18.12.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 391/49

Stanovisko Výboru regionů Balíček o zadávání veřejných zakázek

2012/C 391/09

VÝBOR REGIONŮ

—

domnívá se, že právní předpisy pro zadávání zakázek by měly stanovit důraznější požadavek na efektivitu nákladů spojených se zadáváním zakázek. Primárním cílem veřejného zadavatele, který zakázku zadává, je obstarat si určitou dodávku, službu nebo stavební práci a právní předpisy by měly napomoci tomu, že faktickým výsledkem zadávání zakázek bude spokojenost občanů, kupujícího i prodávajícího s obchodem. Jednoduchá a srozumitelná pravidla rozhodně usnadňují především přeshraniční obchod;

—

lituje, že i některé nové návrhy jsou obtížně srozumitelné a neobyčejně podrobné. Navíc se objevila řada nových ustanovení. Byla doplněna rovněž určitá nová ustanovení o usnadnění zadávání zakázek, jiné novinky však znamenají další administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, ačkoliv pro bezproblémové zadávání veřejných zakázek je nutná právní stabilita;

—

konstatuje, že možnost stanovit jednodušší, ale přesto účinná pravidla zadávání zakázek, dokazuje v neposlední řadě Dohoda WTO o veřejných zakázkách, která je jednodušší než odpovídající pravidla EU. Výbor vyzývá Komisi, aby podstatně zvýšila prahové hodnoty pro veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že přeshraniční zakázky tvoří velmi nepatrný podíl veřejných zakázek, a k administrativní zátěži, která dopadá na veřejné orgány a dodavatele v důsledku právních předpisů, není třeba stanovovat tak nízké prahové hodnoty;

—

Zpravodajka

paní Catarina SEGERSTEN LARSSON (SE/ELS), členka zastupitelstva regionu Värmland

Odkazy

stanovisko k balíčku o zadávání veřejných zakázek zahrnujícímu:

—	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb COM(2011) 895 final

—	návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek COM(2011) 896 final

I. SOUVISLOSTI

VÝBOR REGIONŮ

1.	konstatuje, že zelená kniha Komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek (COM(2011) 15 final) otevřela mnoho otázek souvisejících se zadáváním veřejných zakázek;

předložil v květnu 2011 stanovisko k této zelené knize, v němž mj. zdůraznil, že je důležité, aby se do veřejných zakázek mohly zapojit malé a střední podniky, že stávající pravidla jsou přespříliš podrobná a že by měly existovat možnosti, jak zohlednit životní prostředí, klást sociální požadavky a zadávat zakázky na inovace. Kromě toho se Výbor vyslovil pro zachování rozdělení služeb na služby podle přílohy A a podle přílohy B, pro zavedení „zakázkového pasu“, rozšíření možnosti využití řízení s vyjednáváním a zlepšení ustanovení rámcových dohod;

II. NÁVRH KOMISE NA ZMĚNU SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A SMĚRNICE O ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SUBJEKTY PŮSOBÍCÍMI V ODVĚTVÍ VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, ENERGETIKY, DOPRAVY A POŠTOVNÍCH SLUŽEB

konstatuje, že návrhy nových směrnic v oblasti zadávání zakázek obsahují oproti stávajícím směrnicím zcela nová, podrobná ustanovení. Část návrhů je zaměřena na usnadnění pro malé a střední podniky. Určité formy spolupráce mezi orgány veřejné správy jsou vyňaty. Zvyšuje se důraz kladený na životní prostředí, sociální aspekty a inovace a rovněž elektronické zadávání zakázek. Další novinkou je to, že se navrhuje zrušit rozdělení služeb na služby podle přílohy A a podle přílohy B a že se zavádí nový systém zadávání zakázek na sociální služby. Navrhuje se také vytvořit pravidla pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek a poskytovat poradenství;

upozorňoval již v době, kdy se vypracovávaly stávající směrnice o zadávání zakázek, na potřebu výrazně jednodušších právních předpisů. Stávající systém vytváří v důsledku složitosti a nejasnosti právních předpisů mnoho problémů a soudních sporů. Lze si to rovněž vyložit jako nedůvěru vůči veřejným zadavatelům. Dále lituje, že ve středu zájmu stojí postup zadávání veřejných zakázek, ne jejich výsledek z hlediska obecného zájmu;

lituje, že i některé nové návrhy jsou obtížně srozumitelné a neobyčejně podrobné. Navíc se objevila řada nových ustanovení. Texty připomínají spíše nařízení než směrnice. Objevila se řada nových ustanovení o usnadnění zadávání zakázek, jiné novinky však znamenají další administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, ačkoliv pro bezproblémové zadávání veřejných zakázek je nutná právní stabilita;

zdůrazňuje, že podle čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv. Navržený stupeň podrobnosti je v rozporu se záměry zjednodušit pravidla zadávání zakázek a způsobí nepřijatelnou administrativní zátěž pro veřejné zadavatele, zvláště pro malé zadavatele na místní a regionální úrovni;

domnívá se, že jedním ze způsobů, jak dosáhnout praktičtějších právních předpisů, by bývalo bylo stanovit menší počet jednodušších pravidel a v případě potřeby je doplnit o pokyny vycházející z judikatury Evropského soudního dvora. Ta je možné průběžně aktualizovat, aniž by bylo třeba měnit směrnice;

10.

považuje za neobyčejně důležité stanovit pravidla, která malým a středním podnikům usnadní zapojení do zadávání veřejných zakázek, přičemž se upozorňuje na možnost zadat zakázku subdodavateli. I zde by určité usnadnění představovaly jednoduché právní předpisy, neboť tyto podniky nemají přístup k expertíze právníků zabývajících se zadáváním zakázek či jiným odborníkům. Podniky jsou odborníky na své zboží nebo služby, ne však na ustanovení ohledně zadávání zakázek. Navrhuje se zavést pravidla, která těmto podnikům přinesou určitá usnadnění, mj. co se týče předkládání dokladů a zavedení evropského zakázkového pasu, což je pozitivní. Výbor se naproti tomu nedomnívá, že by měla existovat povinnost zakázky rozdělovat či odůvodňovat, proč k tomu nedošlo;

11.

bere na vědomí návrh, aby zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů byly v případě, že budou splněny podmínky stanovené touto směrnicí, z uplatňování těchto pravidel vyloučeny. Navržená ustanovení o vyloučení spolupráce v rámci vlastního koncernu či spolupráce mezi veřejnými zadavateli jsou však formulována příliš úzce a v praxi nebude možné je provést; tím se umožní, aby směrnice ovlivňovala interní administrativní opatření členských států;

12.

v reakci na zelenou knihu navrhl, aby řízení s vyjednáváním probíhalo za stejných podmínek jako v sektoru veřejných služeb, a za tímto názorem si stojí. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zadavatelé v klasickém sektoru byli méně způsobilí k vyjednávání než subjekty v sektoru veřejných služeb. Veřejní zadavatelé zadávají zakázky nejen na standardní zboží, ale také na řadu sofistikovaného zboží, jako jsou např. IT systémy a medicínská technika. U těchto zakázek je řízení s vyjednáváním vhodné, stejně jako u zakázek na komplikované služby;

13.

domnívá se, že malé a střední podniky by měly prospěch z rozšíření možností využití řízení s vyjednáváním, neboť toto řízení dává postupu větší flexibilitu. Běžným problémem jsou pro tyto podniky navíc potíže při doplňování a úpravách nabídky. Zde by mělo být možné zavést trochu méně rigidní pravidla;

14.	konkrétní potíž spatřuje v zadávání zakázek na informační a komunikační technologie (IKT systémy), kde není vždy možné jen tak zadat návazné zakázky, jako např. dodatečné licence a nové moduly, aniž by neznamenaly podstatné nevýhody jak z technického, tak z nákladového hlediska;

15.

shledává, že pro veřejné zadavatele na místní a regionální úrovni se navrhuje o něco jednodušší systém s předběžným oznámením zadávání zakázek na základě soutěže v souladu s pravidly WTO. Jestliže bude tato možnost využita, nebude třeba před zahájením zadávacího řízení zveřejňovat samostatná oznámení o zakázce. To je dobrý návrh, jenž může přinést usnadnění jak zadavatelům, tak podnikům;

16.

ve své reakci na zelenou knihu zdůraznil, že ustanovení rámcových dohod by měla být upravena podle ustanovení platné směrnice o veřejných službách, což by bylo výchozím bodem pro tvorbu flexibilnějších pravidel. Je nešťastné, že Komise namísto toho navrhuje změnit text směrnice o veřejných službách, aby tyto služby byly upraveny stejně detailním způsobem jako klasický sektor. Mělo by být rovněž zcela jasné, že pokud jde o zboží a služby, které mají uspokojovat individuální potřeby, jako např. pomůcky pro zdravotně postižené osoby, mělo by být možné formulovat dohodu tak, aby si jednotliví občané mohli sami zvolit dodavatele mezi dodavateli uvedenými v rámcové dohodě;

17.

domnívá se, že elektronické zadávání veřejných zakázek je správný krok, a vítá iniciativu Komise v této oblasti. Elektronické zadávání zakázek představuje usnadnění jak pro kupující, tak pro prodávající. Dvouleté přechodné období před zavedením povinného podávání a přijímání elektronických nabídek je však příliš krátké, zejména pro malé podniky. Rozhodovat by zde měl veřejný zadavatel. Různá odvětví a různé členské státy totiž v tomto směru pokročily velmi odlišně a veřejní zadavatelé mají o tomto pokroku nejlepší přehled. Nezdá se logické stanovovat specifická pravidla a kratší harmonogram pro zavádění elektronického zadávání zakázek pro nákupní subjekty, a zejména ne pro nákupní subjekty na místní a regionální úrovni;

18.	rovněž zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby Komise přehodnotila nomenklaturu CPV, neboť je obtížné se v ní orientovat, je dvojznačná a některé její části nejsou logické. Pokud bude nomenklatura CPV dobře fungovat, usnadní se tím elektronické zadávání zakázek;

19.

domnívá se, že stávající rozdělení na služby „A“ a služby „B“ by se rozhodně mělo zachovat a že navržené články 74–76 o sociálních a dalších službách je třeba zrušit. Tyto služby mají velmi malý přeshraniční význam. Navržený model sociálních služeb nevyváží nevýhody, které má zrušení zvláštního řešení pro služby „B“. Vyloučit by se neměly pouze sociální služby a služby zdravotní péče. Např. právní služby jsou také ve velké míře charakterizovány osobní důvěrou a obtížně podléhají normální hospodářské soutěži. I pohostinské služby či služby v oblasti praktické odborné přípravy mají často úzkou vazbu na sociální služby, stejně jako úklidové či podobné služby, které jsou poskytovány starším občanům a občanům s různým zdravotním postižením;

20.	domnívá se, že když veřejné orgány využijí svou kupní sílu, mohou významně přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to zejména pokud jde o stěžejní iniciativy Unie inovací a Evropa účinněji využívající zdroje;

21.

vítá, že se v návrhu směrnice klade vyšší důraz na možnost zohlednit environmentální a sociální požadavky, přestože nebude pravděpodobně jednoduché dodržovat stanovená pravidla. Jako jeden z příkladů lze v této souvislosti uvést článek 67 týkající se nákladů životního cyklu. Je důležité, aby v takovém případě mohli veřejní zadavatelé rozhodnout o tom, zda a jaké požadavky budou stanoveny, neboť zboží a služby jsou ze své povahy velmi odlišné. Zároveň je třeba umožnit, aby se strategické cíle určovaly na základě politických rozhodnutí přijatých na místní a regionální úrovni. Existuje např. velký rozdíl mezi způsobem zadávání zakázek na cement a na MRI skenery. Výbor však podotýká, že ve všech případech musí existovat věcná souvislost s předmětem zakázky, aby se zamezilo netransparentnímu a svévolnému rozhodnutí o udělení zakázky a aby byla zaručena spravedlivá soutěž mezi podniky;

22.

domnívá se, že musí být možné zvolit jak nabídku s nejnižší cenou, tak hospodářsky nejvýhodnější nabídku, o čemž rozhodne veřejný zadavatel. U velkého počtu standardních produktů, jako je např. benzin, je cena jediným realistickým kritériem výběru. Platí to dokonce i u některých složitých produktů, jako jsou např. určité léčivé přípravky, u nichž se požadavek kvality testoval již během udělení rozhodnutí o registraci. Volba nabídky s nejnižší cenou nemusí v žádném případě znamenat, že nebyly stanoveny požadavky na kvalitu. U těchto zakázek existuje povinnost stanovit požadavky na kvalitu a poté se zvolí nabídka, která tyto požadavky splňuje při nejnižší ceně. Zadávání zakázek podle nejnižší ceny je výhodné také pro malé podniky, které mají často nízké administrativní náklady a mohou nabídnout konkurenční ceny. Naopak pokud by se soutěžilo podle sociálních a environmentálních kritérií, může to vyřadit z trhu řadu malých podniků. V návrhu se namísto nejnižší ceny hovoří o nejnižších nákladech, což je matoucí. Pojem nejnižší náklady více souvisí s hospodářsky nejvýhodnější nabídkou a naznačuje, že kromě ceny budou v úvahu brány i jiné ukazatele. V zájmu jasnosti by se mělo zachovat znění stávající směrnice;

23.

konstatuje, že Komise rovněž navrhuje nová ustanovení týkající se podmínek pro subdodavatele a změny zakázky v průběhu jejího trvání. Domnívá se, že tyto oblasti by ani nadále neměly být upraveny směrnicí, neboť v první řadě spadají do vnitrostátního smluvního práva. Mohlo by být naproti tomu vhodné zabývat se jimi v interpretačním dokumentu;

24.

konstatuje, že Komise navrhuje řadu podrobných ustanovení týkajících se vnitrostátních orgánů pro dohled a podpory při zadávání zakázek. Zde lze zmínit, že tyto záležitosti nebyly v zelené knize projednány. Podle článku 2 Protokolu (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality vede Komise před předložením návrhu legislativního aktu rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí případně přihlížet k regionálnímu a místnímu rozměru zamýšlené činnosti. Výjimkou jsou mimořádně naléhavé případy. Zřízení vnitrostátních orgánů pro dohled má samozřejmě velký význam pro místní a regionální úroveň, zejména v těch členských státech, kde mají orgány na nižší než celostátní úrovni legislativní pravomoc;

25.

upozorňuje na to, že návrh je v rozporu s pravomocí členských států organizovat svoji veřejnou správu a porušuje zásadu subsidiarity. Je důležité, aby se dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality. Navrhovaná opatření EU mají být jednak potřebná pro dosažení daného cíle, jednak účinnější než opatření prováděná na vnitrostátní úrovni. V tomto případě však nic nenaznačuje tomu, že by navržený systém byl účinnější než řešení, které členský stát přijme v souladu s vnitrostátním systémem. Stávající vládní a soudní struktury by měly být schopny ujmout se nových rolí v oblasti vymáhání práva, aniž by bylo nutné v každém členském státě zřizovat nové orgány pro dohled. Navíc se zdá, že se v modelu navrženém Komisí kombinují různé úkoly způsobem, který je v rozporu s tradičním rozlišením mezi veřejnými orgány a soudy.

III. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2011) 896 final

Bod odůvodnění 14

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(14)

Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je vykládána odlišně v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli nepodléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Mělo by se přitom vycházetze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými zadavateli, sama o sobě nevylučuje uplatnění pravidel pro zadávání zakázek. Uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek by však nemělo zasahovat do svobody orgánů veřejné správy rozhodovat o tom, jak organizovat způsob výkonu jejich úkolů veřejné služby. Zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů by proto, budou-li splněny podmínky stanovené touto směrnici, měly být z uplatňování těchto pravidel vyjmuty. Tato směrnice by měla zajistit, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže. K narušení hospodářské soutěže by neměla vést ani účast veřejného zadavatele jako uchazeče v řízení na zadání veřejné zakázky.

(14)

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit, že různé formy spolupráce mezi veřejnými zadavateli nespadají do oblasti působnosti pravidel pro zadávání zakázek.

Pozměňovací návrh 2

COM(2011) 896 final

Bod odůvodnění 46

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(46)

Veřejní zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její předpokládanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

(46)

Veřejní zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

Odůvodnění

Posouzení nepředvídatelných okolností zmíněné v bodě odůvodnění nemůže zohlednit zdroje, jež mají veřejní zadavatelé k dispozici, ani jejich poměr k celkové předpokládané hodnotě projektu. Zdroje dostupné veřejným zadavatelům a jejich vyčíslení nespadají do oblasti působnosti Komise. Posouzení konečného výsledku zadávacího řízení by nemělo brát ohled na faktory týkající se organizace nebo zaměstnanců veřejného zadavatele. Veřejní zadavatelé na místní úrovni mohou své vlastní lidské zdroje a pracovní postupy určovat bez ohledu na to, jak by měli udělovat zakázky na veřejné služby. Tento mechanismus posouzení by měl být z bodů odůvodnění odstraněn, neboť je v rozporu s právními předpisy EU.

Pozměňovací návrh 3

COM(2011) 895 final

Článek 1

COM(2011) 896 final

Článek 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví pravidla týkající se postupů zadávání zakázek veřejnými zadavateli, pokud jde o veřejné zakázky i veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hodnota se odhaduje nejméně ve výši prahových hodnot stanovených v článku 4.

2. Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je nákup nebo jiné formy získávání stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli bez ohledu na to, zda stavební práce, dodávky nebo služby mají sloužit veřejnému účelu, či nikoli.

Ve smyslu této směrnice představuje soubor stavebních prací, dodávek a/nebo služeb, i když jsou zakoupeny prostřednictvím různých smluv, jednu zakázku ve smyslu této směrnice v případě, že smlouvy jsou součástí jednoho projektu.

Odůvodnění

Pořizování dodávek, služeb nebo stavebních prácí, které nemají sloužit veřejnému účelu, by nemělo být do směrnice o zadávání zakázek zahrnuto.

Základem zadávání zakázek by měla být jedna zakázka, ne jeden projekt, neboť součástí projektu mohou být i prvky, které nespadají do oblasti působnosti směrnice.

Pravidla pro vztahy mezi veřejnými zadavateli by se měla přesunout z článku 11 (COM(2011) 896) a z článku 21 (COM(2011) 895) do článku 1, jelikož nespadají do oblasti působnosti.

Judikatura Soudního dvora (věc C-107/98 Teckal) hovoří o většině činností, ne o 90 %. Je třeba vyvarovat se zužování judikatury.

Článek 11 (COM(2011) 896), resp. článek 21 (COM(2011) 895) se v důsledku navržených změn odstraňují.

Pozměňovací návrh 4

COM(2011) 896 final

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Prahové hodnoty

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná následujícím prahovým hodnotám nebo je vyšší:

(a)	5 000 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

(a)	5 000 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

(b)

130 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými orgány; pokud jsou veřejné zakázky na dodávky zadávány veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany, platí tato prahová hodnota pouze pro zakázky týkající se výrobků uvedených v příloze III;

(b)

(c)	200 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými zadavateli;

(c)	EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými zadavateli

(d)	500 000 EUR u veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVI.

Odůvodnění

Při současné prahové hodnotě pro zboží a služby, jež odpovídá zhruba 1,5 milionu dánských korun, přeshraniční obchod téměř neexistuje. V roce 2009 bylo jen 1,4 % uzavřených smluv přeshraničních. Doporučujeme prahovou hodnotu pro zboží a služby zvýšit a čl. 4 písm. d) vyškrtnout. Komise by při příštím vyjednávání dohody WTO přinejmenším měla vyhradit vysokou prioritu reálnému zvýšení prahové hodnoty pro veřejné zakázky. Vzhledem k mizivě nízkému podílu přeshraničních veřejných zakázek a s ohledem na administrativní náklady, jež regulační rámec znamená pro veřejné zadavatele a dodavatele, nemají takto nízké prahové hodnoty smysl.

Pozměňovací návrh 5

COM(2011) 895 final

Článek 19

COM(2011) 896 final

Článek 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

…

(c)	rozhodčích a smírčích služeb;

(c)	rozhodčích a smírčích služeb;

(d)	finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability;

(d)	finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability;

(e)	pracovních smluv;

(e)	pracovních smluv;

[…]

Odůvodnění

(c 1.)

Služby právního zastupování před soudem a jiné právní služby jsou úzce spojeny s právním systémem, který platí v daném státě, což zpravidla vylučuje přeshraniční rozměr. Vyžaduje to ostatně zvláštní vztah důvěry, který je při těchto službách navazován a který nelze objektivizovat v rámci zadávacího řízení.

(c 2.)

V oblasti zajištění národní bezpečnosti a civilní ochrany nesmějí mít určující význam kritéria hospodárnosti.

(d)

Vyloučení výlučných práv, které je stanoveno v článku 18 stávající směrnice 2004/18/ES a článcích 24 a 25 směrnice 2004/17/ES, by se mělo zachovat, stejně jako ustanovení o vyloučení operací veřejných zadavatelů, které mají za cíl získat peněžní prostředky či kapitál (stávající čl. 16 písm. d). V členských státech je těchto ustanovení zapotřebí.

(g)	Evropské smlouvy členským státům výslovně udělují právo převádět výlučná práva. Mělo by se to odrazit v předpisech o zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 6

COM(2011) 896 final

Článek 15

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR

Odůvodnění

Účelem navrhovaného doplnění je objasnit, že se na převádění úkolů a pravomocí nevztahují právní předpisy o zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh 7

COM(2011) 895 final

Článek 21

COM(2011) 896 final

Článek 11

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vztahy mezi orgány veřejné správy

1. Zakázka zadaná veřejným zadavatelem jiné právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a)	veřejný zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

(b)	alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem;

(c)	v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

2. Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané stejným veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá účast žádný soukromý subjekt.

3. Veřejný zadavatel, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může zadat zakázku bez použití této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli, pokud jsou splněny následující podmínky:

(a)	veřejní zadavatelé ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

(b)	alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmiž veřejnými zadavateli;

(c)	v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Pro účely písmene a) se má za to, že veřejní zadavatelé ovládají společně určitou právnickou osobu, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a)	rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů;

(b)	tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby,

(c)	ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které se neshodují se zájmy orgánů veřejné správy, které jsou k ní přidruženy;

(d)	ovládané právnické osobě neplyne z veřejných zakázek s těmito veřejnými zadavateli žádný zisk kromě úhrady skutečných nákladů.

4. Dohoda uzavřená mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli není považována za veřejnou zakázku ve smyslu čl. 2 bodu 6 této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a)	dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společný výkon úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

(b)	dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

(c)	zúčastnění veřejní zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

(d)	dohoda nezahrnuje jiné finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli než finanční převody odpovídající úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

(e)	v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

5. Neexistence soukromé účasti uvedená v odstavcích 1 až 4 se ověřuje při zadání zakázky nebo při uzavření dohody.

Výjimky stanovené v odstavcích 1 až 4 přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít probíhající zakázky soutěži prostřednictvím řádných zadávacích řízení.

Odůvodnění

V důsledku pozměňovacího návrhu 3 se odstraňuje článek 11, resp. článek 21.

Pozměňovací návrh 8

COM(2011) 895 final

Článek 31

COM(2011) 896 final

Článek 17

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Vyhrazené zakázky	Vyhrazené zakázky
Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.	Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.
Výzva k účasti v soutěži odkazuje na toto ustanovení.	Výzva k účasti v soutěži odkazuje na toto ustanovení.

Odůvodnění

Toto ustanovení je nové, a zejména protože je rozsáhlejší než stávající článek 19, je třeba definovat, které skupiny zahrnuje.

Pozměňovací návrh 9

COM(2011) 895 final

Článek 34

COM(2011) 896 final

Čl. 19 odst. 7

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy zajistí, aby nejpozději do dvou let po datu uvedeném v čl. 92 odst. 1 byla všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.	Členské státy , aby všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se podmínky veřejných zadavatelů, zejména na místní úrovni, a dodavatelů v různých odvětvích velmi liší, je rozumnější, aby se členské státy aktivně připravovaly na elektronické zadávání zakázek, než s malým předstihem stanovit požadavek v tomto směru.

Pozměňovací návrh 10

COM(2011) 896 final

Článek 24

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Volba řízení

1. Při zadávání veřejné zakázky uplatňují veřejní zadavatelé vnitrostátní postupy upravené tak, aby byly v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla zveřejněna výzva k účasti v soutěži, aniž je dotčen článek 30.

Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené nebo omezené řízení, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené omezené řízení, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy stanov, že veřejní zadavatelé mohou použít inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

Mohou rovněž stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít výběrové řízení s vyjednáváním nebo soutěžní dialog v následujících případech:

(a)	pokud jde o stavební práce, kde je předmětem smlouvy jak projekt, tak provedení stavby ve smyslu čl. 2 bodu 8, nebo kde je ke stanovení právního nebo finančního rámce projektu potřeba vyjednávání;

(b)	pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, jsou-li stavební práce vykonávány výlučně pro účely výzkumu, inovace, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosáhnout ziskovosti nebo návratnosti nákladů na výzkum a vývoj;

(c)	pokud jde o služby a dodávky, u nichž nelze technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normy, evropská technická schválení, společné technické specifikace nebo technické reference ve smyslu bodů 2 až 5 přílohy VIII;

(d)	v případě nestandardních nebo nepřijatelných nabídek ve smyslu čl. 30 odst. 2 písm. a) v odpověď na otevřené nebo omezené řízení;

(e)	jestliže nemůže být zakázka z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy nebo složitosti stavebních prací, dodávek či služeb nebo z rizik s nimi spojených zadána bez předchozího vyjednávání.

Členské státy mohou rozhodnout, že výběrové řízení s vyjednáváním, soutěžní dialog ani inovační partnerství do svého vnitrostátního práva neprovedou.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že řízení s vyjednáváním musí v klasickém sektoru probíhat za stejných podmínek jako v sektoru veřejných služeb. To se týká také soutěžního dialogu. Neexistuje žádný důvod se domnívat, že by zadavatelé v klasickém sektoru byli méně způsobilí k takovému řízení než subjekty v sektoru veřejných služeb. O typu použitého řízení rozhodne veřejný zadavatel na základě konkrétní zakázky.

Je také důležité jasně stanovit, že to, jaké řízení je v daném případě nejvhodnější, určuje veřejný zadavatel, nikoliv EU. EU a členský stát musí veřejným zadavatelům umožnit používat všechna řízení. V opačném případě by v každém členském státě existovala jiná pravidla, byla by narušena hospodářská soutěž a nebyly by zaručeny rovné podmínky.

Pozměňovací návrh 11

COM(2011) 896 final

Čl. 30 odst. 2 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)

jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a že Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu pro dohled jmenovanému podle článku 84 je na jejich žádost zaslána zpráva;

(a)	jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

Odůvodnění

Spolu s článkem 84 (zřízení nového vnitrostátního orgánu pro dohled) přináší tato povinnost zasílat zprávy zbytečnou administrativní zátěž. V zájmu zjednodušení a zvýšení pružnosti právních předpisů EU týkajících se zadávání veřejných zakázek je nezbytné zabránit vzniku nové administrativní zátěže. Proto je nutné tuto pasáž vyškrtnout.

Pozměňovací návrh 12

COM(2011) 895 final

Čl. 44 písm. d) (i) a e)

COM(2011) 896 final

Čl. 30 odst. 2 písm. c) (i) a d)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

c)	jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

c)	jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

i)	neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů,

i)	neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů,

[…]

pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené vyšší mocí, a proto nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním; okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.

d)	pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené , a proto nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním; okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.

Odůvodnění

Článek by se měl doplnit o právní důvody, aby se pokryla mj. situace, kdy veřejný zadavatel potřebuje provést na určitém místě stavbu, např. školy, a vlastník pozemku souhlasí s jeho prodejem pouze za podmínky, že bude moci stavbu provést.

Vyšší moc znamená zpřísnění oproti stávajícímu znění směrnice 2004/18/ES (čl. 31 písm. c)). Mělo by se použít stávají znění. Mělo by být možné použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění pro zajištění dodávek a služeb, které je veřejný zadavatel povinen poskytnout na základě jiných právních předpisů, tj. např. stravování pro domovy důchodců nebo srdeční chlopně pro nemocnice, v době, kdy u soudu probíhá přezkumné řízení v souvislosti se zadáváním zakázky.

Pozměňovací návrh 13

COM(2011) 895 final

Článek 45

COM(2011) 896 final

Článek 31

Rámcové dohody

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.	1. Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.
Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.	Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.
Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.
2. Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.	2. Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.
Tyto postupy lze použít pouze mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou k tomuto účelu jasně označeni ve výzvě k účasti v soutěži nebo výzvě k potvrzení zájmu, a těmi hospodářskými subjekty, které byly původně stranami rámcové dohody. Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.	Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.
Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že rámcové dohody by měly být v zásadě upraveny tak, jak tomu je ve stávající směrnici 2004/17/ES. Není tedy žádný důvod k tomu, aby se např. upravovala doby platnosti tohoto typu dohody, když se neupravuje u jiných typů smluv. Podobně jako u dynamických nákupních systémů by mělo být možné přijmout během doby platnosti dohody nové hospodářské subjekty, neboť z toho má prospěch jak kupující, tak prodávající. Poslední odstavec je zbytečný, jelikož vyplývá ze zásad.

Pozměňovací návrh 14

COM(2011) 895 final

Čl. 45 odst. 4

COM(2011) 896 final

Čl. 31 odst. 4

Rámcové dohody

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4. Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit jedním z následujících dvou způsobů:

4. Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit následující způsob:

(a)

podle podmínek rámcové dohody, aniž by bylo znovu vyhlašováno zadávací řízení, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který z hospodářských subjektů, jež jsou stranou rámcové dohody, je poskytne; posledně uvedené podmínky jsou uvedeny v zadávací dokumentaci;

(a)	stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek ;

(b)	pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

(b)	pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

Odůvodnění

Směrnice nijak nevyjasňuje používání rámcových dohod. To platí zejména pro používání přímého zadávání zakázek a novou výzvu k účasti v soutěži resp. volbu mezi nimi. Má-li být používání flexibilní, mělo by být možné používat jejich kombinaci, aby se v případě menšího počtu objednávek mohlo přímo odkázat na dané podmínky, zatímco u velkých objednávek na základě týchž rámcových dohod bude možné podat novou výzvu k účasti v soutěži.

Pozměňovací návrh 15

COM(2011) 896 final

Článek 37

Příležitostné společné zadávání zakázek

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Jeden nebo více veřejných zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.	1. Jeden nebo více veřejných zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.
2. Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden veřejný zadavatel, nese tento veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.	2. Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden veřejný zadavatel, nese tento veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.
Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný veřejný zadavatel, odpovídají jednotliví veřejní zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.	Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný veřejný zadavatel, odpovídají jednotliví veřejní zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.

Odůvodnění

Účelem doplnění je zajistit, aby společné zadávání zakázek nebylo zbytečně komplikováno. Pro příležitostnou spolupráci by mělo platit totéž, co platí pro ústřední nákupní subjekty, viz čl. 35 odst. 5.

Pozměňovací návrh 16

COM(2011) 895 final

Článek 54

COM(2011) 896 final

Článek 40

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.	1. Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.
Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na jinou fázi jejich životního cyklu, jež jsou uvedeny v čl. 2 bodu 22.	Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na jinou fázi jejich životního cyklu, jež jsou uvedeny v čl. 2 bodu 22.
Technické specifikace rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.	Technické specifikace rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.
U zakázek, jejichž předmět je určen k použití osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky veřejného zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.
Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.	Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

Odůvodnění

Navržený text je vzhledem k velkým rozdílům, které mezi zakázkami existují, příliš podrobný. Tento typ ustanovení se navíc často vyskytuje ve vnitrostátních stavebních zákonech. Mělo by se zachovat znění čl. 23 odst. 1 stávající směrnice 2004/18/ES a čl. 34 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

Pozměňovací návrh 17

COM(2011) 896 final

Článek 44

Rozdělení zakázek na části

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Veřejné zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí. U zakázek, jejichž hodnota určená podle článku 5 se rovná prahové hodnotě stanovené v článku 4 nebo je vyšší, avšak není nižší než 500 000 EUR, a u nichž veřejný zadavatel nepovažuje jejich rozdělení na části za vhodné, poskytne v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu konkrétní objasnění svých důvodů.	1. Veřejné zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí.
Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, zda jsou nabídky omezeny pouze na jednu nebo několik částí.

Odůvodnění

Toto ustanovení způsobuje veřejným zadavatelům zbytečnou administrativní zátěž, a mělo by se tedy odstranit.

Pozměňovací návrh 18

COM(2011) 896 final

Čl. 54 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že nezadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku, pokud došli k závěru, že nabídka nesplňuje, alespoň rovnocenným způsobem, povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

Odůvodnění

Uchazeči musí plnit nejen povinnosti stanovené právními předpisy EU, ale také povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy.

Pozměňovací návrh 19

COM(2011) 896 final

Čl. 55 odst. 3 třetí pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby bylo možné použít důvod pro vyloučení uvedený v prvním pododstavci písm. d), stanoví veřejní zadavatelé metodu hodnocení výkonu při plnění zakázek, která je založena na objektivních a měřitelných kritériích a je používána systematickým, konzistentním a transparentním způsobem. O každém hodnocení výkonu je příslušný hospodářský subjekt informován a je mu poskytnuta možnost vznést vůči zjištěním námitky a získat soudní ochranu.

Odůvodnění

Objasnění uvedené v čl. 55 odst. 3 posledním pododstavci je nesrozumitelné a nese s sebou tudíž menší právní jistotu, která by vyústila ve větší počet žalob. Kromě toho stanoví nové povinnosti pro veřejné zadavatele, které je třeba vyškrtnout, aby se zamezilo dodatečné administrativní zátěži.

Pozměňovací návrh 20

COM(2011) 895 final

Článek 76

COM(2011) 896 final

Článek 66

Kritéria pro zadání zakázky

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z jednoho z následujících kritérií:

(a)	hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

(a)	hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

(b)	nejnižší náklady.

(b)	nejnižší .

Náklady mohou být podle volby veřejného zadavatele posouzeny pouze na základě ceny, nebo na základě nákladové efektivnosti, např. podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu za podmínek stanovených v článku 67.

2. Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky. Tato kritéria budou kromě ceny nebo nákladů uvedených v odst. 1 písm. b) zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako je:

2. Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky. Tato kritéria budou kromě ceny zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako je:

(a)	kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru;

(a)	kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru ;

(b)

u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací může být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita;

(b)

(c)	poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení;

(c)	poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení;

(d)

konkrétní postup výroby či poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodě 22, pokud jsou tato kritéria stanovena v souladu s odstavcem 4 a týkají se faktorů, které přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb.

(d)

Odůvodnění

Je dobré, že si veřejný zadavatel může zvolit mezi hospodářsky nejvýhodnější nabídkou a nejnižšími náklady. Měl by se však zachovat pojem uvedený ve stávající směrnici, tj. nejnižší cena, neboť nejnižší náklady znamenají, že by se mělo počítat s něčím jiným než cenou, protože náklady jsou širší pojem než cena. Kritérium, které by se mělo použít, pokud se mají započítat jiné parametry, např. náklady životního cyklu, je hospodářsky nejvýhodnější nabídka.

V určitých případech udává veřejný zadavatel cenu, kterou hodlá zaplatit, již v zadávací dokumentaci. Musí být zcela jasné, že je to možné.

Smyslem zahrnutí kritéria krátkých řetězců je nabídnout zadávajícím subjektům přidanou hodnotu u jistých produktů a služeb. Tato přidaná hodnota spočívá v tom, že se produkty a služby mohou prostřednictvím krátkých řetězců dostat rychleji k nákupním subjektům a lze rychleji a pružněji reagovat na jejich potřeby. Kromě toho je možné díky tomuto kritériu také důsledněji zlepšovat stav životního prostředí (kratší přepravní cesty a skladovací doba, méně emisí), což nakonec prospěje jak nákupním subjektům, tak občanům. Nákupní subjekty by tedy měly možnost stanovit ve svých kritériích pro zadání zakázky takové parametry, které v rámci určitých kategorií dosáhnou širší nabídky konkrétního hospodářského subjektu, jež může ještě lépe uspokojit potřeby veřejné zakázky.

Mělo by být taktéž výslovně možné zohlednit sociální kritéria, tj. např. že budou uděleny body navíc za podnikovou politiku rovných příležitostí pro zaměstnance a za zaměstnání většího počtu nezaměstnaných.

Pozměňovací návrh 21

COM(2011) 896 final

Čl. 66 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Členské státy mohou stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno na hospodářsky nejvýhodnější nabídce, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2.

Odůvodnění

Cílem této modernizace je dát veřejným zadavatelům a uchazečům co největší flexibilitu. Veřejní zadavatelé musejí mít tedy možnost sami rozhodnout, zda zakázku zadají podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky nebo nabídky s nejnižší cenou. Členské státy by zde neměly předvídat potřeby místních orgánů. Pokud by se o přidělování zakázek již nerozhodovalo podle nejnižší ceny, výrazně by se tím navíc snížily šance malých podniků uspět v těchto řízeních. Z tohoto důvodu je třeba vyškrtnout čl. 66 odst. 3.

Pozměňovací návrh 22

COM(2011) 895 final

Čl. 76 odst. 4

COM(2011) 896 final

Čl. 66 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4. Kritéria pro zadání zakázky neponechávají veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru. Zajišťují možnost účinné hospodářské soutěže a jsou doprovázena požadavky, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči. Veřejní zadavatelé na základě informací a dokladů poskytnutých uchazeči účinným způsobem ověří, zda nabídky splňují kritéria pro zadání zakázky.

Odůvodnění

Toto ustanovení je zbytečné, jelikož nepřináší nic nového, a mělo by se tedy vyškrtnout. Jeho obsah již pokrývají obecné zásady.

Pozměňovací návrh 23

COM(2011) 896 final

Čl. 73 písm. (a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(a)	výjimky stanovené v článku 11 přestanou platit v důsledku účasti soukromého subjektu v právnické osobě, jíž byla zadána zakázka podle čl. 11 odst. 4;

Odůvodnění

Tato změna textu Komise vyplývá z vyškrtnutí čl. 11 odst. 5 v COM(2011) 896 final a čl. 21 odst. 5 v COM(2011) 895 final (v souladu s pozměňovacím návrhem 7). Tuto okolnost již po zadání zakázky nelze zohlednit.

Pozměňovací návrh 24

COM(2011) 895 final

Článek 77

COM(2011) 896 final

Článek 67

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
3. V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu v rámci právního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci v rámci odvětvových právních předpisů, se tato společná metodika použije, pokud je zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto v kritériích pro zadání zakázky uvedených v čl. 76 odst. 1.
Seznam těchto právních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze XV. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98 za účelem aktualizace tohoto seznamu, pokud se na základě přijetí nových právních předpisů, zrušení či změny takových právních předpisů takové změny ukážou jako nezbytné.

Odůvodnění

Výbor regionů podporuje cíle strategie Evropa 2020 a uznává hodnotu udržitelného a sociálně odpovědného postupu zadávání zakázek, který podporuje inovace. Je rovněž pozitivní, že Komise vyzývá veřejné zadavatele, aby brali v úvahu náklady životního cyklu. V této oblasti sice probíhá rozsáhlá činnost, zbývá však ještě učinit mnoho. Výbor se domnívá, že za daných okolností je povinnost používat v tomto případě metody EU přehnaná.

Pozměňovací návrh 25

COM(2011) 895 final

Článek 79

COM(2011) 896 final

Článek 69

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Veřejní zadavatelé požadují od hospodářských subjektů vysvětlení účtovaných cen či nákladů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

(a)	účtovaná cena či náklady jsou o více než 50 % nižší než průměrná cena či náklady ostatních nabídek;

(b)	účtovaná cena či náklady jsou o více než 20 % nižší než cena nebo náklady druhé nejnižší nabídky,

(c)	bylo předloženo alespoň pět nabídek.

2. Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, veřejní zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, veřejní zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

3. Vysvětlení uvedená v odstavcích 1 a 2 se mohou týkat zejména:

(a)	ekonomických aspektů konstrukční metody, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb;

(b)	zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

(c)	originality stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

(d)

souladu, alespoň rovnocenným způsobem, s povinnostmi stanovenými právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI, nebo případně dalšími ustanoveními zajišťujícími rovnocennou úroveň ochrany;

(e)	možnosti uchazeče získat státní podporu.

4. Veřejný zadavatel ověří poskytnuté informace konzultací s uchazečem. Zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že poskytnutý důkaz neodůvodňuje nízkou úroveň účtovaných cen či nákladů, přičemž přihlédne k faktorům uvedeným v odstavci 3.

Veřejný zadavatel zamítne nabídku, pokud došel k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

5. Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy. Pokud veřejný zadavatel zamítne nabídku za těchto okolností, informuje o tom Komisi.

6. Členské státy na základě žádosti zpřístupní v souladu s článkem 88 ostatním členským státům jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 3.

Odůvodnění

Co se týče mimořádně nízkých nabídek, dává Výbor regionů přednost znění článku 55 stávající směrnice 2004/18/ES, neboť navržený text způsobuje jak veřejným zadavatelům, tak dodavatelům administrativní zátěž. Navržený text dále omezuje svobodu jednání veřejných zadavatelů v této oblasti, což není vhodné.

Pozměňovací návrh 26

COM(2011) 895 final

Článek 81

COM(2011) 896 final

Článek 71

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. V zadávací dokumentaci může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, jakou část zakázky případně zamýšlejí zadat třetím osobám a všechny navrhované subdodavatele.
2. Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to podmínky zakázky umožňují, veřejný zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých hlavnímu dodavateli. V takovém případě členské státy zavedou příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám. Ustanovení týkající se tohoto způsobu plateb se uvádějí v zadávací dokumentaci.
3. Odstavci 1 až 2 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

Odůvodnění

Vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem spadá do právních předpisů týkajících se hospodářské soutěže a do vnitrostátního smluvního práva a tato směrnice by ho neměla měnit.

Navíc toto ustanovení způsobuje zmatek v právních předpisech, jelikož subdodavatel, jenž za úplatu vykonává práci pro veřejného zadavatele, se stává dodavatelem, a ne subdodavatelem. Ustanovení mohou kromě toho bránit veřejným zadavatelům v pozastavení platby do té doby, než bude práce na základě smlouvy vykonána.

Pozměňovací návrh 27

COM(2011) 895 final

Článek 82

COM(2011) 896 final

Článek 72

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Podstatná změna ve veřejné zakázce v průběhu jejího trvání se pro účely této směrnice považuje za nové zadání a vyžaduje nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.

2. Změna zakázky během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud činí novou zakázku podstatně odlišnou od původně zadané zakázky. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

(a)	změna zavádí podmínky, které kdyby byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily výběr jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo by umožnily zadání zakázky jinému uchazeči;

(b)	změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy zakázky ve prospěch dodavatele;

(c)	změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky s tím důsledkem, že zakázka zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce, které v ní původně nebyly zahrnuty.

3. Nahrazení smluvního partnera se považuje za podstatnou změnu ve smyslu odstavce 1.

První pododstavec se však nevztahuje na případ, kdy postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace nebo platební neschopnosti částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, za předpokladu, že s sebou tento krok nepřináší další podstatné změny zakázky a jeho cílem není obejít ustanovení této směrnice.

4. Pokud lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nebude se považovat za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud její hodnota nepřekročí prahové hodnoty uvedené v článku 12 a pohybuje se pod 5 % ceny původní zakázky, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu zakázky. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude základem pro posouzení hodnoty kumulativní hodnota těchto po sobě jdoucích změn.

5. Změny zakázky se nepovažují za podstatné ve smyslu odstavce 1, pokud byly stanoveny v zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách a opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky.

6. Odchylně od odstavce 1 nevyžaduje podstatná změna nové zadávací řízení, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a)	potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý veřejný zadavatel nemohl předvídat;

(b)	změna nemění celkovou povahu zakázky;

(c)	cenový nárůst není vyšší než 50 % hodnoty původní zakázky.

Veřejní zadavatelé zveřejní oznámení o takových změnách v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze VI části G a musí být zveřejněna v souladu s článkem 49.

7. Veřejní zadavatelé neprovádí změny zakázky v následujících případech:

(a)	pokud by účelem změny bylo odstranění nedostatků při plnění zakázky dodavatelem nebo jejich následků, kterého může být dosaženo prostřednictvím prosazování smluvních závazků;

(b)	pokud by účelem změny byla kompenzace rizika zvýšení cen, proti kterému se dodavatel zajistil.

Odůvodnění

Stávající směrnice obsahují pravidla pro postup zadávání zakázek. Neobsahují žádná ustanovení týkající se změny zakázek v době jejich trvání a ani nové směrnice by taková ustanovení neměly obsahovat, neboť tato ustanovení způsobují veřejným zadavatelům novou zbytečnou administrativní zátěž a snižují flexibilitu. Pokud chce Komise informovat o judikatuře v této oblasti, je interpretační sdělení lepším způsobem.

Pozměňovací návrh 28

COM(2011) 896 final

Článek 83

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
V souladu se směrnicí Rady 89/665/EHS členské státy zajistí řádné uplatňování této směrnice prostřednictvím účinných, dostupných a transparentních mechanismů doplňujících již existující systém přezkoumávání rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli.

Odůvodnění

Je zbytečné poukazovat ve směrnici na to, že by tato směrnice měla být řádně uplatňována. Existující systémy přezkoumávání rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli jsou postačující. V zájmu zjednodušení a zvýšení pružnosti by se neměly vytvářet žádné zbytečné nové mechanismy.

Pozměňovací návrh 29

COM(2011) 895 v final

Článek 93

COM(2011) 896 final

Článek 84

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Veřejný dohled

1. Členské státy jmenují jediný nezávislý orgán zodpovědný za dohled nad prováděním a jeho koordinaci (dále jen „orgán dohledu“). Členské státy o tomto jmenování informují Komisi.

Dohled se vztahuje na všechny veřejné zadavatele.

2. Příslušné orgány zapojené do provádění jsou uspořádány tak, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Systém veřejného dohledu je průhledný. Za tímto účelem jsou všechny dokumenty obsahující pokyny a stanoviska a výroční zprávy, které dokládají provádění a uplatňování pravidel stanovených v této směrnici, zveřejňovány.

Výroční zpráva obsahuje následující údaje:

(a)	míru úspěšnosti malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek; jestliže je tento údaj nižší než 50 % z hlediska hodnoty zakázek zadaných malým a středním podnikům, obsahuje zpráva analýzu důvodů této skutečnosti;

(b)	celkový přehled o provádění udržitelné politiky zadávání veřejných zakázek, včetně zadávacích řízení, která zohledňují kritéria spojená s ochranou životního prostředí, se sociálním začleněním, včetně přístupnosti pro osoby s postižením, nebo s podporou inovací;

(c)	informace o dohledu a krocích učiněných v návaznosti na porušení pravidel pro zadávání zakázek, jež mají dopad na rozpočet Unie, v souladu s odstavci 3 až 5 tohoto článku;

(d)	shromážděné údaje o oznámených případech podvodů, korupce, střetů zájmů a dalších vážných porušení pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně porušení týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie.

3. Orgán dohledu zodpovídá za následující úkoly:

(a)	sledování uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a s tím souvisejících postupů veřejných zadavatelů a zejména ústředních nákupních subjektů;

(b)	poskytování právního poradenství veřejným zadavatelům ohledně výkladu pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek a uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ve specifických případech;

(c)

vydávání stanovisek z vlastního podnětu a pokynů k otázkám obecného zájmu souvisejícím s výkladem a uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, k opakujícím se otázkám a k systémovým problémům souvisejícím s uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, ve světle ustanovení této směrnice a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie;

(d)	vytvoření a uplatňování ucelených systémů varování umožňujících reakci k zabránění, odhalení a řádnému oznamování případů podvodu, korupce, střetů zájmu a jiných vážných porušení pravidel;

(e)	upozorňování příslušných vnitrostátních orgánů, včetně kontrolních orgánů, na konkrétní zjištěná porušení pravidel a na systémové problémy;

(f)

prověřování stížností občanů a podniků na uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek v konkrétních případech a poskytování analýz příslušným veřejným zadavatelům, jejichž povinností je zohlednit tyto analýzy ve svých rozhodnutích, nebo v případě, kdy se analýzami neřídí, vysvětlit důvody, proč na ně neberou zřetel;

(g)

sledování rozhodnutí vnitrostátních soudů a orgánů podle usnesení Soudního dvora Evropské unie na základě článku 267 Smlouvy nebo zjištění Evropského účetního dvora o porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s projekty spolufinancovanými Unií; orgán dohledu oznamuje Evropskému úřadu pro boj proti podvodům porušení unijních postupů zadávání zakázek v případech, které se týkají zakázek přímo nebo nepřímo financovaných Evropskou unií.

Úkoly uvedené pod písmenem e) se nedotýkají výkonu práva na odvolání podle vnitrostátního práva nebo systému zavedeného na základě směrnice 89/665/EHS.

Členské státy udělí orgánu dohledu pravomoc převzít příslušnost podle vnitrostátního práva za účelem přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů, pokud v průběhu vlastního sledování a právního poradenství zjistil porušení pravidel.

4. Aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody zavedené Komisí v oblasti komunikace a kontaktů s členskými státy, působí orgán dohledu jako zvláštní kontaktní místo pro Komisi při sledování uplatňování práva Unie a plnění rozpočtu Unie na základě článku 17 Smlouvy o Evropské unii a článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie. Informuje Komisi o každém porušení této směrnice v zadávacích řízeních na zakázky, které jsou přímo nebo nepřímo financovány Unií.

Komise může orgán dohledu pověřit především řešením jednotlivých případů, kdy ještě není uzavřena smlouva nebo lze ještě provést přezkum. Může také orgán dohledu pověřit sledováním, které je nezbytné k zajištění provedení opatření, k nimž se členské státy zavázaly, aby napravily porušení pravidel a zásad Unie pro zadávání veřejných zakázek zjištěné Komisí.

Komise může od orgánu dohledu žádat, aby analyzoval údajná porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek týkající se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie. Komise může orgán dohledu pověřit, aby sledoval vývoj jistých případů a zajistil, aby příslušné vnitrostátní orgány, které budou povinny jednat dle jeho instrukcí, vyvodily z porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek, jež se týkají spolufinancovaných projektů, odpovídající důsledky.

5. Šetření a vymáhání, které provádí orgán dohledu, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí veřejných zadavatelů jsou v souladu s touto směrnicí a zásadami Smlouvy, nenahrazují ani neovlivňují institucionální úlohu Komise jako strážkyně Smlouvy. Jestliže Komise rozhodne o svěření konkrétního případu podle odstavce 4, ponechá si zároveň právo zasáhnout v souladu s pravomocemi, které jí byly svěřeny Smlouvou.

6. Veřejní zadavatelé předají vnitrostátnímu orgánu dohledu úplné znění všech uzavřených smluv na zakázky s hodnotou větší nebo rovnou

(a)	1 000 000 EUR v případě veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby;

(b)	10 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.

7. Aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu k informacím, a v souladu s vnitrostátními právním předpisy a právními předpisy EU o ochraně údajů poskytne orgán dohledu na základě písemné žádosti bezplatný, neomezený a plný přímý přístup k uzavřeným smlouvám o zakázkách uvedeným v odstavci 6. Přístup k některým částem smluv může být odmítnut, pokud by jejich zveřejnění bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo pokud by bylo na újmu spravedlivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Přístup k částem, které lze zveřejnit, bude poskytnut v přiměřené lhůtě, nejpozději však 45 dnů od data žádosti.

Žadatel, který podává žádost o přístup ke smlouvě, nemusí prokazovat přímý ani nepřímý zájem v souvislosti s danou smlouvou. Příjemci informace by mělo být povoleno tyto informace zveřejnit.

8. Přehled všech činností prováděných orgánem dohledu v souladu s odstavci 1 až 7 je obsažen ve výroční zprávě uvedené v odstavci 2.

Odůvodnění

Požadavek na zřízení vnitrostátních orgánů dohledu a na předkládání smluv těmto orgánům je zjevně v rozporu se zásadou subsidiarity. Organizace vnitrostátní veřejné správy je v pravomoci členských států. Vnitrostátní kontrola dodržování pravidel zadávání zakázek je úkolem vnitrostátních soudů, orgánů dohledu a auditu. Daná pravidla navíc vytvářejí novou administrativní zátěž pro veřejné zadavatele.

Pozměňovací návrh 30

COM(2011) 896 final

Čl. 85 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro každou smlouvu nebo rámcovou dohodu a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém, vypracují veřejní zadavatelé písemnou zprávu, která zahrnuje nejméně tyto informace:

(a)	název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému;

(b)	jména úspěšných zájemců nebo uchazečů a důvody pro jejich výběr;

(c)	jména odmítnutých zájemců nebo uchazečů a důvody jejich odmítnutí;

(d)	důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány mimořádně nízké;

(e)	jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám;

(f)	u vyjednávacích řízení bez předchozího zveřejnění okolnosti uvedené v článku 30, které odůvodňují použití tohoto řízení;

(g)	je-li to nutné, důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému;

(h)	případně zjištěné střety zájmů a následně přijatá opatření.

Odůvodnění

Povinnosti týkající se dokumentace, které jsou v tomto článku stanoveny, neúměrně zatěžují místní orgány a kromě toho jsou irelevantní. Cílem této reformy je právě odstranění zbytečných povinností v této oblasti, a ne vytváření nové administrativní zátěže.

Pozměňovací návrh 31

COM(2011) 896 final

Článek 85, poslední dva pododstavce

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních
Veřejní zadavatelé dokumentují pokrok ve všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem dokumentují všechny fáze zadávacího řízení, včetně veškeré komunikace s hospodářskými subjekty a interních úvah, přípravy nabídek, případného dialogu nebo vyjednávání, výběru a zadání zakázek.
Zpráva nebo její hlavní prvky musejí být na žádost sděleny Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že je třeba upřednostnit systém podávání zpráv uvedený ve stávajícím článku 43 směrnice 2004/18/ES před navrženým systémem, aby se veřejným zadavatelům usnadnila administrativní činnost.

Pozměňovací návrh 32

COM(2011) 895 final

Článek 95

COM(2011) 896 final

Článek 86

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Podávání zpráv členskými státy a seznamy veřejných zadavatelů

1. Orgány zřízené nebo jmenované v souladu s článkem 84 předkládají Komisi za každý rok do 31. října následujícího roku prováděcí a statistickou zprávu vypracovanou podle standardního formuláře.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

(a)

kompletní a aktuální seznam všech orgánů ústřední státní správy, veřejných zadavatelů na nižší správní úrovni a veřejnoprávních subjektů včetně zadavatelů na nižší správní úrovni a sdružení veřejných zadavatelů zadávajících veřejné zakázky nebo uzavírajících rámcové dohody, který uvádí jedinečné identifikační číslo každého zadavatele, pokud je takové číslo stanoveno vnitrostátními právními předpisy; seznam je uspořádán podle typu zadavatele;

(b)	kompletní a aktuální seznam všech ústředních nákupních subjektů;

(c)	pro všechny zakázky překračující prahové hodnoty stanovené v článku 4 této směrnice;

(i)	počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele, řízení a stavebních prací, dodávek a služeb podle rozdělení v nomenklatuře CPV;

(ii)	pokud byly zakázky zadány v rámci vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění, jsou údaje uvedené v bodě i) uvedeny také v členění podle okolností uvedených v článku 30 a uvádějí počet a hodnotu zadaných zakázek podle členského státu a třetí země úspěšného dodavatele;

(d)	pro všechny zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahových hodnot stanovených v článku 4 této směrnice, avšak spadaly by do její působnosti, pokud by jejich hodnota prahovou hodnotu překračovala, počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem změny přílohy I, resp. aktualizace seznamu veřejných zadavatelů na základě oznámení členských států, pokud se takové změny ukážou nezbytné pro správnou identifikaci veřejných zadavatelů.

Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznam veřejnoprávních subjektů obdržený podle odst. 2 písm. a) v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Členské státy zpřístupní Komisi informace o svém institucionálním uspořádání souvisejícím s prováděním, sledováním a vymáháním této směrnice, jakož i o vnitrostátních aktivitách v oblasti poskytování vedení nebo pomoci při provádění pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek nebo iniciativách, které jsou reakcí na problémy, jež je nutno při provádění těchto pravidel řešit.

5. Komise stanoví standardní formulář pro vypracování roční prováděcí a statistické zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

Odůvodnění

Toto navržené ustanovení by se mělo vyškrtnout. Způsobuje totiž ohromnou administrativní práci jak pro orgán, který všechny tyto úkoly shromažďuje, tak pro veřejné zadavatele, kteří je zadávají.

Pozměňovací návrh 33

COM(2011) 895 final

Článek 96

COM(2011) 896 final

Článek 87

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Podpora veřejným zadavatelům a podnikům
1. Za účelem poskytování právního a ekonomického poradenství, vedení a podpory veřejným zadavatelům při přípravě a provádění zadávacích řízení členské státy zajistí systémy technické podpory. Členské státy rovněž zajistí, aby se každému veřejnému zadavateli dostalo v jednotlivých otázkách kvalifikované podpory a poradenství.
2. S cílem zlepšit přístup hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, k zadávání veřejných zakázek a usnadnit správné chápání ustanovení této směrnice členské státy zajistí možnost získání vhodné podpory, včetně podpory prostřednictvím elektronických prostředků nebo za použití stávajících sítí určených na podporu podnikům.
3. Hospodářské subjekty, které mají v úmyslu zúčastnit se zadávacího řízení v jiném členském státě, musí mít k dispozici zvláštní administrativní podporu. Podpora by se měla týkat alespoň správních požadavků v dotyčném členském státě a případných povinností souvisejících s elektronickým zadáváním zakázek.
Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty, které o to mají zájem, měly snadný přístup k příslušným informacím o povinnostech spojených s daněmi, s ochranou životního prostředí, a s povinnostmi vyplývajícími ze sociálního a pracovního práva, které jsou platné v členském státě, v regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které se po dobu plnění smlouvy vztahují na stavební práce prováděné na místě nebo na poskytované služby.
4. Členské státy mohou pro účely odstavců 1, 2 a 3 jmenovat jediný orgán nebo několik orgánů nebo správních struktur. Zajistí mezi nimi řádnou koordinaci.

Odůvodnění

Organizace činností, jimiž se podporuje zadávání zakázek, na státní úrovni je záležitostí členských států, a článek by se tedy měl vyškrtnout. Potřeba pomoci s pochopením pravidel zadávání zakázek by pravděpodobně klesla, kdyby byly předpisy jednodušší.

Pozměňovací návrh 34

COM(2011) 896 final

Čl. 88 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům, orgánům dohledu a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst. Orgány dohledu jsou pověřeny koordinací těchto kontaktních míst.	Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst.

Odůvodnění

Článek 88 by měl být zachován, ale beze zmínky o nových orgánech dohledu. Cílem této reformy je právě odstranění zbytečných povinností v oblasti dokumentace, a ne vytváření nové administrativní zátěže.

V Bruselu dne 9. října 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO