52011PC0810

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) /* KOM/2011/0810 v konečném znění - 2011/0399 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Soubor návrhů zavádějících program „Horizont 2020“ plně podporuje strategii Evropa 2020, podle níž mají výzkum a inovace ústřední význam pro dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Soubor tvoří návrhy rámcového programu „Horizont 2020“, jednotný soubor pravidel pro účast a šíření výsledků a jeden zvláštní program k provedení programu „Horizont 2020“, jakož i samostatný návrh pro ty části programu „Horizont 2020“, které odpovídají Smlouvě o Euratomu.

Program „Horizont 2020“ i tato pravidla byly navrženy s cílem podpořit stěžejní iniciativu „Unie inovací“[1] strategie Evropa 2020 a jejich hlavní zásadou je zavedení mnohem strategičtějšího přístupu k výzkumu a inovacím. Všechny nástroje politiky a opatření mají přispívat k výzkumu a inovacím, dále rozvíjet Evropský výzkumný prostor, ve kterém probíhá volný pohyb znalostí, výzkumných pracovníků a technologií, a urychlovat obchodní využití a šíření inovací na celém jednotném trhu.

Navrhovaná pravidla byla vypracována s dvojím cílem:

– zajistit jednotný a dostatečně pružný regulační rámec, který usnadní účast, vytvoří soudržnější soubor nástrojů zahrnující jak výzkum, tak inovace a zvýší vědecký a hospodářský dopad, přičemž zamezí duplicitám a roztříštěnosti;

– zjednodušit podmínky a postupy z hlediska účastníků, a zajistit tak co nejúčinnější provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky.

S cílem uplatnit výše uvedené zásady a uvést pravidla do souladu s vlastnostmi a cíli nového rámcového programu byly do pravidel pro účast a šíření výsledků zavedeny tyto nové prvky:

– Pravidla se budou vztahovat na všechny složky programu „Horizont 2020“, včetně iniciativ podle článků 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, akcí v současnosti spadajících do působnosti programu pro konkurenceschopnost a inovace, jakož i činností Evropského inovačního a technologického institutu. Nezbytná pružnost odpovídající různé povaze akcí v oblasti výzkumu a inovací je zajištěna pomocí vhodných odchylek a tím, že je umožněno konkrétní podrobnosti účasti stanovit v pracovních programech.

– Pravidla pro účast týkající se financování z prostředků Unie jsou založena na revidovaném nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Unie[2], jež zracionalizovalo a zefektivnilo způsob, jímž mohou být prováděny politiky Unie.

– Finanční ustanovení týkající se financování z prostředků Unie ve formě grantů byla upřesněna a zjednodušena. Proto nyní zavádějí jednotnou míru financování v závislosti na jednotlivých druzích akcí financovaných v rámci programu „Horizont 2020“ bez rozlišování mezi účastníky. Rovněž se navrhuje větší využití paušálních částek, paušálních sazeb a sazeb jednotkových nákladů.

– V případě přímých nákladů stanoví tato pravidla široké přijetí obvyklých účetních postupů příjemců grantu s výhradou minimálního počtu mezních podmínek. Grantová dohoda bude zahrnovat další zjednodušující ustanovení, která příjemci umožní nabýt právní jistoty, pokud jde o způsobilost nákladů účtovaných za akce v rámci programu „Horizont 2020“. Tato zjednodušující ustanovení budou mimo jiné zahrnovat jasnou definici požadavků na záznamy o čase a objektivní reference týkající se produkčních hodin za rok.

– V případě nepřímých nákladů se výpočet radikálně zjednodušuje; pro náhradu nákladů se počítá s paušální sazbou založenou na celkových přímých způsobilých nákladech účastníků s možností vykázat skutečně vzniklé náklady, která je vyhrazena pouze pro neziskové právní subjekty.

– Pravidla pro nové formy financování umožňují větší flexibilitu; jde například o pravidla týkající se cen udělovaných za dosažení předem stanovených cílů nebo pravidla související se zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadáváním zakázek na inovativní řešení, jakož i pravidla týkající se finančních nástrojů.

– Vzhledem k tomu, že se účastnický záruční fond zřízený v rámci sedmého rámcového programu, prokázal jako účinný ochranný mechanismus, bude s jasnějšími pravidly a možností rozšíření na krytí rizik podstupovaných v akcích rámcového programu Euratomu obnoven na celou dobu trvání programu „Horizont 2020“.

– Pravidla týkající se duševního vlastnictví, jakož i využívání a šíření výsledků byla vytvořena po vzoru široce uznávaných ustanovení sedmého rámcového programu a zároveň dále zdokonalena a upřesněna. Nově byl zvláštní důraz položen na otevřený přístup k výzkumným publikacím a u experimentů došlo k zavedení otevřeného přístupu k ostatním výsledkům. Rozšířená oblast působnosti a nové formy financování, jakož i potřeba pružnosti v této oblasti pravidel byly zohledněny prostřednictvím možnosti stanovit ve vhodných případech dodatečná nebo zvláštní ustanovení. Přitom se počítá s přístupovými právy pro Evropskou unii a u výzkumu v oblasti bezpečnosti také pro členské státy.

Účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací na akcích programu „Horizont 2020“ bude navíc zefektivněna a podněcována v souladu s cíli mezinárodní spolupráce stanovenými ve Smlouvě na základě vzájemných výhod a s přihlédnutím k podmínkám pro účast subjektů Evropské unie na programech třetích zemí.

V jasném a stabilním rámci budou účastníci moci využít více flexibility, pokud jde o určení nejvhodnějších vnitřních opatření pro provádění svých akcí. Tím by měla být podpořena a usnadněna účast všech zúčastněných stran v oblasti výzkumu, včetně malých výzkumných pracovišť, zejména pak malých a středních podniků.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V rámci příprav návrhu byly plně zohledněny odpovědi na rozsáhlou veřejnou konzultaci založenou na zelené knize „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“, KOM(2011) 48. Své názory vyjádřily Evropská rada, členské státy a široké spektrum zúčastněných stran z průmyslu, akademické sféry a občanské společnosti.

Uskutečněné konzultace ukázaly na existenci těchto překážek:

– Nejdůležitější z nich je z pohledu účastníků složitost administrativních postupů spolu s administrativní zátěží.

– Za velice zatěžující pokládají účastníci nutnost používat různé soubory pravidel pro různé programy Unie v oblasti výzkumu a inovací, a vyzvali tedy k větší jednotnosti pravidel pro jednotlivé nástroje.

– Poslední otázkou je potřeba nastolit rovnováhu mezi rizikem a důvěrou. V současné době se u příliš mnoha postupů, zvláště v oblasti finančních kontrol, zdá, že jsou navrženy výlučně s cílem zajistit velmi nízké riziko chyb, a jejich výsledkem jsou pak kontrolní mechanismy vnímané jako nepružné a nepřiměřené.

Základní zásady zaváděné těmito pravidly byly přezkoumány pomocí formálního posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

1.1. Právní základ

V legislativním balíčku Horizont 2020 jsou harmonicky integrovány činnosti v oblasti výzkumu a inovací v zájmu dosažení příslušných cílů politiky.

Pravidla pro účast a šíření výsledků budou vycházet ze Smlouvy o fungování Evropské unie, a to z hlav „Průmysl“ a „Výzkum a technologický rozvoj a vesmír“ (články 173, 183 a 188).

1.2. Zásady subsidiarity a proporcionality

Balíček Horizont 2020 byl navržen tak, aby maximalizoval přidanou hodnotu a vliv EU, se zaměřením na cíle a činnosti, které nemohou efektivně uskutečnit samotné členské státy. Pravidla pro účast a šíření výsledků jsou určena k tomu, aby usnadnila provádění návrhu programu Horizont 2020, a proto se na ně vztahuje analýza subsidiarity obsažená v uvedeném návrhu.

Zásada proporcionality je dodržena, protože navrhované zjednodušení a racionalizace zajišťují, že opatření EU nepůjde nad rámec toho, co je minimálně nezbytné k dosažení cílů, tedy k provedení programu Horizont 2020.

2011/0399 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 173, 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora[4],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ (dále jen „program Horizont 2020“) byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady [X] ze dne [X] o zřízení Horizontu 2020 – rámcovém programu pro výzkum a inovace[5]. Uvedené nařízení je nutné doplnit o pravidla pro účast a šíření výsledků.

(2) Program „Horizont 2020“ by měl být prováděn s cílem přímo přispět k získání vedoucího postavení v průmyslu a k vytváření růstu a zaměstnanosti v Evropě a měl by odrážet strategickou vizi obsaženou ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. října 2010 „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“[6], ve kterém se Komise zavazuje radikálně zjednodušit přístup pro účastníky.

(3) Program Horizont 2020 by měl podporovat realizaci a fungování Evropského výzkumného prostoru, ve kterém probíhá volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií, a to posílením spolupráce mezi Unií a členskými státy, zvláště prostřednictvím uplatňování soudržného souboru pravidel.

(4) Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet doporučení Evropského parlamentu, shrnutá ve „zprávě o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“[7], a doporučení Rady týkající se zjednodušení administrativních a finančních požadavků rámcových programů pro výzkum. Tato pravidla by měla navazovat na zjednodušující opatření již zavedená na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[8] a jít ještě dále, pokud jde o snížení administrativní zátěže pro účastníky a omezení složitosti finančních ustanovení za účelem snížení výskytu finančních chyb.           Pravidla by měla rovněž náležitě zohledňovat obavy a doporučení výzkumné obce vyplývající z diskuze, kterou podnítilo sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. dubna 2010 „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“[9] a následná zelená kniha ze dne 9. února 2011 „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“[10].

(5) Za účelem zajištění soudržnosti s dalšími unijními programy financování by se měl program Horizont 2020 provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XX ze dne […], kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Unie[11], a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. X/X ze dne […], kterým se mění prováděcí pravidla k finančnímu nařízení[12].

(6) Integrovaný přístup by měl být zajištěn spojením činností sedmého rámcového programu pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“), aby se usnadnila účast, vytvořil soudržnější soubor nástrojů, zvýšil vědecký a hospodářský dopad a současně zamezilo duplicitám a roztříštěnosti. Aby byl zajištěn soudržný rámec, který by měl usnadnit účast v programech získávajících finanční příspěvek Unie z rozpočtu programu Horizont 2020, včetně účasti v programech řízených Evropským inovačním a technologickým institutem, společných podnicích či jakýchkoli jiných strukturách podle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo účasti v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, měla by se uplatňovat společná pravidla. Měla by však být zajištěna flexibilita umožňující přijmout zvláštní pravidla v případech, kdy je to opodstatněno zvláštními potřebami příslušných akcí a Komise udělí svůj souhlas.

(7) Akce spadající do působnosti tohoto nařízení by měly ctít základní práva a dodržovat zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi a etickými zásadami, včetně zamezení všem druhům plagiátorství.

(8) V souladu s cíli mezinárodní spolupráce stanovenými v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování Evropské unie by se měla podporovat účastí právních subjektů usazených v třetích zemích a mezinárodních organizací. Pravidla by měla být prováděna v souladu s opatřeními přijatými podle článků 75 a 215 Smlouvy o fungování Evropské unie a měla by být v souladu s mezinárodním právem. Při provádění pravidel by měly být navíc patřičně zohledněny podmínky pro účast unijních subjektů na programech třetích zemí.

(9) Tato pravidla pro účast a šíření výsledků by měla vytvořit soudržný, komplexní a transparentní rámec, a zajistit tak co nejúčinnější provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky, zejména malé a střední podniky, prostřednictvím zjednodušených postupů. Finanční pomoc Unie by mohla být poskytována různými formami.

(10) Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými právními předpisy Unie, včetně vnitřních předpisů orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád[13], jež stanoví bezpečnostní předpisy týkající se utajovaných skutečností Evropské unie.

(11) Je nezbytné stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy akcí programu Horizont 2020. Zejména by měla být stanovena pravidla týkající se počtu účastníků a místa jejich usazení. V případě akce bez účasti subjektu usazeného v některém členském státu je třeba usilovat o dosažení cílů stanovených v článcích 173 a 179 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(12) Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí programu Horizont 2020. V zájmu snížení složitosti stávajících pravidel financování a vyšší pružnosti při provádění projektu by měl být zaveden zjednodušený model náhrady nákladů s větším využitím paušálních částek, paušálních sazeb a sazeb jednotkových nákladů. Pro účely zjednodušení by se měla u každého typu akce používat jednotná sazba náhrady bez rozlišování podle typu účastníka.

(13) Konkrétní problematiky v oblasti výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím nových forem financování, jako jsou například ceny, zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které vyžadují zvláštní pravidla.

(14) V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování neefektivních podniků.

(15) Finanční zájmy Unie by měly být během celého výdajového cyklu chráněny prostřednictvím přiměřených opatření.

(16) Účastnický záruční fond zřízený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1906/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)[14], a spravovaný Komisí se osvědčil jako důležitý ochranný mechanismus, jenž snižuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradí někteří účastníci akcí. Měl by být proto zaveden nový účastnický záruční fond (dále jen „fond“). Aby bylo zajištěno účinnější řízení a lepší krytí rizika účastníků, měl by fond zaštítit akce v rámci programu zřízeného podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES, v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)[15], v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady […] ze dne X 2011, kterým se zřizuje rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (2012–2013), jakož i akce podle nařízení (EU) č. XX/XX [Horizont 2020] a nařízení Rady (Euratom) č. XX/XX o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont 2020 [Euratom H2020][16]. Na programy řízené jinými subjekty, než jsou orgány Unie, by se fond neměl vztahovat.

(17) V zájmu posílení transparentnosti by měla být zveřejněna jména odborníků, kteří byli nápomocni Komisi nebo příslušným financujícím subjektům při uplatňování tohoto nařízení. Pokud by zveřejnění jmen ohrožovalo bezpečnost či integritu odborníka nebo by nepřiměřeně poškozovalo jeho soukromí, měly by mít Komise nebo financující subjekty možnost od zveřejnění těchto jmen upustit.

(18) Osobní údaje týkající se odborníků by se měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[17].

(19) Aby se zajistilo, že účastníci dané výsledky patřičně chrání, využívají a šíří, měla by být stanovena pravidla pro využívání a šíření výsledků, zejména možnost dalších podmínek týkajících se využívání v evropském strategickém zájmu.

(20) V zájmu právní jistoty a jasnosti by nařízení (ES) č. 1906/2006 mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro účast na nepřímých akcích uskutečňovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020], včetně účasti na nepřímých akcích financovaných financujícími orgány v souladu s čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení.

Toto nařízení rovněž stanoví pravidla, kterými se řídí šíření výsledků.

2. S výhradou zvláštních pravidel stanovených v tomto nařízení se použijí příslušná pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 [finančního nařízení] a nařízení Komise (EU) č. XX/2012 [nařízení v přenesené pravomoci].

3. Financující subjekt může stanovit pravidla, která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) č. XX/2012 [finančního nařízení], jestliže je to stanoveno v základním aktu nebo, s výhradou souhlasu Komise, pokud je to nutné kvůli jeho zvláštním provozním potřebám.

4. Toto nařízení se nevztahuje na přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem (JRC).

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) „přístupovými právy“ se rozumí práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

2) „přidruženým subjektem“ se rozumí každý právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo kontroluje;

3) „přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s Unií, podle definice v článku 7 nařízení (EU) č. XX/XX (Horizont 2020);

4) „stávajícími znalostmi“ se rozumí jakékoli údaje, know-how a/nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, jakož i jakákoli práva, jako je právo duševního vlastnictví, které i) mají účastníci v držení před svým přistoupením k akci a ii) účastníci jako takové označili v souladu s článkem 42;

5) „základním aktem“ se rozumí právní akt přijatý orgány Unie ve formě nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie, který obsahuje právní základ pro danou akci;

6) „koordinační a podpůrnou akcí“ se rozumí činnost sestávající především z doprovodných opatření, jako je šíření informací, zvyšování povědomí a komunikace, vytváření sítí, koordinace nebo podpůrné služby, politický dialog a vzájemné získávání poznatků a studie, včetně přípravných studií nové infrastruktury;

7) „šířením výsledků“ se rozumí zveřejňování výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky (s výjimkou těch, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně zveřejnění v libovolném sdělovacím prostředku;

8) „financujícím orgánem“ se rozumí subjekt nebo orgán jiný než Komise, kterému Komise svěřila úkoly plnění rozpočtu v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/XX [Horizont 2020];

9) „mezinárodní organizací evropského zájmu“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

10) „právním subjektem“ se rozumí podnik, výzkumná střediska a univerzity, zahrnující jakoukoli fyzickou osobu nebo jakoukoli právnickou osobu založenou podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, který má právní subjektivitu a je oprávněn vlastním jménem vykonávat práva a podléhat povinnostem;

11) „účastníkem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který provádí akci nebo část akce podle nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020] a má práva a povinnosti vůči Unii nebo jinému financujícímu subjektu podle podmínek tohoto nařízení;

12) „akcí na spolufinancování programů“ se rozumí akce financovaná prostřednictvím grantu, jejímž hlavním účelem je doplňovat jednotlivé výzvy nebo programy financované subjekty jinými než orgány Unie spravujícími výzkumné a inovační programy;

13) „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud je fáze výzkumu a vývoje oddělena od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

14) „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ se rozumí zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovační zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;

15) „výsledky“ se rozumí jakékoli údaje, znalosti a informace bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, které vzešly z dané akce, jakož i veškerá s nimi spojená práva, včetně práv duševního vlastnictví;

16) „pracovním programem“ se rozumí dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 5 rozhodnutí Rady č. XX/XX/EU [zvláštní program Horizont 2020];

17) „pracovním plánem“ se rozumí dokument podobný pracovnímu programu Komise přijatý financujícími orgány pověřenými provádění části programu Horizont 2020 v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020].

2. Pro účely odst. 1 bodu 2 může mít kontrola jednu z forem uvedených v článku 7.

3. Pro účely tohoto nařízení se subjekt, který nemá právní subjektivitu podle platného vnitrostátního práva, považuje za právní subjekt za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení].

4. Pro účely tohoto nařízení se příjemci grantů nepovažují za financující orgány.

5. Pro účely odst. 1 bodu 12 mohou akce rovněž zahrnovat doplňkové činnosti budování sítí a koordinace mezi programy v různých zemích.

Článek 3

Důvěrnost

S výhradou podmínek stanovených v prováděcích dohodách, rozhodnutích nebo smlouvách se musí zachovávat důvěrnost všech údajů, poznatků a informací, které byly v rámci akce poskytnuty jako důvěrné, přičemž se zohlední pravidla týkající se ochrany utajovaných informací.

Článek 4

Zpřístupňované informace

1. Aniž je dotčen článek 3, zpřístupní Komise na vyžádání orgánům a institucím Unie, kterémukoli členskému státu nebo přidružené zemi, jakékoli užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích účastníka, jenž obdržel finanční prostředky Unie, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)      dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku;

b)      účastníci neuvedli dostatečné a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

U akcí činnosti „Bezpečné společnosti“ v rámci zvláštního cíle „Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“ může Komise orgánům a institucím Unie nebo vnitrostátním orgánům členských států zpřístupnit jakékoli užitečné informace, které má k dispozici, o výsledcích účastníka, jenž obdržel finanční prostředky Unie.

2. Poskytnutím informací podle odstavce 1 se na příjemce nepřenášejí žádná práva ani povinnosti Komise či účastníků. Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud tyto informace nejsou zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení týkajících se důvěrnosti. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

Hlava II PRAVIDLA PRO ÚČAST

Kapitola I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 5

Formy financování

Financování může mít v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. XX/2012 [program Horizont 2020] jednu nebo více forem stanovených nařízením (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení], zejména grantů, cen, zadávání zakázek a finančních nástrojů.

Článek 6

Právní subjekty, které se mohou účastnit akcí

1. Akce se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení a mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu.

2. Příslušný pracovní program může omezit účast na programu Horizont 2020 nebo jeho částech pro právní subjekty usazené v třetích zemích, v nichž jsou podmínky pro účast právních subjektů z členských států na výzkumných a inovačních programech třetí země považovány za poškozující zájmy Unie.

3. Příslušný pracovní program nebo pracovní plán může vyloučit subjekty, které nemohou poskytnout uspokojivé záruky zabezpečení, i pokud jde o bezpečnostní prověrku personálu, pokud je to odůvodněno z bezpečnostních důvodů.

4. Společné výzkumné středisko se může účastnit akcí se stejnými právy a povinnostmi jako právní subjekt usazený v členském státě.

Článek 7

Nezávislost

1. Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem a žádný z nich není ani pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2. Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)      přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu;

b)      přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3. Následující vztahy mezi právními subjekty však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly:

a)      stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu nebo většinové hlasovací právo akcionářů či společníků;

b)      dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

Kapitola II GRANTY

ODDÍL I POSTUP POSKYTOVÁNÍ

Článek 8

Podmínky účasti

1. Použijí se tyto minimální podmínky:

a)      akce se musí účastnit alespoň tři právní subjekty;

b)      každý ze tří subjektů musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi;

c)      žádné dva ze tří subjektů nesmí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi;

d)      všechny tři právní subjekty jsou vzájemně nezávislé ve smyslu článku 7.

2. Pro účely odstavce 1, pokud je jedním z účastníků JRC, mezinárodní organizace evropského zájmu nebo subjekt zřízený podle práva Unie, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže akce.

3. Odchylně od odstavce 1 je v případě akcí Evropské rady pro výzkum (dále jen „ERV“) v oblasti hraničního výzkumu, nástroje pro malé a střední podniky, akcí na spolufinancování programů a v odůvodněných případech stanovených v pracovním programu nebo pracovním plánu minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu usazeného v členském státě nebo přidružené zemi.

4. Odchylně od odstavce 1 je v případě koordinačních a podpůrných akcí a akcí týkajících se odborné přípravy a mobility minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

5. Pracovní programy nebo pracovní plány mohou stanovit další podmínky podle požadavků konkrétní politiky nebo podle povahy a cílů dané akce, mimo jiné včetně podmínek týkajících se počtu účastníků, druhu účastníků a místa usazení.

Článek 9

Způsobilost pro financování

1. Tito účastníci jsou způsobilí pro financování Unií:

a)      jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo zřízený podle práva Unie;

b)      jakákoli mezinárodní organizace evropského zájmu;

c)      jakýkoli právní subjekt usazený ve třetí zemi uvedené v pracovním programu.

2. V případě, že účastníkem je mezinárodní organizace nebo právní subjekt usazený v třetí zemi, které nejsou způsobilé k financování podle odstavce 1, mohou být finanční prostředky Unie poskytnuty, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)      Komise nebo příslušný financující orgán považují účast za nezbytnou pro provedení akce;

b)      takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Unií a mezinárodní organizací nebo v případě subjektů usazených v třetích zemích mezi Unií a zemí, ve které je právní subjekt usazen.

Článek 10

Výzvy k předkládání návrhů

Aniž jsou dotčeny ostatní případy stanovené v nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] a v nařízení (EU) č. XX/2012 [nařízení v přenesené pravomoci], výzvy k předkládání návrhů se nevydávají pro koordinační a podpůrné akce a akce na spolufinancování programů prováděné právními subjekty uvedenými v pracovních programech, pokud daná akce nespadá do působnosti výzvy k předkládání návrhů.

Článek 11

Společné výzvy s třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi

1. Za účelem společného financování akcí mohou být vydány společné výzvy k předkládání návrhů s třetími zeměmi nebo jejich vědeckými a technickými organizacemi a agenturami nebo s mezinárodními organizacemi. Návrhy budou hodnoceny a vybírány prostřednictvím společných postupů hodnocení a výběru, které budou dohodnuty. Tyto postupy hodnocení a výběru zajistí dodržování zásad stanovených v hlavě VI nařízení XX/2012 [finanční nařízení] a podílí se na nich vyvážená skupina nezávislých odborníků jmenovaných každou stranou.

2. Právní subjekty získávající financování z prostředků Unie, uzavřou s Unií nebo příslušným financujícím orgánem grantové dohody. Grantová dohoda obsahuje popis práce, kterou mají vykonat tito účastníci a zúčastněné právní subjekty z dotčených třetích zemí.

3. Právní subjekty získávající financování z prostředků Unie, uzavřou se zúčastněnými právními subjekty, které získávají financování od příslušných třetích zemí nebo mezinárodních organizací, dohodu o koordinaci.

Článek 12

Návrhy

1. Návrhy obsahují ve vhodných případech návrh plánu využívání a šíření výsledků.

2. Všechny návrhy týkající se výzkumu na využití lidských embryonálních kmenových buněk obsahují, je-li to vhodné, údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány členských států, jakož i údaje o udělených etických schváleních. Pokud jde o derivace lidských embryonálních kmenových buněk, podléhají instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání licencí a kontroly v souladu s právním rámcem daného členského státu.

3. Z postupu hodnocení, výběru a udělování lze kdykoli vyloučit návrh, který je v rozporu s etickými zásadami nebo s použitelnými právními předpisy nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným v rozhodnutí č. XX/XX/EU [zvláštní program], v pracovním programu či pracovním plánu nebo ve výzvě k předkládání návrhů.

Článek 13

Etický přezkum

Komise provádí systematicky etický přezkum návrhů, které vzbuzují etické otázky. Tento přezkum ověří dodržování etických zásad a předpisů a v případě výzkumu prováděného mimo Unii, že stejný výzkum by byl povolen ve členském státě.

Článek 14

Kritéria pro výběr a udělení

1. Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:

a)       excelence;

b)      dopad;

c)       kvalita a účinnost provádění.

2. Pro návrhy akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu se jako jediné kritérium použije excelence.

3. Pracovní program nebo pracovní plán stanoví další podrobnosti o používání kritérií pro udělování stanovených v odstavci 1 a upřesní koeficienty a prahy.

4. Návrhy se seřadí podle výsledků hodnocení. Výběr je učiněn na základě tohoto pořadí.

5. Komise nebo příslušný financující orgán ověří předem finanční způsobilost pouze u koordinátorů, pokud požadované financování z prostředků Unie na akci činí alespoň 500 000 EUR, ledaže na základě dostupných informací existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti koordinátora nebo jiných účastníků.

6. Finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a u institucí středního a vysokoškolského vzdělávání.

Článek 15

Přezkumné řízení hodnocení

1. Komise nebo příslušný financující orgán zajistí přezkumné řízení hodnocení pro žadatele, kteří se domnívají, že hodnocení jejich návrhu nebylo provedeno v souladu s postupy stanovenými v těchto pravidlech, příslušném pracovním programu nebo pracovním plánu a ve výzvě k předkládání návrhů.

2. Žádost o přezkum se vztahuje ke konkrétnímu návrhu a předkládá ji koordinátor návrhu do 30 dnů ode dne, kdy Komise nebo příslušný financující orgán informuje koordinátora o výsledcích hodnocení.

3. Komise nebo příslušný financující orgán odpovídá za posouzení této žádosti. Toto posouzení se týká pouze procesního hlediska hodnocení a nikoli obsahu návrhu.

4. Výbor pro přezkum hodnocení složený ze zaměstnanců Komise nebo příslušného financujícího orgánu vydá stanovisko ohledně procesních aspektů postupu hodnocení. Předsedá mu úředník Komise nebo příslušného financujícího orgánu z jiného odboru, než je odbor odpovědný za výzvy k předkládání návrhů. Výbor může doporučit jeden z těchto postupů:

a)      přehodnocení návrhu;

b)      potvrzení původního stanoviska.

5. Na základě uvedeného doporučení přijme Komise nebo příslušný financující orgán rozhodnutí a oznámí jej koordinátorovi návrhu.

6. Přezkumné řízení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem žádosti o přezkum.

7. Přezkumné řízení nevylučuje jiné úkony, které účastník může učinit v souladu s právem Unie.

Článek 16

Grantová dohoda

1. Komise nebo příslušný financující orgán s účastníky uzavře grantovou dohodu.

2. Grantová dohoda stanoví práva a povinnosti účastníků, Komise nebo příslušných financujících orgánů. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se staly účastníky v průběhu provádění akce.

3. Grantová dohoda může s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření výsledků stanovit další práva a povinnosti účastníků nad rámec těch, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

4. Grantová dohoda vychází v případě potřeby z obecných zásad stanovených v doporučení Komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[18].

5. Ve vhodných případech obsahuje grantová dohoda ustanovení zajišťující dodržování etických zásad, včetně zřízení nezávislé etické komise a práva Komise provádět etický audit.

6. Konkrétní granty na akce mohou být součástí rámcového partnerství podle ustanovení nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] a nařízení (EU) č. [nařízení v přenesené pravomoci].

Článek 17

Rozhodnutí o grantu

V souladu s článkem X nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] může Komise nebo příslušný financující orgán ve vhodných případech místo uzavření grantových dohod přijmout rozhodnutí o grantu. Ustanovení tohoto nařízení, která se týkají grantových dohod, se použijí obdobně.

Článek 18

Zabezpečený elektronický systém

Komise nebo příslušný financující orgán může zavést zabezpečený elektronický systém pro výměnu informací s účastníky. Dokument předložený prostřednictvím tohoto systému, včetně grantových dohod, se považuje za originál uvedeného dokumentu, pokud byly použity identifikace uživatele a heslo zástupce účastníka. Tato identifikace představuje podpis dotyčného dokumentu.

ODDÍL II PROVÁDĚNÍ

Článek 19

Provádění akce

1. Účastníci provádějí akci v souladu se všemi podmínkami a povinnostmi stanovenými tímto nařízením, nařízením (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení], nařízením (EU) č. [nařízení v přenesené pravomoci], rozhodnutím (EU) č. XX/XX [zvláštní program], pracovním programem nebo pracovním plánem, výzvou k předkládání návrhů a grantovou dohodou.

2. Účastníci nepřijmou žádné závazky, které jsou neslučitelné s grantovou dohodou. Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní účastníci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže je Komise nebo financující orgán této povinnosti výslovně zprostí. S výhradou ustanovení o fondu je finanční odpovědnost každého účastníka omezena na jeho vlastní závazky. Účastníci zajistí, aby Komise nebo financující orgán byly informovány o každé události, která by mohla ovlivnit provádění akce nebo zájmy Unie.

3. Účastníci provedou akci a přijmou za tímto účelem všechna nezbytná a přiměřená opatření. Musí mít k dispozici vhodné zdroje potřebné k provedení akce, a to v době, kdy jsou potřebné. Je-li to nezbytné k provedení akce, mohou požádat třetí strany, včetně subdodavatelů, o provedení některých složek akce nebo mohou použít zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků za podmínek stanovených v grantové dohodě. Účastník má nadále výhradní odpovědnost za provedenou práci vůči Komisi nebo příslušnému financujícímu orgánu a vůči ostatním účastníkům.

4. Zadávání subdodávek pro provedení některých složek akce je omezeno na případy stanovené v grantové dohodě.

5. Třetí strany jiné než subdodavatelé mohou provést část práce účastníka v rámci akce, pokud jsou třetí strana a práce, kterou má provést, uvedeny v grantové dohodě.

Náklady vzniklé těmto třetím stranám mohou být považovány za způsobilé, pokud daná třetí strana splní všechny tyto podmínky:

a)      je způsobilá pro financování, jako by byla účastníkem;

b)      je přidružený subjekt nebo má vazbu na účastníka v rámci právní struktury zastřešující spolupráci, která není omezena na daný projekt;

c)      je uvedena v grantové dohodě;

d)      dodržuje pravidla použitelná pro účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a kontrolu výdajů.

6. Třetí strany mohou účastníkovi rovněž poskytnout zdroje prostřednictvím věcných příspěvků na akci. Náklady vzniklé třetím stranám v souvislosti s jejich věcnými příspěvky, které poskytnou bezplatně, jsou způsobilé pro financování, pokud splňují podmínky stanovené v grantové dohodě.

7. Akce může zahrnovat finanční podporu třetím stranám za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] a nařízení (EU) č. XX/2012 [nařízení v přenesené pravomoci]. Částky uvedené v čl. [127 odst. 2 písm. c)] nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] mohou být překročeny, pokud je to nutné pro dosažení cílů akce.

8. Akce prováděná účastníky, kteří jsou zadavatelé ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES[19], 2004/18/ES[20] a 2009/81/ES[21], může zahrnovat nebo mít jako hlavní cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení, pokud je to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu a je to potřebné pro její provedení. V tom případě se pravidla stanovená v čl. 35 odst. 2 a čl. 49 odst. 2 a 3 použijí na zadávání zakázek prováděná účastníky.

9. Účastníci dodržují vnitrostátní právní předpisy i etická pravidla v zemích, kde se akce bude provádět. Účastníci musí případně před zahájením akce obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických výborů.

10. Práce za použití zvířat se provádí v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a splňuje požadavek nahrazení a omezení používání zvířat pro vědecké účely i šetrného zacházení s nimi v souladu s právními předpisy Unie, a zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU[22].

Článek 20

Konsorcium

1. Členové konsorcia, které se chce účastnit akce, jmenují ze svého středu jednoho koordinátora, který se uvede v grantové dohodě.

2. Členové konsorcia, které se účastní akce, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo pracovním plánu či výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu (dohodu o založení konsorcia).

3. Konsorcium může v souladu s příslušnými ustanoveními grantové dohody navrhnout přibrat nebo vyloučit účastníka za předpokladu, že tato změna je v souladu s podmínkami pro účast, nepříznivě neovlivní provádění akce a není v rozporu se zásadou rovného zacházení.

ODDÍL III FORMY GRANTŮ A PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ

Článek 21

Formy grantů

Granty mohou mít kteroukoli z forem stanovených v článku [116] nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení].

Článek 22

Financování akce

1. Financování akce nesmí překročit celkové způsobilé náklady snížené o příjmy dané akce.

2. Za příjmy z akce se považují:

a)      zdroje poskytnuté třetími stranami účastníkům prostřednictvím finančních převodů nebo věcných bezplatných příspěvků za předpokladu, že je třetí strana poskytla konkrétně na využití v akci;

b)      příjmy z akce, s výjimkou příjmů z využívání výsledků akce;

c)      příjmy z prodeje aktiv pořízených na základě grantové dohody do výše hodnoty nákladů původně účtovaných účastníkem na akci.

3. Všechny činnosti financované v rámci jedné akce podléhají jednotné sazbě náhrad způsobilých nákladů. Maximální sazbu stanoví pracovní program nebo pracovní plán.

4. Aniž je dotčena zásada spolufinancování, může grant programu Horizont 2020 dosáhnout 100 % celkových způsobilých nákladů.

5. Grant programu Horizont 2020 je omezen na nejvýše 70 % celkových způsobilých nákladů pro tyto akce:

a)      akce sestávající především z činností jako je vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační projekty, experimentální vývoj, pilotní projekty, tržní replikace;

b)      akce na spolufinancování programů.

6. Sazby náhrad stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, sazbou jednotkových nákladů nebo paušální částkou na celou akci nebo její část.

Článek 23

Způsobilost nákladů

1. Podmínky způsobilosti nákladů jsou vymezeny v článku X nařízení (EU) č. xx [finanční nařízení/ nařízení v přenesené pravomoci]. Náklady, které v rámci akce vzniknou třetím stranám, mohou být způsobilé v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a grantové dohody.

2. Nezpůsobilými náklady jsou náklady nevyhovující výše uvedeným podmínkám, zejména rezervy na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzové ztráty, náklady spojené s kapitálovým výnosem, náklady nahrazené v souvislosti s jinou akcí nebo programem Unie, dluhy a poplatky za dluhovou službu a nadměrné nebo neuvážené výdaje.

Článek 24

Nepřímé náklady

1. Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 20 % celkových přímých způsobilých nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory třetím stranám.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou být nepřímé náklady deklarovány formou paušální částky nebo sazeb jednotkových nákladů, je-li to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním plánu.

Článek 25

Počet produktivních hodin za rok

1. Způsobilé osobní náklady zahrnují pouze hodiny skutečně odpracované osobami, které přímo vykonávají práci v rámci akce. Důkazy o skutečně odpracovaných hodinách předloží účastník, obvykle prostřednictvím systému zaznamenávání času.

2. U osob pracujících výlučně na dané akci se zaznamenávání času nevyžaduje. V těchto případech účastník podepíše prohlášení potvrzující, že dotčená osoba pracovala výlučně na dané akci.

3. Grantová dohoda obsahuje minimální požadavky na systém zaznamenávání času, jakož i na počet produktivních hodin za rok, který se použije pro výpočet hodinových sazeb osobních nákladů.

Článek 26

Osobní náklady vlastníků malých a středních podniků a fyzických osob bez platu

Vlastníci malých a středních podniků, kteří nedostávají plat a jiné fyzické osoby, které nedostávají plat, mohou účtovat osobní náklady na základě sazeb jednotkových nákladů.

Článek 27

Sazby jednotkových nákladů

1. Komise může v souladu s článkem X nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení] stanovit metody k určení sazeb jednotkových nákladů na základě:

a)      statistických údajů nebo obdobných objektivních ukazatelů;

b)      kontrolovatelných historických údajů účastníka.

2. Přímé způsobilé osobní náklady mohou být financovány na základě sazeb jednotkových nákladů určených podle obvyklých postupů účastníka v oblasti účtování o nákladech, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)      jsou vypočítány na základě celkových skutečných osobních nákladů zaznamenaných v obecných účtech účastníka, přičemž tyto náklady mohou být za podmínek stanovených Komisí upraveny podle rozpočtových nebo odhadovaných složek;

b)      splňují ustanovení článku 23;

c)      je u nich zajištěna shoda s požadavkem neziskovosti a je vyloučeno dvojí financování nákladů;

d)      jsou vypočítány s náležitým ohledem na ustanovení o produktivních hodinách v článku 25.

Článek 28

Osvědčení o finančních výkazech

Osvědčení o finančních výkazech zahrnuje celkovou výši grantu požadovanou účastníkem formou úhrady skutečných nákladů a sazeb jednotkových nákladů podle čl. 27 odst. 2. Osvědčení se předkládá pouze v případě, že tato částka činí alespoň 325 000 EUR v době žádosti o platbu zůstatku grantu.

Článek 29

Osvědčení o metodice

1. Účastníci, kteří přímé osobní náklady vypočítávají a uplatňují na základě sazeb jednotkových nákladů mohou Komisi předložit osvědčení o metodice. Daná metodika musí splňovat podmínky uvedené v čl. 27 odst. 2 a požadavky grantové dohody.

2. Pokud Komise schválí osvědčení o metodice, platí pro všechny akce financované na základě nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020] a účastník vypočítává a uplatňuje náklady na základě této metodiky.

Článek 30

Osvědčující auditoři

3. Osvědčení o finančních výkazech a o metodice uvedená v článcích 28 a 29 vydá nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES[23] nebo s obdobnými vnitrostátními předpisy nebo příslušný a nezávislý veřejnoprávní činitel, kterému příslušné vnitrostátní orgány udělily právní způsobilost k provedení auditu účastníka a který se nepodílel na přípravě finančních výkazů.

4. Auditor, který vydává osvědčení o finančních výkazech a o metodice, poskytne na žádost Komise, Účetního dvora nebo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) přístup k podkladům a auditní pracovní dokumentaci, na jejichž základě se osvědčení o finančních výkazech vydává.

Článek 31

Kumulativní financování

Akce, na niž byl udělen grant z rozpočtu Unie, může obdržet rovněž grant na základě nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020] za předpokladu, že granty nekryjí stejné nákladové položky.

ODDÍL IV ZÁRUKY

Článek 32

Účastnický záruční fond

1. Zřizuje se účastnický záruční fond (dále jen „fond“), který pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných částek Unii v rámci akcí financovaných granty Komise na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a Komisí nebo orgány Unie v rámci programu Horizont 2020 podle pravidel stanovených v tomto nařízení. Fond nahrazuje účastnický záruční fond zřízený podle nařízení (ES) č. 1906/2006 a je jeho právním nástupcem.

2. Fond je provozován v souladu s článkem 33. Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům stanoveným v čl. 33 odst. 3.

3. V případě, že úroky nepostačují na pokrytí operací popsaných v čl. 33 odst. 3, fond nezasáhne a Komise nebo příslušný financující orgán Unie vymáhá veškeré dlužné částky přímo od příjemců.

4. Fond je považován za dostatečnou záruku podle nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení]. Od účastníků nelze přijímat žádnou další záruku nebo zajištění ani jim nelze jejich poskytnutí ukládat, s výjimkou případu popsaného v odstavci 3.

5. Účastníci akcí programu Horizont 2020, jejichž riziko je kryto fondem, uhradí příspěvek ve výši 5 % finančních prostředků Unie na danou akci. Na konci akce se částka zaplacená do fondu účastníkům vrátí prostřednictvím koordinátora.

Článek 33

Fungování fondu

1. Fond je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán jménem účastníků za podmínek stanovených v grantové dohodě.

Komise může fond řídit přímo, nebo svěřit jeho finanční řízení buď Evropské investiční bance, nebo vhodné finanční instituci (depozitní bance). Depozitní banka fond řídí podle pokynů Komise.

2. Příspěvek účastníků do fondu může být odečten z počátečního předběžného financování a zaplacen do fondu jménem účastníků.

3. Pokud účastník dluží částky Unii, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být účastníkům v prodlení uloženy, přijmout tato opatření:

a)      přímo převést nebo nařídit depozitní bance, aby přímo převedla dlužnou částku z fondu koordinátorovi akce. Uvedený převod se provádí po ukončení či odvolání účasti účastníka v prodlení, pokud akce stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s jejím provedením podle stejných cílů. Částky převedené z fondu se považují za finanční prostředky Unie;

b)      účinně zpětně získat uvedenou částku z fondu.

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený danému účastníkovi. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném získání v souladu s nařízením (EU) č. XX/XX [finanční nařízení].

4. Získané částky představují příjem určený fondu ve smyslu článku X nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení]. Poté, co bude dokončeno provádění všech grantů, jejichž riziko fond pokrývá, bude veškerý zůstatek vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí normotvorného orgánu.

Kapitola IV CENY, ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK A FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 34

Ceny

Financování z prostředků Unie může mít formu cen, jak je definováno v hlavě VII nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení].

Článek 35

Zadávání zakázek, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

1. Na každou zakázku, kterou zadává Komise vlastním jménem nebo společně s členskými státy, se vztahují pravidla zadávání veřejných zakázek uvedená v nařízení (EU) č. xx/2012 [finanční nařízení] a nařízení (EU) č. XX/XX [nařízení v přenesené pravomoci].

2. Financování z prostředků Unie může mít podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující orgán buď vlastním jménem, nebo společně se zadavateli z členských států a přidružených zemí.

Zadávací řízení:

a)      musí dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a proporcionality, pravidla hospodářské soutěže a případně směrnic 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES, nebo pokud Komise jedná vlastním jménem, nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení];

b)      může obsahovat zvláštní podmínky, například omezení místa provedení zadaných činností pro zadávání zakázek v předobchodní fázi na území členských států a zemí přidružených k programu Horizont 2020, je-li to řádně odůvodněno cíli akcí;

c)      může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

d)      stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější nabídce (nabídkám).

Článek 36

Finanční nástroje

1. Finanční nástroje mohou mít některou z uvedených forem, jsou vynakládány v souladu s [hlava VIII] nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení] a mohou být kombinovány s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně programu Horizont 2020.

2. V souladu s čl. [18 odst. 2] nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení] jsou příjmy a splátky pocházející z finančního nástroje stanoveného podle nařízení (EU) č. XX/XX [Horizont 2020] přiděleny na tento finanční nástroj.

3. Příjmy a splátky pocházející z finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES a počáteční fáze nástroje pro rychle rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES[24], jsou vázány k nástupnickým finančním nástrojům podle nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020].

Kapitola VII ODBORNÍCI

Článek 37

Jmenování nezávislých odborníků

1. Komise a případně financující orgány mohou jmenovat nezávislé odborníky, aby ohodnotili návrhy nebo poskytli poradenství či pomoc s:

a)      hodnocením návrhů;

b)      monitorováním provádění akcí prováděných podle nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020], jakož i předchozích výzkumných a/nebo inovačních programů;

c)      prováděním politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací nebo programů, včetně programu Horizont 2020, jakož i s dosažením a fungováním Evropského výzkumného prostoru;

d)      hodnocením výzkumných a inovačních programů;

e)      koncipováním politiky Unie v oblasti výzkumu a inovací, včetně přípravy budoucích programů.

2. Nezávislí odborníci se vyberou podle dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni. Musí-li nezávislí odborníci pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například vnitrostátním výzkumným agenturám, výzkumným institucím, normalizačním organizacím či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Pokud se to považuje za vhodné a v řádně odůvodněných případech, může Komise nebo příslušný financující orgán vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, která v databázi není uvedena.

Při jmenování nezávislých odborníků se přijmou vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené zastoupení žen a mužů a zajistit zeměpisnou rozmanitost.

Komise nebo příslušný financující orgán mohou pro jmenování nezávislých odborníků využít doporučení poradních orgánů. V případě akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu Komise odborníky jmenuje na návrh vědecké rady ERV.

3. Komise nebo příslušný financující orgán učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

4. Jmenování odborníků může mít podobu rámcového jmenování platného pro celou dobu trvání programu Horizont 2020 s přidělením zvláštních úkolů.

5. Jména osobně jmenovaných odborníků, kteří byli Komisi nebo financujícímu orgánu nápomocni při provádění nařízení (EU) č. XX/XX Horizont 2020 a rozhodnutí č. XX/XX/EU [zvláštní program], se zveřejňují alespoň jednou ročně na internetové stránce Komise nebo financujícího orgánu. Jména odborníků se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

Hlava III PRAVIDLA UPRAVUJÍCÍ ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Kapitola I GRANTY

ODDÍL I VÝSLEDKY

Článek 38

Vlastnictví výsledků

1. Výsledky vlastní účastník, který je vytvořil.

2. Pokud výsledky vytvořili účastníci akce společně a jejich jednotlivé podíly na příslušné práci nelze určit, jsou výsledky jejich společným vlastnictvím. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.

Není-li v dohodě o společném vlastnictví stanoveno jinak, je každý spoluvlastník oprávněn udílet třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků ve společném vlastnictví bez práva udělovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

(a) ostatní spoluvlastníci jsou o tom předem informováni;

(b) ostatním spoluvlastníkům je poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

3. Jestliže jsou zaměstnanci nebo jakékoli strany pracující pro účastníka oprávněni uplatňovat práva k vytvořeným výsledkům, dotčený účastník zajistí, aby tato práva mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s jeho povinnostmi podle grantové dohody.

Článek 39

Ochrana výsledků

1. Mohou-li výsledky nalézt obchodní nebo průmyslové využití, účastník, který je vlastní, prověří možnost jejich ochrany, a pokud je to možné a vzhledem k okolnostem opodstatněné, zajistí jejich náležitou ochranu na vhodné časové období a s vhodným územním rozsahem, a to s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, ostatních účastníků akce.

2. Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí nechránit jím vytvořené výsledky z důvodů jiných než je nemožnost podle práva Unie či vnitrostátního práva nebo nedostatečný potenciál pro obchodní využití a pokud je nezamýšlí převést jinému právnímu subjektu usazenému v členském státě nebo přidružené zemi za účelem jejich ochrany, musí před jakýmkoli šířením těchto výsledků informovat Komisi nebo financující orgán. Komise jménem Unie nebo financující orgán mohou převzít vlastnictví těchto výsledků a podniknout nezbytné kroky pro jejich účinnou ochranu.

Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Tyto výsledky nesmějí být žádným způsobem šířeny, dokud Komise nebo financující orgán nepřijmou rozhodnutí nebo nerozhodnou, že převezmou vlastnictví, a nepodniknou nezbytné kroky pro zajištění ochrany. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3. Jestliže účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, zamýšlí vzdát se ochrany výsledků nebo neusilovat o prodloužení této ochrany z důvodů jiných než je nedostatečný potenciál pro obchodní využití, informuje Komisi nebo financující orgán, které mohou pokračovat v ochraně nebo ochranu prodloužit prostřednictvím převzetí vlastnictví těchto výsledků. Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Článek 40

Využití a šíření výsledků

1. Každý účastník, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil v dalším výzkumu nebo obchodně nebo aby zejména prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 41 dosáhl toho, že je pro tyto účely využije jiný právní subjekt.

V grantové dohodě mohou být stanoveny další povinnosti týkající se využití. Všechny tyto další povinnosti musí být uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu.

2. S výhradou případných omezení daných ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo oprávněnými obchodními zájmy každý účastník co nejdříve vhodnými prostředky šíří výsledky, které vlastní. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

V grantové dohodě mohou být stanoveny další povinnosti týkající se šíření výsledků.

Pokud jde o šíření výsledků prostřednictvím výzkumných publikací, uplatňuje se otevřený přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě. Co se týče šíření ostatních výsledků, včetně údajů z výzkumu, mohou být v grantové dohodě stanoveny podmínky, za kterých je poskytnut otevřený přístup k takovým výsledkům, a to zejména v případě hraničního výzkumu ERV či v jiných vhodných oblastech.

Jakékoli šíření výsledků musí být předem oznámeno ostatním účastníkům. Po oznámení může účastník vznést námitku, prokáže-li, že by zamýšleným šířením byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy týkající se jeho výsledků nebo stávajících znalostí. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

3. Každý účastník podává Komisi nebo financujícímu orgánu zprávy o svých činnostech v oblasti využití a šíření výsledků. Pro účely sledování a šíření výsledků prováděného Komisí nebo financujícím orgánem poskytnou účastníci veškeré informace a dokumenty, které jsou užitečné v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě.

4. Veškeré patentové přihlášky, normy, publikace nebo jakékoli jiné formy šíření výsledků (včetně elektronické formy) obsahují prohlášení, jež může zahrnovat vizuální prostředky, o tom, že daná akce obdržela finanční podporu od Unie. Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 41

Převod výsledků a udělování licencí

1. Jestliže účastník převádí vlastnické právo k výsledkům, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito výsledky podle grantové dohody, včetně povinnosti převést tyto povinnosti při jakémkoli dalším převodu.

Aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se důvěrnosti, které vyplývají z právních předpisů v případě fúzí a akvizic, musí účastník, který hodlá převést výsledky, v případě, že ostatní účastníci stále mají přístupová práva k převáděným výsledkům, předem uvědomit tyto ostatní účastníky a poskytnout jim dostatečné informace o zamýšleném novém vlastníkovi výsledků tak, aby tito ostatní účastníci mohli analyzovat účinek zamýšleného převodu na možný výkon svých přístupových práv.

Po oznámení může účastník proti převodu vlastnictví vznést námitku, pokud prokáže, že by zamýšlený převod nepříznivě ovlivnil výkon jeho přístupových práv. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotčenými účastníky nedojde k dohodě. Grantová dohoda může stanovit lhůty.

Ostatní účastníci se mohou prostřednictvím předchozí písemné dohody vzdát práva být předem informováni a práva na vznesení námitky v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

2. Za předpokladu, že je umožněn výkon veškerých přístupových práv k výsledkům a že jsou splněny všechny další povinnosti týkající se využívání, může účastník, který výsledky vlastní, formou licencí nebo jiným způsobem udělit právo k jejich využívání libovolnému právnímu subjektu, a to včetně výhradního práva.

3. Pokud jde o výsledky vytvořené účastníky, kteří obdrželi finanční prostředky Unie, mohou Komise nebo financující orgán vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence třetím stranám usazeným v třetí zemi, která není přidružena k programu Horizont 2020, domnívají-li se, že toto udělení licence nebo převod nejsou v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie nebo nejsou slučitelné s etickými zásadami či s bezpečnostními aspekty.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, pokud se Komise nebo financující orgán neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Grantová dohoda ve vhodných případech stanoví, že každý takový převod vlastnictví nebo udělení výhradní licence musí být předem oznámeny Komisi nebo financujícímu orgánu. Grantová dohoda stanoví lhůty.

ODDÍL 2 PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA KE STÁVAJÍCÍM ZNALOSTEM A VÝSLEDKŮM

Článek 42

Stávající znalosti

Účastníci v písemné dohodě jakýmkoli způsobem uvedou stávající znalosti, které v akci využijí.

Článek 43

Zásady pro přístupová práva

1. Každá žádost o výkon přístupových práv a každé vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.

2. Nesouhlasí-li vlastník výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, s něčím jiným, nezahrnují přístupová práva právo udělovat sublicence.

3. Účastníci téže akce se před přistoupením ke grantové dohodě vzájemně informují o jakýchkoli právních či jiných omezeních, která se týkají poskytnutí přístupu k jejich stávajícím znalostem. Každá dohoda o stávajících znalostech následně uzavřená účastníkem zajistí možnost výkonu veškerých přístupových práv.

4. Pro účely přístupových práv mohou spravedlivé a přiměřené podmínky spočívat v jejich bezplatném poskytnutí.

5. Ukončení účasti na akci nemá vliv na povinnost daného účastníka poskytovat přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě.

6. Pokud účastník nesplní své povinnosti a nedojde k nápravě, může dohoda o založení konsorcia stanovit, že takový účastník ztratí přístupová práva.

Článek 44

Přístupová práva pro provádění

1. Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud přístup k nim potřebuje pro provedení své práce v rámci této akce.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2. Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud přístup k nim potřebuje pro provedení své práce v rámci této akce, s výhradou případných omezení podle čl. 43 odst. 3.

Tento přístup se udělí bez poplatků, pokud se účastníci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodnou jinak.

Článek 45

Přístupová práva pro využití

1. Účastník má přístupová práva k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud přístup k nim potřebuje pro využití svých výsledků.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

2. Účastník má přístupová práva ke stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud přístup k nim potřebuje pro využití výsledků, s výhradou případných omezení podle čl. 43 odst. 3.

Tento přístup se udělí na základě dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek.

3. Nestanoví-li dohoda o založení konsorcia jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva k výsledkům nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek, pokud je tento přístup zapotřebí pro využití výsledků vytvořených účastníkem, ke kterému je přidružen.

4. Žádost o přístup podle odstavců 1, 2 nebo 3 lze podat do jednoho roku po skončení akce. Účastníci se však mohou dohodnout i na jiné lhůtě.

Článek 46

Přístupová práva Unie a členských států

1. Orgány a instituce Unie mají přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie, pro účely rozvoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

Tento přístup se udělí bez poplatků.

2. Pokud jde o akce činnosti „Bezpečné společnosti“ v rámci zvláštního cíle „Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“, mají přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční prostředky Unie, orgány a instituce Unie i vnitrostátní orgány členských států pro účely rozvoje, provádění a sledování svých politik nebo programů v této oblasti. Bez ohledu na čl. 43 odst. 2 tato přístupová práva zahrnují právo povolit třetím stranám použití těchto výsledků při zadávání veřejných zakázek v případě rozvoje schopností v oblastech s velmi omezenou velikostí trhu a rizikem selhání trhu a tam, kde existuje převažující veřejný zájem.

Tento přístup se udělí bez poplatků s výjimkou využití při zadávání veřejných zakázek, kde se přístup udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. Při určování těchto spravedlivých a přiměřených podmínek se plně zohlední finanční prostředky Unie, které byly při vytváření daných výsledků obdrženy. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla Komise.

ODDÍL 3 ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY

Článek 47

Zvláštní ustanovení

1. V případě akcí, které zahrnují činnosti související s bezpečností, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o změnách složení konsorcia, utajovaných informacích, využití, šíření a převodech výsledků a licencích k výsledkům.

2. V případě akcí na podporu stávající nebo nové výzkumné infrastruktury může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení týkající se uživatelů této infrastruktury.

3. V případě akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o přístupových právech, přenositelnosti a šíření, která se týkají účastníků, výzkumných pracovníků a kterékoli strany, která je akcí dotčena.

4. V případě akcí týkajících se odborné přípravy a mobility může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z akce prospěch, vlastnictví, přístupových práv a přenositelnosti.

5. V případě koordinačních a podpůrných akcí může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření.

6. V případě nástroje pro MSP a grantů financujících orgánů, které jsou zaměřeny na MSP, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření.

7. V případě znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření.

KAPITOLA II CENY A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

Článek 48

Ceny

Udělení každé ceny je podmíněno přijetím vhodných závazků v oblasti publicity. Pracovní program nebo pracovní plán mohou obsahovat zvláštní povinnosti týkající se využívání a šíření.

Článek 49

Zadávání zakázek, zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

1. Výsledky vytvořené v rámci zakázky zadané Komisí vlastní Unie, není-li v rámci nabídkového řízení stanoveno jinak.

2. Smlouvy v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění. Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Zadavatelé získají alespoň přístupová práva k výsledkům bez poplatků pro své vlastní použití, jakož i právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali, třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Jestliže dodavatel ve stanovené době po zadání zakázky v předobchodní fázi, která je uvedena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede vlastnictví výsledků na zadavatele.

3. Smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému nespravedlivému zvýhodnění.

HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 50

Zrušení a přechodná ustanovení

1. Nařízení (ES) č. 1906/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, toto nařízení nemá vliv na pokračování nebo na změnu, včetně celkového nebo částečného ukončení příslušných akcí až do doby jejich dokončení, nebo na udělování finanční pomoci Komisí nebo financujícími orgány podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES nebo na ostatní právní předpisy vztahující se na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013, které se nadále použijí na dané akce až do doby jejich ukončení.

3. Všechny částky z účastnického záručního fondu zřízeného nařízením (ES) č. 1906/2006, jakož i všechna jeho práva a povinnosti se převádějí na fond ke dni 31. prosince 2013. Účastníci akcí v rámci sedmého rámcového programu, kteří podepíšou grantové dohody po 31. prosinci 2013, uhradí svůj příspěvek do fondu.

Článek 51

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

[1]               KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6. října 2010.

[2]               Úř. věst. L , , s. .

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               Úř. věst. C , , s. .

[5]               Úř. věst. C , , s. .

[6]               KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10. 2010.

[7]               Zpráva Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ze dne 6. října 2010, zpravodaj: Maria da Graça Carvalho, P7 TA(2010)0401.

[8]               Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[9]               KOM(2010) 187.

[10]               KOM(2011) 48.

[11]               Úř. věst. L , , s. .

[12]             Úř. věst. L , , s. .

[13]             Úř. věst. L 317, 3.12.2001, ve znění rozhodnutí 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006).

[14]             Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 21.

[16]             Úř. věst. L …

[17]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[18]             KOM(2005) 576 v konečném znění, 11.3.2005.

[19]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[20]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[21]             Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

[22]             Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33.

[23]             Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.

[24]             Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.