21.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 341/6


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zaměstnanost žen a hospodářský růst (průzkumné stanovisko)

2013/C 341/02

Zpravodajka: paní VAREIKYTĖ

Dopisem ze dne 15. dubna 2013 se náměstek ministra zahraničí Litevské republiky pan Vytautas Leškevičius obrátil jménem litevského předsednictví Rady EU na Evropský hospodářský a sociální výbor s žádostí o vypracování stanoviska k tématu

Zaměstnanost žen a hospodářský růst.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 5. září 2013.

Na 492. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. září 2013 (jednání dne 18. září 2013), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 144 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Téma zaměstnanosti žen by se nemělo nadále otevírat jako další diskuse o rovnosti žen a mužů, ale mělo by se chápat jako hospodářský imperativ nezbytný k tomu, aby se do Evropské unie vrátila prosperita a pracovní příležitosti, a sociální nezbytnost k řešení demografických, sociálních a environmentálních otázek spojených se zajištěním udržitelného růstu.

1.2

Zvýšení zaměstnanosti žen již významně přispělo k hospodářskému růstu v posledních 50 letech. Má-li však být plně využit potenciál podílu žen na hospodářském růstu, je nutné zavést cílenější opatření na úrovni EU i členských států. Je nicméně důležité zajistit, aby takové strategie byly komplexní a zabývaly se nejen těmi nejvíce patrnými hospodářskými překážkami, ale řešily i systém daní, sociálního a důchodového pojištění, pracovní práva, rozhodovací postupy, podnikatelství, vzdělávání, stereotypní vnímání a násilí. Rovněž je zřejmé, že ženy i muži musejí sehrát svou úlohu, mají-li být tyto mnohostranné problémy úspěšně vyřešeny. Ženy a muži by se měli také podílet na dialogu a spolupráci příslušných zainteresovaných subjektů a na uplatňování osvědčených postupů.

1.3

Souběžně s konkrétními doporučeními uváděnými v dalším textu je nutné splnit tyto klíčové předběžné podmínky pro dosažení většího podílu žen na zaměstnanosti a hospodářském růstu:

zahrnutí genderové dimenze do všech politik EU;

při všech statistických šetřeních je třeba zjišťovat genderově členěná data a je nutné zajistit využívání minimální sady 52 genderových ukazatelů (1);

genderově uvážlivé přidělování prostředků EU, provádění doporučení vytyčených v Hodnocení podpory Evropského sociálního fondu pro rovnost mužů a žen (2);

snížení genderové segregace ve vzdělávání, což umožní hospodářstvím plně využít jejich zdroje talentů;

podpora přechodu ze vzdělávacích zařízení na trh práce pomocí specifické odborné přípravy a rozvoje dovedností;

přístup na trh práce za rovných podmínek a okolností (včetně genderové rozmanitosti na pracovištích a skutečné rovnosti z hlediska pracovní doby a mzdy);

důstojná práce přinášející spokojenost – včetně přístupu ke službám umožňujícím sladění pracovního a soukromého života, ať již poskytovaným státem nebo soukromým sektorem;

nastavení systémů zdanění a sociálního zabezpečení tak, aby neodrazovaly druhého výdělečného člena rodiny od pracovní aktivity ani většího rozsahu pracovního úvazku;

podnikajícím ženám musí být umožněno, aby rozvíjely své podnikání a vytvářely pracovní příležitosti;

rovná účast mužů a žen na rozhodovacích postupech;

poskytování podpůrných služeb osamělým rodičům v nesnázích;

poskytování kvalitní, přístupné a finančně dostupné péče o děti v zařízeních pracujících v celodenním režimu, což je jeden z hlavních faktorů podněcujících ženy ke vstupu na trh práce;

boj proti stereotypnímu vnímání úlohy žen a mužů za využití postupů, které zaručí rovné příležitosti ve vzdělávání, rovný přístup na trh práce a rovnost možností pracovního postupu;

preventivní kroky proti diskriminaci a obtěžování na pracovišti a boj proti genderově motivovanému násilí.

2.   Vliv na hospodářský růst

2.1

Výbor je pevně přesvědčen, že hospodářský růst sám o sobě již nepostačuje k tomu, aby zajistil pokrok společenských celků, pokud nepodporuje začlenění a není udržitelný. Genderová rovnost se tak stává důležitou podmínkou dosažení takového pokroku. Zároveň by se měření HDP již nemělo zakládat výlučně na paradigmatu výroby a spotřeby, ale mělo by zahrnout ukazatele, jako je kvalita života a udržitelnost (v hospodářském, sociálním a environmentálním smyslu), aby bylo možné přejít k „vyváženějšímu politickému rozhodování“ (3).

2.2

Na genderovou rovnost se často pohlíží jako na překážku nebo náklad. Je nutné uvědomit si náklady spojené s nerovností a příznivý hospodářský účinek genderové rovnosti jako investice a produktivního faktoru.

2.3

Cílů strategie Evropa 2020 – zejména zvýšení míry zaměstnanosti 20–64letých na 75 % do roku 2020 a snížení počtu lidí ohrožených chudobou o přinejmenším 20 milionů – nelze dosáhnout bez většího zapojení žen do trhu práce a veřejného života. Kromě toho by dosažení plné konvergence míry participace představovalo v období do roku 2030 zvýšení HDP na hlavu o přibližně 12 % (4).

2.4

Vzhledem k ubývání obyvatelstva v produktivním věku (5) nemůže Evropa dosáhnout zamýšleného růstu, aniž by se zvýšil potenciál žen na trhu práce. V roce 2012 byla míra zaměstnanosti 20–64letých mužů 74,6 %, zatímco u žen to bylo jen 62,4 %. Pokud měříme zaměstnanost v ekvivalentu plných pracovních úvazků, jsou tato čísla ještě horší: současná úroveň zaměstnanosti žen činí 53,5 % celkové pracovní kapacity žen využité na plný úvazek (6).

2.5

Zvýšení zaměstnanosti žen již značně přispělo k hospodářskému růstu v posledních 50 letech. Je však třeba připomenout, že neplacená domácí práce žen se nebere v úvahu jako příspěvek ekonomice. Rozvoj pracovních příležitostí ve službách poskytovaných domácnostem by přispěl k transformaci této neviditelné formy práce na placená zaměstnání a vytvořil daňové výnosy, příspěvky do systému důchodového pojištění atd.

2.6

Výbor upozorňuje na skutečnost, že nezaměstnané ženy nejsou vždy zahrnuty ve statistikách a ne vždy se registrují jako nezaměstnané, ale představují nevyužitý potenciál. Snížení zaměstnanosti žen se totiž neprojeví přímo jako nezaměstnanost, ale jako nečinnost, nebo nezaměstnanost osob, které nikdy nebyly zaměstnané, anebo nehlášená práce, neboť „odrazující“ účinek vede k malé nabídce práce žen. Proto nemohou statistické údaje na celostátní ani na evropské úrovni realisticky ukázat skutečnou situaci. EHSV požaduje, aby byly statistické údaje o zaměstnanosti žen shromážděné a zpracované na evropské úrovni více rozčleněny podle odvětví soukromých služeb.

2.7

EHSV poznamenává, že roční analýza růstu by měla vytyčit cíle v oblasti zaměstnanosti žen (7), protože cílené politiky mohou překlenout genderové rozdíly a podpořit začlenění, což by významně zvýšilo růstový potenciál ekonomiky Evropské unie (8). Takové politiky, jež by (mimo jiné) zahrnovaly poskytování pečovatelských služeb pro závislé rodinné příslušníky a odstranění finančních prvků demotivujících druhého člena rodiny od výdělečné činnosti, mají zásadní význam pro zvýšení participace žen na trhu práce. Členské státy by měly takové politiky využít ke zlepšení zaměstnatelnosti a podpoře dostupnosti pracovních příležitostí a návratů do zaměstnání.

2.8

Přísná úsporná opatření vedou ke škrtům ve veřejném sektoru a službách a ženy jsou více ohroženy ztrátou zaměstnání, protože tvoří většinu pracovníků ve veřejném sektoru. Ke skupinám trpícím největším snížením životní úrovně v důsledku škrtů ve veřejných službách patří osamělí rodiče, z nichž většinu také tvoří ženy. Zároveň ženy představují většinu osob poskytujících neplacenou péči, takže je často na nich, aby řešily situaci při omezování služeb sociální péče (9). Komise by měla připravit obsáhlou studii o dopadech škrtů na rovnost příležitostí, aby bylo možné hledat kvalitnější řešení, a dále připravit výzkum dopadu úsporných opatření na kvantitu a kvalitu zaměstnanosti žen jak ve veřejném sektoru, tak v soukromých službách.

2.9

Stojí za povšimnutí, že tvůrci politik EU se soustředí na všeobecnou zaměstnatelnost, ale nehledají opatření, která by zapojila potenciál ekonomicky neaktivních žen, jež by mohly podstatně přispět k růstu EU.

2.10

EHSV doporučuje využívat fondy EU genderově citlivějším způsobem a vybízí instituce EU i členské státy, aby uskutečňovaly doporučení vytyčená v Hodnocení podpory genderové rovnosti Evropským sociálním fondem (10).

3.   Vzdělání

3.1

Vyšší dosažené vzdělání se zasloužilo přibližně o 50 % zvýšení HDP v zemích EU v letech 1960 až 2008 a asi polovina tohoto nárůstu je výsledkem zlepšení dosaženého vzdělání žen (11).

3.2

Zprávy EIGE (12) a OECD ukazují, že ženám se z řady důvodů nabízí menší počet pracovních příležitostí než mužům a jsou hůře placené za stejnou práci, přestože nyní ženy ve většině zemí EU dosahují vyššího vzdělání než muži.

3.3

Systematické genderové rozdíly (13) ve volbě oboru brání ekonomikám v plném využívání talentů, vyplývá z nich chybné rozložení lidského kapitálu a úbytek potenciálu inovací a hospodářského růstu. Instituce EU a členské státy by měly řešit genderové rozdíly ve vzdělávání tím, že budou vybízet ke změně postoje mezi studenty, učiteli, rodiči a v širší společnosti. Taková intervence by měla začínat již v raném věku studentů, dříve než se vyvinou stereotypy ve vnímání a hodnocení toho, v čem hoši nebo dívky vynikají a čím se rádi zabývají.

3.4

Výbor doporučuje věnovat zvláštní pozornost iniciativám a projektům financovaným s využitím nástrojů Evropské unie (financování z ESF, programů celoživotního učení atd.). Tyto nástroje by mohly být využívány k rozšíření možností žen vracejících se na trh práce, aby obnovily své dovednosti a získaly zaměstnání, nebo ke kariérnímu rozvoji žen.

4.   Trh práce

4.1

Většina členských států EU má potíže se stárnutím obyvatelstva a současně nízkou mírou porodnosti. Při zachování stálého podílu mužů a žen na pracovní síle budou tyto faktory pro nadcházejících 20 let znamenat snižování počtu pracujících (14).

4.2

V evropských společenských uspořádáních je nutné dosáhnout trvalé změny převládajících genderových nerovností. Podpora lepší rovnováhy mezi prací a rodinným životem mužů je významným krokem k dosažení spravedlivějšího rozdělení placené a neplacené práce mezi ženami a muži. Spravedlivější sdílení rodičovské dovolené mezi oběma rodiči by omezilo faktory, jež demotivují zaměstnavatele od přijímání zaměstnankyň ve věku, kdy pečují o děti.

4.3

Změny poptávky na trhu práce – například užívání nových výrobních metod a odlišných pracovních podmínek, a především změna zaměření od výroby a zemědělství k službám – jsou významnými impulsy pro širší účast ženské pracovní síly a vedou k rostoucí poptávce po zaměstnávání žen.

4.4

Přestože práce na částečný úvazek motivovala více žen k oficiálnímu zaměstnání, z dlouhodobého hlediska může omezit možnosti odborné přípravy, vyhlídky na kariérní postup, ovlivnit výši starobního důchodu a zvýšit riziko chudoby nejen dočasně, ale i ve stáří. Patrné je to zejména u „nedobrovolných“ částečných úvazků, jejichž míra v posledních letech vzrostla (15), neboť jedním z důsledků krize je to, že jsou ženám nabízeny pracovní poměry na částečný úvazek a ony jsou nuceny je přijímat, neboť nemají jinou možnost uzavření pracovního poměru, anebo nechtějí ztratit svou práci. Pozornost by se měla věnovat velké nerovnováze v zaměstnávání žen a mužů na částečný úvazek (31,6 % žen a 8 % mužů). Měly by se odstranit všechny překážky bránící přechodu od částečného k plnému pracovnímu úvazku.

4.5

Výbor konstatuje, že důležitými faktory pro posílení účasti žen na trhu práce jsou politiky na podporu domácností rodin se dvěma výdělečně činnými osobami a pomoc zaměstnaným dospělým při zvládání rodinných závazků. Významnou úlohu hraje také vhodná kombinace peněžní i nepeněžní podpory.

4.6

Vyšší daňové sazby uplatňované vůči druhému výdělečně činnému členovi rodiny mohou snížit podíl pracovně aktivních žen, protože je odrazují od účasti na trhu práce (16). Je tedy třeba nastavit systémy zdanění a sociálního pojištění tak, aby druhé členy rodin neodrazovaly od výdělečné činnosti.

4.7

Zvláštní pozornost by se měla věnovat neoficiální práci bez jistoty pracovního místa včetně práce „na živnostenské oprávnění“. Častěji než muži pracují v těchto podmínkách ženy, a zvyšuje se tak pravděpodobnost jejich vykořisťování. Členské státy EU by měly bezodkladně ratifikovat Úmluvu MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti (17), jež vytyčuje pracovní normy pro pracovníky v cizích domácnostech.

5.   Platy a důchody

5.1

EHSV vyzývá tvůrce politik, aby omezili genderové nerovnosti odstraněním rozdílů mezi platy mužů a žen (dosahují v průměru 16,2 %) protože z rovnosti odměňování mají prospěch nejen ženy, ale celá společnost. Podle posouzení evropské přidané hodnoty (European Added Value Assessment) snížení tohoto rozdílu o jeden procentní bod zvyšuje hospodářský růst o 0,1 % (18).

5.2

EHSV rovněž vyjadřuje znepokojení nad mimořádnými rozdíly mezi důchody mužů a žen – v EU-27 se jedná průměrně o 39 % (19), což je více než dvojnásobek oproti rozdílu platů. Zvláště znepokojivá je neviditelnost tohoto problému. Ve většině zemí EU značné rozdíly nejen existují, ale také představují nesmírně komplexní problém, protože závisejí na historii zaměstnání (zejména rozdílech platů, délce pracovního úvazku a odpracovaných letech), na důchodových systémech, a zvláště na vlivu vývoje výdělku na výši důchodového zabezpečení a toho, v jakém rozsahu důchodové systémy kompenzují přerušení pracovní činnosti během péče o děti nebo závislé příbuzné.

5.3

EHSV je proto přesvědčen, že odstranění genderových rozdílů v platech a přidání „času na rodinu“ – péči o děti a starší osoby, asistenci členu rodiny při krátkém či dlouhém onemocnění atd. – do systémů důchodového zabezpečení mužů i žen (při zajištění možnosti, že by zaměstnanci mohli dostat rodinnou dovolenou na péči nebo asistenci) by omezilo genderové rozdíly důchodů (20).

6.   Podnikání

6.1

Nedávná studie OECD (21) zdůrazňuje, že velké a hluboce zakořeněné genderové rozdíly existují také v podnikání, a to v mnoha podobách včetně subjektivních preferencí pro podnikání, velikosti podniku, finanční výkonnosti, přístupu k finančnímu kapitálu a jeho využití. Podnikatelky mají i jiné cíle než maximalizaci zisku a jejich širší měřítka výkonnosti svědčí o jejich podílu na sociálním a hospodářském rozvoji.

6.2

Větší podpora žen při zahájení podnikání a podpora růstu existujících firem vedených ženami může přispět (22) k vytváření pracovních příležitostí, větší inovativnosti, vyšší konkurenceschopnosti a vyššímu hospodářskému růstu a snížení sociálního vyloučení. Jsou nutná významná opatření, jež by využila plný potenciál podniků v oblasti udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí v Evropě – zejména po krizi.

6.3

EHSV již navrhnul následující kroky, jež je třeba učinit k podpoře podnikatelství žen na úrovni EU (23):

vytvořit kancelář na podporu podnikání žen, aby mohla být využívána jako infrastruktura podpory ženského podnikatelství;

jmenovat ředitele pro podnikání žen v rámci Komise a příslušných ministerstev členských států a zvyšovat povědomí o hospodářských přínosech, jež plynou z vedení žen k tomu, aby zakládaly a rozvíjely vlastní podniky;

sbírat genderově členěná data o podnicích žen v Evropě.

7.   Rozhodování

7.1

Mezinárodní studie (24) potvrzují, že ženy v řídicích pozicích mají kladný vliv na výkonnost financí společnosti, podnikovou kulturu, styl řízení a odolnost vůči krizi. Ženy tolik neriskují a preferují udržitelný rozvoj, avšak bariéry bránící dosažení genderové rovnosti v rozhodování jsou daleko obtížněji překonatelné, než se otevřeně připouští.

7.2

EHSV doufá, že budou všemi veřejnými a soukromými rozhodovacími orgány v duchu samoregulace přijaty minimální normy rovné spoluúčasti na rozhodování. Kotované společnosti a všechny orgány veřejného sektoru by měly podporovat transparentní postupy výběru a jmenování, kulturu začlenění a svobodu volby. Těžko však bude něčeho podstatného dosaženo bez vůle mužů i žen přistoupit k pozitivní akci.

7.3

EHSV by politikům a podnikům doporučil, aby přezkoumali následující témata s cílem zajistit dosažení genderové rovnováhy ve všech rozhodovacích orgánech:

větší zviditelnění žen na vedoucích místech;

větší transparentnost při vyhledávání talentů;

vytvoření a zachování kritického množství;

zpochybnění stereotypů souvisejících s genderovými rolemi;

plánování, jak předávat vedení v podniku;

vytvoření zdrojů pro nábor talentů;

podpora vytváření mentoringových sítí ve veřejném i soukromém sektoru;

šíření příkladů osvědčených postupů;

vytvoření celoevropské koordinované databáze kvalifikovaných žen pro rozhodovací orgány.

7.4

Aby mohla být provedena Strategie pro rovnost žen a mužů (2010–2015) (25), vyzývá EHSV k rovnému zastoupení mužů a žen ve veřejném životě, zvláště v politice, protože současné nedostatečné zastoupení žen omezuje jejich práva na spolurozhodování (26). Příkladem by měly jít instituce EU a členských států, stejně jako organizace sociálních partnerů, a měly by zavést cíle genderové rovnosti ve svých politických a administrativních orgánech, především na nejvyšších úrovní.

8.   Péče o děti

8.1

Dostupnost zařízení péče zejména o malé děti s celodenním provozem je významným faktorem ovlivňujícím účast žen na trhu práce. Navýšení veřejných výdajů na péči o děti má přímou návaznost na nárůst zaměstnanosti žen na plný pracovní úvazek (27).

8.2

Dosažení barcelonských cílů je proto nutností. Podle nedávné zprávy Komise však v roce 2010 dosáhlo barcelonských cílů u dětí do 3 let pouze 10 členských států. Téhož roku v kategorii dětí od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky dosáhlo 90 % cíle jen 11 členských států (28).

8.3

Vzhledem k tomu, že členské státy s nejvyšší mírou porodnosti také dělají nejvíce pro nalezení rovnováhy pracovního a rodinného života rodičů a mají vysokou míru zaměstnanosti žen (29), měly by členské státy nabízet efektivnější, finančně dostupnou, přístupnou a kvalitní podporu rodin s dětmi prostřednictvím politik (30), jako jsou následující:

investice do dětí – prostřednictvím programů zaměřených na děti v raném věku, zejména takových, které rodinám poskytují služby zaměřené na rodinu v domácím prostředí nebo střediscích;

rovnováha mezi rodinnými a pracovními povinnostmi – prostřednictvím koordinace řady oblastí, jako jsou poskytování péče o děti, rodičovská dovolená a pracoviště přizpůsobená potřebám rodin;

tvorba rámce příznivého pro zvýšení míry plodnosti – jako doplnění výše uvedené politiky rovnováhy – prostřednictvím daňových nástrojů (např. program Childcare Voucher ve Spojeném království) a politik širšího sdílení nákladů na rodičovství a zajištění přístupu mladých párů k finančně dostupnému bydlení a pevnému zakotvení na trzích práce.

9.   Stereotypní vnímání a diskriminace

9.1

Přestože se dosažená úroveň vzdělání děvčat během minulých desetiletí zvýšila, což posílilo potenciál žen z hlediska výdělků, zůstávají společenské postoje k práci žen a střetávání rodinných hodnot s rovností překážkami při úsilí o genderovou rovnováhu na trhu práce.

9.2

EHSV je zejména znepokojen diskriminací žen, které jsou zdravotně postižené nebo náležejí k přistěhovaleckým nebo etnickým menšinám. V tomto smyslu vyzývá k rychlému provedení směrnice o rovném zacházení (31).

9.3

Násilí páchané na ženách je nejen neospravedlnitelný sociální jev, ale působí také velké hospodářské škody. Odhaduje se, že násilí páchané na ženách způsobuje v 47 členských státech Rady Evropy škody přesahující 32 miliard EUR ročně (32). Veřejné politiky čelící genderovému násilí musejí sehrát důležitou úlohu; tradiční vnímání ženské role ve společnosti je možné změnit, jen pokud budou mít ženy přístup k moci za rovných podmínek s muži.

9.4

V podpoře genderové rovnosti mají zásadní význam mediální obory. Média sociokulturní vzorce chování a normy nejen reflektují, ale také vytvářejí, a jsou mocným aktérem utváření veřejného mínění a kultury. Právě média jsou zdrojem širšího pochopení komplexnosti genderové rovnosti napříč všemi společenskými subjekty, včetně tvůrců politik a veřejnosti. Proto je naléhavě nutné bojovat proti přetrvávajícím nerovnostem projevujícím se nedostatečným zastoupením (především ve vyšších pozicích), překážkami postupu a nízkými platy (v porovnání s muži) v mediálních oborech (33).

V Bruselu dne 18. září 2013.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Hospodářská a sociální rada OSN, zpráva generálního tajemníka statistické komise pro genderové statistiky (E/CN.3/2013/10).

(2)  Evropská komise, generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, 2011.

(3)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 14-20.

(4)  „Closing the Gender Gap: Act Now“ (Nerovnost žen a mužů: je čas jednat), OECD, prosinec 2012.

(5)  Očekává se, že počet obyvatel v produktivním věku se bude během příštích tří desetiletí každoročně snižovat o 1–1,5 milionu, Experiences from OECD Countries and the European Union (Zkušenosti ze zemí OECD a Evropské unie), OECD, 2012.

(6)  „Účast žen na trhu práce“, Evropská komise, 2013.

(7)  „Roční analýza růstu 2013“, Evropská komise, 2012.

(8)  Pracovní dokument útvarů Komise o Pokroku v oblasti rovnosti mezi ženami a muži v roce 2012 – Průvodní dokument ke Zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zpráva o uplatňování Charty základních práv EU za rok 2012, SWD(2013) 171 final.

(9)  TUC Women and the Cuts Toolkit (Ženy Odborového kongresu a nástroje škrtů), Trade Union Congress, 2011.

(10)  Evropská komise, generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, 2011.

(11)  Effects of Reducing Gender Gaps in Education and Labour Force Participation on Economic Growth in the OECD (Dopady snížení genderových rozdílů ve vzdělání a zapojení do trhu práce na hospodářský růst v OECD), DELSA/ELSA/WD/SEM(2012)9, OECD, 2012.

(12)  Gender Equality Index Report (Zpráva o ukazatelích rovnosti žen a mužů), Evropský institut pro rovnost žen a mužů, 2013.

(13)  Roku 2010 evropské ženy tvořily 77 % absolventů ve školství, 74 % ve zdravotnictví a sociálním zabezpečení a 65 % v humanitních oborech. V technických oborech to však bylo pouze 25 % a v přírodních vědách, matematice a výpočetní technice 38 %. Report on the Gender Initiative: Gender Equality in Education, Employment and Entrepreneurship (Zpráva o genderové iniciativě: rovnost žen a mužů, pokud jde o vzdělávání, zaměstnanost a podnikání), OECD, 2011.

(14)  Drivers of Female Labour Force Participation in the OECD (Faktory účasti žen na trhu práce v OECD), DELSA/ELSA/WD/SEM(2013)1, OECD, 2013

(15)  Ze všech pracovních poměrů žen na částečný úvazek je 23,4 % uzavíráno nedobrovolně (průměr EU, 2011). Pramen: Lisbon Assessment Framework Database.

(16)  Drivers of Female Labour Force Participation in the OECD (Faktory účasti žen na trhu práce v OECD), OECD, 2013.

(17)  Mezinárodní organizace práce, Úmluva o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti (C189 – Domestic Workers Convention), 2011.

(18)  Evropský parlament, návrh usnesení (B7-XXXX/2013), 17.6.2013.

(19)  The Gender Gap in Pensions in the EU (Rozdílná výše důchodů žen a mužů v EU), Evropská komise, GŘ pro spravedlnost, 2013.

(20)  Ve svém stanovisku „Souvislost mezi genderovou rovností, hospodářským růstem a mírou zaměstnanosti“, (SOC/338, Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 15–21), hájí EHSV myšlenku, že čas strávený péčí o členy rodiny by měl být financován stejně jako je tomu u starobního důchodu.

(21)  Women Entrepreneurs in the OECD: key evidence and policy challenges (Podnikatelky v OECD: hlavní fakta a politické výzvy), DELSA/ELSA/WD/SEM(2013)3, OECD, 2013.

(22)  Světová banka, Female Entrepreneurship: Program Guidelines and Case Studies (Podnikatelství žen: programové hlavní směry a případové studie), 11.4.2013: „Například ve Spojených státech rostou ženami vlastněné firmy více než dvakrát rychleji než ostatní, přispívají ekonomice USA téměř třemi biliony dolarů a přímo zajišťují 23 milionů pracovních míst.“

(23)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 24.

(24)  „Women Matter“, McKinsey; „Do Women in Top Management Affect Firm Performance?“, Smith and Verner; „Diversity and gender balance in Britain plc“, TCAM; „Mining the Metrics of Board Diversity“, Thomson Reuters atd.

(25)  Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015, Evropská komise, 2010.

(26)  „Databáze o účasti žen a mužů v rozhodovacím procesu“, Evropská Komise, GŘ pro spravedlnost.

(27)  „Closing the Gender Gap: Act Now“, OECD, 2012.

(28)  Barcelonské cíle, Evropská komise, 2013.

(29)  Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 15–21.

(30)  „Extending opportunities: How active social policy can benefit us all“ (Širší příležitosti – Jak může aktivní sociální politika prospívat nám všem), ISBN 92-64-00794-6, OECD 2005.

(31)  COM(2008) 426 final, 2.7.2008.

(32)  Úř. věst. C 351, 15.11.2012, s. 21-26).

(33)  EIGE, „Review of the implementation of the Beijing Platform for Action in the EU Member States: Women and the Media — Advancing gender equality in decision-making in media organisations“, 2013.