické a inženýrské činnosti (NACE: Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy, oddíl 71) Č. || ČS || Případ EGF/2010/021 || IE || Construction 71 Elektronická zařízení (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) Č. || ČS || Případ EGF/2009/023 || PT || Qimonda EGF/2010/008 || AT || AT&S EGF/2010/011 || NL || NXP Semiconductors EGF/2011/013 || DK || Flextronics EGF/2011/025 || IT || Lombardia Mobilní telefony (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) Č. || ČS || Případ EGF/2007/003 || DE || BenQ EGF/2007/004 || FI || Perlos EGF/2009/002 || DE || Nokia EGF/2011/014 || RO || Nokia Počítače (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, oddíl 26) Č. || ČS || Případ EGF/2009/008 || IE || Dell Základní kovy (NACE: Výroba základních kovů, oddíl 24) Č. || ČS || Případ EGF/2009/022 || BG || Kremikovtsi AD (nezpůsobilý) EGF/2010/007 || AT || Steiermark-Niederösterreich EGF/2011/021 || NL || Zalco Domácí spotřebiče (NACE: Výroba elektrických zařízení, oddíl 27) Č. || ČS || Případ EGF/2009/006 || IT || Gruppo Merloni EGF/2009/010 || LT || AB Snaige EGF/2011/023 || IT || Antonio Merloni Maloobchod (NACE: Maloobchod kromě motorových vozidel, oddíl 47) Č. || ČS || Případ EGF/2010/010 || CZ || Unilever EGF/2010/016 || ES || Aragon EGF/2011/004 || EL || Aldi Hellas Truhlářství a tesařství (NACE: Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků kromě nábytku, oddíl 16) Č. || ČS || Případ EGF/2009/020 || ES || Castilla La Mancha EGF/2011/022 || ES || Castilla y León-Castilla-La Mancha Stavba lodí (NACE: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, oddíl 30) Č. || ČS || Případ EGF/2010/025 || DK || Odense Steel Shipyard EGF/2011/008 || DK || Odense Steel Shipyard Motocykly (NACE: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, oddíl 30) Č. || ČS || Případ EGF/2011/026 || IT || Emilia Romagna Kovodělný průmysl (NACE: Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení, oddíl 25) Č. || ČS || Případ EGF/2011/018 || ES || País Vasco EGF/2011/019 || ES || Galicia Výroba obuvi (NACE: Výroba usní a souvisejících výrobků, oddíl 15) Č. || ČS || Případ EGF/2010/026 || PT || Rohde EGF/2011/020 || ES || Valencia Velkoobchod (NACE: Velkoobchod, oddíl 46) Č. || ČS || Případ EGF/2010/012 || NL || Noord Holland ICT Údržba letadel (NACE: Opravy a instalace strojů a zařízení, oddíl 33) Č. || ČS || Případ EGF/2009/021 || IE || SR Technics Vydavatelství (NACE: Vydavatelské činnosti, oddíl 58) Č. || ČS || Případ EGF/2009/024 || NL || Noord Holland and Zuid Holland Nábytkářství (NACE: Výroba nábytku, oddíl 31) Č. || ČS || Případ EGF/2009/016 || LT || Furniture Keramický průmysl (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) Č. || ČS || Případ EGF/2009/014 || ES || Valencia EGF/2011/007 || IT || Lazio Křišťál (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) Č. || ČS || Případ EGF/2009/012 || IE || Waterford Crystal Kamenictví/mramorářství (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, oddíl 23) Č. || ČS || Případ EGF/2010/005 || ES || Valencia Silniční doprava (NACE: Pozemní a potrubní doprava, oddíl 49) Č. || ČS || Případ EGF/2011/001 || AT || Nieder- und Oberösterreich Tabákové výrobky (NACE: Výroba tabákových výrobků, oddíl 12) Č. || ČS || Případ EGF/2011/010 || AT || Austria Tabak Sociální péče (NACE: Mimoústavní sociální péče, oddíl 88) Č. || ČS || Případ EGF/2011/011 || AT || Soziale Dienstleistungen Farmaceutické výrobky (NACE: Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, oddíl 21) Č. || ČS || Případ EGF/2011/015 || SE || AstraZeneca Služby IKT (NACE: Programování, poradenství a související činnosti, oddíl 62) Č. || ČS || Případ EGF/2011/016 || ES || Agile Skladování (NACE: Skladování a vedlejší činnosti v dopravě, oddíl 52) Č. || ČS || Případ EGF/2011/24 || IT || Medcenter || || celkový počet žádostí: 97 celkový počet průmyslových odvětví: 32 ve výše uvedeném seznamu bylo těchto osm pododvětví NACE započítáno jako samostatná odvětví: počítače, mobilní telefony, elektronická zařízení (NACE 26) stavba lodí, motocykly (NACE 30) keramický průmysl, křišťál, kamenářství/mramorářství (NACE 23) *) těchto šest případů členské státy stáhly (ke dni 31. 12. 2011), a nejsou proto v seznamu zahrnuty: EGF/2007/002 FR Renault (staženo v červenci 2009) EGF/2007/009 ES Delphi (staženo v roce 2007) EGF/2009/003 AT Magna Steyr (staženo v roce 2009) EGF/2009/025 NL Noord Brabant (staženo v dubnu 2010) EGF/2010/023 ES Lear (staženo v červenci 2011) EGF/2010/024 NL ABN Amrobank (staženo v březnu 2011) Příloha 2 – Přehled žádostí o příspěvek z EFG podle členských států a druhů žádostí ke dni 31. prosince 2011 (kritéria podle článku 1) 1) Tabulka
odráží změny ke dni 31. 12. 2011. 2) Na
všechny žádosti obdržené v období od 1. května 2009 do 30. prosince 2011
(nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení
(ES) č. 1927/2006; Úř. věst. L 167, 29.6.2009) se
vztahovala dočasná odchylka rozšiřující oblast působnosti EFG na
světovou finanční a hospodářskou krizi a zvyšující míru
spolufinancování EFG na 65 % celkových nákladů. 3) Jedna
z podaných žádostí (EGF/2009/022 BG/Kremikovtsi) nebyla způsobilá (SEK(2010) 993
v konečném znění ze dne 30.8.2010). 4) Ve
statistických údajích není zahrnuto šest případů, které žádající
členské státy stáhly. 5) Do
31. 12. 2011 nepožádalo o podporu z EFG sedm členských
států: Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko a
Spojené království. [1] Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006
o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci,
Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném
znění zveřejněném v Úř. věst. L 48,
22.2.2008, s. 82 (pro všechny jazyky) a v Úř. věst. L 202,
31.7.2008, s. 74 (pouze pro anglický jazyk). [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se
mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského
fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 167,
29.6.2009). [3] Vztahující se na žádosti o příspěvek z EFG
podané v období od 1. 5. 2009 do 30. 12. 2011 podle čl. 1
odst. 1a pozměněného nařízení o EFG. [4] Návrh Komise ze dne 10. června 2011,
KOM(2011) 336 v konečném znění. [5] Včetně dvou případů, které byly v
roce 2011 staženy (EGF/2010/023 ES/Lear a EGF/2010/024 NL/ABN Amrobank). [6] Výstavba budov (4), automobilový
průmysl (2), elektronická zařízení (2), kovodělný průmysl
(2), stavba lodí (1), výroba obuvi (1), základní kovy (1), maloobchod (1),
keramický průmysl (1), specializované stavební činnosti (1), mobilní
telefony (1), truhlářství a tesařství (1), domácí
spotřebiče (1), silniční doprava (1), tabákové výrobky (1),
sociální péče (1), farmaceutické výrobky (1), služby IKT (1), skladování
(1), motocykly (1). [7] V tomto údaji není započítána částka ve výši
382 200 EUR, kterou vrátilo Španělsko v souvislosti s jedním
případem staženým v roce 2011 (EGF/2010/023 ES/Lear). [8] Tuto tabulku sestavila Komise na základě
opatření, která provedly členské státy a nahlásily je ve svých
závěrečných zprávách. Kategorie opatření byly založeny na
metodice Eurostatu (neodpovídají jí však úplně) popsané v „Labour market policy database — Methodology — Revision of
June 2006“ (Databáze politiky pracovního trhu – metodika – revize
z června 2006). Některá
spolufinancovaná opatření nespadají do žádné
z kategorií Eurostatu (např. příspěvky při hledání
zaměstnání, příspěvky na odbornou přípravu,
příspěvky na živobytí během aktivních opatření trhu práce). [9] KOM(2011) 500 v konečném
znění, 29.6.2011. [10] KOM(2011) 608 v konečném
znění, 6.10.2011. [11] Úř. věst. C 139,
14.6.2006, s. 1. [12] Úř. věst. L 154,
19.6.2010, s. 27. [13] http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_377_en.pdf [14] V tom není započítán případ
EGF/2007/002 FR/Renault, který byl v roce 2009 stažen.