4.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 299/1

—

EHSV vyzývá evropské instituce a vlády členských států, aby obnovily politický závazek spolupracovat na strategii Evropa 2020 se všemi příslušnými partnery (Evropským parlamentem, Výborem regionů, Evropským hospodářským a sociálním výborem, parlamenty členských států, regionálními a místními orgány, sociálními partnery, organizovanou občanskou společností, hospodářskými a sociálními radami členských států nebo obdobnými institucemi, městy a všemi dalšími formami místních orgánů).

—

EHSV se zavazuje pokračovat v práci s hospodářskými a sociálními radami nebo obdobnými institucemi a představiteli organizované občanské společnosti členských států tím, že se stane evropským styčným bodem a bude jim poskytovat specializovanou platformu podporující jejich vlastní práci na strategii Evropa 2020.

—

Z dlouhodobého hlediska EHSV zastává mínění, že by Evropská unie měla vyvinout vizi vzdáleného časového horizontu stanovující konečný cíl zapojení zainteresovaných subjektů a pracovat na jejím postupném rozvoji.

—

Z krátkodobého hlediska EHSV zastává názor, že jistý počet malých změn by měl z hlediska pokroku významné důsledky. Zejména by měly členské státy a Evropská komise naléhavě přezkoumat časový plán a způsoby postupu, aby umožnily plné zapojení a spoluodpovědnost všech zainteresovaných subjektů.

2.1

Dne 18. dubna 2012 požádalo nadcházející kyperské předsednictví Evropský hospodářský a sociální výbor o přípravu stanoviska k posilování participačních postupů a zapojení místních orgánů, nevládních organizací a sociálních partnerů do provádění strategie Evropa 2020, a to vzhledem k záměru zařadit toto téma mezi priority předsednictví i neformálního zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v červenci 2012.

Mechanismus evropského semestru pokračuje třetím rokem, takže je vhodná chvíle zabývat se participačními postupy v rámci strategie Evropa 2020 a možnostmi, jak je dále rozvinout.

2.2

Úkolem Řídícího výboru pro strategii Evropa 2020 EHSV je organizovat práci a součinnost hospodářských a sociálních rad nebo obdobných orgánů členských států, aby mohly sdílet své zkušenosti, jakým způsobem zlepšovat participační postupy v rámci strategie Evropa 2020.

2.3

Úloha, kterou EHSV sehrává při provádění strategie Evropa 2020, je nyní plně uznávána (1) a Výbor si přeje sdílet svá doporučení, jak zlepšovat participační postupy v rámci strategie Evropa 2020 a v evropského semestru.

3.1

Evropská unie a její obyvatelé čelí vážné hospodářské a finanční krizi, jež závažným způsobem dolehla na Evropskou unii jako celek i její občany. Četné členské státy prošly velice napjatou situací a zvýšené počty nezaměstnaných jsou nadále zdrojem starostí. EHSV tudíž zastává mínění, které vyslovil již v celé řadě stanovisek v posledních třech letech, že strategie Evropa 2020 je nyní důležitější než kdykoli předtím, jelikož poskytuje celkový program reforem, jejichž cílem je zabezpečit udržitelný růst a zvýšit odolnost Unie.

3.2

Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020 je strategií růstu a vytyčuje cíle na úrovni EU a na úrovni členských států v klíčových oblastech politik. Její zaměření je velmi široké. Celkovým záměrem je podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a zahrnuje kroky v oblasti inovací, výzkumu a vývoje, změny klimatu, energetiky, nezaměstnanosti, průmyslové politiky a sociální a územní soudržnosti, řeší úrovně chudoby, politiku soudržnosti a mnohé další.

3.3

Cílem správy strategie Evropa 2020 je sloučit evropské, národní a sdílené pravomoci do jednoho mnohovrstevného systému, a tím pomoci zvýšit legitimnost prohlubování evropské integrace. Ze srovnání s Lisabonskou strategií vystupují vzájemně provázané stěžejní iniciativy soustředěné na podporu významných tematických oblastí, priority, hlavní cíle, posílený a důsledný systém dohledu s možností kritického posouzení pokroku (nebo jeho nedostatku) na vnitrostátní úrovni.

3.4

Mechanismus podávání zpráv je ve srovnání s Lisabonskou strategií odlišný – jednak je soustředěnější, jednak je již přizpůsoben postupům používaným v nových a zlepšených systémech ekonomické správy, takže například programy stability a konvergenční programy se budou předkládat Evropské komisi současně s národními programy reforem. To povede k úplnějšímu pohledu na to, jaká je situace jednotlivých členských států a jakým směrem hodlají postupovat.

3.5

Změny postupu byly poprvé zdůrazněny v samotném dokumentu strategie Evropa 2020, který jednoznačně uvádí, že „potřebujeme dosáhnout větší odpovědnosti“, takže „posílena by měla být také účast sociálních partnerů a zainteresovaných stran na úrovni států a regionů“. Uvádí se zde konkrétní závazek, že bližší přidružení by se mělo týkat rovněž EHSV a Výboru regionů. Nutnost participačních postupů byla opakovaně připomenuta při několika příležitostech; významné jsou závěry Evropské rady z března 2010 a Pokyny pro přípravu, provádění a monitorování národních programů reforem v rámci strategie Evropa 2020 vydané Evropskou komisí, kde se zdůrazňuje, že bude důležité intenzivní zapojení parlamentů členských států, sociálních partnerů, regionů a dalších zainteresovaných stran do přípravy NPR, aby se s touto strategií hlouběji ztotožnili.

4.1

Ve třetím roce strategie Evropa 2020 je zřejmé, že se četné členské státy zavazují k zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do evropského semestru a zapojily tyto partnery do svých vnitrostátních postupů. Uskutečnění takového závazku je však nesourodé; tyto závazky mají nestejnou úroveň a i tam, kde existují, je různé reálné zapojení partnerů do těchto postupů. Četné členské státy sice informují své partnery a konzultují s nimi; tomuto procesu však často chybí koncentrace a jeho účastníci se mohou cítit opomíjeni nebo nedostatečně zastoupeni v celkové strategii. EHSV i jiné subjekty zejména vyjadřují znepokojení nad velmi časově napjatými termíny, kde často nezbývá v podstatě žádný prostor k řádné diskusi se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, regionálními zastupitelstvy a parlamenty členských států. Toto znepokojení se projevuje nejen na úrovni členských států. Mnoho organizací na evropské úrovni se táže, zda by nebylo možné zlepšit ve strategii Evropa 2020 proces evropského semestru, správy a monitorování. Evropský parlament vydal politická doporučení, aby lépe definoval vlastní úlohu a svůj možný příspěvek (2), a Výbor regionů připravuje brzké vydání vlastních pokynů.

4.2

V rámci EHSV to bylo založení Řídícího výboru pro strategii Evropa 2020, jež poskytlo naší práci základní zaměření. EHSV nyní problematiku neřeší příležitostně, ale disponuje skupinou mající systematický přehled o všech oblastech, jichž se týká strategie Evropa 2020, a souvisejících návrzích. Schůzí řídícího výboru se pravidelně účastní zástupci Komise a jiných subjektů. S cílem posílit vazbu na členské státy zve řídící výbor pravidelně národní rady nebo obdobné instituce na důležité události evropského semestru a pořádá lokální akce související se strategií Evropa 2020 ve spolupráci se subjekty občanské společnosti v jednotlivých státech. Tuto činnost je třeba prohloubit a dále rozvíjet.

4.3

EHSV propojuje hospodářské a sociální rady a obdobné instituce členských států. Tato úloha se sice nesoustředí pouze na evropský semestr a strategii Evropa 2020, ale osvědčila se při zpracování našich a jejich analýz, přispěla k chápání situace v celé Evropské unii a podpořila návrhy EHSV i hospodářských a sociálních rad.

5.1

Je zřejmé, že k optimalizaci účinků evropského semestru je třeba zlepšit a rozšířit participační postupy v rámci strategie Evropa 2020. Bylo by to ku prospěchu strategie samotné a v konečném důsledku i kvality života občanů.

5.2

Evropská unie a její členské státy často odkazují na užitečnost participačních postupů a zapojení organizované občanské společnosti. Sociální partneři a širší veřejnost opravdu disponují řadou různých postupů a systémů; je užitečné jasně formulovat, proč je to skutečně tak důležité a jaké jsou potenciální přínosy řádně fungujícího systému zaručujícího širší participaci. Možné účinky aktivního zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti jsou tyto:

6.1

Ohledně postupů, jež se dosud používají na evropské úrovni a v členských státech, zastává EHSV mínění, že zde zbývá ještě hodně práce. Tyto postupy by bylo možné dopracovat do podoby systému, jenž by skutečně zabezpečil pevné partnerství evropských institucí, vlád členských států, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, parlamentů členských států, regionálních zastupitelstev a dalších zainteresovaných subjektů. Značná část této práce bude vyžadovat soustředěné a koordinované úsilí a výsledky se nedostaví okamžitě. EHSV se nicméně domnívá, že takové systémy by měly být vytvořeny postupným rozvíjením strategického a uceleného mnohovrstevnatého partnerského procesu. Zároveň je třeba urychleně provádět jednoduché akce, jež mohou přinést zlepšení v blízkém časovém horizontu.

6.2

EHSV naléhavě vyzývá všechny evropské instituce a vlády členských států, aby obnovily svůj politický závazek k pravidelnějšímu a systematičtějšímu zapojování sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, parlamentů členských států, regionálních a místních orgánů a všech ostatních zainteresovaných subjektů a zajistily, že bude probíhat co nejucelenější formou v pevných, funkčních a udržitelných postupech v rámci strategie Evropa 2020. Lisabonská smlouva zdůrazňuje, že je nutné v rozhodovacím procesu na evropské úrovni konzultovat občanskou společnost. Pokud členské státy pro sebe mají získat větší spoluzodpovědnost a zapojení ve strategii Evropa 2020 a v evropském procesu, měly by projevit tutéž disciplínu a konzultovat co nejčastěji EHR a obdobné instituce.

7.1

K otázce své vlastní úlohy EHSV soudí, že má zásadní význam, aby nadále soustředil pozornost a strategické úsilí na všechny části strategie Evropa 2020. Je to nutné k tomu, aby měl nadále schopnost rozpoznat možnou synergii vznikající součinností této strategie a jejích složek.

7.2

EHSV je přesvědčen, že činnost, kterou podniká jeho Řídící výbor pro strategii Evropa 2020, by měla pokračovat a rozvíjet se. Řídící výbor musí zachovat své zaměření na strategii a její důsledky pro všeobecnou veřejnost. Měl by využívat interní komunikaci s těmi členy, kteří se nepodílejí na jeho práci, aby zaručil, že všichni budou mít prospěch z jeho přehledu a hlubokého pochopení.

7.3

EHSV soudí, že práce, jež postupně přinesla výsledky v koordinaci vztahů a činnosti hospodářských a sociálních rad v členských státech, kde existují, měla velice kladné účinky, ale bylo by možné ji zlepšit. Hodně těchto organizací a jejich členů také hraje ve strategii Evropa 2020 svou úlohu ve vnitrostátním měřítku. Co se týká zlepšení zapojení do strategie Evropa 2020, domnívá se EHSV, že se jedná o oblast, kde rychlá a jednoduchá akce může přinést podstatné úspěchy. EHSV je přesvědčen, že má ideální předpoklady k tomu, aby se stal evropským kontaktním místem pro hospodářské a sociální rady a obdobné instituce členských států, zvláště proto, aby jim napomáhal s jejich vlastní prací na strategii Evropa 2020. EHSV si přeje takový závazek vyslovit a zahájit při nejbližší příležitosti proces dalšího posílení kontaktů a spolupráce zapojením hospodářských a sociálních rad a obdobných institucí členských států do strategie Evropa 2020.

8.1

EHSV důrazně podporuje záměr kyperského předsednictví, jež se hodlá zaměřit na posílení participačních postupů v rámci strategie Evropa 2020 a věnovat této práci část neformálního zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v červenci 2012. EHSV to plně podporuje jako rozhodný start členských států a Evropské komise k tomu, aby plně zhodnotily možnosti, jak může každý z nich dosáhnout zlepšení ve své působnosti.

8.2

EHSV vyzývá všechny členské státy, aby na vnitrostátní úrovni poskytly jasné informace, které vládní agentury jsou zodpovědné za konkrétní opatření v rámci strategie Evropa 2020 a jaký je vztah mezi agenturami zodpovědnými za koordinaci a monitorování národních programů reforem a agenturami zodpovědnými za skutečné provádění. I jednoduchá informace objasňující tuto otázku v každém členském státu by mohla zúčastněným subjektům umožnit efektivnější interakci s příslušnými orgány.

8.3

EHSV je přesvědčen, že plná transparentnost, pokud se jedná o formy participace užívané v různých členských státech a popisy procesů a nástrojů, jež hodlají vlády používat, by každému umožnila posoudit, co, proč a jak se děje.

8.4

EHSV je přesvědčen, že Evropská komise a členské státy by měly naléhavě přehodnotit časový plán různých činností v rámci evropského semestru. Jak uvádějí téměř všechny zainteresované subjekty v existujících strukturách, představuje nejhůře překonatelný problém nedostatek času vymezeného na jakoukoliv uvážlivou reakci nebo řádné projednání. Členské státy by měly naléhavě přehodnotit nyní používané časové termíny a zvážit možnost jejich racionálních změn.

8.5

EHSV důrazně vyzývá regionální a místní orgány, aby se více angažovaly v postupech strategie Evropa 2020 jak na vnitrostátní úrovni, tak přímo na úrovni EU. Vytvoření platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 Výborem regionů je významným krokem k dosažení tohoto cíle. EHSV se domnívá, že toto širší zapojení by mělo být podporováno vládami jednotlivých států. Poznatky místních a regionálních orgánů týkající se místního rozvoje a jejich možné využití jsou klíčovou součástí mechanismů, které by měly být použity, aby strategie Evropa 2020 zcela splnila svou úlohu.

9.1

EHSV zastává názor, že již existují velmi užitečné v praxi zavedené modely vytváření pevných struktur pro stálý dialog. EHSV se domnívá, že Kodex osvědčených postupů občanské participace v rozhodovacím procesu uplatňovaný Radou Evropy (3) představuje vynikající rámec a zavádí zásady pro tuto práci, jež je možné aplikovat na strategii Evropa 2020. Využití takové soustavy zásad umožní Evropské unii a členským státům postupně přesunout diskuse po škále participace od celkem nízkých úrovní zapojení primárně zaměřených na předávání informací, přes otevřené konzultace, rozvíjející se dialog mezi účastníky, až konečně ke skutečnému partnerství. To jsou čtyři podstatné kroky na škále participačních postupů, jak je tento kodex popisuje. EHSV je přesvědčen, že postupy v rámci strategie Evropa 2020 by se měly začít jednotlivými kroky pohybovat po této škále participace. Kodex také nabízí řadu velmi užitečných nástrojů, které by bylo možné aplikovat na postupy strategie Evropa 2020.

9.2

Organizovaná občanská společnost členských států by se měla zapojovat v celém průběhu evropského semestru. Jedním z klíčových postupů v oblasti návrhu je formulace národních programů reforem. Příprava návrhu v členských státech by měla navazovat na otevřený dialog vedený v duchu užší spolupráce se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností. Tyto zúčastněné subjekty jednak poskytují expertní poradenství při stanovení cílů a formulaci programů a strategií pro oblasti, jako je zaměstnanost, vzdělání a sociální začlenění, jednak jsou základními subjekty, jež tyto strategie provádějí.

9.3

Dalším klíčovým krokem evropského semestru je zveřejnění a přezkoumání specifických doporučení pro jednotlivé země. Evropští sociální partneři a organizovaná občanská společnost musejí být informováni a konzultováni, pokud jde o specifická doporučení pro jednotlivé členské státy. V tomto kontextu je klíčové načasování, aby se mohla organizovaná občanská společnost zapojit do formulování budoucích výhledů pro následující cykly již v počáteční fázi.

9.4

EHSV ve svých předchozích stanoviscích doporučil k měření pokroku v provádění strategie Evropa 2020 referenční srovnávání (benchmarking). HSR a obdobné instituce členských států při něm analyzují a stanovují vlastní prioritní kritéria s využitím statistik, jež jsou volně dostupné na internetové stránce Eurostatu. Některé HSR již takto postupují. Další HSR členských států by měly být vyzvány, aby se účastnily tohoto procesu. V průběhu referenčního srovnávání zainteresované subjekty průběžně monitorují provádění reforem. Tento postup je zdrojem cenných informací pro přezkum národních programů reforem.

9.5

Je třeba podniknout kroky k oživení diskuse o provádění strategie Evropa 2020 v členských státech a vlády by měly poskytovat efektivnější procesy zpětné vazby týkající se účinků širšího občanského a sociálního dialogu o této strategii. Úloha občanské společnosti při monitorování zde může mít specifický význam. Byly by užitečné pravidelné konference v členských státech, jichž by se účastnily všechny relevantní zainteresované subjekty. Rovněž by byla prospěšná otevřená slyšení v parlamentu představující národní programy reforem.

9.6

Roste uvědomění evropských institucí o potřebě konzultací s organizovanou občanskou společností, ale v rozporu s tím většina HSR a obdobných institucí členských států v současné době naráží na obtíže. Tyto organizace jsou často z větší části financovány z veřejných rozpočtů. V řadě členských států byly jejich rozpočty seškrtány. To vede hospodářské a sociální rady nebo ekvivalentní orgány v členských státech k tomu, že se zaměřují výlučně na vnitrostátní priority a omezují svou aktivitu na evropské úrovni. Evropské instituce by měly zvážit možnosti, jak těmto organizacím poskytnout podporu a asistenci přinejmenším v oblasti jejich přispění k evropskému semestru.

9.7

Specifický význam může mít existence hlavního kontaktního místa pro koordinaci s HSR a obdobnými institucemi členských států. Evropská komise by proto měla zvážit možnost, že by EHSV svěřila pravomoc a poskytla podporu k pořádání konference se všemi HSR a obdobnými institucemi a orgány členských států. Konference by se konala nejméně jednou ročně, ve vhodně zvoleném termínu, jenž by byl v souladu s průběhem evropského semestru. Tato konference by projednávala evropský semestr, strategii Evropa 2020 a přispění a osvědčené postupy HSR a obdobných institucí v této oblasti.

10.1

EHSV je přesvědčen, že i samotné zainteresované strany by měly obnovit své zapojení do procesů souvisejících se strategií Evropa 2020. EHSV je sice přesvědčen, že primární zodpovědnost spočívá na členských státech, jež by měly přezkoumat postupy zapojování partnerů, ale i zainteresované strany samotné by se měly učit navzájem a projevovat větší sebedůvěru v přímých jednáních s evropskými institucemi i vládami členských států. Přestože je na vládách, aby naléhavě přezkoumaly časový plán postupů, měly by rovněž zainteresované strany zlepšit vlastní anticipaci stádií evropského semestru.

11.1

Kyperské předsednictví ve své žádosti o vypracovaní stanoviska konkrétně požádalo EHSV o informace za účelem lepšího zapojení občanské společnosti do provádění a monitorování postupů v oblastech, jako je chudoba a vyloučení. EHSV se domnívá, že možnosti nalezení účinných řešení v těchto oblastech rozhodující měrou ovlivňuje zapojení zainteresovaných stran do pravidelného strukturovaného dialogu na úrovni EU a členských států.

11.2

V rámci činnosti platformy pro boj proti chudobě a vyloučení je důležité rozvinout partnerskou spolupráci a strukturovaný dialog se subjekty občanské společnosti, které se budou týkat přípravy postupu, jeho provádění a monitorování. V oblastech, jako je chudoba a vyloučení, jsou subjekty občanské společnosti často první, kdo se setkávají s tendencemi a vývojem společnosti a upozorňují na ně. Jejich cílená práce na zdůrazňování hlediska uživatelů, preventivní činnost, ale i rozvoj a poskytování inovativních služeb těmto cílovým skupinám je zdrojem cenných poznatků a zkušeností pro strategické mýcení chudoby a vyloučení. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje význam sociální ekonomiky a strategické úlohy nevládních organizací, které jsou zaměřeny na snižování chudoby, podporu tvorby nových pracovních míst a rozvoj služeb, jež tvořivým způsobem naplňují potřeby společnosti.

11.3

V rámci těchto oblastí je důležité uvést zprávy o sociální oblasti členských států, které doplňují národní programy reforem a sestavuje je Výbor pro sociální ochranu. Tyto zprávy založené na otevřené metodě koordinace hodnotí sociální rozměr strategie Evropa 2020. Jsou v nich stanoveny nejnaléhavější reformy vyplývající z roční strategie růstu a předloženy návrhy konkrétních opatření. Je třeba navrhnout postup lepšího zapojení zainteresovaných stran do přípravy těchto zpráv o sociální oblasti. Míra tohoto zapojení není dostatečná. Dále je třeba tyto zprávy lépe provázat s národními programy reforem. Je velmi důležité posílit na základě integrovaných národních strategií otevřenou metodu koordinace pro sociální ochranu s cílem vytvořit pevnější vazbu na evropskou platformu pro boj proti chudobě.

11.4

Výroční akce proti chudobě a vyloučení probíhající na úrovni EU by se měla doplnit o příslušné slyšení na úrovni členských států pořádané ve spolupráci s veřejným sektorem, osobami žijícími v chudobě, nevládními organizacemi, organizacemi sociální ekonomiky, sociálními partnery a dalšími subjekty občanské společnosti. Účelem je společně zhodnotit pokrok, odhalit nedostatky a doporučit reformy v těchto oblastech. Probíhat by to mělo zároveň s tvorbou národních programů reforem.

11.5

Měl by se také předem sestavit harmonogram schůzí a konzultací o konkrétních otázkách v rámci stálého dialogu, aby zainteresované strany mohly vyjádřit svůj zájem. Do partnerské spolupráce by měl být zahrnut také průzkum sociálních dopadů roční analýzy růstu a dosaženého pokroku.

11.6

Klíčovými prvky úsilí o provádění strategie Evropa 2020 a politických strategií snížení chudoby jsou národní programy reforem a stanovení vnitrostátních cílů. Je důležité zajistit, aby cíle v oblasti chudoby byly úměrné, a zahrnovaly tedy skupiny ohrožené chudobou a několikanásobným vyloučením, aby se zaručilo, že strategie a reformy budou skutečně zaměřeny na tyto skupiny. Zásadně důležité je zde zapojení subjektů občanské společnosti a partnerství s nimi, neboť tyto subjekty často odhalují nové rizikové skupiny či rostoucí rizika pro vyloučené skupiny.