2.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/77

—

je přesvědčen, že tento návrh může představovat jeden ze způsobů, jak usnadnit diskuse na evropské a mezinárodní úrovni a napomoci vzniku evropského veřejného mínění;

—

souhlasí s tím, aby bylo získání evropského právního statusu podmíněno dodržováním vysokých standardů správy, odpovědnosti a transparentnosti;

—

je potěšen tím, že ve fázi, kdy politické strany a k nim přidružené nadace žádají Evropský parlament o registraci, figuruje v nařízení při posuzování jejich zastoupení vedle evropské a celostátní úrovně i úroveň regionálních parlamentů;

—

žádá Radu a Evropský parlament, aby do tohoto procesu ověřování dodržování základních hodnot zapojily i Výbor;

—

soudí, že navrhované rozdělení finančních prostředků EU je přijatelné, navrhuje však ke zvážení, zda by se při tomto rozdělování nemohlo přihlížet i k počtu zástupců ve Výboru;

—

doporučuje, aby evropské finanční prostředky mohly být použity k celoevropským kampaním k referendům či občanským iniciativám.

Zpravodaj

pan SÉRTŐ-RADICS (HU/ALDE), starosta obce Uszka

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací

COM(2012) 499 final – 2012/0237 (COD)

1.

vítá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, který Evropská komise zveřejnila 12. září 2012. Tímto návrhem se nahrazuje a ruší nařízení (ES) č. 2003/2004, jímž se až doposud politické strany a nadace řídily;

2.

přál by si vzhledem ke svému složení, které vychází z politických skupin, přispět k vypracování tohoto legislativního návrhu, který mimo jiné může na místní a regionální úrovni více upozornit na evropská politická rozhodnutí a také na zapojení členů Výboru regionů při formulování těchto rozhodnutí;

3.

zdůrazňuje, že je odhodlán propagovat evropské občanství (1) a výchovu k evropskému občanství (2), což v nedávné době podrobně vyjádřil v různých stanoviscích;

4.

opakuje zejména svůj závazek prosazovat evropské občanství a práva, jež jsou s ním spojena, zejména volebního právo. Činnosti Výboru regionů v souvislosti s Evropským rokem občanů 2013 se zaměří právě na toto téma (3);

5.

zdůrazňuje, že je významné, že evropské občanství kromě toho, že zapojuje občany do procesu evropské integrace, přispívá k lepšímu budování evropské demokracie. Je proto v zájmu občanů Evropské unie, aby v Evropě mohla vzkvétat zastupitelská demokracie. Skutečně nadnárodní evropské politické strany a politické nadace mají klíčovou úlohu při formulování hlasu občanů na evropské úrovni v průběhu evropského legislativního procesu;

6.

je přesvědčen, že tento návrh může představovat jeden ze způsobů, jak usnadnit diskuse na evropské a mezinárodní úrovni a napomoci vzniku evropského veřejného mínění. Kromě toho může přispět k zájmu občanů o evropské volby a k jejich vyšší účasti v nich i k posílení demokratické legitimity Evropské unie;

7.

schvaluje zastřešující cíl nařízení, jímž je zvýšit viditelnost, uznání, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a nadací;

8.

domnívá se, že je naprosto nezbytné evropské politické strany a evropské politické nadace úžeji propojit. Souhlasí s tím, aby jedna evropská politická strana mohla mít pouze jednu formálně přidruženou evropskou politickou nadaci;

9.

považuje skutečnost, že jednotný evropský status dává možnost zaregistrovat se jako evropská politická strana nebo evropská politická nadace, a tím získat právní postavení na základě práva EU za možný významný krok k politickému sjednocení Evropy. Strany a nadace totiž přestanou být závislé na rozmanitosti právních forem v jednotlivých státech, v nichž existovaly až doposud. Konstatuje však, že způsobilost současného návrhu plnit tuto funkci závisí na vhodném provádění členskými státy;

10.

podotýká, že rámec evropského statusu, jak jej Komise navrhuje, se opírá o zkušenosti s fungováním stran, aliancí a nadací zaregistrovaných na vnitrostátní úrovni, které v současnosti existují a které se těší velkému uznání. Stávající návrh má však (zejména co se týká nezávislého evropského právního statusu) určitá omezení, což lze chápat tak, že při koncepci nového statutu nebyly plně zohledněny zkušenosti evropských politických stran od roku 2004;

11.

zdůrazňuje, že pro evropské politické strany a evropské politické nadace, které jsou k nim přidruženy, má zásadní význam, aby vznikl skutečný evropský právní status. To by jim umožnilo zvolit si v závislosti na svých vlastních charakteristikách a politické identitě za stejných podmínek sídlo v kterémkoli členském státě;

12.

proto upozorňuje na to, že je důležité, aby evropský právní status, který toto nařízení zavádí, zohledňoval vnitrostátní právní předpisy. Doporučuje tudíž evropským institucím, aby v budoucnu zvážily vytvoření plnohodnotného evropského právního statusu;

13.

souhlasí s tím, aby bylo získání evropského právního statusu podmíněno dodržováním vysokých standardů správy, odpovědnosti a transparentnosti;

14.

považuje za důležitý krok to, že ke konkrétním podmínkám a požadavkům pro získání evropského právního statusu a ještě více pro jeho zachování patří respektování hodnot, na nichž je EU založena. To bylo doposud jedním z přístupových kritérií pro kandidátské země. Toto nařízení však povznáší základní hodnoty EU na úroveň kritérií, která mohou a musí být politicky monitorována;

15.

je potěšen tím, že ve fázi, kdy politické strany a k nim přidružené nadace žádají Evropský parlament o registraci, figuruje v nařízení při posuzování jejich zastoupení vedle evropské a celostátní úrovně i úroveň regionálních parlamentů. Nicméně vzhledem k odlišné struktuře jednotlivých členských států je zapotřebí vyjasnit povahu střední politické úrovně (spolková země, region, hrabství, kraj, oblast atd.);

16.

souhlasí s tím, aby Evropský parlament každoročně ověřoval, zda evropské politické strany a evropské politické nadace plní podmínky a požadavky stanovené v nařízení, a aby mohl na žádost ověřovat, zda strana či nadace i nadále dodržuje hodnoty, na kterých je Evropská unie založena;

17.

žádá Radu a Evropský parlament, aby do tohoto procesu ověřování dodržování základních hodnot zapojily i Výbor;

18.

doporučuje, aby byl do tohoto procesu povinně zapojen v případě, kdy je strana, jíž se ověřování týká, zastoupena ve Výboru;

19.

připomíná, že ve svém stanovisku k novému víceletému finančnímu rámci na období po roce 2013 (4) zdůraznil, že je důležité zajistit odpovídající prostředky na podporu základních práv, demokracie a zapojení občanů do snah o vytvoření evropského občanství. Skutečně nadnárodní evropské politické strany a k nim přidružené evropské politické nadace mají hrát rozhodující úlohu při formulování hlasu občanů na evropské úrovni tím, že propojí politiky na vnitrostátní a unijní úrovni;

20.

bere na vědomí, že Komise v návrhu rozlišuje mezi kritérii pro získání právního statusu a kritérii způsobilosti pro financování;

21.

souhlasí s tím, aby finanční prostředky EU poskytované evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím byly i nadále přidělovány z rozpočtu Evropského parlamentu;

22.

schvaluje to, aby uznání evropské politické strany nebo evropské politické nadace, a tedy splnění podmínek a požadavků, na nichž toto uznání závisí, bylo nezbytnou podmínkou způsobilosti pro financování z rozpočtu EU;

23.

soudí, že navrhované rozdělení finančních prostředků EU je přijatelné (15 % je rozděleno rovným dílem a 85 % se rozdělí mezi evropské politické strany poměrně podle podílu zvolených členů Evropského parlamentu). Navrhuje však ke zvážení, zda by se při tomto rozdělování nemohlo přihlížet i k počtu zástupců ve Výboru;

24.

vítá skutečnost, že Komise v návrhu zvyšuje povolenou úroveň hodnoty darů za rok od jednoho dárce (fyzické nebo právnické osoby) ze současných 12 000 EUR na nanejvýše 25 000 EUR, což zvýší schopnost politických stran a nadací vytvářet vlastní zdroje;

25.

schvaluje zásadu i praxi, že financování evropských politických stran z rozpočtu Evropské unie nesmí být použito pro přímé ani nepřímé financování celostátních, regionálních ani místních voleb nebo jiných politických stran a zejména ne vnitrostátních politických stran či kandidátů. Odporovalo by to totiž nadnárodnímu duchu tohoto návrhu;

26.

nevidí naproti tomu důvod, proč by evropské politické strany a evropské politické nadace nemohly ze svých vlastních příjmů podporovat kandidáty, kteří kandidují v celostátních, regionálních či místních volbách v jejich vlastních evropských politických „barvách“;

27.

chápe, co Komise v návrhu sleduje zákazem, aby bylo financování z rozpočtu Evropské unie použito k financování kampaní k celostátním, regionálním nebo místním referendům (např. o změně Smlouvy). Doporučuje však, aby se zvážilo, zda by evropské finanční prostředky nemohly být použity ke kampaním k referendům nebo v případě evropských občanských iniciativ;

28.

je přesvědčen o tom, že evropským politickým stranám se bude v rámci jejich fungování stále účinněji dařit vyjadřovat a zprostředkovávat vůli občanů ve vztahu k voleným úřadům a jiným zastupitelským funkcím na evropské úrovni a že dokáží navázat těsnější vazbu mezi evropskou a místní či regionální úrovní;

29.

zdůrazňuje nutnost zaručit občanům Unie plnohodnotný přístup k informacím na území členských států jako předpoklad jejich aktivní politické účasti. Žádá své členy, aby podnikli kroky nutné k tomu, aby členské státy zaručily přístup k informacím (5). I v tomto ohledu by existence skutečně nadnárodních evropských politických stran mohla plnit významnou úlohu;

30.

uznává, že existence skutečně nadnárodních evropských politických stran může vést k tomu, že v budoucnu budou kandidáti v místních a regionálních volbách kandidovat za některou evropskou politickou stranu, spíše než za svou vnitrostátní či regionální stranu. Tak by byla zřetelnější přímá vazba mezi evropskou a místní či regionální politikou;

31.

podporuje politickou vůli, aby evropský právní status a pravidla financování vstoupily v platnost dostatečně dlouho před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 a aby se vztahovaly i na podporu, kterou evropské politické strany a evropské politické nadace poskytnou místním a regionálním kampaním týkajícím se evropských občanských iniciativ;

32.

konstatuje, že lze tento návrh považovat za návrh, jenž je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť pravidla upravující status a financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni mohou být stanovena pouze na úrovni EU;

33.

vyzdvihuje to, že praktickým projevem víceúrovňové struktury vznikajícího demokratického systému EU by bylo, pokud by právní úprava umožnila, aby se ověřování dodržování základních hodnot EU evropskými politickými stranami a evropskými politickými nadacemi účastnil i Výbor;

34.

konstatuje, že lze tento návrh obecně považovat za návrh, jenž je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení vytčených cílů na úrovni EU;

35.

vnímá určitý rozpor v tom, že ačkoli si návrh klade za cíl vytvořit novou evropskou právní formu pro oba druhy subjektů (strany a nadace), ty budou ve většině aspektů své praktické činnosti nadále působit na základě právní formy uznávané právním řádem toho členského státu, v němž mají sídlo;

36.

lituje, že v návrhu chybí analýza jeho dopadu;

37.

kladně hodnotí, že Evropská komise konzultovala zainteresované strany a výsledky této konzultace zapracovala do návrhu. Z dokumentu nicméně není zjevné, zda se těchto konzultací účastnila místní a regionální úroveň;

38.

vyzývá Evropský parlament, aby do procesu hodnocení evropského právního statusu a systému financování, který je v návrhu stanoven a proběhne ve třetím roce po příštích volbách do Evropského parlamentu, zapojila i Výbor regionů.