27.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 225/114

—

poukazuje na to, že přehnané tematické zaměření omezuje strategické volby, a požaduje větší flexibilitu v zájmu dalšího zvyšování konkurenceschopnosti regionů;

—

vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a regiony zpružnila případ od případu obsah a rozsah jednotlivých investičních priorit;

—

vítá předložení společných ukazatelů, ale je si vědom nezbytného dalšího vylepšení;

—

zastává názor, že prostředky z EFRR musí být flexibilní a musí být možné je čerpat bez upřednostňování či diskriminace určitých typů oblastí a se zohledněním všech typů venkovských, příměstských a funkčních oblastí;

—

navrhuje zajistit lepší provázanost Horizontu 2020 a strukturálních fondů zřízením styčných ploch a propojením obou programů;

—

zdůrazňuje, že seznam měst, v nichž mají být realizována opatření pro udržitelný rozvoj měst, by měl být orientační a měl by být vypracován v partnerství s místními a regionálními orgány na základě výběrových řízení. Regiony musí mít možnost poskytovat podporu flexibilně podle potřeb regionů a obcí;

—

poukazuje na skutečnost, že podíl prostředků z EFRR na podporu udržitelného rozvoje měst a místního rozvoje obecně by měl vzejít z plánování operačních programů;

—

vyzdvihuje aktivity programu URBACT, a žádá proto, aby Evropská komise odůvodnila přidanou hodnotu navrhované platformy pro rozvoj měst;

—

v zájmu intenzivnějšího politického dialogu o koncepcích rozvoje měst a spolupráce městských a venkovských oblastí v Evropě nabízí Evropské komisi společná opatření;

—

žádá, aby byly v operačních programech zohledněny výzvy spojené s oblastmi znevýhodněnými přírodními nebo demografickými podmínkami ve větší míře, než je stanoveno v článku 111 návrhu nařízení o společných ustanoveních.

Zpravodaj

pan Michael SCHNEIDER (DE/ELS), státní tajemník, zplnomocněnec spolkové země Sasko-Anhaltsko při spolkové vládě

Odkaz

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006

COM(2011) 614 final

1.

vítá návrh Komise jako dobrý základ pro další jednání o budoucí podobě podpory z EFRR v Evropě;

2.

spatřuje ještě potřebu změn, aby byly zohledněny zejména zájmy místních a regionálních orgánů v Evropské unii;

3.

v této souvislosti odkazuje také na stanovisko Výboru regionů k rámcovému nařízení (1) i na dřívější stanoviska k budoucí podobě politiky soudržnosti po roce 2013 (2);

4.

vyzdvihuje popis úkolů EFRR v , podle něhož má tento fond vyrovnáním regionálních rozdílů posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, a konstatuje, že další utváření podpory z EFRR se tímto cílem musí řídit i v budoucnu. Výbor však upozorňuje na to, že v souladu s článkem 174 ve spojení s článkem 176 SFEU patří k úkolům EFRR i přispívat ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V rámci dotyčných regionů by měla být zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony;

5.

zdůrazňuje také skutečnost, že podpora z EFRR bude muset v první řadě plnit funkci posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, přičemž musí být řádně zohledněny specifické a výjimečné podmínky nejvzdálenějších regionů, jak stanoví článek 349 SFEU;

6.

zastává názor, že rozsah podpory z EFRR stanovený v je v zásadě vhodný k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vyrovnání regionálních rozdílů a zároveň ke splnění cílů strategie Evropa 2020. Upozorňuje však na to, že kvůli interním rozdílům v rozvoji může být i ve více rozvinutých regionech nezbytné investovat do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech životního prostředí, dopravy a informačních a komunikačních technologií (IKT);

7.

žádá proto, aby byly – nehledě na nástroj pro propojení Evropy – ve spolupráci s členskými státy a regiony upřesněny a zpružněny případy, kdy lze infrastruktury vyloučit z podpory. V tomto směru je důležité zohlednit výrobní strukturu každého regionu;

8.

vítá skutečnost, že konkurenceschopnost malých a středních podniků je zařazena mezi investičními prioritami (článek 5 návrhu nařízení o EFRR), a zdůrazňuje, že tato otázka je zvláště důležitá v době krize, kdy mají malé a střední podniky mimořádně ztížený přístup k financování a investicím, avšak z hlediska zaměstnanosti a inovací jsou zcela nepostradatelné pro soudržnost a hospodářskou obnovu. Na druhé straně důrazně připomíná, že podpora investic do velkých podniků musí být umožněna i v budoucnu. Tyto podniky hrají důležitou roli z hlediska strukturální politiky při plnění cílů stěžejní iniciativy „Průmyslová politika pro éru globalizace“, např. jako partneři při vytváření průmyslových klastrů a v neposlední řadě jako zadavatelé zakázek malým a středním podnikům;

9.

vidí zásadní nutnost vyjasnit souvislost mezi rozsahem podpory v článku 3 a investičními prioritami vyjmenovanými v článku 5 a žádá o upřesnění tohoto bodu;

10.

domnívá se, že vzhledem k omezeným prostředkům veřejných rozpočtů by v budoucnu mohl stoupnout význam činnosti soukromého sektoru, a proto by rozsah podpory z EFRR měl umožnit podporu veřejných i soukromých výzkumných a inovačních subjektů. Zdůrazňuje, že je důležité nadále podporovat na úrovni EU společný výzkum soukromých podniků, vysokých škol a výzkumných středisek;

11.

domnívá se, že vytváření sítí, spolupráce a výměna zkušeností mezi regiony, městy a příslušnými sociálními a hospodářskými subjekty a subjekty působícími v oblasti životního prostředí, jak stanoví čl. 3 odst. 1 písm. d) bod iv), vyžaduje rovněž zapojení subjektů z oblasti vědy a výzkumu a že je v tomto ohledu nezbytné vyjasnění;

12.

v zásadě podporuje zaměření finančních prostředků na jasné tematické cíle. Vhodnou úrovní, na níž musí toto zaměření proběhnout, jsou však regionální operační programy. Proto odmítá centralizované určování kvót a podílů prostředků na jednotlivých fondech či investičních prioritách. Tematické priority stanovené v tedy musí být – při zohlednění zásady subsidiarity – nadále určovány v rámci partnerství. Smlouva o partnerství mezi členským státem a Evropskou komisí musí být založena na dohodách mezi členským státem a místními a regionálními orgány. Členské státy a regiony i místní orgány musí mít v rámci svých pravomocí možnost samostatně vypracovat v procesu plánování své strategie územního rozvoje, vytyčit si své vlastní priority jak s ohledem na cíle strategie Evropa 2020, tak i na své konkrétní regionální potřeby, a tyto priority zdůvodnit;

13.

staví se proto proti omezujícímu zaměření prostředků z EFRR na tematické cíle posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací, zvyšování konkurenceschopnosti MSP a podpory posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích, zejména u regionů, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměrného HDP v EU-25 v referenčním období;

14.

poukazuje na to, že zaměření jen na tyto tři cíle omezuje možnost EFRR celkově podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění i jeho schopnost snížit hospodářské, sociální a územní rozdíly v Evropské unii. Je na místě připomenout, že v souladu s článkem 176 Smlouvy o fungování Evropské unie je cílem EFRR, aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Ačkoli je vhodné použít EFRR na podporu strategie Evropa 2020, nesmí to být na úkor hlavního cíle, jímž je vyrovnávání regionálních rozdílů. Zaměření na tyto tři cíle rovněž znesnadňuje členským státům a regionům plné dodržování požadavků stanovených v článku 7 (podpora rovnosti) a v článku 8 (udržitelný rozvoj a změna klimatu), neboť omezený počet tematických cílů neumožňuje jejich řádné plnění. Přehnané zaměření rovněž omezuje strategické volby podléhající předběžnému posouzení a znehodnocuje proces tohoto hodnocení. Provádění komplexních programů podpory udržitelného integrovaného regionálního hospodářského rozvoje vyžaduje větší flexibilitu přímo v místě a k dalšímu zvyšování konkurenceschopnosti regionů je nepostradatelné;

15.

opakovaně odmítá neflexibilní stanovení kvót pro výdaje na jednotlivé či sloučené tematické cíle. Značné rozdíly mezi regiony, co se týče potenciálu a potřeb, které panují dokonce i v rámci jednotlivých kategorií regionů, brání nediferencovanému zvážení významu tematických cílů. Centrálně určované kvóty výdajů maří přidanou hodnotu politiky soudržnosti spočívající v přípravě na míru šitých strategií regionálního a územního rozvoje;

16.

konstatuje, že investiční priority navrhované v , jež má EFRR podporovat v rámci jednotlivých tematických cílů, pokrývají důležité oblasti potenciální podpory z fondů. Není však jasné, proč Evropská komise určité investice – například do přesunutí dopravního provozu –, které jednoznačně slouží k podpoře strategie Evropa 2020, neřadí mezi investiční priority;

17.

vítá investiční prioritu „posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství“ a zdůrazňuje její význam pro budoucnost Evropy. Požaduje však, aby procentní podíl prostředků z EFRR, který Komise navrhuje pro tento cíl vyčlenit, byl stanoven ve smlouvě o partnerství uzavřené mezi Komisí, členským státem a místní a regionální úrovní. Tak bude možné použít vhodně uzpůsobený podíl prostředků EFRR pro příslušný členský stát a region;

18.

domnívá se, že v této oblasti je třeba podniknout určité kroky zejména v souvislosti s investičními prioritami v rámci tematického cíle zvyšování konkurenceschopnosti MSP. Vzhledem k významu tohoto cíle pro růst a zaměstnanost v Evropě a k velmi široké škále slibných možností podpory je právě na tomto místě třeba investiční priority podstatným způsobem rozšířit. Podle názoru Výboru regionů musí mít výsadní postavení především podpora produktivních investic, které v souvislosti se zakládáním, rozšiřováním či diverzifikací podniků nebo se zásadní změnou postupů pro zhotovování výrobků či poskytování služeb přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst. Takové podnikové investice jsou předpokladem toho, že nevyhnutelná strukturální změna v Evropě bude úspěšná a že vůbec bude možné splnit cíle v oblasti růstu a zaměstnanosti. Omezit podporu podnikových investic z EFRR na investice spojené se zakládáním firem tak, jak to má Evropská komise očividně v úmyslu, by nesplnilo požadavky na rozvoj v regionech a v Evropě;

19.

dále požaduje, aby podpora investic do infrastruktury související s hospodářstvím, do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, do rozvoje infrastruktury v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a do podnikatelských inkubátorů patřila ve všech regionech k těm investičním prioritám EFRR, na něž se lze mimořádně soustředit v rámci tematického zaměření, jež je třeba provést při přípravě operačních programů;

20.

vyzývá proto Evropskou komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a regiony zpružnila případ od případu obsah a rozsah jednotlivých investičních priorit. Neměly by existovat jedny jediné priority EFRR pro členský stát, u každého operačního programu by naopak mělo být možné stanovit náležité priority;

21.

vítá, že se v navrhuje předložení společných ukazatelů pro měření výsledků podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“. V konkrétních případech je však ještě třeba vylepšení. Například lze jen obtížně a s velkou časovou prodlevou měřit počet nových výrobků uváděných na trh v návaznosti na projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Tento ukazatel se k celoevropskému hodnocení výsledků hodí stejně málo jako ukazatel „odhadovaného snížení úniků vody z vodovodní sítě“;

22.

vyzývá Evropskou komisi, aby v partnerské diskusi s členskými státy a regiony ještě jednou přezkoumala 43 společných ukazatelů z hlediska jejich vypovídací schopnosti, jednoznačnosti a především použitelnosti a případně je zjednodušila. Pro každý operační program by mělo být možné zvolit pouze ty ukazatele, které se vztahují na jeho priority. Řídící orgány a příjemci nemohou nést odpovědnost za nedosažení výsledků, za něž nejsou přímo zodpovědní;

23.

vítá, že EFRR má být s to podporovat mj. i integrovaná opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst k řešení hospodářských, ekologických, klimatických a sociálních problémů v městských oblastech. Konstatuje, že EFRR městský rozměr rozsáhle podporuje již v současném období podpory, a schvaluje proto záměr Evropské komise posílit městský rozměr v příštím období podpory;

24.

zastává však názor, že prostředky z EFRR musí být z principu flexibilní a musí být možné je čerpat bez upřednostňování či diskriminace určitých typů oblastí, jinak hrozí riziko, že budou venkovské či příměstské a funkční oblasti vyňaty z nároku na čerpání prostředků z EFRR. O územním zaměření prostředků z EFRR na určité typy oblastí má být rozhodnuto při provádění plánování v rámci partnerství s místními a regionálními orgány;

25.

navrhuje zajistit lepší provázanost Horizontu 2020 a strukturálních fondů zřízením styčných ploch a propojením obou programů. Dosud není možné podporovat integrované projekty z evropského programu pro výzkum a ze strukturálních fondů. Užší propojení obou programů by zvýšilo součinnost a přispělo k posílení znalostní základny ve všech regionech, a proto by doplňkovost Horizontu 2020 a strukturálních fondů měla být také náležitě zohledněna v operačních programech a strategiích pro výzkum, inovace a inteligentní specializaci;

26.

proto v souvislosti s tím, že členské státy mají podle povinnost předem předkládat seznam měst, v nichž mají být realizována opatření pro udržitelný rozvoj měst , upozorňuje na skutečnost, že by tento seznam měl být jen orientační. Mohl by být výsledkem partnerské diskuse s příslušnými místními a regionálními orgány na základě výběrového řízení přístupného všem městům v jednotlivých členských státech. Udržitelný rozvoj měst by měl být a priori umožněn všem městům v příslušném území programu, včetně malých a středních měst. Regiony musí mít možnost flexibilně na základě svých operačních programů a finančního rámce poskytovat podporu podle potřeb regionů a obcí;

27.

poukazuje na skutečnost, že podíl prostředků z EFRR, které jsou v určitém členském státě vyčleněny na podporu udržitelného rozvoje měst a místního rozvoje obecně, by měl vzejít z plánování operačních programů, ale zároveň podotýká, že každý členský stát bude mít v případě potřeby rovněž možnost tento podíl zvýšit, aby bylo i nadále možné využívat u operačních programů podpory udržitelného rozvoje měst a udržitelného místního rozvoje širokou škálu podpůrných opatření. Ta by v případě, že to bude z důvodu místních geografických specifik nezbytné, měla být schopná navázat na vytváření partnerství se sousedními příměstskými, venkovskými a funkčními oblastmi a případně i být začleněna do integrovaného strategického plánování na vyšší než komunální úrovni. Členské státy a regiony potřebují nezbytnou flexibilitu, aby mohly tato opatření během období podpory provádět v závislosti na regionálních a strukturálních potřebách a vybírat projekty podle kritérií kvality;

28.

zdůrazňuje, že by jako možnost mělo být navrženo přenesení úkolů na města prostřednictvím nástroje „integrovaných územních investic“ podle článku 99 nařízení o společných ustanoveních. Místní a regionální orgány by s přihlédnutím ke svým institucionálním a technickým kapacitám měly mít možnost samy rozhodnout, zda a do jaké míry úkoly převezmou;

29.

v souvislosti s platformou pro rozvoj měst , jejíž zřízení se navrhuje v , vyzdvihuje dosavadní aktivity programu URBACT, který je zaměřen v prvé řadě na výměnu zkušeností s koncepcemi rozvoje měst v Evropské unii. Žádá proto, aby Evropská komise odůvodnila přidanou hodnotu nové platformy ve formě, kterou sama navrhla, aby nedošlo k duplicitě mezi platformou a programem URBACT, a aby vyjasnila budoucnost programu URBACT v nadcházejícím programovém období;

30.

v zájmu intenzivnějšího politického dialogu o koncepcích rozvoje měst a spolupráce městských a venkovských oblastí v Evropě nabízí Evropské komisi úzkou spolupráci a společná opatření (každoroční společné konference), neboť v tom vidí svůj vlastní důležitý úkol;

31.

vítá, že návrhu nařízení stanoví podporu inovačních opatření v oblasti udržitelného rozvoje měst jakožto příležitost k podporování inovačních projektů, aniž by tato mimořádná podpora administrativně zatížila pravidelnou podporu regionů, které jsou za ni odpovědné. Vítá rovněž, že se pod pojmem „inovace“ neskrývají pouze inovace technické, nýbrž také sociální. Výbor regionů se navíc zasazuje o to, aby i regiony měly možnost si samy vyzkoušet inovační přístup k podpoře v rámci operačních programů, a to i v oblasti inteligentní specializace;

32.

s ohledem na ustanovení návrhu nařízení týkající se oblastí znevýhodněných přírodními nebo demografickými podmínkami žádá, aby byly v operačních programech zohledněny výzvy spojené s demografickou změnou ve větší míře, než je stanoveno v článku 111 návrhu nařízení o společných ustanoveních týkajícím se úpravy míry spolufinancování. V podmínkách výrazného poklesu počtu obyvatel, odchodu především mladých a vysoce kvalifikovaných lidí a pokračujícího stárnutí obyvatelstva je demografický vývoj závažnou a trvalou nevýhodou, jíž je podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie třeba věnovat v rámci politiky soudržnosti mimořádnou pozornost. To je třeba při různých možnostech využití EFRR zohlednit. Tematické zaměření a investiční priority by měly ponechávat dostatečný prostor k rozvoji inovačních způsobů řešení a jejich uplatňování;

33.

podporuje návrhy ohledně nejvzdálenějších regionů předložené v a považuje je za dobrý základ pro další podporu těchto regionů. Domnívá se, že by těmto regionům měla být zaručena odpovídající úroveň podpory a stanovena větší flexibilita, pokud jde o tematické zaměření;

34.

v souvislosti s výkonem přenesené pravomoci stanoveným v návrhu nařízení poukazuje na zásadní námitky vůči uplatňování aktů v přenesené pravomoci. V souladu s článkem 290 SFEU se přenášení pravomocí může týkat jen určitých nepodstatných předpisů a musejí být jasně vymezeny cíle, obsah, rozsah a doba trvání přenesení pravomoci;

35.

zastává názor, že nařízení ve znění navrhovaném Evropskou komisí příliš zužuje rozsah podpory z EFRR a neponechává členským státům a regionům dostatečný prostor ke koncipování regionální a strukturální politiky nezbytný k tomu, aby za pomoci vhodných územních opatření dodržely smluvní cíle včetně cílů strategie Evropa 2020. Zužují se tak i možnosti spustit s pomocí EFRR integrované strategie územního rozvoje, které by odpovídaly přednostem a potřebám příslušného územního celku, a zásadním způsobem tak přispěly ke zvýšení hospodářského růstu a zaměstnanosti;

36.

domnívá se, že by se při současných jednáních měla ještě více zohlednit zásada subsidiarity a proporcionality, aby podpora z EFRR nebyla centralistická, přeregulovaná a přebyrokratizovaná. To by ohrozilo přijímání a respektování evropské politiky soudržnosti ze strany občanů a podniků v regionech;

37.

domnívá se proto, že je ještě třeba značného zlepšení, a vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s Radou a Evropským parlamentem návrh nařízení odpovídajícím způsobem přepracovala;

38.

nabízí Evropské komisi, Radě a Evropskému parlamentu, že do těchto vyjednávání bude nadále přispívat odbornými znalostmi místních a regionálních orgánů.