52011PC0896

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zadávání veřejných zakázek /* KOM/2011/0896 v konečném znění - 2011/0438 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

· Odůvodnění a cíle návrhu

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020] je založena na třech propojených a vzájemně se posilujících prioritách: rozvoji hospodářství založeného na znalostech a inovacích, podpoře konkurenceschopného, nízkouhlíkového hospodářství méně náročného na zdroje a podpoře hospodářství s vysokou zaměstnaností, jež zajišťuje sociální a územní soudržnost.

Zadávání veřejných zakázek hraje ve strategii Evropa 2020 klíčovou roli jako jeden z tržních nástrojů, jenž má být použit k dosažení těchto cílů zlepšováním podnikatelského prostředí a podmínek pro inovace v podnikání a povzbuzováním většího zadávání ekologických zakázek, které podporují přechod na nízkouhlíkové hospodářství méně náročné na zdroje. Strategie Evropa 2020 zároveň zdůrazňuje, že politika zadávání veřejných zakázek musí zajišťovat co nejúčinnější využívání veřejných prostředků a že trhy s veřejnými zakázkami musí být otevřené pro celou Unii.

Vzhledem k těmto výzvám je potřeba revidovat a modernizovat stávající právní předpisy upravující zadávání veřejných zakázek, aby byly lépe uzpůsobeny k reakci na vyvíjející se politické, sociální a hospodářské prostředí.

Ve svém sdělení ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ zahrnula Komise mezi dvanáct klíčových prioritních opatření, jež mají orgány EU přijmout před koncem roku 2012, revidovaný a modernizovaný právní rámec zadávání veřejných zakázek, jenž by zadávání zakázek učinil pružnějším a umožnil, aby byly veřejné zakázky lépe používány na podporu jiných politik.

Tento návrh má dva vzájemně se doplňující cíle:

· Zvýšit účinnost veřejných výdajů, aby se zajistily nejlepší možné výsledky zadávání zakázek z hlediska efektivnosti vynaložených prostředků. Z toho vyplývá zejména zjednodušení a zvýšení pružnosti stávajících pravidel zadávání veřejných zakázek. Efektivnější a účinnější postupy přinesou prospěch všem hospodářským subjektům a usnadní účast malých a středních podniků a zahraničních účastníků.

· Umožnit veřejným zadavatelům, aby zadávání veřejných zakázek lépe využívali k podpoře společných cílů celé společnosti, jako jsou ochrana životního prostředí, účinnější využívání zdrojů a energií, boj proti změně klimatu, podpora inovací, zaměstnanosti a sociálního začleňování a zajištění nejlepších možných podmínek pro poskytování kvalitních sociálních služeb.

· Obecné souvislosti

Zadávání veřejných zakázek hraje významnou roli v celkové hospodářské výkonnosti Evropské unie. V Evropě utratí orgány veřejné správy za dodávky, stavební práce a služby zhruba 18 % HDP. Vzhledem k objemu nákupů lze zadávání veřejných zakázek použít jako účinný nástroj pro dosažení jednotného trhu, který podněcuje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Současná generace směrnic o zadávání veřejných zakázek – směrnice 2004/17/ES[1] a 2004/18/ES[2] – je výsledkem dlouhého vývoje, který začal v roce 1971 přijetím směrnice 71/305/EHS. Zaručením transparentních a nediskriminačních postupů se tyto směrnice zaměřují zejména na zajištění, aby hospodářské subjekty z celého jednotného trhu při soutěži o veřejné zakázky plně požívaly výhod základních svobod.

Komplexní ekonomické hodnocení ukázalo, že směrnice o zadávání veřejných zakázek dosáhly do značné míry svých cílů. Vedly k větší transparentnosti a vyššímu stupni hospodářské soutěže a přitom dosáhly měřitelných úspor díky nižším cenám.

Zúčastněné strany však přesto vyjádřily požadavek na přezkum směrnic o zadávání veřejných zakázek, aby se zjednodušila pravidla, zvýšila jejich účinnost a účelnost a lépe se přizpůsobily pro reakci na vyvíjející se politické, sociální a hospodářské prostředí. Efektivnější a účinnější postupy dodají veřejným zadavatelům větší flexibilitu, přinesou prospěch všem hospodářským subjektům a usnadní účast malých a středních podniků a zahraničních účastníků. Zlepšená pravidla zadávání veřejných zakázek umožní veřejným zadavatelům také lépe využívat zadávání veřejných zakázek k podpoře společných cílů celé společnosti, jako jsou ochrana životního prostředí, účinnější využívání zdrojů a energií a boj proti změně klimatu, podpora inovací a sociálního začleňování a zajištění nejlepších možných podmínek pro poskytování kvalitních sociálních služeb. Tuto orientaci potvrdily výsledky konzultací se zúčastněnými stranami, které Komise vedla na jaře 2011, kde naprostá většina zúčastněných stran podporovala návrh přezkoumat směrnice o zadávání veřejných zakázek, aby se lépe přizpůsobily novým výzvám, kterým zadavatelé veřejných zakázek i hospodářské subjekty čelí.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Společně s navrhovanou novou směrnicí o veřejných službách tento návrh nahradí směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES jako základní prvky právního rámce Evropské unie pro zadávání veřejných zakázek.

Směrnice bude doplněna o další prvky právního rámce:

· Směrnice 2009/81/ES[3] stanoví specifická pravidla pro zadávání citlivých zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti.

· Směrnice 89/665/EHS[4] zřizuje společné standardy pro vnitrostátní přezkumná řízení, aby byla zajištěna dostupnost rychlých a účinných nápravných prostředků ve všech zemích EU, pokud se účastníci domnívají, že zakázky nebyly zadány spravedlivě.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa provádí strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020] a stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020: Digitální agenda pro Evropu [KOM(2010) 245], Unie inovací [KOM(2010) 546], Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace [KOM(2010) 614], Energie 2020 [KOM(2010) 639] a Evropa účinněji využívající zdroje [KOM(2011) 21]. Provádí také Akt o jednotném trhu [KOM(2011) 206], a to zejména jeho dvanácté klíčové opatření „Modernizovaný a revidovaný právní rámec pro veřejné zakázky“. Jde o strategickou iniciativu v rámci pracovního programu Komise na rok 2011.

2. Konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise zveřejnila dne 27. ledna 2011 Zelenou knihu o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek[5], čímž zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci o možnostech legislativních změn, které by zadávání zakázek usnadnily a učinily pružnějším a které by umožnily, aby veřejné zakázky byly lépe používány na podporu jiných politik. Účelem Zelené knihy bylo určit klíčové oblasti k reformě a požádat zúčastněné strany o názory na konkrétní možnosti legislativních změn. Diskutovaná problematika zahrnovala potřebu zjednodušení postupů a zvýšení jejich pružnosti, strategické použití zadávání veřejných zakázek na podporu jiných cílů politiky, zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám a boj s protekcionářstvím, korupcí a střety zájmů.

Veřejné konzultace skončily dne 18. dubna 2011 a setkaly se s velkou odezvou. Komise obdržela celkem 623 reakcí, které pocházely od nejrůznějších skupin zúčastněných stran, včetně ústředních orgánů členských států, veřejných zadavatelů na místní a regionální úrovni a jejich sdružení, podniků, průmyslových sdružení, zástupců akademické obce, organizací občanské společnosti (včetně odborů) a jednotlivých občanů. Většina reakcí pocházela ze Spojeného království, Německa, Francie a – v menší míře – z Belgie, Itálie, Nizozemí, Rakouska, Švédska, Španělska a Dánska.

Výsledky konzultací byly shrnuty v souhrnném dokumentu[6] a předloženy a projednány na veřejné konferenci dne 30. června 2011[7].

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Naprostá většina zúčastněných stran oceňovala iniciativu Evropské komise přezkoumat současnou politiku zadávání veřejných zakázek. Z různých otázek projednávaných v Zelené knize kladou zúčastněné strany zvláště silný důraz na potřebu zjednodušit postupy a učinit je pružnějšími. Například jasná většina všech skupin zúčastněných stran podpořila myšlenku, aby se více využívalo výběrové řízení s vyjednáváním. Byla též vyjádřena jasná podpora opatřením ke zmírnění administrativní zátěže v souvislosti s výběrem účastníků.

Ohledně strategického použití zadávání veřejných zakázek k dosažení společenských cílů strategie Evropa 2020 byla stanoviska zúčastněných stran různá. Mnoho zúčastněných stran, zvláště podniky, dalo najevo obecnou nechuť k myšlence použití zadávání veřejných zakázek na podporu jiných politických cílů. Jiné zúčastněné strany, zejména organizace občanské společnosti, takové strategické použití silně podporovaly a obhajovaly zásadní změny samotných zásad politiky Evropské unie v oblasti zadávání veřejných zakázek.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě konzultací k Zelené knize provedla Komise v letech 2010/2011 komplexní hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU upravujících zadávání veřejných zakázek vycházející z rozsáhlého souboru důkazů a nového nezávislého výzkumu. Studie posuzovaly především náklady a účinnost postupů zadávání veřejných zakázek, problematiku přeshraničního zadávání zakázek, přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami a strategického použití zadávání veřejných zakázek v Evropě.

Zjištění tohoto hodnocení jasně ukázala, že směrnice o zadávání veřejných zakázek 2004/17/ES a 2004/18/ES pomohly nastolit kulturu transparentnosti a zadávání zakázek motivované výsledky, přinášející úspory a zlepšení kvality výsledků zadávacího řízení, jež z pohledu zadavatelů veřejných zakázek i dodavatelů vysoce převyšují náklady spojené s uplatňováním těchto postupů. Hodnocení také shledalo, že rozdíly při provádění a uplatňování směrnice vedly v různých členských státech k různým výsledkům. Doba potřebná na splnění všech postupů a náklady zadavatelů veřejných zakázek se v jednotlivých členských státech velmi liší.

· Posouzení dopadů

Posouzení dopadů a jeho shrnutí poskytují přehled různých možností pro každou z pěti skupin základních problémů (administrativní uspořádání, oblast působnosti, postupy, strategické zadávání zakázek a přístup na trhy s veřejnými zakázkami). Na základě analýzy výhod a nevýhod různých možností byl určen soubor preferovaných možností, jenž by měl optimalizovat synergie mezi různými řešeními a umožňovat, aby úspory spojené s jedním typem opatření neutralizovaly náklady související s jiným typem opatření (např. možné zvýšení procesních požadavků způsobené opatřeními strategického zadávání zakázek by mohlo být částečně neutralizováno úsporami plynoucími z lepší koncepce zadávacích řízení). Tyto preferované možnosti jsou základem předloženého návrhu.

Návrh zprávy o posouzení dopadů přezkoumal výbor pro posouzení dopadů, který požadoval změny týkající se zejména určení specifických prvků právního rámce, popisu projednávaných možností, hlubší analýzy nákladů a přínosů zvolených hlavních opatření a systematického zohlednění názorů zúčastněných stran, a to jak v definici problému, tak pro doplnění analýzy dopadů. Tato doporučení pro zlepšení byla začleněna do závěrečné zprávy. Stanoviska výboru pro posouzení dopadů ke zprávě jsou zveřejněna spolu s tímto návrhem, jakož i s konečným zněním zprávy o posouzení dopadů a jejím souhrnem.

3. Právní stránka návrhu

· Právní základ

Návrh je založen na čl. 53 odst. 1, článku 62 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatní, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci EU.

Členské státy nemohou dostatečně dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu:

Koordinace postupů zadávání veřejných zakázek přesahujících určité prahové hodnoty se osvědčila jako důležitý nástroj pro dosažení vnitřního trhu v oblasti veřejných zakázek, který zajišťuje hospodářským subjektům na celém jednotném trhu účinný a rovný přístup k veřejným zakázkám. Zkušenosti se směrnicemi 2004/17/ES a 2004/18/ES a s předchozími generacemi směrnic o zadávání veřejných zakázek ukázaly, že celoevropské postupy zadávání zakázek poskytují při zadávání veřejných zakázek transparentnost a objektivitu, což vede ke značným úsporám a k lepším výsledkům zadávání zakázek, jež přináší prospěch orgánům členských států, a v konečném důsledku i evropským daňovým poplatníkům.

Tohoto cíle by nebylo možno uspokojivě dosáhnout opatřeními členských států, jež by nevyhnutelně vedla k rozdílným požadavkům a možná i k protichůdným procesním režimům, což by zvyšovalo složitost regulace a způsobovalo nežádoucí překážky pro přeshraniční činnosti.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle zajištění řádného fungování vnitřního trhu pomocí souboru celoevropských koordinovaných postupů zadávání zakázek. Navíc je návrh založen na přístupu využívajícím „soubor nástrojů“, což členským státům umožňuje maximální flexibilitu při úpravě postupů a nástrojů pro jejich specifickou situaci.

V porovnání se současnými směrnicemi o zadávání veřejných zakázek návrh značně sníží administrativní zátěž související s vedením zadávacího řízení, a to jak veřejným zadavatelům, tak hospodářským subjektům; tam, kde se předpokládají nové požadavky (například v souvislosti se strategickým zadáváním zakázek), dojde ke kompenzaci odstraněním omezení v jiných oblastech.

· Volba nástrojů

Jelikož je návrh založen na čl. 53 odst. 1, článku 62 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, neumožňovala by Smlouva upravit ustanovení použitelná pro veřejné nákupy zboží a služeb formou nařízení. Navrhovaným nástrojem je proto směrnice.

Během posuzování dopadů byly nelegislativní možnosti vyřazeny z důvodů podrobně popsaných v posouzení dopadů.

4. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné rozpočtové důsledky.

5. Další informace

· Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede ke zrušení platných právních předpisů (směrnice 2004/18/EHS).

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje ustanovení o přezkumu týkající se ekonomických dopadů prahových hodnot.

· Prováděcí opatření a informativní dokumenty

Návrh se týká oblasti, ve které mají právní předpisy Unie zajišťovat koordinaci, což s sebou nese významný dopad na celou řadu vnitrostátních oblastí práva. Přestože je účelem návrhu koordinace, mnohá ustanovení představují plnou harmonizaci a návrh obsahuje velké množství právních povinností. Členské státy doplní pravidla Unie dodatečnými vnitrostátními ustanoveními tak, aby se celý systém stal funkčním.

V této souvislosti určila Komise několik faktorů, kvůli kterým jsou pro správné pochopení prováděcích opatření i pro fungování celého systému pravidel pro zadávání zakázek na vnitrostátní úrovni nezbytná upřesnění ze strany členských států:

– opatření, která převádějí předpisy do vnitrostátního práva, a prováděcí opatření jsou přijímána na různých institucionálních úrovních (celostátní/federální, regionální, místní);

– kromě různých úrovní, na nichž předpisy vznikají, jsou v mnoha členských státech pravidla také rozlišena podle jednotlivých dotčených odvětví nebo druhů zadávání zakázek;

– základní právní rámec doplňují a v některých případech překrývají správní opatření obecné nebo zvláštní povahy.

Jen členské státy jsou schopné vysvětlit, jak jejich různá opatření provádějí směrnici Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a jak se tato opatření navzájem ovlivňují.

Z těchto důvodů by společně s prováděcími opatřeními, zejména srovnávacími tabulkami, které představují operační nástroj pro analýzu vnitrostátních opatření, měly být sděleny také dokumenty vysvětlující vztahy mezi různými částmi této směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích opatření.

· Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

· Podrobné vysvětlení návrhu

1) Zjednodušení a zvýšení pružnosti zadávacích řízení

Navrhovaná směrnice umožňuje zjednodušení a zvýšení pružnosti procesního režimu stanoveného současnými směrnicemi o zadávání veřejných zakázek. Za tím účelem zahrnuje tato opatření:

Vyjasnění oblasti působnosti: Základní pojem „zadávání zakázek“, který se objevuje také v názvu navrhované směrnice, byl nově zaveden pro lepší určení oblasti působnosti a účelu předpisů o zadávání zakázek a usnadnění uplatňování prahových hodnot. Definice některých hlavních pojmů určujících oblast působnosti směrnice (jako veřejnoprávní subjekt, veřejné zakázky na stavební práce a služby, smíšené zakázky) byly revidovány s ohledem na judikaturu Soudního dvora. Návrh se zároveň snaží zachovat kontinuitu používání pojmů a koncepcí, jež se v průběhu let vyvinuly prostřednictvím judikatury Soudního dvora a jsou pracovníkům v praxi dobře známé. V této souvislosti je nutno upozornit, že mírné odchylky od znění a uspořádání známého z předchozích směrnic neznamenají nutně změnu podstaty, jejich účelem může být zjednodušení textů.

Tradiční rozlišení mezi takzvanými „prioritními“ a „neprioritními“ službami (služby „A“ a „B“) bude zrušeno. Výsledky hodnocení ukázaly, že již není oprávněné omezovat úplné uplatňování předpisů o zadávání zakázek na omezenou skupinu služeb. Ukázalo se však také, že standardní režim zadávání zakázek není přizpůsobený sociálním službám, které potřebují specifický soubor pravidel (viz níže).

Přístup využívající „soubor nástrojů“: Systémy členských států zajistí dvě základní formy řízení, otevřené a omezené řízení. Navíc mohou za určitých podmínek umožňovat výběrové řízení s vyjednáváním, soutěžní dialog nebo inovační partnerství, novou formu řízení pro zadávání inovativních zakázek (viz níže).

Veřejní zadavatelé budou mít navíc k dispozici soubor šesti specifických metod zadávání zakázek a nástroje určené pro souhrnné a elektronické zadávání zakázek: rámcové dohody, dynamické nákupní systémy, elektronické dražby, elektronické katalogy, ústřední nákupní subjekty a společné zadávání zakázek. V porovnání se stávající směrnicí byly tyto nástroje zlepšeny a vyjasněny s cílem usnadnit elektronické zadávání zakázek.

Zjednodušený režim pro zadavatele na nižších úrovních veřejné správy: V souladu s dohodou WTO o veřejných zakázkách zavádí návrh zjednodušený režim zadávání zakázek, který se vztahuje na všechny zadavatele na úrovni nižší, než je úroveň ústředních orgánů státní správy, jako jsou místní a regionální orgány. Tito zadavatelé mohou jako výzvu k účasti v soutěži použít oznámení předběžných informací. Jestliže této možnosti využijí, nemusí před zahájením zadávacího řízení zveřejňovat samostatné oznámení o zakázce. Po vzájemné dohodě s účastníky mohou také pružněji stanovit určité lhůty.

Podpora elektronického zadávání zakázek: Používání elektronické komunikace a zpracování transakcí zadavateli veřejných zakázek může přinést významné úspory a lepší výsledky zadávání zakázek za současného snížení časových ztrát a chybovosti. Cílem tohoto návrhu je pomoci členským státům dosáhnout přechodu na elektronické zadávání zakázek, jež umožňuje dodavatelům, aby se zúčastnili on-line zadávacích řízení na celém vnitřním trhu. Za tím účelem stanovuje navrhovaná směrnice povinné předávání oznámení v elektronické formě, povinnou elektronickou dostupnost zadávací dokumentace a ukládá přechod na plně elektronickou komunikaci, zejména elektronické podání, u všech zadávacích řízení během dvouletého přechodného období. Zefektivňuje a zlepšuje dynamické nákupní systémy a elektronické katalogy, nástroje pro plně elektronické zadávání zakázek, jež jsou zvláště uzpůsobeny pro vysoce agregované zadávání zakázek, které provádějí ústřední nákupní subjekty. Nástroj pro elektronické zadávání zakázek by rovněž veřejným zadavatelům umožnil předcházet, odhalovat a napravovat chyby, jež jsou obvykle způsobeny špatným porozuměním nebo interpretací pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Modernizace postupů: Návrh skýtá pružnější a snadněji použitelný přístup k některým důležitým prvkům zadávacích řízení. Lhůty pro účast a předložení nabídek byly zkráceny, což umožňuje rychlejší a efektivnější zadávání zakázek. Rozlišení mezi výběrem uchazečů a zadáním zakázky, jež je často zdrojem chyb a nedorozumění, je nyní pružnější a zadavatelům zakázek umožňuje rozhodnout o nejpraktičtější posloupnosti posouzením kritérií pro zadání zakázky před kritérii pro výběr a vzít v úvahu organizaci a kvalitu pracovníků přidělených na plnění zakázky jako kritérium pro zadání zakázky.

Byly přezkoumány a vyjasněny důvody pro vyloučení zájemců a uchazečů. Zadavatelé zakázek budou oprávněni vyloučit hospodářské subjekty, které vykázaly závažné nebo přetrvávající nedostatky při plnění předchozích smluv. Návrh poskytuje také možnost „sebeočisty“: veřejný zadavatel může akceptovat zájemce nebo uchazeče i přesto, že existuje důvod pro vyloučení, jestliže zájemce nebo uchazeč přijme vhodná opatření k odstranění důsledků nedovoleného jednání a k účinné prevenci dalšího výskytu takového pochybení.

Změny zakázek během jejich doby trvání se stávají pro pracovníky v praxi stále významnější a problematičtější záležitostí. Zvláštní ustanovení o změně zakázek přebírá základní řešení vypracovaná v judikatuře a představuje pragmatické řešení pro případ nepředvídaných okolností, jež vyžadují úpravu veřejné zakázky během její doby trvání.

2) Strategické použití zadávání veřejných zakázek jako reakce na nové výzvy

Navrhovaná směrnice je založena na přístupu „umožnění“, který veřejným zadavatelům poskytuje nástroje potřebné k přispění k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pomocí jejich kupní síly k nákupu zboží a služeb, jež podporují inovace, berou ohled na životní prostředí a bojují proti změně klimatu, přičemž zlepšují zaměstnanost, veřejné zdraví a sociální podmínky.

Náklady životního cyklu: Návrh poskytuje zadavatelům veřejných zakázek možnost založit svá rozhodnutí o zadání zakázky na nákladech životního cyklu výrobků, služeb nebo stavebních prací, jež mají být předmětem nákupu. Životní cyklus zahrnuje všechny etapy existence výrobku nebo prací či poskytnutí služby, od pořízení surovin nebo vytvoření zdrojů až po odstranění, likvidaci a ukončení. Náklady, které se berou v úvahu, nezahrnují jenom přímé peněžní výdaje, ale také externí náklady pro životní prostředí, pokud je lze vyjádřit v penězích a ověřit. Pokud byla vyvinuta společná metoda Evropské unie pro výpočet nákladů životního cyklu, jsou veřejní zadavatelé povinni ji použít.

Výrobní proces: Veřejní zadavatelé mohou v technických specifikacích a v kritériích pro zadání zakázky odkazovat na všechny faktory přímo spojené s výrobním procesem, pokud odkazují na aspekty výrobního procesu, které jsou úzce spojeny s konkrétní výrobou kupovaného zboží nebo poskytováním kupovaných služeb. Vylučuje to požadavky, které nesouvisí s procesem výroby výrobků, prováděním stavebních prací nebo poskytováním služeb, na které se zakázka vztahuje, jako jsou požadavky na obecnou společenskou odpovědnost podniku, jež se týkají celkového fungování smluvního poskytovatele.

Štítky: Veřejní zadavatelé mohou vyžadovat, aby stavební práce, dodávky nebo služby byly označeny konkrétními štítky, které dokládají environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti za předpokladu, že jsou akceptovány také rovnocenné štítky. To se týká například evropských nebo národních/mezinárodních ekoznaček nebo označení potvrzujících, že výrobek nebyl vyroben s využitím dětské práce. Dotyčné systémy certifikace se musí týkat charakteristik spojených s předmětem smlouvy a musí být vypracovány na základě vědeckých informací, zavedeny otevřeným a transparentním postupem a přístupné všem zúčastněným stranám.

Sankce za porušení povinného sociálního, pracovního nebo environmentálního práva: Podle navrhované směrnice může veřejný zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit hospodářské subjekty, pokud u nich zjistí porušení povinností stanovených právními předpisy Unie v oblasti sociálního, pracovního nebo environmentálního práva nebo mezinárodních ustanovení pracovního práva. Navíc budou veřejní zadavatelé povinni odmítnout nabídky, pokud zjistí, že jsou mimořádně nízké z důvodu porušení právních předpisů Unie v oblasti sociálního, pracovního nebo environmentálního práva.

Sociální služby: Hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU upravujících zadávání veřejných zakázek ukázalo, že sociální, zdravotní a vzdělávací služby mají specifické charakteristiky, jež je činí nevhodnými pro uplatnění standardních postupů zadávání veřejných zakázek na služby. Tyto služby se obvykle poskytují ve specifickém kontextu, jenž se mezi členskými státy značně liší vzhledem k různým administrativním, organizačním a kulturním okolnostem. Z povahy těchto služeb vyplývá jejich jen velmi omezená přeshraniční dimenze. Členské státy by proto měly mít velkou volnost při organizování výběru poskytovatelů služeb. Návrh toto zohledňuje tím, že pro veřejné zakázky na tyto služby poskytuje specifický režim s vyšší prahovou hodnotou 500 000 EUR a ukládá pouze dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení. Kvantitativní analýza hodnot zakázek na příslušné služby zadaných hospodářským subjektům ze zahraničí ukázala, že zakázky pod uvedenou hodnotou obvykle nevzbuzují žádný přeshraniční zájem.

Inovace: Výzkum a inovace hrají ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ústřední roli. Zadavatelům veřejných zakázek by mělo být umožněno kupovat inovativní výrobky a služby, které podporují budoucí růst a zlepšují účinnost a kvalitu veřejných služeb. Návrh za tímto účelem zavádí inovační partnerství, nový zvláštní postup pro vývoj a následnou koupi nových, inovativních výrobků, stavebních prací a služeb za předpokladu, že je lze dodat v dohodnutých úrovních výkonu a s dohodnutými náklady. Návrh navíc zlepšuje a zjednodušuje soutěžní dialog a usnadňuje přeshraniční společné zadávání zakázek, což je důležitý nástroj pro inovativní nakupování.

3) Lepší přístup na trh pro malé a střední podniky a začínající podniky

Malé a střední podniky mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních příležitostí, růst a inovace. Snadný přístup na trhy se zakázkami jim může pomoci těchto schopností lépe využívat a veřejným zadavatelům umožní rozšířit jejich dodavatelskou základnu, což bude mít pozitivní vliv v podobě větší hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek. Aby Komise co nejvíce zpřístupnila veřejné zakázky malým a středním podnikům, zveřejnila v roce 2008 „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících malým a středním podnikům přístup ke smlouvám na veřejné zakázky“[8]. Návrh vychází z této práce a stanovuje konkrétní opatření pro odstranění překážek přístupu malých a středních podniků na trh.

Zjednodušení informačních povinností: Celkové zjednodušení informačních povinností v rámci zadávacích řízení velmi prospěje malým a středním podnikům. Návrh předpokládá povinnou akceptaci vlastního prohlášení jako přímého důkazu pro účely výběru. Předkládání dokladů bude usnadněno standardizovaným dokumentem, evropským pasem pro veřejné zakázky, který slouží k osvědčení toho, že neexistují důvody pro vyloučení.

Rozdělení zakázek na části: Veřejní zadavatelé budou vyzváni, aby rozdělovali veřejné zakázky na části – homogenní nebo heterogenní –, aby byly dostupnější pro malé a střední podniky. Pokud se rozhodnou, že tak neučiní, budou povinni poskytnout zvláštní vysvětlení.

Omezení požadavků pro účast: Aby se zamezilo překážkám ztěžujícím účast malých a středních podniků, obsahuje navrhovaná směrnice úplný seznam možných podmínek pro účast v zadávacích řízeních a výslovně stanoví, že tyto podmínky se omezí „na ty, které jsou vhodné k tomu, aby zajistily, že zájemce nebo uchazeč má ... způsobilost a ... schopnosti splnit zakázku, která má být zadána“. Požadavky obratu, které jsou často vážnou překážkou přístupu malých a středních podniků, jsou s výjimkou řádně zdůvodněných případů výslovně omezeny na trojnásobek odhadované hodnoty zakázky. A taktéž jakékoli podmínky pro účast skupin hospodářských subjektů – což je zvlášť důležitý nástroj z hlediska malých a středních podniků – musí být zdůvodněny objektivními důvody a musí být proporcionální.

Přímé platby subdodavatelům: Navíc může členský stát stanovit, že subdodavatelé mohou od veřejného zadavatele požadovat přímou platbu za dodávky, stavební práce a služby poskytované hlavnímu dodavateli v souvislosti s plněním zakázky. To nabízí subdodavatelům, což jsou často malé a střední podniky, účinný způsob ochrany jejich zájmu na získání úhrady.

4) Řádné postupy

Finanční zájmy, které jsou v sázce, a úzká interakce mezi veřejným a soukromým sektorem činí ze zadávání veřejných zakázek rizikovou oblast pro nepoctivé obchodní postupy, jako jsou střet zájmů, protekcionářství a korupce. Návrh zlepšuje stávající ochranná opatření proti takovým rizikům a zajišťuje další ochranu.

Střety zájmů: Návrh obsahuje specifické ustanovení o střetech zájmů, jež se zabývá situacemi skutečného, potenciálního nebo domnělého střetu zájmů, které se týkají pracovníků veřejného zadavatele nebo poskytovatelů služeb v oblasti zadávání zakázek, kteří se podílejí na zadávacím řízení, a členů vedení veřejného zadavatele, kteří mohou ovlivnit výsledek zadávacího řízení, i když do něj nejsou formálně zapojeni.

Nedovolené jednání: Návrh obsahuje specifické ustanovení proti nezákonnému chování zájemců a uchazečů, jako jsou pokusy nepatřičně ovlivnit proces rozhodování nebo uzavírání dohod s ostatními účastníky za účelem zmanipulování výsledku řízení, jež je nutné z řízení vyloučit. Takové nedovolené aktivity, které porušují základní zásady Evropské unie, vedou a mohou vést k vážným narušením hospodářské soutěže.

Nespravedlivé zvýhodnění: Průzkumy trhu jsou užitečným nástrojem veřejných zadavatelů pro získávání informací o struktuře, schopnosti a kapacitě trhu, přičemž zároveň informují účastníky trhu o projektech a požadavcích kupujícího v rámci zadávání veřejných zakázek. Předběžné kontakty s účastníky trhu však nesmí vést k nespravedlivému zvýhodnění a narušení hospodářské soutěže. Návrh proto zahrnuje specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy řízení.

5) Řízení a správa

Vnitrostátní orgány pro dohled: Hodnocení ukázalo, že ne všechny členské státy důsledně a systematicky monitorují provádění a fungování pravidel pro zadávání veřejných zakázek. To ohrožuje účinné a jednotné uplatňování právních předpisů Evropské unie. Návrh proto stanoví, že členské státy určí jediný vnitrostátní orgán pověřený monitorováním, prováděním a kontrolou zadávání veřejných zakázek. Pouze jediný subjekt se zastřešujícími úkoly bude mít přehled o hlavních obtížích při uplatňování pravidel a bude schopen navrhovat vhodná nápravná opatření u strukturálnějších problémů. Tento subjekt bude moci poskytovat bezprostřední zpětnou vazbu o fungování politiky a potenciálních slabých místech ve vnitrostátní legislativě a postupech, čímž přispěje k rychlému nalézání řešení a zlepšování postupů zadávání zakázek.

Znalostní centra: V mnoha případech nemají veřejní zadavatelé interní odborné znalosti pro řešení komplexních zakázek. Vhodná a nezávislá odborná podpora od administrativních struktur by mohla výrazně zlepšit výsledky zadávání zakázek rozšířením vědomostní základny a odbornosti veřejných zadavatelů a poskytováním pomoci podnikům, zejména malým a středním podnikům. Návrh proto zavazuje členské státy, aby poskytly podpůrné struktury nabízející právní a ekonomické poradenství, vedení, školení a pomoc při přípravě a provádění zadávacích řízení. Podpůrné struktury nebo mechanismy již existují na vnitrostátní úrovni, i když jsou organizovány velmi různými způsoby a pokrývají různé oblasti zájmů veřejných zadavatelů. Členské státy budou proto moci tyto mechanizmy použít, vycházet z jejich odborných znalostí a propagovat jejich služby jako vhodný a moderní nástroj schopný poskytnout veřejným zadavatelům a hospodářským subjektům přiměřenou podporu.

K posílení boje s korupcí a protekcionářstvím budou veřejní zadavatelé povinni předkládat text uzavřených smluv orgánu pro dohled, který tak bude moci přezkoumat, zda smlouvy neobsahují podezřelé prvky, a dále umožnit přístup k těmto dokumentům osobám, jež o to budou mít zájem, pokud tím nebudou ohroženy oprávněné veřejné nebo soukromé zájmy. Musí se však zabránit vytváření nepřiměřené administrativní zátěže; povinnost předložit plné znění uzavřených smluv by proto měla zůstat omezena na zakázky o relativně vysoké hodnotě. Navrhované prahové hodnoty by vytvořily správnou rovnováhu mezi zvýšením administrativní zátěže a zajištěním větší transparentnosti: v případě prahové hodnoty 1 000 000 EUR pro dodávky a služby a 10 000 000 EUR pro stavební práce by se tato povinnost vztahovala na 10–20 % všech zakázek zveřejněných v Úředním věstníku.

Nepředpokládá se, že požadavky týkající se orgánů pro dohled a znalostních center způsobí celkové další finanční zatížení členských států. Pokud se očekávají nějaké náklady na reorganizaci nebo vyladění činností stávajících mechanizmů a struktur, budou neutralizovány snížením nákladů na soudní spory (jak pro veřejné zadavatele, tak pro podniky), nákladů souvisejících se zpožděním při udílení zakázek z důvodu nesprávného použití pravidel zadávání veřejných zakázek nebo chybné přípravy zadávacích řízení, jakož i nákladů souvisejících se skutečností, že poradenství je veřejným zadavatelům v současnosti poskytováno roztříštěným a neefektivním způsobem.

Správní spolupráce: Návrh stanovuje také účinnou spolupráci, která vnitrostátním orgánům pro dohled umožňuje sdílet informace a osvědčené postupy a spolupracovat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Internal Market Information System, IMI).

2011/0438 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zadávání veřejných zakázek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům[9],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[11],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zadávání veřejných zakázek orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zejména zásadami volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásad z toho vyplývajících, jako je rovné zacházení, nediskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, by však měla být vypracována ustanovení koordinující vnitrostátní postupy při zadávání zakázek, aby se zajistilo uplatňování uvedených zásad v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži.

(2) Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020[12] jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem musí být současná pravidla pro zadávání zakázek přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[13] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[14], revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila větší právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související se zavedenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(3) Stále rozmanitější formy veřejných opatření vedou k nutnosti jasněji definovat samotný pojem zadávání zakázek. Cílem pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek není pokrýt všechny formy vynakládání veřejných peněžních prostředků, ale pouze ty, jejichž cílem je nákup stavebních prací, dodávek nebo služeb. Pojem nákupu je třeba chápat šířeji ve smyslu získání výhod z příslušných stavebních prací, dodávek nebo služeb, přičemž není nezbytně vyžadován převod vlastnictví na zadavatele zakázek. A dále, pouhé financování určité činnosti, které je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, pokud nebyly využity na zamýšlené účely, obvykle nespadá do působnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

(4) Ukázalo se také, že je nezbytné vyjasnit, co je třeba chápat jako jednu zakázku, takže s ohledem na prahové hodnoty stanovené touto směrnicí musí být brána v úvahu souhrnná hodnota všech smluv uzavřených za účelem dané zakázky a zakázka by měla být oznámena jako celek, případně by měla být rozdělena na části. Pojem jediné zakázky zahrnuje všechny dodávky, stavební práce a služby potřebné pro provedení konkrétního projektu, například projektu stavby nebo jednoho souboru stavebních prací, dodávek a/nebo služeb. Náznaky existence jednoho projektu mohou například spočívat v celkovém předchozím plánování a koncepci veřejného zadavatele, v tom, že různé zakoupené prvky plní jedinou hospodářskou a technickou funkci nebo že jsou navzájem jinak logicky spojeny a prováděny v úzkém časovém rámci.

(5) Podle článku 11 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být do vymezení a provádění politik a činností Unie zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice objasňuje, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, aniž by přišli o možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny.

(6) Přestože skutečné, potenciální či patrné střety zájmu nemusí nutně vést ke korupčnímu jednání, mají vysoký potenciál nepatřičně ovlivnit rozhodnutí o zadání zakázky, což vede k narušení hospodářské soutěže a ohrožení rovného zacházení s uchazeči. Proto by měly být zavedeny účinné mechanismy k předcházení střetům zájmu, jejich identifikaci a nápravě.

(7) Nedovolené jednání účastníků v zadávacím řízení, jako jsou snahy o nepřípustné ovlivňování rozhodovacího procesu nebo o uzavření dohod s dalšími zájemci za účelem zmanipulování výsledků řízení, může vést k porušení základních zásad práva Unie a k vážnému narušení hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu by mělo být požadováno, aby hospodářské subjekty předkládaly čestné prohlášení, že neprovádějí žádné z uvedených nezákonných činností, a prokáže-li se, že je toto prohlášení nepravdivé, aby byly vyloučeny.

(8) Svým rozhodnutím 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994)[15] Rada schválila především Dohodu Světové obchodní organizace o veřejných zakázkách (dále jen „Dohoda o veřejných zakázkách“). Cílem Dohody o veřejných zakázkách je vytvoření mnohostranného vyváženého rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek se záměrem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, plní veřejní zadavatelé povinnosti podle těchto dohod použitím této směrnice na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři těchto dohod.

(9) Dohoda o veřejných zakázkách se vztahuje na zakázky přesahující určité prahové hodnoty stanovené v této dohodě a vyjádřené v SDR. U prahových hodnot stanovených touto směrnicí by měl být zajištěn soulad s ekvivalentem prahových hodnot podle Dohody o veřejných zakázkách v eurech. Rovněž by měla být přijata ustanovení pro pravidelné přezkoumávání těchto prahových hodnot vyjádřených v eurech, aby se v případě potřeby upravily pomocí čistě matematické operace podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu k SDR.

(10) Výsledky hodnocení dopadů a účinnosti právních předpisů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek[16] ukázaly, že vyjmutí některých služeb z plného uplatňování této směrnice by mělo být přezkoumáno. V důsledku toho se plné uplatňování směrnice rozšiřuje na řadu služeb (jako například na hotelové a právní služby, jelikož tyto druhy služeb vykázaly obzvláště vysoké procento přeshraničního obchodu).

(11) Jiné kategorie služeb mají i nadále ze své podstaty omezený přeshraniční rozměr, zejména takzvané osobní služby jako některé sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Proto by měl být vytvořen zvláštní režim pro veřejné zakázky v této oblasti služeb s vyšší prahovou hodnotou 500 000 EUR. Osobní služby v hodnotě nižší, než je tato prahová hodnota, obvykle nebudou zajímavé pro poskytovatele z jiných členských států, pokud neexistují konkrétní informace o opaku, například financování přeshraničních projektů z prostředků Unie. Zakázky na osobní služby převyšující tuto prahovou hodnotu by měly podléhat transparentnosti v rámci celé Unie. S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly získat širokou pravomoc organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla této směrnice zohledňují uvedené závazné pravidlo, přičemž ukládají pouze dodržování základních zásad transparentnosti a rovného zacházení a zajišťují, aby veřejní zadavatelé mohli používat specifická kritéria kvality pro výběr poskytovatelů služeb, jako jsou kritéria stanovená dobrovolným evropským rámcem pro zajišťování kvality v sociálních službách Výboru pro sociální ochranu Evropské unie[17]. Členské státy a/nebo orgány veřejné správy mají i nadále možnost poskytovat tyto služby samy nebo uspořádat sociální služby způsobem, který nezahrnuje zadávání veřejných zakázek, například prostřednictvím financování těchto služeb nebo udělováním licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky předem stanovené veřejným zadavatelem, bez jakýchkoliv omezení či kvót za předpokladu, že takový systém zajistí dostatečné zveřejnění a že je v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

(12) Veřejné zakázky, které jsou zadávány veřejnými zadavateli působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a spadají do oblasti působnosti těchto činností, upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady [...] ze dne [...] o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[18]. Zakázky zadávané veřejnými zadavateli v souvislosti s jejich působením ve službách námořní, pobřežní nebo říční dopravy spadají do oblasti působnosti této směrnice.

(13) Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na zadávání veřejných zakázek prováděné mezinárodními organizacemi, jejich jménem a na jejich účet. Je však nutné objasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být uplatňována na zadávání zakázek, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(14) Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je vykládána odlišně v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými veřejnými zadavateli. Je proto nezbytné vyjasnit, ve kterých případech smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli nepodléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Mělo by se přitom vycházet ze zásad stanovených v příslušné judikatuře Soudního dvora. Skutečnost, že obě strany dohody jsou samy veřejnými zadavateli, sama o sobě nevylučuje uplatnění pravidel pro zadávání zakázek. Uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek by však nemělo zasahovat do svobody orgánů veřejné správy rozhodovat o tom, jak organizovat způsob výkonu jejich úkolů veřejné služby. Zakázky zadané ovládaným subjektům nebo spolupráce za účelem společného výkonu úkolů veřejné služby zúčastněných veřejných zadavatelů by proto, budou-li splněny podmínky stanovené touto směrnici, měly být z uplatňování těchto pravidel vyjmuty. Tato směrnice by měla zajistit, aby spolupráce mezi orgány veřejné správy vyjmutá z oblasti působnosti této směrnice nevedla ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům k narušení hospodářské soutěže. K narušení hospodářské soutěže by neměla vést ani účast veřejného zadavatele jako uchazeče v řízení na zadání veřejné zakázky.

(15) Existuje všeobecná potřeba větší pružnosti, a zejména lepšího přístupu k zadávacímu řízení s vyjednáváním, jež se výslovně předpokládá v Dohodě o veřejných zakázkách, kde je vyjednávání povoleno u všech řízení. Není-li v právních předpisech příslušného členského státu stanoveno jinak, mělo by být veřejným zadavatelům umožněno používat výběrové řízení s vyjednáváním upravené touto směrnicí v různých situacích, kdy otevřená nebo omezená řízení bez vyjednávání pravděpodobně nepovedou k uspokojivým výsledkům zakázek, Toto řízení by mělo být doprovázeno odpovídajícími zárukami, které zajišťují dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti. To poskytne veřejným zadavatelům více volnosti při nákupu stavebních prací, dodávek a služeb dokonale přizpůsobených jejich konkrétním potřebám. Zároveň by to mělo zvýšit i přeshraniční obchod, neboť hodnocení ukázalo, že přeshraniční uchazeči jsou zvlášť úspěšní v zakázkách zadaných prostřednictvím vyjednávacího řízení s předchozím zveřejněním.

(16) Ze stejných důvodů by veřejným zadavatelům mělo být umožněno používat soutěžní dialog. Použití tohoto postupu se v posledních letech z hlediska hodnoty zadaných zakázek výrazně zvýšilo. Osvědčil se v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Taková situace může nastat zejména u inovativních projektů, při realizaci velkých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů zahrnujících složité a strukturované financování.

(17) Výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací, patří mezi hlavní hybné síly budoucího růstu a představují jádro strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Orgány veřejné správy by měly co nejstrategičtěji využít zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákup inovativního zboží a služeb hraje klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Přispívá k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených veřejných prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu. Tato směrnice by měla přispět k usnadnění zadávání inovativních veřejných zakázek a pomoci členským státům při plnění cílů iniciativy „Unie inovací“. Z tohoto důvodu by měl být stanoven zvláštní postup zadávání zakázek, který veřejným zadavatelům umožní vytvářet dlouhodobá inovační partnerství pro vývoj a následný nákup nových inovativních výrobků, služeb nebo staveb pod podmínkou, že mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů. Partnerství by měla být strukturována tak, aby mohla poskytnout nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh.

(18) S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď zveřejnění není možné z důvodů vyšší moci v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, nebo pokud je od začátku jasné, že by zveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž, především v případech, kdy objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může zakázku provést. K použití vyjednávacího řízení bez zveřejnění může opravňovat jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám veřejný zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení a pokud neexistují odpovídající konkurenční nabídky, jejichž dostupnost by měla být pečlivě zvážena.

(19) Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit zveřejňování zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek. Měly by se stát běžnými prostředky komunikace a výměny informací v zadávacích řízeních. Užívání elektronických prostředků rovněž vede k úsporám času. V důsledku toho by mělo být stanoveno zkrácení minimálních lhůt, jsou-li používány elektronické prostředky, avšak s podmínkou, že jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Unie. Elektronické prostředky komunikace a předávání informací obsahující vhodné funkce mohou veřejným zadavatelům umožnit, aby zabraňovali, odhalovali a napravovali chyby, jež vzniknou během zadávacích řízení.

(20) Na trzích Unie v oblasti veřejných zakázek se objevuje silná tendence k soustředění poptávky veřejných kupujících s cílem dosáhnout úspor z rozsahu, včetně nižších cen a transakčních nákladů, a zlepšování a profesionalizace řízení zadávání zakázek. Toho lze dosáhnout soustředěním nákupů buď podle počtu zúčastněných veřejných zadavatelů, nebo podle průběžného objemu a průběžné hodnoty. Avšak soustředění a centralizaci nákupů je třeba pečlivě sledovat, aby se zabránilo nadměrnému soustředění kupní síly a tajným dohodám a aby byla zachována transparentnost, hospodářská soutěž a rovněž možnosti malých a středních podniků ohledně jejich přístupu na trh.

(21) Nástroj rámcových dohod je široce používán a je v celé Evropě považován za účinnou techniku zadávání zakázek. Měl by proto být převážně zachován ve své současné podobě. Určité prvky je však třeba vyjasnit, zejména podmínky použití rámcové dohody veřejnými zadavateli, kteří sami nejsou jejími účastníky.

(22) S ohledem na získané zkušenosti je rovněž třeba přizpůsobit pravidla, kterými se řídí dynamické nákupní systémy, aby umožnily veřejným zadavatelům plně využívat výhod, jež tento nástroj nabízí. Tyto systémy je třeba zjednodušit, zejména tak, aby fungovaly jako omezené řízení, čímž se odstraní potřeba předběžných nabídek, které byly označeny za jednu z hlavních překážek spojených s těmito systémy. Proto by mělo být jakémukoliv hospodářskému subjektu, který předloží žádost o účast a splní kritéria pro výběr, umožněno, aby se zúčastnil zadávacích řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému. Tato technika nákupu dává veřejným zadavatelům k dispozici širokou škálu nabídek, což zajistí optimální využití veřejných finančních prostředků díky rozsáhlé hospodářské soutěži.

(23) Kromě toho se rozvíjí nové techniky elektronického nákupu, například elektronické katalogy. Pomáhají zvyšovat hospodářskou soutěž a efektivitu veřejných nákupů, zejména tím, že šetří čas a finanční prostředky. Avšak je třeba stanovit určitá pravidla, která zajistí, že využití těchto nových technik bude v souladu s pravidly této směrnice a zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Veřejným zadavatelům by mělo být umožněno vytvářet nabídky týkající se konkrétních nákupů na základě dříve zaslaných elektronických katalogů zejména v případech, kdy byla obnovena soutěž v rámci rámcové dohody, kdy je využíván dynamický nákupní systém a kdy jsou k dispozici dostatečné záruky ohledně zajištění sledovatelnosti, rovného zacházení a předvídatelnosti. V souladu s požadavky pravidel pro elektronické komunikační prostředky by se veřejní zadavatelé měli vyvarovat neodůvodněných překážek pro přístup hospodářských subjektů k zadávacím řízením, v nichž mají být nabídky předkládány ve formě elektronických katalogů a jež zajišťují shodu s obecnými zásadami nediskriminace a rovného zacházení.

(24) Centralizované techniky nákupu jsou stále více využívány ve většině členských států. Ústřední nákupní subjekty jsou pověřeny prováděním nákupů nebo zadáváním veřejných zakázek nebo uzavíráním rámcových dohod pro jiné veřejné zadavatele. S ohledem na velké objemy nákupů tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a veřejné nákupy profesionalizovat. Proto je třeba zavést unijní definici ústředních nákupních subjektů nakupujících pro veřejné zadavatele, aniž by se zabránilo pokračování méně institucializovaného a méně systematického společného nakupování nebo zavedené praxi obracet se na poskytovatele služeb, kteří budou připravovat a řídit zadávací řízení jménem veřejného zadavatele a na jeho účet. Rovněž je třeba stanovit pravidla pro rozdělení odpovědnosti za dodržování povinností podle této směrnice, a to rovněž v případě opravných prostředků, mezi ústřední nákupní subjekt a veřejné zadavatele nakupující od ústředního nákupního subjektu či jeho prostřednictvím. Bude-li mít veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za realizaci zadávacích řízení, měl by rovněž nést výlučnou a přímou odpovědnost za soulad těchto řízení s právními předpisy. Bude-li veřejný zadavatel provádět část tohoto řízení, například nové otevření soutěže v rámci rámcové dohody nebo zadání jednotlivých zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by i nadále odpovídat za fáze, které realizuje.

(25) Elektronické komunikační prostředky jsou obzvláště vhodné pro podporu centralizovaných nákupních postupů a nástrojů, protože umožňují opětovné využití a automatické zpracování údajů a minimalizaci nákladů na informace a transakce. Použití těchto elektronických komunikačních prostředků by tedy v prvním roce mělo být stanoveno pro ústřední nákupní subjekty jako povinné, protože rovněž usnadňuje sbližování postupů v celé Unii. Poté by měla následovat všeobecná povinnost používání elektronických komunikačních prostředků ve všech zadávacích řízeních po uplynutí přechodného období v délce dvou let.

(26) Společné zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli z různých členských států v současné době naráží na konkrétní právní problémy, zejména na konflikty vnitrostátních právních předpisů. Nehledě na skutečnost, že směrnice 2004/18/ES implicitně umožňuje přeshraniční společné zadávání veřejných zakázek, v praxi některé vnitrostátní právní systémy explicitně či implicitně činí společné přeshraniční zadávání zakázek právně nejisté nebo nemožné. Veřejní zadavatelé z různých členských států mohou mít zájem na spolupráci a společném zadávání veřejných zakázek, aby těžili maximum z potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, zejména pro inovativní projekty s velkou mírou rizika, kterou z racionálního hlediska nemůže nést jediný veřejný zadavatel. Proto je třeba vytvořit nová pravidla o přeshraničním společném zadávání zakázek, kterými bude určeno použitelné právo, což usnadní spolupráci mezi veřejnými zadavateli na celém jednotném trhu. Veřejní zadavatelé z různých členských států mohou navíc zakládat společné právnické subjekty vytvořené podle vnitrostátního práva nebo práva Unie. Pro takovou formu společného zadávání zakázek by měla být stanovena zvláštní pravidla.

(27) Je třeba, aby technické specifikace vypracované zadavateli veřejných zakázek umožňovaly otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži. Proto musí být možné předkládat nabídky, které budou odrážet rozmanitost technických řešení, aby byla docílena dostatečná úroveň hospodářské soutěže. V důsledku toho by měly být technické specifikace vypracovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Vypracování technických specifikací tak, aby stanovovaly provozní a výkonnostní požadavky, obecně umožňuje, aby bylo tohoto cíle dosaženo co nejlépe a ve prospěch inovací. Bude-li učiněn odkaz na evropskou normu nebo na vnitrostátní normu, neexistuje-li norma evropská, musí veřejní zadavatelé posoudit i nabídky založené na rovnocenných ujednáních. Za účelem doložení rovnocennosti může být od uchazeče požadováno, aby poskytl doklad potvrzený třetím subjektem; avšak v případech, kdy nebude mít dotčený hospodářský subjekt přístup k těmto osvědčením či zkušebním protokolům, nebo pokud nebude možné, aby je získal včas, je třeba povolit jiné vhodné doklady, například technickou dokumentaci výrobce.

(28) Veřejní zadavatelé, kteří chtějí nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby s konkrétními environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, by měli být schopni odkázat na konkrétní označení štítky, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní nebo vnitrostátní ekoznačky a jiné štítky za předpokladu, že se požadavky na označování štítky budou týkat předmětu zakázky, například popisu výrobku a jeho prezentace, včetně požadavků na obaly. Kromě toho je nezbytné, aby byly tyto požadavky navrženy a přijaty na základě objektivně ověřitelných kritérií a za použití postupů, na nichž se budou moci podílet zúčastněné strany, například orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a environmentální organizace, a aby dané označení bylo přístupné a dostupné všem zainteresovaným subjektům.

(29) Pro všechny veřejné zakázky určené pro využívání osobami, ať již obecnou veřejností nebo zaměstnanci veřejného zadavatele, je nezbytné, aby zadavatelé stanovili technickou specifikaci tak, aby byla s výjimkou řádně odůvodněných případů zohledněna kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(30) Aby byla podpořena účast malých a středních podniků na trhu veřejných zakázek, je třeba podněcovat veřejné zadavatele, aby zakázky rozdělovali na části a pokud tak neučiní, byli povinni to zdůvodnit. Budou-li zakázky rozděleny na části, veřejní zadavatelé mohou například kvůli tomu, aby zachovali hospodářskou soutěž nebo aby zajistili bezpečnost dodávek, omezit počet částí, pro něž může hospodářský subjekt předložit nabídku, a mohou rovněž omezit počet částí, jež mohou být zadány kterémukoliv jednotlivému uchazeči.

(31) Příliš náročné požadavky týkající se hospodářské a finanční kapacity často představují neoprávněnou překážku pro účast malých a středních podniků v zadávacích řízeních. Veřejným zadavatelům by proto nemělo být povoleno požadovat od hospodářských subjektů vyšší minimální obrat, než je trojnásobek odhadované hodnoty zakázky. V řádně zdůvodněných situacích však mohou být uplatňovány i vyšší požadavky. Takové situace mohou nastat, existují-li vysoká rizika spojená se splněním zakázky nebo je-li zcela nezbytné její včasné a řádné splnění například proto, že představuje nezbytný předpoklad pro splnění jiných zakázek.

(32) Mnohé hospodářské subjekty, a zejména malé a střední podniky spatřují vážnou překážku jejich účasti v zadávacích řízeních v administrativní zátěži vyplývající z toho, že musí předkládat značný počet osvědčení nebo jiných dokumentů, jež souvisejí s kritérii pro vyloučení a výběr. Omezení takových požadavků, například pomocí využití vlastních prohlášení, může vést k významnému zjednodušení výhodnému jak pro veřejné zadavatele, tak pro hospodářské subjekty. Od uchazečů, u nichž bylo rozhodnuto, že jim bude zadána zakázka, by však poskytnutí příslušných dokladů vyžadováno být mělo a veřejní zadavatelé by neměli uzavírat smlouvy s uchazeči, kteří nejsou schopni tak učinit. Dalšího zjednodušení může být dosaženo prostřednictvím standardizovaných dokumentů, jako je evropský pas pro veřejné zakázky, které by měly být uznávány všemi zadavateli a měly by být široce propagovány mezi hospodářskými subjekty, a zejména mezi malými a středními podniky, kterým mohou značně snížit administrativní zátěž.

(33) Komise zajišťuje a spravuje elektronický systém e-Certis, který je na dobrovolném základě aktualizován a ověřován vnitrostátními orgány. Cílem systému e-Certis je usnadnit výměnu osvědčení a jiných dokladů často vyžadovaných veřejnými zadavateli. Dosavadní zkušenosti ukazují, že dobrovolná aktualizace a ověřování nejsou dostatečné k tomu, aby se zajistilo využití všech možností, jež může e-Certis poskytnout z hlediska zjednodušení a usnadnění výměny dokumentů, zejména ve prospěch malých a středních podniků. Jako první krok by proto měla být stanovena povinná aktualizace systému e-Certis; jeho povinné využívání bude zavedeno později.

(34) Veřejné zakázky by neměly být udělovány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu s negativním dopadem na finanční zájmy Unie nebo praní špinavých peněz. Povinné vyloučení na úrovni Unie by mělo být rovněž trestem za neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení. Veřejní zadavatelé by dále měli mít možnost vyloučit uchazeče za porušení povinností v oblasti ochrany životního prostředí nebo v sociální oblasti, včetně pravidel o přístupnosti pro osoby s postižením, nebo za jiné závažné profesionální pochybení, například porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví.

(35) Měla by se však zohlednit možnost, že hospodářské subjekty přijmou opatření v oblasti dodržování souladu s předpisy zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu nezákonného jednání. Tato opatření mohou spočívat zejména v personálních nebo organizačních opatřeních, jako je přerušení všech kontaktů s osobami nebo organizacemi zapojenými do nezákonného jednání, příslušná reorganizace zaměstnanecké struktury, zavedení systémů hlášení a kontrol, vytvoření mechanismu vnitřních auditů za účelem monitorování dodržování souladu s předpisy a přijetí pravidel vnitřní odpovědnosti a náhrad škod. Pokud taková opatření poskytují dostatečné záruky, dotčené hospodářské subjekty by z těchto důvodů již neměly být vylučovány. Hospodářské subjekty by měly mít možnost požádat, aby veřejní zadavatelé posoudili přijatá opatření k zajištění souladu s předpisy za účelem případného přijetí do zadávacího řízení.

(36) Veřejní zadavatelé mohou požadovat, aby byla během realizace veřejné zakázky uplatňována opatření nebo systémy environmentálního řízení. Systémy environmentálního řízení, bez ohledu na to, zda jsou registrovány podle nástrojů Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)[19], mohou prokázat, že hospodářský subjekt je technicky způsobilý k realizaci zakázky. Jako alternativu k registrovaným systémům environmentálního řízení je třeba jako důkaz přijmout popis opatření uplatňovaných hospodářským subjektem pro zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí v případech, kdy dotčený hospodářský subjekt nemá k těmto systémům přístup nebo nemá možnost je získat dostatečně včas.

(37) Zakázky by měly být udělovány na základě objektivních kritérií, která zajistí shodu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Tato kritéria by měla zajistit, že nabídky budou posuzovány v podmínkách efektivní hospodářské soutěže i v případech, kdy veřejní zadavatelé požadují vysoce kvalitní stavební práce, dodávky a služby, které budou optimálně vyhovovat jejich potřebám, například pokud zvolená kritéria pro zadání zakázky zahrnují faktory spojené s výrobním procesem. V důsledku toho bude možné, aby veřejní zadavatelé jako kritéria pro zadání přijali buď „hospodářsky nejvýhodnější nabídku“, nebo „nejnižší cenu“, přičemž bude zohledněno, že v případě nejnižší ceny mohou podle vlastního uvážení stanovit přiměřené kvalitativní standardy pomocí technických specifikací nebo podmínek realizace zakázky.

(38) Pokud si veřejní zadavatelé vyberou zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídce, měli by stanovit kritéria pro zadání zakázky, na základě kterých budou nabídky posuzovat tak, aby určili, která z nich představuje nejlepší poměr kvality a ceny. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky, neboť tato kritéria musí umožnit vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá posuzovaná nabídka nabízí, vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, a posouzení poměru kvality a ceny u každé nabídky. Díky vybraným kritériím pro zadání zakázky by navíc neměl zadavatel získat neomezenou svobodu volby a tato kritéria by měla zajišťovat možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázena požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči předložili.

(39) Aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 pro udržitelný růst, je nanejvýš důležité plně využívat potenciál veřejných zakázek. Vzhledem k výrazným rozdílům mezi jednotlivými odvětvími a trhy by však nebylo vhodné stanovit obecně platné povinné požadavky na environmentální, sociální a inovativní zadávání zakázek. Právní předpisy Unie již stanovily povinné požadavky v oblasti veřejných zakázek pro splnění určitých cílů v odvětví silničních dopravních vozidel (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel[20]) a kancelářského vybavení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky[21]). Navíc definice společných metodik pro náklady životního cyklu již významně pokročily. Zdá se proto vhodné pokračovat tímto směrem a ponechat stanovení povinných cílů na právních předpisech pro jednotlivá odvětví s ohledem na konkrétní politiky a podmínky, kterými se příslušné odvětví řídí, a propagovat rozvoj a používání evropských přístupů k nákladům životního cyklu, aby se dále posílilo používání veřejných zakázek na podporu udržitelného růstu.

(40) Tato opatření specifická pro konkrétní odvětví musí být doplněna úpravou směrnice o veřejných zakázkách, která oprávní veřejné zadavatele k tomu, aby ve svých nákupních strategiích sledovali cíle strategie Evropa 2020. Proto je třeba vyjasnit, že veřejní zadavatelé mohou určit hospodářsky nejvýhodnější nabídku a nejnižší cenu pomocí přístupu nákladů životního cyklu za předpokladu, že metodika, jež se má použít, je stanovena objektivním a nediskriminačním způsobem a je přístupná všem zúčastněným stranám. Pojem nákladů životního cyklu zahrnuje všechny náklady během životního cyklu staveb, dodávek či služeb, a to jak interní náklady (například náklady na vývoj, výrobu, použití, údržbu a likvidaci na konci doby životnosti), tak externí náklady, pokud lze vyjádřit jejich peněžní hodnotu a sledovat je. Na úrovni Unie je třeba vypracovat společné metody výpočtu nákladů životního cyklu u konkrétních kategorií dodávek nebo služeb, a ve všech případech, kdy bude taková metoda vypracována, by mělo být její použití povinné.

(41) Kromě toho je třeba umožnit, aby veřejní zadavatelé v technických specifikacích a kritériích pro zadání mohli odkazovat na konkrétní výrobní postup, konkrétní způsob poskytování služeb, nebo na konkrétní postupy během jakékoliv jiné fáze životního cyklu výrobku nebo služby za předpokladu, že souvisí s předmětem veřejné zakázky. Aby se do zadávání veřejných zakázek lépe integrovaly sociální otázky, zadavatelé by rovněž mohli mít možnost do kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky zahrnout charakteristiky týkající se pracovních podmínek osob, jež se přímo účastní dotčeného výrobního procesu nebo poskytování služby. Tyto charakteristiky se mohou týkat pouze ochrany zdraví zaměstnanců účastnících se výrobního procesu nebo podpory sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo příslušníků zranitelných skupin z řad osob, jimž bylo provádění této zakázky uděleno, včetně přístupnosti pro osoby s postižením. Každé kritérium pro zadání, které zahrnuje tyto charakteristiky, by mělo ve všech případech zůstat omezeno na charakteristiky, které mají bezprostřední dopady na zaměstnance v jejich pracovním prostředí. Měly by se uplatnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[22] a způsobem, který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami Dohody o veřejných zakázkách nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. V případě zakázek týkajících se služeb a zakázek zahrnujících plán stavebních prací by měli mít veřejní zadavatelé rovněž možnost použít jako kritérium pro zadání organizaci, kvalifikaci a zkušenosti zaměstnanců přidělených k plnění dotčené zakázky, protože to může ovlivnit kvalitu realizace zakázky, a v důsledku toho ekonomickou hodnotu nabídky.

(42) Nabídky na stavební práce, dodávky nebo služby, které se jeví mimořádně nízké, mohou být založeny na technicky, hospodářsky nebo právně nevhodných předpokladech či postupech. Aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům během realizace zakázky, měli by být veřejní zadavatelé povinni žádat o vysvětlení účtované ceny v případech, kdy bude mít nabídka výrazně nižší cenu než ceny nabízené ostatními uchazeči. Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečné vysvětlení, veřejný zadavatel by měl být oprávněn tuto nabídku odmítnout. Odmítnutí by mělo být povinné v případech, kdy veřejný zadavatel zjistí, že mimořádně nízká účtovaná cena je důsledkem nedodržení povinných právních předpisů Unie v oblastech sociálního nebo pracovního práva nebo práva životního prostředí nebo ustanovení mezinárodního pracovního práva.

(43) Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační, pokud souvisí s předmětem zakázky a pokud jsou uvedeny v oznámení o zakázce, v oznámení předběžných informací použitém jako forma výzvy k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci. Mohou mít zejména za cíl podporu praktické odborné přípravy, zaměstnávání osob se zvláštními těžkostmi při začlenění, boj proti nezaměstnanosti, ochranu životního prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat. Jako příklad požadavků, které lze uplatňovat během plnění zakázky, je možno mimo jiné uvést požadavky zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané nebo uskutečnit vzdělávací akce pro nezaměstnané nebo mládež, dodržovat zásady základních úmluv Mezinárodní organizace práce, a to i v případech, kdy tyto úmluvy nebyly provedeny ve vnitrostátním právu, a zaměstnat více znevýhodněných osob, než požadují vnitrostátní právní předpisy.

(44) Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které platí v oblastech pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se použijí během plnění veřejné zakázky za podmínky, že taková pravidla a jejich provádění jsou v souladu s právem Unie. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státu za účelem plnění veřejné zakázky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[23] stanoví minimální podmínky, které musí být splněny v hostitelské zemi vůči těmto vyslaným pracovníkům. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení daných povinností považováno za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

(45) Je nezbytné objasnit podmínky, za nichž změny zakázky během jejího plnění vyžadují nové zadávací řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové výběrové řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách zakázky. To se týká zejména případu, kdy by změněné podmínky mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(46) Veřejní zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl veřejný zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její předpokládanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

(47) V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen jiným hospodářským subjektem, aniž by byla zakázka znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšný uchazeč realizující zakázku může během její realizace projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové zadávací řízení na všechny veřejné zakázky realizované tímto podnikem.

(48) Veřejní zadavatelé by měli mít v jednotlivých zakázkách možnost provést úpravy pomocí ustanovení o změnách, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezené pravomoci. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět úpravy původní zakázky.

(49) Hodnocení ukázalo, že členské státy nemonitorují důsledně a systematicky uplatňování a fungování pravidel týkajících se zadávání veřejných zakázek. To má negativní dopad na správné uplatňování ustanovení vyplývajících z těchto směrnic, což je hlavním zdrojem nákladů a nejistoty. Několik členských států jmenovalo vnitrostátní ústřední orgán zabývající se otázkami zadávání veřejných zakázek, ale úkoly, jimiž je pověřen, se v jednotlivých členských státech podstatně liší. Jasnější, soudržnější a autoritativnější mechanismy monitorování a kontroly by zvýšily povědomí o fungování pravidel pro zadávání zakázek, posílily právní jistotu pro podniky a veřejné zadavatele a přispěly k vytvoření rovných podmínek. Tyto mechanismy by mohly sloužit jako nástroje pro zjišťování a včasné řešení problémů, zejména u projektů spolufinancovaných Unií, a k odhalování strukturálních nedostatků. Zejména je nezbytné, aby byly tyto mechanismy koordinovány, čímž se zajistí jednotné uplatňování, kontrola a monitorování politiky zadávání veřejných zakázek a rovněž systematické posuzování výsledků politiky zadávání zakázek v celé Unii.

(50) Členské státy by měly jmenovat jeden vnitrostátní orgán, který ponese odpovědnost za monitorování, uplatňování a kontrolu zadávání veřejných zakázek. Tento ústřední orgán by měl mít k dispozici nezprostředkované a aktuální informace, zejména pokud půjde o různé problémy ovlivňující uplatňování právních předpisů o zadávání veřejných zakázek. Měl by být schopen poskytnout bezprostřední zpětnou vazbu o fungování této politiky a případných nedostatcích ve vnitrostátních právních předpisech a postupech a přispívat k rychlému nalezení řešení. K účinnému boji s korupcí a podvody by tento ústřední orgán i obecná veřejnost měly mít možnost znění uzavřených smluv přezkoumat. Zakázky s vysokou hodnotou by proto měly být předány orgánu pro dohled, který by měl zároveň umožnit přístup k těmto dokumentům osobám, jež o to mají zájem, pokud tím nebudou ohroženy oprávněné veřejné nebo soukromé zájmy.

(51) Všichni veřejní zadavatelé nemohou mít interní odborné znalosti nezbytné pro hospodářsky či technicky složité zakázky. Účinným doplňkem činností v oblasti monitorování a kontroly by proto byla vhodná profesionální podpora. Na jedné straně lze tohoto cíle dosáhnout nástroji pro sdílení znalostí (znalostními centry), které budou zadavatelům poskytovat technickou podporu, na druhé straně by podniky, především malé a střední podniky, měly těžit z administrativní podpory, zejména při účasti v přeshraničních zadávacích řízeních.

(52) Na vnitrostátní úrovni již monitorovací, dohledové a podpůrné struktury či mechanismy existují a mohou být samozřejmě využity k zajištění monitorování, provádění a kontroly zadávání veřejných zakázek a k poskytování požadované podpory zadavatelům a hospodářským subjektům.

(53) Účinná spolupráce je nezbytnou podmínkou zajištění jednotného poradenství a praxe v každém členském státě a v celé Unii. Orgány pověřené monitorováním, prováděním, kontrolou a technickou podporou by měly být schopny sdílet informace a spolupracovat; ve stejném kontextu by vnitrostátní orgány jmenované jednotlivými členskými státy měly jednat jako preferované kontaktní místo pro útvary Komise za účelem shromažďování údajů, výměny informací a monitorování uplatňování práva Unie týkajícího se zadávání veřejných zakázek.

(54) Aby byl zohledněn rychlý technický, hospodářský a regulační pokrok, měla by být Komise zmocněna přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o méně podstatné části této směrnice. Komise by měla být vzhledem k potřebě dodržování mezinárodních dohod oprávněna ke změně technických postupů pro metody výpočtů prahových hodnot, jakož i k pravidelnému přezkumu samotných prahových hodnot a přizpůsobování přílohy V a XI; seznamy ústředních orgánů státní správy podléhají změnám v důsledku správních změn na vnitrostátní úrovni. Tyto změny jsou oznamovány Komisi, která by měla být oprávněna k přizpůsobování přílohy I; odkazy na nomenklaturu CPV mohou procházet regulatorními změnami na úrovni EU a je nezbytné, aby se uvedené změny promítly do textu této směrnice; technické údaje a charakteristiky zařízení pro elektronický příjem by měly být aktualizovány s ohledem na technologický pokrok a administrativní potřeby; rovněž je nezbytné, aby byla Komise zmocněna k tomu, aby za účelem zajištění interoperability technických formátů, procesů a předávání zpráv v zadávacích řízeních, která probíhají pomocí prostředků elektronické komunikace, a současného zohlednění technického pokroku a administrativních potřeb učinila z norem pro elektronickou komunikaci normy povinné; je třeba, aby obsah evropského pasu pro veřejné zakázky odpovídal administrativním potřebám a regulatorním změnám na vnitrostátní úrovni i úrovni EU; seznam legislativních aktů Unie, kterými se zavádějí společné metody výpočtu nákladů životního cyklu, je třeba rychle upravovat tak, aby zahrnoval odvětvová opatření. Aby byly tyto potřeby naplněny, měla by být Komise oprávněna k aktualizaci seznamu legislativních aktů včetně metod výpočtu nákladů životního cyklu.

(55) Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(56) Aby se zajistily jednotné podmínky uplatňování této směrnice, pokud jde o sestavení standardních formulářů pro zveřejňování oznámení, standardního formuláře evropského pasu pro veřejné zakázky a společné šablony, která bude používána orgány dohledu k vypracování prováděcí a statistické zprávy, je třeba Komisi svěřit prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[24]. Pro přijetí těchto prováděcích aktů, které nebudou mít dopad ani z finančního hlediska, ani ohledně povahy a rozsahu povinností vyplývajících z této směrnice, by měl být použit poradní postup. Tyto akty jsou naopak charakterizovány pouze administrativním účelem a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v této směrnici.

(57) Jelikož cílů této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států platných pro určité postupy zadávání veřejných zakázek, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(58) Směrnice 2004/18/ES by proto měla být zrušena.

(59) V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne [datum] se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech předloží společně s oznámením o prováděcích opatřeních také jeden nebo více dokumentů vysvětlujících vztahy mezi částmi směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. V případě této směrnice považuje zákonodárce předložení takových dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I: OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

KAPITOLA I: Oblast působnosti a definice

ODDÍL 1: PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1: Předmět

Článek 2: Definice

Článek 3: Smíšené zakázky

ODDÍL 2: PRAHOVÉ HODNOTY

Článek 4: Prahové hodnoty

Článek 5: Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek

Článek 6: Přezkoumání prahových hodnot

ODDÍL 3: VYLOUČENÍ

Článek 7: Zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

Článek 8: Zvláštní vyloučení v oblasti elektronických komunikací

Článek 9: Zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon zadávané a organizované podle mezinárodních pravidel

Článek 10: Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

Článek 11: Vztahy mezi orgány veřejné správy

ODDÍL 4: ZVLÁŠTNÍ SITUACE

Článek 12: Zakázky dotované veřejnými zadavateli

Článek 13: Služby v oblasti výzkumu a vývoje

Článek 14: Obrana a bezpečnost

KAPITOLA II: Obecná pravidla

Článek 15: Zásady zadávání zakázek

Článek 16: Hospodářské subjekty

Článek 17: Vyhrazené zakázky

Článek 18: Důvěrnost

Článek 19: Pravidla pro sdělování

Článek 20: Nomenklatura

Článek 21: Střety zájmů

Článek 22: Nezákonné jednání

HLAVA II: PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

KAPITOLA I: Postupy

Článek 23: Podmínky vztahující se k Dohodě o veřejných zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

Článek 24: Volba postupů

Článek 25: Otevřené řízení

Článek 26: Omezené řízení

Článek 27: Výběrové řízení s vyjednáváním

Článek 28: Soutěžní dialog

Článek 29: Inovační partnerství

Článek 30: Používání vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění

KAPITOLA II: Techniky a nástroje pro elektronické a společné zadávání veřejných zakázek

Článek 31: Rámcové dohody

Článek 32: Dynamické nákupní systémy

Článek 33: Elektronické dražby

Článek 34: Elektronické katalogy

Článek 35: Centralizované nákupní činnosti a ústřední nákupní subjekty

Článek 36: Pomocné nákupní činnosti

Článek 37: Příležitostné společné zadávání zakázek

Článek 38: Společné zadávání zakázek veřejnými zadavateli z různých členských států

KAPITOLA III: Průběh řízení

ODDÍL 1: PŘÍPRAVA

Článek 39: Předběžné tržní konzultace

Článek 40: Technické specifikace

Článek 41: Štítky

Článek 42: Zprávy z testů, osvědčení a další důkazní prostředky

Článek 43: Varianty

Článek 44: Rozdělení zakázek na části

Článek 45: Stanovení lhůt

ODDÍL 2: ZVEŘEJŇOVÁNÍ A TRANSPARENTNOST

Článek 46: Oznámení předběžných informací

Článek 47: Oznámení o zakázce

Článek 48: Oznámení o zadání zakázky

Článek 49: Forma a způsob zveřejňování oznámení

Článek 50: Uveřejnění na vnitrostátní úrovni

Článek 51: Dostupnost zadávacích dokumentů v elektronické podobě

Článek 52: Výzvy k podávání nabídek nebo k účasti v dialogu; výzvy k potvrzení zájmu

Článek 53: Informování zájemců a uchazečů

ODDÍL 3. VÝBĚR ÚČASTNÍKŮ A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

Článek 54: Obecné zásady

Pododdíl 1: Kritéria pro kvalitativní výběr

Článek 55: Důvody pro vyloučení

Článek 56: Kritéria pro výběr

Článek 57: Vlastní prohlášení a jiné doklady

Článek 58: Online databáze dokladů (e-Certis)

Článek 59: Evropský pas pro veřejné zakázky (European Procurement Passport)

Článek 60: Osvědčení

Článek 61: Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

Článek 62: Závislost na kapacitách jiných subjektů

Článek 63: Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení od subjektů veřejného nebo soukromého práva

Pododdíl 2: Snížení počtu zájemců, nabídek a řešení

Článek 64: Snížení počtu jinak kvalifikovaných zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti

Článek 65: Snížení počtu nabídek a řešení

Pododdíl 3: Zadání zakázky

Článek 66: Kritéria pro zadání zakázky

Článek 67: Náklady životního cyklu

Článek 68: Překážky bránící zadání zakázky

Článek 69: Mimořádně nízké nabídky

KAPITOLA IV: Plnění zakázky

Článek 70: Podmínky plnění zakázky

Článek 71: Zadání zakázky subdodavateli

Článek 72: Změny zakázek v době jejich trvání

Článek 73: Ukončení zakázek

HLAVA III: ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

KAPITOLA I: Sociální a další zvláštní služby

Článek 74: Zadávání zakázek na sociální a další zvláštní služby

Článek 75: Zveřejňování oznámení

Článek 76: Zásady zadávání zakázek

KAPITOLA II: Pravidla pro veřejné soutěže na určitý výkon

Článek 77: Obecná ustanovení

Článek 78: Oblast působnosti

Článek 79: Oznámení

Článek 80: Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon a vybírání účastníků

Článek 81: Složení poroty

Článek 82: Rozhodnutí poroty

HLAVA IV: ŘÍZENÍ INSTITUCE

Článek 83: Vymáhání

Článek 84: Dohled veřejnosti

Článek 85: Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních

Článek 86: Podávání zpráv členskými státy a seznam veřejných zadavatelů

Článek 87: Podpora veřejných zadavatelů a podniků

Článek 88: Správní spolupráce

HLAVA V: PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 89: Výkon přenesené pravomoci

Článek 90: Postup pro naléhavé případy

Článek 91: Postup projednávání ve výboru

Článek 92: Provedení

Článek 93: Zrušení

Článek 94: Přezkum

Článek 95: Vstup v platnost

Článek 96: Určení

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I             ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

PŘÍLOHA II            SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 BOD 8 PÍSM. a)

PŘÍLOHA III           SEZNAM VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 4 ODST. b) PRO ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝMI ZADAVATELI V OBLASTI OBRANY

PŘÍLOHA IV          POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK, ŽÁDOSTÍ O ÚČAST A PLÁNŮ A PROJEKTŮ VE VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍCH NA URČITÝ VÝKON

PŘÍLOHA V            SEZNAM MEZINÁRODNÍCH DOHOD UVEDENÝCH V ČLÁNKU 23

PŘÍLOHA VI          INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V OZNÁMENÍCH

PŘÍLOHA VII         INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI V ELEKTRONICKÝCH DRAŽBÁCH (čl. 33 odst. 4)

PŘÍLOHA VIII        DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

PŘÍLOHA IX          HLAVNÍ VLASTNOSTI ZVEŘEJŇOVÁNÍ

PŘÍLOHA X            OBSAH VÝZEV K PODÁNÍ NABÍDEK, K DIALOGU NEBO K POTVRZENÍ ZÁJMU STANOVENÝ PODLE ČLÁNKU 52

PŘÍLOHA XI          SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ, UVEDENÝCH V ČL. 54 ODST. 2, ČL. 55 ODST. 3 PÍSM a) A ČL. 69 ODST. 4

PŘÍLOHA XII         REJSTŘÍKY

PŘÍLOHA XIII        OBSAH EVROPSKÉHO ZAKÁZKOVÉHO PASU

PŘÍLOHA XIV        ZPŮSOBY PROKÁZÁNÍ VÝBĚROVÝCH KRITÉRIÍ

PŘÍLOHA XV         SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU UVEDENÝCH V ČL. 67 ODST. 4

PŘÍLOHA XVI        SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 74

PŘÍLOHA XVII      SROVNÁVACÍ TABULKA

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

KAPITOLA I Oblast působnosti a definice

ODDÍL 1 Předmět a definice

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví pravidla týkající se postupů zadávání zakázek veřejnými zadavateli, pokud jde o veřejné zakázky i veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hodnota se odhaduje nejméně ve výši prahových hodnot stanovených v článku 4.

2. Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je nákup nebo jiné formy získávání stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více veřejnými zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito veřejnými zadavateli bez ohledu na to, zda stavební práce, dodávky nebo služby mají sloužit veřejnému účelu, či nikoli.

Ve smyslu této směrnice představuje soubor stavebních prací, dodávek a/nebo služeb, i když jsou zakoupeny prostřednictvím různých smluv, jednu zakázku ve smyslu této směrnice v případě, že smlouvy jsou součástí jednoho projektu.

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

(1) „veřejnými zadavateli“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty;

(2) „orgány ústřední státní správy“ se rozumějí veřejní zadavatelé uvedení na seznamu v příloze I, a pokud dojde k opravám nebo změnám na vnitrostátní úrovni, též jejich nástupnické subjekty;

(3) „veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni“ se rozumějí všichni veřejní zadavatelé, kteří nejsou orgány ústřední státní správy;

(4) „regionální orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003[25];

(5) „místní orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003;

(6) „veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí subjekty se všemi těmito charakteristikami:

(a) jsou založeny za zvláštním účelem nebo mají zvláštní účel spočívající v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu; v tomto smyslu subjekt, který působí v běžných tržních podmínkách, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty vyplývající z výkonu své činnosti, nemá účel spočívající v uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu;

(b) mají právní subjektivitu;

(c) jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

(7) „veřejnými zakázkami“ se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb ve smyslu této směrnice;

(8) „veřejnými zakázkami na stavební práce“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je jedna z následujících možností:

(a) provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze II;

(b) provedení, nebo projekt i provedení stavby;

(c) realizace stavby libovolným způsobem, který odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

(9) „stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

(10) „veřejnými zakázkami na dodávky“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je koupě výrobků, koupě výrobků na splátky, leasing výrobků nebo jejich nájem, s možností následné koupě nebo bez ní. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umísťovací a instalační práce;

(11) „veřejnými zakázkami na služby“ se rozumějí veřejné zakázky, jejichž předmětem je poskytování jiných služeb, než jaké stanoví bod 8;

(12) „hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob a/nebo subjektů, která na trhu nabízí provedení stavebních prací a/nebo staveb, dodání výrobků nebo poskytování služeb;

(13) „uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

(14) „zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl pozván k účasti v omezeném řízení, výběrovém řízení s vyjednáváním, vyjednávacím řízení bez předchozího zveřejnění, v soutěžním dialogu nebo v inovačním partnerství;

(15) „zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované zadavatelem nebo na něž zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky zakázky nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zakázce, oznámení předběžných informací, pokud je použito jako výzva k účasti v soutěži, technické specifikace, dokumentace soutěžního dialogu, navrhované smluvní podmínky, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

(16) „centralizovanými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:

(a) pořizování dodávek a/nebo služeb určených pro veřejné zadavatele,

(b) zadávání veřejných zakázek nebo uzavírání rámcových dohod na stavební práce, dodávky nebo služby určené pro veřejné zadavatele;

(17) „pomocnými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:

(a) atechnická infrastruktura, která umožní veřejným zadavatelům zadávat veřejné zakázky nebo uzavírat rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby;

(b) poradenství při realizaci nebo přípravě zadávacích řízení;

(c) příprava a vedení zadávacích řízení jménem a na účet příslušného veřejného zadavatele;

(18) „ústředním nákupním subjektem“ se rozumí veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

(19) „poskytovatelem služeb v oblasti zadávání zakázek“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který na trhu nabízí pomocné nákupní činnosti;

(20) výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací, které jsou přenášeny a ukládány elektronickými prostředky;

(21) „elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po vedení, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

(22) „životním cyklem“ se rozumějí všechny po sobě jdoucí a/nebo provázané fáze, zahrnující výrobu, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení;

(23) „veřejnou soutěží na určitý výkon“ se rozumí řízení, které veřejnému zadavateli umožňuje získat plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat.

Článek 3 Smíšené zakázky

1. Zakázky, jejichž předmětem jsou dva nebo více druhů zakázek (stavební práce, služby nebo dodávky), se zadávají v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh zakázky, který charakterizuje hlavní předmět dotčené zakázky.

V případě smíšených zakázek obsahujících služby ve smyslu hlavy III kapitoly I a další služby nebo služby a dodávky, se hlavní předmět určí porovnáním hodnoty příslušných služeb a dodávek.

2. V případě zakázek, jejichž předmětem je zakázka, na niž se vztahují ustanovení této směrnice, jakož i zakázka nebo jiné prvky, na něž se nevztahuje tato směrnice ani směrnice [nahrazující směrnici 2004/17/ES] nebo směrnice 2009/81/ES[26], je část zakázky, kterou tvoří zakázka v oblasti působnosti této směrnice, zadána v souladu s ustanoveními této směrnice.

V případě smíšených zakázek, které obsahují prvky veřejných zakázek a koncesních smluv, je část zakázky, kterou tvoří veřejná zakázka v oblasti působnosti této směrnice, zadána v souladu s ustanoveními této směrnice.

Pokud jsou různé části dotčené zakázky objektivně neoddělitelné, rozhodne se o použití této směrnice na základě hlavního předmětu dané zakázky.

Oddíl 2 Prahové hodnoty

Článek 4 Prahové hodnoty

Tato směrnice se vztahuje na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná následujícím prahovým hodnotám nebo je vyšší:

(a) 5 000 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

(b) 130 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných ústředními orgány státní správy a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými orgány; pokud jsou veřejné zakázky na dodávky zadávány veřejnými zadavateli, kteří působí v oblasti obrany, platí tato prahová hodnota pouze pro zakázky týkající se výrobků uvedených v příloze III;

(c) 200 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky a služby zadávaných veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni a u veřejných soutěží na určitý výkon pořádaných takovými zadavateli;

(d) 500 000 EUR u veřejných zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVI.

Článek 5 Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek

1. Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadnuté veřejným zadavatelem, která zahrnuje případná opční práva v jakékoli formě a případná obnovení zakázky.

Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, při výpočtu odhadované hodnoty zakázky je zohlední.

2. Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Jedna zakázka tedy nesmí být rozdělena tak, aby to vedlo k jejímu vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, pokud to není opodstatněné objektivními důvody.

3. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesílána výzva k účasti v soutěži, nebo v případech, kdy se taková výzva nepoužije, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení, zejména stanovením základních charakteristik zamýšlené zakázky.

4. Pokud jde o rámcové dohody a dynamické nákupní systémy, bere se v úvahu hodnota nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH souboru všech zakázek zamýšlených po celkovou dobu trvání rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému.

5. V případě inovačních partnerství se bere v úvahu nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i dodávek, služeb či stavebních prací, které mají být vyvinuty a pořízeny na konci zamýšleného partnerství.

6. U veřejných zakázek na stavební práce se pro výpočet odhadované hodnoty bere v úvahu hodnota stavebních prací, jakož i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, které veřejní zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici, za předpokladu, že jsou nezbytné pro výkon stavebních prací.

7. Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 4 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

8. Může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely použití čl. 4 písm. b) a c) v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 4 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

9. Veřejní zadavatelé mohou zadat zakázky na jednotlivé části, aniž použijí postupy stanovené v této směrnici, je-li odhadovaná hodnota bez DPH dotčené části nižší než 80 000 EUR v případě dodávek či služeb nebo 1 milion EUR v případě stavebních prací. Souhrnná hodnota částí zadaných takto bez použití této směrnice však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, do nichž byly zamýšlené stavební práce, zamýšlené nabytí podobných dodávek nebo zamýšlený nákup služeb rozděleny.

10. V případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě

(a) buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového období, pokud možno upravené o odhadované změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;

(b) nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během rozpočtového období, je-li delší než dvanáct měsíců.

11. Pro veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

(a) v případě veřejných zakázek na dobu určitou, je-li tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky, nebo je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

(b) v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

12. Pro veřejné zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere v případě potřeby tato hodnota:

(a) u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a podobné odměny;

(b) u bankovních služeb a jiných finančních služeb: poplatky, provize, úroky a podobné odměny;

(c) u zakázek zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a podobné odměny.

13. Pro veřejné zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

(a) v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

(b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

Článek 6 Úprava prahových hodnot

1. Každé dva roky počínaje 30. červnem 2014 Komise ověří, zda prahové hodnoty stanovené v čl. 4 písm. a), b) a c) odpovídají prahovým hodnotám stanoveným v Dohodě o veřejných zakázkách, a v případě nutnosti je upraví.

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o veřejných zakázkách vypočítá Komise hodnotu těchto prahových hodnot na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (SDR) za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota takto upravených prahových hodnot se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné prahové hodnoty stanovené uvedenou dohodou, vyjádřené v SDR, budou dodrženy.

2. Při úpravě podle odstavce 1 tohoto článku Komise navíc ověří:

(a) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 12 prvním pododstavci písm. a) a sladí ji s upravenou prahovou hodnotou pro veřejné zakázky na stavební práce;

(b) prahovou hodnotu stanovenou v čl. 12 prvním pododstavci písm. b) a sladí ji s upravenou prahovou hodnotou pro veřejné zakázky na služby zadávané veřejnými zadavateli na nižší správní úrovni.

3. Každé dva roky počínaje 1. lednem 2014 určí Komise hodnoty prahových hodnot uvedených v čl. 4 písm. a), b) a c) a upravených podle odstavce 1 tohoto článku v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie.

Komise zároveň určí v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, hodnotu prahové hodnoty uvedené v čl. 4 písm. d).

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o veřejných zakázkách se určení těchto hodnot zakládá na průměrných denních hodnotách těchto měn odpovídajících použitelné prahové hodnotě vyjádřené v eurech za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna.

4. Upravené prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a jejich odpovídající hodnoty v národních měnách uvedené v odstavci 3 zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich úpravě.

5. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci, aby přizpůsobila metodiku stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci případné změně v metodice stanovené Dohodou o veřejných zakázkách pro úpravu prahových hodnot uvedených v čl. 4 písm. a), b) a c) a pro určení prahových hodnot v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, jak stanoví odstavec 3 tohoto článku.

Komise je rovněž zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci za účelem úpravy prahových hodnot stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c) podle odstavce 1 tohoto článku. Komise je rovněž zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci za účelem úpravy prahových hodnot stanovených v čl. 12 prvním pododstavci písm. a) a b) podle odstavce 2 tohoto článku.

6. Pokud je nezbytné upravit prahové hodnoty stanovené v čl. 4 písm. a), b) a c) a prahové hodnoty stanovené v čl. 12 prvním pododstavci písm. a) a b) a časová omezení zabraňují použití postupu stanoveného v článku 89 a vyžadují si to závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle odst. 5 druhého pododstavce tohoto článku postup stanovený v článku 90.

Oddíl 3 Vyloučení

Článek 7 Zakázky v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon, jež jsou podle [směrnice nahrazující směrnici 2004/17/ES] zadávány nebo organizovány veřejnými zadavateli, kteří vykonávají jednu nebo více činností uvedených v článcích [5 až 11] uvedené směrnice, a jež jsou zadávány za účelem výkonu těchto činností, ani na veřejné zakázky vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice podle jejích [článků 15, 20 a 27].

Článek 8 Zvláštní vyloučení v oblasti elektronických komunikací

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hlavním účelem je umožnit veřejným zadavatelům poskytovat nebo užívat veřejné komunikační sítě nebo poskytovat veřejnosti jednu či více služeb elektronických komunikací.

Pro účely tohoto článku se rozumí:

(a) „veřejnou komunikační sítí“ veřejná síť elektronických komunikací používaná zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které podporují přenos informací mezi koncovými body sítě;

(b) „sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy a případně spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově a paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie, pokud jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;

(c) „koncovým bodem sítě“ fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka;

(d) „službami elektronických komunikací“ služby obvykle poskytované za úplatu, které spočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání, s výjimkou služeb poskytujících obsah nebo vykonávajících redakční dohled nad obsahem přenášeným prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací; pojem nezahrnuje služby informační společnosti definované v článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

Článek 9 Zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon zadávané a organizované podle mezinárodních pravidel

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon, jež je veřejný zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu se zadávacími řízeními odlišnými od řízení podle této směrnice a stanovenými:

(a) mezinárodní dohodou uzavřenou v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu signatářskými státy;

(b) mezinárodní dohodou týkající se rozmístění vojsk a vztahující se na podniky členského státu nebo třetí země;

(c) zvláštním postupem mezinárodní organizace;

(d) pravidly pro zadávání zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí v případě veřejných zakázek a veřejných soutěží na určitý výkon v plné výši financovaných touto organizací nebo institucí; v případě veřejných zakázek a veřejných soutěží na určitý výkon spolufinancovaných z velké části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na platných postupech zadávání zakázek, které musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy.

Všechny dohody uvedené v prvním pododstavci písm. a) se oznamují Komisi, která může konzultovat poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 91.

Článek 10 Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby, které se týkají:

(a) nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim libovolnými způsoby financování; vztahuje se však na smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoli formě současně s uzavřením kupní nebo nájemní smlouvy, před ním nebo po něm;

(b) získání, tvorby, produkce nebo koprodukce programů určených pro audiovizuální mediální služby, které jsou zadávány subjekty rozhlasového a televizního vysílání, nebo zakázek na vysílací čas, které jsou zadávány poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb;

(c) rozhodčích a smírčích služeb;

(d) finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES[27] a služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability;

(e) pracovních smluv;

(f) veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici nebo metrem.

Audiovizuální mediální služby uvedené v prvním pododstavci písm. b) zahrnuje jakýkoli přenos a šíření prostřednictvím jakékoli elektronické sítě.

Článek 11 Vztahy mezi orgány veřejné správy

1. Zakázka zadaná veřejným zadavatelem jiné právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a) veřejný zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

(b) alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmž veřejným zadavatelem;

(c) v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

2. Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané stejným veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá účast žádný soukromý subjekt.

3. Veřejný zadavatel, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může zadat veřejnou zakázku bez použití této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli, pokud jsou splněny následující podmínky:

(a) veřejní zadavatelé ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

(b) alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmiž veřejnými zadavateli;

(c) v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Pro účely písmene a) se má za to, že veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a) rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů;

(b) tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby,

(c) ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které se neshodují se zájmy orgánů veřejné správy, které jsou k ní přidruženy,

(d) ovládané právnické osobě neplyne z veřejných zakázek s těmito veřejnými zadavateli žádný zisk kromě úhrady skutečných nákladů.

4. Dohoda uzavřená mezi dvěma nebo více veřejnými zadavateli není považována za veřejnou zakázku ve smyslu čl. 2 bodu 6 této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a) dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společný výkon úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

(b) dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

(c) zúčastnění veřejní zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

(d) dohoda nezahrnuje jiné finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli než finanční převody odpovídající úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

(e) v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

5. Neexistence soukromé účasti uvedená v odstavcích 1 až 4 se ověřuje při zadání zakázky nebo při uzavření dohody.

Výjimky stanovené v odstavcích 1 až 4 přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít probíhající zakázky soutěži prostřednictvím řádných zadávacích řízení.

Oddíl 4 Zvláštní situace

Článek 12 Zakázky dotované veřejnými zadavateli

Tato směrnice se vztahuje na zadávání následujících zakázek:

(a) zakázek na stavební práce dotovaných z více než 50 % přímo veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH činí 5 000 000 EUR nebo je vyšší, jestliže se tyto zakázky týkají jedné z následujících činností:

i)       stavebně-inženýrských činností ve smyslu přílohy II,

ii)       stavebních prací pro nemocnice, zařízení určená pro sport, rekreaci a volný čas, školní a univerzitní budovy a budovy využívané pro správní účely;

(b) zakázek na služby dotovaných z více než 50 % přímo veřejnými zadavateli, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH činí 200 000 EUR nebo je vyšší a jež jsou spojeny se zakázkou na stavební práce ve smyslu písmene a).

Veřejní zadavatelé, kteří poskytují dotace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), zajistí dodržování této směrnice v případech, kdy nezadávají tyto dotované zakázky sami nebo kdy zadávají takové zakázky jménem a na účet jiných subjektů.

Článek 13 Služby v oblasti výzkumu a vývoje

1. Tato směrnice se vztahuje na veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7, s výjimkou 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, za předpokladu, že jsou splněny obě následující podmínky:

a)      prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli k využití při vlastní činnosti,

b)      poskytovaná služba je zcela uhrazena veřejným zadavatelem.

Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7, s výjimkou 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, pokud není splněna jedna z podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b).

2. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci, kterými změní referenční čísla CPV uvedená v odstavci 1 tak, aby byly zohledněny změny v nomenklatuře CPV, pokud tyto změny nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14 Obrana a bezpečnost

1. S výhradou článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie se tato směrnice vztahuje na zadávání veřejných zakázek a na veřejné soutěže na určitý výkon organizované v oblasti obrany a bezpečnosti s výjimkou těchto zakázek:

(a) zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES;

(b) zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.

2. Tato směrnice se nevztahuje na veřejné zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon jiné než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud při zadávacím řízení podle této směrnice nemůže být zaručena ochrana základních zájmů bezpečnosti členského státu.

KAPITOLA II Obecná pravidla

Článek 15 Zásady zadávání zakázek

Veřejní zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě rovnosti a nediskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.

Zadávání veřejných zakázek nelze koncipovat s cílem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž.

Článek 16 Hospodářské subjekty

1. Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněny poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

V případě veřejných zakázek na služby a stavební práce a rovněž veřejných zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací a instalační práce, však může být po právnických osobách požadováno, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a příslušnou odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za provedení příslušné zakázky.

2. Podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Pro účast takových skupin na zadávacím řízení nesmí veřejní zadavatelé stanovit specifické podmínky, které se neukládají jednotlivým zájemcům. Veřejní zadavatelé nesmějí od těchto skupin vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast.

Veřejní zadavatelé mohou stanovit specifické podmínky pro plnění smlouvy ze strany skupiny, pokud tyto podmínky mají objektivní důvody a jsou přiměřené. V těchto podmínkách se může od skupiny požadovat, aby jakmile získá zakázku, vytvořila určitou právní formu, pokud je tato přeměna nezbytná pro uspokojivé plnění zakázky.

Článek 17 Vyhrazené zakázky

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné..

Výzva k účasti v soutěži odkazuje na toto ustanovení.

Článek 18 Důvěrnost

1. Pokud není v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu stanoveno s ohledem na přístup k informacím jinak a aniž by byly dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním zadávaných zakázek a informováním zájemců a účastníků uvedené v článcích 48 a 53 této směrnice, nezveřejňuje veřejný zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek.

2. Veřejní zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které veřejní zadavatelé zpřístupňují během zadávacího řízení.

Článek 19 Pravidla pro komunikaci

1. S výjimkou případů, kdy je použití elektronických prostředků povinné na základě článků 32, 33, 34, čl. 35 odst. 4, čl. 49 odst. 2 nebo článku 51 této směrnice, si veřejní zadavatelé mohou pro účely veškeré komunikace a výměny informací zvolit některý z následujících způsobů komunikace:

(a) elektronické prostředky podle odstavců 3, 4 a 5;

(b) poštu nebo fax;

(c) telefon v případě a za okolností uvedených v odstavci 6;

(d) kombinaci těchto prostředků.

Členské státy mohou stanovit povinné použití elektronických prostředků komunikace i v jiných situacích, než které jsou uvedeny v článcích 32, 33, 34, čl. 35 odst. 2, čl. 49 odst. 2 nebo v článku 51 této směrnice.

2. Vybrané prostředky komunikace musí být obecně dostupné a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

Při každém sdělení, výměně a uchovávání informací veřejní zadavatelé zajistí zachování celistvosti údajů a důvěrnosti nabídek a žádostí o účast. Obsah nabídek a žádostí o účast mohou zkoumat až po uplynutí lhůty pro jejich podávání.

3. Nástroje, které se použijí pro komunikaci elektronickou cestou, stejně jako jejich technické parametry, vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Technické údaje a parametry zařízení pro elektronický příjem, která splňují podmínky prvního pododstavce tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze IV.

Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci za účelem změny technických údajů a parametrů uvedených v příloze IV v návaznosti na technický rozvoj nebo z administrativních důvodů.

K zajištění interoperability technických formátů, postupů a standardů předávání zpráv, zejména při přeshraniční komunikaci, je Komise zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit povinné používání konkrétních technických standardů, alespoň pro používání elektronického podávání nabídek, elektronických katalogů a prostředků k elektronickému ověřování.

4. Veřejní zadavatelé mohou v případě potřeby požadovat použití nástrojů, které nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že nabídnou alternativní přístupové prostředky.

Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže zadavatelé:

(a) nabízí k těmto nástrojům neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data zveřejnění oznámení podle přílohy IX nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu; v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje dostupné;

(b) zajistí, že uchazeči, kteří mají sídlo v jiném členském státě než veřejný zadavatel, mají přístup k zadávacímu řízení pomocí dočasných tokenů zpřístupněných zdarma on-line;

(c) podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.

5. Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:

(a) subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování;

(b) zařízení, způsoby ověřování a elektronické podpisy musí splňovat požadavky uvedené v příloze IV;

(c) veřejní zadavatelé stanoví požadovanou úroveň zabezpečení elektronických prostředků komunikace, které se použijí v různých fázích konkrétního zadávacího řízení; úroveň musí být přiměřená souvisejícím rizikům;

(d) v případě, že jsou požadovány zaručené elektronické podpisy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES[28], akceptují veřejní zadavatelé platné podpisy podporované kvalifikovaným elektronickým osvědčením uvedeným v důvěryhodném seznamu stanoveném v rozhodnutí Komise 2009/767/ES[29], vytvořené s použitím prostředků pro bezpečné vytváření podpisu nebo bez nich, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)        musí určit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu na základě formátů stanovených v rozhodnutí Komise 2011/130/EU[30] a zavést nezbytná opatření, aby byli schopni tyto formáty technicky zpracovat;

ii)       pokud je nabídka podepsána s použitím kvalifikovaného osvědčení, které je uvedeno na důvěryhodném seznamu, nesmí uplatnit dodatečné požadavky, jež mohou bránit uchazečům tyto podpisy používat.

6. Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:

(a) žádosti o účast v zadávacím řízení mohou být podány písemně nebo telefonicky; v případě telefonického podání žádosti musí být před uplynutím lhůty pro přijímání žádostí zasláno písemné potvrzení;

(b) je-li to nezbytné pro účely právního dokazování, mohou veřejní zadavatelé vyžadovat, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky.

Pro účely písmene b) uvede veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, že vyžaduje, aby žádosti o účast podané faxem byly potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky, a rovněž stanoví lhůtu pro zaslání tohoto potvrzení.

7. Členské státy zajistí, aby nejpozději do dvou let po datu uvedeném v čl. 92 odst. 1 byla všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Tato povinnost neplatí v případě, že by použití elektronických prostředků vyžadovalo zvláštní nástroje nebo formáty souborů, které nejsou obecně dostupné ve všech členských státech ve smyslu odstavce 3. Veřejný zadavatel používající jiné prostředky komunikace k předkládání nabídek je povinen v zadávací dokumentaci prokázat, že v důsledku zvláštní povahy informací, které mají být vyměňovány s hospodářskými subjekty, vyžaduje použití elektronických prostředků zvláštní nástroje nebo formáty souborů, jež nejsou v členských státech obecně dostupné.

Má se za to, že veřejní zadavatelé mají oprávněné důvody nevyžadovat při překládání nabídek elektronické prostředky komunikace, jestliže:

(a) vzhledem ke specializované povaze zadávacího řízení nelze popis technických specifikací zpracovat pomocí formátů souborů, jež jsou obecně podporovány běžně používanými aplikacemi;

(b) na aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu technických specifikací, se vztahují vlastnické licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku;

(c) aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu technických specifikací, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo aplikace, kterou lze stáhnout.

8. Veřejní zadavatelé mohou používat údaje zpracované elektronicky pro zadávací řízení při vývoji vhodných nástrojů za účelem předcházení, odhalování a nápravy chyb vzniklých v jednotlivých fázích řízení.

Článek 20 Nomenklatura

1. Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením (ES) č. 2195/2002[31].

2. Pokud je třeba v této směrnici zohlednit změny v nomenklatuře CPV, které nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice, je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci, kterými se přizpůsobí referenční čísla používaná v příloze II a XVI.

Článek 21 Střety zájmů

1. Členské státy stanoví pravidla pro účinné předcházení, identifikaci a bezprostřední nápravu střetů zájmů objevujících se při zadávacích řízeních, která jsou předmětem této směrnice, včetně návrhu a přípravy řízení, přípravy zadávací dokumentace, výběru zájemců a uchazečů a zadání zakázky, aby nedocházelo k narušení soutěže a aby se uchazečům dostalo rovného zacházení.

Pojem střetu zájmů se vztahuje přinejmenším k situacím, kdy mají kategorie osob uvedené v odstavci 2 přímo nebo nepřímo osobní zájem na výsledku zadávacího řízení, který lze vnímat jako narušení nestranného a objektivního výkonu jejich povinností.

Pro účely tohoto článku se „osobními zájmy“ rozumí rodina, citový život, ekonomické, politické nebo jiné zájmy sdílené se zájemci nebo uchazeči, včetně konfliktu s profesními zájmy.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 se vztahují na střety zájmů týkající se přinejmenším následujících kategorií osob:

(a) zaměstnanců veřejného zadavatele, poskytovatelů služeb v zadávacím řízení nebo zaměstnanců dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou zapojeni do provádění zadávacího řízení,

(b) předsedy a členů rozhodovacích orgánů veřejného zadavatele, kteří nejsou nutně zapojeni do provádění zadávacího řízení, ale mohli by přesto ovlivňovat výsledek řízení.

3. Členské státy zajistí zejména:

(a) aby zaměstnanci uvedení v odst. 2 písm. a) byli povinni zveřejnit každý střet zájmů ve vztahu k zájemcům nebo uchazečům, jakmile se o takových střetech dozvědí, aby umožnili veřejnému zadavateli provést okamžitou nápravu;

(b) aby zájemci a uchazeči byli povinni předložit na začátku zadávacího řízení prohlášení o případných zvláštních vztazích s osobami uvedenými v odst. 2 písm. b), kvůli nimž by se tyto osoby mohly dostat do střetu zájmů; veřejný zadavatel v samostatné zprávě podle článku 85 uvede, zda některý zájemce nebo uchazeč předložil prohlášení.

V případě střetu zájmů přijme veřejný zadavatel příslušná opatření. Mezi tato opatření může patřit vyloučení dotyčných zaměstnanců z práce na daném zadávacím řízení nebo změna povinností a odpovědnosti zaměstnanců. Pokud nemůže být střet zájmů účinně vyřešen jinými prostředky, je daný zájemce nebo uchazeč vyloučen z řízení.

Jsou-li zjištěny zvláštní vztahy, veřejný zadavatel neprodleně informuje orgán dohledu jmenovaný v souladu s článkem 84 a přijme vhodná opatření, aby nedošlo k neoprávněnému ovlivnění zadávacího řízení a aby bylo zajištěno rovné zacházení se zájemci a uchazeči. Pokud nemůže být střet zájmů účinně vyřešen jinými prostředky, je daný zájemce nebo uchazeč vyloučen z řízení.

4. Všechna opatření přijatá v souvislosti s tímto článkem se doloží v samostatné zprávě uvedené v článku 85.

Článek 22 Nedovolené jednání

Zájemci jsou při zahájení řízení požádáni, aby předložili čestné prohlášení, že se nedopustili a nedopustí se:

(a) neoprávněného ovlivňování rozhodování veřejného zadavatele nebo shromažďování důvěrných informací, které by je mohly neoprávněně zvýhodnit v zadávacím řízení;

(b) uzavírání dohod s jinými zájemci a uchazeči, které by mohly narušit soutěž;

(c) záměrného poskytování zavádějících informací, které by mohly podstatným způsobem ovlivnit rozhodování o vyloučení, výběru nebo zadání.

HLAVA II PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

KAPITOLA I Řízení

Článek 23 Podmínky vztahující se k Dohodě o veřejných zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

1. V případech, na něž se vztahují přílohy I, II, IV a V a všeobecné poznámky k příloze 1 Evropské unie k Dohodě o veřejných zakázkách a další mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, uvedené v příloze V této směrnice, uplatňují veřejní zadavatelé na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé, než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie. Uplatňováním této směrnice na hospodářské subjekty signatářů těchto dohod veřejní zadavatelé dodržují tyto dohody.

2. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 89 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu v příloze V, pokud to bude nutné z důvodu uzavření nových mezinárodních dohod nebo změn stávajících mezinárodních dohod.

Článek 24 Volba řízení

1. Při zadávání veřejné zakázky uplatňují veřejní zadavatelé vnitrostátní postupy upravené tak, aby byly v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla zveřejněna výzva k účasti v soutěži, aniž je dotčen článek 30.

Členské státy stanoví, že veřejní zadavatelé mohou použít otevřené nebo omezené řízení, jak je upraveno v této směrnici.

Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít inovační partnerství, jak je upraveno v této směrnici.

Mohou rovněž stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít výběrové řízení s vyjednáváním nebo soutěžní dialog v následujících případech:

(a) pokud jde o stavební práce, kde je předmětem smlouvy jak projekt, tak provedení stavby ve smyslu čl. 2 bodu 8, nebo kde je ke stanovení právního nebo finančního rámce projektu potřeba vyjednávání;

(b) pokud jde o veřejné zakázky na stavební práce, jsou-li stavební práce vykonávány výlučně pro účely výzkumu, inovace, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosáhnout ziskovosti nebo návratnosti nákladů na výzkum a vývoj;

(c) pokud jde o služby a dodávky, u nichž nelze technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normy, evropská technická schválení, společné technické specifikace nebo technické reference ve smyslu bodů 2 až 5 přílohy VIII;

(d) v případě nestandardních nebo nepřijatelných nabídek ve smyslu čl. 30 odst. 2 písm. a) v odpověď na otevřené nebo omezené řízení;

(e) jestliže nemůže být zakázka z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy nebo složitosti stavebních prací, dodávek či služeb nebo z rizik s nimi spojených zadána bez předchozího vyjednávání.

Členské státy mohou rozhodnout, že výběrové řízení s vyjednáváním, soutěžní dialog ani inovační partnerství do svého vnitrostátního práva neprovedou.

2. Výzva k účasti v soutěži může být provedena jedním z následujících způsobů:

(a) oznámením o zakázce podle článku 47,

(b) oznámením předběžných informací podle čl. 46 odst. 2, je-li zakázka zadávána veřejným zadavatelem na nižší správní úrovni v omezeném řízení nebo ve výběrovém řízení s vyjednáváním.

V případě uvedeném v písmeni b) jsou hospodářské subjekty, které po zveřejnění oznámení předběžných informací vyjádřily svůj zájem, následně ve „výzvě k potvrzení zájmu“ vyzvány, aby potvrdily svůj zájem písemně v souladu s článkem 52.

3. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění pouze ve zvláštních případech a za okolností výslovně uvedených v článku 30.

Článek 25 Otevřené řízení

1. V otevřeném řízení může kterýkoli zainteresovaný hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži předložit nabídku.

Minimální lhůta pro doručení nabídek je 40 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

K nabídce se přikládají informace požadované pro výběr na základě kvality.

2. Jestliže veřejný zadavatel zveřejní oznámení předběžných informací, které není použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro doručení nabídek stanovená v tomto článku odst. 1 druhém pododstavci zkrácena na 20 dnů za předpokladu, že jsou splněny obě následující podmínky:

(a) oznámení předběžných informací obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce v příloze VI části B oddílu I, pokud tyto informace byly ve chvíli zveřejnění oznámení předběžných informací dostupné;

(b) oznámení bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 45 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

3. Jestliže naléhavá, veřejným zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci, může zadavatel stanovit jinou lhůtu v délce nejméně 20 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

4. Veřejný zadavatel může lhůtu pro doručení nabídek stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly předkládány elektronickou cestou v souladu s čl. 19 odst. 3, 4 a 5.

Článek 26 Omezené řízení

1. V omezeném řízení může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace požadované pro výběr na základě kvality.

Minimální lhůta pro doručení žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce nebo výzva k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži oznámení předběžných informací.

2. Nabídku mohou předložit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě posouzení požadovaných informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 64 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v řízení.

Minimální lhůta pro doručení nabídek je 35 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k předložení nabídek.

3. Jestliže veřejný zadavatel zveřejní oznámení předběžných informací, které není použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro doručení nabídek stanovená v odst. 2 druhém pododstavci tohoto článku zkrácena na 15 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

(a) oznámení předběžných informací obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce v příloze VI části B oddílu I, pokud tyto informace byly ve chvíli zveřejnění oznámení předběžných informací dostupné;

(b) oznámení bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 45 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

4. Veřejní zadavatelé na nižší správní úrovni mohou stanovit lhůtu pro doručení nabídek vzájemnou dohodou mezi veřejným zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta. Jestliže není možné dosáhnout dohody o lhůtě pro doručení nabídek, určí veřejný zadavatel lhůtu, která nesmí být kratší než deset dnů ode dne výzvy k předložení nabídek.

5. Lhůta pro doručení nabídek stanovená v odstavci 2 může být zkrácena o pět dnů, jestliže veřejný zadavatel souhlasí s tím, aby nabídky byly podávány elektronickou cestou v souladu s čl. 19 odst. 3, 4 a 5.

6. Jestliže naléhavá, veřejným zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůt stanovených v tomto článku, může zadavatel stanovit:

(a) lhůtu pro doručení žádostí o účast, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce;

(b) lhůtu pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k předložení nabídek.

Článek 27 Výběrové řízení s vyjednáváním

1. Ve výběrovém řízení s vyjednáváním může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace požadované pro výběr na základě kvality.

V oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu popíší veřejní zadavatelé zakázku a minimální požadavky, které je třeba splnit, a upřesní kritéria pro zadání zakázky, aby umožnili hospodářským subjektům zjistit povahu a rozsah zakázky a rozhodnout se, zda podají žádost o účast ve vyjednávání. V technických specifikacích upřesní veřejní zadavatelé, která část specifikací definuje minimální požadavky.

Minimální lhůta pro doručení žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce nebo výzva k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži oznámení předběžných informací; minimální lhůta pro doručení nabídek je 30 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva. Použije se čl. 26 odst. 3 až 6.

2. Písemnou nabídku, jež představuje základ pro následná vyjednávání, mohou předložit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě posouzení požadovaných informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 64 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v řízení.

3. Veřejní zadavatelé vyjednávají s uchazeči o jimi předložených nabídkách za účelem úpravy obsahu nabídek tak, aby lépe odpovídaly kritériím pro zadání zakázky a minimálním požadavkům uvedeným v odst. 1 druhém pododstavci.

V průběhu vyjednávání se nemění následující:

(a) popis zakázky;

(b) část technických specifikací, která definuje minimální požadavky;

(c) kritéria pro zadání zakázky.

4. V průběhu jednání veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. Zvláště se budou snažit zajistit, aby všichni uchazeči, jejichž nabídky nebyly vyloučeny podle odstavce 5, byli včas písemně informováni o jakýchkoli změnách v těch částech technických specifikací, jež nestanoví minimální požadavky, aby případně mohli nabídky podle daných změn upravit a upravené znovu předložit.

Veřejní zadavatelé nesmějí ostatním účastníkům odhalit navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní vyjednávání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného zřeknutí se práv, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních řešení či jiných důvěrných informací.

5. Výběrové řízení s vyjednáváním se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude vyjednávat, za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zakázce, výzvě k potvrzení zájmu nebo zadávací dokumentaci, zda tuto možnost využije.

6. Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu ukončit vyjednávání, informuje o tom zbývající uchazeče a stanoví společnou lhůtu pro předložení nových nebo upravených nabídek. Posoudí projednané nabídky na základě původně stanovených kritérií pro zadání zakázky a zadá zakázku v souladu s články 66 až 69.

Článek 28 Soutěžní dialog

1. V soutěžním dialogu může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace požadované pro výběr na základě kvality.

Minimální lhůta pro doručení žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

Dialogu se mohou zúčastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly veřejným zadavatelem vyzvány na základě posouzení požadovaných informací. Veřejní zadavatelé mohou v souladu s článkem 64 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v řízení. Zakázka se zadává pouze na základě kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a).

2. Veřejní zadavatelé stanoví své potřeby a požadavky v oznámení o zakázce a upřesní je v uvedeném oznámení a/nebo dokumentaci soutěžního dialogu. Zároveň v týchž dokumentech rovněž stanoví a definují zvolená kritéria pro zadání zakázky.

3. Veřejní zadavatelé zahájí se zájemci vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 54 až 65 dialog, jehož cílem je určit a vymezit nejlépe vyhovující prostředky ke splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky.

V průběhu dialogu veřejní zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.

Veřejní zadavatelé nesmějí odhalit jiným účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného zřeknutí se práv, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních řešení nebo jiných konkrétních důvěrných informací.

4. Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou během jednotlivých fází dialogu projednávána, za použití kritérií pro zadání definovaných v oznámení o zakázce nebo v dokumentaci soutěžního dialogu. Veřejný zadavatel v oznámení o zakázce nebo dokumentaci soutěžního dialogu uvede, zda tuto možnost využije.

5. Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou schopna splnit jeho potřeby.

6. Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, kdy o tom byli informováni účastníci, vyzve veřejný zadavatel účastníky k podání jejich konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro realizaci projektu.

7. Veřejní zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

Je-li zapotřebí finalizovat finanční závazky nebo jiné podmínky smlouvy, může veřejný zadavatel s uchazečem, jehož nabídka byla shledána hospodářsky nejvýhodnější v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a), vyjednávat o konečných podmínkách smlouvy za předpokladu, že taková vyjednávání nevedou ke změně podstatných prvků nabídky nebo veřejné zakázky, včetně potřeb a požadavků stanovených v oznámení o zakázce nebo v dokumentaci soutěžního dialogu, a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.

8. Veřejní zadavatelé mohou stanovit ceny nebo platby pro účastníky dialogu.

Článek 29 Inovační partnerství

1. V inovačním partnerství může kterýkoli hospodářský subjekt podat žádost o účast jako odpověď na oznámení o zakázce, jejímž cílem je vybudování strukturovaného partnerství pro vývoj inovačního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací za předpokladu, že jsou v souladu s dohodnutou úrovní výkonnosti a dohodnutými náklady.

2. Partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje, případně až k výrobní fázi dodávek nebo poskytování služeb. Zabezpečuje, aby partner dosahoval průběžných cílů, a zajišťuje výplatu odměny v příslušných splátkách. Na základě daných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení partnerství a může vyhlásit nové zadávací řízení pro zbývající fáze za předpokladu, že získal příslušná práva k duševnímu vlastnictví.

3. Zakázka se zadává v souladu s pravidly pro výběrové řízení s vyjednáváním stanovenými v článku 27.

Při výběru zájemců veřejní zadavatelé věnují zvláštní pozornost kritériím týkajícím se schopnosti a zkušenosti uchazečů v oblasti výzkumu a vývoje a vývoje inovativních řešení. Mohou v souladu s článkem 64 omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti na řízení.

Projekty v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je uspokojovat potřeby stanovené veřejným zadavatelem, jež nemohou být uspokojeny pomocí existujících řešení, mohou předkládat jen hospodářské subjekty, které jsou k tomu veřejným zadavatelem vyzvány na základě jeho posouzení požadovaných informací. Zakázka se zadává výhradně na základě kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a).

4. Struktura partnerství a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odráží stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Hodnota a doba trvání zakázky na nákup výsledné dodávky, služby nebo stavebních prací nepřekročí vhodné limity a zohledňuje potřebu návratnosti nákladů, včetně nákladů vzniklých při vývoji inovativního řešení, a potřebu dosažení odpovídajícího zisku.

Veřejný zadavatel nesmí používat inovační partnerství způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Článek 30 Použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění

1. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé mohou zadávat veřejné zakázky vyjednávacím řízením bez předchozího zveřejnění pouze v případech stanovených v odstavcích 2 až 5.

2. Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění může být použito pro veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby v následujících případech:

(a) jestliže v otevřeném nebo omezeném řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a že Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu pro dohled jmenovanému podle článku 84 je na jejich žádost zaslána zpráva;

b)      jestliže je cílem zadání zakázky vytvoření nebo získání uměleckého díla;

c)      jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

          i) neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů,

          ii)            ochrana patentů, autorských práv nebo jiných práv duševního vlastnictví,

          iii)            ochrana jiných výlučných práv.

Tato výjimka se použije jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého omezení parametrů zadání zakázky;

d)      pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené vyšší mocí, a proto nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním; okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny veřejným zadavatelem.

Pro účely písmene a) je nabídka považována za nevhodnou, pokud:

– je nestandardní nebo nepřijatelná, a

– je pro zakázku zcela irelevantní, neboť nemůže splnit požadavky veřejného zadavatele tak, jak jsou stanoveny v zadávací dokumentaci.

Nabídky by měly být považovány za nestandardní, pokud nesplňují požadavky zadávací dokumentace nebo pokud nabízené ceny neodpovídají obvyklým konkurenčním podmínkám.

Nabídky by měly být považovány       za nepřijatelné zejména v následujících případech:

(a) byly doručeny pozdě;

(b) byly předloženy uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci;

(c) jejich cena převyšuje rozpočet veřejného zadavatele stanovený před zahájením zadávacího řízení; rozpočet musí být předem stanoven písemně;

(d) v souladu s článkem 69 bylo zjištěno, že jsou mimořádně nízké.

3. Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění může být použito v případě veřejných zakázek na dodávky:

(a) jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje; toto ustanovení se nevztahuje na výrobu ve velkém s cílem dosáhnout hospodářské životaschopnosti nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj;

(b) pro dodatečné dodávky od původního dodavatele, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení běžných dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat materiál, který má odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; doba trvání takových zakázek a opakovaných zakázek nepřekročí zpravidla tři roky;

(c) pro dodávky kotované a nakupované na burzách komodit nebo na podobných trzích, jako je burza s elektřinou;

(d) pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

4. Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění může být použito v případě veřejných zakázek na služby, jestliže dotčená zakázka následuje po veřejné soutěži na určitý výkon organizované v souladu s touto směrnicí a má být v souladu s příslušnými pravidly zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takové veřejné soutěže; v druhém jmenovaném případě musí být k účasti na vyjednávání vyzváni všichni vítězové.

5. Vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění může být použito v případě nových stavebních prací nebo služeb, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejný veřejný zadavatel zadal původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána původní zakázka v rámci řízení podle čl. 24 odst. 1. Základní projekt uvádí rozsah případných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž budou zadány.

Možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže a veřejní zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 4.

Toto řízení lze použít pouze v průběhu tří let následujících po zadání původní zakázky.

KAPITOLA II Techniky a nástroje pro elektronické a společné zadávání veřejných zakázek

Článek 31 Rámcové dohody

1. Veřejní zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.

Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.

2. Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.

Tyto postupy lze použít pouze mezi veřejnými zadavateli, kteří jsou k tomuto účelu jasně označeni ve výzvě k účasti v soutěži nebo výzvě k potvrzení zájmu, a těmi hospodářskými subjekty, které byly původně stranami rámcové dohody.

Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

3. Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

Při zadávání těchto zakázek se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.

4. Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit jedním z následujících dvou způsobů:

(a) podle podmínek rámcové dohody, aniž by bylo znovu vyhlašováno zadávací řízení, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který z hospodářských subjektů, jež jsou stranou rámcové dohody, je poskytne; posledně uvedené podmínky jsou uvedeny v zadávací dokumentaci;

(b) pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

5. Soutěž uvedená v odst. 4 písm. b) probíhá na základě stejných podmínek, které platily pro zadání rámcové dohody, a je-li to nutné, na základě přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených ve specifikaci rámcové dohody, tímto postupem:

(a) veřejní zadavatelé písemně konzultují každou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit předmět zakázky;

(b) veřejní zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila předložení nabídek pro každou konkrétní zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jako je složitost předmětu zakázky a čas potřebný k odeslání nabídek;

(c) nabídky se podávají písemně a jejich obsah se neotvírá až do uplynutí stanovené lhůty pro odpověď;

(d) veřejní zadavatelé zadají každou zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených ve specifikaci rámcové dohody.

Článek 32 Dynamické nákupní systémy

1. Pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti ve formě běžně dostupné na trhu splňují požadavky veřejných zadavatelů, mohou veřejní zadavatelé využívat dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém je provozován jako plně elektronický proces, který je po dobu své platnosti otevřený všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr.

2. Při zadávání zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se veřejní zadavatelé řídí pravidly omezeného řízení. Přístup do systému je umožněn všem zájemcům splňujícím kritéria pro výběr; počet zájemců, jimž bude umožněn přístup do systému, nesmí být omezen podle článku 64. Veškerá komunikace v rámci dynamického nákupního systému probíhá pouze elektronicky v souladu s čl. 19 odst. 2 až 6.

3. Za účelem zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního sytému veřejní zadavatelé:

(a) uveřejní výzvu k účasti v soutěži, kde upřesní, že se jedná o dynamický nákupní systém;

(b) upřesní ve specifikacích alespoň povahu a přibližný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení a technických opatření a specifikací spojení;

(c) zajistí neomezený a plný přímý přístup po dobu platnosti systému k specifikacím a veškerým dalším dokumentům v souladu s článkem 51.

4. Veřejní zadavatelé umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Veřejní zadavatelé vyhodnotí tyto žádosti podle kritérií pro výběr do 10 pracovních dnů ode dne, kdy je obdrží.

Veřejní zadavatelé co nejdříve informují hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, zda mu byl nebo nebyl povolen přístup do dynamického nákupního systému.

5. Veřejní zadavatelé vyzvou všechny kvalifikované účastníky, aby předložili své nabídky pro jednotlivé zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s článkem 52.

Zakázku zadají tomu uchazeči, který předložil nejlepší nabídku podle kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce v dynamickém nákupním systému nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži oznámení předběžných informací. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k předložení nabídek.

6. Veřejní zadavatelé uvedou ve výzvě k účasti v soutěži délku trvání dynamického nákupního systému. Komisi oznámí případné změny v této délce za použití následujících standardních formulářů:

(a) pokud se mění doba trvání bez ukončení systému, na formuláři, jímž byla původně zveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému;

(b) pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o zadání zakázky uvedeném v článku 48.

7. Zainteresovaným hospodářským subjektům ani účastníkům dynamického nákupního systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.

Článek 33 Elektronické dražby

1. Veřejní zadavatelé mohou používat elektronické dražby, v jejichž rámci se předkládají nové, snížené ceny a/nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

K tomuto účelu veřejní zadavatelé užívají opakující se elektronický proces (elektronickou dražbu), jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

2. V otevřených či omezených řízeních nebo výběrových řízeních s vyjednáváním mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud mohou být přesně stanoveny specifikace nabídky.

Za stejných podmínek může být elektronická dražba použita při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody uvedeném v čl. 31 odst. 4 písm. b) a při vyhlášení soutěže na zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 32.

3. Elektronická dražba je založena na jednom z následujících kritérií:

(a) pouze na cenách, pokud je zakázka zadávána nabídce s nejnižší cenou;

(b) na cenách a/nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených ve specifikacích, pokud je zakázka zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

4. Veřejní zadavatelé, kteří se rozhodnou uspořádat elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu. Specifikace obsahují alespoň údaje uvedené v příloze VII.

5. Předtím, než přistoupí k elektronické dražbě, provedou veřejní zadavatelé úplné prvotní vyhodnocení nabídek v souladu s kritériem nebo kritérii pro zadání veřejné zakázky a s jejich stanovenou poměrnou váhou.

Nabídka je považována za přijatelnou, pokud byla podána kvalifikovaným uchazečem a odpovídá technickým specifikacím.

Všichni uchazeči, kteří předložili přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni k účasti na elektronické dražbě prostřednictvím připojení ke stanovenému dni a času v souladu s pokyny uvedenými ve výzvě. Elektronická dražba může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

6. Pokud má být zakázka zadána na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, je výzva doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče provedeného v souladu s poměrnými váhami stanovenými v čl. 66 odst. 5 prvním pododstavci.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo ve specifikacích. Za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

7. Během každé fáze elektronické dražby veřejní zadavatelé okamžitě sdělují všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí, a mohou též, pokud to bylo předem oznámeno, sdělit jiné informace týkající se podaných cen nebo hodnot a také oznámit počet účastníků v každé konkrétní fázi dražby. V žádném případě však nesmějí během žádné fáze elektronické dražby zveřejnit totožnost uchazečů.

8. Veřejní zadavatelé uzavírají elektronické dražby jedním nebo více z následujících způsobů:

(a) v předem stanovený den a čas;

(b) pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovili dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické dražby;

(c) pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu fází dražby.

Pokud veřejní zadavatelé rozhodli o uzavření elektronické dražby podle písmene c), případně v kombinaci se způsobem uvedeným v písmeni b), výzva k účasti na dražbě uvádí časový rozvrh každé fáze dražby.

9. Po uzavření elektronické dražby veřejní zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 66 na základě výsledků elektronické dražby.

Článek 34 Elektronické katalogy

1. Pokud veřejní zadavatelé vyžadují použití elektronických prostředků komunikace v souladu s článkem 19, mohou požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu.

Členské státy mohou stanovit povinnost používat elektronické katalogy u některých typů veřejných zakázek.

Nabídky předkládané ve formě elektronického katalogu mohou být doplněny dalšími dokumenty.

2. Elektronické katalogy připravují zájemci nebo uchazeči s cílem zúčastnit se konkrétního zadávacího řízení v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném veřejným zadavatelem.

Elektronické katalogy musí dále splňovat požadavky na nástroje elektronické komunikace a případné další požadavky stanovené veřejným zadavatelem v souladu s článkem 19.

3. V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:

(a) toto uvede v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, pokud se jako výzva k účasti v soutěži použije oznámení předběžných informací,;

(b) ve specifikacích uvede veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 19 odst. 5 ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení pro katalog.

4. Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena rámcová dohoda s více než jedním hospodářským subjektem, veřejní zadavatelé mohou stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů. V takovém případě použijí veřejní zadavatelé jednu z následujících alternativ:

(a) vyzvou uchazeče, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné konkrétní zakázky;

(b) uvědomí uchazeče, že mají v úmyslu vybrat z katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné konkrétní zakázky („punch out“), pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci k rámcové dohodě.

5. Pokud veřejní zadavatelé obnoví soutěž na konkrétní zakázku v souladu s odst. 4 písm. b), uvedou datum a čas, kdy hodlají vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům konkrétní zakázky a dají uchazečům možnost tento výběr informací odmítnout.

Veřejní zadavatelé poskytnou dostatečnou lhůtu od oznámení do skutečného výběru informací.

Před zadáním zakázky předloží veřejní zadavatelé vybrané informace příslušnému uchazeči, aby mu dali příležitost vyvrátit nebo potvrdit správnost takto vytvořené nabídky.

6. Veřejní zadavatelé mohou zadávat zakázky v rámci dynamického nákupního systému formou výběru z katalogu, pokud je žádost o účast v dynamickém nákupním systému doprovázena elektronickým katalogem v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném veřejným zadavatelem. Zájemci tento katalog následně doplní, až budou informováni o úmyslu veřejného zadavatele vytvořit nabídky formou výběru z katalogu. Výběr z katalogu se provádí v souladu s odst. 4 písm. b) a odstavcem 5.

Článek 35 Centralizované nákupní činnosti a ústřední nákupní subjekty

1. Veřejní zadavatelé mohou nakupovat stavební práce, dodávky a/nebo služby od ústředního nákupního subjektu nebo jeho prostřednictvím.

2. Členské státy veřejným zadavatelům umožní využívat centralizované nákupní činnosti, které nabízejí ústřední nákupní subjekty ustavené v jiném členském státě.

3. Veřejný zadavatel, který nakupuje prostřednictvím centralizovaných nákupních činností, plní své povinnosti uložené touto směrnicí, pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení a jeho uskutečnění provádí sám ústředí nákupní subjekt od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících.

Pokud některé fáze zadávacího řízení nebo plnění následné zakázky provádí příslušný veřejný zadavatel, zůstává veřejný zadavatel odpovědný za splnění povinností vyplývajících z této směrnice ve vztahu k fázím, které provádí.

4. Veškerá zadávací řízení, která provádí ústřední nákupní subjekt, se provádějí formou elektronické komunikace v souladu s požadavky článku 19.

5. Veřejní zadavatelé si mohou zvolit ústřední nákupní subjekt, který bude provádět centralizované nákupní činnosti, aniž by přitom použili postupy stanovené touto směrnicí, a to i v případech, kdy ústřední nákupní subjekt dostává za tuto činnost odměnu.

6. Ústřední nákupní subjekty zajišťují dokumentaci ke všem transakcím provedeným v průběhu plnění zakázek, rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů, které uzavřou v rámci své ústřední nákupní činnosti.

Článek 36 Pomocné nákupní činnosti

Osoby poskytující pomocné nákupní činnosti se vybírají v souladu s postupy zadávání zakázek stanovenými v této směrnici.

Článek 37 Příležitostné společné zadávání zakázek

1. Jeden nebo více veřejných zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.

2. Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného plnění zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden veřejný zadavatel, nese tento veřejný zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.

Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný veřejný zadavatel, odpovídají jednotliví veřejní zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.

Článek 38 Společné zadávání zakázek veřejnými zadavateli z různých členských států

1. Aniž by byl dotčen článek 11, veřejní zadavatelé z různých členských států mohou společně zadávat veřejné zakázky jedním ze způsobů popsaných v tomto článku.

2. Několik veřejných zadavatelů může nakupovat stavební práce, dodávky a/nebo služby od ústředního nákupního subjektu v jiném členském státě nebo jeho prostřednictvím. V tom případě zadávací řízení probíhá v souladu s vnitrostátními ustanoveními toho členského státu, v němž se nachází ústřední nákupní subjekt.

3. Několik veřejných zadavatelů z různých členských států může zadat veřejnou zakázku společně. V tom případě uzavřou zúčastnění veřejní zadavatelé smlouvu, v níž se stanoví:

(a) kterým vnitrostátním právem se bude řídit zadávací řízení,

(b) interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho řízení, sdílení odpovědnosti, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, a uzavírání smluv.

Při rozhodování o rozhodném vnitrostátním právu podle písmene a) si veřejní zadavatelé mohou zvolit vnitrostátní předpisy kteréhokoliv z členských států, v němž se nachází nejméně jeden zúčastněný veřejný zadavatel.

4. Pokud veřejní zadavatelé z různých členských států založili společný právní subjekt, včetně evropského seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006[32] nebo jiného subjektu založeného podle práva Unie, dohodnou se zúčastnění veřejní zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného právního subjektu na vnitrostátních pravidlech jednoho z následujících členských států, která budou rozhodná pro zadání zakázky:

(a) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný právní subjekt své sídlo;

(b) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný právní subjekt vykonává svou činnost.

Tato dohoda může platit na dobu neurčitou, je-li tak stanoveno v zakládacím aktu společné právního subjektu, nebo může být omezena na určitou dobu, určité typy zakázek nebo na jedno či více zadání jednotlivých zakázek.

5. Pokud není uzavřena dohoda, která určuje rozhodné právo pro zadávání veřejných zakázek, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude zadání zakázky řídit, podle následujících pravidel:

(a) pokud řízení provádí nebo řídí jeden ze zúčastněných veřejných zadavatelů za ostatní veřejné zadavatele, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu daného veřejného zadavatele;

(b) pokud řízení neprovádí nebo neřídí jeden ze zúčastněných veřejných zadavatelů za ostatní veřejné zadavatele a

(a) řízení se týká zakázky na stavební práce, použijí veřejní zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž se nachází většina stavebních prací;

(b) řízení se týká zakázky na služby nebo dodávky, použijí veřejní zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž se poskytuje převážná část služeb nebo dodávek;

c)      není-li možné stanovit rozhodné vnitrostátní právo podle písmene a) nebo b), použijí veřejní zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu toho veřejného zadavatele, který nese největší díl nákladů.

6. Není-li uzavřena dohoda, která určuje rozhodné právo pro zadávání veřejných zakázek podle odstavce 4, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude řídit zadávací řízení prováděné společnými právními subjekty založenými několika veřejnými zadavateli z různých členských států, podle následujících pravidel:

(a) pokud řízení provádí nebo řídí příslušný orgán společného právního subjektu, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má právní subjekt své sídlo;

(b) pokud řízení provádí nebo řídí společník právního subjektu za tento právní subjekt, použijí se pravidla stanovená v odst. 5 písm. a) a b);

(c) pokud není možné určit rozhodné vnitrostátní právo podle odst. 5 písm. a) nebo b), použijí veřejní zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž má právní subjekt své sídlo.

7. Jeden nebo více veřejných zadavatelů může zadávat jednotlivé zakázky na základě rámcové dohody uzavřené veřejným zadavatelem z jiného členského státu nebo uzavřené společně se zadavatelem z jiného členského státu, pokud rámcová dohoda obsahuje konkrétní ustanovení, která umožňují příslušnému veřejnému zadavateli nebo veřejným zadavatelům zadávat jednotlivé zakázky.

8. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky v rámci přeshraničního zadávacího řízení podléhají běžným mechanismům přezkumu, které jsou k dispozici v příslušném vnitrostátním právu.

9. Aby bylo umožněno efektivní fungování mechanismů přezkumu, členské státy zajistí plnou vykonatelnost rozhodnutí orgánů příslušných pro přezkum ve smyslu směrnice Rady 89/665/EHS[33] z jiných členských států v rámci svého vnitrostátního právního řádu, pokud se tato rozhodnutí týkají veřejných zadavatelů usazených na jejich území a podílejících se na příslušném přeshraničním zadávacím řízení.

KAPITOLA III Průběh řízení

Oddíl 1 Příprava

Článek 39 Předběžné tržní konzultace

1. Před zahájením zadávacího řízení mohou veřejní zadavatelé vést tržní konzultace s cílem posoudit strukturu, schopnosti a kapacitu trhu a informovat hospodářské subjekty o svých plánech a požadavcích při zadávání zakázek.

Za tímto účelem mohou veřejní zadavatelé vyhledat nebo přijmout poradenství od subjektů správní podpory nebo od třetích stran či účastníků trhu, pokud toto poradenství nevylučuje konkurenci a nevede k porušení zásad nediskriminace a transparentnosti.

2. Pokud zájemce nebo uchazeč anebo podnik nějakým způsobem spojený se zájemcem nebo uchazečem působil jako poradce veřejného zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme veřejný zadavatel příslušná opatření, aby zajistil, že účastí tohoto zájemce nebo uchazeče nebude narušena hospodářská soutěž.

Mezi tato opatření patří sdělit ostatním zájemcům a uchazečům příslušné informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo informace z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro doručení nabídek. Příslušný zájemce nebo uchazeč může být z řízení vyloučen pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.

Před každým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž. Přijatá opatření se zdokumentují v samostatné zprávě vyžadované podle článku 85.

Článek 40 Technické specifikace

1. Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.

Tyto vlastnosti mohou rovněž odkazovat na konkrétní výrobní proces nebo poskytování požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo na jinou fázi jejich životního cyklu, jež jsou uvedeny v čl. 2 bodu 22.

Technické specifikace rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.

U zakázek, jejichž předmět je určen k použití osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky veřejného zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncept pro všechny uživatele.

Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

2. Technické specifikace musí hospodářským subjektům zaručit rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži.

3. Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z následujících způsobů:

(a) formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět zakázky a veřejnému zadavateli udělit zakázku;

(b) odkazem na technické specifikace a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy provádějící evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiný technický referenční systém vypracovaný evropskými normalizačními subjekty nebo – pokud tyto neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

(c) formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

(d) odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti.

4. Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavce 3. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

5. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace podle odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky a služby nejsou shodné se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 42, prokázal, že řešení, která navrhuje, vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

6. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti stanovit technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, dodávky nebo služby, které splňují vnitrostátní normu provádějící evropskou normu, splňují evropské technické schválení nebo obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

Ve své nabídce uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, včetně dokladů uvedených v článku 42, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

Článek 41 Štítky

1. Pokud veřejní zadavatelé stanoví ekologické, sociální nebo jiné vlastnosti stavby, služby nebo dodávky formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v čl. 40 odst. 3 písm. a), mohou požadovat, aby tyto stavby, služby nebo dodávky byly označeny konkrétním štítkem, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

(a) požadavky na štítek se týkají výhradně vlastností, které souvisejí s předmětem zakázky a které jsou vhodné pro definování vlastností staveb, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky;

(b) požadavky na štítek jsou stanoveny na základě vědeckých informací nebo vycházejí z jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

(c) štítky jsou zavedeny v rámci otevřeného a transparentního řízení, na kterém se mohou podílet všechny zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, výrobců, distributorů a organizací na ochranu životního prostředí,

(d) štítky jsou přístupné všem zainteresovaným subjektům;

(e) kritéria pro získání štítku stanoví třetí strana, která je nezávislá na hospodářském subjektu, jenž o štítek žádá.

Veřejní zadavatelé, kteří požadují konkrétní štítek, přijmou jakýkoli rovnocenný štítek, který splňuje požadavky na štítek stanovený veřejnými zadavateli. U produktů, které nejsou štítkem označeny, přijmou veřejní zadavatelé také technickou dokumentaci výrobce nebo jiný vhodný doklad.

2. Pokud štítek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), d) a e), avšak rovněž stanoví požadavky, které nesouvisejí s předmětem zakázky, mohou veřejní zadavatelé definovat technické specifikace odkazem na ty podrobné specifikace štítku nebo v případě potřeby jejich části, které souvisejí s předmětem zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.

Článek 42 Zkušební protokoly, osvědčení a jiné doklady

1. Veřejní zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od uznaného subjektu nebo osvědčení vystavené takovým subjektem jako doklad o shodě s technickou specifikací.

Pokud veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného uznaným subjektem, jímž se dokládá shoda s určitými technickými specifikacemi, přijmou též osvědčení od subjektu rovnocenného uznanému subjektu.

2. Veřejní zadavatelé přijmou jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt nemá přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo nemá možnost je získat v příslušné lhůtě.

3. Uznanými subjekty ve smyslu odstavce 1 tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a certifikační a inspekční subjekty akreditované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[34].

4. Členské státy poskytnou ostatním členským státům na jejich žádost informace související s doklady a dokumenty předkládanými v souladu s čl. 40 odst. 6, článkem 41 a odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku za účelem doložení souladu s technickými požadavky. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 88.

Článek 43 Varianty

1. Veřejní zadavatelé mohou uchazečům povolit předložení variant. V oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži oznámení předběžných informací, uvedou, zda povolují varianty, či nikoliv. Bez tohoto údaje nejsou varianty povoleny.

2. Veřejní zadavatelé, kteří povolí předložení variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a konkrétní požadavky na jejich předložení. Zajistí také, aby zvolená kritéria pro zadání bylo možné vhodně použít na varianty, které splňují tyto minimální požadavky, jakož i na vyhovující nabídky, které varianty nemají.

3. V úvahu jsou brány pouze varianty, které splňují minimální požadavky stanovené veřejnými zadavateli.

V zadávacím řízení u veřejných zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí veřejní zadavatelé, kteří povolili předložení variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.

Článek 44 Rozdělení zakázek na části

1. Veřejné zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí. U zakázek, jejichž hodnota určená podle článku 5 se rovná prahové hodnotě stanovené v článku 4 nebo je vyšší, avšak není nižší než 500 000 EUR, a u nichž veřejný zadavatel nepovažuje jejich rozdělení na části za vhodné, poskytne v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu konkrétní objasnění svých důvodů.

Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, zda jsou nabídky omezeny pouze na jednu nebo několik částí.

2. Veřejní zadavatelé mohou i v případech, kdy byla uvedena možnost podávání nabídek na všechny části, omezit počet částí, které lze zadat jedinému uchazeči, pokud je tento maximální počet uveden v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu. Veřejní zadavatelé stanoví a uvedou v zadávací dokumentaci objektivní a nediskriminační kritéria či pravidla pro zadání jednotlivých částí, pokud by použití zvolených kritérií pro zadání vedlo k tomu, že by jednomu uchazeči byl přidělen vyšší než maximální možný počet částí.

3. Pokud lze jednomu uchazeči zadat více než jednu část, mohou veřejní zadavatelé stanovit, že zadají jednu zakázku na každou část, nebo jednu či více zakázek pokrývajících několik částí nebo všechny části.

Veřejní zadavatelé v zadávací dokumentaci uvedou, zda si vyhrazují právo na tuto volbu, a pokud ano, které části lze sloučit do jedné zakázky.

Veřejní zadavatelé nejdříve určí nabídky, které nejlépe splňují kritéria pro zadání stanovená podle článku 66 pro jednotlivé části. Mohou zadat zakázku na více než jednu část uchazeči, který není první v pořadí ve vztahu ke všem jednotlivým částem, na něž se zakázka vztahuje, pokud jsou kritéria pro zadání stanovená podle článku 66 lépe splněna ve vztahu ke všem částem, na něž se zakázka vztahuje. Veřejní zadavatelé specifikují v zadávací dokumentaci metody, které hodlají pro toto porovnávání použít. Tyto metody jsou transparentní, objektivní a nediskriminační.

4. Veřejní zadavatelé mohou požadovat, aby se všichni dodavatelé zkoordinovali své činnosti pod vedením hospodářského subjektu, jemuž byla zadána část zakázky, která zahrnuje koordinaci celého projektu nebo jeho příslušných částí.

Článek 45 Stanovení lhůt

1. Při stanovení lhůt pro doručení nabídek a žádostí o účast veřejní zadavatelé zohledňují složitost zakázky a nezbytný čas na přípravu nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v článcích 24 až 30.

2. V případech, kdy lze nabídky předkládat pouze na základě návštěvy nebo kontroly podkladů k zadávací dokumentaci na místě, se lhůty pro předkládání nabídek prodlužují tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit s veškerými informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek.

Oddíl 2 Zveřejňování a transparentnost

Článek 46 Oznámení předběžných informací

1. Veřejní zadavatelé mohou oznámit svůj úmysl uspořádat plánované zadávací řízení zveřejněním oznámení předběžných informací co nejdříve po začátku rozpočtového období. Tato oznámení obsahují informace uvedené v příloze VI části B oddílu I. Zveřejňuje je buď Komise, nebo veřejní zadavatelé na svém profilu kupujícího v souladu s bodem 2 písm. b) přílohy IX. Pokud veřejní zadavatelé zveřejní oznámení na svém profilu kupujícího, zašlou oznámení o zveřejnění předběžných informací na profilu kupujícího v souladu s bodem 3 přílohy IX.

2.           V případě omezeného řízení a výběrového řízení s vyjednáváním mohou veřejní zadavatelé na nižší správní úrovni použít oznámení předběžných informací jako výzvu k účasti v soutěži podle čl. 24 odst. 2 za předpokladu, že toto oznámení splňuje všechny následující podmínky:

(a) konkrétně odkazuje na dodávky, stavební práce nebo služby, jež budou předmětem zakázky, která se má zadávat;

(b) uvádí, že zakázka bude zadána na základě omezeného řízení nebo výběrového řízení s vyjednáváním bez dalšího uveřejňování výzvy k účasti v soutěži, a vyzývá zainteresované hospodářské subjekty, aby písemně vyjádřily svůj zájem;

(c) obsahuje kromě informací uvedených v příloze VI části B oddílu I rovněž informace uvedené v příloze VI části B oddílu II;

(d) bylo zveřejněno nejdéle 12 měsíců před datem, kdy byla odeslána výzva uvedená v čl. 52 odst. 1.

Tato oznámení se nezveřejňují na profilu kupujícího.

Článek 47 Oznámení o zakázce

Oznámení o zakázce mohou používat všichni veřejní zadavatelé jako formu výzvy k účasti v soutěži u všech řízení. Oznámení musí obsahovat informace uvedené v příloze VI části C a musí být zveřejněno v souladu s článkem 49.

Článek 48 Oznámení o zadání zakázky

1. Nejpozději do 48 dnů od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody zašlou veřejní zadavatelé oznámení o zadání zakázky, jež obsahuje výsledky zadávacího řízení.

Toto oznámení musí obsahovat informace uvedené v příloze VI části D a musí být zveřejněno v souladu s článkem 49.

2. Pokud byla výzva k účasti v příslušné soutěži učiněna formou oznámení předběžných informací a veřejný zadavatel nemá v úmyslu zadat v průběhu 12 měsíců, na které se vztahuje oznámení předběžných informací, žádné další zakázky, je tato skutečnost v oznámení o zadání zakázky konkrétně uvedena.

V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 31 nejsou veřejní zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.

3. Oznámení o výsledku zadání zakázek v rámci dynamického nákupního systému zašlou veřejní zadavatelé do 48 dnů od zadání každé zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 48 dnů od konce každého čtvrtletí.

4. Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody se nemusí zveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů, ať veřejných či soukromých, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěže mezi nimi.

Článek 49 Forma a způsob zveřejňování oznámení

1. Oznámení uvedená v článcích 46, 47 a 48 obsahují informace uvedené v příloze VI ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.

Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

2. Oznámení uvedená v článcích 46, 47 a 48 se vypracovávají, elektronicky zasílají Komisi a uveřejňují v souladu s přílohou IX. Oznámení se uveřejňují nejpozději pět dnů od data jejich zaslání. Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Unie.

3. Oznámení uvedená v čl. 46 odst. 2 a článku 47 se uveřejňují v plném znění v úředním jazyce Unie, který vybral veřejný zadavatel. Tato jazyková verze představuje jediné závazné znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

4. Komise zajistí, aby plné znění a shrnutí oznámení předběžných informací uvedeného v čl. 46 odst. 2 a výzvy k účasti v soutěži, které tvoří dynamický nákupní systém, uvedené v čl. 32 odst. 3 písm. a) byly zveřejněny:

(a) v případě oznámení předběžných informací po dobu 12 měsíců nebo do doručení oznámení o zadání zakázky podle článku 48 s uvedením, že po dobu 12 měsíců, na niž se vztahuje výzva k účasti v soutěži, nebudou zadány žádné další zakázky;

(b) v případě výzev k účasti v soutěži, které tvoří dynamický nákupní systém, po dobu platnosti dynamického nákupního systému.

5. Veřejní zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

Komise vydá veřejnému zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a o zveřejnění předané informace s uvedením data zveřejnění. Toto potvrzení je dokladem o zveřejnění.

6. Veřejní zadavatelé mohou zveřejňovat oznámení o veřejných zakázkách, které nepodléhají požadavkům na zveřejňování stanoveným touto směrnicí, pokud jsou tato oznámení zaslána Komisi v elektronické podobě v souladu s formátem a postupy pro přenos informací uvedenými v příloze IX.

Článek 50 Zveřejnění na vnitrostátní úrovni

1. Oznámení uvedená v článcích 46, 47 a 48 a informace v nich obsažené nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni před dnem jejich zveřejnění v souladu s článkem 49.

2. Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího, a musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.

3. Oznámení předběžných informací nesmějí být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi odesláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou. Uvede se v nich datum tohoto odeslání.

Článek 51 Dostupnost zadávacích dokumentů v elektronické podobě

1. Veřejní zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci od data zveřejnění oznámení v souladu s článkem 49 nebo od data, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu. V textu tohoto oznámení nebo výzvy k potvrzení zájmu se uvede internetová adresa, na které je dokumentace dostupná.

2. Veřejní zadavatelé nebo příslušné útvary poskytnou dodatečné informace k zadávací dokumentaci a dalším podkladům nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě zrychleného řízení uvedeného v čl. 25 odst. 3 a čl. 26 odst. 5 činí tato lhůta čtyři dny.

Článek 52 Výzvy k předložení nabídek nebo k účasti v dialogu; výzvy k potvrzení zájmu

1. V omezených řízeních, soutěžním dialogu, inovačních partnerstvích nebo ve výběrových řízeních s vyjednáváním veřejní zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k předložení nabídek nebo v případě soutěžního dialogu k účasti v dialogu.

Pokud se jako výzva k účasti v soutěži použije oznámení předběžných informací podle čl. 46 odst. 2, veřejní zadavatelé vyzvou současně a písemně hospodářské subjekty, které vyjádřily svůj zájem, aby potvrdily trvání svého zájmu.

2. Výzvy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat odkaz na elektronickou adresu, na které jsou specifikace nebo dokumentace soutěžního dialogu a další podklady přímo k dispozici v elektronické podobě. Tyto informace obsahují rovněž informace stanovené v příloze X.

Článek 53 Informování zájemců a uchazečů

1. Veřejní zadavatelé musí co možná nejdříve informovat jednotlivé zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích týkajících se uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému včetně důvodů, pro které se rozhodli upustit od uzavření rámcové dohody nebo od zadání zakázky, pro kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, obnovit řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému;

2. Na žádost příslušné strany oznámí veřejní zadavatelé co nejrychleji, nejpozději však do 15 dnů od doručení písemné žádosti:

(a) každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti o účast,

(b) každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky a v případech uvedených v čl. 40 odst. 5 a 6 důvody svého rozhodnutí o nerovnocennosti nebo rozhodnutí, podle kterého stavební práce, dodávky a služby neodpovídají požadavkům na výkon nebo funkci,

(c) každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody,

(d) každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, průběh a postup vyjednávání a dialogu s uchazeči.

3. Veřejní zadavatelé mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, uvedené v odstavci 1, nesdělí, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva, bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů, ať veřejných či soukromých, nebo pokud by bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Oddíl 3 Výběr účastníků a zadání zakázek

Článek 54 Obecné zásady

1. Zakázky se zadávají na základě kritérií stanovených v článcích 66 až 69 za předpokladu, že jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

(a) nabídka splňuje požadavky, podmínky a kritéria stanovená v oznámení o zakázce nebo výzvě k potvrzení zájmu a v zadávací dokumentaci s ohledem na článek 43;

(b) nabídka byla podána uchazečem, který nebyl vyloučen podle článků 21 a 55 a který splňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem v souladu s článkem 56 a případně s nediskriminačními pravidly a kritérii uvedenými v článku 64.

2. Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že nezadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku, pokud došli k závěru, že nabídka nesplňuje, alespoň rovnocenným způsobem, povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

3. V otevřených řízeních mohou veřejní zadavatelé rozhodnout, že přezkoumají nabídky před ověřením kritérií pro výběr, za předpokladu, že jsou dodržena příslušná ustanovení tohoto oddílu, včetně pravidla, že zakázka nesmí být zadána uchazeči, který měl být vyloučen podle článku 55 nebo který nesplňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem v souladu s pododdílem 1 tohoto oddílu.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem změny seznamu v příloze XI, pokud to bude nutné z důvodu uzavření nových mezinárodních dohod nebo změny stávajících mezinárodních dohod.

Pododdíl 1 Kritéria pro výběr na základě kvality

Článek 55 Důvody pro vyloučení

1. Z účasti na veřejné zakázce je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro některý z následujících činů:

(a) účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV[35];

(b) korupce, jak je vymezena v článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie[36] a článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV[37], jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu veřejného zadavatele nebo hospodářského subjektu;

(c) podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[38];

(d) teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV[39], nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod či pomoc k jejich spáchání nebo pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

(e) praní peněz, jak je vymezeno v článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS[40].

Povinnost vyloučit zájemce nebo uchazeče z účasti na veřejné zakázce platí rovněž v případě, že byli pravomocným rozsudkem odsouzeni ředitelé společnosti či jakákoli jiná osoba s pravomocemi zastupování, rozhodování nebo kontroly ve vztahu k zájemci nebo uchazeči.

2. Z účasti na zakázce je vyloučen každý hospodářský subjekt, o němž je veřejnému zadavateli známo, že byl pravomocným rozhodnutím uznán vinným z toho, že nesplnil povinnosti vztahující se k placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů členského státu veřejného zadavatele.

3. Veřejný zadavatel může vyloučit z účasti na veřejné zakázce každý hospodářský subjekt, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

(a) pokud je mu známo jakékoli porušení povinností stanovených právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI. Dodržování práva Unie nebo mezinárodních ustanovení také zahrnuje dodržování rovnocenným způsobem;

(b) pokud je hospodářský subjekt předmětem úpadkového nebo likvidačního řízení, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud se svými věřiteli uzavřel dohodu o vyrovnání, pokud pozastavil svou obchodní činnost nebo je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

(c) pokud může veřejný zadavatel jakýmikoli prostředky prokázat, že se hospodářský subjekt dopustil vážného profesního pochybení;

(d) pokud hospodářský subjekt vykazuje významné nebo přetrvávající nedostatky při plnění některého podstatného požadavku v rámci předchozí zakázky nebo zakázek podobné povahy zadaných stejným veřejným zadavatelem.

Aby bylo možné použít důvod pro vyloučení uvedený v prvním pododstavci písm. d), stanoví veřejní zadavatelé metodu hodnocení výkonu při plnění zakázek, která je založena na objektivních a měřitelných kritériích a je používána systematickým, konzistentním a transparentním způsobem. O každém hodnocení výkonu je příslušný hospodářský subjekt informován a je mu poskytnuta možnost vznést vůči zjištěním námitky a získat soudní ochranu.

4. Každý zájemce nebo uchazeč, který se nachází v některé ze situací uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, může veřejnému zadavateli poskytnout důkazy prokazující jeho spolehlivost navzdory existenci platných důvodů pro vyloučení.

Za tímto účelem zájemce nebo uchazeč prokáže, že nahradil veškeré škody způsobené spácháním trestného činu nebo pochybením, vyčerpávajícím způsobem vysvětlil fakta a okolnosti v aktivní součinnosti s vyšetřujícími orgány a přijal konkrétní technická, organizační a personální opatření vhodná k zabránění další trestné činnosti nebo pochybením. Veřejní zadavatelé zhodnotí opatření přijatá zájemci a uchazeči, přičemž vezmou v úvahu závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo pochybení. Pokud veřejný zadavatel považuje tato opatření za nedostatečná, oznámí důvody svého rozhodnutí.

5. Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé a hospodářské subjekty mohli snadno získat informace a pomoc týkající se uplatňování tohoto článku prostřednictvím kontaktního místa stanoveného v článku 88.

6. Členské státy na základě žádosti zpřístupní ostatním členským státům jakékoli informace týkající se důvodů pro vyloučení uvedených v tomto článku. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 88.

Článek 56 Kritéria pro výběr

1. Veřejní zadavatelé mohou stanovit podmínky pro účast v zadávacích řízeních, které se týkají:

(a) vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

(b) ekonomické a finanční situace;

(c) technické a odborné způsobilosti.

Nejsou povinni uplatnit všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4, avšak nesmí stanovit jiné požadavky, než které jsou uvedeny.

Veřejní zadavatelé omezí podmínky pro účast na podmínky, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a obchodní a technické schopnosti pro plnění zakázky, která má být zadána. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem zakázky a být mu striktně úměrné s přihlédnutím k nutnosti zajistit skutečnou hospodářskou soutěž.

2. Pokud jde o vhodnost pro výkon odborné činnosti, mohou veřejní zadavatelé od hospodářských subjektů vyžadovat, aby byly zapsány v některém z profesních nebo obchodních rejstříků vedeném v členském státě, kde jsou usazeny, a uvedeném v příloze XII.

Jsou-li v řízeních na zadání veřejných zakázek na služby zájemci nebo uchazeči povinni mít určité oprávnění nebo být členem určité organizace, aby mohli ve své zemi původu poskytovat danou službu, může veřejný zadavatel požadovat, aby prokázali, že takové oprávnění či členství mají.

3. Pokud jde o ekonomickou a finanční situaci, mohou veřejní zadavatelé od hospodářských subjektů vyžadovat, aby byly dostatečně finančně a ekonomicky způsobilé. Pro tento účel mohou vyžadovat, aby hospodářské subjekty dosahovaly určitého minimálního ročního obratu, včetně určitého minimálního obratu v oblasti, které se zakázka týká, a přiměřený rozsah pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.

Minimální roční obrat nepřesahuje trojnásobek odhadované hodnoty zakázky, kromě řádně odůvodněných okolností spojených se zvláštními riziky, jež vyplývají z povahy stavebních prací, služeb nebo dodávek. Veřejný zadavatel musí takové mimořádné okolnosti uvést v zadávací dokumentaci.

Pokud je zakázka rozdělena na části, použije se tento článek na každou jednotlivou část. Veřejný zadavatel však může stanovit minimální roční obrat odkazem na soubory částí pro případ, že úspěšnému uchazeči bude zadáno provedení několika částí současně.

Pokud mají být zadány zakázky na základě rámcové dohody po obnovení soutěže, vypočítá se požadavek na maximální roční obrat uvedený ve druhém pododstavci tohoto odstavce podle očekávaného maximálního rozsahu konkrétních zakázek, jež budou prováděny současně, nebo není-li znám, podle odhadované hodnoty rámcové dohody.

4. Pokud jde o technickou a odbornou způsobilost, mohou veřejní zadavatelé od hospodářských subjektů vyžadovat, aby disponovaly lidskými a technickými zdroji a zkušenostmi, které jsou nezbytné pro realizaci zakázky v odpovídající kvalitě. Veřejný zadavatel může dojít k závěru, že hospodářské subjekty neprovedou zakázku v odpovídající kvalitě, pokud zjistí, že jsou ve střetu zájmů, který může negativně ovlivnit realizaci zakázky.

V zadávacích řízeních na zakázky, jejichž předmětem jsou dodávky vyžadující umísťovací nebo instalační práce, poskytování služeb nebo provádění stavebních prací, lze způsobilost hospodářských subjektů k poskytnutí služeb nebo provedení instalace nebo stavby hodnotit s přihlédnutím k jejich dovednostem, výkonnosti, zkušenosti a spolehlivosti.

5. Veřejní dodavatelé uvádějí požadované podmínky pro účast, jež mohou být vyjádřeny jako minimální úroveň způsobilosti, spolu s vhodnými doklady v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu.

Článek 57 Vlastní prohlášení a jiné doklady

6. Veřejní zadavatelé akceptují vlastní prohlášení jako předběžný doklad o tom, že zájemci a uchazeči splňují kteroukoli z následujících podmínek:

(a) nenacházejí se v některé ze situací uvedených v článku 55, ve kterých hospodářské subjekty jsou nebo mohou být vyloučeny;

(b) splňují kritéria pro výběr, jež byla stanovena podle článku 56;

(c) případně splňují objektivní pravidla a kritéria, jež byla stanovena podle článku 64;

(d) budou na požádání neprodleně schopni předložit dokumenty pro doložení příslušných skutečností, jež si veřejní zadavatelé vyžádají v souladu s články 59, 60, a případně s články 61 a 63.

7. Veřejný zadavatel může kdykoli v průběhu řízení požádat zájemce nebo uchazeče, aby předložil celou požadovanou dokumentaci nebo její části, pokud se to jeví nezbytné pro zajištění řádného vedení řízení.

Před zadáním zakázky veřejný zadavatel požádá uchazeče, jemuž se rozhodl zakázku zadat, aby předložil dokumentaci v souladu s články 59 a 60, a případně s článkem 61. Veřejný zadavatel může vyzvat hospodářské subjekty, aby osvědčení a dokumenty předložené podle článků 59, 60 a 61 doplnily a vysvětlily.

8. Veřejní zadavatelé nesmějí vyžadovat jiná osvědčení, než která jsou uvedena v článcích 60 a 61; pokud jde o článek 62, mohou hospodářské subjekty použít jakékoli vhodné prostředky k prokázání veřejnému zadavateli, že budou mít k dispozici nezbytné zdroje.

Od zájemců a uchazečů nesmí být vyžadováno, aby opakovaně předložili osvědčení nebo jiné doklady, které již byly předloženy témuž veřejnému zadavateli v dřívějším řízení během posledních čtyř let a které jsou stále platné.

9. Členské státy na základě žádosti zpřístupní jiným členským státům v souladu s článkem 88 veškeré informace, jež souvisejí s důvody pro vyloučení uvedenými v článku 55, s vhodností, finanční a technickou způsobilostí uchazečů popsanou v článku 56 a s obsahem nebo povahou dokladů stanovených v tomto článku.

Článek 58 Online databáze dokladů (e-Certis)

1. S cílem usnadnit přeshraniční účast v zadávacích řízeních členské státy zajistí, aby informace týkající se osvědčení a jiných dokladů uložené v systému e-Certis byly neustále aktualizovány.

2. Využívání systému e-Certis bude povinné a veřejní zadavatelé budou smět vyžadovat jen takové druhy osvědčení nebo doklady, které budou dostupné v systému e-Certis, nejpozději do dvou let od data stanoveného v čl. 92 odst. 1.

Článek 59 Evropský pas pro veřejné zakázky (European Procurement Passport)

1. Vnitrostátní orgány vydají na žádost hospodářského subjektu, který je usazen v daném členském státě a splňuje nezbytné podmínky, evropský pas pro veřejné zakázky. Evropský pas pro veřejné zakázky obsahuje údaje stanovené v příloze XIII a je zpracován podle standardního formuláře.

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem úprav v příloze XIII v návaznosti na technický pokrok nebo z administrativních důvodů. Vytvoří rovněž standardní formulář pro evropský pas pro veřejné zakázky. Uvedené prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

2. Nejpozději do dvou let od data stanoveného v čl. 92 odst. 1 bude tento pas poskytován výlučně v elektronické podobě.

3. Orgán, který pas vydává, bude o příslušné informace žádat přímo příslušné orgány, kromě případů kdy to zakazují vnitrostátní pravidla týkající se ochrany osobních údajů.

4. Evropský pas pro veřejné zakázky uznávají všichni veřejní zadavatelé jako doklad o splnění podmínek pro účast, kterých se týká, a nesmí být bezdůvodně zpochybňován. Zdůvodnění může souviset se skutečností, že pas byl vydán před více než šesti měsíci.

5. Členské státy na základě žádosti zpřístupní ostatním členským státům veškeré informace týkající se pravosti a obsahu evropského pasu pro veřejné zakázky. Příslušné orgány členského státu usazení poskytují tyto informace v souladu s článkem 88.

Článek 60 Osvědčení

1. Veřejní zadavatelé akceptují jako dostatečný důkaz toho, že se hospodářského subjektu netýká žádný z případů uvedených v článku 55, následující doklady:

(a) pokud jde o odstavec 1 uvedeného článku, předložení výpisu z příslušného rejstříku, například ze soudního spisu, nebo pokud to není možné, rovnocenného dokladu vydaného příslušným soudním nebo správním orgánem v zemi původu nebo v zemi, v níž je hospodářský subjekt usazen, který dokazuje, že zmíněné požadavky byly splněny;

(b) pokud jde o odstavec 2 a odst. 3 písm. b) uvedeného článku, osvědčení vydané příslušným orgánem v dotčeném členském státě;

(c) jestliže daná země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v odstavcích 1, 2 a v odst. 3 písm. b) zmíněného článku, mohou být nahrazeny oficiálním prohlášením kontaktního místa jmenovaného v souladu s článkem 88, vydaným za tímto účelem.

2. Ekonomická a finanční situace hospodářského subjektu může být zpravidla doložena jedním nebo několika doklady uvedenými v příloze XIV části 1.

Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou ekonomickou a finanční situaci doložit jakýmkoli jiným dokladem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.

3. Technická způsobilost hospodářského subjektu může být doložena jedním nebo několika doklady uvedenými v příloze XIV části 2, podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb.

4. Členské státy na základě žádosti zpřístupní ostatním členským státům v souladu s článkem 88 veškeré informace týkající se doložení důvodů pro vyloučení, dokumentů dokládajících vhodnost pro výkon odborné činnosti a finanční a technickou způsobilost uchazečů a jakýchkoli dalších dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.

Článek 61 Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

1. Jestliže veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti od hospodářských subjektů, které nemají k těmto osvědčením přístup nebo nemají možnost je získat v daných lhůtách.

2. Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáží na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009[41] nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají též jiné doklady o rovnocenných opatřeních environmentálního řízení od hospodářských subjektů, které nemají k těmto osvědčením přístup nebo nemají možnost je získat v daných lhůtách.

3. Členské státy na základě žádosti zpřístupní v souladu s článkem 88 ostatním členským státům veškeré informace týkající se dokumentů předkládaných jako doklad o dodržení norem jakosti a environmentálních norem uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Článek 62 Využití způsobilosti jiných subjektů

1. Pokud jde o kritéria týkající se ekonomické a finanční situace stanovená podle čl. 56 odst. 3 a kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti stanovená podle čl. 56 odst. 4, může hospodářský subjekt, je-li to vhodné a pro určitou zakázku, využít způsobilosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V takovém případě veřejnému zadavateli prokáže, že bude disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem. V případě ekonomické a finanční situace mohou veřejní zadavatelé požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za realizaci zakázky.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 16 využít způsobilosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

2. V případě zakázek na stavební práce, služby a umísťovací nebo instalační práce v rámci zakázky na dodávky mohou veřejní zadavatelé požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů uvedenou v článku 6, účastníkem skupiny.

Článek 63 Úřední seznamy schválených hospodářských subjektů a osvědčení od subjektů veřejného nebo soukromého práva

1. Členské státy mohou vytvořit či vést úřední seznamy schválených zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb, nebo zavést osvědčení vydávané certifikačními subjekty, které splňují evropské normy pro osvědčování ve smyslu přílohy VIII.

Komisi a ostatním členským státům sdělí adresu certifikačního subjektu nebo subjektu odpovědného za úřední seznamy, kterým se zasílají žádosti.

2. Členské státy přizpůsobí podmínky pro zápis do seznamů uvedených v odstavci 1 a pro vydávání osvědčení certifikačními subjekty ustanovením tohoto pododdílu.

Členské státy rovněž přizpůsobí uvedené podmínky článku 62, pokud jde o žádosti o zápis podané hospodářskými subjekty, které jsou součástí skupiny a které se odvolávají na zdroje, jež jim daly k dispozici jiné společnosti ve skupině. V takovém případě hospodářské subjekty prokáží orgánu, který úřední seznam sestavuje, že budou disponovat danými zdroji po celou dobu platnosti osvědčení, které potvrzuje, že jsou zapsány do úředního seznamu, a že dané společnosti budou v průběhu celé této doby splňovat požadavky pro výběr na základě kvality, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení, na které hospodářské subjekty odkazují při svém zápisu.

3. Hospodářské subjekty, které jsou zapsané do úředních seznamů nebo mají osvědčení, mohou veřejnému zadavateli předložit pro každou zakázku osvědčení o zápisu vydané příslušným orgánem nebo osvědčení vydané příslušným certifikačním subjektem. Ve zmíněných osvědčeních se uvádějí doklady, které těmto hospodářským subjektům umožnily zápis do seznamu nebo získání osvědčení, jakož i zařazení, které jim bylo na tomto seznamu přiděleno.

4. Ověřený zápis do úředních seznamů provedený příslušnými subjekty nebo osvědčení vydané certifikačním subjektem zakládá předpoklad vhodnosti s ohledem na požadavky pro výběr na základě kvality, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení.

5. Informace, které lze vyvodit ze zápisu do úředních seznamů nebo z osvědčení, nelze bezdůvodně zpochybnit. Pokud jde o placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní, lze od každého zapsaného hospodářského subjektu, má-li být zadána zakázka, vyžadovat další osvědčení.

Veřejní zadavatelé z jiných členských států použijí odstavec 3 a první pododstavec tohoto odstavce pouze ve prospěch hospodářských subjektů usazených v členském státě, který vede úřední seznam.

6. Požadavky na doložení kritérií pro výběr na základě kvality, jichž se týká úřední seznam nebo osvědčení, musí být v souladu s články 59, 60 a případně s článkem 61. Pro zápis hospodářských subjektů z jiných členských států do úředního seznamu nebo pro vydání osvědčení těmto subjektům nelze vyžadovat žádné další doklady nebo údaje než ty, které se vyžadují od vnitrostátních hospodářských subjektů.

Hospodářské subjekty mohou kdykoli požádat o zápis do úředního seznamu nebo o vydání osvědčení. V přiměřeně krátké době jsou informovány o rozhodnutí orgánu, který vypracovává seznam, nebo o rozhodnutí příslušného certifikačního subjektu.

7. Hospodářské subjekty z jiných členských států nejsou povinny žádat o takový zápis nebo osvědčení proto, aby se mohly podílet na veřejné zakázce. Veřejní zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Akceptují rovněž jiné rovnocenné doklady.

8. Členské státy na základě žádosti zpřístupní v souladu s článkem 88 ostatním členským státům veškeré informace týkající se dokumentů předkládaných k doložení toho, že hospodářské subjekty splňují požadavky na zápis do seznamu schválených hospodářských subjektů nebo toho, že hospodářský subjekt z jiného členského státu vlastní rovnocenné osvědčení.

Pododdíl 2 Snížení počtu zájemců, nabídek a řešení

Článek 64 Snížení počtu jinak kvalifikovaných zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti

1. V omezených řízeních, výběrových řízeních s vyjednáváním, v soutěžním dialogu a inovačním partnerství mohou veřejní zadavatelé omezit počet zájemců splňujících kritéria pro výběr, které vyzvou k předložení nabídky nebo k dialogu, za předpokladu, že je k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných zájemců.

Veřejní zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat, a případně jejich maximální počet.

2. V omezeném řízení je minimální počet pět zájemců. Ve výběrovém řízení s vyjednáváním, v soutěžním dialogu a v inovačním partnerství je minimální počet tři. V každém případě musí být počet vyzvaných zájemců dostatečný, aby zajistil skutečnou hospodářskou soutěž.

Veřejní zadavatelé vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším roven minimálnímu počtu. Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr a minimální úrovně způsobilosti uvedené v čl. 56 odst. 5, nižší než minimální počet, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve zájemce, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí zařadit do stejného řízení jiné hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadovanou způsobilost.

Článek 65 Snížení počtu nabídek a řešení

Jestliže veřejní zadavatelé využijí možnosti snížit počet nabídek k vyjednávání stanovené v čl. 27 odst. 5 nebo počet řešení k diskusi stanovené v čl. 28 odst. 4, učiní tak použitím kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zakázce, specifikacích nebo dokumentaci soutěžního dialogu. V konečné fázi musí být výsledný počet dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek řešení nebo kvalifikovaných zájemců.

Pododdíl 3 Zadání zakázky

Článek 66 Kritéria pro zadání zakázky

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání veřejných zakázek z jednoho z následujících kritérií:

(a) hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

(b) nejnižší náklady.

Náklady mohou být podle volby veřejného zadavatele posouzeny pouze na základě ceny, nebo na základě nákladové efektivnosti, např. podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu za podmínek stanovených v článku 67.

2. Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané veřejné zakázky. Tato kritéria budou kromě ceny nebo nákladů uvedených v odst. 1 písm. b) zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané veřejné zakázky, jako je:

a)      kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, konceptu pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru;

b)      u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací může být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita;

c)      poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení;

d)      konkrétní postup výroby či poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodě 22, pokud jsou tato kritéria stanovena v souladu s odstavcem 4 a týkají se faktorů, které přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb.

3. Členské státy mohou stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno na hospodářsky nejvýhodnější nabídce, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2.

4. Kritéria pro zadání zakázky neponechávají veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru. Zajišťují možnost účinné hospodářské soutěže a jsou doprovázena požadavky, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči. Veřejní zadavatelé na základě informací a dokladů poskytnutých uchazeči účinným způsobem ověří, zda nabídky splňují kritéria pro zadání zakázky.

5. V případu uvedeném v odst. 1 písm. a) veřejný zadavatel upřesní v oznámení o zakázce, ve výzvě k potvrzení zájmu, v zadávací dokumentaci nebo v případě soutěžního dialogu v dokumentaci soutěžního dialogu poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

Článek 67 Náklady životního cyklu

1. Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu následující náklady v průběhu životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací definovaného v čl. 2 bodě 22:

(a) interní náklady, včetně nákladů souvisejících s pořízením, například náklady na výrobu, využíváním, například spotřeba energie, náklady na údržbu, a ukončením životnosti, například náklady na sběr a recyklaci, a

(b) externí environmentální náklady, které jsou přímo spojeny s životním cyklem, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu, které mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

2. Pokud veřejní zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v zadávací dokumentaci metodiku použitou k výpočtu nákladů životního cyklu. Použitá metodika musí splňovat všechny následující podmínky:

(a) byla vypracována na základě vědeckých informací nebo založena na jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;

(b) je určena pro opakované nebo trvalé použití;

(c) je přístupná všem stranám, které mají zájem.

Veřejní zadavatelé umožní hospodářským subjektům, včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí, uplatnit odlišnou metodiku stanovení nákladů životního cyklu ve své nabídce za předpokladu, že prokáží, že tato metodika splňuje požadavky stanovené v písm. a), b) a c) a je rovnocenná s metodikou uvedenou veřejným zadavatelem.

3. V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu jako součásti právního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci podle právních předpisů konkrétního odvětví, se tato metodika použije, pokud je zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto v kritériích pro zadání zakázky uvedených v čl. 66 odst. 1.

Seznam takových právních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze XV. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem aktualizace tohoto seznamu, pokud se na základě přijetí nových právních předpisů, zrušení či změny takových právních předpisů takové změny ukážou jako nezbytné.

Článek 68 Překážky bránící zadání zakázky

Veřejní zadavatelé nezadají zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku, v případě, že je splněna některá z následujících podmínek:

(a) uchazeč není s to předložit osvědčení a doklady požadované podle článků 59, 60 a 61;

(b) prohlášení předložené uchazečem podle článku 22 je nepravdivé;

(c) prohlášení předložené uchazečem podle čl. 21 odst. 3 písm. b) je nepravdivé.

Článek 69 Mimořádně nízké nabídky

1. Veřejní zadavatelé požadují od hospodářských subjektů vysvětlení účtovaných cen či nákladů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

(a) účtovaná cena či náklady jsou o více než 50 % nižší než průměrná cena či náklady ostatních nabídek,

(b) účtovaná cena či náklady jsou o více než 20 % nižší než cena nebo náklady druhé nejnižší nabídky,

(c) bylo předloženo alespoň pět nabídek.

2. Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, veřejní zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

3. Vysvětlení uvedená v odstavcích 1 a 2 se mohou týkat zejména:

a)      ekonomických aspektů konstrukční metody, výrobního procesu nebo poskytovaných služeb;

b)      zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

d)      souladu, alespoň rovnocenným způsobem, s povinnostmi stanovenými právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI, nebo případně dalšími ustanoveními zajišťujícími rovnocennou úroveň ochrany;

e)      možnosti uchazeče získat státní podporu.

4. Veřejný zadavatel ověří poskytnuté informace konzultací s uchazečem. Zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že poskytnutý důkaz neodůvodňuje nízkou úroveň účtovaných cen či nákladů, přičemž přihlédne k faktorům uvedeným v odstavci 3.

Veřejný zadavatel zamítne nabídku, pokud došel k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo ustanoveními mezinárodního sociálního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedenými v příloze XI.

5. Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy. Pokud veřejný zadavatel zamítne nabídku za těchto okolností, informuje o tom Komisi.

6. Členské státy na základě žádosti zpřístupní v souladu s článkem 88 ostatním členským státům jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 3.

KAPITOLA IV Plnění zakázky

Článek 70 Podmínky plnění zakázky

Veřejní zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou uvedeny ve výzvě k účasti v soutěži nebo ve specifikacích. Tyto podmínky se mohou zejména týkat sociálních a environmentálních hledisek. Mohou rovněž zahrnovat požadavek, aby hospodářské subjekty učinily kroky ke kompenzaci rizika zvýšení cen (hedging), které je výsledkem cenových výkyvů a které by mohlo podstatným způsobem ovlivnit plnění dané zakázky.

Článek 71 Zadání zakázky subdodavateli

1. V zadávací dokumentaci může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, jakou část zakázky případně zamýšlejí zadat třetím osobám a všechny navrhované subdodavatele.

2. Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to podmínky zakázky umožňují, veřejný zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých hlavnímu dodavateli. V takovém případě členské státy zavedou příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám. Ustanovení týkající se tohoto způsobu plateb se uvádějí v zadávací dokumentaci.

3. Odstavci 1 až 2 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

Článek 72 Změny zakázek v době jejich trvání

1. Podstatná změna ve veřejné zakázce v průběhu jejího trvání se pro účely této směrnice považuje za nové zadání a vyžaduje nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.

2. Změna zakázky během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud činí novou zakázku podstatně odlišnou od původně zadané zakázky. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)      změna zavádí podmínky, které kdyby byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily výběr jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo by umožnily zadání zakázky jinému uchazeči;

b)      změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy zakázky ve prospěch dodavatele;

c)      změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky s tím důsledkem, že zakázka zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce, které v ní původně nebyly zahrnuty.

3. Nahrazení smluvního partnera se považuje za podstatnou změnu ve smyslu odstavce 1.

První pododstavec se však nevztahuje na případ, kdy postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace nebo platební neschopnosti částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, za předpokladu, že s sebou tento krok nepřináší další podstatné změny zakázky a jeho cílem není obejít ustanovení této směrnice.

4. Pokud lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nebude se považovat za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud její hodnota nepřekročí prahové hodnoty uvedené v článku 4 a pohybuje se pod 5 % ceny původní zakázky, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu zakázky. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude základem pro posouzení hodnoty kumulativní hodnota těchto po sobě jdoucích změn.

5. Změny zakázky se nepovažují za podstatné ve smyslu odstavce 1, pokud byly stanoveny v zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách a opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky.

6. Odchylně od odstavce 1 nevyžaduje podstatná změna nové zadávací řízení, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

(a) potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý veřejný zadavatel nemohl předvídat;

(b) změna nemění celkovou povahu zakázky;

(c) cenový nárůst není vyšší než 50 % hodnoty původní zakázky.

Veřejní zadavatelé zveřejní oznámení o takových změnách v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze VI části G a musí být zveřejněna v souladu s článkem 49.

7. Veřejní zadavatelé neprovádí změny zakázky v následujících případech:

(a) pokud by účelem změny bylo odstranění nedostatků při plnění zakázky dodavatelem nebo jejich následků, kterého může být dosaženo prostřednictvím prosazování smluvních závazků;

(b) pokud by účelem změny byla kompenzace rizika zvýšení cen, proti kterému se dodavatel zajistil.

Článek 73 Ukončení zakázek

Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé měli možnost za podmínek stanovených platným vnitrostátním smluvním právem ukončit veřejné zakázky během jejich platnosti, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

(a) výjimky stanovené v článku 11 přestanou platit v důsledku účasti soukromého subjektu v právnické osobě, jíž byla zadána zakázka podle čl. 11 odst. 4;

(b) změna zakázky představuje nové zadání zakázky ve smyslu článku 72;

(c) Soudní dvůr Evropské unie shledá v rámci řízení podle článku 258 Smlouvy, že členský stát nesplnil povinnosti stanovené Smlouvami v důsledku toho, že veřejný zadavatel příslušející k tomuto členskému státu zadal dotčenou zakázku, aniž splnil své povinnosti stanovené Smlouvami a touto směrnicí.

Hlava III Zvláštní režimy zadávání zakázek

KAPITOLA I Sociální a jiné zvláštní služby

Článek 74 Zadávání zakázek na sociální a jiné zvláštní služby

Zakázky na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVI se zadávají v souladu s touto kapitolou, pokud se hodnota zakázek rovná prahové hodnotě stanovené v čl. 4 písm. d) nebo je vyšší.

Článek 75 Zveřejňování oznámení

1. Veřejní zadavatelé, kteří hodlají zadat veřejnou zakázku na služby uvedené v článku 74, oznámí svůj úmysl prostřednictvím oznámení o zakázce.

2. Veřejní zadavatelé, kteří zadali veřejnou zakázku na služby uvedené v článku 74, zveřejní výsledky zadávacího řízení prostřednictvím oznámení o zadání zakázky.

3. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují informace uvedené v příloze VI částech H a I v souladu se standardními formuláři.

Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

4. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 se zveřejňují v souladu s článkem 49.

Článek 76 Zásady zadávání zakázek

1. Členské státy zavedou příslušné postupy pro zadávání zakázek, které jsou předmětem této kapitoly, přičemž zajistí plný soulad se zásadami transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a umožní veřejným zadavatelům zohlednit zvláštní povahu daných služeb.

2. Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajištění kvality, návaznosti, přístupnosti, dostupnosti a úplnosti služeb, zvláštní potřeby různých kategorií uživatelů, účast a posílení možností uživatelů a inovace. Členské státy mohou rovněž stanovit, že výběr poskytovatele služeb nebude uskutečňován pouze na základě ceny účtované za poskytování služeb.

KAPITOLA II PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON

Článek 77 Obecná ustanovení

1. Pravidla pro organizaci veřejné soutěže na určitý výkon musí být v souladu s touto kapitolou a musí být sdělena těm, kdo mají o účast ve veřejné soutěži na určitý výkon zájem.

2. Přijetí účastníků do veřejné soutěže na určitý výkon nesmí být omezeno:

(a) odkazem na území nebo část území členského státu,

(b) z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je veřejná soutěž na určitý výkon organizována, účastníci museli být buď fyzickými, nebo právnickými osobami.

Článek 78 Oblast působnosti

Tato kapitola se použije:

(a) na veřejné soutěže na určitý výkon organizované jako součást zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby;

(b) na veřejné soutěže na určitý výkon s udílením cen nebo s platbami pro účastníky.

V případech uvedených pod písmenem a) se prahová hodnota uvedená v článku 4 vypočítá podle odhadované čisté hodnoty veřejné zakázky na služby bez DPH včetně případných cen nebo plateb účastníkům.

Článek 79 Oznámení

1. Veřejní zadavatelé, kteří hodlají pořádat veřejnou soutěž na určitý výkon, oznámí svůj záměr prostřednictvím oznámení o veřejné soutěži.

Mají-li v úmyslu zadat následně veřejnou zakázku na služby podle čl. 30 odst. 3, musí být tato skutečnost uvedena v oznámení o veřejné soutěži.

2. Veřejní zadavatelé, kteří pořádali veřejnou soutěž na určitý výkon, zašlou oznámení o výsledcích veřejné soutěže v souladu s článkem 49 a musí být schopni prokázat datum odeslání.

Pokud by zveřejnění výsledku veřejné soutěže na určitý výkon bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního veřejného nebo soukromého podniku nebo pokud by bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi poskytovateli služeb, nemusí být tato informace zveřejněna.

3. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se zveřejňují v souladu s čl. 49 odst. 2 až 6 a článkem 50. Obsahují informace stanovené v příloze VI části G ve formátu standardního formuláře.

Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

Článek 80 Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon a výběru účastníků

1. Při organizování veřejných soutěží na určitý výkon musí veřejní zadavatelé uplatňovat postupy přizpůsobené ustanovením této směrnice.

2. Pokud jsou veřejné soutěže na určitý výkon omezeny na určitý počet účastníků, stanoví veřejní zadavatelé jasná a nediskriminující kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.

Článek 81 Složení poroty

Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících veřejné soutěže na určitý výkon. Pokud je od účastníků veřejné soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tuto nebo rovnocennou kvalifikaci.

Článek 82 Rozhodnutí poroty

1. Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.

2. Porota zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

3. Porota zaznamenává do zprávy podepsané svými členy své pořadí projektů sestavené na základě předností každého projektu, spolu s poznámkami a jakýmikoli body, které mohou vyžadovat objasnění.

4. Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.

5. Zájemci mohou být v případě potřeby vyzváni k odpovědi na otázky, které porota zaznamenala ve zprávě, za účelem objasnění jakýchkoli aspektů projektu.

6. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis z jednání.

HLAVA IV SPRÁVA

Článek 83 Vymáhání

V souladu se směrnicí Rady 89/665/EHS členské státy zajistí řádné uplatňování této směrnice prostřednictvím účinných, dostupných a transparentních mechanismů doplňujících již existující systém přezkoumávání rozhodnutí přijatých veřejnými zadavateli.

Článek 84 Veřejný dohled

1. Členské státy jmenují jediný nezávislý orgán zodpovědný za dohled nad prováděním a jeho koordinaci (dále jen „orgán dohledu“). Členské státy o tomto jmenování informují Komisi.

Dohled se vztahuje na všechny veřejné zadavatele.

2. Příslušné orgány zapojené do provádění jsou uspořádány tak, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Systém veřejného dohledu je průhledný. Za tímto účelem jsou všechny dokumenty obsahující pokyny a stanoviska a výroční zprávy, které dokládají provádění a uplatňování pravidel stanovených v této směrnici, zveřejňovány.

Výroční zpráva obsahuje následující údaje:

(a) míru úspěšnosti malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek; jestliže je tento údaj nižší než 50 % z hlediska hodnoty zakázek zadaných malým a středním podnikům, obsahuje zpráva analýzu důvodů této skutečnosti;

(b) celkový přehled o provádění udržitelné politiky zadávání veřejných zakázek, včetně zadávacích řízení, která zohledňují kritéria spojená s ochranou životního prostředí, se sociálním začleněním, včetně přístupnosti pro osoby s postižením, nebo s podporou inovací;

(c) informace o dohledu a krocích učiněných v návaznosti na porušení pravidel pro zadávání zakázek, jež mají dopad na rozpočet Unie, v souladu s odstavci 3 až 5 tohoto článku;

(d) shromážděné údaje o oznámených případech podvodů, korupce, střetů zájmů a dalších vážných porušení pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně porušení týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie.

3. Orgán dohledu zodpovídá za následující úkoly:

(a) sledování uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a s tím souvisejících postupů veřejných zadavatelů a zejména ústředních nákupních subjektů,

(b) poskytování právního poradenství veřejným zadavatelům ohledně výkladu pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek a uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ve specifických případech;

(c) vydávání stanovisek z vlastního podnětu a pokynů k otázkám obecného zájmu souvisejícím s výkladem a uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, k opakujícím se otázkám a k systémovým problémům souvisejícím s uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, ve světle ustanovení této směrnice a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie;

(d) vytvoření a uplatňování ucelených systémů varování umožňujících reakci k zabránění, odhalení a řádnému oznamování případů podvodu, korupce, střetů zájmu a jiných vážných porušení pravidel;

(e) upozorňování příslušných vnitrostátních orgánů, včetně kontrolních orgánů, na konkrétní zjištěná porušení pravidel a na systémové problémy;

(f) prověřování stížností občanů a podniků na uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek v konkrétních případech a poskytování analýz příslušným veřejným zadavatelům, jejichž povinností je zohlednit tyto analýzy ve svých rozhodnutích, nebo v případě, kdy se analýzami neřídí, vysvětlit důvody, proč na ně neberou zřetel;

(g) sledování rozhodnutí vnitrostátních soudů a orgánů podle usnesení Soudního dvora Evropské unie na základě článku 267 Smlouvy nebo zjištění Evropského účetního dvora o porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s projekty spolufinancovanými Unií; orgán dohledu podává zprávy Evropskému úřadu pro boj proti podvodům o všech porušeních unijních postupů zadávání zakázek, pokud se týkají zakázek, které jsou přímo nebo nepřímo financovány Evropskou unií.

Úkoly uvedené pod písmenem e) se nedotýkají výkonu práva na odvolání podle vnitrostátního práva nebo podle systému zavedeného na základě směrnice 89/665/EHS.

Členské státy udělí orgánu dohledu pravomoc převzít příslušnost podle vnitrostátního práva za účelem přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů, pokud v průběhu vlastního sledování a právního poradenství zjistil porušení pravidel.

4. Aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody zavedené Komisí v oblasti komunikace a kontaktů s členskými státy, působí orgán dohledu jako zvláštní kontaktní místo pro Komisi při sledování uplatňování práva Unie a plnění rozpočtu Unie na základě článku 17 Smlouvy o Evropské unii a článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie. Informuje Komisi o každém porušení této směrnice v zadávacích řízeních na zakázky, které jsou přímo nebo nepřímo financovány Unií.

Komise může orgán dohledu pověřit především řešením jednotlivých případů, kdy ještě není uzavřena smlouva nebo lze ještě provést přezkum. Může také orgán dohledu pověřit sledováním, které je nezbytné k zajištění provedení opatření, k nimž se členské státy zavázaly, aby napravily porušení pravidel a zásad Unie pro zadávání veřejných zakázek zjištěné Komisí.

Komise může od orgánu dohledu žádat, aby analyzoval údajná porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek týkající se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie. Komise může orgán dohledu pověřit, aby sledoval vývoj jistých případů a zajistil, aby příslušné vnitrostátní orgány, které budou povinny jednat dle jeho instrukcí, vyvodily z porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek, jež se týkají spolufinancovaných projektů, odpovídající důsledky.

5. Šetření a vymáhání, které provádí orgán dohledu, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí veřejných zadavatelů jsou v souladu s touto směrnicí a zásadami Smlouvy, nenahrazují ani neovlivňují institucionální úlohu Komise jako strážkyně Smlouvy. Jestliže Komise rozhodne o svěření konkrétního případu podle odstavce 4, ponechá si zároveň právo zasáhnout v souladu s pravomocemi, které jí byly svěřeny Smlouvou.

6. Veřejní zadavatelé předají vnitrostátnímu orgánu dohledu úplné znění všech uzavřených smluv na zakázky s hodnotou větší nebo rovnou

(a) 1 000 000 EUR v případě veřejných zakázek na dodávky nebo veřejných zakázek na služby;

(b) 10 000 000 EUR v případě veřejných zakázek na stavební práce.

7. Aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu k informacím, a v souladu s vnitrostátními právním předpisy a právními předpisy EU o ochraně údajů poskytne orgán dohledu na základě písemné žádosti bezplatný, neomezený a plný přímý přístup k uzavřeným smlouvám o zakázkách uvedeným v odstavci 6. Přístup k některým částem smluv může být odmítnut, pokud by jejich zveřejnění bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo pokud by bylo na újmu spravedlivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Přístup k částem, které lze zveřejnit, bude poskytnut v přiměřené lhůtě, nejpozději však 45 dnů od data žádosti.

Žadatel, který podává žádost o přístup ke smlouvě, nemusí prokazovat přímý ani nepřímý zájem v souvislosti s danou smlouvou. Příjemci informace by mělo být povoleno tyto informace zveřejnit.

8. Přehled všech činností prováděných orgánem dohledu v souladu s odstavci 1 až 7 je obsažen ve výroční zprávě uvedené v odstavci 2.

Článek 85 Jednotlivé zprávy o zadávacích řízeních

Pro každou smlouvu nebo rámcovou dohodu a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém, vypracují veřejní zadavatelé písemnou zprávu, která zahrnuje nejméně tyto informace:

(a) název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu zakázky, rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému;

(b) jména úspěšných zájemců nebo uchazečů a důvody pro jejich výběr;

(c) jména odmítnutých zájemců nebo uchazečů a důvody jejich odmítnutí;

(d) důvody pro odmítnutí nabídek, které byly shledány mimořádně nízké;

(e) jméno úspěšného uchazeče a důvody, proč byla jeho nabídka vybrána, a je-li to známo, podíl zakázky nebo rámcové dohody, který úspěšný uchazeč zamýšlí zadat třetím osobám;

(f) u vyjednávacích řízení bez předchozího zveřejnění okolnosti uvedené v článku 30, které odůvodňují použití tohoto řízení;

(g) je-li to nutné, důvody, proč se veřejný zadavatel rozhodl upustit od zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému;

(h) případně zjištěné střety zájmů a následně přijatá opatření.

Veřejní zadavatelé dokumentují pokrok ve všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem dokumentují všechny fáze zadávacího řízení, včetně veškeré komunikace s hospodářskými subjekty a interních úvah, přípravy nabídek, případného dialogu nebo vyjednávání, výběru a zadání zakázek.

Zpráva nebo její hlavní prvky musejí být na žádost sděleny Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu.

Článek 86 Podávání zpráv členskými státy a seznamy veřejných zadavatelů

1. Orgány zřízené nebo jmenované v souladu s článkem 84 předkládají Komisi za každý rok do 31. října následujícího roku prováděcí a statistickou zprávu vypracovanou podle standardního formuláře.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje alespoň následující informace:

(a) kompletní a aktuální seznam všech orgánů ústřední státní správy, veřejných zadavatelů na nižší správní úrovni a veřejnoprávních subjektů včetně zadavatelů na nižší správní úrovni a sdružení veřejných zadavatelů zadávajících veřejné zakázky nebo uzavírajících rámcové dohody, který uvádí jedinečné identifikační číslo každého zadavatele, pokud je takové číslo stanoveno vnitrostátními právními předpisy; seznam je uspořádán podle typu zadavatele;

(b) kompletní a aktuální seznam všech ústředních nákupních subjektů;

(c) pro všechny zakázky překračující prahové hodnoty stanovené v článku 4 této směrnice;

(a) počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele, řízení a stavebních prací, dodávek a služeb podle rozdělení v nomenklatuře CPV;

(b) pokud byly zakázky zadány v rámci vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění, jsou údaje uvedené v bodě i) uvedeny také v členění podle okolností uvedených v článku 30 a uvádějí počet a hodnotu zadaných zakázek podle členského státu a třetí země úspěšného dodavatele;

(d) pro všechny zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahových hodnot stanovených v článku 4 této směrnice, avšak spadaly by do její působnosti, pokud by jejich hodnota prahovou hodnotu překračovala, počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle druhu zadavatele.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 89 za účelem změny přílohy I, resp. aktualizace seznamu veřejných zadavatelů na základě oznámení členských států, pokud se takové změny ukážou nezbytné pro správnou identifikaci veřejných zadavatelů.

Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznam veřejnoprávních subjektů obdržený podle odst. 2 písm. a) v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Členské státy zpřístupní Komisi informace o svém institucionálním uspořádání souvisejícím s prováděním, sledováním a vymáháním této směrnice, jakož i o vnitrostátních aktivitách v oblasti poskytování vedení nebo pomoci při provádění pravidel Unie o zadávání veřejných zakázek nebo iniciativách, které jsou reakcí na problémy, jež je nutno při provádění těchto pravidel řešit.

5. Komise stanoví standardní formulář pro vypracování roční prováděcí a statistické zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v článku 91.

Článek 87 Podpora veřejným zadavatelům a podnikům

1. Za účelem poskytování právního a ekonomického poradenství, vedení a podpory veřejným zadavatelům při přípravě a provádění zadávacích řízení členské státy zajistí systémy technické podpory. Členské státy rovněž zajistí, aby se každému veřejnému zadavateli dostalo v jednotlivých otázkách kvalifikované podpory a poradenství.

2. S cílem zlepšit přístup hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, k zadávání veřejných zakázek a usnadnit správné chápání ustanovení této směrnice členské státy zajistí možnost získání vhodné podpory, včetně podpory prostřednictvím elektronických prostředků nebo za použití stávajících sítí určených na podporu podnikům.

3. Hospodářské subjekty, které mají v úmyslu zúčastnit se zadávacího řízení v jiném členském státě, musí mít k dispozici zvláštní administrativní podporu. Podpora by se měla týkat alespoň správních požadavků v dotyčném členském státě a případných povinností souvisejících s elektronickým zadáváním zakázek.

Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty, které o to mají zájem, měly snadný přístup k příslušným informacím o povinnostech spojených s daněmi, s ochranou životního prostředí, a s povinnostmi vyplývajícími ze sociálního a pracovního práva, které jsou platné v členském státě, v regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které se po dobu plnění smlouvy vztahují na stavební práce prováděné na místě nebo na poskytované služby.

4. Členské státy mohou pro účely odstavců 1, 2 a 3 jmenovat jediný orgán nebo několik orgánů nebo správních struktur. Zajistí mezi nimi řádnou koordinaci.

Článek 88 Správní spolupráce

1. Členské státy si poskytují vzájemnou podporu a zavedou opatření pro účinnou spolupráci s cílem zajistit výměnu informací o otázkách uvedených v článcích 40, 41, 42, 55, 57, 59, 60, 61, 63 a 69. Zajistí důvěrnost údajů, které si vyměňují.

2. Příslušné orgány všech dotčených členských států si vyměňují informace v souladu s právními ustanoveními o ochraně osobních údajů obsaženými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[42] a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES[43].

3. Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům, orgánům dohledu a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst. Orgány dohledu jsou pověřeny koordinací těchto kontaktních míst.

4. K výměně informací dochází prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXXX[44] [návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) KOM(2011) 522]. Členské státy poskytnou informace požadované jinými členskými státy v nejkratší možné lhůtě.

HLAVA V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 89 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 6, 13, 19, 20, 23, 54, 59, 67 a 86 je Komisi svěřeno na dobu neurčitou od [datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 6, 13, 19, 20, 23, 54, 59, 67 a 86 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 90 Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 89 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotyčný akt zruší.

Článek 91 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS[45]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 92 Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2014. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 93 Zrušení

Směrnice 2004/18/ES se zrušuje s účinností od 30. června 2014.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVII.

Článek 94 Přezkum

Komise přezkoumá ekonomické dopady na vnitřní trh vyplývající z používání prahových hodnot uvedených v článku 4 a do 30. června 2017 o nich podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Změní-li se výše prahových hodnot podle Dohody o veřejných zakázkách, naváže na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví prahové hodnoty stanovené v této směrnici.

Článek 95 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 96 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I ORGÁNY ÚSTŘEDNÍ STÁTNÍ SPRÁVY

Belgie

1. Services publics fédéraux (ministerstva): || 1.Federale Overheidsdiensten (ministerstva):

SPF Chancellerie du Premier Ministre; || FOD Kanselarij van de Eerste Minister;

SPF Personnel et Organisation; || FOD Kanselarij Personeel en Organisatie;

SPF Budget et Contrôle de la Gestion; || FOD Budget en Beheerscontrole;

SPF Technologie de l’Information et de la Communication (Fedict); || FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict);

SPF Affaires étrangères, Commerce extérieur et Coopération au Développement; || FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking;

SPF Intérieur; || FOD Binnenlandse Zaken;

SPF Finances; || FOD Financiën;

SPF Mobilité et Transports; || FOD Mobiliteit en Vervoer;

SPF Emploi, Travail et Concertation sociale; || FOD Werkgelegenheid, Arbeid en sociaal overleg

SPF Sécurité Sociale et Institutions publiques de Sécurité Sociale; || FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van sociale Zekerheid

SPF Santé publique, Sécurité de la Chaîne alimentaire et Environnement; || FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu;

SPF Justice; || FOD Justitie;

SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie; || FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie;

Ministère de la Défense; || Ministerie van Landsverdediging;

Service public de programmation Intégration sociale, Lutte contre la pauvreté et Economie sociale; || Programmatorische Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en sociale Economie;

Service public fédéral de Programmation Développement durable; || Programmatorische federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling;

Service public fédéral de Programmation Politique scientifique; || Programmatorische federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid;

2. Régie des Bâtiments; || 2. Regie der Gebouwen;

Office national de Sécurité sociale; || Rijksdienst voor sociale Zekerheid;

Institut national d’Assurance sociales pour travailleurs indépendants || Rijksinstituut voor de sociale Verzekeringen der Zelfstandigen;

Institut national d’Assurance Maladie-Invalidité; || Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering;

Office national des Pensions; || Rijksdienst voor Pensioenen;

Caisse auxiliaire d’Assurance Maladie-Invalidité; || Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering;

Fond des Maladies professionnelles; || Fonds voor Beroepsziekten;

Office national de l’Emploi; || Rijksdienst voor Arbeidsvoorziening

Bulharsko

– Администрация на Народното събрание

– Aдминистрация на Президента

– Администрация на Министерския съвет

– Конституционен съд

– Българска народна банка

– Министерство на външните работи

– Министерство на вътрешните работи

– Министерство на държавната администрация и административната реформа

– Министерство на извънредните ситуации

– Министерство на земеделието и храните

– Министерство на здравеопазването

– Министерство на икономиката и енергетиката

– Министерство на културата

– Министерство на образованието и науката

– Министерство на околната среда и водите

– Министерство на отбраната

– Министерство на правосъдието

– Министерство на регионалното развитие и благоустройството

– Министерство на транспорта

– Министерство на труда и социалната политика

– Министерство на финансите

Státní orgány, státní komise, výkonné agentury a jiné státní orgány zřízené zákonem nebo vládní vyhláškou, jejichž funkce je spojena s výkonem výkonné moci:

– Агенция за ядрено регулиране

– Висшата атестационна комисия

– Държавна комисия за енергийно и водно регулиране

– Държавна комисия по сигурността на информацията

– Комисия за защита на конкуренцията

– Комисия за защита на личните данни

– Комисия за защита от дискриминация

– Комисия за регулиране на съобщенията

– Комисия за финансов надзор

– Патентно ведомство на Република България

– Сметна палата на Република България

– Агенция за приватизация

– Агенция за следприватизационен контрол

– Български институт по метрология

– Държавна агенция ‘Архиви’

– Държавна агенция ‘Държавен резерв и военновременни запаси’

– Държавна агенция ‘Национална сигурност’

– Държавна агенция за бежанците

– Държавна агенция за българите в чужбина

– Държавна агенция за закрила на детето

– Държавна агенция за информационни технологии и съобщения

– Държавна агенция за метрологичен и технически надзор

– Държавна агенция за младежта и спорта

– Държавна агенция по горите

– Държавна агенция по туризма

– Държавна комисия по стоковите борси и тържища

– Институт по публична администрация и европейска интеграция

– Национален статистически институт

– Национална агенция за оценяване и акредитация

– Националната агенция за професионално образование и обучение

– Национална комисия за борба с трафика на хора

– Агенция ‘Митници’

– Агенция за държавна и финансова инспекция

– Агенция за държавни вземания

– Агенция за социално подпомагане

– Агенция за хората с увреждания

– Агенция по вписванията

– Агенция по геодезия, картография и кадастър

– Агенция по енергийна ефективност

– Агенция по заетостта

– Агенция по обществени поръчки

– Българска агенция за инвестиции

– Главна дирекция ‘Гражданска въздухоплавателна администрация’

– Дирекция ‘Материално-техническо осигуряване и социално обслужване’ на Министерство на вътрешните работи

– Дирекция ‘Оперативно издирване’ на Министерство на вътрешните работи

– Дирекция ‘Финансово-ресурсно осигуряване’ на Министерство на вътрешните работи

– Дирекция за национален строителен контрол

– Държавна комисия по хазарта

– Изпълнителна агенция ‘Автомобилна администрация’

– Изпълнителна агенция ‘Борба с градушките’

– Изпълнителна агенция ‘Българска служба за акредитация’

– Изпълнителна агенция ‘Военни клубове и информация’

– Изпълнителна агенция ‘Главна инспекция по труда’

– Изпълнителна агенция ‘Държавна собственост на Министерството на отбраната’

– Изпълнителна агенция ‘Железопътна администрация’

– Изпълнителна агенция ‘Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества’

– Изпълнителна агенция ‘Морска администрация’

– Изпълнителна агенция ‘Национален филмов център’

– Изпълнителна агенция ‘Пристанищна администрация’

– Изпълнителна агенция ‘Проучване и поддържане на река Дунав’

– Изпълнителна агенция ‘Социални дейности на Министерството на отбраната’

– Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози

– Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия

– Изпълнителна агенция по лекарствата

– Изпълнителна агенция по лозата и виното

– Изпълнителна агенция по околна среда

– Изпълнителна агенция по почвените ресурси

– Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури

– Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството

– Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол

– Изпълнителна агенция по трансплантация

– Изпълнителна агенция по хидромелиорации

– Комисията за защита на потребителите

– Контролно-техническата инспекция

– Национален център за информация и документация

– Национален център по радиобиология и радиационна защита

– Национална агенция за приходите

– Национална ветеринарномедицинска служба

– Национална служба ‘Полиция’

– Национална служба ‘Пожарна безопасност и защита на населението’

– Национална служба за растителна защита

– Национална служба за съвети в земеделието

– Национална служба по зърното и фуражите

– Служба ‘Военна информация’

– Служба ‘Военна полиция’

– Фонд ‘Републиканска пътна инфраструктура’

– Авиоотряд 28

Česká republika

– Ministerstvo dopravy

– Ministerstvo financí

– Ministerstvo kultury

– Ministerstvo obrany

– Ministerstvo pro místní rozvoj

– Ministerstvo práce a sociálních věcí

– Ministerstvo průmyslu a obchodu

– Ministerstvo spravedlnosti

– Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

– Ministerstvo vnitra

– Ministerstvo zahraničních věcí

– Ministerstvo zdravotnictví

– Ministerstvo zemědělství

– Ministerstvo životního prostředí

– Poslanecká sněmovna PČR

– Senát PČR

– Kancelář prezidenta

– Český statistický úřad

– Český úřad zeměměřičský a katastrální

– Úřad průmyslového vlastnictví

– Úřad pro ochranu osobních údajů

– Bezpečnostní informační služba

– Národní bezpečnostní úřad

– Česká akademie věd

– Vězeňská služba

– Český báňský úřad

– Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

– Správa státních hmotných rezerv

– Státní úřad pro jadernou bezpečnost

– Česká národní banka

– Energetický regulační úřad

– Úřad vlády České republiky

– Ústavní soud

– Nejvyšší soud

– Nejvyšší správní soud

– Nejvyšší státní zastupitelství

– Nejvyšší kontrolní úřad

– Kancelář Veřejného ochránce práv

– Grantová agentura České republiky

– Státní úřad inspekce práce

– Český telekomunikační úřad

Dánsko

– Folketinget

Rigsrevisionen

– Statsministeriet

– Udenrigsministeriet

– Beskæftigelsesministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

– Domstolsstyrelsen

– Finansministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

– Forsvarsministeriet

5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí)

– Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse

Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (několik odborů a institucí, včetně Statens Serum Institut)

– Justitsministeriet

Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt 1 direktorat og et antal styrelser (policejní ředitel, státní zástupce, 1 ředitelství a několik odborů)

– Kirkeministeriet

10 stiftsøvrigheder (10 diecézních úřadů)

– Kulturministeriet — ministerstvo kultury

4 styrelser samt et antal statsinstitutioner (4 odbory a několik institucí)

– Miljøministeriet

5 styrelser (5 odborů)

– Ministeriet for Flygtninge, Invandrere og Integration

1 styrelse (1 odbor)

– Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri

4 direktoraterog institutioner (4 ředitelství a instituce)

– Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling

Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (několik odborů a institucí, včetně národní laboratoře Risoe a národních výzkumných a vzdělávacích ústavů)

– Skatteministeriet

1 styrelse og institutioner (1 odbor a několik institucí)

– Velfærdsministeriet

3 styrelser og institutioner (3 odbory a několik institucí)

– Transportministeriet

7 styrelser og institutioner, herunder Øresundsbrokonsortiet (7 odborů a institucí, včetně Øresundsbrokonsortiet)

– Undervisningsministeriet

3 styrelser, 4 undervisningsinstitutioner og 5 andre institutioner (3 odbory, 4 vzdělávací zařízení, 5 dalších institucí)

– Økonomi- og Erhvervsministeriet

Adskilligestyrelser og institutioner (několik odborů a institucí)

– Klima- og Energiministeriet

3 styrelse og institutioner (3 odbory a instituce)

Německo

– Auswärtiges Amt

– Bundeskanzleramt

– Bundesministerium für Arbeit und Soziales

– Bundesministerium für Bildung und Forschung

– Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz

– Bundesministerium der Finanzen

– Bundesministerium des Innern (pouze civilní zboží)

– Bundesministerium für Gesundheit

– Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend

– Bundesministerium der Justiz

– Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung

– Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie

– Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung

– Bundesministerium der Verteidigung (mimo vojenské zboží)

– Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit

Estonsko

– Vabariigi Presidendi Kantselei;

– Eesti Vabariigi Riigikogu;

– Eesti Vabariigi Riigikohus;

– Riigikontroll;

– Õiguskantsler;

– Riigikantselei;

– Rahvusarhiiv;

– Haridus- ja Teadusministeerium;

– Justiitsministeerium;

– Kaitseministeerium;

– Keskkonnaministeerium;

– Kultuuriministeerium;

– Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium;

– Põllumajandusministeerium;

– Rahandusministeerium;

– Siseministeerium;

– Sotsiaalministeerium;

– Välisministeerium;

– Keeleinspektsioon;

– Riigiprokuratuur;

– Teabeamet;

– Maa-amet;

– Keskkonnainspektsioon;

– Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus;

– Muinsuskaitseamet;

– Patendiamet;

– Tarbijakaitseamet;

– Riigihangete Amet;

– Taimetoodangu Inspektsioon;

– Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet;

– Veterinaar- ja Toiduamet

– Konkurentsiamet;

– Maksu –ja Tolliamet;

– Statistikaamet;

– Kaitsepolitseiamet;

– Kodakondsus- ja Migratsiooniamet;

– Piirivalveamet;

– Politseiamet;

– Eesti Kohtuekspertiisi Instituut;

– Keskkriminaalpolitsei;

– Päästeamet;

– Andmekaitse Inspektsioon;

– Ravimiamet;

– Sotsiaalkindlustusamet;

– Tööturuamet;

– Tervishoiuamet;

– Tervisekaitseinspektsioon;

– Tööinspektsioon;

– Lennuamet;

– Maanteeamet;

– Veeteede Amet;

– Julgestuspolitsei;

– Kaitseressursside Amet;

– Kaitseväe Logistikakeskus;

– Tehnilise Järelevalve Amet.

Irsko

– President’s Establishment

– Houses of the Oireachtas — [parlament]

– Department of theTaoiseach — [úřad předsedy vlády]

– Central Statistics Office

– Department of Finance

– Office of the Comptroller and Auditor General

– Office of the Revenue Commissioners

– Office of Public Works

– State Laboratory

– Office of the Attorney General

– Office of the Director of Public Prosecutions

– Valuation Office

– Office of the Commission for Public Service Appointments

– Public Appointments Service

– Office of the Ombudsman

– Chief State Solicitor’s Office

– Department of Justice, Equality and Law Reform

– Courts Service

– Prisons Service

– Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests

– Department of the Environment, Heritage and Local Government

– Department of Education and Science

– Department of Communications, Energy and Natural Resources

– Department of Agriculture, Fisheries and Food

– Department of Transport

– Department of Health and Children

– Department of Enterprise, Trade and Employment

– Department of Arts, Sports and Tourism

– Department of Defence

– Department of Foreign Affairs

– Department of Social and Family Affairs

– Department of Community, Rural and Gaeltacht — [irsky hovořící regiony] Affairs

– Arts Council

– National Gallery

Řecko

– Υπουργείο Εσωτερικών;

– Υπουργείο Εξωτερικών;

– Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών;

– Υπουργείο Ανάπτυξης;

– Υπουργείο Δικαιοσύνης;

– Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων;

– Υπουργείο Πολιτισμού;

– Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης;

– Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων;

– Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας;

– Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών;

– Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων;

– Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής;

– Υπουργείο Μακεδονίας- Θράκης;

– Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας;

– Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης;

– Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς;

– Γενική Γραμματεία Ισότητας;

– Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων;

– Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού;

– Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας;

– Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας;

– Γενική Γραμματεία Αθλητισμού;

– Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων;

– Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος;

– Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας;

– Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας;

– Εθνικό Τυπογραφείο;

– Γενικό Χημείο του Κράτους;

– Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας;

– Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών;

– Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης;

– Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης;

– Πανεπιστήμιο Αιγαίου;

– Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων;

– Πανεπιστήμιο Πατρών;

– Πανεπιστήμιο Μακεδονίας;

– Πολυτεχνείο Κρήτης;

– Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων;

– Αιγινήτειο Νοσοκομείο;

– Αρεταίειο Νοσοκομείο;

– Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης;

– Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού;

– Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων;

– Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων;

– Γενικό Επιτελείο Στρατού;

– Γενικό Επιτελείο Ναυτικού;

– Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας;

– Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας;

– Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων;

– Υπουργείο Εθνικής Άμυνας;

– Γενική Γραμματεία Εμπορίου.

Španělsko

– Presidencia de Gobierno

– Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación

– Ministerio de Justicia

– Ministerio de Defensa

– Ministerio de Economía y Hacienda

– Ministerio del Interior

– Ministerio de Fomento

– Ministerio de Educación, Política Social y Deportes

– Ministerio de Industria, Turismo y Comercio

– Ministerio de Trabajo e Inmigración

– Ministerio de la Presidencia

– Ministerio de Administraciones Públicas

– Ministerio de Cultura

– Ministerio de Sanidad y Consumo

– Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino

– Ministerio de Vivienda

– Ministerio de Ciencia e Innovación

– Ministerio de Igualdad

Francie

3. Ministerstva

– Services du Premier ministre

– Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports

– Ministère chargé de l’intérieur, de l’outre-mer et des collectivités territoriales

– Ministère chargé de la justice

– Ministère chargé de la défense

– Ministère chargé des affaires étrangères et européennes

– Ministère chargé de l’éducation nationale

– Ministère chargé de l’économie, des finances et de l’emploi

– Secrétariat d’Etat aux transports

– Secrétariat d’Etat aux entreprises et au commerce extérieur

– Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité

– Ministère chargé de la culture et de la communication

– Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique

– Ministère chargé de l’agriculture et de la pêche

– Ministère chargé de l’enseignement supérieur et de la recherche

– Ministère chargé de l’écologie, du développement et de l’aménagement durables

– Secrétariat d’Etat à la fonction publique

– Ministère chargé du logement et de la ville

– Secrétariat d’Etat à la coopération et à la francophonie

– Secrétariat d’Etat à l’outre-mer

– Secrétariat d’Etat à la jeunesse, des sports et de la vie associative

– Secrétariat d’Etat aux anciens combattants

– Ministère chargé de l’immigration, de l’intégration, de l’identité nationale et du co-développement

– Secrétariat d’Etat en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques

– Secrétariat d’Etat aux affaires européennes,

– Secrétariat d’Etat aux affaires étrangères et aux droits de l’homme

– Secrétariat d’Etat à la consommation et au tourisme

– Secrétariat d’Etat à la politique de la ville

– Secrétariat d’Etat à la solidarité

– Secrétariat d’Etat en charge de l’industrie et de la consommation

– Secrétariat d’Etat en charge de l’emploi

– Secrétariat d’Etat en charge du commerce, de l’artisanat, des PME, du tourisme et des services

– Secrétariat d’Etat en charge de l’écologie

– Secrétariat d’Etat en charge du développement de la région-capitale

– Secrétariat d’Etat en charge de l’aménagement du territoire

4. Instituce, nezávislé orgány a soudy

– Présidence de la République

– Assemblée Nationale

– Sénat

– Conseil constitutionnel

– Conseil économique et social

– Conseil supérieur de la magistrature

– Agence française contre le dopage

– Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles

– Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires

– Autorité de régulation des communications électroniques et des postes

– Autorité de sûreté nucléaire

– Autorité indépendante des marchés financiers

– Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel

– Commission d’accès aux documents administratifs

– Commission consultative du secret de la défense nationale

– Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques

– Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité

– Commission nationale de déontologie de la sécurité

– Commission nationale du débat public

– Commission nationale de l’informatique et des libertés

– Commission des participations et des transferts

– Commission de régulation de l’énergie

– Commission de la sécurité des consommateurs

– Commission des sondages

– Commission de la transparence financière de la vie politique

– Conseil de la concurrence

– Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques

– Conseil supérieur de l’audiovisuel

– Défenseur des enfants

– Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité

– Haute autorité de santé

– Médiateur de la République

– Cour de justice de la République

– Tribunal des Conflits

– Conseil d’Etat

– Cours administratives d’appel

– Tribunaux administratifs

– Cour des Comptes

– Chambres régionales des Comptes

– Cours et tribunaux de l’ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d’Appel, Tribunaux d’instance et Tribunaux de grande instance)

5. Státní veřejné instituce

– Académie de France à Rome

– Académie de marine

– Académie des sciences d’outre-mer

– Académie des technologies

– Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS)

– Agence de biomédicine

– Agence pour l’enseignement du français à l’étranger

– Agence française de sécurité sanitaire des aliments

– Agence française de sécurité sanitaire de l’environnement et du travail

– Agence Nationale pour la cohésion sociale et l’égalité des chances

– Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs

– Agences de l’eau

– Agence Nationale de l’Accueil des Etrangers et des migrations

– Agence nationale pour l’amélioration des conditions de travail (ANACT

– Agence nationale pour l’amélioration de l’habitat (ANAH)

– Agence Nationale pour la Cohésion Sociale et l’Egalité des Chances

– Agence nationale pour l’indemnisation des français d’outre-mer (ANIFOM)

– Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA)

– Bibliothèque publique d’information

– Bibliothèque nationale de France

– Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg

– Caisse des Dépôts et Consignations

– Caisse nationale des autoroutes (CNA)

– Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS)

– Caisse de garantie du logement locatif social

– Casa de Velasquez

– Centre d’enseignement zootechnique

– Centre d’études de l’emploi

– Centre d’études supérieures de la sécurité sociale

– Centres de formation professionnelle et de promotion agricole

– Centre hospitalier des Quinze-Vingts

– Centre international d’études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro)

– Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale

– Centre des Monuments Nationaux

– Centre national d’art et de culture Georges Pompidou

– Centre national des arts plastiques

– Centre national de la cinématographie

– Centre National d’Etudes et d’expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF)

– Centre national du livre

– Centre national de documentation pédagogique

– Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS)

– Centre national professionnel de la propriété forestière

– Centre National de la Recherche Scientifique (C.N.R.S)

– Centres d’éducation populaire et de sport (CREPS)

– Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS)

– Collège de France

– Conservatoire de l’espace littoral et des rivages lacustres

– Conservatoire National des Arts et Métiers

– Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris

– Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon

– Conservatoire national supérieur d’art dramatique

– Ecole centrale de Lille

– Ecole centrale de Lyon

– École centrale des arts et manufactures

– École française d’archéologie d’Athènes

– École française d’Extrême-Orient

– École française de Rome

– École des hautes études en sciences sociales

– Ecole du Louvre

– École nationale d’administration

– École nationale de l’aviation civile (ENAC)

– École nationale des Chartes

– École nationale d’équitation

– Ecole Nationale du Génie de l’Eau et de l’environnement de Strasbourg

– Écoles nationales d’ingénieurs

– Ecole nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes

– Écoles nationales d’ingénieurs des travaux agricoles

– École nationale de la magistrature

– Écoles nationales de la marine marchande

– École nationale de la santé publique (ENSP)

– École nationale de ski et d’alpinisme

– École nationale supérieure des arts décoratifs

– École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre

– École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix

– Écoles nationales supérieures d’arts et métiers

– École nationale supérieure des beaux-arts

– École nationale supérieure de céramique industrielle

– École nationale supérieure de l’électronique et de ses applications (ENSEA)

– Ecole nationale supérieure du paysage de Versailles

– Ecole Nationale Supérieure des Sciences de l’information et des bibliothécaires

– Ecole nationale supérieure de la sécurité sociale

– Écoles nationales vétérinaires

– École nationale de voile

– Écoles normales supérieures

– École polytechnique

– École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze)

– École de sylviculture Crogny (Aube)

– École de viticulture et d’œnologie de la Tour- Blanche (Gironde)

– École de viticulture — Avize (Marne)

– Etablissement national d’enseignement agronomique de Dijon

– Établissement national des invalides de la marine (ENIM)

– Établissement national de bienfaisance Koenigswarter

– Établissement public du musée et du domaine national de Versailles

– Fondation Carnegie

– Fondation Singer-Polignac

– Haras nationaux

– Hôpital national de Saint-Maurice

– Institut des hautes études pour la science et la technologie

– Institut français d’archéologie orientale du Caire

– Institut géographique national

– Institut National de l’origine et de la qualité

– Institut national des hautes études de sécurité

– Institut de veille sanitaire

– Institut National d’enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes

– Institut National d’Etudes Démographiques (I.N.E.D)

– Institut National d’Horticulture

– Institut National de la jeunesse et de l’éducation populaire

– Institut national des jeunes aveugles — Paris

– Institut national des jeunes sourds — Bordeaux

– Institut national des jeunes sourds — Chambéry

– Institut national des jeunes sourds — Metz

– Institut national des jeunes sourds — Paris

– Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P)

– Institut national de la propriété industrielle

– Institut National de la Recherche Agronomique (I.N.R.A)

– Institut National de la Recherche Pédagogique (I.N.R.P)

– Institut National de la Santé et de la Recherche Médicale (I.N.S.E.R.M)

– Institut national d’histoire de l’art (I.N.H.A.)

– Institut national de recherches archéologiques préventives

– Institut National des Sciences de l’Univers

– Institut National des Sports et de l’Education Physique

– Institut national supérieur de formation et de recherche pour l’éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés

– Instituts nationaux polytechniques

– Instituts nationaux des sciences appliquées

– Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA)

– Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS)

– Institut de Recherche pour le Développement

– Instituts régionaux d’administration

– Institut des Sciences et des Industries du vivant et de l’environnement (Agro Paris Tech)

– Institut supérieur de mécanique de Paris

– Institut Universitaires de Formation des Maîtres

– Musée de l’armée

– Musée Gustave-Moreau

– Musée national de la marine

– Musée national J.-J.-Henner

– Musée du Louvre

– Musée du Quai Branly

– Muséum National d’Histoire Naturelle

– Musée Auguste-Rodin

– Observatoire de Paris

– Office français de protection des réfugiés et apatrides

– Office National des Anciens Combattants et des Victimes de Guerre (ONAC)

– Office national de la chasse et de la faune sauvage

– Office National de l’eau et des milieux aquatiques

– Office national d’information sur les enseignements et les professions (ONISEP)

– Office universitaire et culturel français pour l’Algérie

– Ordre national de la Légion d’honneur

– Palais de la découverte

– Parcs nationaux

– Universités

6. Jiné státní veřejné subjekty

– Union des groupements d’achats publics (UGAP)

– Agence Nationale pour l’emploi (A.N.P.E)

– Caisse Nationale des Allocations Familiales (CNAF)

– Caisse Nationale d’Assurance Maladie des Travailleurs Salariés (CNAMS)

– Caisse Nationale d’Assurance-Vieillesse des Travailleurs Salariés (CNAVTS)

Itálie

· Nákupní subjekty

– Presidenza del Consiglio dei Ministri

– Ministero degli Affari Esteri

– Ministero dell’Interno

– Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace)

– Ministero della Difesa

– Ministero dell’Economia e delle Finanze

– Ministero dello Sviluppo Economico

– Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali

– Ministero dell’Ambiente — Tutela del Territorio e del Mare

– Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti

– Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali

– Ministero dell’ Istruzione, Università e Ricerca

– Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche

· Jiné státní veřejné subjekty:

– CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici)

Kypr

– Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο

– Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης

– Υπουργικό Συμβούλιο

– Βουλή των Αντιπροσώπων

– Δικαστική Υπηρεσία

– Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

– Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας

– Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας

– Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας

– Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως

– Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού

– Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου

– Γραφείο Προγραμματισμού

– Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας

– Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα

– Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων

– Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών

– Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών

– Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων

– Υπουργείο Άμυνας

– Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος

– Τμήμα Γεωργίας

– Κτηνιατρικές Υπηρεσίες

– Τμήμα Δασών

– Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων

– Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης

– Μετεωρολογική Υπηρεσία

– Τμήμα Αναδασμού

– Υπηρεσία Μεταλλείων

– Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών

– Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών

– Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως

– Αστυνομία

– Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου

– Τμήμα Φυλακών

– Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού

– Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη

– Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων

– Τμήμα Εργασίας

– Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων

– Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας

– Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου

– Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου

– Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο

– Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας

– Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων

– Υπουργείο Εσωτερικών

– Επαρχιακές Διοικήσεις

– Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως

– Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως

– Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας

– Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών

– Πολιτική Άμυνα

– Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων

– Υπηρεσία Ασύλου

– Υπουργείο Εξωτερικών

– Υπουργείο Οικονομικών

– Τελωνεία

– Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων

– Στατιστική Υπηρεσία

– Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών

– Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού

– Κυβερνητικό Τυπογραφείο

– Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής

– Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού

– Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων

– Τμήμα Δημοσίων Έργων

– Τμήμα Αρχαιοτήτων

– Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας

– Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας

– Τμήμα Οδικών Μεταφορών

– Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών

– Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών

– Υπουργείο Υγείας

– Φαρμακευτικές Υπηρεσίες

– Γενικό Χημείο

– Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας

– Οδοντιατρικές Υπηρεσίες

– Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας

Lotyšsko

· Ministerstva, ministerské sekretariáty pro zvláštní úkoly a jejich podřízené instituce

– Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Ārlietu ministrija un tas padotībā esošās iestādes

– Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošas iestādes

– Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Kultūras ministrija un tas padotībā esošās iestādes

– Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes

– Īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes

– Satversmes aizsardzības birojs

· Jiné státní instituce

– Augstākā tiesa

– Centrālā vēlēšanu komisija

– Finanšu un kapitāla tirgus komisija

– Latvijas Banka

– Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes

– Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

– Satversmes tiesa

– Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes

– Valsts kontrole

– Valsts prezidenta kanceleja

– Tiesībsarga birojs

– Nacionālā radio un televīzijas padome

– Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (jiné státní orgány nepodřízené ministerstvům)

Litva

– Prezidentūros kanceliarija

– Seimo kanceliarija

– Instituce odpovědné Seimas (parlamentu):

– Lietuvos mokslo taryba;

– Seimo kontrolierių įstaiga;

– Valstybės kontrolė;

– Specialiųjų tyrimų tarnyba;

– Valstybės saugumo departamentas;

– Konkurencijos taryba;

– Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras;

– Vertybinių popierių komisija;

– Ryšių reguliavimo tarnyba;

– Nacionalinė sveikatos taryba;

– Etninės kultūros globos taryba;

– Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba;

– Valstybinė kultūros paveldo komisija;

– Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga;

– Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija;

– Valstybinė lietuvių kalbos komisija;

– Vyriausioji rinkimų komisija;

– Vyriausioji tarnybinės etikos komisija;

– Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba.

– Vyriausybės kanceliarija

– Instituce odpovědné Vyriausybės (vládě):

– Ginklų fondas;

– Informacinės visuomenės plėtros komitetas;

– Kūno kultūros ir sporto departamentas;

– Lietuvos archyvų departamentas;

– Mokestinių ginčų komisija;

– Statistikos departamentas;

– Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas;

– Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba;

– Viešųjų pirkimų tarnyba;

– Narkotikų kontrolės departamentas;

– Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija;

– Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija;

– Valstybinė lošimų priežiūros komisija;

– Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba;

– Vyriausioji administracinių ginčų komisija;

– Draudimo priežiūros komisija;

– Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas;

– Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras

– Konstitucinis Teismas

– Lietuvos bankas

– Aplinkos ministerija

– Instituce podléhající Aplinkos ministerija (ministerstvu životního prostředí):

– Generalinė miškų urėdija;

– Lietuvos geologijos tarnyba;

– Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba;

– Lietuvos standartizacijos departamentas;

– Nacionalinis akreditacijos biuras;

– Valstybinė metrologijos tarnyba;

– Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba;

– Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija.

– Finansų ministerija

– Instituce podléhající Finansų ministerija (ministerstvu financí):

– Muitinės departamentas;

– Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba;

– Valstybinė mokesčių inspekcija;

– Finansų ministerijos mokymo centras.

– Krašto apsaugos ministerija

– Instituce podléhající Krašto apsaugos ministerijos (ministerstvu národní obrany):

– Antrasis operatyvinių tarnybų departamentas;

– Centralizuota finansų ir turto tarnyba;

– Karo prievolės administravimo tarnyba;

– Krašto apsaugos archyvas;

– Krizių valdymo centras;

– Mobilizacijos departamentas;

– Ryšių ir informacinių sistemų tarnyba;

– Infrastruktūros plėtros departamentas;

– Valstybinis pilietinio pasipriešinimo rengimo centras.

– Lietuvos kariuomenė

– Krašto apsaugos sistemos kariniai vienetai ir tarnybos

– Kultūros ministerija

– Instituce podléhající Kultūros ministerijos (ministerstvu kultury):

– Kultūros paveldo departamentas;

– Valstybinė kalbos inspekcija.

– Socialinės apsaugos ir darbo ministerija

– Instituce podléhající Socialinės apsaugos ir darbo ministerijos (ministerstvu sociálního zabezpečení a práce):

– Garantinio fondo administracija;

– Valstybės vaiko teisių apsaugos ir įvaikinimo tarnyba;

– Lietuvos darbo birža;

– Lietuvos darbo rinkos mokymo tarnyba;

– Trišalės tarybos sekretoriatas;

– Socialinių paslaugų priežiūros departamentas;

– Darbo inspekcija;

– Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba;

– Neįgalumo ir darbingumo nustatymo tarnyba;

– Ginčų komisija;

– Techninės pagalbos neįgaliesiems centras;

– Neįgaliųjų reikalų departamentas.

– Susisiekimo ministerija

– Instituce podléhající Susisiekimo ministerijos (ministerstvu dopravy a spojů):

– Lietuvos automobilių kelių direkcija;

– Valstybinė geležinkelio inspekcija;

– Valstybinė kelių transporto inspekcija;

– Pasienio kontrolės punktų direkcija.

– Sveikatos apsaugos ministerija

– Instituce podléhající Sveikatos apsaugos ministerijos (ministerstvu zdravotnictví):

– Valstybinė akreditavimo sveikatos priežiūros veiklai tarnyba;

– Valstybinė ligonių kasa;

– Valstybinė medicininio audito inspekcija;

– Valstybinė vaistų kontrolės tarnyba;

– Valstybinė teismo psichiatrijos ir narkologijos tarnyba;

– Valstybinė visuomenės sveikatos priežiūros tarnyba;

– Farmacijos departamentas;

– Sveikatos apsaugos ministerijos Ekstremalių sveikatai situacijų centras;

– Lietuvos bioetikos komitetas;

– Radiacinės saugos centras.

– Švietimo ir mokslo ministerija

– Instituce podléhající Švietimo ir mokslo ministerijos (ministerstvu školství a vědy):

– Nacionalinis egzaminų centras;

– Studijų kokybės vertinimo centras.

– Teisingumo ministerija

– Instituce podléhající Teisingumo ministerijos (ministerstvu spravedlnosti):

– Kalėjimų departamentas;

– Nacionalinė vartotojų teisių apsaugos taryba;

– Europos teisės departamentas

– Ūkio ministerija

– Įstaigos prie the Ūkio ministerijos (ministerstvu hospodářství):

– Įmonių bankroto valdymo departamentas;

– Valstybinė energetikos inspekcija;

– Valstybinė ne maisto produktų inspekcija;

– Valstybinis turizmo departamentas

– Užsienio reikalų ministerija

– Diplomatinės atstovybės ir konsulinės įstaigos užsienyje bei atstovybės prie tarptautinių organizacijų

– Vidaus reikalų ministerija

– Instituce podléhající Vidaus reikalų ministerijos (ministerstvu vnitra):

– Asmens dokumentų išrašymo centras;

– Finansinių nusikaltimų tyrimo tarnyba;

– Gyventojų registro tarnyba;

– Policijos departamentas;

– Priešgaisrinės apsaugos ir gelbėjimo departamentas;

– Turto valdymo ir ūkio departamentas;

– Vadovybės apsaugos departamentas;

– Valstybės sienos apsaugos tarnyba;

– Valstybės tarnybos departamentas;

– Informatikos ir ryšių departamentas;

– Migracijos departamentas;

– Sveikatos priežiūros tarnyba;

– Bendrasis pagalbos centras.

– Žemės ūkio ministerija

– Instituce podléhající Žemės ūkio ministerijos (ministerstvu zemědělství):

– Nacionalinė mokėjimo agentūra;

– Nacionalinė žemės tarnyba;

– Valstybinė augalų apsaugos tarnyba;

– Valstybinė gyvulių veislininkystės priežiūros tarnyba;

– Valstybinė sėklų ir grūdų tarnyba;

– Žuvininkystės departamentas

– Teismai [soudy]:

– Lietuvos Aukščiausiasis Teismas;

– Lietuvos apeliacinis teismas;

– Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas;

– apygardų teismai;

– apygardų administraciniai teismai;

– apylinkių teismai;

– Nacionalinė teismų administracija

– Generalinė prokuratūra

– Jiné ústřední subjekty veřejné správy (institucijos (instituce), įstaigos (zařízení), tarnybos (agentury)):

– Aplinkos apsaugos agentūra;

– Valstybinė aplinkos apsaugos inspekcija;

– Aplinkos projektų valdymo agentūra;

– Miško genetinių išteklių, sėklų ir sodmenų tarnyba;

– Miško sanitarinės apsaugos tarnyba;

– Valstybinė miškotvarkos tarnyba;

– Nacionalinis visuomenės sveikatos tyrimų centras;

– Lietuvos AIDS centras;

– Nacionalinis organų transplantacijos biuras;

– Valstybinis patologijos centras;

– Valstybinis psichikos sveikatos centras;

– Lietuvos sveikatos informacijos centras;

– Slaugos darbuotojų tobulinimosi ir specializacijos centras;

– Valstybinis aplinkos sveikatos centras;

– Respublikinis mitybos centras;

– Užkrečiamųjų ligų profilaktikos ir kontrolės centras;

– Trakų visuomenės sveikatos priežiūros ir specialistų tobulinimosi centras;

– Visuomenės sveikatos ugdymo centras;

– Muitinės kriminalinė tarnyba;

– Muitinės informacinių sistemų centras;

– Muitinės laboratorija;

– Muitinės mokymo centras;

– Valstybinis patentų biuras;

– Lietuvos teismo ekspertizės centras;

– Centrinė hipotekos įstaiga;

– Lietuvos metrologijos inspekcija;

– Civilinės aviacijos administracija;

– Lietuvos saugios laivybos administracija;

– Transporto investicijų direkcija;

– Valstybinė vidaus vandenų laivybos inspekcija;

– Pabėgėlių priėmimo centras

Lucembursko

– Ministère d’Etat

– Ministère des Affaires Etrangères et de l’Immigration

– Ministère de l’Agriculture, de la Viticulture et du Développement Rural

– Ministère des Classes moyennes, du Tourisme et du Logement

– Ministère de la Culture, de l’Enseignement Supérieur et de la Recherche

– Ministère de l’Economie et du Commerce extérieur

– Ministère de l’Education nationale et de la Formation professionnelle

– Ministère de l’Egalité des chances

– Ministère de l’Environnement

– Ministère de la Famille et de l’Intégration

– Ministère des Finances

– Ministère de la Fonction publique et de la Réforme administrative

– Ministère de l’Intérieur et de l’Aménagement du territoire

– Ministère de la Justice

– Ministère de la Santé

– Ministère de la Sécurité sociale

– Ministère des Transports

– Ministère du Travail et de l’Emploi

– Ministère des Travaux publics

Maďarsko

– Egészségügyi Minisztérium

– Földművelésügyi és Vidékfejlesztési Minisztérium

– Gazdasági és Közlekedési Minisztérium

– Honvédelmi Minisztérium

– Igazságügyi és Rendészeti Minisztérium

– Környezetvédelmi és Vízügyi Minisztérium

– Külügyminisztérium

– Miniszterelnöki Hivatal

– Oktatási és Kulturális Minisztérium

– Önkormányzati és Területfejlesztési Minisztérium

– Pénzügyminisztérium

– Szociális és Munkaügyi Minisztérium

– Központi Szolgáltatási Főigazgatóság

Malta

– Uffiċċju tal-Prim Ministru (Office of the Prime Minister)

– Ministeru għall-Familja u Solidarjeta’ Soċjali (Ministry for the Family and Social Solidarity)

– Ministeru ta’ l-Edukazzjoni Zghazagh u Impjieg (Ministry for Education Youth and Employment)

– Ministeru tal-Finanzi (Ministry of Finance)

– Ministeru tar-Riżorsi u l-Infrastruttura (Ministry for Resources and Infrastructure)

– Ministeru tat-Turiżmu u Kultura (Ministry for Tourism and Culture)

– Ministeru tal-Ġustizzja u l-Intern (Ministry for Justice and Home Affairs)

– Ministeru għall-Affarijiet Rurali u l-Ambjent (Ministry for Rural Affairs and the Environment)

– Ministeru għal Għawdex (Ministry for Gozo)

– Ministeru tas-Saħħa, l-Anzjani u Kura fil-Kommunita’ (Ministry of Health, the Elderly and Community Care)

– Ministeru ta’ l-Affarijiet Barranin (Ministry of Foreign Affairs)

– Ministeru għall-Investimenti, Industrija u Teknologija ta’ Informazzjoni (Ministry for Investment, Industry and Information Technology)

– Ministeru għall-Kompetittivà u Komunikazzjoni (Ministry for Competitiveness and Communications)

– Ministeru għall-Iżvilupp Urban u Toroq (Ministry for Urban Development and Roads)

Nizozemsko

– Ministerie van Algemene Zaken

– Bestuursdepartement

– Bureau van de Wetenschappelijke Raad voor het Regeringsbeleid

– Rijksvoorlichtingsdienst

– Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties

– Bestuursdepartement

– Centrale Archiefselectiedienst (CAS)

– Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst (AIVD)

– Agentschap Basisadministratie Persoonsgegevens en Reisdocumenten (BPR)

– Agentschap Korps Landelijke Politiediensten

– Ministerie van Buitenlandse Zaken

– Directoraat-generaal Regiobeleid en Consulaire Zaken (DGRC)

– Directoraat-generaal Politieke Zaken (DGPZ)

– Directoraat-generaal Internationale Samenwerking (DGIS)

– Directoraat-generaal Europese Samenwerking (DGES)

– Centrum tot Bevordering van de Import uit Ontwikkelingslanden (CBI)

– Centrale diensten ressorterend onder S/PlvS (podpůrné služby podléhající generálnímu tajemníku a náměstku generálního tajemníka)

– Buitenlandse Posten (ieder afzonderlijk)

– Ministerie van Defensie — (ministrestvo obrany)

– Bestuursdepartement

– Commando Diensten Centra (CDC)

– Defensie Telematica Organisatie (DTO)

– Centrale directie van de Defensie Vastgoed Dienst

– De afzonderlijke regionale directies van de Defensie Vastgoed Dienst

– Defensie Materieel Organisatie (DMO)

– Landelijk Bevoorradingsbedrijf van de Defensie Materieel Organisatie

– Logistiek Centrum van de Defensie Materieel Organisatie

– Marinebedrijf van de Defensie Materieel Organisatie

– Defensie Pijpleiding Organisatie (DPO)

– Ministerie van Economische Zaken

– Bestuursdepartement

– Centraal Planbureau (CPB)

– SenterNovem

– Staatstoezicht op de Mijnen (SodM)

– Nederlandse Mededingingsautoriteit (NMa)

– Economische Voorlichtingsdienst (EVD)

– Agentschap Telecom

– Kenniscentrum Professioneel & Innovatief Aanbesteden, Netwerk voor Overheidsopdrachtgevers (PIANOo)

– Regiebureau Inkoop Rijksoverheid

– Octrooicentrum Nederland

– Consumentenautoriteit

– Ministerie van Financiën

– Bestuursdepartement

– Belastingdienst Automatiseringscentrum

– Belastingdienst

– de afzonderlijke Directies der Rijksbelastingen (různá ředitelství daňové a celní správy v Nizozemsku)

– Fiscale Inlichtingen- en Opsporingsdienst (včetně Economische Controle dienst (ECD))

– Belastingdienst Opleidingen

– Dienst der Domeinen

– Ministerie van Justitie

– Bestuursdepartement

– Dienst Justitiële Inrichtingen

– Raad voor de Kinderbescherming

– Centraal Justitie Incasso Bureau

– Openbaar Ministerie

– Immigratie en Naturalisatiedienst

– Nederlands Forensisch Instituut

– Dienst Terugkeer & Vertrek

– Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

– Bestuursdepartement

– Dienst Regelingen (DR)

– Agentschap Plantenziektenkundige Dienst (PD)

– Algemene Inspectiedienst (AID)

– Dienst Landelijk Gebied (DLG)

– Voedsel en Waren Autoriteit (VWA)

– Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen

– Bestuursdepartement

– Inspectie van het Onderwijs

– Erfgoedinspectie

– Centrale Financiën Instellingen

– Nationaal Archief

– Adviesraad voor Wetenschaps- en Technologiebeleid

– Onderwijsraad

– Raad voor Cultuur

– Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid

– Bestuursdepartement

– Inspectie Werk en Inkomen

– Agentschap SZW

– Ministerie van Verkeer en Waterstaat

– Bestuursdepartement

– Directoraat-Generaal Transport en Luchtvaart

– Directoraat-generaal Personenvervoer

– Directoraat-generaal Water

– Centrale diensten (ústřední služby)

– Shared services Organisatie Verkeer en Watersaat

– Koninklijke Nederlandse Meteorologisch Instituut KNMI

– Rijkswaterstaat, Bestuur

– De afzonderlijke regionale Diensten van Rijkswaterstaat (každý jednotlivý regionální útvar generálního ředitelství pro veřejné stavby a vodohospodářství)

– De afzonderlijke specialistische diensten van Rijkswaterstaat (každý jednotlivý specializovaný útvar generálního ředitelství pro veřejné stavby a vodohospodářství)

– Adviesdienst Geo-Informatie en ICT

– Adviesdienst Verkeer en Vervoer (AVV)

– Bouwdienst

– Corporate Dienst

– Data ICT Dienst

– Dienst Verkeer en Scheepvaart

– Dienst Weg- en Waterbouwkunde (DWW)

– Rijksinstituut voor Kunst en Zee (RIKZ)

– Rijksinstituut voor Integraal Zoetwaterbeheer en Afvalwaterbehandeling (RIZA)

– Waterdienst

– Inspectie Verkeer en Waterstaat, Hoofddirectie

– Port state Control

– Directie Toezichtontwikkeling Communicatie en Onderzoek (TCO)

– Toezichthouder Beheer Eenheid Lucht

– Toezichthouder Beheer Eenheid Water

– Toezichthouder Beheer Eenheid Land

– Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer

– Bestuursdepartement

– Directoraat-generaal Wonen, Wijken en Integratie

– Directoraat-generaal Ruimte

– Directoraat-general Milieubeheer

– Rijksgebouwendienst

– VROM Inspectie

– Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport

– Bestuursdepartement

– Inspectie Gezondheidsbescherming, Waren en Veterinaire Zaken

– Inspectie Gezondheidszorg

– Inspectie Jeugdhulpverlening en Jeugdbescherming

– Rijksinstituut voor de Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

– Sociaal en Cultureel Planbureau

– Agentschap t.b.v. het College ter Beoordeling van Geneesmiddelen

– Tweede Kamer der Staten-Generaal

– Eerste Kamer der Staten-Generaal

– Raad van State

– Algemene Rekenkamer

– Nationale Ombudsman

– Kanselarij der Nederlandse Orden

– Kabinet der Koningin

– Raad voor de rechtspraak en de Rechtbanken

Rakousko

– Bundeskanzleramt

– Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten

– Bundesministerium für Finanzen

– Bundesministerium für Gesundheit, Familie und Jugend

– Bundesministerium für Inneres

– Bundesministerium für Justiz

– Bundesministerium für Landesverteidigung

– Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft

– Bundesministerium für Soziales und Konsumentenschutz

– Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur

– Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie

– Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit

– Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung

– Österreichische Forschungs- und Prüfzentrum Arsenal Gesellschaft m.b.H

– Bundesbeschaffung G.m.b.H

– Bundesrechenzentrum G.m.b.H

Polsko

– Kancelaria Prezydenta RP

– Kancelaria Sejmu RP

– Kancelaria Senatu RP

– Kancelaria Prezesa Rady Ministrów

– Sąd Najwyższy

– Naczelny Sąd Administracyjny

– Wojewódzkie sądy administracyjne

– Sądy powszechne — rejonowe, okręgowe i apelacyjne

– Trybunat Konstytucyjny

– Najwyższa Izba Kontroli

– Biuro Rzecznika Praw Obywatelskich

– Biuro Rzecznika Praw Dziecka

– Biuro Ochrony Rządu

– Biuro Bezpieczeństwa Narodowego

– Centralne Biuro Antykorupcyjne

– Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej

– Ministerstwo Finansów

– Ministerstwo Gospodarki

– Ministerstwo Rozwoju Regionalnego

– Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego

– Ministerstwo Edukacji Narodowej

– Ministerstwo Obrony Narodowej

– Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi

– Ministerstwo Skarbu Państwa

– Ministerstwo Sprawiedliwości

– Ministerstwo Infrastruktury

– Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego

– Ministerstwo Środowiska

– Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji

– Ministerstwo Spraw Zagranicznych

– Ministerstwo Zdrowia

– Ministerstwo Sportu i Turystyki

– Urząd Komitetu Integracji Europejskiej

– Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej

– Urząd Regulacji Energetyki

– Urząd do Spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych

– Urząd Transportu Kolejowego

– Urząd Dozoru Technicznego

– Urząd Rejestracji Produktów Leczniczych, Wyrobów Medycznych i Produktów Biobójczych

– Urząd do Spraw Repatriacji i Cudzoziemców

– Urząd Zamówień Publicznych

– Urząd Ochrony Konkurencji i Konsumentów

– Urząd Lotnictwa Cywilnego

– Urząd Komunikacji Elektronicznej

– Wyższy Urząd Górniczy

– Główny Urząd Miar

– Główny Urząd Geodezji i Kartografii

– Główny Urząd Nadzoru Budowlanego

– Główny Urząd Statystyczny

– Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji

– Generalny Inspektor Ochrony Danych Osobowych

– Państwowa Komisja Wyborcza

– Państwowa Inspekcja Pracy

– Rządowe Centrum Legislacji

– Narodowy Fundusz Zdrowia

– Polska Akademia Nauk

– Polskie Centrum Akredytacji

– Polskie Centrum Badań i Certyfikacji

– Polska Organizacja Turystyczna

– Polski Komitet Normalizacyjny

– Zakład Ubezpieczeń Społecznych

– Komisja Nadzoru Finansowego

– Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych

– Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Społecznego

– Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad

– Państwowa Inspekcja Ochrony Roślin i Nasiennictwa

– Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej

– Komenda Główna Policji

– Komenda Główna Straży Granicznej

– Inspekcja Jakości Handlowej Artykułów Rolno-Spożywczych

– Główny Inspektorat Ochrony Środowiska

– Główny Inspektorat Transportu Drogowego

– Główny Inspektorat Farmaceutyczny

– Główny Inspektorat Sanitarny

– Główny Inspektorat Weterynarii

– Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego

– Agencja Wywiadu

– Agencja Mienia Wojskowego

– Wojskowa Agencja Mieszkaniowa

– Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa

– Agencja Rynku Rolnego

– Agencja Nieruchomości Rolnych

– Państwowa Agencja Atomistyki

– Polska Agencja Żeglugi Powietrznej

– Polska Agencja Rozwiązywania Problemów Alkoholowych

– Agencja Rezerw Materiałowych

– Narodowy Bank Polski

– Narodowy Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej

– Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych

– Instytut Pamięci Narodowej — Komisja Ścigania Zbrodni Przeciwko Narodowi Polskiemu

– Rada Ochrony Pamięci Walk i Męczeństwa

– Służba Celna Rzeczypospolitej Polskiej

– Państwowe Gospodarstwo Leśne ‘Lasy Państwowe’

– Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości

– Urzędy wojewódzkie

– Samodzielne Publiczne Zakłady Opieki Zdrowotnej, jeśli ich organem założycielskim jest minister, centralny organ administracji rządowej lub wojewoda

Portugalsko

– Presidência do Conselho de Ministros

– Ministério das Finanças e da Administração Pública

– Ministério da Defesa Nacional

– Ministério dos Negócios Estrangeiros

– Ministério da Administração Interna

– Ministério da Justiça

– Ministério da Economia e da Inovação

– Ministério da Agricultura, Desenvolvimento Rural e Pescas

– Ministério da Educação

– Ministério da Ciência, Tecnologia e do Ensino Superior

– Ministério da Cultura

– Ministério da Saúde

– Ministério do Trabalho e da Solidariedade Social

– Ministério das Obras Públicas, Transportes e Comunicações

– Ministério do Ambiente, do Ordenamento do Território e do Desenvolvimento Regional

– Presidença da Republica

– Tribunal Constitucional

– Tribunal de Contas

– Provedoria de Justiça

Rumunsko

– Administraţia Prezidenţială

– Senatul României

– Camera Deputaţilor

– Inalta Curte de Casaţie şi Justiţie

– Curtea Constituţională

– Consiliul Legislativ

– Curtea de Conturi

– Consiliul Superior al Magistraturii

– Parchetul de pe lângă Inalta Curte de Casaţie şi Justiţie

– Secretariatul General al Guvernului

– Cancelaria primului ministru

– Ministerul Afacerilor Externe

– Ministerul Economiei şi Finanţelor

– Ministerul Justiţiei

– Ministerul Apărării

– Ministerul Internelor şi Reformei Administrative

– Ministerul Muncii, Familiei şi Egalităţii de Sanse

– Ministerul pentru Intreprinderi Mici şi Mijlocii, Comerţ, Turism şi Profesii Liberale

– Ministerul Agriculturii şi Dezvoltării Rurale

– Ministerul Transporturilor

– Ministerul Dezvoltării, Lucrărilor Publice şi Locuinţei

– Ministerul Educaţiei Cercetării şi Tineretului

– Ministerul Sănătăţii Publice

– Ministerul Culturii şi Cultelor

– Ministerul Comunicaţiilor şi Tehnologiei Informaţiei

– Ministerul Mediului şi Dezvoltării Durabile

– Serviciul Român de Informaţii

– Serviciul de Informaţii Externe

– Serviciul de Protecţie şi Pază

– Serviciul de Telecomunicaţii Speciale

– Consiliul Naţional al Audiovizualului

– Consiliul Concurenţei (CC)

– Direcţia Naţională Anticorupţie

– Inspectoratul General de Poliţie

– Autoritatea Naţională pentru Reglementarea şi Monitorizarea Achiziţiilor Publice

– Consiliul Naţional de Soluţionare a Contestaţiilor

– Autoritatea Naţională de Reglementare pentru Serviciile Comunitare de Utilităţi Publice(ANRSC)

– Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor

– Autoritatea Naţională pentru Protecţia Consumatorilor

– Autoritatea Navală Română

– Autoritatea Feroviară Română

– Autoritatea Rutieră Română

– Autoritatea Naţională pentru Protecţia Drepturilor Copilului

– Autoritatea Naţională pentru Persoanele cu Handicap

– Autoritatea Naţională pentru Turism

– Autoritatea Naţională pentru Restituirea Proprietăţilor

– Autoritatea Naţională pentru Tineret

– Autoritatea Naţională pentru Cercetare Stiinţifica

– Autoritatea Naţională pentru Reglementare în Comunicaţii şi Tehnologia Informaţiei

– Autoritatea Naţională pentru Serviciile Societăţii Informaţionale

– Autoritatea Electorală Permanente

– Agenţia pentru Strategii Guvernamentale

– Agenţia Naţională a Medicamentului

– Agenţia Naţională pentru Sport

– Agenţia Naţională pentru Ocuparea Forţei de Muncă

– Agenţia Naţională de Reglementare în Domeniul Energiei

– Agenţia Română pentru Conservarea Energiei

– Agenţia Naţională pentru Resurse Minerale

– Agenţia Română pentru Investiţii Străine

– Agenţia Naţională pentru Intreprinderi Mici şi Mijlocii şi Cooperaţie

– Agenţia Naţională a Funcţionarilor Publici

– Agenţia Naţională de Administrare Fiscală

– Agenţia de Compensare pentru Achiziţii de Tehnică Specială

– Agenţia Naţională Anti-doping

– Agenţia Nucleară

– Agenţia Naţională pentru Protecţia Familiei

– Agenţia Naţională pentru Egalitatea de Sanse între Bărbaţi şi Femei

– Agenţia Naţională pentru Protecţia Mediului

– Agenţia naţională Antidrog

Slovinsko

– Predsednik Republike Slovenije

– Državni zbor Republike Slovenije

– Državni svet Republike Slovenije

– Varuh človekovih pravic

– Ustavno sodišče Republike Slovenije

– Računsko sodišče Republike Slovenije

– Državna revizijska komisja za revizijo postopkov oddaje javnih naročil

– Slovenska akademija znanosti in umetnosti

– Vladne službe

– Ministrstvo za finance

– Ministrstvo za notranje zadeve

– Ministrstvo za zunanje zadeve

– Ministrstvo za obrambo

– Ministrstvo za pravosodje

– Ministrstvo za gospodarstvo

– Ministrstvo za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano

– Ministrstvo za promet

– Ministrstvo za okolje in, prostor

– Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve

– Ministrstvo za zdravje

– Ministrstvo za javno upravo

– Ministrstvo za šolstvo in šport

– Ministrstvo za visoko šolstvo, znanost in tehnologijo

– Ministrstvo za kulturo

– Vrhovno sodišče Republike Slovenije

– višja sodišča

– okrožna sodišča

– okrajna sodišča

– Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije

– Okrožna državna tožilstva

– Državno pravobranilstvo

– Upravno sodišče Republike Slovenije

– Višje delovno in socialno sodišče

– delovna sodišča

– Davčna uprava Republike Slovenije

– Carinska uprava Republike Slovenije

– Urad Republike Slovenije za preprečevanje pranja denarja

– Urad Republike Slovenije za nadzor prirejanja iger na srečo

– Uprava Republike Slovenije za javna plačila

– Urad Republike Slovenije za nadzor proračuna

– Policija

– Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve

– General štab Slovenske vojske

– Uprava Republike Slovenije za zaščito in reševanje

– Inšpektorat Republike Slovenije za obrambo

– Inšpektorat Republike Slovenije za varstvo pred naravnimi in drugimi nesrečami

– Uprava Republike Slovenije za izvrševanje kazenskih sankcij

– Urad Republike Slovenije za varstvo konkurence

– Urad Republike Slovenije za varstvo potrošnikov

– Tržni inšpektorat Republike Slovenije

– Urad Republike Slovenije za intelektualno lastnino

– Inšpektorat Republike Slovenije za elektronske komunikacije, elektronsko podpisovanje in pošto

– Inšpektorat za energetiko in rudarstvo

– Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja

– Inšpektorat Republike Slovenije za kmetijstvo, gozdarstvo in hrano

– Fitosanitarna uprava Republike Slovenije

– Veterinarska uprava Republike Slovenije

– Uprava Republike Slovenije za pomorstvo

– Direkcija Republike Slovenije za caste

– Prometni inšpektorat Republike Slovenije

– Direkcija za vodenje investicij v javno železniško infrastrukturo

– Agencija Republike Slovenije za okolje

– Geodetska uprava Republike Slovenije

– Uprava Republike Slovenije za jedrsko varstvo

– Inšpektorat Republike Slovenije za okolje in prostor

– Inšpektorat Republike Slovenije za delo

– Zdravstveni inšpektorat

– Urad Republike Slovenije za kemikalije

– Uprava Republike Slovenije za varstvo pred sevanji

– Urad Republike Slovenije za meroslovje

– Urad za visoko šolstvo

– Urad Republike Slovenije za mladino

– Inšpektorat Republike Slovenije za šolstvo in šport

– Arhiv Republike Slovenije

– Inšpektorat Republike Slovenije za kulturo in medije

– Kabinet predsednika Vlade Republike Slovenije

– Generalni sekretariat Vlade Republike Slovenije

– Služba vlade za zakonodajo

– Služba vlade za evropske zadeve

– Služba vlade za lokalno samoupravo in regionalno politiko

– Urad vlade za komuniciranje

– Urad za enake možnosti

– Urad za verske skupnosti

– Urad za narodnosti

– Urad za makroekonomske analize in razvoj

– Statistični urad Republike Slovenije

– Slovenska obveščevalno-varnostna agencija

– Protokol Republike Slovenije

– Urad za varovanje tajnih podatkov

– Urad za Slovence v zamejstvu in po svetu

– Služba Vlade Republike Slovenije za razvoj

– Informacijski pooblaščenec

– Državna volilna komisija

Slovensko

Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy uvedené v zákoně č. 575/2001 Sb. o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy, ve znění pozdějších předpisů:

– Kancelária Prezidenta Slovenskej republiky

– Národná rada Slovenskej republiky

– Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky

– Ministerstvo financií Slovenskej republiky

– Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky

– Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky

– Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky

– Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky

– Ministerstvo obrany Slovenskej republiky

– Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky

– Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky

– Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky

– Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky

– Ministerstvo školstva Slovenskej republiky

– Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky

– Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky

– Úrad vlády Slovenskej republiky

– Protimonopolný úrad Slovenskej republiky

– Štatistický úrad Slovenskej republiky

– Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky

– Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky

– Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky

– Úrad pre verejné obstarávanie

– Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky

– Správa štátnych hmotných rezerv Slovenskej republiky

– Národný bezpečnostný úrad

– Ústavný súd Slovenskej republiky

– Najvyšši súd Slovenskej republiky

– Generálna prokuratura Slovenskej republiky

– Najvyšši kontrolný úrad Slovenskej republiky

– Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky

– Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky

– Úrad pre finančný trh

– Úrad na ochranu osobných udajov

– Kancelária verejneho ochranu prav

Finsko

– Oikeuskanslerinvirasto — Justitiekanslersämbetet

– Liikenne- Ja Viestintäministeriö — Kommunikationsministeriet

– Ajoneuvohallintokeskus AKE — Fordonsförvaltningscentralen AKE

– Ilmailuhallinto — Luftfartsförvaltningen

– Ilmatieteen laitos — Meteorologiska institutet

– Merenkulkulaitos — Sjöfartsverket

– Merentutkimuslaitos — Havsforskningsinstitutet

– Ratahallintokeskus RHK — Banförvaltningscentralen RHK

– Rautatievirasto — Järnvägsverket

– Tiehallinto — Vägförvaltningen

– Viestintävirasto — Kommunikationsverket

– Maa- Ja Metsätalousministeriö — Jord- Och Skogsbruksministeriet

– Elintarviketurvallisuusvirasto — Livsmedelssäkerhetsverket

– Maanmittauslaitos — Lantmäteriverket

– Maaseutuvirasto — Landsbygdsverket

– Oikeusministeriö — Justitieministeriet

– Tietosuojavaltuutetun toimisto — Dataombudsmannens byrå

– Tuomioistuimet — domstolar

– Korkein oikeus — Högsta domstolen

– Korkein hallinto-oikeus — Högsta förvaltningsdomstolen

– Hovioikeudet — hovrätter

– Käräjäoikeudet — tingsrätter

– Hallinto-oikeudet –förvaltningsdomstolar

– Markkinaoikeus — Marknadsdomstolen

– Työtuomioistuin — Arbetsdomstolen

– Vakuutusoikeus — Försäkringsdomstolen

– Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden

– Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet

– HEUNI — Yhdistyneiden Kansakuntien yhteydessä toimiva Euroopan kriminaalipolitiikan instituutti — HEUNI — Europeiska institutet för kriminalpolitik, verksamt i anslutning till Förenta Nationerna

– Konkurssiasiamiehen toimisto — Konkursombudsmannens byrå

– Kuluttajariitalautakunta — Konsumenttvistenämnden

– Oikeushallinnon palvelukeskus — Justitieförvaltningens servicecentral

– Oikeushallinnon tietotekniikkakeskus — Justitieförvaltningens datateknikcentral

– Oikeuspoliittinen tutkimuslaitos (Optula) — Rättspolitiska forskningsinstitutet

– Oikeusrekisterikeskus — Rättsregistercentralen

– Onnettomuustutkintakeskus — Centralen för undersökning av olyckor

– Rikosseuraamusvirasto — Brottspåföljdsverket

– Rikosseuraamusalan koulutuskeskus — Brottspåföljdsområdets utbildningscentral

– Rikoksentorjuntaneuvosto Rådet för brottsförebyggande

– Saamelaiskäräjät — Sametinget

– Valtakunnansyyttäjänvirasto — Riksåklagarämbetet

– Vankeinhoitolaitos — Fångvårdsväsendet

– Opetusministeriö — Undervisningsministeriet

– Opetushallitus — Utbildningsstyrelsen

– Valtion elokuvatarkastamo — Statens filmgranskningsbyrå

– Puolustusministeriö — Försvarsministeriet

– Puolustusvoimat — Försvarsmakten

– Sisäasiainministeriö — Inrikesministeriet

– Väestörekisterikeskus — Befolkningsregistercentralen

– Keskusrikospoliisi — Centralkriminalpolisen

– Liikkuva poliisi — Rörliga polisen

– Rajavartiolaitos — Gränsbevakningsväsendet

– Lääninhallitukset — Länstyrelserna

– Suojelupoliisi — Skyddspolisen

– Poliisiammattikorkeakoulu — Polisyrkeshögskolan

– Poliisin tekniikkakeskus — Polisens teknikcentral

– Poliisin tietohallintokeskus — Polisens datacentral

– Helsingin kihlakunnan poliisilaitos — Polisinrättningen i Helsingfors

– Pelastusopisto — Räddningsverket

– Hätäkeskuslaitos — Nödcentralsverket

– Maahanmuuttovirasto — Migrationsverket

– Sisäasiainhallinnon palvelukeskus — Inrikesförvaltningens servicecentral

– Sosiaali- Ja Terveysministeriö — Social- Och Hälsovårdsministeriet

– Työttömyysturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för utkomstskyddsärenden

– Sosiaaliturvan muutoksenhakulautakunta — Besvärsnämnden för socialtrygghet

– Lääkelaitos — Läkemedelsverket

– Terveydenhuollon oikeusturvakeskus — Rättsskyddscentralen för hälsovården

– Säteilyturvakeskus — Strålsäkerhetscentralen

– Kansanterveyslaitos — Folkhälsoinstitutet

– Lääkehoidon kehittämiskeskus ROHTO — Utvecklingscentralen för läkemedelsbe-handling

– Sosiaali- ja terveydenhuollon tuotevalvontakeskus — Social- och hälsovårdens produkttill-synscentral

– Sosiaali- ja terveysalan tutkimus- ja kehittämiskeskus Stakes — Forsknings- och utvecklingscentralen för social- och hälsovården Stakes

– Vakuutusvalvontavirasto — Försäkringsinspektionen

– Työ- Ja Elinkeinoministeriö — Arbets- Och Näringsministeriet

– Kuluttajavirasto — Konsumentverket

– Kilpailuvirasto — Konkurrensverket

– Patentti- ja rekisterihallitus — Patent- och registerstyrelsen

– Valtakunnansovittelijain toimisto — Riksförlikningsmännens byrå

– Valtion turvapaikanhakijoiden vastaanottokeskukset– Statliga förläggningar för asylsökande

– Energiamarkkinavirasto − Energimarknadsverket

– Geologian tutkimuskeskus — Geologiska forskningscentralen

– Huoltovarmuuskeskus — Försörjningsberedskapscentralen

– Kuluttajatutkimuskeskus — Konsumentforskningscentralen

– Matkailun edistämiskeskus (MEK) — Centralen för turistfrämjande

– Mittatekniikan keskus (MIKES) — Mätteknikcentralen

– Tekes — teknologian ja innovaatioiden kehittämiskeskus −Tekes — utvecklingscentralen för teknologi och innovationer

– Turvatekniikan keskus (TUKES) — Säkerhetsteknikcentralen

– Valtion teknillinen tutkimuskeskus (VTT) — Statens tekniska forskningscentral

– Syrjintälautakunta — Nationella diskrimineringsnämnden

– Työneuvosto — Arbetsrådet

– Vähemmistövaltuutetun toimisto — Minoritetsombudsmannens byrå

– Ulkoasiainministeriö — Utrikesministeriet

– Valtioneuvoston Kanslia — Statsrådets Kansli

– Valtiovarainministeriö — Finansministeriet

– Valtiokonttori — Statskontoret

– Verohallinto — Skatteförvaltningen

– Tullilaitos — Tullverket

– Tilastokeskus — Statistikcentralen

– Valtiontaloudellinen tutkimuskeskus — Statens ekonomiska forskiningscentral

– Ympäristöministeriö — Miljöministeriet

– Suomen ympäristökeskus — Finlands miljöcentral

– Asumisen rahoitus- ja kehityskeskus — Finansierings- och utvecklingscentralen för boendet

– Valtiontalouden Tarkastusvirasto — Statens Revisionsverk

Švédsko

A

– Affärsverket svenska kraftnät

– Akademien för de fria konsterna

– Alkohol- och läkemedelssortiments-nämnden

– Allmänna pensionsfonden

– Allmänna reklamationsnämnden

– Ambassader

– Ansvarsnämnd, statens

– Arbetsdomstolen

– Arbetsförmedlingen

– Arbetsgivarverk, statens

– Arbetslivsinstitutet

– Arbetsmiljöverket

– Arkitekturmuseet

– Arrendenämnder

– Arvsfondsdelegationen

– Arvsfondsdelegationen

B

– Banverket

– Barnombudsmannen

– Beredning för utvärdering av medicinsk metodik, statens

– Bergsstaten

– Biografbyrå, statens

– Biografiskt lexikon, svenskt

– Birgittaskolan

– Blekinge tekniska högskola

– Bokföringsnämnden

– Bolagsverket

– Bostadsnämnd, statens

– Bostadskreditnämnd, statens

– Boverket

– Brottsförebyggande rådet

– Brottsoffermyndigheten

C

– Centrala studiestödsnämnden

D

– Danshögskolan

– Datainspektionen

– Departementen

– Domstolsverket

– Dramatiska institutet

E

– Ekeskolan

– Ekobrottsmyndigheten

– Ekonomistyrningsverket

– Ekonomiska rådet

– Elsäkerhetsverket

– Energimarknadsinspektionen

– Energimyndighet, statens

– EU/FoU-rådet

– Exportkreditnämnden

– Exportråd, Sveriges

F

– Fastighetsmäklarnämnden

– Fastighetsverk, statens

– Fideikommissnämnden

– Finansinspektionen

– Finanspolitiska rådet

– Finsk-svenska gränsälvskommissionen

– Fiskeriverket

– Flygmedicincentrum

– Folkhälsoinstitut, statens

– Fonden för fukt- och mögelskador

– Forskningsrådet för miljö, areella näringar och samhällsbyggande, Formas

– Folke Bernadotte Akademin

– Forskarskattenämnden

– Forskningsrådet för arbetsliv och socialvetenskap

– Fortifikationsverket

– Forum för levande historia

– Försvarets materielverk

– Försvarets radioanstalt

– Försvarets underrättelsenämnd

– Försvarshistoriska museer, statens

– Försvarshögskolan

– Försvarsmakten

– Försäkringskassan

G

– Gentekniknämnden

– Geologiska undersökning

– Geotekniska institut, statens

– Giftinformationscentralen

– Glesbygdsverket

– Grafiska institutet och institutet för högre kommunikation- och reklamutbildning

– Granskningsnämnden för radio och TV

– Granskningsnämnden för försvarsuppfinningar

– Gymnastik- och Idrottshögskolan

– Göteborgs universitet

H

– Handelsflottans kultur- och fritidsråd

– Handelsflottans pensionsanstalt

– Handelssekreterare

– Handelskamrar, auktoriserade

– Handikappombudsmannen

– Handikappråd, statens

– Harpsundsnämnden

– Haverikommission, statens

– Historiska museer, statens

– Hjälpmedelsinstitutet

– Hovrätterna

– Hyresnämnder

– Häktena

– Hälso- och sjukvårdens ansvarsnämnd

– Högskolan Dalarna

– Högskolan i Borås

– Högskolan i Gävle

– Högskolan i Halmstad

– Högskolan i Kalmar

– Högskolan i Karlskrona/Ronneby

– Högskolan i Kristianstad

– Högskolan i Skövde

– Högskolan i Trollhättan/Uddevalla

– Högskolan på Gotland

– Högskolans avskiljandenämnd

– Högskoleverket

– Högsta domstolen

I

– ILO kommittén

– Inspektionen för arbetslöshetsförsäkringen

– Inspektionen för strategiska produkter

– Institut för kommunikationsanalys, statens

– Institut för psykosocial medicin, statens

– Institut för särskilt utbildningsstöd, statens

– Institutet för arbetsmarknadspolitisk utvärdering

– Institutet för rymdfysik

– Institutet för tillväxtpolitiska studier

– Institutionsstyrelse, statens

– Insättningsgarantinämnden

– Integrationsverket

– Internationella programkontoret för utbildningsområdet

J

– Jordbruksverk, statens

– Justitiekanslern

– Jämställdhetsombudsmannen

– Jämställdhetsnämnden

– Järnvägar, statens

– Järnvägsstyrelsen

K

– Kammarkollegiet

– Kammarrätterna

– Karlstads universitet

– Karolinska Institutet

– Kemikalieinspektionen

– Kommerskollegium

– Konjunkturinstitutet

– Konkurrensverket

– Konstfack

– Konsthögskolan

– Konstnärsnämnden

– Konstråd, statens

– Konsulat

– Konsumentverket

– Krigsvetenskapsakademin

– Krigsförsäkringsnämnden

– Kriminaltekniska laboratorium, statens

– Kriminalvården

– Krisberedskapsmyndigheten

– Kristinaskolan

– Kronofogdemyndigheten

– Kulturråd, statens

– Kungl. Biblioteket

– Kungl. Konsthögskolan

– Kungl. Musikhögskolan i Stockholm

– Kungl. Tekniska högskolan

– Kungl. Vitterhets-, historie- och antikvitetsakademien

– Kungl Vetenskapsakademin

– Kustbevakningen

– Kvalitets- och kompetensråd, statens

– Kärnavfallsfondens styrelse

L

– Lagrådet

– Lantbruksuniversitet, Sveriges

– Lantmäteriverket

– Linköpings universitet

– Livrustkammaren, Skoklosters slott och Hallwylska museet

– Livsmedelsverk, statens

– Livsmedelsekonomiska institutet

– Ljud- och bildarkiv, statens

– Lokala säkerhetsnämnderna vid kärnkraftverk

– Lotteriinspektionen

– Luftfartsverket

– Luftfartsstyrelsen

– Luleå tekniska universitet

– Lunds universitet

– Läkemedelsverket

– Läkemedelsförmånsnämnden

– Länsrätterna

– Länsstyrelserna

– Lärarhögskolan i Stockholm

M

– Malmö högskola

– Manillaskolan

– Maritima muséer, statens

– Marknadsdomstolen

– Medlingsinstitutet

– Meteorologiska och hydrologiska institut, Sveriges

– Migrationsverket

– Militärhögskolor

– Mittuniversitetet

– Moderna museet

– Museer för världskultur, statens

– Musikaliska Akademien

– Musiksamlingar, statens

– Myndigheten för handikappolitisk samordning

– Myndigheten för internationella adoptionsfrågor

– Myndigheten för skolutveckling

– Myndigheten för kvalificerad yrkesutbildning

– Myndigheten för nätverk och samarbete inom högre utbildning

– Myndigheten för Sveriges nätuniversitet

– Myndigheten för utländska investeringar i Sverige

– Mälardalens högskola

N

– Nationalmuseum

– Nationellt centrum för flexibelt lärande

– Naturhistoriska riksmuseet

– Naturvårdsverket

– Nordiska Afrikainstitutet

– Notarienämnden

– Nämnd för arbetstagares uppfinningar, statens

– Nämnden för statligt stöd till trossamfund

– Nämnden för styrelserepresentationsfrågor

– Nämnden mot diskriminering

– Nämnden för elektronisk förvaltning

– Nämnden för RH anpassad utbildning

– Nämnden för hemslöjdsfrågor

O

– Oljekrisnämnden

– Ombudsmannen mot diskriminering på grund av sexuell läggning

– Ombudsmannen mot etnisk diskriminering

– Operahögskolan i Stockholm

P

– Patent- och registreringsverket

– Patentbesvärsrätten

– Pensionsverk, statens

– Personregisternämnd statens, SPAR-nämnden

– Pliktverk, Totalförsvarets

– Polarforskningssekretariatet

– Post- och telestyrelsen

– Premiepensionsmyndigheten

– Presstödsnämnden

R

– Radio- och TV–verket

– Rederinämnden

– Regeringskansliet

– Regeringsrätten

– Resegarantinämnden

– Registernämnden

– Revisorsnämnden

– Riksantikvarieämbetet

– Riksarkivet

– Riksbanken

– Riksdagsförvaltningen

– Riksdagens ombudsmän

– Riksdagens revisorer

– Riksgäldskontoret

– Rikshemvärnsrådet

– Rikspolisstyrelsen

– Riksrevisionen

– Rikstrafiken

– Riksutställningar, Stiftelsen

– Riksvärderingsnämnden

– Rymdstyrelsen

– Rådet för Europeiska socialfonden i Sverige

– Räddningsverk, statens

– Rättshjälpsmyndigheten

– Rättshjälpsnämnden

– Rättsmedicinalverket

S

– Samarbetsnämnden för statsbidrag till trossamfund

– Sameskolstyrelsen och sameskolor

– Sametinget

– SIS, Standardiseringen i Sverige

– Sjöfartsverket

– Skatterättsnämnden

– Skatteverket

– Skaderegleringsnämnd, statens

– Skiljenämnden i vissa trygghetsfrågor

– Skogsstyrelsen

– Skogsvårdsstyrelserna

– Skogs och lantbruksakademien

– Skolverk, statens

– Skolväsendets överklagandenämnd

– Smittskyddsinstitutet

– Socialstyrelsen

– Specialpedagogiska institutet

– Specialskolemyndigheten

– Språk- och folkminnesinstitutet

– Sprängämnesinspektionen

– Statistiska centralbyrån

– Statskontoret

– Stockholms universitet

– Stockholms internationella miljöinstitut

– Strålsäkerhetsmyndigheten

– Styrelsen för ackreditering och teknisk kontroll

– Styrelsen för internationellt utvecklingssamarbete, SIDA

– Styrelsen för Samefonden

– Styrelsen för psykologiskt försvar

– Stängselnämnden

– Svenska institutet

– Svenska institutet för europapolitiska studier

– Svenska ESF rådet

– Svenska Unescorådet

– Svenska FAO kommittén

– Svenska Språknämnden

– Svenska Skeppshypotekskassan

– Svenska institutet i Alexandria

– Sveriges författarfond

– Säkerhetspolisen

– Säkerhets- och integritetsskyddsnämnden

– Södertörns högskola

T

– Taltidningsnämnden

– Talboks- och punktskriftsbiblioteket

– Teaterhögskolan i Stockholm

– Tingsrätterna

– Tjänstepensions och grupplivnämnd, statens

– Tjänsteförslagsnämnden för domstolsväsendet

– Totalförsvarets forskningsinstitut

– Totalförsvarets pliktverk

– Tullverket

– Turistdelegationen

U

– Umeå universitet

– Ungdomsstyrelsen

– Uppsala universitet

– Utlandslönenämnd, statens

– Utlänningsnämnden

– Utrikesförvaltningens antagningsnämnd

– Utrikesnämnden

– Utsädeskontroll, statens

V

– Valideringsdelegationen

– Valmyndigheten

– Vatten- och avloppsnämnd, statens

– Vattenöverdomstolen

– Verket för förvaltningsutveckling

– Verket för högskoleservice

– Verket för innovationssystem (VINNOVA)

– Verket för näringslivsutveckling (NUTEK)

– Vetenskapsrådet

– Veterinärmedicinska anstalt, statens

– Veterinära ansvarsnämnden

– Väg- och transportforskningsinstitut, statens 

– Vägverket

– Vänerskolan

– Växjö universitet

– Växtsortnämnd, statens

Å

– Åklagarmyndigheten

– Åsbackaskolan

Ö

– Örebro universitet

– Örlogsmannasällskapet

– Östervångsskolan

– Överbefälhavaren

– Överklagandenämnden för högskolan

– Överklagandenämnden för nämndemanna-uppdrag

– Överklagandenämnden för studiestöd

– Överklagandenämnden för totalförsvaret

Spojené království

– Cabinet Office

– Office of the Parliamentary Counsel

– Central Office of Information

– Charity Commission

– Crown Estate Commissioners (Vote Expenditure Only)

– Crown Prosecution Service

– Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform

– Competition Commission

– Gas and Electricity Consumers’ Council

– Office of Manpower Economics

– Department for Children, Schools and Families

– Department of Communities and Local Government

– Rent Assessment Panels

– Department for Culture, Media and Sport

– British Library

– British Museum

– Commission for Architecture and the Built Environment

– The Gambling Commission

– Historic Buildings and Monuments Commission for England (English Heritage)

– Imperial War Museum

– Museums, Libraries and Archives Council

– National Gallery

– National Maritime Museum

– National Portrait Gallery

– Natural History Museum

– Science Museum

– Tate Gallery

– Victoria and Albert Museum

– Wallace Collection

– Department for Environment, Food and Rural Affairs

– Agricultural Dwelling House Advisory Committees

– Agricultural Land Tribunals

– Agricultural Wages Board and Committees

– Cattle Breeding Centre

– Countryside Agency

– Plant Variety Rights Office

– Royal Botanic Gardens, Kew

– Royal Commission on Environmental Pollution

– Department of Health

– Dental Practice Board

– National Health Service Strategic Health Authorities

– NHS Trusts

– Prescription Pricing Authority

– Department for Innovation, Universities and Skills

– Higher Education Funding Council for England

– National Weights and Measures Laboratory

– Patent Office

– Department for International Development

– Department of the Procurator General and Treasury Solicitor

– Legal Secretariat to the Law Officers

– Department for Transport

– Maritime and Coastguard Agency

– Department for Work and Pensions

– Disability Living Allowance Advisory Board

– Independent Tribunal Service

– Medical Boards and Examining Medical Officers (War Pensions)

– Occupational Pensions Regulatory Authority

– Regional Medical Service

– Social Security Advisory Committee

– Export Credits Guarantee Department

– Foreign and Commonwealth Office

– Wilton Park Conference Centre

– Government Actuary’s Department

– Government Communications Headquarters

– Home Office

– HM Inspectorate of Constabulary

– House of Commons

– House of Lords

– Ministry of Defence

– Defence Equipment & Support

– Meteorological Office

– Ministry of Justice

– Boundary Commission for England

– Combined Tax Tribunal

– Council on Tribunals

– Court of Appeal — Criminal

– Employment Appeals Tribunal

– Employment Tribunals

– HMCS Regions, Crown, County and Combined Courts (England and Wales)

– Immigration Appellate Authorities

– Immigration Adjudicators

– Immigration Appeals Tribunal

– Lands Tribunal

– Law Commission

– Legal Aid Fund (England and Wales)

– Office of the Social Security Commissioners

– Parole Board and Local Review Committees

– Pensions Appeal Tribunals

– Public Trust Office

– Supreme Court Group (England and Wales)

– Transport Tribunal

– The National Archives

– National Audit Office

– National Savings and Investments

– National School of Government

– Northern Ireland Assembly Commission

– Northern Ireland Court Service

– Coroners Courts

– County Courts

– Court of Appeal and High Court of Justice in Northern Ireland

– Crown Court

– Enforcement of Judgements Office

– Legal Aid Fund

– Magistrates’ Courts

– Pensions Appeals Tribunals

– Northern Ireland, Department for Employment and Learning

– Northern Ireland, Department for Regional Development

– Northern Ireland, Department for Social Development

– Northern Ireland, Department of Agriculture and Rural Development

– Northern Ireland, Department of Culture, Arts and Leisure

– Northern Ireland, Department of Education

– Northern Ireland, Department of Enterprise, Trade and Investment

– Northern Ireland, Department of the Environment

– Northern Ireland, Department of Finance and Personnel

– Northern Ireland, Department of Health, Social Services and Public Safety

– Northern Ireland, Office of the First Minister and Deputy First Minister

– Northern Ireland Office

– Crown Solicitor’s Office

– Department of the Director of Public Prosecutions for Northern Ireland

– Forensic Science Laboratory of Northern Ireland

– Office of the Chief Electoral Officer for Northern Ireland

– Police Service of Northern Ireland

– Probation Board for Northern Ireland

– State Pathologist Service

– Office of Fair Trading

– Office for National Statistics

– National Health Service Central Register

– Office of the Parliamentary Commissioner for Administration and Health Service Commissioners

– Paymaster General’s Office

– Postal Business of the Post Office

– Privy Council Office

– Public Record Office

– HM Revenue and Customs

– The Revenue and Customs Prosecutions Office

– Royal Hospital, Chelsea

– Royal Mint

– Rural Payments Agency

– Scotland, Auditor-General

– Scotland, Crown Office and Procurator Fiscal Service

– Scotland, General Register Office

– Scotland, Queen’s and Lord Treasurer’s Remembrancer

– Scotland, Registers of Scotland

– The Scotland Office

– The Scottish Ministers

– Architecture and Design Scotland

– Crofters Commission

– Deer Commission for Scotland

– Lands Tribunal for Scotland

– National Galleries of Scotland

– National Library of Scotland

– National Museums of Scotland

– Royal Botanic Garden, Edinburgh

– Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Scotland

– Scottish Further and Higher Education Funding Council

– Scottish Law Commission

– Community Health Partnerships

– Special Health Boards

– Health Boards

– The Office of the Accountant of Court

– High Court of Justiciary

– Court of Session

– HM Inspectorate of Constabulary

– Parole Board for Scotland

– Pensions Appeal Tribunals

– Scottish Land Court

– Sheriff Courts

– Scottish Police Services Authority

– Office of the Social Security Commissioners

– The Private Rented Housing Panel and Private Rented Housing Committees

– Keeper of the Records of Scotland

– The Scottish Parliamentary Body Corporate

– HM Treasury

– Office of Government Commerce

– United Kingdom Debt Management Office

– The Wales Office (Office of the Secretary of State for Wales)

– The Welsh Ministers

– Higher Education Funding Council for Wales

– Local Government Boundary Commission for Wales

– The Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Wales

– Valuation Tribunals (Wales)

– Welsh National Health Service Trusts and Local Health Boards

– Welsh Rent Assessment Panels

PŘÍLOHA II SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 BODĚ 8 PÍSM. a)

V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.

NACE Rev. 1(1) || kód CPV

SEKCE F || STAVEBNICTVÍ

Oddíl || Skupina || Třída || Popis || Poznámky

45 || || || Stavebnictví || Obsah tohoto oddílu: stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy. || 45000000

|| 45.1 || || Příprava staveniště || || 45100000

|| || 45.11 || Demolice, příprava území a zemní práce || Obsah této třídy: — demolice budov a jiných staveb, — úklid stavenišť, — zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod. — příprava nalezišť: — ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce. Tato třída dále zahrnuje: — odvodňování stavenišť, — odvodňování zemědělských a lesních ploch. || 45110000

|| || 45.12 || Průzkumné vrtné práce || Obsah této třídy: — průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely. Tato třída nezahrnuje: — vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20, — studnařské práce, viz 45.25, — hloubení šachet, viz 45.25, — průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20. || 45120000

|| 45.2 || || Pozemní a inženýrské stavitelství || || 45200000

|| || 45.21 || Konstrukce a práce hrubé stavby pozemních a inženýrských staveb || Obsah této třídy: — výstavba budov všeho druhu, výstavba stavebně inženýrských staveb, — mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy, — dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení, — městské potrubní, kabelové a elektrické sítě, — související práce, — výroba a konstrukce montovaných betonových staveb na staveništi. Tato třída nezahrnuje: — vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20, — výstavbu kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23, — stavební instalace, viz 45.3, — dokončování budov, viz 45.4, — činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20, — řízení stavebních projektů, viz 74.20. || 45210000 S výjimkou: -45213316 45220000 45231000 45232000

|| || 45.22 || Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin || Obsah této třídy: — montáž střech, — pokládání střech, — izolace proti vodě a vlhkosti. || 45261000

|| || 45.23 || Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů || Obsah této třídy: — výstavba dálnic, silnic, ulic, jiných cest pro vozidla a pěší, — výstavba železnic, — výstavba letištních drah, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, — nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť. Tato třída nezahrnuje: — přípravné zemní práce, viz 45.11. || 45212212 a DA03 45230000 S výjimkou: -45231000 -45232000 -45234115

|| || 45.24 || Výstavba vodních děl || Obsah této třídy: — výstavba: — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod., — přehrad a hrází, — bagrování pod vodou, — podzemní práce. || 45240000

|| || 45.25 || Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla || Obsah této třídy: — specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení, — výstavba základů včetně pilotování, — vrtání a výstavba studní, hloubení šachet, — montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby, — ohýbání oceli, — zednické a dlaždičské práce, — montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu, — výstavba komínů a průmyslových pecí. Tato třída nezahrnuje: — pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32. || 45250000 45262000

|| 45.3 || || Stavební montážní práce || || 45300000

|| || 45.31 || Elektroinstalace || Obsah této třídy: montáž v budovách a jiných stavbách: — elektrických rozvodů a zařízení, — telekomunikačních systémů, — elektrického vytápění, — rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy), — protipožárních hlásičů, — zabezpečovacích zařízení proti vloupání, — výtahů a eskalátorů, — hromosvodů apod. || 45213316 45310000 S výjimkou: -45316000

|| || 45.32 || Izolační práce || Obsah této třídy: — montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách. Tato třída nezahrnuje: — izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22. || 45320000

|| || 45.33 || Instalatérské práce || Obsah této třídy: — montáž v budovách a jiných stavbách: — vodovodního a sanitárního zařízení, — plynového potrubí, — vytápěcího, ventilačního, chladicího nebo klimatizačního zařízení a vedení, — postřikovacích zařízení. Tato třída nezahrnuje: — montáž elektrického vytápění, viz 45.31. || 45330000

|| || 45.34 || Ostatní stavební montážní práce || Obsah této třídy: — montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy, — montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách. || 45234115 45316000 45340000

|| 45.4 || || Kompletační a dokončovací práce || || 45400000

|| || 45.41 || Omítkářské a štukatérské práce || Obsah této třídy: — omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech. || 45410000

|| || 45.42 || Truhlářské a zámečnické kompletační práce || Obsah této třídy: — montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů, — dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček. Tato třída nezahrnuje: — pokládku parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43. || 45420000

|| || 45.43 || Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin || Obsah této třídy: — lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách: — — keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček, — parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí, — včetně gumových a plastových podlahových krytin, — teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn, — tapet. || 45430000

|| || 45.44 || Sklenářské, malířské a natěračské práce || Obsah této třídy: — aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov, — natírání inženýrských staveb, — montáž skel a zrcadel atd. Tato třída nezahrnuje: — montáž oken, viz 45.42. || 45440000

|| || 45.45 || Ostatní dokončovací stavební práce || Obsah této třídy: — montáž soukromých bazénů, — čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobně, — ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené. Tato třída nezahrnuje: — čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70. || 45212212 a DA04 45450000

|| 45.5 || || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || || 45500000

|| || 45.50 || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || Tato třída nezahrnuje: — pronájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32. || 45500000

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1) ve znění nařízení Komise (EHS) č. 761/93 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1).

PŘÍLOHA III SEZNAM VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 4 PÍSM. b) PRO ZAKÁZKY ZADÁVANÉ VEŘEJNÝMI ZADAVATELI V OBLASTI OBRANY

Jediné platné znění pro účely této směrnice je znění přílohy 1 bodu 3 Dohody o veřejných zakázkách, na němž je následující orientační seznam produktů založen:

Kapitola 25: || Sůl, síra, zeminy a kameny, sádra, vápno a cement

Kapitola 26: || Rudy kovů, strusky a popely

Kapitola 27: || Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace, živičné látky, minerální vosky s výjimkou: ex 27.10: speciální pohonné látky

Kapitola 28: || Anorganické chemikálie, anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů s výjimkou: ex 28.09: výbušniny ex 28.13: výbušniny ex 28.14: slzné plyny ex 28.28: výbušniny ex 28.32: výbušniny ex 28.39: výbušniny ex 28.50: toxické výrobky ex 28.51: toxické výrobky ex 28.54: výbušniny

Kapitola 29: || Organické chemikálie s výjimkou: ex 29.03: výbušniny ex 29.04: výbušniny ex 29.07: výbušniny ex 29.08: výbušniny ex 29.11: výbušniny ex 29.12: výbušniny ex 29.13: toxické výrobky ex 29.14: toxické výrobky ex 29.15: toxické výrobky ex 29.21. toxické výrobky ex 29.22. toxické výrobky ex 29.23. toxické výrobky ex 29.26: výbušniny ex 29.27:. toxické výrobky ex 29.29: výbušniny

Kapitola 30: || Farmaceutické výrobky

Kapitola 31: || Hnojiva

Kapitola 32: || Tříselné nebo barvířské výtažky, taniny a jejich deriváty, barviva, pigmenty a jiné barvicí látky, nátěrové barvy a laky, tmely, plnidla a těsnící hmoty, inkousty

Kapitola 33: || Vonné silice a pryskyřice, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky

Kapitola 34: || Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací a čisticí prostředky, mazací přípravky, syntetické vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty a „dentální vosky“

Kapitola 35: || Albuminoidní látky, klihy, enzymy

Kapitola 37: || Fotografické nebo kinematografické zboží

Kapitola 38: || Různé chemické výrobky s výjimkou: ex 38.19: toxické výrobky

Kapitola 39: || Umělé pryskyřice, plasty, étery celulosy a estery celulosy, výrobky z nich s výjimkou: ex 39.03: výbušniny

Kapitola 40: || Kaučuk, syntetický kaučuk, faktis a výrobky z nich s výjimkou: ex 40.11: neprůstřelné pneumatiky

Kapitola 41: || Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně

Kapitola 42: || Kožené zboží, sedlářské a řemenářské výrobky, cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky, výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

Kapitola 43: || Kožešiny a umělé kožešiny, výrobky z nich

Kapitola 44: || Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí

Kapitola 45: || Korek a korkové výrobky

Kapitola 46: || Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů, košíkářské a proutěné výrobky

Kapitola 47: || Materiály pro výrobu papíru

Kapitola 48: || Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírenských vláknin, papíru, kartónu nebo lepenky

Kapitola 49: || Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu, rukopisy, strojopisy a plány

Kapitola 65: || Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

Kapitola 66: || Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti

Kapitola 67: || Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich, umělé květiny, výrobky z lidských vlasů

Kapitola 68: || Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů

Kapitola 69: || Keramické výrobky

Kapitola 70: || Sklo a skleněné výrobky

Kapitola 71: || Perly, drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, umělá bižuterie

Kapitola 73: || Železo a ocel a výrobky z nich

Kapitola 74: || Měď a výrobky z mědi

Kapitola 75: || Nikl a výrobky z niklu

Kapitola 76: || Hliník a výrobky z hliníku

Kapitola 77: || Hořčík a beryllium a výrobky z nich

Kapitola 78: || Olovo a výrobky z olova

Kapitola 79: || Zinek a výrobky ze zinku

Kapitola 80: || Cín a výrobky z cínu

Kapitola 81: || Ostatní obecné kovy používané v metalurgii a výrobky z nich

Kapitola 82: || Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a jídelní příbory, z obecných kovů, jejich části a součásti z obecných kovů s výjimkou: ex 82.05: nástroje ex 82.07: části nástrojů

Kapitola 83: || Různé výrobky z obecných kovů

Kapitola 84: || Kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti s výjimkou: ex 84.06: motory ex 84.08: jiné motory ex 84.45: stroje ex 84.53: stroje pro automatické zpracování dat ex 84.55: části strojů uvedených pod číslem 84.53 ex 84.59: jaderné reaktory

Kapitola 85: || Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti s výjimkou: ex 85.13: telekomunikační zařízení ex 85.15: zařízení pro vysílání

Kapitola 86: || Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti, kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení, dopravní signalizační zařízení všeho druhu (ne poháněná elektřinou) s výjimkou: ex 86.02: elektrické obrněné lokomotivy ex 86.03: jiné obrněné lokomotivy ex 86.05: obrněné vagony ex 86.06: opravářské vagony ex 86.07: vagony

Kapitola 87: || Vozidla, jiná než kolejová, a jejich části a součásti s výjimkou: ex 87.08: tanky a jiná obrněná vozidla ex 87.01: traktory ex 87.02: vojenská vozidla ex 87.03: odtahová vozidla ex 87.09: motocykly ex 87.14: návěsy

Kapitola 89: || Lodě, čluny a plovoucí konstrukce s výjimkou: ex 89.01A: válečné lodě

Kapitola 90: || Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje, jejich části a součásti s výjimkou: ex 90.05: dalekohledy ex 90.13: různé nástroje, lasery ex 90.14: navigační nástroje a přístroje ex 90.28: elektrické a elektronické měřicí přístroje ex 90.11: mikroskopy ex 90.17: lékařské nástroje ex 90.18: přístroje pro mechanoterapii ex 90.19: ortopedické přístroje ex 90.20: rentgenové přístroje

Kapitola 91: || Výroba hodinek a hodin

Kapitola 92: || Hudební nástroje, zvuková nahrávací zařízení či reproduktory, televizní zvuková a audiovizuální zařízení či reproduktory, části, součásti a příslušenství těchto výrobků

Kapitola 94: || Nábytek a jeho části, lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky s výjimkou: ex 94.01A: sedadla pro použití v letadlech

Kapitola 95: || Opracované řezbářské a tvarovací materiály a výrobky z nich

Kapitola 96: || Košťata a smetáky, kartáče, labutěnky a síta

Kapitola 98: || Různé zpracovatelské výrobky

PŘÍLOHA IV POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK, ŽÁDOSTÍ O ÚČAST A PLÁNŮ A PROJEKTŮ VE VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍCH NA URČITÝ VÝKON

Zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast a plánů a projektů ve veřejných soutěžích na určitý výkon musí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat přinejmenším, aby:

(a) bylo možné přesně určit datum a čas doručení nabídek, žádostí o účast a plánů a projektů;

(b) bylo možné přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

(c) bylo možné v případě porušení tohoto zákazu přístupu přiměřeně zajistit, že porušení bude spolehlivě zjistitelné;

(d) datum otevření doručených údajů mohly stanovit nebo změnit pouze oprávněné osoby;

(e) v jednotlivých fázích zadávacího řízení nebo soutěže na určitý výkon byl přístup ke všem předloženým údajům, resp. jejich části, možný pouze tehdy, jednají-li oprávněné osoby současně;

(f) současné jednání oprávněných osob umožňovalo přístup k předaným údajům až od stanoveného data;

(g) údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávaly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat; a

(h) ověřování nabídek splňovalo požadavky stanovené v této příloze.

PŘÍLOHA V SEZNAM MEZINÁRODNÍCH DOHOD UVEDENÝCH V ČLÁNKU 23

Dohody s těmito zeměmi nebo skupinami zemí:

– Albánie (Úř. věst. L 107, 28.4.2009)

– bývalá Jugoslávská republika Makedonie (Úř. věst. L 87, 20.3.2004)

– CARIFOUM (Úř. věst. L 289, 30.10.2008)

– Chile (Úř. věst. L 352, 30.12.2002)

– Chorvatsko (Úř. věst. L 26, 28.1.2005)

– Mexiko (Úř. věst. L 276, 28.10.2000, L 157, 30.6.2000)

– Černá Hora (Úř. věst. L 345, 28.12.2007)

– Jižní Korea (Úř. věst. L 127, 14.5.2011)

– Švýcarsko (Úř. věst. L 300, 31.12.1972)

PŘÍLOHA VI INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍCH

ČÁST A INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZVEŘEJNĚNÍ OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍHO (podle čl. 46 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

5. Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL).

6. Datum odeslání oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího.

ČÁST B INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ (podle článku 46)

I. INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY VE VŠECH PŘÍPADECH

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup ke specifikacím a jakýmkoli dalším podkladům.

3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

4. Případně údaj o tom, že hlavní veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

6. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u zakázek na dodávky a služby; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout za každou část.

7. Stručný popis zadávacího řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

8. Neslouží-li oznámení jako výzva k účasti v soutěži, předpokládané datum (data) zveřejnění oznámení o zakázce nebo zakázkách uvedených v tomto oznámení předběžných informací.

9. Datum odeslání oznámení.

10. Další důležité informace.

11. Údaj, zda se na zakázku vztahuje Dohoda o veřejných zakázkách.

II. DALŠÍ INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PŘÍPADĚ OZNÁMENÍ SLOUŽÍCÍCH JAKO VÝZVA K ÚČASTI V SOUTĚŽI (ČL. 46 ODST. 2)

1. Informace, že zainteresované hospodářské subjekty mají sdělit zadavateli svůj zájem o zakázku nebo zakázky.

2. Druh zadávacího řízení (omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním, dynamický nákupní systém, soutěžní dialog nebo inovační partnerství).

3. Případně informace, zda:

(a) se použije rámcová dohoda,

(b) se použije dynamický nákupní systém.

4. Časový rámec pro doručení nebo poskytnutí zboží, stavebních prací nebo služeb a doba trvání zakázky, pokud jsou tyto informace již známy.

5. Podmínky účasti, jsou-li tyto informace již známy, včetně:

(a) případné informace, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

(b) případné informace, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi,

(c) stručný popis kritérií pro výběr.

6. Stručný popis kritérií, která mají být použita pro zadání zakázky, pokud jsou již známa: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“.

7. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV, jsou-li tyto údaje již známy; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

8. Lhůty pro doručení vyjádření zájmu.

9. Adresa, na kterou má být vyjádření zájmu zasláno.

10. Povolený jazyk nebo jazyky, v nichž se předkládá vyjádření zájmu nebo nabídky.

11. Případně informace, zda se:

(a) požaduje/akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

(b) použijí elektronické objednávky,

(c) použije elektronická fakturace,

(d) přijímají elektronické platby.

12. Informace, zda se zakázka vztahuje k projektu a/nebo programu financovanému z fondů Evropské unie.

13. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkum, a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

ČÁST C INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT uvedeny V OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE (podle článku 47)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup ke specifikacím a jakýmkoli dalším podkladům.

3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnosti.

4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

6. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u zakázek na dodávky a služby; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout za každou část.

7. Popis výběrového řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část. Případně popis opčních práv.

8. Předpokládaná celková hodnota zakázky (zakázek); pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

9. Přípustnost či zákaz variant.

10. Časový rámec doručení nebo poskytnutí dodávek, stavebních prací nebo služeb, a je‑li to možné, doba trvání zakázky.

(a) V případě rámcové dohody údaj o plánovaném trvání rámcové dohody, případně stanovení důvodů pro trvání překračující čtyři roky; je-li to možné, údaj o hodnotě a frekvenci zakázek, které mají být zadány, počtu a případně navrhovaném maximálním počtu hospodářských subjektů, které se mají zúčastnit.

(b) V případě dynamického nákupního systému údaj o plánovaném trvání systému; je-li to možné, údaj o hodnotě a frekvenci zakázek, které mají být zadány.

11. Podmínky účasti včetně:

(a) případné informace, zda se jedná o veřejnou zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

(b) případné informace, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi; odkaz na příslušné právní a správní předpisy;

(c) seznamu a stručného popisu kritérií týkajících se osobní situace hospodářských subjektů, která může vést k jejich vyloučení, a kritérií pro výběr; minimální úrovně standardů, které mohou být požadovány; údaje o požadovaných informacích (vlastní prohlášení, dokumenty).

12. Druh zadávacího řízení, případně důvody pro použití zrychleného řízení (při otevřených, omezených a výběrových řízeních s vyjednáváním);

13. Případně informace, zda:

(a) se použije rámcová dohoda,

(b) se použije dynamický nákupní systém,

(c) se použije elektronická dražba (v případě otevřeného či omezeného řízení nebo výběrového řízení s vyjednáváním).

14. Pokud má být zakázka rozdělena na části, údaj o možnosti podání nabídky na jednu, několik nebo na všechny tyto části; údaj o možných omezeních počtu částí, které mohou být zadány jednomu uchazeči. Pokud zakázka není rozdělena na části, udání důvodu této skutečnosti.

15. Je-li v případě omezeného řízení, výběrového řízení s vyjednáváním, soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství využita možnost snížit počet zájemců vyzvaných k podání nabídky, k vyjednávání nebo k dialogu: nejnižší a případně navrhovaný nejvyšší počet zájemců a objektivní kritéria, která budou použita k výběru těchto zájemců.

16. U výběrového řízení s vyjednáváním, soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství případně údaj o použití řízení rozděleného do fází s cílem postupně snižovat počet nabídek k jednání nebo řešení k diskuzi.

17. Případné zvláštní podmínky, kterým podléhá plnění zakázky.

18. Kritéria, která mají být použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Údaj o kritériích, která představují hospodářsky nejvýhodnější nabídku, jakož i o jejich poměrné váze, pokud nejsou uvedena ve specifikacích nebo v případě soutěžního dialogu v dokumentaci soutěžního dialogu.

19. Lhůta pro doručení nabídek (otevřená řízení) nebo žádostí o účast (omezená řízení, výběrová řízení s vyjednáváním, dynamické nákupní systémy, soutěžní dialogy, inovační partnerství).

20. Adresa, na kterou mají být zasílány nabídky nebo žádosti o účast.

21. V případě otevřených řízení:

(a) doba, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou,

(b) datum, čas a místo otevírání nabídek,

(c) osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

22. Jazyk nebo jazyky, ve kterých musejí být nabídky nebo žádosti o účast vypracovány.

23. Případně informace, zda se:

(a) akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

(b) použijí elektronické objednávky,

(c) akceptuje elektronická fakturace,

(d) použijí elektronické platby.

24. Informace, zda se zakázka vztahuje k projektu a/nebo programu financovanému z fondů Evropské unie.

25. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkum, případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

26. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie relevantní pro zakázku zveřejněnou v tomto oznámení.

27. V případě opakovaného zadávacího řízení předpokládané načasování dalších oznámení, která mají být zveřejněna.

28. Datum odeslání oznámení.

29. Údaj, zda se na zakázku vztahuje Dohoda o veřejných zakázkách.

30. Další důležité informace.

ČÁST D INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZADÁNÍ ZAKÁZKY (podle článku 48)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnosti.

3. Případně údaj o tom, zda je veřejný zadavatel ústředním nákupním subjektem nebo zda se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

5. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u zakázek na dodávky a služby.

6. Popis výběrového řízení: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část. Případně popis opčních práv.

7. Druh zadávacího řízení; v případě vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění (článek 30) odůvodnění.

8. Případně informace, zda:

(a) byla použita rámcová dohoda,

(b) byl použit dynamický nákupní systém.

9. Kritéria uvedená v článku 66, která byla použita pro zadání zakázky nebo zakázek. Případně informace, zda byla použita elektronická dražba (v případě otevřeného či omezeného řízení nebo výběrového řízení s vyjednáváním).

10. Datum rozhodnutí o zadání zakázky.

11. Počet nabídek obdržených pro každou zakázku, včetně:

(a) počtu nabídek obdržených od hospodářských subjektů, které jsou malými a středními podniky,

(b) počtu nabídek obdržených ze zahraničí,

(c) počtu nabídek obdržených elektronicky.

12. Pro každou zadanou zakázku adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného uchazeče (uchazečů) včetně:

(a) informace, zda je úspěšný uchazeč malým a středním podnikem,

(b) informace, zda byla zakázka zadána konsorciu.

13. Hodnota úspěšné nabídky (nabídek) nebo nejvyšší a nejnižší nabídka, které byly při zadávání zakázky (zakázek) brány v úvahu.

14. Je-li to relevantní, pro každou zadanou zakázku hodnota a část zakázky, která bude pravděpodobně zadána třetím osobám.

15. Informace, zda se zakázka vztahuje k projektu a/nebo programu financovanému z fondů Evropské unie.

16. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkum, případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

17. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie relevantní pro zakázku zveřejněnou v tomto oznámení.

18. Datum odeslání oznámení.

19. Další důležité informace.

ČÁST E INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VEŘEJNÉ SOUTĚŽI NA URČITÝ VÝKON (podle čl. 79 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Elektronická nebo internetová adresa, na které bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup ke specifikacím a jakýmkoli dalším podkladům.

3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

6. Popis hlavních rysů projektu.

7. Počet a hodnota případných udílených cen.

8. Druh veřejné soutěže (otevřená nebo omezená).

9. V případě otevřené veřejné soutěže lhůta pro podání projektů.

10. V případě omezené veřejné soutěže:

(a) předpokládaný počet účastníků,

(b) případně jména již vybraných účastníků,

(c) kritéria pro výběr účastníků,

(d) lhůta pro doručení žádostí o účast.

11. Případně údaj, zda je účast vyhrazena pouze určité profesi.

12. Kritéria pro hodnocení projektů.

13. Jména již vybraných členů poroty.

14. Údaj, zda je rozhodnutí poroty pro veřejného zadavatele závazné.

15. Případné platby všem účastníkům.

16. Údaj, zda zakázky navazující na veřejnou soutěž na určitý výkon budou nebo nebudou zadány vítěznému účastníku nebo účastníkům.

17. Datum odeslání oznámení.

18. Další důležité informace.

ČÁST F INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VÝSLEDCÍCH VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON (podle čl. 79 odst. 2)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnosti.

3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

5. Popis hlavních rysů projektu.

6. Hodnota cen.

7. Druh veřejné soutěže (otevřená nebo omezená).

8. Kritéria použitá pro hodnocení projektů.

9. Datum rozhodnutí poroty.

10. Počet účastníků.

(a) Počet účastníků, kteří jsou malými a středními podniky.

(b) Počet účastníků ze zahraničí.

11. Jméno, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa vítěze (vítězů) veřejné soutěže a údaj o tom, zda je vítěz malým a středním podnikem.

12. Informace, zda se veřejná soutěž na určitý výkon vztahuje k projektu nebo programu financovanému z fondů Unie.

13. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie relevantní pro projekt, kterého se týká toto oznámení.

14. Datum odeslání oznámení.

15. Další důležité informace.

ČÁST G INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNÁCH ZAKÁZKY V PRŮBĚHU JEJÍHO TRVÁNÍ (podle čl. 72 odst. 6)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

3. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě zakázek na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u zakázek na dodávky a služby.

4. Popis zakázky před změnou a po ní: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

5. Případné zvýšení ceny způsobené změnou.

6. Popis okolností, jež vedly k nutné změně.

7. Datum rozhodnutí o zadání zakázky.

8. V případě potřeby jméno, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa nového hospodářského subjektu nebo subjektů.

9. Informace, zda se zakázka vztahuje k projektu a/nebo programu financovanému z fondů Evropské unie.

10. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkumu, případně mediační řízení. Přesné informace ohledně konečného termínu pro přezkumná řízení, nebo, je-li to třeba, název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa služby, kde mohou být tyto informace získány.

11. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie relevantní pro zakázku, které se týká toto oznámení.

12. Datum odeslání oznámení.

13. Další důležité informace.

ČÁST H INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (podle čl. 75 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Případně elektronická nebo internetová adresa, na které budou k dispozici specifikace a další podklady.

3. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnosti.

4. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

6. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění v případě dodávek a služeb.

7. Popis služeb a případně doplňkových stavebních prací a dodávek, které mají být předmětem zadávacího řízení.

8. Předpokládaná celková hodnota zakázky (zakázek); pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

9. Podmínky účasti včetně:

(a) případné informace, zda se jedná o zakázku vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plnění vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

(b) případné informace, zda podle právních a správních předpisů je poskytování služby vyhrazeno určité profesi.

10. Lhůta (lhůty) pro kontaktování zadavatele s vyjádřením zájmu o účast.

11. Stručný popis hlavních rysů plánovaného zadávacího řízení.

12. Další důležité informace.

ČÁST I INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZADÁNÍ ZAKÁZKY NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (podle čl. 75 odst. 2)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Druh veřejného zadavatele a hlavní vykonávaná činnosti.

3. Případně údaj o tom, že veřejný zadavatel je ústředním nákupním subjektem nebo že se jedná o nějakou jinou formu společného nákupu.

4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout pro každou část.

5. Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění v případě dodávek a služeb.

6. Stručný popis služeb a případně doplňkových stavebních prací a dodávek, které jsou předmětem zakázky.

7. Počet doručených nabídek.

8. Zaplacená cena nebo rozpětí zaplacených cen (maximum/minimum).

9. Pro každou zadanou zakázku jméno, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného hospodářského subjektu nebo subjektů.

10. Další důležité informace.

PŘÍLOHA VII INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY VE SPECIFIKACÍCH ELEKTRONICKÝCH DRAŽEB (čl. 33 odst. 4)

Specifikace, které mají být použity v případech, kdy se zadavatelé rozhodli použít elektronickou dražbu, obsahují alespoň následující údaje:

(a) prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;

(b) případná omezení hodnot, které mohou být navrženy, vyplývající ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

(c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně, kdy jim budou poskytnuty;

(d) důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;

(e) podmínky, za kterých budou moci uchazeči při dražbě podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

(f) důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací pro připojení.

PŘÍLOHA VIII DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

Pro účely této směrnice se:

1.           „technickými specifikacemi“ rozumí:

(a) v případě veřejných zakázek na stavební práce veškeré technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, aby byl splněn účel užívání zamýšlený veřejným zadavatelem; tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění kvality, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití a výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu stavby; tyto vlastnosti dále zahrnují pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí;

(b) v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby specifikace v dokumentu, které definují požadované vlastnosti výrobku nebo služby, například úroveň kvality, úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu výrobku, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu dodávky nebo služby a postupů posuzování shody;

2.           „normou“ rozumí technická specifikace schválená uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:

(a) mezinárodní norma: norma schválená mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

(b) evropská norma: norma schválená evropskou normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

(c) vnitrostátní norma: norma schválená vnitrostátní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti.

3.           „evropským technickým schválením“ rozumí příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce prostřednictvím vlastních parametrů výrobku a vymezených podmínek pro použití a využití. Evropské technické schválení vydává schvalovací subjekt určený pro tento účel členským státem;

4.           obecnými technickými specifikacemi“ rozumí technické specifikace vypracované postupem uznávaným členskými státy nebo v souladu s články 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXX] o evropské normalizaci [a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES] a zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie;

5.           „technickými referencemi“ rozumí výstup vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.

PŘÍLOHA IX HLAVNÍ POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

1. Zveřejňování oznámení

Oznámení uvedená v článcích 46, 47, 48, 75 a 79 musí být veřejnými zadavateli zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie a zveřejněna v souladu s těmito pravidly:

Oznámení uvedená v článcích 46, 47, 48, 75 a 79 zveřejňuje Úřad pro publikace Evropské unie nebo v případě oznámení předběžných informací na profilu kupujícího v souladu s čl. 46 odst. 1 veřejný zadavatel.

Veřejní zadavatelé mohou tyto informace navíc zveřejnit na internetu na „profilu kupujícího“, jak je uvedeno v bodu 2 písm. b).

Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli potvrzení uvedené v čl. 49 odst. 5 druhém pododstavci.

2. Zveřejnění doplňujících nebo dodatečných informací

(a) Veřejní zadavatelé zveřejní specifikace a doplňující dokumenty v plném znění na internetu.

(b) Profil kupujícího může obsahovat oznámení předběžných informací podle čl. 46 odst. 1, informace o aktuálních výzvách k podání nabídek, plánovaných nákupech, uzavřených smlouvách, zrušených řízeních, jakož i jakékoli užitečné obecné informace, např. kontaktní místo, telefonní a faxové číslo, poštovní adresu a elektronickou adresu.

3. Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky

Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky stanovené Komisí jsou zpřístupněny na internetové adrese „http://simap.europa.eu“.

PŘÍLOHA X Obsah výzVY k podání nabídek, k ÚČASTI V dialogu nebo k potvrzení zájmu podle článku 52

1. Výzva k podání nabídek nebo k účasti v dialogu podle článku 52 musí obsahovat alespoň:

(a) odkaz na zveřejněnou výzvu k účasti v soutěži;

(b) lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být nabídky zaslány, a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

(c) v případě soutěžního dialogu adresu a datum stanovené pro zahájení konzultací a používaný jazyk nebo jazyky;

(d) informace o případných souvisejících dokumentech, které mají být přiloženy buď na doložení ověřitelných prohlášení uchazeče v souladu s články 59 a 60 a případně s článkem 61 nebo pro doplnění informací uvedených v těchto článcích a za podmínek stanovených v článcích 59, 60 a 61;

(e) poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo v případě potřeby pořadí těchto kritérií sestupně podle důležitosti, není-li tato informace uvedena v oznámení o zakázce, výzvě k potvrzení zájmu, specifikacích nebo dokumentaci soutěžního dialogu.

V případě zakázek zadávaných v rámci soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství se informace uvedené v písmenu b) neuvádějí ve výzvě k účasti v dialogu nebo k vyjednávání, nýbrž ve výzvě k podání nabídky.

2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím oznámení předběžných informací, vyzvou veřejní zadavatelé před zahájením výběru uchazečů nebo účastníků vyjednávání všechny zájemce, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dotčené zakázce.

Tato výzva musí obsahovat alespoň následující údaje:

(a) povahu a rozsah, včetně všech opčních práv na dodatečné zakázky, a případně odhad doby, v níž je možno tato opční práva na obnovení zakázek uplatnit; povahu a rozsah a případně předpokládaná data zveřejnění budoucích oznámení o zadávacím řízení na stavební práce, dodávky nebo služby;

(b) druh řízení: omezené řízení nebo výběrové řízení s vyjednáváním;

(c) pokud je to relevantní, datum začátku nebo ukončení dodávání dodávek nebo provádění prací nebo služeb;

(d) adresu a lhůtu pro podání žádostí o zadávací dokumentaci a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

(e) adresu subjektu, který zadává zakázku a poskytuje nezbytné informace pro získání specifikací a ostatních dokumentů;

(f) ekonomické a technické podmínky, finanční záruky a informace požadované od hospodářských subjektů;

(g) částku a způsob platby za získání zadávací dokumentace;

(h) formu zakázky, která je předmětem výzvy k podávání nabídek: koupě, leasing, nájem nebo koupě na splátky, či jejich kombinace; a

(i) kritéria pro zadání zakázky a jejich váhy nebo v případě potřeby jejich pořadí podle důležitosti, pokud tyto informace nejsou uvedeny v oznámení předběžných informací, ve specifikacích nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.

PŘÍLOHA XI SEZNAM MEZINÁRODNÍCH SOCIÁLNÍCH ÚMLUV A ÚMLUV V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ UVEDENÝCH V ČL. 54 ODST. 2, ČL. 55 ODST. 3 PÍSM. a) A ČL. 69 ODST. 4

– Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se;

– Úmluva č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat;

– Úmluva č. 29 o nucené nebo povinné práci;

– Úmluva č. 105 o odstranění nucené práce;

– Úmluva č. 138 o minimálním věku;

– Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);

– Úmluva č. 100 o rovnosti v odměňování;

– Úmluva č. 182 o nejhorších formách dětské práce;

– Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a její Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;

– Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);

– Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;

– Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva), Rotterdam, 10. září 1998 a její tři regionální protokoly.

PŘÍLOHA XII REJSTŘÍKY[46]

Příslušné profesní a obchodní rejstříky a odpovídající prohlášení a osvědčení pro každý členský stát jsou tyto:

– v Belgii „Registre du Commerce“/„Handelsregister“ a v případě zakázek na služby „Ordres professionels/Beroepsorden“;

– v Bulharsku „Търговски регистър“;

– v České republice „obchodní rejstřík“;

– v Dánsku „Erhvervs-og Selskabsstyrelsen“;

– v Německu „Handelsregister“, „Handwerksrolle“ a v případě zakázek na služby „Vereinsregister“, „Partnerschaftsregister“ a „Mitgliedsverzeichnisse der Berufskammern der Länder“,

– v Estonsku „Registrite ja Infosüsteemide Keskus“;

– v Irsku může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení od „Registrar of Companies“ nebo „Registrar of Friendly Societies“, nebo pokud takové osvědčení nemá, k předložení osvědčení, jež uvádí, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod určitým obchodním jménem;

– v Řecku „Μητρώο Εργοληπτικών Επιχειρήσεων — MEΕΠ“ Ministerstva životního prostředí, územního plánování a veřejných staveb (Υ.ΠΕ.ΧΩ.Δ.Ε) ve vztahu k zakázkám na stavební práce; „Βιοτεχνικό ή Εμπορικό ή Βιομηχανικό Επιμελητήριο“ a „Μητρώο Κατασκευαστών Αμυντικού Υλικού“ v případě zakázek na dodávky; v případě zakázek na služby může být poskytovatel služeb vyzván k předložení notářsky ověřeného místopřísežného prohlášení o výkonu dané profese; v případech stanovených platnými vnitrostátními právními předpisy pro poskytování služeb v oblasti výzkumu, jak uvádí příloha I, profesní rejstřík „Μητρώο Μελετητών“ a „Μητρώο Γραφείων Μελετών“;

– ve Španělsku „Registro Oficial de Licitadores y Empresas Clasificadas del Estado“ ve vztahu k zakázkám na stavební práce a služby a v případě zakázek na dodávky „Registro Mercantil“ nebo v případě fyzických osob nezapsaných v rejstříku, osvědčení uvádějící, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi;

– ve Francii „Registre du commerce et des sociétés“ a „Répertoire des métiers“;

– v Itálii „Registro della Camera di commercio, industria, agricoltura e artigianato“; v případě zakázek na dodávky a služby také „Registro delle commissioni provinciali per l'artigianato“ nebo, kromě uvedených rejstříků, „Consiglio nazionale degli ordini professionali“ ve vztahu k zakázkám na služby;

– na Kypru může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení „Council for the Registration and Audit of Civil Engineering and Building Contractors (Συμβούλιο Εγγραφήςκαι Ελέγχου Εργοληπτών Οικοδομικών και Τεχνικών Έργων)“ v souladu s právními předpisy v oblasti registrace a auditu dodavatelů služeb ve stavebnictví vzhledem k zakázkám na stavební práce; v případě zakázek na dodávky a služby může být dodavatel nebo poskytovatel služeb vyzván k předložení osvědčení o zápisu v rejstříku „Registrar of Companies and Official Receiver“ (Έφορος Εταιρειών και ΕπίσημοςΠαραλήπτης) nebo v ostatních případech k předložení osvědčení uvádějícího, že daná osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi v zemi, ve které je usazena, na určitém místě a pod daným obchodním jménem;

– v Lotyšsku „Uzņēmumu reģistrs“;

– v Litvě „Juridinių asmenų registras“;

– v Lucembursku „Registre aux firmes“ a „Rôle de la Chambre des métiers“;

– v Maďarsku „Cégnyilvántartás“, „egyéni vállalkozók jegyzői nyilvántartása“ a v případě zakázek na služby „szakmai kamarák nyilvántartása“ nebo v případě určitých činností osvědčení, že dotčená osoba je oprávněna vykonávat danou obchodní činnost nebo profesi,

– na Maltě obdrží hospodářský subjekt své „numru ta' registrazzjoni tat-Taxxa tal-Valur Miżjud (VAT) u n-numru tal-licenzja ta’ kummerc“, a pokud se jedná o partnerství nebo společnost, příslušné registrační číslo vydané finančním úřadem Malta Financial Services Authority;

– v Nizozemsku „Handelsregister“;

– v Rakousku „Firmenbuch“, „Gewerberegister“, „Mitgliederverzeichnisse der Landeskammern“;

– v Polsku „Krajowy Rejestr Sądowy“;

– v Portugalsku „Instituto da Construção e do Imobiliário“ (INCI) ve vztahu k zakázkám na stavební práce; „Registro Nacional das Pessoas Colectivas“ v případě zakázek na dodávky a služby;

– v Rumunsku „Registrul Comerţului“;

– ve Slovinsku „Sodni register“ a „obrtni register“;

– na Slovensku „Obchodný register“;

– ve Finsku „Kaupparekisteri“/„Handelsregistret“;

– ve Švédsku „aktiebolags-, handels- eller föreningsregistren“;

– ve Spojeném království může být hospodářský subjekt vyzván k předložení osvědčení od „Registrar of companies“ uvádějícího, že založil společnost nebo je zapsán v rejstříku, nebo pokud takové osvědčení nemá, k předložení osvědčení uvádějícího, že dotčená osoba místopřísežně prohlásila, že vykonává danou profesi na určitém místě a pod určitým obchodním jménem.

PŘÍLOHA XIII OBSAH EVROPSKÉHO PASU PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Evropský pas pro veřejné zakázky obsahuje tyto údaje:

(a) identifikaci hospodářského subjektu;

(b) osvědčení, že hospodářský subjekt nebyl odsouzen pravomocným rozsudkem z některého z důvodů uvedených v čl. 55 odst. 1;

(c) osvědčení, že hospodářský subjekt není předmětem insolvenčního nebo likvidačního řízení podle čl. 55 odst. 3 písm. b);

(d) případně osvědčení o zápisu v profesním nebo obchodním rejstříku dle předpisů členského státu usazení podle čl. 56 odst. 2;

(e) případně osvědčení, že hospodářský subjekt je držitelem určitého povolení nebo je členem určité organizace ve smyslu čl. 56 odst. 2;

(f) údaj o době platnosti pasu, která není kratší než 6 měsíců.

Příloha XIV Způsoby DOLOŽENÍ kritérií PRO VÝBĚR

Část 1: Ekonomická a finanční situace

Ekonomickou a finanční situaci hospodářského subjektu je možné doložit zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů:

(a) příslušnými výpisy z bank nebo případně dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

(b) předložením rozvah nebo výpisů z rozvah, je-li zveřejnění rozvahy vyžadováno podle práva země, v níž je hospodářský subjekt usazen;

(c) výkazem celkového obratu podniku a případně obratu v oblasti, které se zakázka týká, za nejvýše tři poslední účetní období, která jsou k dispozici, v závislosti na dni, kdy byl podnik založen nebo kdy hospodářský subjekt zahájil podnikání, pokud je informace o těchto obratech dostupná.

Část 2: Technická způsobilost

Doklady technické způsobilosti hospodářského subjektu uvedené v článku 56:

a)           následující seznamy

i)       seznam stavebních prací provedených maximálně za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací; veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných provedených pracích za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže;

ii)       seznam hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých maximálně za poslední tři roky s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných uskutečněných dodávkách nebo poskytnutých službách za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže;

b)           přehled zúčastněných techniků nebo technických útvarů, které patří přímo podniku hospodářského subjektu, či nikoli, a zvláště těch, které jsou odpovědné za kontrolu kvality, a v případě veřejných zakázek na stavební práce těch, které může zhotovitel povolat k provedení stavby;

c)           popis technického zařízení a opatření použitých hospodářským subjektem k zajištění kvality a popis zařízení podniku pro studium a výzkum;

d)           jsou-li výrobky nebo služby, které mají být dodány, složité nebo jsou-li výjimečně požadovány pro zvláštní účel, kontrola výrobních kapacit dodavatele nebo technické způsobilosti poskytovatele služeb a případně kontrola prostředků pro studium a výzkum, které má k dispozici, a opatření, která bude uplatňovat pro kontrolu kvality, provedená veřejnými zadavateli nebo jejich jménem příslušným úředním orgánem země, v níž je dodavatel nebo poskytovatel služeb usazen, se souhlasem tohoto orgánu;

e)           osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci poskytovatele služeb nebo zhotovitele nebo vedoucích pracovníků příslušného podniku;

f)            přehled o opatřeních v oblasti environmentálního řízení, která hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění zakázky;

g)           výkaz průměrného ročního počtu zaměstnanců poskytovatele služeb nebo zhotovitele a počtu řídících pracovníků za poslední tři roky;

h)           přehled nástrojů, provozních a technických zařízení, jež má poskytovatel služeb nebo zhotovitel k dispozici pro plnění zakázky;

i)            údaj o části zakázky, kterou má hospodářský subjekt případně v úmyslu zadat subdodavatelům;

j)            pokud jde o výrobky, které mají být dodány:

i)       vzorky, popisy nebo fotografie, jejichž pravost musí být ověřena, pokud o to veřejný zadavatel požádá;

ii)       osvědčení vydaná úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na specifikace nebo normy.

PŘÍLOHA XV SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU UVEDENÝCH V ČL. 67 ODST. 3

Směrnice 2009/33/ES[47]

PŘÍLOHA XVI SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 74

Kód CPV || Popis

79611000-0 a od 85000000-9 do 85323000-9 (kromě 85321000-5 a 85322000-2) || Zdravotní a sociální péče

75121000-0, 75122000-7, 75124000-1; od 79995000-5 do 79995200-7; od 80100000-5 do 80660000-8 (kromě 80533000-9, 80533100-0, 80533200-1); od 92000000-1 do 92700000-8 (kromě 92230000-2, 92231000-9, 92232000-6) || Administrativa výchovných zařízení, služeb zdravotní péče a kulturních služeb

75300000-9 || Povinné sociální zabezpečení

75310000-2, 75311000-9, 75312000-6, 75313000-3, 75313100-4, 75314000-0, 75320000-5, 75330000-8, 75340000-1 || Poskytování dávek

98000000-3 || Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům

98120000-0 || Služby poskytované odbory

98131000-0 || Služby náboženských organizací

PŘÍLOHA XVII SROVNÁVACÍ TABULKA[48]

Tato směrnice || Směrnice 2004/18/ES ||

Článek 1 || || nové

Čl. 2 bod 1 || Čl. 1 odst. 9 první pododstavec || =

Čl. 2 bod 2 || Čl. 7 písm. a) || upraveno

Čl. 2 bod 3 || || nové

Čl. 2 bod 4 || || nové

Čl. 2 bod 5 || || nové

Čl. 2 bod 6 písm. a) první část || Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. a) || =

Čl. 2 bod 6 písm. a) druhá část || || nové

Čl. 2 bod 6 písm. b) || Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. b) || =

Čl. 2 bod 6 písm. c) || Čl. 1 odst. 9 druhý pododstavec písm. c) || =

Čl. 2 bod 7 || Čl. 1 odst. 2 písm. a) || =

Čl. 2 bod 8 || Čl. 1 odst. 2 písm. b) první věta || pozměněno

Čl. 2 bod 9 || Čl. 1 odst. 2 písm. b) druhá věta || =

Čl. 2 bod 10 || Čl. 1 odst. 2 písm. c) || upraveno

Čl. 2 bod 11 || Čl. 1 odst. 2 písm. d) || pozměněno

Čl. 2 bod 12 || Čl. 1 odst. 8 druhý pododstavec || upraveno

Čl. 2 bod 13 || Čl. 1 odst. 8 třetí pododstavec || upraveno

Čl. 2 bod 14 || Čl. 1 odst. 8 třetí pododstavec || pozměněno

Čl. 2 bod 15 || Čl. 23 odst. 1 || pozměněno

Čl. 2 bod 16 || Čl. 1 odst. 10 || pozměněno

Čl. 2 bod 17 || || nové

Čl. 2 bod 18 || Čl. 1 odst. 10 || pozměněno

Čl. 2 bod 19 || || nové

Čl. 2 bod 20 || Čl. 1 odst. 12 || =

Čl. 2 bod 21 || Čl. 1 odst. 13 || =

Čl. 2 bod 22 || || nové

Čl. 2 bod 23 || Čl. 1 odst. 11 písm. e) || =

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec || || nové

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec || Čl. 1 odst. 2 písm. d) || pozměněno

Čl. 3 odst. 2 || || nové

Článek 4 || Články 7 a 67 || pozměněno

Čl. 5 odst. 1 || Čl. 9 odst. 1 || upraveno

Čl. 5 odst. 2 || Čl. 9 odst. 3; čl. 9 odst. 7 druhý pododstavec || pozměněno

Čl. 5 odst. 3 || Čl. 9 odst. 2 || pozměněno

Čl. 5 odst. 4 || Čl. 9 odst. 9 || =

Čl. 5 odst. 5 || || nové

Čl. 5 odst. 6 || Čl. 9 odst. 4 || pozměněno

Čl. 5 odst. 7 || Čl. 9 odst. 5 písm. a) první a druhý pododstavec || =

Čl. 5 odst. 8 || Čl. 9 odst. 5 písm. b) první a druhý pododstavec || =

Čl. 5 odst. 9 || Čl. 9 odst. 5 písm. a) třetí pododstavec Čl. 9 odst. 5 písm. b) třetí pododstavec || upraveno

Čl. 5 odst. 10 || Čl. 9 odst. 7 || =

Čl. 5 odst. 11 || Čl. 9 odst. 6 || =

Čl. 5 odst. 12 || Čl. 9 odst. 8 písm. a) || =

Čl. 5 odst. 13 || Čl. 9 odst. 8 písm. b) || =

Článek 6 || Článek 78; čl. 79 odst. 2 písm. a) || upraveno

Článek 7 || Článek 12 || pozměněno

Čl. 8 první pododstavec || Článek 13 || pozměněno

Čl. 8 druhý pododstavec || Čl. 1 odst. 15 || pozměněno

Čl. 9 písm. a) || Čl. 15 písm. a) || upraveno

Čl. 9 písm. b) || Čl. 15 písm. b) || =

Čl. 9 písm. c) || Čl. 15 písm. c) || =

Čl. 9 písm. d) || || nové

Čl. 10 písm. a) || Čl. 16 písm. a) || =

Čl. 10 písm. b) || Čl. 16 písm. b) || upraveno

Čl. 10 písm. c) || Čl. 16 písm. c) || =

Čl. 10 písm. d) || Čl. 16 písm. d) || pozměněno

Čl. 10 písm. e) || Čl. 16 písm. e) || =

Čl. 10 písm. f) || || nové

Článek 11 || || nové

Článek 12 || Článek 8 || upraveno

Čl. 13 odst. 1 || Čl. 16 písm. f) || upraveno

Čl. 13, par 2. || Čl. 79 odst. 2 písm. f) || upraveno

Článek 14 || Článek 10 || pozměněno

Článek 15 || Článek 2 || pozměněno

Čl. 16 odst. 1 || Čl. 4 odst. 1 || upraveno

Čl. 16 odst. 2 || Čl. 4 odst. 2 || pozměněno

Článek 17 || Článek 19 || pozměněno

Čl. 18 odst. 1 || Článek 6 || upraveno

Čl. 18 odst. 2 || || nové

Čl. 19 odst. 1 || Čl. 42 odst. 1; čl. 71 odst. 1 || pozměněno

Čl. 19 odst. 2 || Čl. 42 odst. 2 a 3; čl. 71 odst. 1 || upraveno

Čl. 19 odst. 3 první pododstavec || Čl. 42 odst. 4; čl. 71 odst. 1 || pozměněno

Čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec || Čl. 79 odst. 2 písm. g) || =

Čl. 19 odst. 3 třetí pododstavec || || nové

Čl. 19 odst. 4 || || nové

Čl. 19 odst. 5 || Čl. 42 odst. 5; čl. 71 odst. 3 || pozměněno

Čl. 19 odst. 6 || Čl. 42 odst. 6 || upraveno

Čl. 19 odst. 7 || || nové

Čl. 20 odst. 1 || Čl. 1 odst. 14 || upraveno

Čl. 20 odst. 2 || Čl. 79 odst. 2 písm. e) a f) || upraveno

Článek 21 || || nové

Článek 22 || || nové

Čl. 23 odst. 1 || Článek 5 || pozměněno

Čl. 23 odst. 2 || || nové

Článek 24 || Článek 28; čl. 30 odst. 1 || pozměněno

Čl. 25 odst. 1 || Čl. 38 odst. 2; čl. 1 odst. 11 písm. a) || pozměněno

Čl. 25 odst. 2 || Čl. 38 odst. 4 || pozměněno

Čl. 25 odst. 3 || [viz čl. 38 odst. 8] || nové

Čl. 25 odst. 4 || || nové

Čl. 26 odst. 1 || Čl. 38 odst. 3; čl. 1 odst. 11 písm. b) || pozměněno

Čl. 26 odst. 2 || Čl. 38 odst. 3 || pozměněno

Čl. 26 odst. 3 || Čl. 38 odst. 4 || pozměněno

Čl. 26 odst. 4 || || nové

Čl. 26 odst. 5 || || nové

Čl. 26 odst. 6 || Čl. 38 odst. 8 || pozměněno

Čl. 27 odst. 1 || || nové

Čl. 27 odst. 2 || Čl. 1 odst. 11 písm. d) || pozměněno

Čl. 27 odst. 3 || Čl. 30 odst. 2 || pozměněno

Čl. 27 odst. 4 || Čl. 30 odst. 3 || pozměněno

Čl. 27 odst. 5 || Čl. 30 odst. 4 || upraveno

Čl. 27 odst. 6 || Čl. 30 odst. 2 || pozměněno

Čl. 28 odst. 1 || Čl. 38 odst. 3; čl. 1 odst. 11 písm. c) || pozměněno

Čl. 28 odst. 2 || Čl. 29 odst. 2; čl. 29 odst. 7 || upraveno

Čl. 28 odst. 3 || Čl. 29 odst. 3; čl. 1 odst. 11 písm. c) || pozměněno

Čl. 28 odst. 4 || Čl. 29 odst. 4 || upraveno

Čl. 28 odst. 5 || Čl. 29 odst. 5 || upraveno

Čl. 28 odst. 6 || Čl. 29 odst. 6 || pozměněno

Čl. 28 odst. 7 || Čl. 29 odst. 7 || pozměněno

Čl. 28 odst. 8 || Čl. 29 odst. 8 || =

Článek 29 || || nové

Čl. 30 odst. 1 || Čl. 31 první věta || pozměněno

Čl. 30 odst. 2 první pododstavec písm. a) || Čl. 31 bod 1 písm. a) || pozměněno

Čl. 30 odst. 2 první pododstavec písm. b) || Čl. 31 bod 1 písm. b) || pozměněno

Čl. 30 odst. 2 první pododstavec písm. c) || Čl. 31 bod 1 písm. b) || pozměněno

Čl. 30 odst. 2 první pododstavec písm. d) || Čl. 31 bod 1 písm. c) || upraveno

Čl. 30 odst. 2 druhý až čtvrtý pododstavec || || nové

Čl. 30 odst. 3 písm. a) || Čl. 31 bod 2 písm. a) || =

Čl. 30 odst. 3 písm. b) || Čl. 31 bod 2 písm. b) || =

Čl. 30 odst. 3 písm. c) || Čl. 31 bod 2 písm. c) || pozměněno

Čl. 30 odst. 3 písm. d) || Čl. 31 bod 2 písm. d) || upraveno

Čl. 30 odst. 4 || Čl. 31 bod 3 || upraveno

Čl. 30 odst. 5 || Čl. 31 bod 4 písm. b) || upraveno

Čl. 31 odst. 1 || Čl. 32 odst. 1; čl. 1 odst. 5 || pozměněno

Čl. 31 odst. 2 || Čl. 32 odst. 2 || upraveno

Čl. 31 odst. 3 || Čl. 32 odst. 3 || =

Čl. 31 odst. 4 || Čl. 32 odst. 4 || upraveno

Čl. 31 odst. 5 || Čl. 32 odst. 4 || upraveno

Čl. 32 odst. 1 || Čl. 33 odst. 1; čl. 1 odst. 6 || pozměněno

Čl. 32 odst. 2 || Čl. 33 odst. 2 || pozměněno

Čl. 32 odst. 3 || Čl. 33 odst. 3 || upraveno

Čl. 32 odst. 4 || Čl. 33 odst. 4 || pozměněno

Čl. 32 odst. 5 || Čl. 33 odst. 6 || pozměněno

Čl. 32 odst. 6 || || nové

Čl. 32 odst. 7 || Čl. 33 odst. 7 třetí pododstavec || =

Čl. 33 odst. 1 || Čl. 54 odst. 1; čl. 1 odst. 7 || pozměněno

Čl. 33 odst. 2 || Čl. 54 odst. 2 || upraveno

Čl. 33 odst. 3 || Čl. 54 odst. 2 třetí pododstavec || upraveno

Čl. 33 odst. 4 || Čl. 54 odst. 3 || upraveno

Čl. 33 odst. 5 || Čl. 54 odst. 4 || upraveno

Čl. 33 odst. 6 || Čl. 54 odst. 5 || upraveno

Čl. 33 odst. 7 || Čl. 54 odst. 6 || =

Čl. 33 odst. 8 || Čl. 54 odst. 7 || upraveno

Čl. 33 odst. 9 || Čl. 54 odst. 8 první pododstavec || =

Článek 34 || || nové

Čl. 35 odst. 1 || Čl. 11 odst. 1 || pozměněno

Čl. 35 odst. 2 || || nové

Čl. 35 odst. 3 || Čl. 11 odst. 2 || pozměněno

Čl. 35 odst. 4 || || nové

Čl. 35 odst. 5 || Čl. 11 odst. 2 || pozměněno

Čl. 35 odst. 6 || || nové

Článek 36 || || nové

Článek 37 || || nové

Článek 38 || || nové

Čl. 39 odst. 1 || 8. bod odůvodnění || pozměněno

Čl. 39 odst. 2 || || nové

Čl. 40 odst. 1 || Čl. 23 odst. 1 || pozměněno

Čl. 40 odst. 2 || Čl. 23 odst. 2 || upraveno

Čl. 40 odst. 3 || Čl. 23 odst. 3 || upraveno

Čl. 40 odst. 4 || Čl. 23 odst. 8 || =

Čl. 40 odst. 5 || Čl. 23 odst. 4 || upraveno

Čl. 40 odst. 6 || Čl. 23 odst. 5 || pozměněno

Čl. 41 odst. 1 || Čl. 23 odst. 6 || pozměněno

Čl. 41 odst. 2 || Čl. 23 odst. 6 || upraveno

Čl. 41 odst. 3 || || nové

Čl. 42 odst. 1 || Čl. 23 odst. 4, 5, 6, 7 || pozměněno

Čl. 42 odst. 2 || Čl. 23 odst. 4, 5, 6 || pozměněno

Čl. 42 odst. 3 || Čl. 23 odst. 7 || upraveno

Čl. 42 odst. 4 || || nové

Čl. 43 odst. 1 || Čl. 24 odst. 1 a 2 || pozměněno

Čl. 43 odst. 2 || Čl. 24 odst. 3 || upraveno

Čl. 43 odst. 3 || Čl. 24 odst. 4 || upraveno

Článek 44 || || nové

Čl. 45 odst. 1 || Čl. 38 odst. 1 || upraveno

Čl. 45 odst. 2 || Čl. 38 odst. 7 || pozměněno

Čl. 46 odst. 1 || Čl. 35 odst. 1 || upraveno

Čl. 46 odst. 2 || || nové

Článek 47 || Čl. 35 odst. 2; čl. 36 odst. 1 || upraveno

Článek 48 || Čl. 35 odst. 4 || pozměněno

Čl. 49 odst. 1 || Čl. 36 odst. 1; čl. 79 odst. 1 písm. a) || pozměněno

Čl. 49 odst. 2 || Čl. 36 odst. 2, 3 a odst. 4 druhý pododstavec || pozměněno

Čl. 49 odst. 3 || Čl. 36 odst. 4 || upraveno

Čl. 49 odst. 4 || || nové

Čl. 49 odst. 5 || Čl. 36 odst. 7 a 8 || Pozměněno

Čl. 49 odst. 6 || Článek 37 || pozměněno

Čl. 50 odst. 1 || Čl. 36 odst. 5 první pododstavec || pozměněno

Čl. 50 odst. 2 a 3 || Čl. 36 odst. 5 druhý a třetí pododstavec || upraveno

Článek 51 || Čl. 38 odst. 6; čl. 39 odst. 2 || pozměněno

Článek 52 || Čl. 40 odst. 1, 2 || upraveno

Čl. 53 odst. 1 || Čl. 41 odst. 1 || upraveno

Čl. 53 odst. 2 || Čl. 41 odst. 2 || upraveno

Čl. 53 odst. 3 || Čl. 41 odst. 3 || =

Čl. 54 odst. 1 || Čl. 44 odst. 1 || upraveno

Čl. 54 odst. 2 || || nové

Čl. 54 odst. 3 || || nové

Čl. 54 odst. 4 || || nové

Čl. 55 odst. 1, || Čl. 45 odst. 1 || pozměněno

Čl. 55 odst. 2 || Čl. 45 odst. 2 písm. e) a f) || pozměněno

Čl. 55 odst. 3 || Čl. 45 odst. 2 || pozměněno

Čl. 55 odst. 4 || || nové

Čl. 55 odst. 5 a 6 || Čl. 45 odst. 4 || pozměněno

Čl. 56 odst. 1 || Čl. 44 odst. 1 a 2 || pozměněno

Čl. 56 odst. 2 || Článek 46 || upraveno

Čl. 56 odst. 3 || Článek 47 || pozměněno

Čl. 56 odst. 4 || Článek 48 || pozměněno

Čl. 56 odst. 5 || Čl. 44 odst. 2 || upraveno

Článek 57 || || nové

Článek 58 || || nové

Článek 59 || || nové

Čl. 60 odst. 1 || Čl. 45 odst. 3 || upraveno

Čl. 60 odst. 2 || Článek 47 || upraveno

Čl. 60 odst. 3 || Článek 48 || upraveno

Čl. 60 odst. 4 || || nové

Čl. 61 odst. 1 || Článek 49 || pozměněno

Čl. 61 odst. 2 || Článek 50 || pozměněno

Čl. 61 odst. 3 || || nové

Čl. 62 odst. 1 || Čl. 47 odst. 2, 3; čl. 48 odst. 3 a 4 || upraveno

Čl. 62 odst. 2 || || nové

Čl. 63 odst. 1 || Čl. 52 odst. 1; čl. 52 odst. 7 || upraveno

Čl. 63 odst. 2 první pododstavec || Čl. 52 odst. 1 druhý pododstavec || pozměněno

Čl. 63 odst. 2 druhý pododstavec || Čl. 52 odst. 1 třetí pododstavec || =

Čl. 63 odst. 3 || Čl. 52 odst. 2 || =

Čl. 63 odst. 4 || Čl. 52 odst. 3 || pozměněno

Čl. 63 odst. 5 první pododstavec || Čl. 52 odst. 4 první pododstavec || upraveno

Čl. 63 odst. 5 druhý pododstavec || Čl. 52 odst. 4 druhý pododstavec || =

Čl. 63 odst. 6 první pododstavec || Čl. 52 odst. 5 první pododstavec || upraveno

Čl. 63 odst. 6 druhý pododstavec || Čl. 52 odst. 6 || =

Čl. 63 odst. 7 || Čl. 52 odst. 5 druhý pododstavec || =

Čl. 63 odst. 8 první pododstavec || Čl. 52 odst. 8 || =

Čl. 63 odst. 8 druhý pododstavec || || nové

Článek 64 || Čl. 44 odst. 3 || upraveno

Článek 65 || Čl. 44 odst. 4 || =

Čl. 66 odst. 1 || Čl. 53 odst. 1 || pozměněno

Čl. 66 odst. 2 || Čl. 53 odst. 1 písm. a) || pozměněno

Čl. 66 odst. 3 || || nové

Čl. 66 odst. 4 || 1. bod odůvodnění; 46. bod odůvodnění třetí pododstavec || pozměněno

Čl. 66 odst. 5 || Čl. 53 odst. 2 || pozměněno

Článek 67 || || nové

Článek 68 || || nové

Čl. 69 odst. 1 || Čl. 55 odst. 1 || pozměněno

Čl. 69 odst. 2 || Čl. 55 odst. 1 || upraveno

Čl. 69 odst. 3 písm. a) || Čl. 55 písm. a) || =

Čl. 69 odst. 3 písm. b) || Čl. 55 písm. b) || =

Čl. 69 odst. 3 písm. c) || Čl. 55 písm. c) || =

Čl. 69 odst. 3 písm. d) || Čl. 55 písm. d) || pozměněno

Čl. 69 odst. 3 písm. e) || Čl. 55 písm. e) || =

Čl. 69 odst. 4 první pododstavec || Čl. 55 odst. 2 || pozměněno

Čl. 69 odst. 4 druhý pododstavec || || nové

Čl. 69 odst. 5 || Čl. 55 odst. 3 || upraveno

Čl. 69 odst. 6 || || nové

Článek 70 || Článek 26 || pozměněno

Čl. 71 odst. 1 || Čl. 25 první pododstavec || =

Čl. 71 odst. 2 || || nové

Čl. 71 odst. 3 || Čl. 25 druhý pododstavec || upraveno

Čl. 72 odst. 1 až 4, 5 || || nové

Čl. 72 odst. 6 || Čl. 31 odst. 4 písm. a) || pozměněno

Čl. 72 odst. 7 || || nové

Článek 73 || || nové

Článek 74 || || nové

Článek 75 || || nové

Článek 76 || || nové

Článek 77 || Článek 66 || =

Článek 78 || Článek 67 || upraveno

Čl. 79 odst. 1 a 2 || Článek 69 || upraveno

Čl. 79 odst. 3 || Článek 70; čl. 79 odst. 1 písm. a) || upraveno

Čl. 80 odst. 1 || || nové

Čl. 80 odst. 2 || Článek 72 || =

Článek 81 || Článek 73 || =

Článek 82 || Článek 74 || =

Článek 83 || Čl. 81 první pododstavec || upraveno

Čl. 84 odst. 1 || Čl. 81 druhý pododstavec || pozměněno

Čl. 84 odst. 2 až 8 || || nové

Článek 85 || Článek 43 || pozměněno

Čl. 86 odst. 1 || Článek 75 || upraveno

Čl. 86 odst. 2 || Článek 76 || pozměněno

Čl. 86 odst. 3 || || nové

Čl. 86 odst. 4 || || nové

Čl. 86 odst. 5 || Čl. 79 odst. 1 písm. a) || upraveno

Článek 87 || || nové

Článek 88 || || nové

Článek 89 || Čl. 77 odst. 3 a 4 || pozměněno

Článek 90 || Čl. 77 odst. 5 || pozměněno

Článek 91 || Čl. 77 odst. 1 a 2 || upraveno

Článek 92 || Článek 80 || upraveno

Článek 93 || Článek 82 || upraveno

Článek 94 || || nové

Článek 95 || Článek 83 || pozměněno

Článek 96 || Článek 84 || =

Příloha I || Příloha IV || =

Příloha II || Příloha I || =; kromě první věty (pozměněno)

Příloha III || Příloha V || =

Příloha IV písm. a) až (g) || Příloha X písm. b) až h) || =

Příloha IV písm. h) || || nové

Příloha V || || nové

Příloha VI || Příloha VII || pozměněno

Příloha VII || Čl. 54 odst. 3 písm. a) až f) || =

Příloha VIII || Příloha VI || upraveno (kromě bodu 4, pozměněno)

Příloha IX || Příloha VIII || upraveno

Příloha X odst. 1 || Čl. 40 odst. 5 || upraveno

Příloha X odst. 2 || || nové

Příloha XI || || nové

Příloha XII || Příloha IX || upraveno

Příloha XIII || || nové

Příloha XIV část 1 || Čl. 47 odst. 1 || =

Příloha XIV část 2 || Čl. 48 odst. 2 || =; pozměněno v písmenech a), e) a f)

Příloha XV || || nové

Příloha XVI || Příloha II || pozměněno

Příloha XVII || Příloha XII || pozměněno

[1]               Směrnice 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[2]               Směrnice 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[3]               Směrnice 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

[4]               Směrnice 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33.

[5]               KOM(2011) 15

                http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0015:FIN:CS:PDF

[6]               http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2011/public_procurement/synthesis_document_en.pdf

[7]               http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/conferences/index_en.htm

[8]               Pracovní dokument útvarů Komise SEK(2008) 2193.

[9]               Úř. věst. C … .

[10]             Úř. věst. C … .

[11]             Úř. věst. C … .

[12]             KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[13]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[14]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[15]             Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

[16]             SEK(2011) 853 v konečném znění, 27.6.2011.

[17]             SPC/2010/10/8 v konečném znění, 6.10.2010.

[18]             ...

[19]             Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

[21]             Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997. s. 1.

[23]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[25]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.

[27]             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

[29]             Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36.

[30]             Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66.

[31]             Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

[32]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

[33]             Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33.

[34]             Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[35]             Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42.

[36]             Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

[37]             Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54.

[38]             Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

[39]             Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

[40]             Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

[41]             Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

[42]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[43]             Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[44]             Úř. věst. L […].

[45]             Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15.

[46]             Pro účely čl. 56 odst. 2 se „profesními nebo obchodními rejstříky“ rozumí rejstříky uvedené v této příloze, a pokud byly provedeny změny na vnitrostátní úrovni, rejstříky, které je nahradily.

[47]             Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

[48]             „Upraveno“ znamená, že se změnilo znění, avšak zůstal zachován význam zrušené směrnice. „Pozměněno“ vyjadřuje změnu významu ustanovení zrušené směrnice.