Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci lososa žijící v Baltském moři a rybolov této populace

Dne 13. září 2011 se Evropský parlament, v souladu s čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodl konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci lososa žijící v Baltském moři a rybolov této populace

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 21. prosince 2011.

Na 477. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 18. a 19. ledna 2012 (jednání dne 18. ledna 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 169 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.1 Evropský hospodářský a sociální výbor vítá a schvaluje cíle stanovené ve víceletém plánu, které spočívají v zajištění udržitelného využívání a zachování genetické integrity a rozmanitosti všech populací lososa žijících v Baltském moři. S ohledem na aktuálně dostupné informace je však v případě oslabených jižních populací harmonogram nerealistický.

1.2 EHSV se domnívá, že je klíčové, aby se omezení rybolovu vztahovala na celý životní cyklus lososa a na všechny formy rybolovu. Obnovení oslabené populace lososa bude vyžadovat nejen omezení rybolovu, ale také opatření na zachování oblastí, kde se lososi rozmnožují. Podle EHSV nedávají „celkové přípustné odlovy“ (total allowable catches, TAC) pro říční oblasti smysl, protože jsou administrativně těžkopádné a jejich monitorování by přineslo nezanedbatelné dodatečné náklady. Odpovědnost za regulaci a monitorování rybolovu ve vnitřních vodách by měla v prvé řadě ležet na dotčeném členském státu. Evropská komise by dohlížela na provádění vnitrostátních monitorovacích programů založených na zprávách členských států.

1.3 EHSV souhlasí se zahrnutím obslužných plavidel do oblasti působnosti tohoto nařízení. Nicméně rekreační rybolov, který nespadá do oblasti působnosti tohoto plánu, se stále podílí velkou měrou na celkovém odlovu lososa. Rekreační rybolov by měl být také regulován a monitorován na vnitrostátní úrovni a měly by o něm být vedeny záznamy ve zprávách, jež předkládají členské státy Komisi.

1.4 Co se týče životaschopnosti rybolovu, EHSV se domnívá, že je důležité, aby se kvóty a omezení rybolovných činností postupně přeměnily na cíle v podobě míry úmrtnosti způsobené rybolovem. Regulace odlovu lososa v moři by měla v budoucnu spočívat nikoli na celkových přípustných odlovech na určitou populaci lososa, ale na technických pravidlech stanovených pro rybolovná období a zařízení tak, aby byly oslabené populace lososa chráněny.

1.5 EHSV nesouhlasí se zákazem kompenzačního vysazování populací, protože není k dispozici žádný zásadní vědecký důkaz, že je takovéto vysazování škodlivé. Je nutné sledovat kvalitu strdlic určených k vypouštění. EHSV doporučuje, aby se genetické riziko vysazování snižovalo produkcí strdlic z rodičovských lososů ulovených každoročně ve volné přírodě.

1.6 Evropský hospodářský a sociální výbor považuje za zásadní to, aby se rybolov lososa adekvátně a efektivně monitoroval, a doporučuje, aby se na monitorování rybolovu lososa naléhavě vyčlenily finanční prostředky. EHSV však má za to, že namísto nových stálých povinností v oblasti monitorování by mělo hlavní opatření spočívat v tom, že se ve všech členských státech budou účinně uplatňovat nařízení týkající se monitorování, která byla pečlivě vypracována v posledních letech. EHSV vyzývá, aby bylo dále objasněno hodnocení Mezinárodní rady pro průzkum moří týkající se velmi častého nepravdivého vykazování úlovků lososa.

1.7 EHSV zdůrazňuje, že pro úspěšné provádění víceletého plánu je důležitý výzkum lososa vycházející z nejnovějších poznatků. Pouze dostatečně spolehlivé informace mohou zajistit přiměřená opatření na ochranu a obnovu populací lososa a také možnost využívat tyto populace udržitelným způsobem. Kromě spolehlivých statistik odlovů je zapotřebí více informací i o příčinách úmrtnosti lososů v moři.

1.8 EHSV je toho názoru, že návrh nařízení by mohl mít negativní dopady, pokud jde o zaměstnanost, na komerční rybáře, zpracovatelský průmysl, prodej, zařízení, rybářský cestovní ruch a akvakulturu. Rozsah těchto dopadů bude v jednotlivých členských státech různý a bude se lišit i v rámci jejich regionů. EHSV vyzývá k tomu, aby se tyto negativní dopady na zaměstnanost při provádění opatření podle navrhovaného nařízení minimalizovaly a aby se způsobené následky komplexně zohlednily při schvalování strukturální podpory EU i při budoucí reformě společné rybářské politiky. EHSV konstatuje, že zlepšení a zjednodušení přístupu k strukturálním fondům by udržitelným způsobem zvýšilo populaci lososa a vytvořilo více pracovních míst v odvětví rybolovu v Baltském moři.

2.1 Dřívější právní úprava v oblasti populací lososa žijící v Baltském moři zahrnovala omezení rybolovu stanovovaná vládami jednotlivých států, stejně jako technická rybolovná ustanovení stanovená nařízením Rady a každoročně stanovované rybolovné kvóty. Až do roku 2006 stanovovala tyto kvóty Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři (IBSFC). Všechna opatření týkající se lososa byla až do roku 2010 koordinována prostřednictvím akčního plánu pro populace lososa vypracovaného Mezinárodní komisí pro rybolov v Baltském moři.

2.2 Od roku 2006 stanovuje každoročně nařízení Rady rybolovné kvóty v Baltském moři, jež mají k dispozici členské státy EU. Vypracování návrhu nařízení Evropské komise bylo založeno na poradenství Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR).

2.3 EU nadále přiděluje dohodnuté kvóty členským státům na základě „relativní stability“. To znamená, že relativní podíl každého členského státu na kvótě zůstává rok od roku neměnný, třebaže výše kvóty jako takové se může měnit.

2.4 Jedinou zemí, která není členem EU a provádí v Baltském moři rybolovnou činnost, je Rusko. EU a Rusko jednají o statutu populací ryb a o právech na rybolov lososa v Baltském moři formou oddělených dvoustranných jednání. V současnosti neexistuje žádný formální postup pro jednání jako v případě Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři, pokud jde o rozdělení kvót pro ryby mezi EU a Rusko.

2.5 Komerční kvóta pro lososa v Baltském moři je rozdělena na dvě části – na kvótu pro hlavní pánev a Botnický záliv (ICES 22-31) a na kvótu pro Finský záliv (ICES 32). V praxi kvóty neomezují odlovy lososa již několik let. Z celkové kvóty pro odlov lososa v Baltském moři v roce 2010 ve výši 309 665 bylo odloveno pouze 150 092 (tzn. 48,5 % kvóty). Procentní podíl využité kvóty se lišil mezi jednotlivými zeměmi od 2,8 do 84,9 %. Lososa loví komerční i rekreační rybáři v moři, v ústích řek a v říčních oblastech. Rekreační rybolov představuje 20–30 % celkového množství lososa odloveného v oblasti Baltského moře a téměř polovinu odlovu v pobřežních a říčních oblastech. Rekreační odlov lososa se do výpočtu rybolovných kvót nezahrnuje.

2.6 Stav hlavních severských řek s výskytem lososa se v polovině 90. let významně zlepšil, a to v důsledku vnitrostátních časových omezení pobřežního rybolovu, která zavedlo Švédsko a Finsko. Od té doby zůstává produkce strdlic z těchto řek na podstatně vyšší úrovni – blíží se jejich potenciální produkční kapacitě a maximálnímu udržitelnému výnosu stanovenému jako cíl ve víceletém plánu. Rybolov lososa v Baltském moři spočívá z velké části na produkci z těchto čistých severských řek s výskytem lososa.

2.7 Navzdory dosud učiněným opatřením zůstává produkce strdlic z řek s výskytem lososa ve střední a jižní části Baltského moře nízká. Smíšený rybolov populace lososa v hlavní pánvi Baltského moře výrazně klesá od roku 2008 díky zákazu používání unášených tenatových sítí. Nárůst lovu pomocí unášených lovných šňůr znamená, že se rybolov lososa v hlavní pánvi opět zvyšuje.

2.8 Ani přes podstatný nárůst produkce strdlic se velikost lovné populace lososa nevrátila do téhož stavu. Je zapotřebí více údajů získaných na základě výzkumu o příčinách úmrtnosti lososů v moři.

2.9 Rada ICES ve svém doporučení ohledně rybolovných práv na rok 2012 konstatuje, že úlovky lososa jsou při rybolovu do unášených tenatových sítí v Baltském moři velmi často nesprávně vykazovány jako úlovky pstruha obecného.

2.10 Rada ICES vyjádřila obavy o stav populací lososa žijících v Baltském moři a genetickou rozmanitost. Na stav populací lososa žijících v Baltském moři upozornila i Komise na ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM).

2.11 Rybolov lososa má pro pobřežní rybářské komunity sociální i ekonomický význam. Poslední odhad celkového počtu rybářů lososa v Baltském moři pochází z roku 2007, kdy Evropská komise spočítala, že všech komerčních rybářů lososa je okolo 400, z nichž 340 lovilo při pobřeží. V roce 2010 odhadla pracovní skupina pro lososa v rámci rady ICES celkový počet plavidel pro odlov lososa na volném moři na 141, což je podstatně vyšší odhad než v roce 2007. Losos poskytuje práci nejen komerčním rybářům, ale přinejmenším i stejnému počtu osob v rybářském cestovním ruchu. Odhaduje se, že dopady komerčního a rekreačního rybolovu lososa v Botnickém zálivu na zaměstnanost jsou stejně důležité. Rybolov lososa dále zaměstnává řadu lidí nepřímo při zpracovávání a prodeji ryb a v průmyslu rybolovných zařízení. Důležitým místním zdrojem zaměstnání je produkce strdlic k zachování rybolovu lososa a jeho populací.

3.1 Evropská komise předložila dne 12. srpna 2011 Evropskému parlamentu a Radě návrh nařízení, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci lososa žijící v Baltském moři a rybolov této populace (KOM(2011) 470).

3.2 Plán řízení populace lososa žijící v Baltském moři by se vztahoval na komerční rybolov v Baltském moři a řekách, které se do něj vlévají. Platil by i pro společnosti, které nabízejí rybolovné výjezdy s průvodcem a jejich služby v oblasti rekreačního rybolovu v Baltském moři. Návrh poskytuje prostor pro regulaci říčního rybolovu ustanoveními EU (za určitých podmínek) a pokrývá i vypouštění lososa.

3.3 Hlavním cílem návrhu je zajistit, aby byla populace lososa žijící v Baltském moři využívána udržitelným způsobem v souladu se zásadou maximálně udržitelného výnosu a aby byla zachována její genetická integrita a rozmanitost.

3.4 Cíl pro populace volně žijícího lososa v Baltském moři je stanoven na 75 % potenciální kapacity produkce strdlic v každé řece. V závislosti na aktuálním stavu řeky s výskytem lososa by mělo být cíle dosaženo do pěti až deseti let po vstupu nařízení v platnost.

3.5 Komise navrhuje u volně žijících populací lososa povinné celkové přípustné odlovy pro každou řeku. Za jejich stanovení by odpovídaly členské státy. Ty by musely na základě vědeckých údajů určit nejvyšší povolenou úmrtnost způsobenou rybolovem a odpovídající výši celkového přípustného odlovu pro každou řeku.

3.6 Každé tři roky Komise EU posoudí výše uvedená opatření přijatá členskými státy a jejich slučitelnost s dosahováním stanovených cílů. Pokud některý členský stát nezveřejní údaje, nebo jeho opatření nebudou přiměřená k dosažení cílů, může Komise změnit míry úmrtnosti způsobené rybolovem stanovené pro řeky s volně žijícími populacemi lososa daného členského státu a/nebo celkový přípustný odlov nebo zakázat rybolov lososa ve všech těchto řekách.

3.7 Komise navrhuje pro všechny populace lososa žijící v Baltském moři jednotnou míru úmrtnosti způsobené rybolovem v moři ve výši 0,1. Tato míra úmrtnosti by znamenala, že by každoročně mohlo být odloveno přibližně 10 % lovného lososa. Regulační orgán by měl při stanovování ročního celkového přípustného odlovu zajistit, aby nebyla překročena maximální úroveň míry úmrtnosti způsobené rybolovem ve výši 0,1. Komise může změnit míry úmrtnosti způsobené rybolovem v moři, pokud se okolnosti změní takovým způsobem, že mohou ohrozit dosažení cílů.

3.8 Losos ulovený z obslužných plavidel by se měl započítávat do vnitrostátní kvóty členských států pro lososa.

3.9 Členské státy by měly povinnost stanovit technická pravidla rybolovu pro každou řeku u těch oslabených populací volně žijícího lososa, které zatím nedosáhly cíle ve výši 50 % potenciální kapacity produkce strdlic. Členské státy by měly na vypracování těchto ustanovení dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Členské státy by si mohly tato technická rybolovná ustanovení (např. omezení zařízení a zakázaná rybolovná období nebo oblasti) samy zvolit a rozhodovat o nich.

3.10 Komise bude hodnotit technická rybolovná ustanovení zavedená členskými státy každé tři roky. Pokud některý členský stát nezavede opatření ve lhůtě, nebo je nezveřejní, nebo jeho opatření budou nepřiměřená, pokud jde o dosahování cílů u řek s volně žijícím lososem, může Komise stanovit technická pravidla rybolovu pro každou řeku.

3.11 Vypouštění lososů bude omezeno na vysazování a přímé vysazování. „Vysazováním“ se rozumí vypouštění populací do řek s volně žijícími populacemi lososa a „přímým vysazováním“ se rozumí vypouštění ryb do řek s potenciálem pro výskyt lososa s cílem založit samovolně udržitelné populace volně žijícího lososa.

3.12 Komise pro vypouštění navrhuje sedmileté přechodné období. Po tomto přechodném období budou povoleny pouze výše uvedené typy vypouštění.

3.13 Návrh uvádí nová ustanovení o monitorování, která mají doplnit již platná ustanovení. Nové povinnosti monitorování se vztahují na komerční rybářská plavidla sloužící k rybolovu lososa bez ohledu na délku i plavidla využívaná k rekreačním rybolovným výjezdům.

3.14 Úlovky se kontrolují při vykládce. Vykládky zkontrolované inspekcí musí představovat alespoň 10 % celkového vyloženého úlovku.

3.15 Komise navrhuje, aby jí byly v případě nutnosti na dobu neurčitou uděleny přenesené pravomoci k regulaci rybolovu lososa v moři i v řekách.

4.1 Evropský hospodářský a sociální výbor vítá a schvaluje cíle víceletého plánu. Cíl plánu, že nejpozději do deseti let by měla být udržována produkce strdlic volně žijícího lososa na úrovni alespoň 75 % potenciální kapacity produkce strdlic, je extrémně ambiciózní. Podle hodnocení rady ICES je tento cíl již nyní uskutečňován v hlavních severských řekách s výskytem lososa v úmoří Baltského moře, avšak pro oslabené populace lososa v jižní části je tento časový harmonogram nerealistický navzdory míře omezení rybolovu.

4.2 Nařízení se vztahuje na komerční rybolov a obslužná plavidla. Význam obslužných plavidel, pokud jde o celkový odlov lososa, je malý. Nicméně kombinovaný odlov lososa v pobřežních a říčních oblastech prostřednictvím rekreačního rybolovu, který nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, je srovnatelný s komerčním odlovem ve stejně velké oblasti. EHSV se domnívá, že stanovení celkových přípustných odlovů pouze pro komerční rybolov v říční oblasti není rozumná alternativa, jelikož téměř veškerý rybolov v říčních oblastech je rekreační. EHSV je toho názoru, že omezení rybolovu musí pokrývat celý životní cyklus lososa a všechny formy rybolovu. Odpovědnost za regulaci komerčního a rekreačního rybolovu ve vnitřních vodách by měla v prvé řadě ležet na dotčeném členském státu.

4.3 V plánech řízení a obnovy, které již byly přijaty pro populace ryb v EU, odpovídá míra úmrtnosti způsobená rybolovem stanovená pro každou populaci míře, která je nejvhodnější pro dosažení udržitelného využívání této populace. V Baltském moři je loveno mnoho různých populací lososa a jejich biologický stav se také liší. Nařízení a jeho důvodová zpráva nevysvětlují, proč návrh stanovuje pouze jednu jedinou míru úmrtnosti způsobenou rybolovem pro všechny populace lososa žijící v Baltském moři, ani to, jak byla tato míra vypočítána.

4.4 Populace lososa v severní části Baltského moře jsou již velmi blízko cíli maximálně udržitelného výnosu. Snížení kvót pro hlavní pánev Baltského moře a Botnický záliv na úroveň, při které by úmrtnost způsobená rybolovem, pokud jde o populace lososa žijící v jižní části, byla také na svém maximálním udržitelném výnosu, by zavedlo zbytečná omezení rybolovu populací lososa v severní části. Regulace odlovu lososa v moři by proto měla v budoucnu spočívat nikoli na celkových přípustných odlovech na určitou populaci lososa, ale na technických pravidlech stanovených pro rybolovná období a zařízení. Tato regulace může být specificky orientována na ochranu oslabené populace lososa. Pokud bude odlov lososa i nadále vycházet z ročního stanovování celkových přípustných odlovů, mělo by být postupné snižování úmrtnosti způsobené rybolovem na úroveň, jež je používána pro jiné populace ryb, dosaženo také pro kvóty odlovu lososa v moři. Náhlé a radikální změny nařízení, neexistuje-li naléhavá potřeba, jsou z hlediska odvětví rybolovu vysoce problematické.

4.5 V oblasti hlavní pánve Baltského moře se odlov lososa skládá výlučně z tzv. smíšených lovišť, jež zahrnují různé populace lososa. Čím blíže řek s výskytem lososa k odlovům dochází, tím lépe je možné ulovit populaci lososa, která se vyskytuje v této řece. Pravidla a monitorování lovu do unášených lovných zařízení v hlavní pánvi Baltského moře budou v budoucnu důležitá pro obnovu oslabených populací lososa v jižní části. Bylo zaznamenáno, že na podzim je více podměrečných lososů loveno do unášených lovných šňůr, nežli jinými způsoby odlovu. Časové omezení používání unášených lovných šňůr by proto mohlo být použito také ke snížení počtu výmětů. Je však třeba zdůraznit, že jižní populace lososa žijící v Baltském moři se neobnovily ani navzdory drastickému snížení odlovu v hlavní pánvi. To znamená, že obnovení oslabených populací lososa bude vyžadovat nejen omezení odlovu lososa v moři, ale také přísná omezení odlovu v ústích řek a v říčních oblastech, stejně jako opatření na zachování oblastí, kde se lososi rozmnožují, aby byla zajištěna přirozená reprodukce.

4.6 Evropský hospodářský a sociální výbor je znepokojen odhady nepravdivého vykazování úlovků lososa. Požaduje, aby byla tato záležitost dále vysvětlena, a považuje za důležité, aby byl dostatečně a efektivně monitorován odlov lososa. Návrh Komise by měl za následek trvalé zvýšení povinností veřejného sektoru v oblasti monitorování a došlo by k nárůstu nákladů. Náklady by vznikly především z důvodu změn a údržby informačních systémů a také z důvodu nutnosti navýšit lidské a jiné zdroje, aby bylo možné monitorovat a studovat dodržování předpisů. EHSV vyzývá, aby byly co nejvíce navýšeny zdroje pro monitorování a aby byly dostupné zdroje zaměřeny na monitorování odlovu lososa, dokud nebude schválen víceletý plán pro populace lososa a problémy s podáváním zpráv budou považovány za vyřešené. Co se týká monitorování odlovu lososa, EHSV považuje za prioritní, aby byly ve všech členských státech efektivně prováděny stávající předpisy pro monitorování, které se v posledních několika letech intenzivně vyvíjely. Evropská komise by měla kontrolovat provádění vnitrostátních monitorovacích programů prostřednictvím zpráv, které jí poskytnou členské státy.

4.7 Lososy lze vypouštět vysazováním, přímým vysazováním anebo kompenzačním vysazováním na příkaz rozhodnutí soudu, aby se doplnily úbytky úlovku způsobené stavbou vodních elektráren. Tento návrh by sedm let po vstupu nařízení v platnost ukončil všechny jiné formy vypouštění lososů nežli vysazování a přímé vysazování do řek s potenciálem pro výskyt lososa. Sedmiletá lhůta pro nahrazení kompenzačního vysazování jinými způsoby je příliš krátká, neboť je pravděpodobné, že plánování a provádění alternativních způsobů zabere určitý čas nad rámec přechodného období, jež by zahrnovalo soudní řízení na všech tří úrovních.

4.8 Zákaz kompenzačního vysazování je odůvodňován hrozbou, kterou tento způsob představuje pro genetickou rozmanitost populací lososa. Toto tvrzení však není nijak vědecky prokázáno. Úlovky pocházející z kompenzačního vysazování jsou nepochybně významné pro odlov v ústích řek a pro pobřežní rybolov v oblastech s populacemi lososa a také představují pracovní pobídky pro několik desítek osob za rok v podnicích akvakultury působících při pobřeží. Kompenzační vysazování by proto nemělo být zakázáno, nebudou-li existovat solidní vědecké důkazy, že tato aktivita je škodlivá. EHSV se také domnívá, že je třeba sledovat kvalitu strdlic určených k vypouštění a zajistit, že tukové ploutve všech vypuštěných strdlic budou zastřiženy, aby bylo v úlovku možné odlišit lososa reprodukovaného přirozenou cestou od vypuštěného lososa. Riziko pro genetickou rozmanitost, které představuje vysazování, může být minimalizováno, kdekoli to bude možné, produkcí strdlic z rodičovských lososů ulovených každoročně ve volné přírodě, které prošly přirozeným výběrem, namísto populací lososa, jež je třeba zachovat.

4.9 Situace ve Finském zálivu dobře znázorňuje význam vysazování lososa. Pokud by bylo například zakázáno vysazování lososa v zastavěné oblasti ústí řeky Kymi, znamenalo by to v praxi konec odlovu lososa ve Finském zálivu a také konec nezanedbatelného rekreačního rybolovu, ke kterému dochází pod elektrárnou na řece Kymi. Tento rybolov má velký význam pro rybářský cestovní ruch. Stejná situace platí pro mnoho dalších řek v regionu Baltského moře.

4.10 Pokud by např. došlo ke snížení kvót, měl by návrh značný hospodářský dopad na komerční rybáře, na výrobce rybářského vybavení a také na odvětví, jež jsou závislá na primární produkci, jako je zpracování a prodej ryb. Dlouhé migrační trasy lososů, různé metody rybolovu a různé potřeby regulace v každé fázi migrace znamenají, že hospodářský dopad se liší v jednotlivých členských státech a také v rámci nich. Kvůli krátké sezóně pro odlov lososa loví většina rybářů také jiné druhy ryb. Nicméně losos je pro většinu z nich z hospodářského hlediska nejdůležitějším druhem, a proto i menší změny právních předpisů mohou způsobit výrazný posun v udržitelnosti odvětví rybolovu. Z hlediska rybářů, kteří možná budou muset změnit své povolání, návrh sníží dodávky lososů a jiných druhů ryb pro spotřebu, zpracování a prodej, čímž se zvýší závislost na rybách vyprodukovaných mimo EU. Rybářský cestovní ruch v říčních oblastech by rovněž utrpěl finanční újmu z důvodu přísnější regulace rybolovu v říčních oblastech a také v souladu s celkovými přípustnými odlovy pro rybolov v říčních oblastech. Z dlouhodobého hlediska by však návrh mohl mít pozitivní dopad na zvýšení počtu pracovních míst v rybářském cestovním ruchu v říčních oblastech, až dojde k obnově populací lososa.

4.11 Návrh má rovněž finanční důsledky pro podniky akvakultury. Podniky akvakultury, které produkují strdlice pro využití v kompenzačním vysazování, zaměstnávají několik desítek pracovníků v oblastech, kde je jen málo jiných pracovních příležitostí. Pokud se budou muset podniky akvakultury vzdát svých činností, protože už nebude pokračovat kompenzační vysazování, zhorší se situace v zaměstnanosti v těchto oblastech. Uzavření těchto provozů by také znamenalo ztrátu dlouhodobých zkušeností a know-how v oblasti akvakultury.

4.12 Při uplatňování stávajících pravidel pro strukturální fondy EU a při reformě společné rybářské politiky by měly být zohledněny negativní dopady tohoto návrhu nařízení na zaměstnanost. Případné možnosti podpory by např. zahrnovaly pomoc při přerušení rybolovných činností či investice a odbornou přípravu za účelem změny zaměření rybolovných činností. EHSV se však domnívá, že takováto pomoc by měla být pouze doplňkovým opatřením. Prioritou je zamyslet se nad pracovními příležitostmi, pokud jde o odlov lososa a související odvětví, již ve fázi plánování praktických opatření tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na zaměstnanost.

V Bruselu dne 18. ledna 2012.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON