DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění návrhu

Podniky, zejména malé a střední podniky (MSP), jsou důležitým přispěvatelem k růstu a zaměstnanosti v Unii. Má-li Unie dosáhnout prioritních cílů své strategie Evropa 2020 v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, musí být ve středu zájmu konkurenceschopnost.

Zatímco má Unie k dispozici regulační prostředky, včetně inteligentních právních předpisů a omezování byrokracie pro podniky v Unii, lze některá selhání trhu účinně řešit prostřednictvím veřejného financování na úrovni EU.

To se již děje. Finanční prostředky na příslušná opatření poskytuje rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace. Ve sdělení Komise „Rozpočet pro Evropu 2020”[1]se poukazuje na to, že v takové finanční podpoře je nutno pokračovat a dále ji rozvíjet. Nyní Komise navrhla „Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky“ (zkráceně COSME) s celkovým objemem přidělených prostředků na období 2014–2020 ve výši 2,5 miliardy EUR.

Obecné souvislosti

Podniky v Unii jsou pod tlakem, aby obstály v celosvětové konkurenci. Brzdí je však selhání trhu, jež podkopávají jejich schopnost soutěžit s protějšky v jiných částech světa. V důsledku toho jsou malé a střední podniky v Unii méně produktivní z hlediska pracovní síly a zdrojů a rostou pomaleji než jejich protějšky například ve Spojených státech a mají menší schopnost úspěšně se přizpůsobovat měnícím se rámcovým podmínkám než velké podniky v Evropě. Potíže, jež malé a střední podniky pociťují, ještě zhoršila současná hospodářská a finanční krize a nárůst cen komodit a surovin.

Odpovědnost za řešení těchto selhání trhu mají především členské státy a regiony, ale v některých oblastech může jasně přispět EU. Unie může například pomoci tím, že bude posilovat jednotný trh, podporovat provázanost a soulad vnitrostátních opatření, docílí urychlujících účinků šíření osvědčených postupů nebo dosáhne úspor z rozsahu. Kromě záruky hladkého fungování jednotného trhu může EU přispět ke zlepšování podmínek pro podnikání, což zajistí silné a diverzifikované podniky v EU a malé a střední podniky, které jsou schopné konkurence v celosvětovém měřítku a současně se dokážou přizpůsobovat požadavkům nízkouhlíkové a úsporné ekonomiky.

Tento program se navrhuje jako prostředek k řešení hlavních selhání trhu, která omezují růst podniků, a zejména malých a středních podniků, v Unii. Z hlediska konkurenceschopnosti a podnikání budou podniky v Unii i nadále vystaveny těmto hlavním výzvám:

– potíže s přístupem k financím pro malé a střední podniky, které zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně získávají přístup k rizikovému kapitálu;

– slabý podnikatelský duch – pouze 45 % evropských občanů by chtělo být samostatně výdělečně činnými, oproti například 55 % ve Spojených státech;

– podmínky pro podnikání, které nemotivují k zahájení podnikatelské činnosti a růstu a které se vyznačují přetrvávající roztříštěností právního prostředí a přílišnou byrokracií;

– nízká přizpůsobivost malých a středních podniků z hlediska příklonu k nízkouhlíkové ekonomice, která je odolná vůči změně klimatu a šetrná z hlediska využívání energie a zdrojů, přičemž důvodem jsou omezené finanční prostředky nedostatečná expertíza;

– nízká schopnost malých a středních podniků expandovat na trzích za hranicemi domovské země, a to v rámci jednotného trhu i mimo něj.

Tyto potíže mají za následek, že nevzniká dostatek podniků a ty, které zahajují činnost, nejsou často životaschopné nebo si nevedou dobře z hlediska produktivity a životaschopnosti nově zakládaných podniků. Na makroekonomické úrovni dochází k postupné ztrátě konkurenčních výhod hospodářství EU.

V souladu se strategií Evropa 2020 je záměrem tohoto programu vytvořit podmínky pro zdravý rozvoj evropských podniků a zajistit, aby malé a střední podniky mohly plně využívat obrovského potenciálu jednotného trhu, a povzbudit je k tomu, aby uvažovaly i o možnostech za jeho hranicemi. Zvýšené úsilí je třeba vynaložit na podporu rozvoje malých a středních podniků, které jsou důležitým zdrojem hospodářského růstu a vytváření pracovních příležitostí v Unii, neboť na ně připadá 67 % pracovních míst v soukromém sektoru a produkují více než 58 % celkového obratu v EU.

Zvláštní pozornost bude věnována zlepšení konkurenceschopnosti podniků v odvětví cestovního ruchu, neboť toto odvětví významně přispívá k HDP Unie a zároveň v něm provozuje činnost velký počet malých a středních podniků, přičemž se bude možné opřít o nové pravomoci, které Unii poskytuje Lisabonská smlouva.

Cíle návrhu

Tento program si klade tyto hlavní cíle:

· posílit konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

· povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat zakládání a růst malých a středních podniků.

Program bude financovat činnosti zaměřené na:

· Zlepšení rámcových podmínek pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu pomocí podpory provázanosti a souladu při provádění a informované tvorbě politik na úrovni Unie. Hospodářské a právní prostředí lze zlepšit prostřednictvím referenčního srovnávání, výměny osvědčených postupů a odvětvových iniciativ. Politika v oblasti malých a středních podniků bude rozvíjena a jejich konkurenceschopnost podporována v souladu s cíli dokumentu Small Business Act (SBA) a se strategií Evropa 2020. Unijní opatření budou zahrnovat podporu používání zásady „zelenou malým a středním podnikům“ při tvorbě politik na úrovni Unie a v členských státech, zjišťování a výměnu osvědčených postupů, jež mohou přispět k provádění Small Business Act, a podporu malých a středních podniků za účelem co nejlepšího využívání potenciálu jednotného trhu. Posílena budou odvětví podnikání zaměřená na výrobu a služby a vybraná odvětví s vysokým podílem malých a středních podniků.

· Povzbuzování k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin: Činnosti budou zahrnovat zjednodušování správních postupů, rozvíjení podnikatelských schopností a podnikatelských přístupů, zejména u nových podnikatelů, mladých lidí a žen, a rovněž podporu druhé šance pro podnikatele po úpadku.

· Zlepšení přístupu k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a úvěrů: Finanční nástroje růstu, včetně nových platforem vlastního kapitálu a dluhových platforem pro poskytování kapitálových nástrojů a úvěrových záruk, umožní malým a středním podnikům snáze získat přístup k financování. Za prvé, kapitálový nástroj pro investice ve fázi růstu poskytne malým a středním podnikům prostřednictvím finančních zprostředkovatelů obchodně orientované vratné finanční prostředky především ve formě rizikového kapitálu. Za druhé, úvěrový nástroj poskytne malým a středním podnikům přímá ujednání a jiné systémy sdílení rizik s finančními zprostředkovateli za účelem zajištění úvěrů.

· Zlepšení přístupu na trhy uvnitř Unie a celosvětově: Prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network budou podnikům poskytovány podpůrné služby orientované na růst k usnadnění expanze podniků na jednotném trhu i za jeho hranicemi. Tento program bude rovněž poskytovat podporu malým a středním podnikům na trzích mimo Unii. Podporována bude i mezinárodní průmyslová spolupráce, především proto, aby se zmenšily rozdíly v právním prostředí a podmínkách pro podnikání mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery.

Přidaná hodnota EU

Přínos akcí na úrovni EU pramení z těchto pěti hlavních zdrojů:

· Posilování jednotného trhu překonáním jeho roztříštěnosti v oblastech, jako jsou rizikové kapitálové investice, posilování přeshraničních půjček a úvěrů i informační a organizační omezení, jež brání malým a středním podnikům využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh. Hlavním účelem těchto finančních nástrojů bude například zlepšit přístup malých a středních podniků k financím v tržním segmentu, který není pokryt opatřeními členských států, jež se omezují na investice a podporu v jednotlivých zemích. Důraz bude kladen na financování expanze růstově orientovaných podniků, které usilují o mezinárodní expanzi, přeshraničních činností a na rozvoj přeshraničního finančního trhu pro malé a střední podniky. Tuto úlohu může plnit pouze program na úrovni Unie.

· Demonstrační a urychlující účinky díky šíření osvědčených postupů v průmyslu a politice. V rámci stávajícího programu mohou být nejlepší příklady povzbuzování k podnikání a podpory malých a středních podniků na celostátní, regionální a místní úrovni vybrány do soutěže o cenu European Enterprise Award. Smyslem těchto cen je odměnit nejlepší opatření přijatá veřejnými orgány například při zjednodušování a snižování administrativní zátěže. Každoročně soutěží ve vnitrostátních soutěžích přibližně 400 projektů a přibližně 56 je jejich zeměmi vybráno k účasti v evropské soutěži, kde evropská porota vybere šest vítězů. Z 250 uchazečů nominovaných členskými zeměmi získalo cenu více než 30 projektů, které byly představeny celé Evropě jako příklady nejlepších postupů. Předávání dovedností a znalostí přes hranice přispívá ke sjednocování politik členských států, vytváření nových partnerství a ke snižování rozdílů mezi evropskými ekonomikami. Evropské vnitrostátní a místní správy mají možnost prezentovat své úspěšné iniciativy na konferenci SBA, kterou každoročně pořádá Komise a předsednictví Unie. Tato konference se stala významnou událostí z hlediska podpory výměny osvědčených postupů v Unii i mimo ni. Například zatím poslední konference SBA v Budapešti přilákala 340 účastníků z členských států EU a 30 účastníků ze zemí, které nejsou členy EU. Na pracovních seminářích bylo představeno 28 osvědčených postupů. Pokud jde o finanční nástroje, zapojení EIF usnadňuje stálou výměnu osvědčených postupů v oblasti záruk i v oblasti rizikového kapitálu, přičemž se uznává, že urychlující účinek je zvlášť vysoký u rizikového kapitálu.

· Úspory z rozsahu v oblastech, kde by jednotlivé členské státy obtížně dosahovaly potřebného kritického množství. Například v oblasti podpory pro malé a střední podniky v zahraničí spočívá přínos Evropy ve sdružování vnitrostátních cílů a v zavádění služeb, u kterých by kritického množství nebylo dosaženo, kdyby byly poskytovány na vnitrostátní úrovni (např. podpora při vymáhání práv duševního vlastnictví). Asistenční služba The China IPR SME Helpdesk (Poradenské centrum pro malé a střední podniky a právo duševního vlastnictví v Číně) financovaná stávajícím programem nabízí poradenství, které by jinak pro malé a střední podniky z menších členských států nebylo dostupné.[2] Kromě toho angažmá Unie může přispět k zamezení zdvojování úsilí, k podpoře spolupráce mezi členskými státy a ke koordinaci s příslušnými státy, které nejsou členy EU. V případě cestovního ruchu je jasnou přidanou hodnotou angažování se na úrovni Unie zejména v těchto oblastech: posilování znalostní základny pomocí celoevropských průzkumů a studií za účelem lepšího pochopení poptávky i nabídky, bez něhož by nebylo možné porovnávat údaje a zajistit jejich soulad v rámci celé Unie[3]; rozvoj společných nadnárodních strategií, které budou Evropu propagovat jako oblast s kvalitními a udržitelnými turistickými cíli[4]; identifikace osvědčených postupů, z nichž mohou těžit specifická odvětví, např. námořní a pobřežní cestovní ruch; a rovněž prodloužení turistické sezóny, jehož by bylo možné lépe dosáhnout výměnami mezi různými členskými státy než individuálním úsilím každé země.

· Provázanost a soulad vnitrostátních opatření prostřednictvím výměny osvědčených postupů na evropské úrovni a referenčního srovnávání. Jedním z nejlepších příkladů úspěšného uplatnění referenčního srovnávání financovaného v rámci stávajícího programu je opatření ke zjednodušení postupů pro založení podniku. Od roku 2008 je každoročně sledována situace ve všech zemích s přihlédnutím ke třem aspektům zjednodušení (pro které Rada pro konkurenceschopnost nechala provést referenční srovnání): průměrná doba, správní náklady a postupy potřebné pro založení společnosti s ručením omezeným. Akce sestávala ze schůzek odborníků (síť vnitrostátních koordinátorů pro zakládání podniků) jmenovaných členskými státy, konaných dvakrát do roka. Cílem bylo vypracovat metodiku měření, sledovat pokrok a podpořit jej výměnou osvědčených postupů a informací. Doba pro registraci podniků se od roku 2002 zkrátila o 70 % a náklady se snížily na méně než polovinu. Po úspěchu tohoto opatření byly v rámci přezkumu dokumentu Small Business Act (SBA) v únoru 2011 zrevidovány jeho cíle.

· Jedinečné odborné poznatky získané institucemi EU:

– Jedná se o finanční instituce EU, Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský investiční fond (EIF), jejichž poznatky v oblasti plánování a provádění mechanismů financování malých a středních podniků jsou bezprecedentní. Zkušenosti, které získal za více než deset let EIF, představují aktivum jedinečné hodnoty. Od roku 2007 působí jako investor v 19 fondech rizikového kapitálu podporovaných CIP, ve kterých často hraje zásadní roli, a zmobilizoval celkové investice ve výši více než 1,4 miliardy EUR do růstově orientovaných malých a středních podniků. Z hlediska historické výkonnosti z první generace rizikového kapitálu EU (nástroj na rozběh ETF v rámci Iniciativy pro růst a zaměstnanost na léta 1998–2000) 98 % investovaných prostředků již bylo, nebo v zásadě mělo být příjemci splaceno, včetně projektů Skype (telefonování pomocí internetu), Vertaris (recyklace papíru) a Solaire Direct (fotovoltaické systémy).

– Síť Enterprise Europe Network dosáhla hmatatelných výsledků díky tomu, že klade důraz na podporu internacionalizace malých a středních podniků (na jednotném trhu i na jiných trzích) prostřednictvím poskytování informací o záležitostech Unie a že jim umožňuje začlenit se do rozhodovacího procesu. Její úloha je zvlášť důležitá při překonávání informačních asymetrií, které dopadají na malé a střední podniky, a snižování transakčních nákladů spojených s přeshraničními činnostmi. Hodnota sítě Enterprise Europe Network spočívá ve sdílených metodikách, nástrojích a prostředcích, jež používají kvalifikovaní poskytovatelé služeb pověření a (spolu)financovaní svými regionálními/vnitrostátními orgány.

Provázanost s jinými politikami a programy

Je důležité, aby při plánování všech politik Unie a ve všech programech financování bylo přihlíženo k zájmům a k situaci malých a středních podniků. Budoucí finanční rámec bude plánován tak, aby usnadňoval účast malých podniků na programech financování tím, že se zjednoduší pravidla, sníží náklady na účast, zrychlí postupy schvalování a poskytne se jediné správní či kontaktní místo, což příjemcům unijního financování usnadní život.

Vzhledem ke svému významu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 je zlepšení podmínek pro podnikání malých a středních podniků zmíněno v šesti ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020: Průmyslová politika pro éru globalizace, Unie inovací, Mládež v pohybu, Digitální agenda pro Evropu, Evropa účinněji využívající zdroje, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa. Zvlášť velký význam má pro nový program stěžejní iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace, která vytyčila nový strategický přístup a která se zabývá evropskou konkurenceschopností i vytvářením a růstem malých a středních podniků a podporou podnikatelské kultury.

Navrhovaný nový program poskytne nástroj, který může sloužit i cílům jiných politik. Síť Enterprise Europe Network poskytne nástroj pro propojení s jinými programy a iniciativami, pokud jde o přenos informací směrem „shora dolů“, jejich podporu a rovněž shromažďování zpětné vazby od zúčastněných stran směrem „zdola nahoru“. Malým a středním podnikům bude i nadále poskytovat informace, rady a podporu týkající se programů souvisejících s problematikou životního prostředí a plněním stanovených požadavků. Součinnost s jinými programy bude co největší. Například garanční činnosti navrhované v novém programu budou probíhat souběžně s garančními činnostmi financovanými ze strukturálních fondů Unie a pomocí nástroje mikrofinancování Progress. Nástroje rizikového kapitálu budou doplňovat nástroje poskytované v rámci programu Horizont 2020 – nového rámcového programu pro výzkum a inovace. Program se rovněž vyvaruje překrývání s jinými programy, zejména v oblasti podpory podnikání a dovedností. Velká pozornost bude věnována také tomu, aby nový program doplňoval navrhovaný nástroj partnerství. Bude zásadní, aby vnější činnosti Unie doplňovaly vnější rozměr vnitřní agendy zajišťování udržitelného růstu a pracovních míst v Evropě.

Řízení programu

Jak bylo oznámeno ve sdělení Komise „Rozpočet pro Evropu 2020“[5], bude řízení z velké části svěřeno externím subjektům.

– Finanční nástroje budou řízeny jménem Komise skupinou Evropské investiční banky.

– Jiná opatření mohou být řízena výkonnou agenturou na základě pozitivních zkušeností[6] s Výkonnou agenturou pro konkurenceschopnost a inovace (EACI) ve stávajícím víceletém finančním rámci. Bude provedena analýza nákladů a přínosů.

Svěření CIP externímu subjektu se ukázalo jako zvlášť úspěšné z hlediska zjednodušení, neboť EACI v důsledku své specializace zjednodušila a rozpracovala postupy přizpůsobené malým a středním podnikům.

EACI by mohly být externě svěřeny také části jiných budoucích výdajových programů týkající se malých a středních podniků. Mohou zahrnovat části programu Horizont 2020, čímž by se tato agentura stala jediným správním či kontaktním místem pro malé a střední podniky, které chtějí získat přístup k unijním programům financování. Využití jediné výkonné agentury by vedlo i k jednoduššímu využívání IT nástrojů a elektronických portálů, což ještě více usnadní jejich dostupnost pro malé a střední podniky.

Zjednodušení

Jednou z priorit pro Komisi je u tohoto programu, jakož i u jiných programů, které jsou součástí víceletého finančního rámce, co nejvíce zjednodušit právní prostředí a co nejvíce usnadnit podnikům EU, a zejména malým a středním podnikům, přístup k financím. Tento celkový přístup je v Programu pro konkurenceschopnost podniků a pro malé a střední podniky (COSME) uplatněn tak, že se v něm vychází bez výjimek pouze z pravidel finančního nařízení. To zajišťuje podnikům jednoduché, jasné a standardizované správní postupy pro přístup k financím.

Revize finančního nařízení usnadní účast malých podniků na programech financování, například tím, že zjednoduší pravidla, sníží náklady na účast, zrychlí postupy schvalování a zajistí jediné správní či kontaktní místo, aby byl přístup k financování z Unie jednodušší. Navrhuje se nový systém financování paušální částkou.

Tyto prvky reagují na požadavky zúčastněných stran vyjádřené na veřejných konzultacích o budoucnosti rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP):

· zjednodušit správní postupy a postupy sítě Enterprise Europe Network pomocí zjednodušení přípravy návrhů;

· více využívat financování paušální částkou, pevnou sazbou;

· zrušit požadavek na uvádění jmen pracovníků zaměstnaných na projektu;

· zjednodušit správní dokumenty, které je třeba předkládat při uzavírání smluv;

· zrušit požadavek na zřizování bankovních záruk soukromými příjemci.

Tento program bude reagovat na tyto návrhy tak, že v maximální míře využije nového finančního nařízení a bude usilovat o další zjednodušení požadavků na podávání zpráv, mimo jiné rozsáhlejším využitím podávání zpráv po internetu. Aby byl umožněn lepší přístup malých a středních podniků k financování, budou také v co největší míře sjednocena pravidla pro účast a způsobilost pro všechny budoucí programy financování z Unie.

Využívání finančních nástrojů jako takových bude pro podniky jednoduché, neboť se obrátí na svou banku nebo na fond rizikového kapitálu s běžným požadavkem na poskytnutí finančních prostředků, a nikoli s návrhem projektu, jako je tomu při financování grantů. Pokud jde o finanční nástroje, které mají být prováděny Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinými vhodnými finančními institucemi, budou správní požadavky finančních nástrojů upraveny návrhem Komise na zřízení platforem vlastního kapitálu a dluhů a revidovaným finančním nařízením. Pravidla budou co nejvíce zjednodušena, aby byla dosažena rovnováha mezi oznamovacími povinnostmi týkajícími se zprostředkovatelů a příjemců na jedné straně, a řádným finančním řízením včetně požadavků auditu na straně druhé.

Komise navíc zjednodušené postupy vypracované EACI přenese i na podobné druhy projektů. Budou sdíleny osvědčené postupy, například zjednodušení, jež tato agentura zavedla v grantových dohodách, smlouvách a postupech. Další zjednodušení by mohlo zahrnovat pružnější podmínky pro provádění grantových dohod, aby nebylo nutné v pozdější fázi dohody měnit.

VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

Konzultace se zúčastněnými stranami

CIP bude ukončen 31. prosince 2013. V rámci procesu posouzení dopadů následného programu Komise zorganizovala veřejnou konzultaci, při které oslovila širší publikum včetně veřejných a soukromých organizací a jednotlivců a která sestávala ze čtyř kroků:

– internetový průzkum (včetně zvláštního průzkumu o finančních nástrojích[7]), který proběhl v době od 8. listopadu 2010 do 11. února 2011;

– veřejná konference 25. ledna 2011;

– schůzky se zástupci členských států ve Výboru programu pro podnikání a inovace (EIP) a na společné schůzi výborů CIP;

– zasedání Strategického poradního sboru CIP dne 2. února 2011.

Konzultace potvrdily, že mnohé části stávajícího programu fungují dobře a že existuje široká podpora pro zachování programu Unie na podporu malých a středních podniků a vytváření příznivých podmínek pro podnikání. Otázky týkající se přístupu malých a středních podniků k financování byly diskutovány také na zasedáních finančního fóra pro malé a střední podniky, jež se konala v září 2010 a v březnu 2011.

Hodnocení stávajícího programu

V rámci stávajícího CIP se provádějí hodnocení na úrovni konkrétních programů i na úrovni rámcového programu. Většina akcí navrhovaného programu je pokračováním akcí prováděných podle Programu podnikání a inovací v rámci CIP.

Hlavní poznatky hodnocení EIP jsou shrnuty dále.

Hodnocení v polovině období

Hodnocení EIP v polovině období[8] posoudilo první výsledky EIP s důrazem na zřízení sítě Enterprise Europe Network a na dopady finančních nástrojů financovaných v rámci EIP a programu, který mu předcházel. Hodnocení potvrdilo, že cíle EIP byly efektivně zaměřeny na nejdůležitější překážky a omezení, na které narážejí malé a střední podniky, jako je regulační a správní zátěž a omezený přístup k financím. Finanční nástroje, jež EIP podporuje, jsou potřebné v důsledku selhání trhu, zaměřují se na finanční omezení, jimž čelí malé a střední podniky v počáteční fázi a ve fázi růstu v celé Unii. Finanční nástroje EIP byly považovány za inovativní přístup, který řeší selhání trhu v oblasti financování malých a středních podniků.

Doporučení na další zlepšení zahrnovala:

· vypracovat standardní soubor ukazatelů pro sledování, aby bylo možné zaznamenávat pokrok dosahovaný při plnění programu a podávat o něm zprávy;

· zlepšit fungování zpětné vazby v síti Enterprise Europe Network;

· zjednodušit strukturu EIP, aby byla dosažena lepší provázanost mezi jednotlivými opatřeními a celkovými cíli EIP.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné hodnocení EIP[9] posoudilo relevantnost, účinnost, efektivitu, informace a osvětu, užitečnost a udržitelnost programu s konkrétním zaměřením na jeho hlavní složky: finanční nástroje, Enterprise Europe Network a inovace. Součástí tohoto hodnocení byly rozsáhlé konzultace zúčastněných stran a příjemců formou průzkumů a dotazování.

Poznatky získané při hodnocení jsou povzbudivé. EIP byl hodnocen tak, že směřuje k dosažení předpokládaných dopadů, zaměřuje se na potřeby, problémy a otázky, pro které byl zřízen, a činí tak na evropské úrovni zvlášť účinným způsobem.

Jeho cíle byly považovány za vysoce relevantní z hlediska potřeby podniků a v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Program byl hodnocen jako efektivní a prospěšný konečným uživatelům, zejména malým a středním podnikům. Bylo shledáno, že opatření EIP, zejména finanční nástroje, skutečně vytvářela podmínky pro skutečnou replikaci na trhu.

Byla přednesena tato doporučení, jak dále zlepšovat provádění EIP:

· rozvíjet systematický proces řízení, který umožní plnění průřezových cílů v rámci programu a propojení cílů na vysoké úrovni s jednotlivými financovanými akcemi a opatřeními,

· zvýraznit propojení s jinými prvky politiky v oblasti podnikání, např. s odkazy na priority iniciativy Small Business Act nebo na příslušné stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020,

· vypracovat systém sledování a ukazatele, které jsou velmi přínosné pro posuzování výsledků programu, ale ještě potřebují doladit.

Větší důraz na měření výsledků a na ukazatele výsledků obsahuje již stávající program a bude jim patřit důležité místo v novém programu. Nový program zohlední výše uvedená doporučení, přičemž zejména posílí intervenční logiku programu a pevněji ho sváže se strategickými prioritami Unie.

Posouzení dopadů

Bylo provedeno posouzení dopadů, které se zaměřilo na nástroje programu, a doprovází návrh Komise. Posouzení dopadů zvážilo čtyři varianty:

– Varianta 1, pokračovat jako dosud, by zahrnovala stejné prvky související s konkurenceschopností a malými a středními podniky, které má podle očekávání zahrnovat EIP v roce 2013;

– Varianta 2 by všechny stávající finanční zásahy ukončila;

– Varianta 3b by zachovala stávající rozsah zásahů při vyváženém zvýšení rozpočtu;

– Varianta 3c by znamenala cílené zvýšení rozpočtu, přičemž finanční podpora by se omezila na finanční nástroje a na Enterprise Europe Network.

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že upřednostňovanou variantou je mírné zvýšení rozpočtu, neboť by zajistilo vyvážený přístup z hlediska podpory růstu účinnosti, kritického množství, provázanosti a efektivity a řešilo by selhání trhu a selhání právních předpisů.

Na základě stanoviska Rady pro posouzení dopadů byla zpráva vylepšena takto:

– v textu byly podrobněji rozvedeny poznatky z hodnocení a názory zúčastněných stran;

– do větší hloubky byly posouzeny sociální dopady;

– zevrubněji byla posouzena provázanost politik a soulad s jinými programy EU.

PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Právní základ

Návrh je založen na článku 173 a článku 195 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Obsahuje tato ustanovení:

– Článek 1 zavádí program;

– Článek 2 definuje obecné cíle a článek 3 specifické cíle;

– Článek 4 popisuje rozpočet programu;

– Článek 5 se týká účasti třetích zemí;

– Články 6, 7, 8 a 9 popisují oblasti působnosti programu;

– Článek 10 definuje roční pracovní prováděcí program;

– Článek 11 definuje rozsah podpůrných opatření, jež má podnikat Komise;

– Článek 12 popisuje ustanovení pro sledování a hodnocení;

– Článek 13 popisuje formy finanční pomoci;

– Článek 14 poskytuje informace o uplatňování finančních nástrojů;

– Článek 15 popisuje ustanovení pro ochranu finančních zájmů Unie;

– Článek 16 stanoví ustanovení týkající se výboru;

– Články 17, 18 a 19 popisují akty v přenesené pravomoci, výkon svěřené pravomoci a ustanovení o naléhavém postupu;

– Článek 20 stanoví datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zásada subsidiarity a zásada proporcionality

Navrhovaný zásah EU je v souladu s Lisabonskou smlouvou, neboť bude konkrétně zaměřen na řešení selhání politiky, jako je nedostatečná koordinace a nedostatečně efektivní vytváření sítí, a selhání trhu, jako jsou informační asymetrie, které mohou být řešeny pouze na úrovni EU. Stanovení koordinované a konsolidované politiky je považováno za velmi cenné, neboť spojuje všechny hlavní zúčastněné strany, zajišťuje sdílení znalostí, myšlenek a obav a pomáhá zvýšit informovanost ve vládách a napříč vládami a u širší veřejnosti.

Žádné z opatření uvažovaných v rámci budoucího programu nevyžaduje opatření na úrovni EU, jež by nahrazovala vnitrostátní iniciativy, ani závazná rozhodnutí na úrovni EU. Zásah EU je koncipován tak, aby podpořil fungování vnitropolitických opatření tím, že jim dodá rozměr EU, zlepšením koordinace a odstraněním přeshraničních překážek, jež brání spolupráci soukromých účastníků nebo orgánů veřejné správy. Spolupráce vnitrostátních a regionálních účastníků a struktur je podporována spíše budováním „horizontálních“ sítí než „vertikální“ centralizací.

Opatření EU musí být proporcionální, jinými slovy vyvíjené úsilí a používané prostředky musí být plně oprávněny z hlediska dosažení cílů. V této souvislosti a vzhledem k výzvám, jakým je ekonomika EU vystavena, se očekává, že rozměr a rozsah opatření EU bude díky svým integrujícím a znásobujícím účinkům mít pozitivní dopady v celé Evropě. Vzhledem k rozpočtovým omezením byla navrhovaná opatření na úrovni EU pečlivě zvolena tak, aby prokázala přidanou hodnotu EU.

Na základě uvedené analýzy lze dospět k závěru, že navrhovaný zásah na úrovni EU na podporu podnikání a konkurenceschopnosti je plně oprávněný, zejména s přihlédnutím k potřebám malých a středních podniků.

DOPAD NA ROZPOČET

Vyčleněné finanční prostředky na provádění tohoto programu v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 činí 2,522 miliardy EUR.[10]

2011/0394 (COD)

Návrh

REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL

kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173 a 195 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Komise v březnu 2010 přijala sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[11] (dále jen „strategie Evropa 2020“). Sdělení schválila Evropská rada v červnu 2010. Strategie Evropa 2020 reaguje na hospodářskou krizi a jejím záměrem je připravit Evropu na příští desetiletí. Vytyčuje pět ambiciózních cílů v oblasti klimatu a energetiky, zaměstnanosti, inovací, vzdělávání a sociálního začlenění, které mají být dosaženy do roku 2020, a identifikuje klíčové hybatele růstu, které mají dodat Evropě větší dynamiku a větší konkurenceschopnost. Zdůrazňuje také význam opětovného posílení růstu evropského hospodářství při současném zajištění vysoké míry zaměstnanosti, nízkouhlíkového a energeticky účinného hospodářství účinně využívajícího zdroje a sociální soudržnosti.

(2) S cílem zajistit, aby ústřední roli při generování hospodářského růstu měly podniky, přijala Komise v říjnu 2010 sdělení nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“[12], kterou schválila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2010. Jedná se o jednu ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Sdělení stanoví strategii, jejímž cílem je podpořit růst a pracovní místa zachováním a podporou silné, diverzifikované a konkurenceschopné průmyslové základny v Evropě, zejména prostřednictvím zlepšování rámcových podmínek pro podniky a stejně tak i prostřednictvím posilování některých aspektů jednotného trhu, včetně služeb souvisejících s podnikáním.

(3) V červnu 2008 přijala Komise sdělení „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“[13], kterou schválila Evropská rada v prosinci 2008. Small Business Act (SBA) poskytuje komplexní politický rámec pro malé a střední podniky (MSP), podporuje podnikání a právně a politicky zakotvuje zásadu „nejprve myslet v malém“, aby se posílila konkurenceschopnost malých a středních podniků. SBA stanoví deset zásad a vytyčuje politická a legislativní opatření na podporu potenciálu malých a středních podniků pro růst a vytváření pracovních míst. Provádění SBA přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Některé akce pro malé a střední podniky již byly stanoveny ve stěžejních iniciativách.

(4) Sdělení Komise s názvem „Přezkum iniciativy Small Business Act pro Evropu“[14] z února 2011, kterou schválila Rada pro konkurenceschopnost v květnu 2011, obsahuje přehled o provádění SBA a posouzení nových potřeb malých a středních podniků, pro něž je za současných hospodářských podmínek stále obtížnější získávat finance a přístup na trhy. Tento přezkum poskytuje přehled o pokroku dosaženém během prvních dvou let uplatňování SBA, vytyčuje nová opatření, jež mají umožnit vyrovnat se s problémy plynoucími z hospodářské krize, na něž poukázaly zúčastněné strany, navrhuje způsoby, jak zlepšit využití a provádění SBA, a jasně stanoví úlohu zúčastněných stran, v první řadě obchodních organizací.

(5) S návrhem nařízení Rady, které stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020[15] a byl přijat dne 29. června 2011, předkládá Komise soubor legislativních návrhů a dokumentů pro rozpočet Unie na období 2014–2020. Tento víceletý finanční rámec popisuje, jak bude dosaženo politických cílů zvyšování růstu a vytváření většího počtu pracovních míst v Evropě, vytváření nízkouhlíkové ekonomiky, která bere větší ohled na životní prostředí, a Evropy hrající významnou úlohu na mezinárodní scéně.

(6) Aby se přispělo k posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, k pokroku ve vytváření znalostní společnosti a k rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu, měl by být zřízen Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (dále jen „program“).

(7) Komise se zavázala, že téma klimatu bude mít významné místo ve výdajových programech Unie a že nejméně 20 % rozpočtu Unie bude směřovat na cíle související s touto problematikou. Je důležité zajistit, aby zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, jakož i prevence rizik hrály důležitou úlohu při přípravě, koncipování a provádění programu. Opatření obsažená v tomto nařízení by měla přispět k prosazování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti, které se dokáží vyrovnat se změnou klimatu.

(8) Smyslem politiky Unie v oblasti konkurenceschopnosti je takové nasměrování politiky a vytvoření institucionálního uspořádání, které vytvoří podmínky, za nichž budou podniky moci růst udržitelným způsobem. Lepší produktivita je hlavním zdrojem udržitelného růstu příjmu, který následně přispívá ke zlepšení životní úrovně. Konkurenceschopnost rovněž závisí na schopnosti firem plně využívat příležitosti, které nabízí například jednotný trh. Zvláště důležité je to pro malé a střední podniky, které představují 99 % podniků v Unii, aktuálně poskytují dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, a 80 % nově vytvořených pracovních míst, a celkově přispívají více než polovinou k celkové přidané hodnotě, kterou vytvářejí podniky v Unii. Malé a střední podniky jsou zásadním hybatelem hospodářského růstu, zaměstnanosti a sociální integrace.

(9) Konkurenceschopnost se dostala v posledních letech do ohniska tvorby politiky Unie proto, že selhání trhu, politická a institucionální selhání oslabují konkurenceschopnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků.

(10) Program by se proto měl zaměřit na selhání trhu, jež ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky Unie v celosvětovém měřítku, zejména v důsledku problémů, jež podkopávají schopnost podniků soutěžit se svými protějšky v jiných částech světa.

(11) Program by měl být věnován především malým a středním podnikům, jež definuje doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, které se týká definice mikropodniků a malých a středních podniků.[16] Zvláštní pozornost je třeba věnovat mikropodnikům, podnikům, které se zabývají řemeslnými činnostmi, a sociálním podnikům. Pozornost je třeba věnovat specifickým rysům a požadavkům mladých podnikatelů, nových a potenciálních podnikatelů a podnikajících žen a také specifickým cílovým skupinám, jako jsou migranti a podnikatelé, kteří jsou příslušníky sociálně znevýhodněných nebo zranitelných skupin, např. zdravotně postiženým. Program by měl povzbudit také starší občany, aby se stali a zůstali podnikateli a také prosazovat možnost druhé šance v podnikání.

(12) Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování, protože zápasí s prokazováním své úvěrové bonity a obtížně se dostávají k rizikovému kapitálu. To má nepříznivý dopad na úroveň a kvalitu nově zakládaných podniků a na růst podniků. Přínos navrhovaných finančních nástrojů pro Unii spočívá mimo jiné v posílení jednotného trhu z hlediska rizikového kapitálu a v rozvoji celoevropského finančního trhu pro malé a střední podniky. Opatření Unie by měla doplňovat využívání finančních nástrojů pro MSP ze strany členských států. Subjekty, které budou mít na starost provádění opatření, by měly zajistit, že se opatření budou vzájemně doplňovat, a zabránit dvojímu financování z prostředků EU.

(13) Síť Enterprise Europe Network prokázala svůj přínos pro evropské malé a střední podniky jako jediné správní či kontaktní místo pro podporu podniků tím, že pomáhá podnikům zlepšovat jejich konkurenceschopnost a využívat obchodní příležitosti na jednotném trhu i na jiných trzích. Zlepšení účinnosti metodik a pracovních metod a dodání evropského rozměru službám na podporu podnikání může být dosaženo pouze na úrovni Unie. Tato síť pomáhá zejména malým a středním podnikům nalézt partnery pro spolupráci nebo pro transfery technologií, pomáhá jim získat poradenství týkající se zdrojů financování, duševního vlastnictví, ekologických inovací a udržitelné výroby. Získává také zpětnou vazbu pro potřeby právních předpisů a norem Unie. Její jedinečné odborné poznatky jsou zvlášť důležité pro překonání informačních asymetrií a ke snížení transakčních nákladů spojených s přeshraničními transakcemi.

(14) Konkurenceschopnost nepříznivě ovlivňuje omezená internacionalizace malých a středních podniků v rámci Evropy i mimo Evropu. Podle některých odhadů v současnosti vyváží nebo v posledních třech letech uskutečnilo vývoz 25 % malých a středních podniků v Unii, z nichž pouze 13 % vyváží pravidelně mimo Unii a pouze 2 % investovaly za hranicemi své domovské země. V souladu s iniciativou Small Business Act, která Unii a členské státy vyzvala, aby podporovaly a povzbuzovaly malé a střední podniky k tomu, aby využívaly rostoucích trhů mimo Unii, EU podporuje síť evropských obchodních organizací na více než 20 zahraničních trzích. Poskytuje finanční pomoc Středisku pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem, obchodním subjektům v Hongkongu, Malajsii a Singapuru a rovněž Evropskému obchodnímu a technickému středisku v Indii, střediskům EU pro malé a střední podniky v Číně a Thajsku a Poradenskému centru pro malé a střední podniky a právo duševního vlastnictví v Číně. Evropská přidaná hodnota spočívá ve sdružování vnitrostátních snah v této oblasti, v zamezení zdvojování, v podpoře spolupráce a v nabízení služeb, které by nedosáhly kritického množství, kdyby byly poskytovány na vnitrostátní úrovni.

(15) Aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských podniků, a zejména malých a středních podniků, musí členské státy a Komise vytvářet příznivé podmínky pro podnikání. Pozornost vyžadují zejména zájmy malých a středních podniků a odvětví, ve kterých jsou malé a střední podniky nejaktivnější. Iniciativy na úrovni Unie jsou nezbytné pro vytváření rovných podmínek pro malé a střední podniky a pro výměnu informací a znalostí v evropském měřítku.

(16) Jiným faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost, je poměrně slabý podnikatelský duch v Unii. Samostatně výdělečně činnými by chtělo být pouze 45 % občanů Unie (a méně než 40 % žen) v porovnání s 55 % obyvatel ve Spojených státech a 71 % v Číně.[17] Velkou evropskou přidanou hodnotou je demonstrační a urychlující účinek, například evropských cen a konferencí, jakož i opatření k posílení provázanosti a souladu, jako je referenční srovnávání a výměna osvědčených postupů.

(17) Celosvětová hospodářská soutěž, demografické změny, omezené zdroje a nově vznikající sociální trendy přinášejí výzvy a příležitosti pro podniky v některých odvětvích. Například designérská odvětví, která jsou vystavena globálním výzvám a pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků, se musí přizpůsobovat, aby mohly dosáhnout na výhody a využívat dosud nevyužitého potenciálu vysoké poptávky po individualizovaných, komplexních produktech. Protože se tyto výzvy vztahují na všechny malé a střední podniky v Unii působící v těchto odvětvích, je nezbytné vyvinout jednotné úsilí na úrovni Unie.

(18) Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise z června 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“[18], které schválila Evropská rada v závěrech z října 2010, je cestovní ruch jedním z důležitých odvětví evropské ekonomiky. Podniky v tomto odvětví významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Unie a k vytváření pracovních míst a mají značný potenciál pro rozvoj podnikatelské činnosti, neboť v něm působí hlavně malé a střední podniky. Na význam cestovního ruch poukazuje i Lisabonská smlouva a vymezuje pro Unii konkrétní pravomoci v této oblasti, jež doplňují akce členských států. Iniciativa v oblasti cestovního ruchu na úrovni Unie má jasnou přidanou hodnotou, zejména v oblasti poskytování informací a analýz, vypracování nadnárodních podpůrných strategií a výměny osvědčených postupů.

(19) Tento program by měl vymezit akce pro tyto cíle, celkový finanční rámec pro dosažení těchto cílů, různé druhy prováděcích opatření a opatření pro sledování a hodnocení a na ochranu finančních zájmů Unie.

(20) Tento program by měl doplňovat jiné programy Unie, přičemž je nutné si uvědomit, že každý z nástrojů by měl fungovat v souladu se svými vlastními konkrétními postupy. Jedny a tytéž způsobilé náklady by tedy neměly být financovány z více zdrojů. V zájmu dosažení přidané hodnoty a výrazného dopadu unijního financování by se měla rozvíjet úzká součinnost programu s jinými programy Unie a se strukturálními fondy.

(21) Ve všech příslušných iniciativách a opatřeních, které jsou součástí tohoto programu, by měly být brány v úvahu zásady transparentnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže. Při těchto iniciativách a činnostech je třeba také dbát na dodržování lidských práv a základních svobod.

(22) Toto nařízení by mělo stanovit finanční rámec na celou dobu trvání programu, který bude během ročního rozpočtového procesu představovat pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení[19].

(23) Aby bylo zajištěno, že se financování omezí na řešení selhání trhu, politiky a institucí, a s cílem zamezit narušením trhu, mělo by poskytování finančních prostředků z tohoto programu být ve shodě s pravidly Unie pro poskytování státní pomoci.

(24) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru a protokoly k dohodám o přidružení zajišťují účast příslušných zemí v programech Unie. Účast třetích zemí by měla být možná, jestliže to stanoví dohody a postupy.

(25) Provádění programu je třeba sledovat a vyhodnocovat, aby bylo možné provádět úpravy.

(26) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny během celého výdajového cyklu pomocí přiměřených opatření, jež zahrnují prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případně i postihy.

(27) K zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi, aby mohla přijímat roční pracovní plán k provádění tohoto programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[20].

(28) Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie by měla být udělena Komisi s ohledem na specifická pravidla účasti a svěření určitých úkolů externí agentuře. Je zvláště důležité, aby Komise během své přípravné práce prováděla potřebné konzultace, a to i na expertní úrovni.

(29) Při přípravě a tvorbě aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Předmět

Článek 1 Zavedení

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zavádí program pro opatření Unie ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (MSP) (dále jen „program“).

Článek 2 Obecné cíle

1. Program přispěje ke splnění následujících hlavních cílů, přičemž obzvláštní pozornost se věnuje specifickým potřebám malých a středních podniků v evropském a celosvětovém měřítku:

a)      posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

b)      povzbuzení podnikatelské kultury a podpora zakládání a růstu malých a středních podniků.

2. Dosahování cílů uvedených v odstavci 1 se měří těmito ukazateli:

a)      procentním růstem průmyslového odvětví Unie v porovnání s celkovým růstem hrubého domácího produktu (HDP);

b)      růstem výrobní produkce ekologických průmyslových odvětví v Unii;

c)      změnami v administrativní zátěži pro malé a střední podniky;

d)      růstem malých a středních podniků vyjádřeným výší přidané hodnoty a počtem zaměstnanců;

e)      a hodnotou obratu připadající na malé a střední podniky.

3. Program podporuje provádění strategie Evropa 2020 a přispívá k dosažení cíle „inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění“. Program zejména přispívá k dosažení hlavního cíle, který se týká zaměstnanosti.

KAPITOLA II Specifické cíle a oblasti působnosti

Článek 3 Specifické cíle

1. Specifickými cíli programu jsou:

a)      zlepšit rámcové podmínky pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků v Unii, včetně odvětví cestovního ruchu;

b)      povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

c)      zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a dluhů;

d)      zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

2. Při provádění programu se bude brát na zřetel, že se podniky potřebují přizpůsobit hospodářství, které bude nízkouhlíkové, účinně využívající energie a zdroje, a schopné vyrovnat se s klimatickou změnou,

3. K měření účinku programu při dosahování specifických cílů, které jsou uvedeny v odstavci 1, se použijí ukazatele výkonu. Tyto ukazatele jsou stanoveny v příloze I.

Článek 4 Rozpočet

1. Finanční krytí na provádění programu činí 2,522 miliardy EUR, z toho přibližně 1,4 miliardy EUR bude vyčleněno na finanční nástroje.

2. Finanční krytí stanovené podle tohoto nařízení se může vztahovat také na náklady vzniklé při přípravných, sledovacích, auditních a hodnotících činnostech, které jsou nutné pro řízení programu a splnění jeho cílů; konkrétně jde o studie, schůzky odborníků, informační a komunikační akce včetně komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, vztahují-li se k obecným cílům tohoto programu, náklady spojené s informačními sítěmi s důrazem na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní náklady na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením tohoto programu.

3. Finanční příděl smí být použit rovněž na výdaje technické a správní pomoci nezbytné pro zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES[21]. V případě potřeby mohou být vyčleněné prostředky zapsány do rozpočtu na období po roce 2020 za účelem pokrytí podobných výdajů, aby se umožnilo řízení akcí, které do 31. prosince 2020 nebudou ještě dokončeny.

Článek 5 Účast třetích zemí

1. Tento program je otevřen pro účast:

a)      zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP, a dalším evropským zemím, jestliže to dohody a postupy dovolují;

b)      přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích příslušných rad pro přidružení nebo podobných dohodách;

c)      zemím, jež spadají do oblasti působnosti evropských politik sousedství, jestliže to dohody a postupy dovolují, a v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách, protokolech k dohodám o přidružení a v rozhodnutích příslušných Rad přidružení.

2. Akcí prováděných podle tohoto programu se mohou účastnit subjekty usazené v zemích, které jsou uvedeny v odstavci 1, v případě, že nejsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci nebo jestliže se tyto země rozhodnou nepřipojit se k tomuto programu, nebo subjekty usazené v jiných třetích zemích.

3. Tyto subjekty nemají nárok na získání finančních příspěvků Unie vyjma případů, kdy je to pro tento program nepostradatelné, zejména z hlediska konkurenceschopnosti podniků Unie a jejich přístupu na trhy. Uvedená výjimka se nevztahuje na subjekty, které vytvářejí zisk.

Článek 6  Opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie

1. Komise podporuje opatření ke zlepšení a posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků Unie, zejména malých a středních podniků, s cílem zlepšit efektivitu, provázanost a soulad vnitrostátních politik na podporu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a růstu podniků v Evropě.

2. Komise může podpořit opatření, jejichž cílem je vypracovat nové strategie konkurenceschopnosti. Taková opatření mohou zahrnovat:

a)      opatření zaměřená na zlepšení designu, provádění a hodnocení politik ovlivňujících konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, včetně odolnosti vůči katastrofám, a na zajištění rozvoje vhodných infrastruktur, klastrů světové třídy a obchodních sítí, rámcových podmínek a vývoje udržitelných výrobků, služeb a postupů;

b)      opatření zaměřená na podporu spolupráce v oblasti tvorby politik a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy s jinými zeměmi, které se účastní tohoto programu, a hlavními konkurenty Unie, a na řešení mezinárodních aspektů politik konkurenceschopnosti;

c)      podporu vývoje politik pro malé a střední podniky a spolupráce mezi tvůrci politik, zejména s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup k programům a opatřením.

3. Komise může podpořit iniciativy urychlující vznik konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových činnostech v oblastech, pro které je typický vysoký podíl malých a středních podniků a s velkým přínosem pro HDP Unie. Takové iniciativy povzbudí rozvoj nových trhů a nabídku zboží a služeb založených na vysoce konkurenceschopných obchodních modelech nebo na modifikovaných hodnotových řetězcích. Patří zde iniciativy k posílení konkurenceschopnosti, účinnějšího využívání zdrojů, udržitelnosti a sociální odpovědnosti podniků.

Článek 7 Opatření na podporu podnikání

1. Komise přispívá k podpoře podnikání zlepšováním rámcových podmínek, jež ovlivňují rozvoj podnikání. Komise podporuje takové podmínky pro podnikání, které jsou příznivé pro rozvoj a růst podniků.      

2. Zvláštní pozornost je věnována mladým podnikatelům, novým a potenciálním podnikatelům a ženám-podnikatelkám a rovněž specifickým cílovým skupinám.

3. Komise může podpořit opatření členských států zaměřená na zavádění vzdělávání pro podnikatele, podnikatelských dovedností a podnikatelských přístupů, zejména u potenciálních a nových podnikatelů.

Článek 8 Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

1. Komise podpoří opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup k financím pro malé a střední podniky v jejich počáteční a růstové fázi a které doplňují použití finančních nástrojů členských států pro malé a střední podniky na celostátní a regionální úrovni. Aby se zajistila doplňkovost, budou tato opatření úzce koordinována s opatřeními v rámci politiky soudržnosti a na vnitrostátní úrovni. Cílem takových opatření je povzbudit nabídku kapitálového i úvěrového financování.

2. V rámci opatření uvedených v odstavci 1 Komise v závislosti na tržní poptávce navrhne opatření zaměřená na zlepšení přeshraničního a nadnárodního financování, což malým a středním podnikům pomůže dát své činnosti mezinárodní rozměr v souladu s právními předpisy Unie.

3. Podrobnosti o opatřeních uvedených v odstavci 1 tohoto článku jsou stanoveny v příloze II.

Článek 9 Opatření ke zlepšení přístupu na trhy

1. Aby bylo možné nadále zlepšovat konkurenceschopnost podniků v Unii a jejich přístup na trhy, bude Komise pokračovat v podpoře sítě Enterprise Europe Network.

2. Komise může podpořit opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na jednotný trh, včetně poskytování informací a zlepšování informovanosti.

3. Konkrétní opatření se zaměří na usnadnění přístupu malých a středních podniků na trhy mimo Unii a na posilování existujících podpůrných služeb na těchto trzích. Malé a střední podniky mohou z programu obdržet podporu v oblasti norem a práv duševního vlastnictví v prioritních třetích zemích.

4. Opatření v rámci programu mohou být zaměřena na posilování mezinárodní průmyslové spolupráce, včetně průmyslových a regulačních dialogů se třetími zeměmi. Konkrétní opatření mohou být zaměřena na snižování rozdílů mezi Unií a jinými zeměmi v regulačních rámcích pro průmyslové výrobky, na průmyslovou politiku a zlepšování podmínek pro podnikání.

KAPITOLA III Provádění programu

Článek 10 Roční pracovní program

1. K provádění programu Komise přijme roční pracovní program podle přezkumného postupu uvedeného v čl. 16 odst. 2. Roční pracovní programy stanoví cíle, předpokládané výsledky, metodu provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis opatření, která mají být financována, s uvedením částky vyčleněné na každé opatření, orientačního rozvrhu provádění a také vhodných ukazatelů pro sledování efektivity při dosahování výsledků a plnění cílů. V případě grantů obsahují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

2. Komise program provádí v souladu s finančním nařízením (nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení]).

3. Program bude prováděn tak, aby se zajistilo, že podporované akce zohledňují budoucí vývoj a budoucí potřeby, zejména po hodnocení v polovině období uvedeném v čl. 12 odst. 3, a že jsou relevantní pro vyvíjející se trhy, ekonomiku a změny ve společnosti.

Článek 11 Podpůrná opatření

1. Kromě opatření obsažených v pracovním programu uvedeném v článku 10 přijímá Komise pravidelně podpůrná opatření, včetně těchto:

a)      analýza a sledování problematiky odvětvové a meziodvětvové konkurenceschopnosti;

b)      identifikace osvědčených postupů a politických přístupů a jejich další rozvíjení;

c)      posouzení dopadů opatření Unie, jež mají zvlášť velký význam z hlediska konkurenceschopnosti podniků, aby se zjistilo, ve kterých oblastech je nutno zjednodušit stávající právní předpisy nebo ve kterých oblastech je nutno navrhnout nové právní předpisy;

d)      hodnocení právních předpisů ovlivňujících podniky, specifické průmyslové politiky a opatření souvisejících s konkurenceschopností.

2. Podpůrná opatření uvedená v odstavci 1 nejsou nutně součástí ročních pracovních programů uvedených v článku 10.

Článek 12 Sledování a hodnocení

1. Komise sleduje provádění a řízení programu.

2. Komise zpracuje výroční zprávu o sledování, v níž zhodnotí účelnost a efektivitu podporovaných opatření z hlediska finančního plnění, výsledků a pokud možno i dopadu. Zpráva zahrnuje informace o výši výdajů souvisejících s klimatem a o účinku podpory cílů souvisejících se změnou klimatu do takové míry, aby sběr těchto informací nevytvářel neopodstatněnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky.

3. Nejpozději do roku 2018 Komise vypracuje hodnotící zprávu o dosažení cílů všech opatření podpořených z programu co do úrovně výsledků a dopadů, účinnosti využití zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, aby bylo možné rozhodnout o prodloužení, úpravě nebo zrušení těchto opatření. Toto hodnocení se bude také zabývat rozsahem zjednodušení, jeho vnitřní a vnější provázaností, stálou platností všech cílů a také přínosem opatření z hlediska priorit Unie, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Vezme v úvahu výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu opatření předchozího programu.

4. Hodnotící zpráva podá obraz o dlouhodobějších dopadech a o udržitelnosti účinků těchto opatření, aby mohly být zahrnuty do rozhodování o možném prodloužení, úpravě nebo zrušení následného opatření.

5. Vypracuje se soubor klíčových ukazatelů výkonnosti jako základ pro posouzení toho, do jaké míry bylo dosaženo cílů opatření, která byla z programu podpořena. Měří se na základě předem vymezených výchozích úrovní, které budou odrážet situaci před provedením opatření.

6. Všechny zúčastněné strany poskytnou Komisi veškeré nezbytné údaje a informace, aby bylo možné sledování a hodnocení příslušných opatření.

KAPITOLA IV Finanční ustanovení a formy finanční pomoci

Článek 13 Formy finanční pomoci

Finanční pomoc Unie v rámci tohoto programu může být provedena nepřímo přenesením provádění rozpočtových úkolů na subjekty uvedené v čl. XX nařízení (EU) č. XXX/2012 [nového finančního nařízení].

Článek 14 Finanční nástroje

1. Finanční nástroje programu jsou využívány s cílem usnadnit růstově orientovaným malým a středním podnikům přístup k financím. Finanční nástroje sestávají z kapitálového nástroje a nástroje úvěrových záruk.

2. Finanční nástroje pro růstově orientované malé a střední podniky mohou být případně kombinovány s jinými finančními nástroji zřízenými členskými státy a jejich správními orgány v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. XXX/201X [nové nařízení o strukturálních fondech] a s granty financovanými Unií, a to i podle tohoto nařízení.

3. Finanční nástroje mají za cíl zachovat hodnotu aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie. Mohou vytvářet přijatelnou návratnost, aby splňovaly cíle jiných partnerů nebo investorů.

4. V souladu s čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nového finančního nařízení] příjmy a platby vytvořené jedním finančním nástrojem musí být přiřazeny k tomuto finančnímu nástroji. U finančních nástrojů, které byly zřízeny již v předchozím víceletém finančním rámci na období 2007–2013, musí být příjmy a platby z operací zahájených v tom období přiřazeny k dotyčnému finančnímu nástroji v období 2014–2020.

Článek 15 Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby v případě provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Unie přijetím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol a – v případě zjištění nesrovnalostí – pomocí navracení neoprávněně vyplacených částek a případně též pomocí účinných a přiměřených sankcí s odrazujícím účinkem.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr jsou zmocněni ke kontrole všech dokladů a ke kontrole na místě všech příjemců, dodavatelů a subdodavatelů a jiných třetích stran, kteří obdrželi prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo či nepřímo týká, provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti dotýkající se finančních zájmů Unie v souvislosti s dohodou nebo rozhodnutím o grantu či smlouvou týkající se financování ze strany Unie.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a rovněž dohody a rozhodnutí o grantech a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

KAPITOLA V Výbor a závěrečná ustanovení

Článek 16 Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem je výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 17 Akty v přenesené pravomoci

1. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změny ukazatelů uvedených na seznamu v příloze I tohoto nařízení, ukáže-li se, že tyto ukazatele nejsou vhodné k měření pokroku v dosahování obecných a specifických cílů programu.

2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, pokud jde o změny podrobných náležitostí konkrétních opatření uvedených v příloze II tohoto nařízení, vyžaduje-li si to vývoj hospodářské a tržní situace, nebo podle výsledků dosažených prostřednictvím nástroje úvěrových záruk (LGF) a nástroje pro sdílení rizika (RSI) rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace spadajícího do Sedmého rámcového programu pro finanční nástroj ke sdílení rizik.

3. Tam, kde je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů, např. kvůli rychle se měnícím ekonomickým podmínkám, uplatní se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 19.

Článek 18 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se Komisi uděluje v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci na Komisi uvedené v článku 17 platí po dobu sedmi let od [datum vstupu základního legislativního aktu v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 17 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 19 Naléhavý postup

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití naléhavého postupu.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky v souladu s postupem uvedeným v čl. 18 odst. 5. V takovém případě Komise akt poté, co ji Evropský parlament nebo Rada uvědomí o svém rozhodnutí vyslovit proti aktu námitky, neprodleně zruší.

Článek 20

Zrušení a přechodná ustanovení

1. Rozhodnutí č. 1639/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2. Opatření zahájená podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES a finanční závazky související s uvedenými opatřeními se však až do svého dokončení dále řídí uvedeným rozhodnutím.

3. Příděl finančních prostředků uvedený v článku 4 může být použit rovněž na uhrazení výdajů na technickou a administrativní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES.

Článek 21 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA Ukazatele pro obecné a specifické cíle

Obecný cíl: || 1. Posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost podniků Unie, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel dopadu[22] || Současný stav || Dlouhodobý cíl a milník (2020)

Růst konkurenceschopnosti průmyslu[23] Změna administrativní zátěže pro malé a střední podniky (počet dní potřebných k založení nového podniku). Růst průmyslové výroby EU v ekologických odvětvích (změna proti předchozímu roku v %). || 2009: -3,1 %, 2008: -0,3 %, 2007: +0,7 %. 2009: -3.1 % Počet dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku 7 pracovních dnů. Roční růst o 6–7 % během posledních let. || Roční růst o 1 % a růst o 5 % v roce 2015. Snížení počtu dní potřebných na založení nového malého nebo středního podniku (MSP): 3 pracovní dny v roce 2020. Roční růst v průměru o 8 % během příštích deseti let; do roku 2015 se plánuje 50% růst výroby.

Obecný cíl: || 2. Povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst MSP

Ukazatel dopadu || Současný stav || Dlouhodobý cíl a milník (2020)

Růst MSP vyjádřený v přidané hodnotě a počtu zaměstnanců. Zpětná vazba od MSP a jiných konečných příjemců, pokud jde o přínos, užitečnost a relevanci programu (budou měřeny při hodnoceních programu) získaná prostřednictvím Europe Enterprise Network (EEN) a internetových průzkumů. Míra kolísání počtu MSP (založení a uzavření podniku). || V roce 2010 MSP vyprodukovaly více než 58 % celkového obratu (HPH = hrubá přidaná hodnota) EU; celkový počet zaměstnanců v MSP: 87,5 milionu (67 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU). 78% spokojenost a pozitivní zpětná vazba, pokud jde o přínos EEN. || Plánovaný růst celkové přidané hodnoty MSP o 4 % ročně; roční růst počtu zaměstnanců v MSP o 1 %. Zvýšení spokojenosti s přínosem EEN na více než 80 %.

Specifický cíl: || Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu

Ukazatel výsledků || Nejnovější známé výsledky || Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Aktivity ke zlepšení konkurenceschopnosti Počet přijatých zjednodušujících opatření. Počet kontrol „účelnosti“ zaměřených na kvalitu a přínos činností. Míra, do jaké si firmy osvojily evropské nástroje pro udržitelnou výrobu a produkty, včetně EMAS, ekoznačky a ekodesignu. || Program zjednodušování Komise byl v roce 2010 aktualizován a směřuje ke snížení byrokracie o 25 % do roku 2012. Do roku 2010 bylo přijímáno 5 zjednodušujících opatření ročně. V roce 2010 byly u zúčastněných stran provedeny čtyři kontroly „účelnosti“ zaměřené na politiky v oblasti životního prostředí, dopravy, zaměstnanosti a průmyslu. Zpětná vazba zahrnovala komentáře k právním předpisům a přínosu činností. Přibližně 35 000 osvědčení ISO 14001 EMS a 4 500 registrací EMAS; 18 000 licencí pro používání ekoznačky EU. || Přibližně sedm zjednodušujících opatření ročně. Přístup zpětné vazby uplatňovaný při kontrolách „účelnosti“ bude rozšířen na další politiky a povede ke zjednodušením, jež budou mít pozitivní vliv na průmysl. Předpokládá se provést až 12 kontrol „účelnosti“, přičemž cílem je lepší regulace. Významný počet firem sleduje svou výkonnost, používá systémy environmentálního řízení a dosahuje zlepšení ve využívání zdrojů a dopadu své činnosti na životní prostředí. Významnou část výroby tvoří výrobky šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje.

Rozvoj politiky pro MSP Počet členských států, které používají test dopadů na MSP. Větší celoevropská publicita European Enterprise Awards s publikacemi/klipy v médiích ve všech členských státech. Zkracování doby potřebné k založení nového podniku a zjednodušení tohoto úkonu. || Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 15 členských států. Počet publikací/klipů v médiích ve všech členských státech: 60 v roce 2010. Zkracování doby potřebné k založení nového podniku: 7 pracovních dnů. || Počet členských států, které používají test dopadů na MSP: 21 členských států. Počet publikací/klipů v médiích ve všech členských státech: 80. Zkracování doby potřebné k založení nového podniku: 5 pracovních dnů.

Nové podnikatelské koncepce Počet nových výrobků/služeb na trhu. Výše dodatečného vývozu a odpovídající peněžní částky. Zpětná vazba od zúčastněných stran týkající se kvality a přínosu činností. || Až dosud se tato činnost omezovala na analytickou práci v omezeném rozsahu. || Cíl pro kumulativní počet nových výrobků/služeb je 5 v roce 2017 (se zvýšením na 15 v roce 2018 a na 25 v roce 2019). V roce 2017 se ještě neočekává žádný dopad na vývoz. Podíl první generace MSP účastnících se programu na vývozu začne být patrný v roce 2018, přičemž cílem je zvýšení o 20 %. Nejméně 70 % MSP účastnících se programu v roce 2014 ohlásí pozitivní dopad na jejich obrat v průzkumu provedeném koncem roku 2017.

Cestovní ruch Počet žadatelů o financování. Podíl MSP (a trend) na žádostech o poskytnutí finančních příležitostí souvisejících s cestovním ruchem. Počet subjektů, jež převzaly evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu. Počet turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovního ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality. || Počet žádostí o financování (na všechny výzvy k předkládání návrhů) celkem: přibližně 75 za rok (průměr za rok 2011). Až dosud nebyly MSP přímo adresovány žádné výzvy k předkládání návrhů. Až dosud neobdržel evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu žádný subjekt (akce se připravuje). Počet udělených Evropských turistických destinací nejvyšší kvality – celkem 98 (průměrně 20 za rok – 10 v roce 2007, 20 v roce 2008, 22 v roce 2009, 25 v roce 2010, 21 v roce 2011). || Počet žádostí o financování (na všechny výzvy k předkládání návrhů) celkem: více než 100 za rok. 30 % výzev k předkládání návrhů přímo adresovaných MSP. 50% pokrytí hodnocených systémů způsobilých k účasti na soutěži o evropské označení kvality pro oblast cestovního ruchu. 200 a více turistických destinací, jež převzaly modely udržitelného rozvoje cestovních ruchu propagované iniciativou Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (až 30 za rok).

Specifický cíl: || Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin

Ukazatel výsledku || Nejnovější známé výsledky || Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Podpora podnikání Zpětná vazba, jak veřejnost pohlíží na podnikání (% občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, měřeno agenturou Eurobarometer). Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU. Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států. Počet přijatých zjednodušujících opatření pro MSP. || Údaje za roky 2007 a 2009 jsou stabilní a činí 45 %. Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU: 22 (2010). Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 5. 5 zjednodušujících opatření za rok (2010). || Zvýšení počtu občanů EU, kteří by chtěli být samostatně výdělečně činní, na 50 %. Počet států, které provádějí řešení v oblasti podnikání rozvíjená na úrovni EU: 25. Počet vnitrostátních programů, které jsou dostupné pro MSP z jiných členských států: 10. Přibližně 7 zjednodušujících opatření za rok.

Specifický cíl: || Zlepšit přístup k financím pro MSP ve formě kapitálu a dluhů

Ukazatel výsledku || Nejnovější známé výsledky || Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Finanční nástroje pro růst Počet podniků, jež získaly záruky na půjčky (úvěry), a výše poskytnutých prostředků. Počet firem podporovaných rizikovým kapitálem a hodnota investic (z toho přeshraničních operací). || Navrhované nástroje nebyly dosud zahájeny a nejsou totožné se stávajícími nástroji, a proto údaje týkající se stávajících nástrojů nemusí být srovnatelné. || Počet podniků, jež získaly záruky na půjčky (úvěry), a výše poskytnutých prostředků. Počet firem podporovaných rizikovým kapitálem: (+/- 180) a hodnota investic (+/- €220m).

Specifický cíl: || Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově

Ukazatel výsledku || Nejnovější známé výsledky || Střednědobý cíl (výsledek) 2017

Enterprise Europe Network Počet podepsaných dohod o partnerství. Větší uznání značky Network a značkové kultury (např. povědomí o značce u personálu MSP). Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby). Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb. Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí. || Enterprise Europe Network Podepsáno dohod o partnerství: 1 950 (2010). Větší uznání značky Network a značkové kultury: dosud neměřeno. Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): 78 %. Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 435 000 (2010). Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 45 000 (2010). || Enterprise Europe Network Podepsáno dohod o partnerství: 3 000/rok. Větší uznání značky Network a značkové kultury: 30 % z dosažených MSP. Míra spokojenosti zákazníků (% MSP, jež vyjadřují spokojenost, přínos konkrétní služby): >80%. Počet MSP, jež využívají podpůrných služeb: 500 000/rok. Počet MSP, které se účastní případů zprostředkování a firemních misí: 60 000/rok.

Podpora podnikání MSP na trzích mimo EU Podíl (%) MSP zapojených do mezinárodních činností (vývoz, dovoz, přímé zahraniční investice a jiné aktivity) || 13 % (2009) || 17 % (2017)

Mezinárodní průmyslová spolupráce Počet případů většího sblížení předpisů EU a třetích zemí, které se týkají průmyslových výrobků. Počet oblastí a osvědčených postupů v rámci iniciativy Small Business Act, jež byly zavedeny v sousedních zemích EU a v kandidátských zemích. || Odhaduje se, že v oblasti regulační spolupráce s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) existují v průměru 2 dotčené oblasti významného sblížení technických předpisů. Odhaduje se, že ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemích a sousedních zemí ve Středomoří) je v těchto zemích v průměru regulováno nejméně 3 z 10 politických oblastí SBA. || Tři relevantní oblasti sbližování technických předpisů s hlavními obchodními partnery (USA, Japonsko, Čína, Brazílie, Rusko, Kanada, Indie) (2017). Pět oblastí politiky SBA ve třech politických regionech (region kandidátských zemí, sousedních východních zemí a sousedních zemí ve Středomoří) (2017).

PŘÍLOHA II

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím

1. Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím zahrnují kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk.

2. Kapitálový nástroj Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP - nástroj pro kapitálové investice do růstu (EFG) - se provádí jako součást jednotného kapitálového nástroje EU podporujícího růst podniků v Unii a výzkum, vývoj a inovace od raného stadia (včetně založení podniku) do růstového stadia za finanční podpory z iniciativy Horizont 2020 a z tohoto programu.                   Nástroj pro kapitálové investice do růstu (EFG) používá stejný prováděcí mechanismus jako kapitálový nástroj pro výzkum, vývoj a inovace, který bude zřízen v rámci iniciativy Horizont 2020, a to za níže stanovených podmínek.

3. Nástroj úvěrových záruk (LGF) se provádí jako součást jednotného úvěrového finančního nástroje EU pro růst podniků a výzkum, vývoj a inovace, přičemž používá stejný prováděcí mechanismus, jako z poptávky vycházející složka pro MSP v rámci úvěrového nástroje iniciativy Horizont 2020 (RSI II), a to za níže stanovených podmínek.

4. Kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk musí splňovat požadavky ustanovení o finančních nástrojích ve finančním nařízení a v aktu v přenesené pravomoci, který nahrazuje prováděcí pravidla, a podrobnější operační požadavky, které budou stanoveny v pokynech Komise.

5. Kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk se budou doplňovat s finančními prostředky používanými členskými státy pro MSP v rámci politiky soudržnosti.

6. Kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk mohou ve vhodných případech dovolovat spojení finančních prostředků s členskými státy, které si přejí přispět částí, která je jim přidělena ze strukturálních fondů v souladu s [čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení o strukturálních fondech].

7. Příjmy a splátky související s mechanismem GIF 2 podle rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES) se přidělí programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP.

8. Finanční nástroje pro růstově zaměřené malé a střední podniky se provádějí v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu.

Nástroj pro kapitálové investice do růstu (EFG)

1. EFG se zaměří na fondy poskytující rizikový kapitál a mezaninové financování, např. podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze nebo růstu, zejména těm se zahraničním působením, přičemž bude moci investovat do nově založených podniků, spolu s kapitálovým nástrojem pro výzkum, vývoj a inovace spadajícím pod iniciativu Horizont 2020. V tomto druhém případě nesmí investice z EFG přesáhnout 20 % z celkové investice EU s výjimkou víceetapového financování, kde bude financování z EFG a z kapitálového nástroje pro výzkum, vývoj a inovace poskytováno poměrně na základě investiční strategie fondů. EFG se vyhne výkupnímu nebo náhradnímu kapitálu určenému na likvidaci pořízeného podniku. Na základě vývoje tržních podmínek může Komise rozhodnout o změně uvedené 20% hranice.

2. Podpora se provádí formou jedné z následujících investic:

a)      přímo Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinými subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise, nebo,

b)      fondy fondů nebo investičními nástroji investujícími přeshraničně, které byly zřízeny Evropskými investičním fondem, nebo jinými subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise, společně se soukromými investory a/nebo státními finančními institucemi.

Nástroj pro úvěrové záruky (LGF)

1. Správu LGF vykonává jménem Komise Evropský investiční fond nebo jiné subjekty, jimž je svěřeno provádění jménem Komise. Tento nástroj poskytuje:

· protizáruky a jiné dohody o sdílení rizik v rámci záručních systémů,

· přímé záruky a jiné dohody o sdílení rizik pro ostatní finanční zprostředkovatele, kteří splňují kritéria způsobilosti.

2. LGF tvoří tato dvě opatření:

· první opatření, dluhové financování prostřednictvím úvěrů, včetně podřízených a účastnických půjček, nebo leasingu, zmenší obtíže, s nimiž se setkávají zvláště malé a střední podniky, potřebují-li si zajistit přístup k finančním prostředkům, a to buď v důsledku toho, že jsou vnímány jako rizikové, nebo v důsledku nedostupnosti dostatečného zajištění;

· druhé opatření, sekuritizace portfolií závazků malých a středních podniků, mobilizuje dodatečné dluhové financování malých a středních podniků na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora takových transakcí závisí na tom, zda se emitující instituce zavážou použít významnou část vzniklé likvidity nebo mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Výše tohoto nového dluhového financování se vypočte podle výše zaručených portfoliových rizik a sjedná se spolu s danou lhůtou s každou emitující institucí jednotlivě.

3. S výjimkou půjček v rámci sekuritizovaného portfolia poskytuje LGF záruky pro úvěry do 150 000 EUR a s minimální dobou splatnosti 12 měsíců. LGF je koncipován takovým způsobem, aby bylo možné podávat zprávy o MSP, které byly podpořeny, a to co do jejich počtu i objemu půjček.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHŮ

1.         RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

            1.1.      Název návrhu/podnětu

            1.2.      Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

            1.3.      Povaha návrhu/podnětu

            1.4.      Cíl(e)

            1.5.      Odůvodnění návrhu/podnětu

            1.6.      Doba trvání akce a finanční dopad

            1.7.      Předpokládané metody řízení

2.         OPATŘENÍ PRO SPRÁVU

            2.1.      Pravidla pro sledování a podávání zpráv

            2.2.      Systém řízení a kontroly

            2.3.      Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.         ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

            3.1.      Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

            3.2.      Odhadovaný dopad na výdaje

            3.2.1.   Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

            3.2.2.   Odhadovaný dopad na operační prostředky

            3.2.3.   Odhadovaný dopad na výdaje správní povahy

            3.2.4.   Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

            3.2.5.   Podíl třetí strany na financování

            3.3.      Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVHŮ

1.         RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.      Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020)

1.2.      Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[24]

Oblast politiky: Podniky a průmysl

Činnosti:           Konkurenceschopnost, průmyslová politika, inovace a podnikání

Tato oblast politiky odpovídá stávajícímu členění ABM/ABA. Na rozpočtový rok 2014 může být definováno nové členění rozpočtu po schválení interinstitucionální dohody na finanční výhled 2014–2020.

1.3.      Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[25]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.      Cíle

1.4.1.   Víceleté strategické cíle, které Komise návrhem/podnětem sleduje

Víceletým strategickým cílem, který sleduje navrhovaný program, je provádění strategie Evropa 2020, která se svou stěžejní iniciativou inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanoví opatření na posílení dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti podniků EU do budoucna. Program bude také propagovat podnikatelskou kulturu a podporovat vytváření a růst malých a středních podniků. Navrhovaný program zejména přispěje k dosažení hlavního cíle v oblasti zaměstnanosti (aby bylo zaměstnáno 75 % osob ve věku 20–64 let).

1.4.2.   Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.         Zlepšovat rámcové podmínky pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii, včetně podniků v odvětví cestovního ruchu;

2.         Povzbuzovat k podnikání, a to i v rámci specifických cílových skupin;

3.         Zlepšit přístup k financování pro malé a střední podniky;

4.         Zlepšit přístup na trhy uvnitř Unie a celosvětově.

Střednědobé cíle pro tyto specifické cíle jsou vytyčeny v příloze I nařízení.

Příslušné aktivity ABM / ABB

Může být definováno nové členění rozpočtu po schválení interinstitucionální dohody na finanční výhled 2014–2020.

1.4.3.   Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Konečným cílem navrhovaného programu je dosáhnout pozitivní změny v hospodářské situaci Evropské unie a jejích podniků, jako je vyšší růst, vyšší zaměstnanost a vyšší počet nově zakládaných podniků. Úsilí se zaměří na přispění k cílům strategie Evropa 2020 a jejích hlavních cílů, a to podporou činností stěžejní iniciativy „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace“ a přezkumu iniciativy Small Business Act.

Klíčovým záměrem a úkolem programu je podporovat rozvoj, koordinaci a provádění moderní a efektivní evropské politiky pro konkurenceschopnost, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky.

Konkrétněji budou specifické cíle zmíněné v bodu 1.4.2 dosahovány:

– zlepšením přístupu k financování pro růstově orientované malé a střední podniky a ty podniky, které jsou schopné se internacionalizovat

– větší podporou podnikání a poskytováním informačních služeb malým a středním podnikům na vnitřním trhu i na jiných trzích;

– zlepšením výměny osvědčených postupů a informací, referenčním srovnáváním a koordinací politiky na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

– zvýšením konkurenceschopnosti cílových odvětví.

Hlavními zúčastněnými stranami, jež postihují důsledky problémů, na které by měl tento nový program reagovat, jsou evropské firmy. Malé a střední podniky jsou více postiženy než velké firmy vzhledem ke svým charakteristickým rysům, pokud jde o vlastnictví kapitálu, řízení a způsoby financování, které vyžadují politické zásahy přesně uzpůsobené jejich potřebám. Vzhledem k tomu, že jsou malé a střední podniky hlavním zdrojem nových pracovních míst v EU, jejich vývoj přímo ovlivňuje pracovní síly. Řešení problémů malých a středních podniků by značně zlepšilo také vyhlídky EU v oblasti zaměstnanosti.

1.4.4.   Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukázalo se, že přístup k řízení založený na výsledcích, který je uplatňován na stávající program, a roční sledování výkonnosti jsou úspěšné při prokazování dosažených výsledků programu, jakož i při zvyšování odpovědnosti EU. Na základě těchto zkušeností a s přihlédnutím k doporučením získaným během hodnocení má nový program jasnou intervenční logiku (přičemž specifické cíle SMART přispívají k dosahování obecných cílů) a soubor odpovídajících ukazatelů dopadů a výsledků. Vzhledem k časovému odstupu mezi vznikem výstupů a jejich dopadem na obecné cíle bude pokrok při jejich plnění měřen zpravidla v tříletých intervalech, zatímco pokrok při dosahování operačních cílů bude měřen každoročně. Celý seznam ukazatelů obsahuje příloha I návrhu tohoto nařízení, který předkládá Komise.

1.5.      Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.   Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Navrhovaný program bude podporovat Komisi, členské státy a hlavní zúčastněné strany při plánování, koordinaci a provádění účinných politik, jež souvisejí s konkurenceschopností a podnikáním, a podporovat činnosti, jejichž cílem je zvládnutí těchto dlouhodobých výzev:

– ztížený přístup k finančním prostředkům

– nízký počet nově vytvářených malých a středních podniků;

– problémy odvětvové specializace

– slabá přizpůsobivost vůči výzvám ohrožujícím udržitelnost

– nízká internacionalizace malých a středních podniků

– slabý podnikatelský duch a

– nevstřícné podmínky pro podnikání.

V krátkodobém až střednědobém horizontu bude nový program řešit tato selhání politiky, trhu a institucí:

– nedostatečná koordinace politik

– informační asymetrie

– vysoké transakční náklady a

– roztříštěnost právního prostředí.

1.5.2.   Přidaná hodnota ze zapojení EU

EU má jedinečnou možnost poskytnout evropskou platformu pro výměnu politik a vzájemné učení v oblasti konkurenceschopnosti a politik souvisejících s malými a středními podniky, jež se týkají zúčastněných stran ve vnitrostátním, regionálním a evropském měřítku. Činnosti EU doplňují činnosti na vnitrostátní nebo regionální úrovni tak, že dodávají evropský rozměr shromažďování a analýze údajů, rozvoji statistických nástrojů a metod a společným ukazatelům. Takové celoevropské poznatky jsou nezbytnou podmínkou pro řádnou analýzu klíčových faktorů, jež ovlivňují konkurenceschopnost a malé a střední podniky.

1.5.3.   Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení EIP

Komise provedla hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení Programu pro podnikání a inovace (dokončené v dubnu 2009 a dubnu 2011) a hodnocení CIP v polovině období (březen 2010). Tato hodnocení EIP a CIP ukázala, že cíle těchto programů jsou nastaveny správně a jsou sladěny se strategickými cíli politik EU. Nehledě na omezený rozpočet je viditelný pokrok, zejména pokud jde o nejdůležitější akce, které se zaměřují na malé a střední podniky. Dotazování a jiné důkazy prokazují jasnou evropskou přidanou hodnotu

Hodnocení EACI

Část rozpočtu EIP byla přenesena na Výkonnou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace (EACI). Hodnocení dokončené v květnu 2011 dospělo k závěru, že EACI si vedla dobře a byla účelným a efektivním prováděcím mechanismem pro iniciativy, za jejichž provádění odpovídala. Potvrdilo, že rozpočet byl čerpán téměř ze 100 %.

Veřejná konzultace

V rámci procesu hodnocení dopadů byla zahájena veřejná konzultace ohledně možného nástupnického programu po CIP. Byla zaměřena na veřejné i soukromé organizace či jednotlivce, kteří si přáli vyjádřit své názory, jako jsou podniky, obchodní organizace, poskytovatelé podpory pro výzkum a inovace a orgány vnitrostátní, regionální a veřejné správy.

Proces veřejných konzultací sestával z internetového průzkumu, veřejné konference, schůzek s představiteli členských států v různých řídících výborech CIP a zasedání Strategického poradního sboru CIP. Tyto konzultace potvrdily, že mnohé části stávajícího programu fungují dobře a že existuje široká podpora pro zachování programu EU zaměřeného na podporu malých a středních podniků a na vytváření příznivých podmínek pro podnikání. Otázky týkající se přístupu malých a středních podniků k financování byly diskutovány také na zasedáních finančního fóra pro malé a střední podniky, jež se konala v září 2010 a v březnu 2011.

1.5.4.   Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Komise zajistí účinnou koordinaci mezi iniciativami Unie a členských států na jedné straně, a mezi různými iniciativami Unie v souvisejících oblastech na straně druhé, přičemž se soustředí na evropskou přidanou hodnotu a na minimalizaci překrývání.

Synergie s jinými programy bude maximalizována zejména poskytnutím nástroje, který může sloužit také cílům jiných politik. Nástroj pro propojení s jinými programy a iniciativami, pokud jde o přenos informací směrem „shora dolů“, jejich podporu a rovněž shromažďování zpětné vazby od zúčastněných stran směrem „zdola nahoru“ poskytne síť Enterprise Europe Network.

Nový program by se vyhýbal překrývání s jinými programy: nebude pokrývat akce zaměřené na řešení selhání trhu související s inovacemi, které budou pokryty programem Horizont 2020. Konkrétněji by se finanční nástroje, které se předpokládají v rámci programu Horizont 2020, zaměřily na financování podniků založených na výzkumu a inovacích, zatímco nový program by se zaměřil na malé a střední podniky ve fázích růstu a internacionalizace. S touto cílovou skupinou by se nový program vyhnul také překrývání s evropským nástrojem pro mikrofinancování Progress. Posledně jmenovaný program byl zřízen jako součást reakce Unie na krizi s rostoucí nezaměstnaností a rostoucím sociálním vyloučením. Cílem nástroje pro mikrofinancování Progress je zlepšit přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost pro zranitelné skupiny, zejména v oblasti sociální ekonomiky. Totéž by platilo o jeho nástupci po roce 2013, který bude rozšířen o investice do sociálních podniků. Kromě toho by záruční činnosti v rámci navrhovaného programu fungovaly souběžně se záručními činnostmi financovanými ze strukturálních fondů. Nástupce garančního prostředku pro malé a střední podniky se bude více zaměřovat na záruky podporující přeshraniční a nadnárodní úvěrování a také na sekuritizaci v souladu s doporučeními Evropského účetního dvora. To by zajistilo vysokou míru doplňkovosti s programy jako JEREMIE, které se zaměřují na vnitrostátní a regionální úroveň.

Velká pozornost bude věnována také tomu, aby nový program doplňoval navrhovaný nástroj partnerství. Bude důležité, aby vnější akce Evropské unie doplňovaly vnější rozměr vnitřní agendy zajišťování udržitelného růstu a pracovních míst v Evropě.

K dosažení cílů nového programu, jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise o příštím víceletém finančním rámci, je důležité, aby při plánování všech politik Unie a programů financování Unie byly brány v úvahu specifické zájmy a podmínky malých a středních podniků. Budoucí finanční rámec bude plánován tak, aby usnadňoval účast malých podniků na programech financování tím, že se zjednoduší pravidla, sníží náklady na účast, zrychlí postupy schvalování a zajistí se jediné správní či kontaktní místo, což příjemcům financování ze strany Unie usnadní život.

1.6.      Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

– X       Návrh/podnět účinný od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

– X       Finanční dopad (prostředky na platby) od roku 2014 do roku 2024 (pokud jde o finanční nástroje, do roku 2035)

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s počátečním obdobím RRRR až RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.      Předpokládaný způsob(y) řízení[26]

X Přímé centralizované řízení Komisí

X Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

– X       výkonných agentur

– X       subjektů zřízených Společenstvími[27]

– ¨      vnitrostátních veřejných subjektů/subjektů pověřených výkonem veřejné služby

– ¨      osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

X Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Poznámky:

Předpokládá se, že tato akce bude řízena zčásti přímo Komisí a zčásti nepřímo na základě pověření pro výkonné agentury.

Pokud jde o jiné možnosti nepřímého řízení, a vzhledem k povaze akcí a projektů, které se předpokládají v rámci navrhovaného programu, zvažuje Komise využití existující výkonné agentury. To se bude týkat pouze úkolů, které nejsou spojeny s přijímáním politických rozhodnutí.

U některých analytických činností a činností referenčního srovnávání se rovněž předpokládá společné řízení s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, OECD, UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu Organizace spojených národů) a ETC – Evropská komise cestovního ruchu.

Finanční nástroje budou prováděny Evropským investičním fondem.

2.         OPATŘENÍ PRO SPRÁVU

2.1.      Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky

Sledování provádění budoucího programu bude průběžně zajišťovat Evropská komise, a to přímo prostřednictvím útvarů Komise a nepřímo prostřednictvím zprostředkovatelů jako EIF a výkonných agentur, které mohou být pověřeny prováděním částí programu. Komise vypracuje každoroční zprávu o sledování, v níž posoudí účelnost a efektivitu podporovaných činností z hlediska finančního provádění, výsledků, a je-li to možné, i dopadů, za účelem případných nezbytných úprav priorit politik a financování. Měření výkonů bude prováděno podle jednotného souboru ukazatelů.

Systém sledování a hodnocení bude z velké části převzat ze stávajícího programu, ale budou provedena následující zlepšení v systému shromažďování a analýzy dat, jakož i v přístupu hodnocení a sledování (na základě doporučení vzešlých z hodnocení stávajícího programu):

– formulování nového souboru specifických ukazatelů a opatření pro sledování;

– křížový odkaz na stěžejní ukazatele strategie Evropa 2020 za účelem usměrňování procesu řízení programu a poskytnutí dodatečného vkladu do procesu sledování strategie Evropa 2020;

– použití srovnávacích metodik, jež porovnávají vzorky příjemců s podobným souborem těch, kdo nejsou příjemci, je-li to použitelné, a aby bylo možné rozlišovat mezi dopadem programu na navrhované ukazatele a účinkem měnících se ekonomických podmínek.

– využití tematických hodnocení napříč různými složkami budoucího programu, je-li to použitelné.

Nový program bude podroben hodnocení v polovině období a hodnocení ex-post, aby bylo možné posoudit pokrok při dosahování cílů a výsledků. Hodnocení v polovině období bude dokončeno do konce roku 2017, aby bylo možné ho zahrnout do přípravy nástupnického nástroje k tomuto programu. Hodnocení ex post bude provedeno do dvou let po ukončení programu.

2.2.      Systém řízení a kontroly

2.2.1.   Zjištěná rizika

Rozpočet programu bude prováděn prostřednictvím finančních nástrojů, grantů a veřejných zakázek. U každého z těchto různých druhů výdajů jsou různá rizika. Audity provedené Evropským účetním dvorem a vlastní audity ex post provedené Komisí poukázaly na tato hlavní rizika, která zůstávají potenciálně platná i pro tento program:

u finančních nástrojů: hlavní zjištěná rizika se týkají způsobilosti (mezinárodních finančních zprostředkovatelů (MFI) a konečných příjemců), dodržování smluv (převedení požadavků Komise do smluvní dokumentace), dodržování postupů (nedodržování postupů předepsaných Komisí) a výkonnosti (nedosažení stanovených cílů).

Tyto druhy rizik budou řešeny s přihlédnutím k těmto faktorům:

· zásadní aspekty procesu řízení a kontroly provádějí MFI;

· Komise musí do značné míry spoléhat na systémy řízení a kontroly MFI;

· je důležité zajistit přiměřenou míru kontroly v celém prováděcím řetězci s jasně vymezenou odpovědností každého ze zúčastněných partnerů;

· centrální předběžné ověřování finanční skupinou GŘ se týká pouze rozpočtových transakcí s MFI, a nikoli transakcí vázaných na konkrétní projekt.

U grantů: složitá pravidla uznatelnosti nákladů a relativně omezené odborné znalosti v oblasti řízení financí určitých příjemců (malých a středních podniků) by mohly vést k vysokému riziku nesprávně vykazovaných nákladů (např. uplatňování nákladů řídícího pracovníka, který je majitelem malých a středních podniků, jež nebyly vynaloženy, ze strany příjemců)

Neexistence úplné databáze s informacemi o příjemcích, projektech a vykazovaných nákladech, by ztížila zjišťování rizikových příjemců a možného dvojího uplatňování nákladů nebo jiných nesrovnalostí, což by v důsledku mohlo znemožnit účinné odhalování podvodů.

U veřejných zakázek: neodhalené chyby a nenapravené nepřesnosti v nabídkových řízeních nebo ve specifikacích pro nabídkové řízení by mohly vést k nesprávnému provádění zakázek.

2.2.2.   Předpokládané metody kontroly

K řešení různých rizik uvedených výše se předpokládá použít různé metody kontroly

1. FINANČNÍ NÁSTROJE

Informace o nastavení systému vnitřní kontroly

Předpokládá se systém řízení a kontroly finančních nástrojů založený na těchto opatřeních:

– předběžné posouzení MFI;

– sledování založené na rizicích, a to i na základě systému podávání standardizovaných zpráv;

– preventivní akce pomocí navrhování dostatečné způsobilosti, dodržování smluv, dodržování postupů a požadavků na výkony;

– prostředky nápravy smluv umožňující provést úpravy v případě nesprávného provádění z hlediska způsobilosti, dodržování smluv, dodržování postupů a požadavků na výkonnost;

– předběžné kontroly u plateb prováděných GŘ na svěřenecký účet u MFI;

– opatření ke sladění zájmů;

– účast na řízení;

– právo přístupu k auditům týkajícím se MFI, subzprostředkovatelů a konečných příjemců;

– úplné auditní řízení pokrývající celý prováděcí řetězec;

– kontroly shody a výkonů prováděné zmocněnci Komise;

– integrované získání jistoty zohledňující systém vnitřních kontrol a vnitřního auditu zavedený u MFI a subzprostředkovatelů zaměřený na způsobilost, dodržování smluv, dodržování postupů a požadavků na výkon;

– finanční výkazy zkoumané externími auditory;

– prohlášení o věrohodnosti předkládaná ze strany MFI každoročně.

Ověřování, zda postupy fungují tak, jak mají, bude zajištěno pomocí několika informačních kanálů:

– povědomí manažerů o stavu vnitřních systémů kontroly GŘ, získané během každodenní práce a ze zkušeností;

– formální dohled GŘ, opatření v oblasti kontroly a sledování;

– výsledky každoročního přezkumu norem pro vnitřní kontrolu (ICS) („plný soulad se základními požadavky“);

– výsledky provedených posouzení rizik;

– předběžné a následné kontroly, včetně zpráv o výjimkách nebo nedostatcích vnitřní kontroly;

– výsledky externích finančních auditů prováděných GŘ;

– auditní a konzultační činnost prováděná oddělením interního auditu GŘ;

– hodnocení programů prováděná externími hodnotiteli.

Další zpětnou vazbu ohledně přiměřenosti kontrolního systému poskytnou hodnocení prováděná oddělením vnitřního auditu (IAC), útvaru vnitřního auditu (IAS) nebo Evropským účetním dvorem.

Odhad nákladů a přínosů kontrol, jež zavádí kontrolní systém

Předpokládané kontroly jsou pojímány v širokém smyslu v souladu s definicí vnitřní kontroly podle modelu COSO, která je definována jako „proces nastavený tak, aby poskytoval přiměřenou jistotu, pokud jde o dosahování cílů v oblasti efektivity a účelnosti operací, spolehlivost finančního výkaznictví a dodržování platných právních předpisů a nařízení“. Náklady na kontrolní opatření se odhadují na komplexním základě, který pokrývá veškeré činnosti, jež přímo či nepřímo souvisejí s ověřováním práv MFI, finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců a správnosti výdajů. Tam, kde je to možné, se poskytují podrobné údaje v členění podle různých fází řízení a v souladu s popisem, který bude obsahovat předpokládaný kontrolní systém.

Úpravy nového návrhu k zohlednění očekávaných změn se týkají údajů o těchto klíčových změnách:

a) vyjasnění platných pravidel v rámci kapitálových/úvěrových platforem a posílení prevence prostřednictvím přijetí příslušných požadavků;

b) opatření ke sladění zájmů a další prostředky nápravy smluv umožňující provést úpravy v případě nesprávného provádění z hlediska požadavků.

Posouzení očekávané míry rizika nedodržení platných pravidel

Očekávaná míra rizika nedodržení předpisů (definovaná jako očekávané riziko chyb, pokud jde o legalitu a správnost, vznikající na úrovni transakcí) v rámci předpokládaného systému kontroly bude udržována na víceletém základě pod úrovní 2 %, avšak s nižšími náklady v důsledku četnosti rizik a zmírnění dopadu rizik, jež vyplývá z dalších zavedených opatření.

Očekává se, že v důsledku vyjasnění platných pravidel včetně požadavků SMART, v důsledku dalšího posílení prostředků nápravy smluv a v důsledku zvýšeného sladění zájmů se chybovost sníží.

2. GRANTY

Předpokládá se, že významná část rozpočtu na tento program bude prováděna pod centralizovaným nepřímým řízením, tj. výkonnými agenturami.

Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Stávající rámec vnitřní kontroly je postaven na provádění norem vnitřní kontroly Komise, postupů pro výběr nejlepších projektů a na jejich převedení do právních nástrojů, řízení projektů a smluv po celý životní cyklus projektu, předběžných kontrol nároků včetně přijetí osvědčení o kontrolách, předběžného certifikování metodik nákladů, auditů ex post a oprav a hodnocení.

Dokumentace výzev k předkládání návrhů obsahuje podrobné pokyny týkající se pravidel způsobilosti, a zejména nejčastějších chyb v souvislosti s osobními náklady. Příjemci se vyzývají, aby již při předkládání projektů předkládali dostatečně podrobné údaje o předpokládaných nákladech, což umožňuje provádět předběžné ověřování a odhalovat možné chyby nebo nedorozumění, a je-li to nezbytné, provádět změny v provádění projektu nebo přizpůsobení grantové dohody. To značně zvýší právní jistotu o příjemcích a sníží riziko chyb.

Budou prováděny následné kontroly s cílem určit reprezentativní průměrnou míru chybovosti, která potrvá nehledě na výcvik, předběžné kontroly a opravy. Strategie auditů ex post zaměřených na výdaje v rámci programu bude založena na finančním auditu transakcí metodou výběru podle hodnoty měnové jednotky, doplněnou namátkovou kontrolou na základě posouzení rizika. Strategie auditů ex post zaměřených na legalitu a správnost bude doplněna posíleným operačním hodnocením a strategií boje proti podvodům (viz dále bod 2.3).

Odhad nákladů a přínosů kontrol, jež zavádí kontrolní systém

Bude třeba nalézt rovnováhu mezi zvyšováním přitažlivosti programu pomocí snižování zátěže kontrol pro příjemce (větší důvěra a přijetí většího rizika v důsledku využití pevných sazeb, paušálních částek a rozsahu jednotkových nákladů) na jedné straně, a zajištěním toho, aby míra neopravených chyb zůstala tak nízká, jak je rozumně možné, na straně druhé.

Generální ředitelství ENTR zavede nákladově efektivní systém vnitřní kontroly, který poskytne přiměřenou jistotu, že riziko chyb v průběhu víceletého výdajového období na ročním základě zůstane v rozmezí 2–5 %, s tím, že konečným cílem je dosáhnout při uzavírání víceletých programů míry reziduálního rizika chyb po přihlédnutí k finančním dopadům všech auditů, korekcí a vymáhacích opatření co nejblíže 2 %.

Auditní strategie se zaměří na to, aby zohledňovala korektní a spolehlivou úroveň rizika chyby a na efektivní a účelné zkoumání náznaků podvodů. Předběžné kontroly návrhů před podpisem grantové dohody a vyjasnění pravidel způsobilosti by neměly výrazně prodloužit dobu do uzavření smlouvy. Pověření schvalující úředníci budou každoročně podávat zprávy o nákladech a přínosech kontroly a Komise v rámci střednědobého přezkumu bude informovat legislativní orgán o míře nedodržování pravidel, jež by mohla být dosažena.

Posouzení očekávané míry rizika nedodržování platných pravidel

A. Stávající zdroje chyb

Na základě dosavadních výsledků byly zjištěny opakující se chyby v těchto oblastech:

· osobní náklady: uplatňování průměrných nebo rozpočtových nákladů (namísto skutečných nákladů), nedodržování povinnosti vést příslušné záznamy o čase stráveném při provádění programu, uplatňování nezpůsobilých položek (nákladů řídícího pracovníka, který je majitelem malého nebo středního podniku);

· jiné přímé náklady: často zjištěnou chybou je zadávání subdodávek bez předchozího povolení nebo bez dodržení pravidel finanční rentability atd.;

· nepřímé náklady: nepřímé výdaje v řadě případů představují paušální procentní sazbu přímých nákladů, takže chyba v nepřímých nákladech je úměrná chybě v přímých nákladech.

B. Navrhované možnosti zjednodušení

Program bude využívat zjednodušujících opatření, jež obsahuje tříletý přezkum finančního nařízení. V tomto rámci Komise využije možnosti přijmout zjednodušující opatření například pro stanovení rozsahu jednotkových nákladů pro řídící pracovníky, kteří jsou vlastníky malého nebo středního podniku, nebo pro použití paušálních osobních nákladů v souladu s běžnými účetními zásadami příjemců.

C. Přínos změn v kontrole ke snižování očekávané míry nedodržování předpisů

Výchozím bodem je současný stav založený na dosud prováděných auditech grantů CIP. Chybovost odhalená v dosavadním průběhu auditů CIP se pohybuje kolem 5 %. Na základě předpokladů, že:

– příjemci grantů podle budoucího programu pro konkurenceschopnost s důrazem na malé a střední podniky jsou podobní jako ti, kdo se účastnili programu CIP, a že

– se odhaduje, že jedna třetina zdrojů chyb jsou chyby uvedené výše v bodě B,

se předpokládá, že zjednodušující opatření obsažená ve finančním nařízení povedou ke snížení míry chybovosti. Další snížení chyb se očekává od předem prováděného vyjasnění pravidel způsobilosti.

Závěr: s přihlédnutím ke všem výše uvedeným opatřením je konečným cílem dosáhnout reziduální míry rizika chyb na konci životního cyklu co nejblíže 2 %.

Tento scénář je založen na předpokladu, že opatření ke zjednodušení nedoznají v procesu rozhodování zásadních změn.

3. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Rámec vnitřní kontroly postavený na provádění norem vnitřní kontroly stanovených Komisí, postupů veřejných zakázek při výběru nejlepších návrhů a při řízení smluv po celou dobu projektu/smlouvy a předběžných kontrol faktur a plateb zamezí tomu, aby zbytkové chyby přesáhly 2 %.

2.3.      Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

V rámci strategie Komise pro boj proti podvodům[28] a s pomocí úřadu OLAF ve formě konzultací a účasti v síti pro prevenci a odhalování podvodů (FPDNet) organizované úřadem OLAF vypracovalo GŘ ENTR svou vlastní strategii boje proti podvodům (AFS), jež zahrnuje opatření zaměřená na prevenci a odhalování podvodů a nesrovnalostí jak interně, tak ve vztahu k příjemcům a dodavatelům. AFS bude ročně aktualizována.

Zejména u grantů předpokládá akční plán AFS GŘ ENTR vytvoření centrálního rejstříku všech příjemců (koordinátorů, partnerů, subdodavatelů a jiných aktérů) a projektů (zpráv a prohlášení o výdajích). Tato databáze ve spojení s plánovaným získáním výkonného nástroje pro analýzu dat pro odhalování ukazatelů podvodů neboli „červených praporků“ výrazně zlepší jeho kontrolní funkce a schopnosti kontroly.

Aby se zvýšily znalosti a schopnosti k provádění preventivních a účinných kontrol, předpokládá akční plán AFS GŘ ENTR nabídku specifických školících kurzů a metodických pokynů. Dále bude vypracována a prováděna strategie kontroly zaměřené na vyhodnocení finanční a technické způsobilosti příjemců a dále kategorizace rizik příjemců založená na ukazatelích podvodů, na registraci IT v nástrojích a upozorněních při předběžných/následných kontrolách.

Kromě toho budou vypracovány kontrolní postupy a pokyny pro audity ex post založené na rizicích, které se zaměří na možné případy podvodů a na nesrovnalosti. Tato AFS bude také lépe sladěna s normami vnitřní kontroly, zejména s prováděným posouzením rizik a s AFS jiných GŘ a dále pověřených subjektů.

Pokud jde o finanční nástroje, Komise zajistí, aby smluvní dokumentace s MFI obsahovala opatření k prevenci podvodů, korupce a dalších protiprávních činností a povinnost MFI převést tato opatření do jejich smluv se zvolenými zprostředkovateli a také do jejich systémů řízení a kontroly, včetně např. sledovacích činností založených na předem definovaných požadavcích Komise.

3.         ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.      Okruh(y) víceletého finančního rámce a dotčená(é) výdajová(é) rozpočtová(é) linie

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje (orientační)

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Okruh 1 || RP || od zemí ESVO || od kandidátských zemí || od třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[1] || Linie provozních výdajů: 02 02 01 Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na MSP || RP || ANO || ANO || ANO || ne

[1] || Linie správních výdajů || NRP || ANO || ANO || ANO || ne

3.2.      Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.   Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: 1 || Číslo || [Okruh ……………...……………………………………………………………….]

GŘ: ENTR || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || Závazky || 1) || 213,600 || 256,000 || 300,500 || 346,000 || 393,500 || 441,000 || 492,400 || || 2 443,000

Platby || 2) || 110,240 || 235,240 || 287,240 || 311,240 || 327,240 || 368,240 || 439,240 || 364,320 || 2 443,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[29] || 02.0104 || 3) || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 12,000 || 12,000 || || 79,000

CELKEM prostředky pro GŘ ENTR || Závazky || =1+3 || 224,600 || 267,000 || 311,500 || 357,000 || 404,500 || 453,000 || 504,400 || || 2 522,000

Platby || =2 +3 || 121,240 || 246,240 || 298,240 || 322,240 || 338,240 || 380,240 || 451,240 || 364,320 || 2 522,000

Ÿ CELKEM operační prostředky || Závazky || 4) || 213,600 || 256,000 || 300,500 || 346,000 || 393,500 || 441,000 || 492,400 || || 2 443,000 ||

Platby || 5) || 110,240 || 235,240 || 287,240 || 311,240 || 327,240 || 368,240 || 439,240 || 364,320 || 2 443,000 ||

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy || 6) || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 11,000 || 12,000 || 12,000 || || 79,000 ||

CELKEM prostředky z OKRUHU <1> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 224,600 || 267,000 || 311,500 || 357,000 || 404,500 || 453,000 || 504,400 || || 2 522,000 ||

Platby || =5+ 6 || 121,240 || 246,240 || 298,240 || 322,240 || 338,240 || 380,240 || 451,240 || 364,320 || 2 522,000 ||

||

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: ENTR ||

Ÿ Lidské zdroje || 18,764 || 19,140 || 19,522 || 19,913 || 20,311 || 20,717 || 21,131 || 139,498

Ÿ Jiné správní výdaje || 0,086 || 0,088 || 0,089 || 0,091 || 0,093 || 0,095 || 0,097 || 0,639

|| || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 GŘ ENTR víceletého finančního rámce[30] || Závazky celkem = Platby celkem || 18,850 || 19,228 || 19,611 || 20,004 || 20,404 || 20,812 || 21,228 || 140,137

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 243,450 || 286,228 || 331,111 || 377,004 || 424,904 || 473,812 || 525,628 || || 2 662,137

Platby || 140,090 || 265,468 || 317,851 || 342,244 || 358,644 || 401,052 || 472,468 || 364,320 || 2 662,137

3.2.2.   Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– X       Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Uveďte cíle a výstupy [31] ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

|| VÝSTUPY

|| Druh výstupu[32] || Prům. nákl. na výstup || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů celkem || Náklady celkem

|| SPECIFICKÝ CÍL č. 1: Zlepšování rámcových podmínek pro dosažení konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků EU || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| Činnosti ke zlepšení konkurenceschopnosti || Studie, hodnocení dopadů, hodnocení, konference || 0,250 || 54 || 13,500 || 55 || 13,750 || 57 || 14,250 || 58 || 14,500 || 60 || 15,000 || 61 || 15,250 || 62 || 15,500 || 407 || 101,680

|| Činnosti pro rozvoj politik pro MSP a na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků || Schůzky, zprávy, databáze || 0,075 || 98 || 7,350 || 98 || 7,350 || 122 || 9,150 || 124 || 9,300 || 128 || 9,600 || 138 || 10,350 || 152 || 11,400 || 860 || 64,480

|| Cestovní ruch || Projekty, ceny, průzkumy, události || 1,000 || 9 || 9,000 || 12 || 12,000 || 16 || 16,000 || 19 || 19,000 || 22 || 22,000 || 25 || 25,000 || 28 || 28,000 || 131 || 131,440

||  Nové koncepce podnikání v oblasti spotřebního zboží || Projekty typu tržní replikace || 1,000 || 8 || 8,000 || 9 || 9,000 || 11 || 11,000 || 13 || 13,000 || 14 || 14,000 || 15 || 15,000 || 17 || 17,000 || 87 || 86,800

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || || 384,400

|| SPECIFICKÝ CÍL č. 2: Povzbuzování k podnikání || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| Činnosti propagující podnikání || Studie, kampaně, události || 0,5 || 5 || 2,500 || 6 || 3,000 || 5 || 2,500 || 6 || 3,000 || 6 || 3,000 || 6 || 3,000 || 7 || 3,500 || 41 || 20,720

|| Počet výměn || 0,007 || 600 || 4,200 || 720 || 5,040 || 1300 || 9,100 || 1400 || 9,800 || 1650 || 11,550 || 1770 || 12,390 || 2000 || 14,000 || 9440 || 66,080

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || || 86,800

|| SPECIFICKÝ CÍL č. 3: Zlepšení přístupu MSP k financím || || || || || || || || || || || || || || || ||

Finanční nástroje || Počet příjemců-MSP (úvěrové záruky) || 0,004 || 7500 || 30,000 || 17000 || 68,000 || 27000 || 108,000 || 31 000 || 124,000 || 31 000 || 124,000 || 31 000 || 124,000 || 42 000 || 168,000 || 186500 || 746,320

|| Objem půjček (v milionech EUR) || || 1 071 || || 2 201 || || 3 384 || || 3 995 || || 4 065 || || 4 119 || || 5 420 || || 24 255 ||

|| Počet příjemců-malých a středních podniků (rizikový kapitál) || 1 220 || 10 || 12,200 || 30 || 36,600 || 46 || 56,120 || 85 || 103,700 || 115 || 140,300 || 140 || 170,800 || 140 || 170,800 || 566 || 690,000

|| v milionech EUR zmobilizovaných (rizikový kapitál) || || 103 || || 343 || || 686 || || 1 064 || || 1 445 || || 1 817 || || 1 869 || || 7 327 ||

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || || || || || || || || || || || || || || || 1436,320

|| SPECIFICKÝ CÍL č. 4: Zlepšení přístupu na trhy || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| Enterprise Europe Network || Návrhy partnerství || 0,005 || 5732 || 28,660 || 5821 || 29,105 || 5923 || 29,615 || 6040 || 30,200 || 6106 || 30,530 || 6336 || 31,680 || 6540 || 32,700 || 42 498 || 212,500

|| MSP využívající podpůrných služeb (na tisíc MSP) || 0,065 || 403 || 26,195 || 418 || 27,170 || 438 || 28,47 || 458 || 29,77 || 488 || 31,720 || 508 || 33,020 || 539 || 35,035 || 3,252 || 211,380

|| Podpora MSP v zahraničí || Studie || 0,250 || 10 || 2,500 || 12 || 3,000 || 15 || 3,750 || 14 || 3,500 || 15 || 3,750 || 18 || 4,500 || 20 || 5,000 || 104 || 25,951

|| || Centra pro MSP; poradní místa pro MSP || 1,000 || 5 || 5,000 || 6 || 6,000 || 7 || 7,000 || 9 || 9,000 || 10 || 10,000 || 11 || 11,000 || 12 || 12,000 || 60 || 60,000

|| || Platformy, události, propagační činnosti || 0,200 || 6 || 1,200 || 6 || 1,300 || 8 || 1,600 || 10 || 1,900 || 10 || 2,000 || 12 || 2,400 || 13 || 2,600 || || 13,249

|| Podpora mezinárodní spolupráce || Pracovní semináře, zasedání || 0,200 || 5 || 1,000 || 7 || 1,400 || 8 || 1,600 || 9 || 1,800 || 10 || 2,000 || 11 || 2,200 || 12 || 2,400 || 62 || 12,400

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || || || || || || || || || || || || || || || 535,480

|| NÁKLADY CELKEM || || 213,600 || || 256,000 || || 300,500 || || 346,000 || || 393,500 || || 441,000 || || 492,400 || || 2 443,000

3.2.3.   Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.            Shrnutí

– ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– X       Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 18,764 || 19,140 || 19,522 || 19,913 || 20,311 || 20,717 || 21,131 || 139,498

Jiné správní výdaje || 0,086 || 0,088 || 0,089 || 0,091 || 0,093 || 0,095 || 0,097 || 0,639

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 18,850 || 19,228 || 19,611 || 20,004 || 20,404 || 20,812 || 21,228 || 140,137

Mimo OKRUH 5[33] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Jiné výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 18,85050 || 19,228 || 19,611 || 20,004 || 20,404 || 20,812 || 21,228 || 140,137

3.2.3.2.            Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X       Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřený v ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a zastoupeních Komise) || 110 || 110 || 110 || 110 || 110 || 110 || 110

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (přímý výzkum) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci(v přepočtu na plné pracovní úvazky) [34] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z „celkového rámce”) || 58 || 58 || 58 || 58 || 58 || 58 || 58

|| XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 rr [35] || v ústředí[36] || || || || || || ||

|| || při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO – nepřímý výzkum) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO – přímý výzkum) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 168 || 168 || 168 || 168 || 168 || 168 || 168

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. GŘ ENTR předpokládá částečné využití existující externí výkonné agentury. Částky a hodnoty budou v případě potřeby upraveny dle výsledku využití externí agentury.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.   Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X       Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 navrženým Komisí, KOM(2011) 500 v konečném znění.

– ¨      Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Vysvětlete, jaká úprava je vyžadována, uveďte příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

– ¨      Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[37].

Vysvětlete, co je vyžadováno, uveďte příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.   Příspěvky třetích stran [bude doplněno]

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Státy, které nejsou členy EU a účastní se programu[38] || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || Pm || Pm || Pm || Pm || Pm || Pm || Pm || Pm

3.3.      Odhadovaný dopad na příjmy

– X       Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨      Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[39]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ...… podle doby trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) vložte pro každý rok sloupec

Položka ………. || || || || || || || ||

U různých účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[2]               Více než 50 000 různých uživatelů webového portálu IPR a služeb elektronického učení za první tři roky, s více než 2 miliony požadavků; více než 30 školicích seminářů a interaktivních pracovních seminářů pořádaných každoročně, z toho dvě třetiny v Evropě, s cílem podporovat zájmy malých a středních podniků.

[3]               Studie/průzkumy prováděné jednotlivými menšími členskými státy by byly pro Evropu méně přínosné a nepokrývaly by celoevropský rozsah a mohly by vést ke zdvojení výzkumu, který je již prováděn v jiných zemích.

[4]               Tento druh opatření má větší přínos a větší dopad, je-li prováděn v rámci koordinovaného/doplňujícího se přístupu členských států; navíc menší členské státy mají většinou méně prostředků na propagaci svých turistických cílů, natož na propagaci nadnárodních turistických produktů.

[5]               KOM(2011) 500 v konečném znění, SEK(2011) 867–868 v konečném znění. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rozpočet na projekt Evropa 2020 – Část II: Politické informační listy.

[6]               Závěrečná zpráva: Hodnocení Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace; 12. května 2011. http://ec.europa.eu/cip/files/docs/evaluation-of-eaci-may-2011_en.pdf

[7]               http://ec.europa.eu/cip/files/docs/public-consultation-annex2-to-final-report_en.pdf

[8]               http://ec.europa.eu/enterprise/dg/files/evaluation/final_report_eip_interim_evaluation_04_2009_en.pdf

[9]               http://ec.europa.eu/cip/files/docs/eip-final-evaluation-report_en.pdf

[10]             Oproti částce zveřejněné ve sdělení Komise „Rozpočet pro Evropu 2020“ (KOM(2011)500) byl rozpočet programu snížen kvůli tomu, že opatření na podporu normalizace budou financována až do výše 182 milionů EUR mimo rámec programu, aby byla zachována jejich dobře fungující struktura a efektivní provádění.

[11]             KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[12]             KOM(2010) 614 v konečném znění.

[13]             KOM(2008) 394 v konečném znění.

[14]             KOM(2011) 78 v konečném znění.

[15]             KOM(2011) 398 v konečném znění.

[16]             Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36

[17]             Průzkum agentury Eurobarometer o podnikání, 2009.

[18]             KOM(2010) 352 v konečném znění.

[19]             Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[21]             Úř. věst. L 310 9.11.2006, s. 15.

[22]             Tyto ukazatele odrážejí vývoj v oblastí politik zaměřených na průmysl a podniky. Za dosažení těchto cílů není odpovědná pouze samotná Komise. Výsledky v této oblasti ovlivňuje i řada jiných faktorů, nad nimiž Komise nemá kontrolu.

[23]             NEER/REER založený na ULC, vyjma dopadu kolísání měnového kursu (NEER = nominální efektivní směnný kurs; REER = reálný efektivní směnný kurs; ULC = jednotkové náklady práce

[24]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[25]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[26]             Podrobnosti o způsobech řízení a odkazy na finanční nařízení lze najít na internetové stránce BugdWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[27]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[28]             KOM(2011) 376, 24.6.2011.

[29]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), výkonné agentury (bez přihlédnutí k další předpokládané externalizaci), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[30]             GŘ ENTR předpokládá částečné využití existující externí výkonné agentury. Částky a hodnoty budou v případě potřeby upraveny podle výsledků procesu externalizace. „Jiné správní výdaje“ pokrývají financování povinných zasedání výboru.

[31]             Toto orientační rozdělení operačních prostředků a přidělování prostředků z rozpočtu na navrhované akce, jež z toho vyplývá, vychází z povahy předpokládaných akcí: například činnosti zaměřené na vypracování politik pro MSP a na podporu konkurenceschopnosti MSP jsou rozvojem politiky založené na studiích a událostech, které budou prováděny prostřednictvím veřejných zakázek a budou méně nákladné ve srovnání s činnostmi, které se předpokládají v oblasti cestovního ruchu a spotřebního zboží a které budou zahrnovat výzvy k předkládání návrhů.

[32]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných výměn studentů, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[33]             Technická nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[34]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[35]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[36]             V zásadě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[37]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[38]             Program bude za specifických podmínek a po úhradě finančního příspěvku pro účely programu otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím a zemím, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti evropských politik sousedství (viz článek 5).

[39]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.