Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) /* KOM/2011/0810 v konečném znění - 2011/0399 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Soubor návrhů zavádějících program
„Horizont 2020“ plně podporuje strategii Evropa 2020, podle níž
mají výzkum a inovace ústřední význam pro dosažení cílů
inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
Soubor tvoří návrhy rámcového programu „Horizont 2020“, jednotný
soubor pravidel pro účast a šíření výsledků a jeden zvláštní
program k provedení programu „Horizont 2020“, jakož i samostatný
návrh pro ty části programu „Horizont 2020“, které odpovídají Smlouvě
o Euratomu. Program „Horizont 2020“ i tato pravidla byly
navrženy s cílem podpořit stěžejní iniciativu „Unie inovací“[1] strategie Evropa 2020 a
jejich hlavní zásadou je zavedení mnohem strategičtějšího
přístupu k výzkumu a inovacím. Všechny nástroje politiky a
opatření mají přispívat k výzkumu a inovacím, dále rozvíjet
Evropský výzkumný prostor, ve kterém probíhá volný pohyb znalostí, výzkumných
pracovníků a technologií, a urychlovat obchodní využití a šíření
inovací na celém jednotném trhu. Navrhovaná pravidla byla vypracována s dvojím
cílem: –
zajistit jednotný a dostatečně pružný
regulační rámec, který usnadní účast, vytvoří soudržnější
soubor nástrojů zahrnující jak výzkum, tak inovace a zvýší vědecký a
hospodářský dopad, přičemž zamezí duplicitám a roztříštěnosti;
–
zjednodušit podmínky a postupy z hlediska
účastníků, a zajistit tak co nejúčinnější provádění
při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny
účastníky. S cílem uplatnit výše uvedené zásady a uvést
pravidla do souladu s vlastnostmi a cíli nového rámcového programu byly do
pravidel pro účast a šíření výsledků zavedeny tyto nové prvky: –
Pravidla se budou vztahovat na všechny složky
programu „Horizont 2020“, včetně iniciativ podle
článků 185 a 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, akcí
v současnosti spadajících do působnosti programu pro
konkurenceschopnost a inovace, jakož i činností Evropského inovačního
a technologického institutu. Nezbytná pružnost odpovídající různé povaze
akcí v oblasti výzkumu a inovací je zajištěna pomocí vhodných odchylek
a tím, že je umožněno konkrétní podrobnosti účasti stanovit
v pracovních programech. –
Pravidla pro účast týkající se financování z
prostředků Unie jsou založena na revidovaném nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro
roční rozpočet Unie[2],
jež zracionalizovalo a zefektivnilo způsob, jímž mohou být prováděny
politiky Unie. –
Finanční ustanovení týkající se financování z
prostředků Unie ve formě grantů byla upřesněna a
zjednodušena. Proto nyní zavádějí jednotnou míru financování v závislosti
na jednotlivých druzích akcí financovaných v rámci programu „Horizont 2020“ bez
rozlišování mezi účastníky. Rovněž se navrhuje větší využití
paušálních částek, paušálních sazeb a sazeb jednotkových nákladů. –
V případě přímých nákladů
stanoví tato pravidla široké přijetí obvyklých účetních postupů
příjemců grantu s výhradou minimálního počtu mezních podmínek.
Grantová dohoda bude zahrnovat další zjednodušující ustanovení, která
příjemci umožní nabýt právní jistoty, pokud jde o způsobilost
nákladů účtovaných za akce v rámci programu „Horizont 2020“. Tato
zjednodušující ustanovení budou mimo jiné zahrnovat jasnou definici
požadavků na záznamy o čase a objektivní reference týkající se
produkčních hodin za rok. –
V případě nepřímých nákladů se
výpočet radikálně zjednodušuje; pro náhradu nákladů se
počítá s paušální sazbou založenou na celkových přímých
způsobilých nákladech účastníků s možností vykázat
skutečně vzniklé náklady, která je vyhrazena pouze pro neziskové
právní subjekty. –
Pravidla pro nové formy financování umožňují
větší flexibilitu; jde například o pravidla týkající se cen
udělovaných za dosažení předem stanovených cílů nebo pravidla
související se zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi a
zadáváním zakázek na inovativní řešení, jakož i pravidla týkající se
finančních nástrojů. –
Vzhledem k tomu, že se účastnický záruční
fond zřízený v rámci sedmého rámcového programu, prokázal jako účinný
ochranný mechanismus, bude s jasnějšími pravidly a možností rozšíření
na krytí rizik podstupovaných v akcích rámcového programu Euratomu obnoven na
celou dobu trvání programu „Horizont 2020“. –
Pravidla týkající se duševního vlastnictví, jakož i
využívání a šíření výsledků byla vytvořena po vzoru široce
uznávaných ustanovení sedmého rámcového programu a zároveň dále
zdokonalena a upřesněna. Nově byl zvláštní důraz položen na
otevřený přístup k výzkumným publikacím a u experimentů
došlo k zavedení otevřeného přístupu k ostatním výsledkům.
Rozšířená oblast působnosti a nové formy financování, jakož i
potřeba pružnosti v této oblasti pravidel byly zohledněny
prostřednictvím možnosti stanovit ve vhodných případech
dodatečná nebo zvláštní ustanovení. Přitom se počítá s
přístupovými právy pro Evropskou unii a u výzkumu v oblasti
bezpečnosti také pro členské státy. Účast právních subjektů usazených ve
třetích zemích a mezinárodních organizací na akcích programu „Horizont
2020“ bude navíc zefektivněna a podněcována v souladu s cíli
mezinárodní spolupráce stanovenými ve Smlouvě na základě vzájemných
výhod a s přihlédnutím k podmínkám pro účast subjektů Evropské
unie na programech třetích zemí. V jasném a stabilním rámci budou
účastníci moci využít více flexibility, pokud jde o určení
nejvhodnějších vnitřních opatření pro provádění svých akcí.
Tím by měla být podpořena a usnadněna účast všech
zúčastněných stran v oblasti výzkumu, včetně malých
výzkumných pracovišť, zejména pak malých a středních podniků. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ V rámci příprav návrhu byly plně
zohledněny odpovědi na rozsáhlou veřejnou konzultaci založenou
na zelené knize „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke
společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“,
KOM(2011) 48. Své názory vyjádřily Evropská rada, členské státy a
široké spektrum zúčastněných stran z průmyslu, akademické
sféry a občanské společnosti. Uskutečněné konzultace ukázaly na
existenci těchto překážek: –
Nejdůležitější z nich je
z pohledu účastníků složitost administrativních postupů
spolu s administrativní zátěží. –
Za velice zatěžující pokládají účastníci
nutnost používat různé soubory pravidel pro různé programy Unie
v oblasti výzkumu a inovací, a vyzvali tedy k větší jednotnosti
pravidel pro jednotlivé nástroje. –
Poslední otázkou je potřeba nastolit rovnováhu
mezi rizikem a důvěrou. V současné době se u
příliš mnoha postupů, zvláště v oblasti finančních
kontrol, zdá, že jsou navrženy výlučně s cílem zajistit velmi
nízké riziko chyb, a jejich výsledkem jsou pak kontrolní mechanismy vnímané
jako nepružné a nepřiměřené. Základní zásady zaváděné těmito pravidly
byly přezkoumány pomocí formálního posouzení dopadů. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
1.1.
Právní základ
V legislativním balíčku
Horizont 2020 jsou harmonicky integrovány činnosti v oblasti
výzkumu a inovací v zájmu dosažení příslušných cílů politiky. Pravidla pro účast a šíření
výsledků budou vycházet ze Smlouvy o fungování Evropské unie, a to z hlav
„Průmysl“ a „Výzkum a technologický rozvoj a vesmír“
(články 173, 183 a 188).
1.2.
Zásady subsidiarity a proporcionality
Balíček Horizont 2020 byl navržen tak,
aby maximalizoval přidanou hodnotu a vliv EU, se zaměřením na
cíle a činnosti, které nemohou efektivně uskutečnit samotné
členské státy. Pravidla pro účast a šíření výsledků jsou
určena k tomu, aby usnadnila provádění návrhu programu
Horizont 2020, a proto se na ně vztahuje analýza subsidiarity
obsažená v uvedeném návrhu. Zásada proporcionality je dodržena, protože
navrhované zjednodušení a racionalizace zajišťují, že opatření EU
nepůjde nad rámec toho, co je minimálně nezbytné k dosažení
cílů, tedy k provedení programu Horizont 2020. 2011/0399 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se stanoví pravidla pro účast a
šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a
inovace (2014–2020) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, a zejména na články 173, 183 a čl. 188 druhý
pododstavec této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[3], s ohledem na stanovisko Účetního dvora[4], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
„Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a
inovace (2014–2020)“ (dále jen „program Horizont 2020“) byl přijat
nařízením Evropského parlamentu a Rady [X] ze dne [X] o zřízení
Horizontu 2020 – rámcovém programu pro výzkum a inovace[5]. Uvedené nařízení je nutné
doplnit o pravidla pro účast a šíření výsledků. (2)
Program „Horizont 2020“ by měl být
prováděn s cílem přímo přispět k získání
vedoucího postavení v průmyslu a k vytváření růstu a
zaměstnanosti v Evropě a měl by odrážet strategickou vizi
obsaženou ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6.
října 2010 „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“[6], ve kterém se Komise zavazuje
radikálně zjednodušit přístup pro účastníky. (3)
Program Horizont 2020 by měl podporovat
realizaci a fungování Evropského výzkumného prostoru, ve kterém probíhá volný
pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií, a
to posílením spolupráce mezi Unií a členskými státy, zvláště
prostřednictvím uplatňování soudržného souboru pravidel. (4)
Pravidla pro účast a šíření výsledků
by měla náležitě odrážet doporučení Evropského parlamentu,
shrnutá ve „zprávě o zjednodušení provádění rámcových programů
pro výzkum“[7],
a doporučení Rady týkající se zjednodušení administrativních a
finančních požadavků rámcových programů pro výzkum. Tato
pravidla by měla navazovat na zjednodušující opatření již zavedená na
základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze
dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství
pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[8] a jít ještě dále, pokud
jde o snížení administrativní zátěže pro účastníky a omezení
složitosti finančních ustanovení za účelem snížení výskytu
finančních chyb. Pravidla by měla rovněž náležitě
zohledňovat obavy a doporučení výzkumné obce vyplývající
z diskuze, kterou podnítilo sdělení Komise Evropskému parlamentu,
Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
regionů ze dne 29. dubna 2010 „Zjednodušení provádění rámcových
programů pro výzkum“[9]
a následná zelená kniha ze dne 9. února 2011 „Učiňme
z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému
rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“[10]. (5)
Za účelem zajištění soudržnosti s dalšími
unijními programy financování by se měl program Horizont 2020 provádět
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
XX/XX ze dne […], kterým se stanoví finanční pravidla pro roční
rozpočet Unie[11],
a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. X/X
ze dne […], kterým se mění prováděcí pravidla k finančnímu
nařízení[12]. (6)
Integrovaný přístup by měl být
zajištěn spojením činností sedmého rámcového programu pro výzkum,
rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského
inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“), aby se usnadnila
účast, vytvořil soudržnější soubor nástrojů, zvýšil
vědecký a hospodářský dopad a současně zamezilo duplicitám
a roztříštěnosti. Aby byl zajištěn soudržný rámec, který by
měl usnadnit účast v programech získávajících finanční
příspěvek Unie z rozpočtu programu Horizont 2020,
včetně účasti v programech řízených Evropským
inovačním a technologickým institutem, společných podnicích či
jakýchkoli jiných strukturách podle článku 187 Smlouvy o fungování
Evropské unie nebo účasti v programech prováděných
členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské
unie, měla by se uplatňovat společná pravidla. Měla by však
být zajištěna flexibilita umožňující přijmout zvláštní pravidla
v případech, kdy je to opodstatněno zvláštními potřebami
příslušných akcí a Komise udělí svůj souhlas. (7)
Akce spadající do působnosti tohoto
nařízení by měly ctít základní práva a dodržovat zásady uznané
zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat
v souladu s právními povinnostmi a etickými zásadami, včetně zamezení
všem druhům plagiátorství. (8)
V souladu s cíli mezinárodní spolupráce
stanovenými v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování Evropské
unie by se měla podporovat účastí právních subjektů
usazených v třetích zemích a mezinárodních organizací. Pravidla by
měla být prováděna v souladu s opatřeními
přijatými podle článků 75 a 215 Smlouvy o fungování
Evropské unie a měla by být v souladu s mezinárodním právem.
Při provádění pravidel by měly být navíc patřičně
zohledněny podmínky pro účast unijních subjektů na programech
třetích zemí. (9)
Tato pravidla pro účast a šíření
výsledků by měla vytvořit soudržný, komplexní a transparentní
rámec, a zajistit tak co nejúčinnější provádění při
zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky,
zejména malé a střední podniky, prostřednictvím zjednodušených
postupů. Finanční pomoc Unie by mohla být poskytována různými
formami. (10)
Nakládání s důvěrnými údaji a
utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými
právními předpisy Unie, včetně vnitřních předpisů
orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne
29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád[13], jež stanoví bezpečnostní
předpisy týkající se utajovaných skutečností Evropské unie. (11)
Je nezbytné stanovit minimální podmínky pro
účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní
rysy akcí programu Horizont 2020. Zejména by měla být stanovena
pravidla týkající se počtu účastníků a místa jejich usazení.
V případě akce bez účasti subjektu usazeného v
některém členském státu je třeba usilovat o dosažení cílů
stanovených v článcích 173 a 179 Smlouvy o fungování
Evropské unie. (12)
Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování
finančních prostředků Unie účastníkům akcí programu
Horizont 2020. V zájmu snížení složitosti stávajících pravidel financování
a vyšší pružnosti při provádění projektu by měl být zaveden
zjednodušený model náhrady nákladů s větším využitím paušálních
částek, paušálních sazeb a sazeb jednotkových nákladů. Pro účely
zjednodušení by se měla u každého typu akce používat jednotná sazba
náhrady bez rozlišování podle typu účastníka. (13)
Konkrétní problematiky v oblasti výzkumu a
inovací by měly být řešeny prostřednictvím nových forem
financování, jako jsou například ceny, zadávání zakázek
v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na
inovativní řešení, které vyžadují zvláštní pravidla. (14)
V zájmu zachování rovných podmínek pro všechny
podniky, které jsou činné na vnitřním trhu, by mělo být
financování poskytované programem Horizont 2020 koncipováno v souladu
s pravidly státní podpory, aby se zajistila efektivita veřejných
výdajů a zabránilo narušení trhu, jako je vytlačení soukromého
financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo zachování
neefektivních podniků. (15)
Finanční zájmy Unie by měly být
během celého výdajového cyklu chráněny prostřednictvím
přiměřených opatření. (16)
Účastnický záruční fond zřízený na
základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1906/2006/ES ze
dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků,
výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového
programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)[14], a spravovaný Komisí se
osvědčil jako důležitý ochranný mechanismus, jenž snižuje rizika
spojená s dlužnými částkami, které neuhradí někteří
účastníci akcí. Měl by být proto zaveden nový účastnický
záruční fond (dále jen „fond“). Aby bylo zajištěno
účinnější řízení a lepší krytí rizika účastníků,
měl by fond zaštítit akce v rámci programu zřízeného podle rozhodnutí
č. 1982/2006/ES, v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady ze dne
18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro
atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy
(2007 až 2011)[15],
v rámci programu zřízeného rozhodnutím Rady […] ze dne X 2011, kterým se zřizuje
rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (2012–2013),
jakož i akce podle nařízení (EU) č. XX/XX [Horizont 2020] a
nařízení Rady (Euratom) č. XX/XX o programu Evropského
společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu
(2014–2018), který doplňuje rámcový program pro výzkum a inovace Horizont
2020 [Euratom H2020][16].
Na programy řízené jinými subjekty, než jsou orgány Unie, by se fond
neměl vztahovat. (17)
V zájmu posílení transparentnosti by měla být
zveřejněna jména odborníků, kteří byli nápomocni Komisi
nebo příslušným financujícím subjektům při uplatňování
tohoto nařízení. Pokud by zveřejnění jmen ohrožovalo
bezpečnost či integritu odborníka nebo by nepřiměřeně
poškozovalo jeho soukromí, měly by mít Komise nebo financující subjekty
možnost od zveřejnění těchto jmen upustit. (18)
Osobní údaje týkající se odborníků by se
měly zpracovávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických
osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi
Společenství a o volném pohybu těchto údajů[17]. (19)
Aby se zajistilo, že účastníci dané
výsledky patřičně chrání, využívají a šíří, měla by
být stanovena pravidla pro využívání a šíření výsledků, zejména
možnost dalších podmínek týkajících se využívání v evropském strategickém
zájmu. (20)
V zájmu právní jistoty a jasnosti by
nařízení (ES) č. 1906/2006 mělo být zrušeno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Hlava I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět a oblast
působnosti 1.
Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro
účast na nepřímých akcích uskutečňovaných podle
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XX [program Horizont
2020], včetně účasti na nepřímých akcích financovaných
financujícími orgány v souladu s čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla,
kterými se řídí šíření výsledků. 2.
S výhradou zvláštních pravidel stanovených v tomto
nařízení se použijí příslušná pravidla nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. XX/2012 [finančního nařízení] a
nařízení Komise (EU) č. XX/2012 [nařízení v přenesené
pravomoci]. 3.
Financující subjekt může stanovit pravidla,
která se odchylují od ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení (EU)
č. XX/2012 [finančního nařízení], jestliže je to stanoveno
v základním aktu nebo, s výhradou souhlasu Komise, pokud je to nutné
kvůli jeho zvláštním provozním potřebám. 4.
Toto nařízení se nevztahuje na přímé akce
prováděné Společným výzkumným střediskem (JRC). Článek 2 Definice 1.
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto
definice: 1) „přístupovými právy“ se rozumí
práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených
v souladu s tímto nařízením; 2) „přidruženým subjektem“ se
rozumí každý právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou
kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou
kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo
kontroluje; 3) „přidruženou zemí“ se rozumí
třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s Unií,
podle definice v článku 7 nařízení (EU) č. XX/XX
(Horizont 2020); 4) „stávajícími znalostmi“ se rozumí
jakékoli údaje, know-how a/nebo informace bez ohledu na jejich formu či
povahu, jakož i jakákoli práva, jako je právo duševního vlastnictví, které
i) mají účastníci v držení před svým přistoupením
k akci a ii) účastníci jako takové označili v souladu s
článkem 42; 5) „základním aktem“ se rozumí právní
akt přijatý orgány Unie ve formě nařízení, směrnice nebo
rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie,
který obsahuje právní základ pro danou akci; 6) „koordinační a podpůrnou akcí“
se rozumí činnost sestávající především z doprovodných opatření,
jako je šíření informací, zvyšování povědomí a komunikace,
vytváření sítí, koordinace nebo podpůrné služby, politický dialog a
vzájemné získávání poznatků a studie, včetně přípravných
studií nové infrastruktury; 7) „šířením výsledků“ se
rozumí zveřejňování výsledků jakýmikoli vhodnými prostředky
(s výjimkou těch, které vyplývají z ochrany nebo využívání
výsledků), včetně zveřejnění v libovolném
sdělovacím prostředku; 8) „financujícím orgánem“ se rozumí
subjekt nebo orgán jiný než Komise, kterému Komise svěřila úkoly
plnění rozpočtu v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU)
č. XX/XX [Horizont 2020]; 9) „mezinárodní organizací evropského
zájmu“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu
členů tvoří členské státy nebo přidružené země a
jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci
v Evropě; 10) „právním subjektem“ se rozumí
podnik, výzkumná střediska a univerzity, zahrnující jakoukoli fyzickou
osobu nebo jakoukoli právnickou osobu založenou podle vnitrostátního práva,
práva Unie nebo mezinárodního práva, který má právní subjektivitu a je
oprávněn vlastním jménem vykonávat práva a podléhat povinnostem; 11) „účastníkem“ se rozumí
jakýkoli právní subjekt, který provádí akci nebo část akce podle
nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020] a má práva a
povinnosti vůči Unii nebo jinému financujícímu subjektu podle
podmínek tohoto nařízení; 12) „akcí na spolufinancování
programů“ se rozumí akce financovaná prostřednictvím grantu,
jejímž hlavním účelem je doplňovat jednotlivé výzvy nebo programy
financované subjekty jinými než orgány Unie spravujícími výzkumné a
inovační programy; 13) „zadáváním zakázek v předobchodní
fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující
sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích
v konkurenčním prostředí, pokud je fáze výzkumu a vývoje
oddělena od komerční výroby a distribuce konečných výrobků; 14) „zadáváním veřejných zakázek na
inovativní řešení“ se rozumí zadávání zakázek, v nichž zadavatelé
působí jako zaváděcí zákazník pro inovační zboží nebo služby,
které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat
zkoušku shody; 15) „výsledky“ se rozumí jakékoli
údaje, znalosti a informace bez ohledu na jejich formu či povahu a bez
ohledu na to, zda mohou být chráněny, které vzešly z dané akce, jakož
i veškerá s nimi spojená práva, včetně práv duševního
vlastnictví; 16) „pracovním programem“ se rozumí
dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s
článkem 5 rozhodnutí Rady č. XX/XX/EU [zvláštní program Horizont
2020]; 17) „pracovním plánem“ se rozumí
dokument podobný pracovnímu programu Komise přijatý financujícími orgány
pověřenými provádění části programu Horizont 2020 v souladu
s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont 2020]. 2.
Pro účely odst. 1 bodu 2 může mít
kontrola jednu z forem uvedených v článku 7. 3.
Pro účely tohoto nařízení se subjekt,
který nemá právní subjektivitu podle platného vnitrostátního práva, považuje za
právní subjekt za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v
nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení]. 4.
Pro účely tohoto nařízení se
příjemci grantů nepovažují za financující orgány. 5.
Pro účely odst. 1 bodu 12 mohou akce
rovněž zahrnovat doplňkové činnosti budování sítí a koordinace
mezi programy v různých zemích. Článek 3 Důvěrnost S výhradou podmínek stanovených
v prováděcích dohodách, rozhodnutích nebo smlouvách se musí
zachovávat důvěrnost všech údajů, poznatků a informací,
které byly v rámci akce poskytnuty jako důvěrné,
přičemž se zohlední pravidla týkající se ochrany utajovaných
informací. Článek 4 Zpřístupňované informace 1.
Aniž je dotčen článek 3,
zpřístupní Komise na vyžádání orgánům a institucím Unie, kterémukoli
členskému státu nebo přidružené zemi, jakékoli užitečné
informace, které má k dispozici, o výsledcích účastníka, jenž obdržel
finanční prostředky Unie, pokud jsou splněny obě tyto
podmínky: a) dané informace jsou relevantní pro
veřejnou politiku; b) účastníci neuvedli dostatečné
a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být
poskytnuty. U akcí činnosti „Bezpečné
společnosti“ v rámci zvláštního cíle „Inovativní a bezpečné
společnosti podporující začlenění“ může Komise orgánům
a institucím Unie nebo vnitrostátním orgánům členských států
zpřístupnit jakékoli užitečné informace, které má k dispozici, o
výsledcích účastníka, jenž obdržel finanční prostředky Unie. 2.
Poskytnutím informací podle odstavce 1 se na
příjemce nepřenášejí žádná práva ani povinnosti Komise či
účastníků. Příjemce je však povinen zachovávat
důvěrnost takových informací, pokud tyto informace nejsou
zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní
nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení týkajících se
důvěrnosti. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí
bezpečnostní pravidla Komise. Hlava II
PRAVIDLA PRO ÚČAST Kapitola I
OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 5 Formy financování Financování
může mít v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. XX/2012
[program Horizont 2020] jednu nebo více forem stanovených nařízením (EU)
č. XX/2012 [finanční nařízení], zejména grantů, cen,
zadávání zakázek a finančních nástrojů. Článek 6 Právní
subjekty, které se mohou účastnit akcí 1.
Akce se může zúčastnit kterýkoli právní
subjekt bez ohledu na místo svého usazení a mezinárodní organizace, pokud jsou
splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré
podmínky stanovené v příslušném pracovním programu nebo pracovním
plánu. 2.
Příslušný pracovní program může omezit
účast na programu Horizont 2020 nebo jeho částech pro právní subjekty
usazené v třetích zemích, v nichž jsou podmínky pro účast
právních subjektů z členských států na výzkumných a
inovačních programech třetí země považovány za poškozující zájmy
Unie. 3.
Příslušný pracovní program nebo pracovní plán
může vyloučit subjekty, které nemohou poskytnout uspokojivé záruky
zabezpečení, i pokud jde o bezpečnostní prověrku personálu,
pokud je to odůvodněno z bezpečnostních důvodů. 4.
Společné výzkumné středisko se může
účastnit akcí se stejnými právy a povinnostmi jako právní subjekt usazený
v členském státě. Článek 7 Nezávislost 1.
Dva právní subjekty jsou považovány za
vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či
nepřímo kontrolován druhým subjektem a žádný z nich není ani pod toutéž
přímou či nepřímou kontrolou jako druhý. 2.
Pro účely odstavce 1 může mít
kontrola zejména některou z těchto podob: a) přímé či nepřímé držení
více než 50 % nominální hodnoty vydaného základního kapitálu v daném právním
subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či
společníků tohoto subjektu; b) přímé nebo nepřímé faktické
či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu. 3.
Následující vztahy mezi právními subjekty však
nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly: a) stejná veřejná investiční
společnost, institucionální investor nebo společnost rizikového
kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální
hodnoty vydaného základního kapitálu nebo většinové hlasovací právo
akcionářů či společníků; b) dané právní subjekty jsou vlastněny
stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný
orgán. Kapitola II
GRANTY ODDÍL I
POSTUP POSKYTOVÁNÍ Článek 8 Podmínky účasti 1.
Použijí se tyto minimální podmínky: a) akce se musí účastnit alespoň
tři právní subjekty; b) každý ze tří subjektů musí být
usazen v členském státě nebo přidružené zemi; c) žádné dva ze tří subjektů nesmí
být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi; d) všechny tři právní subjekty jsou
vzájemně nezávislé ve smyslu článku 7. 2.
Pro účely odstavce 1, pokud je jedním z
účastníků JRC, mezinárodní organizace evropského zájmu nebo subjekt
zřízený podle práva Unie, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v
jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát
nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků
téže akce. 3.
Odchylně od odstavce 1 je
v případě akcí Evropské rady pro výzkum (dále jen „ERV“)
v oblasti hraničního výzkumu, nástroje pro malé a střední
podniky, akcí na spolufinancování programů a v odůvodněných
případech stanovených v pracovním programu nebo pracovním plánu
minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu usazeného
v členském státě nebo přidružené zemi. 4.
Odchylně od odstavce 1 je
v případě koordinačních a podpůrných akcí a akcí
týkajících se odborné přípravy a mobility minimální podmínkou účast
jednoho právního subjektu. 5.
Pracovní programy nebo pracovní plány mohou
stanovit další podmínky podle požadavků konkrétní politiky nebo podle
povahy a cílů dané akce, mimo jiné včetně podmínek týkajících se
počtu účastníků, druhu účastníků a místa usazení. Článek 9 Způsobilost pro financování 1.
Tito účastníci jsou způsobilí pro
financování Unií: a) jakýkoli právní subjekt usazený
v členském státě nebo přidružené zemi nebo zřízený
podle práva Unie; b) jakákoli mezinárodní organizace evropského
zájmu; c) jakýkoli právní subjekt usazený ve
třetí zemi uvedené v pracovním programu. 2.
V případě, že účastníkem je
mezinárodní organizace nebo právní subjekt usazený v třetí zemi,
které nejsou způsobilé k financování podle odstavce 1, mohou být finanční
prostředky Unie poskytnuty, je-li splněna alespoň jedna
z těchto podmínek: a) Komise nebo příslušný financující
orgán považují účast za nezbytnou pro provedení akce; b) takové financování je stanoveno ve
dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi
Unií a mezinárodní organizací nebo v případě subjektů
usazených v třetích zemích mezi Unií a zemí, ve které je právní
subjekt usazen. Článek 10 Výzvy k předkládání
návrhů Aniž jsou dotčeny ostatní případy
stanovené v nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční nařízení] a
v nařízení (EU) č. XX/2012 [nařízení v přenesené
pravomoci], výzvy k předkládání návrhů se nevydávají pro
koordinační a podpůrné akce a akce na spolufinancování programů
prováděné právními subjekty uvedenými v pracovních programech, pokud
daná akce nespadá do působnosti výzvy k předkládání návrhů.
Článek 11 Společné výzvy
s třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi 1.
Za účelem společného financování akcí
mohou být vydány společné výzvy k předkládání návrhů
s třetími zeměmi nebo jejich vědeckými a technickými
organizacemi a agenturami nebo s mezinárodními organizacemi. Návrhy budou
hodnoceny a vybírány prostřednictvím společných postupů
hodnocení a výběru, které budou dohodnuty. Tyto postupy hodnocení a
výběru zajistí dodržování zásad stanovených v hlavě VI nařízení
XX/2012 [finanční nařízení] a podílí se na nich vyvážená skupina
nezávislých odborníků jmenovaných každou stranou. 2.
Právní subjekty získávající financování z
prostředků Unie, uzavřou s Unií nebo příslušným
financujícím orgánem grantové dohody. Grantová dohoda obsahuje popis práce,
kterou mají vykonat tito účastníci a zúčastněné právní subjekty
z dotčených třetích zemí. 3.
Právní subjekty získávající financování z
prostředků Unie, uzavřou se zúčastněnými právními
subjekty, které získávají financování od příslušných třetích zemí
nebo mezinárodních organizací, dohodu o koordinaci. Článek 12 Návrhy 1.
Návrhy obsahují ve vhodných případech návrh
plánu využívání a šíření výsledků. 2.
Všechny návrhy týkající se výzkumu na využití lidských
embryonálních kmenových buněk obsahují, je-li to vhodné, údaje týkající se
licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány
členských států, jakož i údaje o udělených etických schváleních.
Pokud jde o derivace lidských embryonálních kmenových buněk, podléhají
instituce, organizace a výzkumní pracovníci přísnému režimu vydávání
licencí a kontroly v souladu s právním rámcem daného členského státu. 3.
Z postupu hodnocení, výběru a udělování
lze kdykoli vyloučit návrh, který je v rozporu s etickými
zásadami nebo s použitelnými právními předpisy nebo který nevyhovuje
podmínkám stanoveným v rozhodnutí č. XX/XX/EU [zvláštní program],
v pracovním programu či pracovním plánu nebo ve výzvě
k předkládání návrhů. Článek 13 Etický přezkum Komise provádí systematicky etický
přezkum návrhů, které vzbuzují etické otázky. Tento přezkum
ověří dodržování etických zásad a předpisů a v
případě výzkumu prováděného mimo Unii, že stejný výzkum by byl
povolen ve členském státě. Článek 14 Kritéria pro výběr
a udělení 1.
Předložené návrhy se hodnotí na základě
těchto kritérií pro udělení: a) excelence; b) dopad; c) kvalita a účinnost provádění. 2.
Pro návrhy akcí ERV v oblasti hraničního
výzkumu se jako jediné kritérium použije excelence. 3.
Pracovní program nebo pracovní plán stanoví další
podrobnosti o používání kritérií pro udělování stanovených v odstavci 1 a
upřesní koeficienty a prahy. 4.
Návrhy se seřadí podle výsledků
hodnocení. Výběr je učiněn na základě tohoto pořadí. 5.
Komise nebo příslušný financující orgán
ověří předem finanční způsobilost pouze u
koordinátorů, pokud požadované financování z prostředků Unie na
akci činí alespoň 500 000 EUR, ledaže na základě dostupných
informací existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti
koordinátora nebo jiných účastníků. 6.
Finanční způsobilost se
neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je
zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a u institucí
středního a vysokoškolského vzdělávání. Článek 15 Přezkumné řízení hodnocení 1.
Komise nebo příslušný financující orgán
zajistí přezkumné řízení hodnocení pro žadatele, kteří se
domnívají, že hodnocení jejich návrhu nebylo provedeno v souladu s postupy
stanovenými v těchto pravidlech, příslušném pracovním programu nebo
pracovním plánu a ve výzvě k předkládání návrhů. 2.
Žádost o přezkum se vztahuje ke konkrétnímu
návrhu a předkládá ji koordinátor návrhu do 30 dnů ode dne, kdy
Komise nebo příslušný financující orgán informuje koordinátora o
výsledcích hodnocení. 3.
Komise nebo příslušný financující orgán
odpovídá za posouzení této žádosti. Toto posouzení se týká pouze procesního
hlediska hodnocení a nikoli obsahu návrhu. 4.
Výbor pro přezkum hodnocení složený ze
zaměstnanců Komise nebo příslušného financujícího orgánu vydá
stanovisko ohledně procesních aspektů postupu hodnocení. Předsedá
mu úředník Komise nebo příslušného financujícího orgánu z jiného
odboru, než je odbor odpovědný za výzvy k předkládání návrhů.
Výbor může doporučit jeden z těchto postupů: a) přehodnocení návrhu; b) potvrzení původního stanoviska. 5.
Na základě uvedeného doporučení
přijme Komise nebo příslušný financující orgán rozhodnutí a oznámí
jej koordinátorovi návrhu. 6.
Přezkumné řízení nezdrží výběr
návrhů, které nejsou předmětem žádosti o přezkum. 7.
Přezkumné řízení nevylučuje jiné
úkony, které účastník může učinit v souladu s právem Unie. Článek 16 Grantová dohoda 1.
Komise nebo příslušný financující orgán
s účastníky uzavře grantovou dohodu. 2.
Grantová dohoda stanoví práva a povinnosti
účastníků, Komise nebo příslušných financujících orgánů.
Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se staly
účastníky v průběhu provádění akce. 3.
Grantová dohoda může s ohledem na
přístupová práva a využívání a šíření výsledků stanovit další
práva a povinnosti účastníků nad rámec těch, které jsou
stanoveny v tomto nařízení. 4.
Grantová dohoda vychází v případě
potřeby z obecných zásad stanovených v doporučení Komise o Evropské
chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání
výzkumných pracovníků[18]. 5.
Ve vhodných případech obsahuje grantová dohoda
ustanovení zajišťující dodržování etických zásad, včetně
zřízení nezávislé etické komise a práva Komise provádět etický audit.
6.
Konkrétní granty na akce mohou být součástí
rámcového partnerství podle ustanovení nařízení (EU) č. XX/2012
[finanční nařízení] a nařízení (EU) č. [nařízení
v přenesené pravomoci]. Článek 17 Rozhodnutí o grantu V souladu s článkem X nařízení (EU)
č. XX/2012 [finanční nařízení] může Komise nebo
příslušný financující orgán ve vhodných případech místo uzavření
grantových dohod přijmout rozhodnutí o grantu. Ustanovení tohoto
nařízení, která se týkají grantových dohod, se použijí obdobně. Článek 18 Zabezpečený elektronický systém Komise nebo příslušný financující orgán
může zavést zabezpečený elektronický systém pro výměnu informací
s účastníky. Dokument předložený prostřednictvím tohoto
systému, včetně grantových dohod, se považuje za originál uvedeného
dokumentu, pokud byly použity identifikace uživatele a heslo zástupce
účastníka. Tato identifikace představuje podpis dotyčného
dokumentu. ODDÍL II
PROVÁDĚNÍ Článek 19 Provádění akce 1.
Účastníci provádějí akci v souladu
se všemi podmínkami a povinnostmi stanovenými tímto nařízením, nařízením
(EU) č. XX/2012 [finanční nařízení], nařízením (EU) č.
[nařízení v přenesené pravomoci], rozhodnutím (EU) č. XX/XX
[zvláštní program], pracovním programem nebo pracovním plánem, výzvou k
předkládání návrhů a grantovou dohodou. 2.
Účastníci nepřijmou žádné závazky, které
jsou neslučitelné s grantovou dohodou. Pokud některý účastník
nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní
účastníci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků
Unie, ledaže je Komise nebo financující orgán této povinnosti výslovně
zprostí. S výhradou ustanovení o fondu je finanční odpovědnost
každého účastníka omezena na jeho vlastní závazky. Účastníci zajistí,
aby Komise nebo financující orgán byly informovány o každé události, která by
mohla ovlivnit provádění akce nebo zájmy Unie. 3.
Účastníci provedou akci a přijmou za
tímto účelem všechna nezbytná a přiměřená opatření.
Musí mít k dispozici vhodné zdroje potřebné k provedení akce, a
to v době, kdy jsou potřebné. Je-li to nezbytné k provedení
akce, mohou požádat třetí strany, včetně subdodavatelů, o
provedení některých složek akce nebo mohou použít zdroje poskytnuté
třetími stranami prostřednictvím věcných
příspěvků za podmínek stanovených v grantové dohodě.
Účastník má nadále výhradní odpovědnost za provedenou práci
vůči Komisi nebo příslušnému financujícímu orgánu a
vůči ostatním účastníkům. 4.
Zadávání subdodávek pro provedení některých
složek akce je omezeno na případy stanovené v grantové dohodě. 5.
Třetí strany jiné než subdodavatelé mohou
provést část práce účastníka v rámci akce, pokud jsou třetí
strana a práce, kterou má provést, uvedeny v grantové dohodě. Náklady vzniklé těmto třetím stranám
mohou být považovány za způsobilé, pokud daná třetí strana splní
všechny tyto podmínky: a) je způsobilá pro financování, jako
by byla účastníkem; b) je přidružený subjekt nebo má vazbu
na účastníka v rámci právní struktury zastřešující spolupráci,
která není omezena na daný projekt; c) je uvedena v grantové dohodě; d) dodržuje pravidla použitelná pro
účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů
a kontrolu výdajů. 6.
Třetí strany mohou účastníkovi
rovněž poskytnout zdroje prostřednictvím věcných
příspěvků na akci. Náklady vzniklé třetím stranám
v souvislosti s jejich věcnými příspěvky, které poskytnou
bezplatně, jsou způsobilé pro financování, pokud splňují
podmínky stanovené v grantové dohodě. 7.
Akce může zahrnovat finanční podporu
třetím stranám za podmínek stanovených v nařízení (EU) č.
XX/2012 [finanční nařízení] a nařízení (EU) č. XX/2012
[nařízení v přenesené pravomoci]. Částky uvedené
v čl. [127 odst. 2 písm. c)] nařízení (EU) č. XX/2012
[finanční nařízení] mohou být překročeny, pokud je to nutné
pro dosažení cílů akce. 8.
Akce prováděná účastníky, kteří jsou
zadavatelé ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES[19], 2004/18/ES[20] a 2009/81/ES[21], může zahrnovat nebo mít
jako hlavní cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na
inovativní řešení, pokud je to stanoveno v pracovním programu nebo
pracovním plánu a je to potřebné pro její provedení. V tom
případě se pravidla stanovená v čl. 35 odst. 2 a čl. 49
odst. 2 a 3 použijí na zadávání zakázek prováděná účastníky. 9.
Účastníci dodržují vnitrostátní právní
předpisy i etická pravidla v zemích, kde se akce bude provádět.
Účastníci musí případně před zahájením akce obdržet souhlas
příslušných celostátních nebo místních etických výborů. 10.
Práce za použití zvířat se provádí v souladu s
článkem 13 Smlouvy o fungování Evropské unie a splňuje požadavek
nahrazení a omezení používání zvířat pro vědecké účely i
šetrného zacházení s nimi v souladu s právními předpisy Unie, a
zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU[22]. Článek 20 Konsorcium 1.
Členové konsorcia, které se chce účastnit
akce, jmenují ze svého středu jednoho koordinátora, který se uvede
v grantové dohodě. 2.
Členové konsorcia, které se účastní akce,
uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných
případů uvedených v pracovním programu nebo pracovním plánu či
výzvě k předkládání návrhů vnitřní dohodu (dohodu o
založení konsorcia). 3.
Konsorcium může v souladu s příslušnými
ustanoveními grantové dohody navrhnout přibrat nebo vyloučit
účastníka za předpokladu, že tato změna je v souladu s
podmínkami pro účast, nepříznivě neovlivní provádění akce a
není v rozporu se zásadou rovného zacházení. ODDÍL III
FORMY GRANTŮ A PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ Článek 21 Formy grantů Granty mohou mít kteroukoli z forem
stanovených v článku [116] nařízení (EU) č. XX/2012
[finanční nařízení]. Článek 22 Financování
akce 1.
Financování akce nesmí překročit celkové způsobilé
náklady snížené o příjmy dané akce. 2.
Za příjmy z akce se považují: a) zdroje poskytnuté třetími stranami
účastníkům prostřednictvím finančních převodů
nebo věcných bezplatných příspěvků za předpokladu, že
je třetí strana poskytla konkrétně na využití v akci; b) příjmy z akce, s výjimkou
příjmů z využívání výsledků akce; c) příjmy z prodeje aktiv
pořízených na základě grantové dohody do výše hodnoty nákladů
původně účtovaných účastníkem na akci. 3.
Všechny činnosti financované v rámci
jedné akce podléhají jednotné sazbě náhrad způsobilých nákladů.
Maximální sazbu stanoví pracovní program nebo pracovní plán. 4.
Aniž je dotčena zásada spolufinancování,
může grant programu Horizont 2020 dosáhnout 100 % celkových
způsobilých nákladů. 5.
Grant programu Horizont 2020 je omezen na nejvýše
70 % celkových způsobilých nákladů pro tyto akce: a) akce sestávající především z
činností jako je vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační
projekty, experimentální vývoj, pilotní projekty, tržní replikace; b) akce na spolufinancování programů. 6.
Sazby náhrad stanovené v tomto článku se
použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví
paušální sazbou, sazbou jednotkových nákladů nebo paušální částkou na
celou akci nebo její část. Článek 23 Způsobilost nákladů 1.
Podmínky způsobilosti nákladů jsou
vymezeny v článku X nařízení (EU) č. xx [finanční
nařízení/ nařízení v přenesené pravomoci]. Náklady, které
v rámci akce vzniknou třetím stranám, mohou být způsobilé
v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a grantové dohody. 2.
Nezpůsobilými náklady jsou náklady
nevyhovující výše uvedeným podmínkám, zejména rezervy na možné budoucí ztráty
nebo výdaje, kurzové ztráty, náklady spojené s kapitálovým výnosem,
náklady nahrazené v souvislosti s jinou akcí nebo programem Unie,
dluhy a poplatky za dluhovou službu a nadměrné nebo neuvážené výdaje. Článek 24 Nepřímé náklady 1.
Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za
použití paušální sazby ve výši 20 % celkových přímých způsobilých
nákladů s výjimkou přímých způsobilých nákladů na
subdodávky a nákladů na zdroje poskytnuté třetími stranami, které se
nevyužívají v prostorách příjemce, jakož i finanční podpory
třetím stranám. 2.
Odchylně od odstavce 1 mohou být nepřímé
náklady deklarovány formou paušální částky nebo sazeb jednotkových
nákladů, je-li to stanoveno v pracovním programu nebo pracovním
plánu. Článek 25 Počet produktivních hodin za rok 1.
Způsobilé osobní náklady zahrnují pouze hodiny
skutečně odpracované osobami, které přímo vykonávají práci
v rámci akce. Důkazy o skutečně odpracovaných hodinách předloží
účastník, obvykle prostřednictvím systému zaznamenávání času. 2.
U osob pracujících výlučně na dané akci
se zaznamenávání času nevyžaduje. V těchto případech
účastník podepíše prohlášení potvrzující, že dotčená osoba pracovala
výlučně na dané akci. 3.
Grantová dohoda obsahuje minimální požadavky na
systém zaznamenávání času, jakož i na počet produktivních hodin za
rok, který se použije pro výpočet hodinových sazeb osobních nákladů. Článek 26 Osobní náklady vlastníků malých a
středních podniků a fyzických osob bez platu Vlastníci malých a středních
podniků, kteří nedostávají plat a jiné fyzické osoby, které
nedostávají plat, mohou účtovat osobní náklady na základě sazeb
jednotkových nákladů. Článek 27 Sazby
jednotkových nákladů 1.
Komise může v souladu s článkem X
nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení] stanovit metody
k určení sazeb jednotkových nákladů na základě: a) statistických údajů nebo obdobných
objektivních ukazatelů; b) kontrolovatelných historických údajů
účastníka. 2.
Přímé způsobilé osobní náklady mohou být
financovány na základě sazeb jednotkových nákladů určených podle
obvyklých postupů účastníka v oblasti účtování o nákladech,
pokud splňují všechna tato kritéria: a) jsou vypočítány na základě
celkových skutečných osobních nákladů zaznamenaných v obecných
účtech účastníka, přičemž tyto náklady mohou být za
podmínek stanovených Komisí upraveny podle rozpočtových nebo odhadovaných
složek; b) splňují ustanovení článku 23; c) je u nich zajištěna shoda
s požadavkem neziskovosti a je vyloučeno dvojí financování
nákladů; d) jsou vypočítány s náležitým
ohledem na ustanovení o produktivních hodinách v článku 25. Článek 28 Osvědčení o finančních
výkazech Osvědčení o finančních výkazech
zahrnuje celkovou výši grantu požadovanou účastníkem formou úhrady skutečných
nákladů a sazeb jednotkových nákladů podle čl. 27 odst. 2.
Osvědčení se předkládá pouze v případě, že tato
částka činí alespoň 325 000 EUR v době žádosti o platbu
zůstatku grantu. Článek 29 Osvědčení o metodice 1.
Účastníci, kteří přímé osobní
náklady vypočítávají a uplatňují na základě sazeb jednotkových
nákladů mohou Komisi předložit osvědčení o metodice. Daná
metodika musí splňovat podmínky uvedené v čl. 27
odst. 2 a požadavky grantové dohody. 2.
Pokud Komise schválí osvědčení o
metodice, platí pro všechny akce financované na základě nařízení (EU)
č. XX/XX [program Horizont 2020] a účastník vypočítává a
uplatňuje náklady na základě této metodiky. Článek 30 Osvědčující auditoři 3.
Osvědčení o finančních výkazech a o
metodice uvedená v článcích 28 a 29 vydá nezávislý auditor
způsobilý k provádění povinných auditů účetních
dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2006/43/ES[23]
nebo s obdobnými vnitrostátními předpisy nebo příslušný a
nezávislý veřejnoprávní činitel, kterému příslušné vnitrostátní
orgány udělily právní způsobilost k provedení auditu
účastníka a který se nepodílel na přípravě finančních
výkazů. 4.
Auditor, který vydává osvědčení o
finančních výkazech a o metodice, poskytne na žádost Komise, Účetního
dvora nebo Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)
přístup k podkladům a auditní pracovní dokumentaci, na jejichž
základě se osvědčení o finančních výkazech vydává. Článek 31 Kumulativní financování Akce, na niž byl udělen grant z
rozpočtu Unie, může obdržet rovněž grant na základě nařízení
(EU) č. XX/XX [program Horizont 2020] za předpokladu, že granty
nekryjí stejné nákladové položky. ODDÍL IV
ZÁRUKY Článek 32 Účastnický záruční fond 1.
Zřizuje se účastnický záruční fond
(dále jen „fond“), který pokrývá riziko spojené s nevracením dlužných
částek Unii v rámci akcí financovaných granty Komise na základě
rozhodnutí č. 1982/2006/ES a Komisí nebo orgány Unie v rámci programu
Horizont 2020 podle pravidel stanovených v tomto nařízení. Fond
nahrazuje účastnický záruční fond zřízený podle nařízení
(ES) č. 1906/2006 a je jeho právním nástupcem. 2.
Fond je provozován v souladu
s článkem 33. Finanční úroky z fondu jsou doplňovány
do fondu a slouží výlučně účelům stanoveným
v čl. 33 odst. 3. 3.
V případě, že úroky nepostačují na
pokrytí operací popsaných v čl. 33 odst. 3, fond nezasáhne a Komise
nebo příslušný financující orgán Unie vymáhá veškeré dlužné částky
přímo od příjemců. 4.
Fond je považován za dostatečnou záruku podle
nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení]. Od
účastníků nelze přijímat žádnou další záruku nebo zajištění
ani jim nelze jejich poskytnutí ukládat, s výjimkou případu popsaného
v odstavci 3. 5.
Účastníci akcí programu Horizont 2020,
jejichž riziko je kryto fondem, uhradí příspěvek ve výši 5 %
finančních prostředků Unie na danou akci. Na konci akce se
částka zaplacená do fondu účastníkům vrátí prostřednictvím
koordinátora. Článek 33 Fungování fondu 1.
Fond je řízen Unií, která je zastoupena Komisí
jednající jako výkonný orgán jménem účastníků za podmínek stanovených
v grantové dohodě. Komise může fond řídit přímo, nebo
svěřit jeho finanční řízení buď Evropské
investiční bance, nebo vhodné finanční instituci (depozitní bance).
Depozitní banka fond řídí podle pokynů Komise. 2.
Příspěvek účastníků do fondu
může být odečten z počátečního předběžného
financování a zaplacen do fondu jménem účastníků. 3.
Pokud účastník dluží částky Unii,
může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být
účastníkům v prodlení uloženy, přijmout tato opatření: a) přímo převést nebo nařídit
depozitní bance, aby přímo převedla dlužnou částku z fondu
koordinátorovi akce. Uvedený převod se provádí po ukončení či
odvolání účasti účastníka v prodlení, pokud akce stále probíhá a
zbývající účastníci souhlasí s jejím provedením podle stejných
cílů. Částky převedené z fondu se považují za finanční
prostředky Unie; b) účinně zpětně získat
uvedenou částku z fondu. Komise vydá ve prospěch fondu inkasní
příkaz určený danému účastníkovi. Komise může za tímto
účelem přijmout rozhodnutí o zpětném získání v souladu
s nařízením (EU) č. XX/XX [finanční nařízení]. 4.
Získané částky představují příjem
určený fondu ve smyslu článku X nařízení (EU) č. XX/2012
[finanční nařízení]. Poté, co bude dokončeno provádění
všech grantů, jejichž riziko fond pokrývá, bude veškerý zůstatek
vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí
normotvorného orgánu. Kapitola IV
CENY, ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK A FINANČNÍ NÁSTROJE Článek 34 Ceny Financování z prostředků Unie
může mít formu cen, jak je definováno v hlavě VII nařízení (EU)
č. XX/XX [finanční nařízení]. Článek 35 Zadávání zakázek, zadávání zakázek
v předobchodní fázi
a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení 1.
Na každou zakázku, kterou zadává Komise vlastním
jménem nebo společně s členskými státy, se vztahují
pravidla zadávání veřejných zakázek uvedená v nařízení (EU) č.
xx/2012 [finanční nařízení] a nařízení (EU) č. XX/XX
[nařízení v přenesené pravomoci]. 2.
Financování z prostředků Unie může
mít podobu zadávání zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání zakázek
na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný
financující orgán buď vlastním jménem, nebo společně se
zadavateli z členských států a přidružených zemí. Zadávací
řízení: a) musí dodržovat zásady transparentnosti,
nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení a
proporcionality, pravidla hospodářské soutěže a případně
směrnic 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES, nebo pokud Komise jedná
vlastním jménem, nařízení (EU) č. XX/2012 [finanční
nařízení]; b) může obsahovat zvláštní podmínky,
například omezení místa provedení zadaných činností pro zadávání
zakázek v předobchodní fázi na území členských států a zemí
přidružených k programu Horizont 2020, je-li to řádně
odůvodněno cíli akcí; c) může opravňovat k zadání
několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování
z více zdrojů); d) stanoví zadání zakázek
hospodářsky nejvýhodnější nabídce (nabídkám). Článek 36 Finanční nástroje 1.
Finanční nástroje mohou mít některou
z uvedených forem, jsou vynakládány v souladu s [hlava VIII] nařízení
(EU) č. XX/XX [finanční nařízení] a mohou být kombinovány s
granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně programu Horizont
2020. 2.
V souladu s čl. [18 odst. 2]
nařízení (EU) č. XX/XX [finanční nařízení] jsou příjmy
a splátky pocházející z finančního nástroje stanoveného podle
nařízení (EU) č. XX/XX [Horizont 2020] přiděleny na tento
finanční nástroj. 3.
Příjmy a splátky pocházející
z finančního nástroje na sdílení rizik zřízeného na základě
rozhodnutí č. 1982/2006/ES a počáteční fáze nástroje pro rychle
rostoucí a inovativní malé a střední podniky (GIF 1) zřízeného podle
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES[24], jsou vázány k nástupnickým
finančním nástrojům podle nařízení (EU) č. XX/XX [program
Horizont 2020]. Kapitola VII
ODBORNÍCI Článek 37 Jmenování
nezávislých odborníků 1.
Komise a případně financující orgány
mohou jmenovat nezávislé odborníky, aby ohodnotili návrhy nebo poskytli
poradenství či pomoc s: a) hodnocením návrhů; b) monitorováním provádění akcí
prováděných podle nařízení (EU) č. XX/XX [program Horizont
2020], jakož i předchozích výzkumných a/nebo inovačních
programů; c) prováděním politiky Unie v oblasti
výzkumu a inovací nebo programů, včetně programu Horizont 2020,
jakož i s dosažením a fungováním Evropského výzkumného prostoru; d) hodnocením výzkumných a inovačních
programů; e) koncipováním politiky Unie v oblasti
výzkumu a inovací, včetně přípravy budoucích programů. 2.
Nezávislí odborníci se vyberou podle dovedností,
zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou
pověřeni. Musí-li nezávislí odborníci pracovat s utajovanými
informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná
bezpečnostní prověrka. Nezávislí odborníci se určí a vyberou na
základě výzev k podávání přihlášek pro jednotlivce a výzev
určených příslušným organizacím, například vnitrostátním
výzkumným agenturám, výzkumným institucím, normalizačním organizacím
či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů. Pokud se to považuje za vhodné a v řádně
odůvodněných případech, může Komise nebo příslušný
financující orgán vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi,
která v databázi není uvedena. Při jmenování nezávislých odborníků se
přijmou vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené zastoupení žen a
mužů a zajistit zeměpisnou rozmanitost. Komise nebo příslušný financující orgán mohou
pro jmenování nezávislých odborníků využít doporučení poradních
orgánů. V případě akcí ERV v oblasti hraničního
výzkumu Komise odborníky jmenuje na návrh vědecké rady ERV. 3.
Komise nebo příslušný financující orgán
učiní všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že se ve
věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do
střetu zájmů. 4.
Jmenování odborníků může mít podobu
rámcového jmenování platného pro celou dobu trvání programu Horizont 2020
s přidělením zvláštních úkolů. 5.
Jména osobně jmenovaných odborníků, kteří
byli Komisi nebo financujícímu orgánu nápomocni při provádění
nařízení (EU) č. XX/XX Horizont 2020 a rozhodnutí č. XX/XX/EU
[zvláštní program], se zveřejňují alespoň jednou ročně
na internetové stránce Komise nebo financujícího orgánu. Jména odborníků
se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s
nařízením (ES) č. 45/2001. Hlava III
PRAVIDLA UPRAVUJÍCÍ ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ Kapitola I
GRANTY ODDÍL I
VÝSLEDKY Článek 38 Vlastnictví výsledků 1.
Výsledky vlastní účastník, který je
vytvořil. 2.
Pokud výsledky vytvořili účastníci akce
společně a jejich jednotlivé podíly na příslušné práci nelze
určit, jsou výsledky jejich společným vlastnictvím. Spoluvlastníci
uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného
vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody. Není-li v dohodě o společném
vlastnictví stanoveno jinak, je každý spoluvlastník oprávněn udílet
třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků ve
společném vlastnictví bez práva udělovat sublicence, jsou-li
splněny tyto podmínky: (a)
ostatní spoluvlastníci jsou o tom předem
informováni; (b)
ostatním spoluvlastníkům je poskytnuta
spravedlivá a přiměřená kompenzace. 3.
Jestliže jsou zaměstnanci nebo jakékoli strany
pracující pro účastníka oprávněni uplatňovat práva
k vytvořeným výsledkům, dotčený účastník zajistí, aby
tato práva mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný
s jeho povinnostmi podle grantové dohody. Článek 39 Ochrana výsledků 1.
Mohou-li výsledky nalézt obchodní nebo
průmyslové využití, účastník, který je vlastní, prověří
možnost jejich ochrany, a pokud je to možné a vzhledem k okolnostem
opodstatněné, zajistí jejich náležitou ochranu na vhodné časové
období a s vhodným územním rozsahem, a to s náležitým ohledem na své
oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, ostatních
účastníků akce. 2.
Jestliže účastník, který obdržel finanční
prostředky Unie, zamýšlí nechránit jím vytvořené výsledky
z důvodů jiných než je nemožnost podle práva Unie či
vnitrostátního práva nebo nedostatečný potenciál pro obchodní využití a pokud
je nezamýšlí převést jinému právnímu subjektu usazenému
v členském státě nebo přidružené zemi za účelem jejich
ochrany, musí před jakýmkoli šířením těchto výsledků
informovat Komisi nebo financující orgán. Komise jménem Unie nebo financující
orgán mohou převzít vlastnictví těchto výsledků a podniknout
nezbytné kroky pro jejich účinnou ochranu. Účastník to může odmítnout pouze tehdy,
prokáže-li, že by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy.
Tyto výsledky nesmějí být žádným způsobem šířeny, dokud Komise
nebo financující orgán nepřijmou rozhodnutí nebo nerozhodnou, že
převezmou vlastnictví, a nepodniknou nezbytné kroky pro zajištění
ochrany. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty. 3.
Jestliže účastník, který obdržel finanční
prostředky Unie, zamýšlí vzdát se ochrany výsledků nebo neusilovat o
prodloužení této ochrany z důvodů jiných než je
nedostatečný potenciál pro obchodní využití, informuje Komisi nebo
financující orgán, které mohou pokračovat v ochraně nebo ochranu
prodloužit prostřednictvím převzetí vlastnictví těchto
výsledků. Účastník to může odmítnout pouze tehdy, prokáže-li, že
by tím byly významně poškozeny jeho oprávněné zájmy. Grantová dohoda
v tomto ohledu stanoví lhůty. Článek 40 Využití a šíření výsledků 1.
Každý účastník, který obdržel finanční
prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky,
které vlastní, využil v dalším výzkumu nebo obchodně nebo aby zejména
prostřednictvím převodu výsledků a udělování licencí na výsledky
v souladu s článkem 41 dosáhl toho, že je pro tyto
účely využije jiný právní subjekt. V grantové dohodě mohou být stanoveny
další povinnosti týkající se využití. Všechny tyto další povinnosti musí být
uvedeny v pracovním programu nebo pracovním plánu. 2.
S výhradou případných omezení daných
ochranou duševního vlastnictví, bezpečnostními pravidly nebo
oprávněnými obchodními zájmy každý účastník co nejdříve vhodnými
prostředky šíří výsledky, které vlastní. Grantová dohoda může
v tomto ohledu stanovit lhůty. V grantové dohodě mohou být stanoveny
další povinnosti týkající se šíření výsledků. Pokud jde o šíření výsledků
prostřednictvím výzkumných publikací, uplatňuje se otevřený
přístup za podmínek stanovených v grantové dohodě. Co se
týče šíření ostatních výsledků, včetně údajů
z výzkumu, mohou být v grantové dohodě stanoveny podmínky, za
kterých je poskytnut otevřený přístup k takovým výsledkům,
a to zejména v případě hraničního výzkumu ERV či
v jiných vhodných oblastech. Jakékoli šíření výsledků musí být
předem oznámeno ostatním účastníkům. Po oznámení může
účastník vznést námitku, prokáže-li, že by zamýšleným šířením byly
významně poškozeny jeho oprávněné zájmy týkající se jeho
výsledků nebo stávajících znalostí. V takovém případě
nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty
přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných
zájmů. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty. 3.
Každý účastník podává Komisi nebo
financujícímu orgánu zprávy o svých činnostech v oblasti využití a
šíření výsledků. Pro účely sledování a šíření výsledků
prováděného Komisí nebo financujícím orgánem poskytnou účastníci
veškeré informace a dokumenty, které jsou užitečné v souladu s podmínkami
stanovenými v grantové dohodě. 4.
Veškeré patentové přihlášky, normy, publikace
nebo jakékoli jiné formy šíření výsledků (včetně
elektronické formy) obsahují prohlášení, jež může zahrnovat vizuální
prostředky, o tom, že daná akce obdržela finanční podporu od Unie.
Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě. Článek 41 Převod výsledků a
udělování licencí 1.
Jestliže účastník převádí vlastnické
právo k výsledkům, převede na nabyvatele i své povinnosti
související s těmito výsledky podle grantové dohody, včetně
povinnosti převést tyto povinnosti při jakémkoli dalším převodu.
Aniž jsou dotčeny povinnosti týkající se
důvěrnosti, které vyplývají z právních předpisů
v případě fúzí a akvizic, musí účastník, který hodlá
převést výsledky, v případě, že ostatní účastníci
stále mají přístupová práva k převáděným výsledkům,
předem uvědomit tyto ostatní účastníky a poskytnout jim
dostatečné informace o zamýšleném novém vlastníkovi výsledků tak, aby
tito ostatní účastníci mohli analyzovat účinek zamýšleného
převodu na možný výkon svých přístupových práv. Po oznámení může účastník proti
převodu vlastnictví vznést námitku, pokud prokáže, že by zamýšlený
převod nepříznivě ovlivnil výkon jeho přístupových práv.
V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud
mezi dotčenými účastníky nedojde k dohodě. Grantová
dohoda může stanovit lhůty. Ostatní účastníci se mohou
prostřednictvím předchozí písemné dohody vzdát práva být předem
informováni a práva na vznesení námitky v případě převodu
vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou
třetí stranu. 2.
Za předpokladu, že je umožněn výkon
veškerých přístupových práv k výsledkům a že jsou splněny
všechny další povinnosti týkající se využívání, může účastník, který
výsledky vlastní, formou licencí nebo jiným způsobem udělit právo
k jejich využívání libovolnému právnímu subjektu, a to včetně
výhradního práva. 3.
Pokud jde o výsledky vytvořené účastníky,
kteří obdrželi finanční prostředky Unie, mohou Komise nebo
financující orgán vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo
udělení výhradní licence třetím stranám usazeným v třetí
zemi, která není přidružena k programu Horizont 2020,
domnívají-li se, že toto udělení licence nebo převod nejsou
v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie
nebo nejsou slučitelné s etickými zásadami či
s bezpečnostními aspekty. V takových případech k převodu
vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, pokud se Komise nebo
financující orgán neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná
opatření. Grantová dohoda ve vhodných případech
stanoví, že každý takový převod vlastnictví nebo udělení výhradní
licence musí být předem oznámeny Komisi nebo financujícímu orgánu.
Grantová dohoda stanoví lhůty. ODDÍL 2
PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA KE STÁVAJÍCÍM ZNALOSTEM A VÝSLEDKŮM Článek 42 Stávající znalosti Účastníci v písemné dohodě jakýmkoli
způsobem uvedou stávající znalosti, které v akci využijí. Článek 43 Zásady pro přístupová práva 1.
Každá žádost o výkon přístupových práv a každé
vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně. 2.
Nesouhlasí-li vlastník výsledků nebo
stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup,
s něčím jiným, nezahrnují přístupová práva právo
udělovat sublicence. 3.
Účastníci téže akce se před
přistoupením ke grantové dohodě vzájemně informují o jakýchkoli
právních či jiných omezeních, která se týkají poskytnutí přístupu
k jejich stávajícím znalostem. Každá dohoda o stávajících znalostech
následně uzavřená účastníkem zajistí možnost výkonu veškerých
přístupových práv. 4.
Pro účely přístupových práv mohou
spravedlivé a přiměřené podmínky spočívat v jejich
bezplatném poskytnutí. 5.
Ukončení účasti na akci nemá vliv na
povinnost daného účastníka poskytovat přístup za podmínek stanovených
v grantové dohodě. 6.
Pokud účastník nesplní své povinnosti a
nedojde k nápravě, může dohoda o založení konsorcia stanovit, že
takový účastník ztratí přístupová práva. Článek 44 Přístupová
práva pro provádění 1.
Účastník má přístupová práva
k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud přístup
k nim potřebuje pro provedení své práce v rámci této akce. Tento přístup se udělí bez
poplatků. 2.
Účastník má přístupová práva ke
stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud přístup
k nim potřebuje pro provedení své práce v rámci této akce,
s výhradou případných omezení podle čl. 43 odst. 3. Tento přístup se udělí bez
poplatků, pokud se účastníci před přistoupením ke grantové
dohodě nedohodnou jinak. Článek 45 Přístupová práva pro využití 1.
Účastník má přístupová práva
k výsledkům jiného účastníka stejné akce, pokud přístup
k nim potřebuje pro využití svých výsledků. Tento přístup se udělí na základě
dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek. 2.
Účastník má přístupová práva ke
stávajícím znalostem jiného účastníka stejné akce, pokud přístup
k nim potřebuje pro využití výsledků, s výhradou
případných omezení podle čl. 43 odst. 3. Tento přístup se udělí na základě
dohody za spravedlivých a přiměřených podmínek. 3.
Nestanoví-li dohoda o založení konsorcia jinak, má
přidružený subjekt usazený v členském státě nebo
přidružené zemi rovněž přístupová práva k výsledkům
nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek, pokud je tento
přístup zapotřebí pro využití výsledků vytvořených
účastníkem, ke kterému je přidružen. 4.
Žádost o přístup podle odstavců 1, 2
nebo 3 lze podat do jednoho roku po skončení akce. Účastníci se
však mohou dohodnout i na jiné lhůtě. Článek 46 Přístupová práva Unie a
členských států 1.
Orgány a instituce Unie mají přístupová práva
k výsledkům účastníka, který obdržel finanční
prostředky Unie, pro účely rozvoje, provádění a sledování
politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na
neobchodní a nekonkurenční použití. Tento přístup se udělí bez
poplatků. 2.
Pokud jde o akce činnosti „Bezpečné
společnosti“ v rámci zvláštního cíle „Inovativní a bezpečné
společnosti podporující začlenění“, mají přístupová práva
k výsledkům účastníka, který obdržel finanční
prostředky Unie, orgány a instituce Unie i vnitrostátní orgány členských
států pro účely rozvoje, provádění a sledování svých politik
nebo programů v této oblasti. Bez ohledu na čl. 43 odst. 2 tato
přístupová práva zahrnují právo povolit třetím stranám použití
těchto výsledků při zadávání veřejných zakázek
v případě rozvoje schopností v oblastech s velmi
omezenou velikostí trhu a rizikem selhání trhu a tam, kde existuje
převažující veřejný zájem. Tento přístup se udělí bez poplatků
s výjimkou využití při zadávání veřejných zakázek, kde se
přístup udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek,
které budou dohodnuty. Při určování těchto spravedlivých a
přiměřených podmínek se plně zohlední finanční
prostředky Unie, které byly při vytváření daných výsledků
obdrženy. Ve vztahu k utajovaným informacím se použijí bezpečnostní pravidla
Komise. ODDÍL 3
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY Článek 47 Zvláštní ustanovení 1.
V případě akcí, které zahrnují
činnosti související s bezpečností, může grantová dohoda
obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o změnách složení konsorcia,
utajovaných informacích, využití, šíření a převodech výsledků a
licencích k výsledkům. 2.
V případě akcí na podporu stávající
nebo nové výzkumné infrastruktury může grantová dohoda obsahovat zvláštní
ustanovení týkající se uživatelů této infrastruktury. 3.
V případě akcí ERV v oblasti
hraničního výzkumu může grantová dohoda obsahovat zvláštní
ustanovení, zejména o přístupových právech, přenositelnosti a
šíření, která se týkají účastníků, výzkumných pracovníků a
kterékoli strany, která je akcí dotčena. 4.
V případě akcí týkajících se odborné
přípravy a mobility může grantová dohoda obsahovat zvláštní
ustanovení o závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří
mají z akce prospěch, vlastnictví, přístupových práv a
přenositelnosti. 5.
V případě koordinačních a
podpůrných akcí může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení
zejména o vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření. 6.
V případě nástroje pro MSP a
grantů financujících orgánů, které jsou zaměřeny na MSP,
může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o vlastnictví,
přístupových právech, využívání a šíření. 7.
V případě znalostních a
inovačních společenství Evropského inovačního a technologického
institutu může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení zejména o
vlastnictví, přístupových právech, využívání a šíření. KAPITOLA II
CENY A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK Článek 48 Ceny Udělení každé ceny je podmíněno
přijetím vhodných závazků v oblasti publicity. Pracovní program
nebo pracovní plán mohou obsahovat zvláštní povinnosti týkající se využívání a
šíření. Článek 49 Zadávání zakázek, zadávání zakázek
v předobchodní fázi
a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení 1.
Výsledky vytvořené v rámci zakázky zadané
Komisí vlastní Unie, není-li v rámci nabídkového řízení stanoveno
jinak. 2.
Smlouvy v případě zadávání zakázek
v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví,
přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co
největší převzetí výsledků a aby nedocházelo k žádnému
nespravedlivému zvýhodnění. Dodavatel, který vytvoří výsledky
v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň
s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Zadavatelé získají
alespoň přístupová práva k výsledkům bez poplatků pro
své vlastní použití, jakož i právo udělovat nebo vyžadovat, aby
zúčastnění dodavatelé udělovali, třetím stranám nevýhradní
licence k využívání výsledků za spravedlivých a
přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence.
Jestliže dodavatel ve stanovené době po zadání zakázky
v předobchodní fázi, která je uvedena ve smlouvě, výsledky
obchodně nevyužije, převede vlastnictví výsledků na zadavatele. 3.
Smlouvy v případě zadávání
veřejných zakázek na inovativní řešení obsahují zvláštní ustanovení o
vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo
zajištěno co největší převzetí výsledků a aby nedocházelo
k žádnému nespravedlivému zvýhodnění. HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 50 Zrušení a přechodná ustanovení 1.
Nařízení (ES) č. 1906/2006 se zrušuje s
účinkem ode dne 1. ledna 2014. 2.
Aniž je dotčen odstavec 1, toto nařízení
nemá vliv na pokračování nebo na změnu, včetně celkového
nebo částečného ukončení příslušných akcí až do doby jejich
dokončení, nebo na udělování finanční pomoci Komisí nebo
financujícími orgány podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES nebo na ostatní
právní předpisy vztahující se na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013,
které se nadále použijí na dané akce až do doby jejich ukončení. 3.
Všechny částky z účastnického
záručního fondu zřízeného nařízením (ES) č. 1906/2006,
jakož i všechna jeho práva a povinnosti se převádějí na fond ke dni
31. prosince 2013. Účastníci akcí v rámci sedmého rámcového programu,
kteří podepíšou grantové dohody po 31. prosinci 2013, uhradí svůj
příspěvek do fondu. Článek 51 Toto nařízení vstupuje v platnost
třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské
unie. Toto nařízení je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských
státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu Předseda předseda [1] KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6.
října 2010. [2] Úř. věst. L , , s. . [3] Úř. věst. C , , s. . [4] Úř. věst. C , , s. . [5] Úř. věst. C , , s. . [6] KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10. 2010. [7] Zpráva Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ze
dne 6. října 2010, zpravodaj: Maria da Graça Carvalho, P7
TA(2010)0401. [8] Úř. věst. L 412,
30.12.2006, s. 1. [9] KOM(2010) 187. [10] KOM(2011) 48. [11] Úř. věst. L , , s. . [12] Úř. věst. L , , s. . [13] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, ve
znění rozhodnutí 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst.
L 215, 5.8.2006). [14] Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1. [15] Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 21. [16] Úř. věst. L … [17] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [18] KOM(2005) 576 v konečném znění, 11.3.2005. [19] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. [20] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. [21] Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76. [22] Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33. [23] Úř. věst. L 157, 9.6.2006,
s. 87. [24] Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.