Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU

Dne 20. září 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o politikách EU a dobrovolnictví: uznání a propagace přeshraničních dobrovolných činností v EU

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 29. února 2012.

Na 479. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. března 2012 (jednání dne 28. března 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 134 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a 11 členů se zdrželo hlasování.

Dobrovolnictví je důležitým vyjádřením aktivního občanství – vytváří sociální kapitál, přispívá k sociální soudržnosti a solidaritě, poskytuje společnosti hodnotný ekonomický přínos a umožňuje jednotlivcům realizovat jejich potenciál. Dobrovolnictvím se chápou „všechny druhy dobrovolné činnosti, které určitá osoba vykonává z vlastní svobodné vůle, na základě vlastního rozhodnutí a motivace a aniž by sledovala výdělečný cíl“ (1). S ohledem na současnou krizi v Evropě, demografické změny a související problémy je důležité uznat klíčovou úlohu, kterou dobrovolnictví sehrává pro jednotlivce jako katalyzátor začlenění, posilování jeho postavení, rozvoj dovedností a navazování kontaktů. Dobrovolnictví je však třeba zřetelně odlišovat od placeného zaměstnání a v žádném případě by ho nemělo nahrazovat.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) v roce 2006 jako první instituce EU navrhl zavedení Evropského roku dobrovolnictví, poté podporoval úsilí členů Aliance pro Evropský rok dobrovolnictví 2011 a v jeho snaze ho následovali další. Dosažení tohoto cíle v roce 2011 bylo příležitostí zvýšit povědomí veřejnosti o přidané hodnotě oblasti dobrovolnictví a napomohlo dobrovolnickým organizacím, aby se jejich postavení na místní, národní i evropské úrovni upevnilo. Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011) také přímo přispěl k tomu, že úloha dobrovolnictví byla uznána za zdroj řešení společenských problémů a budování důvěry.

1.1 K tomu, aby se dobrovolnictví dostalo efektivního a udržitelného prostředí, EHSV doporučuje, aby instituce EU a členské státy podnikly kroky, jimiž zajistí, aby legislativa jednotlivých států i EU umožňovala a stimulovala dobrovolnictví, chránila dobrovolníky a odstraňovala právní překážky jejich činnosti.

1.2 Na druhou stranu je zapotřebí vyhýbat se regulaci, která dobrovolnictví omezuje nebo mu brání tím, že je příliš popisná nebo má nedostatečné pochopení pro místní dobrovolnické tradice. Dobrovolnické organizace by měly být do tvorby této legislativy přímo zapojeny. Zatímco v některých zemích nepředstavuje chybějící právní rámec překážku, v jiných to ztěžuje život dobrovolníků i poskytovatelů dobrovolnických služeb a v dalších zemích dobrovolníci v důsledku restriktivního právního rámce čelí omezenému přístupu k příležitostem dobrovolné činnosti.

1.3 Evropská komise by měla povzbuzovat zřizování efektivní a dobře organizované infrastruktury pro dobrovolnictví na úrovni EU a členských států (jako jsou zařízení pro dobrovolnické organizace, přijímání pracovníků, odbornou přípravu, pomoc s žádostmi o financování) a podpořit vybavení dobrovolnických organizací a dobrovolnických center k poskytování informací a školení a koordinaci činnosti mezi dobrovolníky a organizacemi.

1.4 EU a členské státy by měly zajistit přístupné, spolehlivé a udržitelné podmínky financování odvětví dobrovolnictví a pomáhat dobrovolnickým organizacím přizpůsobit se novému systému financování. EHSV také žádá Komisi, aby navýšila finanční podporu dobrovolnictví v programech financovaných EU a ve strukturálních fondech.

1.5 Instituce EU a členské státy by měly u spolufinancování umožnit a podporovat dobrovolnictví jako věcný příspěvek. EHSV také vyzývá instituce EU a členské státy, aby zajistily, aby právní předpisy o DPH nepřinášely dobrovolnickým organizacím další administrativní zátěž.

1.6 Pro udržení dynamiky v budoucnu EHSV navrhuje, aby byly podniknuty praktické kroky, kterými by se zachoval odkaz Evropského roku dobrovolnictví i po roce 2011 a aby dobrovolnictví zůstalo aktuální na vnitrostátní i evropské veřejné úrovni. EHSV žádá Evropskou komisi, aby začala konzultačním procesem (např. prostřednictvím bílé knihy či jinými účinnými způsoby). Tento proces by bylo možné považovat za odkaz Evropského roku dobrovolnictví, protože by bylo zajištěno, že problematika dobrovolnictví zůstane na úrovni EU vysoce viditelná. V tomto ohledu by se také měly dobře využít i evropské tematické roky 2012 a 2013.

1.7 Instituce EU musí k politice v oblasti dobrovolnictví přistupovat koordinovaněji. Měla by být uznána jako průřezové politické téma a koordinována zvláštním útvarem v rámci Evropské komise, podpořeným nezbytnými politickými strukturami v ostatních institucích EU (2). Tím by se zajistilo pokračování spolupráce mezi vnitrostátními koordinačními orgány, příslušným útvarem v Komisi, meziskupinou nebo výborem v Evropském parlamentu, útvarem s jasnou odpovědností v Radě a dobrovolnickými organizacemi na všech úrovních.

1.8 Všechny zainteresované strany by mimo to měly vyvíjet úsilí o to, aby se i nadále zaměřovaly na aktivní prosazování dobrovolnictví mezi všemi občany, a – v závislosti na vnitrostátní situaci – obzvláště mezi mladými lidmi a seniory. V budoucnu by se měla zvýšit podpora dobrovolnictví ze strany zaměstnavatelů. Členské státy by měly zavést opatření za tímto účelem (např. prozkoumat možnosti případné daňové úlevy) a podněcovat partnerství s odvětvím dobrovolnictví.

2.1 K dobrovolnictví je třeba uplatňovat přístup zaměřený na dobrovolníky a zajistit tak kvalitu, uznání, ochranu a rovný přístup pro všechny bez jakékoli diskriminace. Práva, důstojnost a povinnosti dobrovolníků by měly být uznány a respektovány a dobrovolníci a jejich organizace by je měly znát (3).

2.2 Zvláštní pozornost by se měla věnovat tomu, aby bylo dobrovolnictví uznáno jako nástroj k dosahování cílů strategie Evropa 2020. Je proto životně důležité, aby bylo dobrovolnictví začleněno i do národních programů reforem, čímž by se zajistila jeho podpora.

2.3 Koordinace odvětví dobrovolnictví by měla být zachována i po roce 2011, aby tak mohlo dále prosazovat svůj program, pokračovat ve výměně osvědčených postupů a vytváření/upevňování dobrovolnických platforem s účastí všech příslušných zainteresovaných stran (zaměstnavatelů, odborů, další odvětvových organizací, vnitrostátních úřadů a EU). EHSV oceňuje práci Aliance pro Evropský rok dobrovolnictví 2011 (4), která vyvrcholila přijetím jejího politického programu pro dobrovolnictví v Evropě (Policy Agenda for Volunteering in Europe, PAVE) (5). Ten nabízí řadu inspirativních návrhů pro další rozvoj dobrovolnictví na úrovni EU i členských států i pro sociální partnery a nevládní organizace.

2.4 Pro zvýšení povědomí o socioekonomické hodnotě a přínosu dobrovolnického odvětví považuje EHSV za důležité rozsáhlé sbírání a šíření informací o sociálním a ekonomickém dopadu dobrovolnictví. Prvním a nezbytným krokem je dosáhnout dohody a zavedení využívání příručky Mezinárodní organizace práce při měření dobrovolné činnosti, což je způsob, jak harmonizovat metodologii sběru údajů o dobrovolnictví v členských státech. EHSV však také zdůrazňuje potřebu sbírat i ty vnitrostátní údaje, které přesahují HDP, jako jsou údaje o „sociálních ukazatelích“, protože jsou měřítkem společenského bohatství.

2.5 Je důležité zabývat se potřebami všech dobrovolníků, kteří jsou aktivní ve formálních strukturách, či kteří podnikají dobrovolné činnosti samostatně. Instituce EU a členské státy nemohou a nesmějí ignorovat ty, kdo jsou ochotni osobně vykonávat dobrovolnou práci a pomáhat společnosti. Měla by se vyzdvihnout jejich přímá a nepřímá práce v dobrovolnických organizacích. Je také třeba podrobněji se věnovat mnoha oblastem dobrovolnictví (kromě mládeže, sportu či sociálního sektoru).

3.1 EHSV vítá sdělení Komise o politikách EU a dobrovolnictví. Souhlasí s definicemi a výzvami, jež se v něm uvádí.

3.2 Je však znepokojen jeho poněkud uspěchaným zveřejněním a nedostatečnou veřejnou konzultací a posouzením dopadů. Řada návrhů občanské společnosti do něj nebyla zapracována, zejména ty, které byly později předloženy v politickém programu pro dobrovolnictví v Evropě.

3.3 Komise správně uvádí seznam řady překážek dobrovolných činností a říká, že „členské státy dosáhly v této oblasti určitého pokroku v roce 2006, kdy se zavázaly ke spolupráci na odstraňování překážek (…). Je však ještě zapotřebí hodně práce.“ Sdělení by si mohlo ohledně předkládání konkrétních návrhů pro rozvoj na tomto poli klást mnohem vyšší cíle.

3.4 Je důležité uznat, že povinností Komise EU je jednat jako katalyzátor rozvoje dobrovolnické politiky, přestože by kladla zvláštní důraz na otázky přeshraničního dobrovolnictví a mobility dobrovolníků v EU. Třebaže odpovědnost za vypracování předpisového rámce, zásad pro osvědčené postupy a strategie spočívá na členských státech, Komise by měla hrát úlohu při sběru údajů, rozšiřování otevřené metody koordinace, aby bylo zajištěno, že dobrovolnictví bude začleněno do národních programů reforem, a také v tom, aby bylo zaručeno, že dobrovolnictví bude spadat do režimů financování EU.

3.5 EHSV vítá skutečnost, že „Komise případně předloží návrhy, které by byly konkrétně zaměřeny na zajištění dobrovolníků pro strategii zaměstnanosti EU, pro její boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v souvislosti s iniciativou Komise Nové dovednosti pro nová pracovní místa“. Je však třeba uvědomit si nebezpečí, že se dobrovolnictví může změnit v nástroj k plnění politických cílů, a respektovat a chránit základní hodnoty dobrovolnictví.

4.1 EHSV vítá závazek Komise, že mezi občany EU a zúčastněnými stranami bude zvyšovat povědomí o různých programech financování, které lze využít pro dobrovolníky a dobrovolné činnosti. Měly by se rozšířit možnosti financování dobrovolnictví vedle financování založeného na projektech, například zavedením základního financování, menších grantů a smluvních balíčků. Dobrovolnictví jako věcný příspěvek ke spolufinancování by mělo být povoleno a pokud možno povinné.

4.2 EHSV se s ohledem na současný návrh spojit program celoživotního učení s programem „Mládež v akci“ do jediného programu „Erasmus pro všechny“ obává, že by mohlo být ohroženo neformální učení prostřednictvím účasti na dobrovolných činnostech, a to jak obsahově, tak omezením zdrojů. EHSV tudíž žádá Komisi, aby zaručila nezávislost současného programu „Mládež v akci“ a jeho přiměřené financování, a aby pokračovala se všemi svými prospěšnými aktivitami, včetně Evropské dobrovolné služby, spolu s iniciativami pro mládež a podporou evropských iniciativ v oblasti mládeže.

4.3 EHSV souhlasí s Komisí, že bude nutné navázat na iniciativy, které „budou propagovat přeshraniční dobrovolnictví během Evropského roku občanů 2013“. Nestačí však zmínit pouze přeshraniční dobrovolnictví – mělo by tam spadat veškeré dobrovolnictví. Působnost evropského tematického roku 2013 by se měla rozšířit na rok aktivního občanství, aby lépe sloužil svému účelu a přitáhl pozornost evropských občanů.

4.4 EHSV pečlivě sleduje práci Komise na návrhu doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení, které zahrnuje i rozměr dobrovolnictví a „evropský pas dovedností“. Aby bylo možné vhodným způsobem zaznamenávat učení dosažené prostřednictvím dobrovolnictví, neměl by pas být řadou nových samostatných certifikátů, ale spíše komplexním dokumentem, v němž by byly uvedeny všechny praktické zkušenosti, školení, sociální a odborné dovednosti nabyté v průběhu celoživotního učení, včetně těch nabytých při dobrovolnictví, pokud si to dobrovolník přeje.

4.5 Komise v roce 2012 podá návrhy na další rozvoj provádění Strategie EU pro mládež a doporučení o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci EU. EHSV se domnívá, že otevřená metoda koordinace by se dala úspěšně rozšířit na celou oblast dobrovolnictví v Evropě. Díky tomu by bylo možné dosáhnout toho, aby dobrovolnictví zůstalo vysoko na programu EU, a to strukturovaným způsobem.

4.6 V případě sportu EHSV vítá návrh na nové financování EU zaměřené na tuto oblast a zdůrazňuje, že je potřeba podpořit dobrovolné činnosti, zejména na té nejnižší úrovni.

4.7 EHSV má za to, že by se mělo zvýšit povědomí o různých způsobech, jak mohou zaměstnavatelé podpořit individuální dobrovolnické aktivity zaměstnanců a vyjádřit tak svou sociální odpovědnost. Sociální partneři by měli mít právo vyjadřovat se k různým programům dobrovolnictví zaměstnanců. Ty by měly být vždy založeny na zásadě dobrovolné povahy zapojení zaměstnanců.

4.8 EHSV si je vědom různých iniciativ, jejichž účelem je propagace dobrovolnictví v řadách zaměstnanců institucí EU a úředníků v členských státech. Vzhledem ke kladným zkušenostem zaměstnanců EHSV by EHSV rád doporučil, aby se zvláštní pozornost věnovala návrhu „Solidarité“ (6).

4.9 EHSV očekával, že Komise mnohem důrazněji odpoví na volání občanské společnosti po zjednodušení vízových postupů pro dobrovolníky pocházející ze třetích zemí. Směrnice Rady 2004/114/ES by se měla pozměnit tak, aby přinesla zvláštní kategorii víz pro dobrovolníky, rovnocennou s vízy pro studenty.

4.10 EHSV vítá nápad založit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci (European Voluntary Humanitarian Aid Corps, EVHAC) (7), ale má pochybnosti o tom, zda by měl skutečně dobrovolnickou povahu. Před předložením konečného návrhu na vytvoření tohoto sboru by mělo proběhnout náležité vyhodnocení pilotních projektů, jež v současnosti běží. Jelikož Komise oceňuje práci nevládních organizací při rozvojové spolupráci, EHSV navrhuje, aby EU dále posílila podporu těchto povětšinou dobrovolnických iniciativ, a zvýšila tak jejich účinek.

4.11 Pokud jde o souvislost mezi dobrovolnictvím a zdravím či dobrými životními podmínkami, EHSV by rád zdůraznil, že dobrovolníci by neměli nahrazovat placené zaměstnance v oblasti sociální péče v jejich hlavním každodenním zaměstnání. Mohou však přispět přidanou hodnotou ke službám, které profesionálové poskytují.

5.1 EHSV k přípravě na Evropský rok dobrovolnictví a řízení svých činností založil koordinační skupinu pro Evropský rok dobrovolnictví 2011. Jejím předsedou byl pan Pavel Trantina (sk. III). Prostřednictvím řady veřejných slyšení se EHSV také snažil otevřít diskusi mezi zaměstnavateli, odbory a nevládními organizacemi o tom, jak usnadnit dobrovolnictví na úrovni EU. Koordinační skupina úzce spolupracovala s úkolovou skupinou Komise pro Evropský rok dobrovolnictví 2011, s Aliancí pro Evropský rok dobrovolnictví 2011, se zájmovou skupinou Evropského parlamentu pro dobrovolnictví a mnoha dalšími zainteresovanými stranami, které se účastnily akcí EHSV.

5.2 Během roku 2011 se konalo pět schůzí koordinační skupiny pro Evropský rok dobrovolnictví 2011. Čtyři z nich byly kombinovány s veřejnými slyšeními, která byla zasvěcena zvláštním tématům týkajícím se dobrovolnictví, aby se podnítil dialog různých zúčastněných stran v této oblasti. Hlavními partnery slyšení byla Aliance pro Evropský rok dobrovolnictví 2011, z jejíchž pracovních skupin pocházeli řečníci ke konkrétním tématům, a úkolová skupina Komise pro Evropský rok dobrovolnictví 2011.

5.4 Skupina III z EHSV uspořádala 30. září 2011 ve Varšavě v prezidentském paláci významnou konferenci o dobrovolnictví, aby tak oslavila první polské předsednictví Evropské rady v historii a také Evropský rok dobrovolnictví 2011. Mezi jinými významnými řečníky se jí zúčastnili polský prezident, evropský komisař odpovědný za zaměstnanost a sociální věci a polský ministr sociální politiky a práce. Zastřešujícím tématem konference byla Evropa aktivních občanů – dobrovolnictví.

5.5 Předseda EHSV a předseda a členové koordinační skupiny pro Evropský rok dobrovolnictví 2011 vystoupili na mnoha specializovaných schůzích, mezi něž patřily:

5.6 EHSV v současnosti pracuje na knize o aktivním občanství, která ukáže širokou škálu činností, jimž se členové EHSV věnují v profesní, politické a dobrovolné oblasti.

V Bruselu dne 28. března 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) Závěry Rady ze dne 3. října 2011 o úloze dobrovolných činností v sociální politice.

(2) Jak se dne 1. prosince 2011 vyjádřily vnitrostátní koordinační orgány pro Evropský rok dobrovolnictví 2011 ve Varšavské deklaraci pro udržitelnost akce pro dobrovolné činnosti a aktivní občanství (Warsaw Declaration for Sustainability of Action on Voluntary Activities and Active Citizenship, DESAVAC): „Vyzýváme Evropskou komisi, aby při respektování národních, regionálních a místních pravomocí a potřeb vyvinula struktury, které by byly vhodné pro výměnu a spolupráci všech zainteresovaných stran a občanské společnosti v oblasti dobrovolnictví i po skončení Evropského roku dobrovolných činností na podporu aktivního občanství (2011). Evropská komise musí zaměřit pozornost na dobrovolnictví.“

(3) EHSV od roku 2006 podporuje diskuse o vytvoření evropské charty dobrovolníků, která by stanovila všeobecné základní zásady v oblasti práv a povinností dobrovolníků a jejich organizací. Charta by také sloužila jako vodítko ke zlepšení právních předpisů, jimiž se dobrovolná činnost řídí.

(5) http://www.eyv2011.eu/images/stories/pdf/EYV2011Alliance_PAVE_copyfriendly.pdf.