DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Po rozsáhlých konzultacích s členskými státy a zúčastněnými stranami a posouzení dopadů Komise navrhuje revizi mechanismu monitorování stanoveného v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES[1] nahrazením tohoto rozhodnutí. Návrh usiluje o zlepšení stávajícího systému monitorování a podávání zpráv za účelem zajištění souladu se závazky a povinnostmi Unie a členských států plynoucími ze stávajících a budoucích mezinárodních dohod o změně klimatu, splnění zákonných požadavků klimaticko-energetického balíčku a podpory vývoje nástrojů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na úrovni Unie.

Komise navrhuje nahradit rozhodnutí č. 280/2004/ES nařízením vzhledem k širší působnosti tohoto právního předpisu, většímu počtu příjemců a vysoce odborné a harmonizované povaze mechanismu monitorování a také za účelem usnadnění jeho provádění.

· Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady č. 94/69/ES[2] ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, je stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností. Aby se tohoto cíle dosáhlo, neměl by být celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu vyšší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací. Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ukazuje, že pro dosažení uvedeného cíle musí celosvětové emise skleníkových plynů kulminovat nejpozději v roce 2020.

Kjótský protokol, který Unie ratifikovala dne 31. května 2002[3] a vstoupil v platnost dne 16. února 2005, stanoví závazné cíle Unie a členských států (kromě Malty a Kypru) pro snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů. V březnu roku 2007 přijala Evropská rada pevný závazek snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů v EU o nejméně 20 % ve srovnání s rokem 1990 a o 30 % za předpokladu, že se ostatní vyspělé země rovněž zavážou ke srovnatelným snížením emisí a hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí podle svých schopností. Klimaticko-energetický balíček, schválený v prosinci 2008, zakotvil cíle 20% snížení do právních předpisů. Tyto cíle jsou rovněž součástí rozhodnutí 2/CP.15 (dále jen „Kodaňská dohoda“), které Unie a členské státy schválily dne 28. ledna 2010.

Cílem rozhodnutí č. 280/2004/ES (dále jen „rozhodnutí o mechanismu monitorování“) bylo zavedení mechanismu monitorování veškerých antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, zhodnocení pokroku členských států při plnění závazků podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu, provádění požadavků na podávání zpráv podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu a zajištění včasnosti, úplnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a transparentnosti podávání zpráv Unií a jejími členskými státy sekretariátu úmluvy UNFCCC.

Cíle navrhované revize jsou:

– do nařízení o mechanismu monitorování začlenit povinnosti týkající se podávání zpráv, které vyplývají z úmluvy UNFCCC, Kjótského protokolu a následných, na jeho základě přijatých rozhodnutí, pokud jde o emise skleníkových plynů a poskytování finanční a technologické podpory rozvojovým zemím;

– pomoci Unii a členským státům splnit závazky ke zmírňování změny klimatu a provádění klimaticko-energetického balíčku;

– podpořit vývoj nových nástrojů Unie pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Tento návrh rovněž vylepšuje požadavky na monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů na základě šestileté zkušenosti s prováděním rozhodnutí č. 280/2004/ES a jeho prováděcích ustanovení, konkrétně rozhodnutí č. 2005/166/ES[4], a zkušenosti s prováděním různých požadavků úmluvy UNFCCC.

· Obecné souvislosti

Potřeba revidovat rozhodnutí o mechanismu monitorování vychází z následujících důvodů.

– Rozhodnutí č. 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu a jeho prováděcí ustanovení představují hlavní nástroje pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů. Stanoví podrobnosti týkající vykazování antropogenních emisích skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů za účelem poskytování informací o vnitrostátních programech snižování emisí, odhadech emisí skleníkových plynů a politikách a opatřeních v oblasti změny klimatu, jež jsou v souladu s úmluvou UNFCCC.

– Šestileté zkušenosti s prováděním těchto dvou rozhodnutí a zkušenosti získané při mezinárodních jednáních a při provádění různých požadavků úmluvy UNFCCC ukázaly, že existují oblasti, které by bylo možno podstatně zlepšit. Potřeba posílit zmírňující opatření na úrovni EU a členských států a splňovat nové a budoucí mezinárodní a vnitrostátní závazky, včetně strategie Evropa 2020, vyžaduje lepší systém monitorování a podávání zpráv.

– S cílem zabývat se obavami z rostoucí hrozby globální změny klimatu v důsledku zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů v atmosféře Unie provádí a plánuje řadu zmírňujících politik a opatření. Vytvoření pevného rámce pro monitorování, vyhodnocování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů je důležitou součástí tohoto procesu, neboť EU umožní účinněji vytvářet a provádět budoucí politiky a posuzovat a prokazovat, že plní své závazky.

– Na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC v Kodani (COP 15) se Unie a členské státy zavázaly poskytnout rozvojovým zemím významnou finanční a technologickou podporu na rychlé zahájení činnosti a dlouhodobá opatření v oblasti změny klimatu. Na 16. konferenci smluvních stran v Cancúnu se státy dohodly (odst. 40 rozhodnutí 1/CP.16), že každá rozvinutá země pod UNFCCC posílí podávání zpráv o poskytování finanční a technologické podpory a podpory na vybudování kapacit pro strany z řad rozvojových zemí. Posílené podávání zpráv má zásadní význam pro uznání úsilí, které Unie a členské státy vyvíjejí ke splnění svých závazků.

Revize rozhodnutí o mechanismu monitorování se konkrétně pokusí řešit tyto otázky:

1)           Stávající systém monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a zmírňujících opatření není dostatečný pro provádění nových požadavků vyplývajících z nových právních předpisů a nového mezinárodního vývoje v rámci úmluvy UNFCCC.

Klimaticko-energetický balíček, který schválila Rada a Evropský parlament v roce 2009, zavedl pro členské státy nové požadavky na monitorování a podávání zpráv. Ty je třeba začlenit do stávajícího systému monitorování a podávání zpráv, aby nabyly účinnosti. „Cancúnské dohody“ (rozhodnutí 1/CP.16) v rámci úmluvy UNFCCC rovněž vyžadují rozsáhlejší vykazování emisí a zmírňujících opatření v návaznosti na Kjótský protokol.

2)           Na úrovni EU nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by podpořily rozvoj a provádění budoucích politik.

V řadě oblastí/odvětví, která mají při snižování emisí skleníkových plynů a přijímání opatření na úrovni EU velký význam, nejsou v současnosti shromaždovány žádné nebo jen nedostatečné údaje, na jejichž základě by bylo možné účinně navrhovat a provádět politiky. Jedná se o: a) námořní dopravu; b) letectví; c) využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a d) přizpůsobování.

3)           Stávající systém monitorování a podávání zpráv řeší emise skleníkových plynů a zmírňující opatření, ale nebere v úvahu soulad s novými závazky podle úmluvy UNFCCC, týkajícími se poskytování finanční a technologické podpory rozvojovým zemím, a ani tento soulad nezajišťuje.

Unie se mezinárodně zavázala poskytnout rozvojovým zemím významnou finanční a technologickou podporu na rychlé zahájení činnosti a dlouhodobá opatření v oblasti změny klimatu. Transparentní a obsáhlé informace o druhu a výši poskytnuté podpory jsou zásadní pro zajištění viditelnosti Unie, účinné předání zprávy Unie týkající se změny klimatu a její důvěryhodnost ve vztahu k našim mezinárodním partnerům. Výše uvedené problémy často vyvolávaly ze strany ostatních států ostrou kritiku, že Unie a její členské státy neplní své závazky a že tyto problémy je třeba řešit.

4)           Jsou nutné další údaje a informace za účelem sledování pokroku při plnění cílů snižování emisí, zejména cílů v rámci strategie Evropa 2020.

Strategie Evropa 2020, nová integrovaná strategie hospodářské politiky Unie pro růst a zaměstnanost, mezi hlavními cíli uvádí unijní a vnitrostátní cíle snižování emisí.

5)           Informace, jež se v současnosti podávají v souladu s rozhodnutím o mechanismu monitorování, se vyznačují nedostatečnou transparentností, včasností, jednotností, úplností a srovnatelností.

Poměrně vysoký počet případů nedodržování předpisů v posledních letech naznačuje, že transparentnost, přesnost, jednotnost a účinnost stávajícího systému monitorování a podávání zpráv lze zlepšit.

6)           Zkušenosti ukázaly, že je třeba urychleně zjednodušit a zefektivnit stávající požadavky na podávání zpráv.

Zkušenosti s prováděním rozhodnutí o mechanismu monitorování ukázaly, že některé požadavky na podávání zpráv nepřinesly očekávané výsledky nebo že informace nebyly použity tak, jak se předpokládalo. Dále ukazují, že zlepšit lze rovněž propojení nástrojů podávání zpráv.

· Platná ustanovení vztahující se na oblast návrhu

Mechanismus monitorování je v současné době stanoven rozhodnutím č. 280/2004/ES, které bude podle tohoto návrhu zrušeno.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Revize rozhodnutí o mechanismu monitorování:

– přispívá k celkovému cíli klimaticko-energetického balíčku, jímž je snížit celosvětové emise skleníkových plynů, je v souladu s jednotlivými právními nástroji přijatými v rámci tohoto balíčku a usiluje o lepší provádění dalších politik v oblastech, které ještě nejsou tímto balíčkem dostatečně pokryty;

– je v souladu s diskusemi vedenými v rámci úmluvy UNFCCC o budoucích systémech měření, vykazování a ověřování emisí, opatřeních a poskytování finanční podpory jak z hlediska problémů zahrnutých do návrhu, tak z hlediska oblastí, v nichž má být vykazování posíleno;

– je v souladu se strategií Evropa 2020, mezi jejíž hlavní cíle patří závazek omezit emise a která vyžaduje, aby byly k dispozici aktualizované a nejnovější informace o opatřeních v oblasti změny klimatu, které umožní sledovat pokrok členských států a Unie;

– je v souladu s cíli Unie v oblasti zjednodušování a zlepšování právní úpravy, jelikož revize vychází ze zkušeností získaných při provádění a ze zpětné vazby od zúčastněných stran. Revize se snaží řešit zjištěné slabiny a problémy a případně zjednodušit požadavky na podávání zpráv. Nové požadavky jsou sladěny se stávajícími toky podávání zpráv a potřebami informací a berou je plně v úvahu.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Metody konzultací, hlavní odvětví, na něž se konzultace zaměřují, a obecný profil respondentů

Kromě zasedání odborníků a seminářů proběhla na internetu ve dnech 7. března 2011 až 29. dubna 2011 veřejná konzultace zúčastněných stran, která se zabývala všemi aspekty plánované revize rozhodnutí č. 280/2004. Internetový dotazník byl k dispozici na internetových stránkách GŘ pro oblast klimatu a stránkách „Váš hlas“. Dotazník byl dostupný ve všech úředních jazycích a zúčastněné strany o něm byly řádně informovány. Odpovědi zaslaly soukromé osoby, orgány státní správy, nevládní organizace, soukromé společnosti, průmyslové skupiny a výzkumné instituce.

· Výsledek internetové veřejné konzultace

Údaje shromážděné na základě internetové konzultace zúčastněných stran ukazují, že se občané EU živě zajímají o otázky související se změnou klimatu a podporují další zlepšení systému podávání zpráv, zejména pokud jde o komplexnost a transparentnost informací. Celkově respondenti mají za to, že přes relativně značné množství a dobrou kvalitu informací a údajů o změně klimatu zde stále existuje prostor pro zlepšení, a většina respondentů se domnívá, že by bylo dobré zdokonalit požadavky ve všech oblastech, kterými se zabývá toto posouzení dopadů. Výsledky konzultací jsou k dispozici online[5].

· Konzultace s členskými státy

V letech 2009, 2010 a 2011 se uskutečnily dva semináře, řada technických a odvětvově zaměřených schůzek odborníků a mnoho projektů, jejichž účelem bylo informovat členské státy o revizi rozhodnutí o mechanismu monitorování. Na těchto zasedáních se členské státy dohodly, že je zapotřebí rozhodnutí o mechanismu monitorování revidovat, aby zohledňovalo vývoj na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni a poznatky získané během jeho provádění. Členské státy však vyjádřily obavy z možného následného zvýšení administrativní zátěže.

Sedm členských států (Finsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) se dobrovolně přihlásilo k poskytnutí informací týkajících se administrativní zátěže/administrativních nákladů. Tyto členské státy byly konzultovány dvakrát formou dotazníku. Na druhý dotazník však odpovědělo pouze pět z nich (Finsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko). Slabou odezvu na druhý dotazník z velké části způsobila skutečnost, že se tento dotazník zabýval hlavně novými ustanoveními, které zavede nové nařízení o mechanismu monitorování. Pro členské státy bylo tudíž obtížné odhadnout potenciální administrativní zátěž. V návaznosti na to a na stanovisko řídící skupiny pro posouzení dopadů byli zástupci členských států kontaktováni telefonicky a e-mailem a požádáni o další údaje nebo o objasnění zaslaných informací. Díky tomu byly získány konečné údaje o administrativní zátěži, z nichž vychází posouzení dopadů.

· Posouzení dopadů

Posouzení dopadů zkoumalo několik otázek, včetně:

– cyklu přezkumů a zajištění souladu na úrovni EU v rámci rozhodnutí o „sdílení úsilí“;

– požadavků na vykazování emisí z mezinárodní námořní dopravy;

– požadavků na podávání zpráv o dopadech letectví na světové klima, které nejsou spojeny s CO2;

– požadavků na podávání zpráv o přizpůsobování se změně klimatu;

– dalších požadavků na podávání zpráv o LULUCF;

– požadavků na podávání zpráv o finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím;

– souladu s ostatními právními nástroji EU zaměřenými na látky znečišťující ovzduší a zlepšení na základě minulých zkušeností s jejich prováděním.

Posouzení dopadů zvažovalo u každé z těchto otázek různé možnosti politiky. Podrobně byly posuzovány potenciální ekonomické a environmentální dopady. Podrobné vyhodnocení těchto možností je uvedeno v posouzení dopadů připojeném k návrhu a bude k dispozici na této internetové adrese: http://ec.europa.eu/clima/studies/g-gas/index_en.htm.

· Shrnutí navrhovaných opatření

Hlavním cílem tohoto nařízení je pomoci Unii a jejím členským státům plnit jejich vnitrostátní, unijní a mezinárodní závazky a cíle a dále rozvíjet politiku prostřednictvím transparentního, přesného, jednotného, srovnatelného a úplného podávání zpráv.

Stávající mezinárodní požadavky na podávání zpráv již nyní vyžadují každoroční vykazování emisí skleníkových plynů a jednou za čtyři roky podávání dalších informací souvisejících s klimatem (odhady, zmírňující opatření, podpora poskytovaná rozvojovým zemím, přizpůsobování). Podávání zpráv je však již dlouho považováno za nedostačující a panuje značný mezinárodní tlak na posílení a rozšíření stávajících požadavků na podávání zpráv a na zvýšení jeho četnosti. To je obzvláště důležité v tomto kritickém období, kdy má hospodářský vývoj značný vliv na vývoj zmírňujících politik a kdy poskytnutí včasných varovných signálů může významně ovlivnit schopnost země přijmout potřebná opatření a zajistit, aby udržitelný hospodářský růst zůstal oddělen od emisí skleníkových plynů. Tyto úvahy se promítly do konkrétních požadavků v nedávných mezinárodních dohodách z Cancúnu (rozhodnutí 1/CP.16), které vyžadují značné množství spolehlivých, komplexních informací (o odhadech, zmírňujících opatřeních, podpoře poskytované rozvojovým zemím) poskytovaných každé dva roky s cílem posílit závazky, které se strany rozhodly přijmout. Tyto mezinárodní požadavky zároveň doplňují požadavky na úrovni EU, které byly nedávno zavedeny v rámci klimaticko-energetického balíčku, v němž je znovu jasně uznána potřeba lepších a aktuálnějších údajů a informací. Shromažďování aktuálnějších informací od členských států, zejména jejich odhady emisí skleníkových plynů a informace o zmírňujících opatřeních v neposlední řadě přispějí k provádění strategie Evropa 2020, mezi jejíž hlavní cíle patří evropské i vnitrostátní cíle omezování emisí. V této souvislosti nařízení navrhuje posílit rámec monitorování, podávání zpráv a přezkumu v EU, a tím umožnit provádění vnitrostátních a mezinárodních závazků a stávajících politik a další vývoj politik efektivním způsobem.

Vzhledem k nejistotě, která souvisí s režimem v oblasti klimatu v období po Kjótském protokolu, a k potřebě ročního cyklu zajištění souladu pro provádění rozhodnutí o „sdílení úsilí“ zahrnuje tento návrh stanovení přezkumu údajů o skleníkových plynech poskytovaných členskými státy na úrovni Unie, čímž zajistí posouzení souladu s cíli rozhodnutí o „sdílení úsilí“ komplexním, transparentním, důvěryhodným a včasným způsobem, jak je stanoveno v klimaticko-energetickém balíčku.

Návrh zaujímá obezřetný postoj k vykazování emisí z mezinárodní námořní dopravy a odvětví LULUCF, kde stále probíhají politické diskuse jak v rámci Unie, tak na mezinárodní úrovni. Zajišťuje, aby mechanismus monitorování poskytoval odpovídající rámec pro stanovení podrobných požadavků na podávání zpráv v pozdějším stadiu, kdy bude dosaženo konkrétního politického konsensu, ať již na mezinárodní úrovni či na úrovni Unie. To zajišťuje soudržnost s budoucím politickým rámcem, zamezuje překrývání činností a je zárukou toho, že Unie bude schopna provádět podrobné požadavky co nejúčinněji.

Návrh zajišťuje soudržnost se stávající politikou Unie v oblasti dopadů letectví na světové klima, které nejsou spojeny s CO2, jelikož požaduje, aby Komise dvakrát ročně tyto dopady posuzovala na základě nejnovějších dostupných údajů o emisích a vědeckých pokrocích. Tento přístup se liší od přístupů, které byly zkoumány v posouzení dopadů, a svědčí o užitečnosti informací, které získaly jiné útvary Komise během procesu konzultací mezi jednotlivými útvary. Do návrhu byl zahrnut proto, že byl považován za přístup, který dosáhne rovnocenných výhod s výrazně nižší administrativní zátěží.

Pokud jde o podávání zpráv o odhadech, politikách a opatřeních, návrh vyžaduje každoroční podávání zpráv, aby bylo možno provádět roční posouzení závazků přijatých EU na národní a mezinárodní úrovni, ale také aby bylo možno přijmout včasná a účinná nápravná opatření. Je třeba poznamenat, že mnoho členských států již nyní každoročně podává aktualizované informace, pokud se tyto státy domnívají, že informace poskytnuté v předchozím roce jsou již zastaralé. Návrh zaujímá pragmatický přístup, jelikož nevyžaduje duplicitní předkládání podkladových informací Komisi, ale spíše usiluje o zajištění toho, aby stávající technické podkladové zprávy byly zpřístupněny veřejnosti.

Pokud jde o finanční a technologickou podporu, návrh posiluje podávání zpráv na základě společných metodik, v souladu s povinností Unie poskytovat transparentní a úplné informace o finanční a technologické podpoře, kterou poskytuje rozvojovým zemím.

Výroční zprávy o adaptačních opatřeních pomohou identifikovat opatření přijatá členskými státy a vytvořit adaptační strategii pro celou Unii. Zároveň poskytnou informace a údaje pro informační mechanismus EU, což bude užitečný nástroj pro tvůrce národních, regionálních a místních politik. V souladu s posouzením dopadů se jedná o efektivní možnost, jelikož s sebou nese omezenou administrativní zátěž, a přitom zajistí, že Unie bude lépe schopna plnit své mezinárodní povinnosti v oblasti podávání zpráv.

Návrh v neposlední řadě posiluje stávající národní systémy v členských státech, jež slouží k podávání zpráv o odhadech, politikách a opatřeních, a zajišťuje soulad s ostatními právními nástroji zaměřenými na látky znečišťující ovzduší. Tento postup je účinný, jelikož i přes související zátěž zajistí z dlouhodobého hlediska lepší soulad s předpisy, zjednodušení a nižší náklady. Návrh rovněž zahrnuje lepší ustanovení o zabezpečení kvality/kontrole kvality a zavádí racionalizované formáty podávání zpráv a pokyny ke zvýšení kvality a úplnosti poskytovaných údajů a ke zjednodušení stávajících požadavků na podávání zpráv bez nadměrné administrativní zátěže.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Právní základ

Právním základem legislativního návrhu je čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Návrh sleduje legitimní cíl spadající do působnosti čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, konkrétně boj proti změně klimatu (zmírňování a přizpůsobování). Účelem návrhu je zlepšit dostupnost informací pro tvorbu politik a rozhodování Unie a koordinaci a jednotnost podávání zpráv Unií a členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC. Tohoto cíle nelze dosáhnout pomocí méně omezujících opatření. Neovlivní stávající obecné rozdělení odpovědností mezi Unií a členskými státy v souvislosti s monitorováním, shromažďováním údajů a podáváním zpráv stanovenými v rozhodnutí o mechanismu monitorování.

· Zásada subsidiarity

Aby bylo opatření na úrovni EU odůvodněné, je třeba dodržet zásadu subsidiarity:

a)           Nadnárodní povaha problému (ověření potřebnosti)

Nadnárodní povaha změny klimatu je důležitým faktorem při určování toho, zda je nezbytný zásah Unie. Vnitrostátní opatření by sama o sobě nezajistila soulad s mezinárodně dohodnutými závazky a nebyla by dostatečná pro splnění cílů a úkolů stanovených v rozhodnutí o „sdílení úsilí“. Je proto nezbytné, aby Unie vytvořila rámec umožňující splnění mezinárodních a unijních požadavků, který zajistí pokud možno harmonizované podávání zpráv. Zvýšení účinnosti v oblasti podávání zpráv, které vyžaduje koordinaci řady nástrojů, a včasnosti a kvality podávání zpráv v rámci úmluvy UNFCCC při shromažďování údajů ze všech 27 členských států rovněž vyžaduje koordinaci na úrovni Unie.

b)           Ověření účinnosti (přidaná hodnota)

Kromě toho, že většina navrhovaných revizí pramení ze stávajících nebo připravovaných unijních a mezinárodních požadavků, opatření na úrovni Unie by díky své účinnosti zajistila jasné výhody v porovnání s opatřeními na úrovni členských států. Jelikož se zastřešující závazky přijímají na úrovni Unie, je rovněž efektivnější vytvořit potřebné nástroje pro podávání zpráv na úrovni Unie. Překonání zjištěných problémů, jako je kvalita a včasnost zpráv podávaných Unií a členskými státy, navíc vyžaduje koordinaci údajů a metod ve všech 27 členských státech, což je účinnější provést na úrovni Unie.

Zkušenosti, zejména s vykazováním emisí skleníkových plynů v rámci úmluvy UNFCCC, ukazují, že rozhodnutí o mechanismu monitorování významným způsobem přispělo k usnadnění a prosazování kvalitního podávání zpráv. Dodatečné kontroly a analýzy údajů členských států v rámci rozhodnutí o mechanismu monitorování zajistily lepší kvalitu podávání zpráv v rámci úmluvy UNFCCC, aktivněji napomohly členským státům při plnění jejich závazků a rovněž výrazně přispěly ke snížení počtu případů nedodržení úmluvy UNFCCC. Pomohla také přidaná hodnota prosazování souladu s předpisy, vyplývající z možnosti Komise zahajovat řízení o nesplnění povinnosti.

Očekává se, že rozšíření podávání zpráv v rámci revidovaného mechanismu monitorování na nové oblasti, na něž se vztahuje úmluva UNFCCC, např. na finanční a technologickou podporu, přinese výhody podobného významu. Podávání zpráv podle revidovaného mechanismu monitorování poskytne podrobnější posouzení a zhodnocení údajů členských států a zajistí, aby byly jasně identifikovány nedostatky a slabiny a byla přijata konkrétní opatření k jejich řešení, což jsou dvě oblasti podávání zpráv, které jsou zásadní pro mezinárodní důvěryhodnost Unie. Podávání zpráv podle revidovaného mechanismu monitorování také zajistí alespoň určité společné minimální standardy, jelikož informace byly prozatím podávány poněkud nejednotným způsobem. V neposlední řadě bude důležité uplatňování řízení o nesplnění povinnosti, aby se zajistilo, že veškeré zbývající problémy budou řešeny interně v rámci Unie, a nikoli v rámci úmluvy UNFCCC, kde by politické a právní důsledky mohly být značné.

Pokud jde o podávání zpráv o přizpůsobování, revidovaný mechanismus monitorování bude mít podobné výhody, které byly uvedeny výše, spolu s další výhodou, že zároveň poskytne platformu pro sdílení osvědčených postupů. Přizpůsobování je problém všech členských států, a proto centralizace podávání informací povede k lepšímu pochopení potřeb, jež s ním souvisejí, a k nalezení osvědčených postupů a nedostatků, které by bylo možné řešit buď opatřením na úrovni Unie, nebo spoluprací mezi členskými státy.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle zlepšení kvality údajů o změně klimatu a zajištění souladu s mezinárodními a unijními požadavky.

Návrh je přiměřený celkovému cíli Unie, který spočívá v dosažení kjótských cílů pro snížení emisí skleníkových plynů, cílů Unie obsažených v klimaticko-energetickém balíčku, Kodaňské dohodě a rozhodnutí 1/CP.16 („cancúnské dohody“).

Návrh stanoví provádění mechanismu monitorování, který je z hlediska postupů podobný mechanismu již prováděnému podle rozhodnutí č. 280/2004/ES.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Toto nařízení bude prováděno za použití stávajícího rozpočtu a nebude mít dopad na víceletý finanční rámec, jak je uvedeno ve finančním výkazu, který je k nařízení připojen.

5. NEPOVINNÉ PRVKY

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje ustanovení, které Komisi umožňuje přezkoumat toto nařízení v souvislosti s budoucími rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu nebo jiných právních předpisů Unie. Komise v případě nutnosti změny tohoto nařízení navrhne Evropskému parlamentu a Radě a pozmění stávající nebo přijme nové akty v přenesené pravomoci.

2011/0372 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu[8] zavedlo rámec pro monitorování antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, přičemž hodnotilo pokrok při plnění závazků vzhledem k těmto emisím a provádělo požadavky na monitorování a podávání zpráv podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“)[9] a Kjótského protokolu[10] v Evropské unii. Aby byl zohledněn nedávný a budoucí vývoj na mezinárodní úrovni v souvislosti s úmluvou UNFCCC a Kjótským protokolem a byly prováděny nové požadavky na monitorování a podávání zpráv stanovené v právních předpisech Unie, je nutné uvedené rozhodnutí nahradit. Rozhodnutí č. 280/2004/ES by mělo být nahrazeno nařízením vzhledem k širší oblasti působnosti tohoto právního předpisu, zahrnutí dalších kategorií osob, jichž se povinnosti týkají, zavedení komplexnějších a vysoce technických ustanovení, zvýšené potřebě jednotných pravidel uplatnitelných v celé Unii a kvůli snazšímu provádění.

(2) Konečným cílem úmluvy UNFCCC je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností. Aby se tohoto cíle dosáhlo, neměl by být celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu vyšší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací.

(3) Je třeba důkladně monitorovat, vykazovat a pravidelně hodnotit emise skleníkových plynů v Unii a členských státech a jejich úsilí zaměřovat se na změnu klimatu.

(4) K pokroku v řešení problémů spojených se změnou klimatu vyváženým způsobem významně přispělo rozhodnutí 1/CP.15 přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC (dále jen „rozhodnutí 1/CP.15“ nebo „Kodaňská dohoda“) a rozhodnutí 1/CP.16 přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC („rozhodnutí 1/CP.16“ nebo „cancúnské dohody“). Tato rozhodnutí zavádějí nové požadavky na monitorování a podávání zpráv, které se uplatní při realizaci ambiciózního snížení emisí, k jakému se Unie a její členské státy zavázaly, a poskytují podporu rozvojovým zemím. Rovněž uznávají, že zabývat se přizpůsobením změně klimatu má stejnou prioritu jako zmírňování dopadů. Rozhodnutí 1/CP.16 také vyžaduje, aby rozvinuté země vypracovaly strategie nebo plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Očekává se, že tyto strategie nebo plány přispějí k vybudování nízkouhlíkové společnosti a zajistí pokračující vysoký růst a udržitelný rozvoj. Toto nařízení by mělo prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci usnadnit provádění těchto a budoucích požadavků na monitorování a podávání zpráv, jež vyplynou z dalších rozhodnutí nebo schválení mezinárodní dohody v rámci úmluvy UNFCCC.

(5) Klimaticko-energetický balíček přijatý v roce 2009, zejména rozhodnutí č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020[11], a směrnice 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[12], představuje další závazný příslib Unie a členských států významně snížit své emise skleníkových plynů. Systém Unie pro monitorování a vykazování emisí by měl být rovněž aktualizován s ohledem na nové požadavky těchto právních předpisů.

(6) Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy k tomu, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy (dále jen „Montrealský protokol“)[13], za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran.

(7) Ustanovení čl. 5 odst. 1 Kjótského protokolu vyžaduje, aby Unie a členské státy zřídily a vedly vnitrostátní systém pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, s cílem zajistit provádění jiných ustanovení Kjótského protokolu. Rozhodnutí 1/CP.16 rovněž vyžaduje zavedení vnitrostátních předpisů pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol. Toto nařízení by mělo umožnit provádění obou těchto požadavků.

(8) Zkušenosti s prováděním rozhodnutí č. 280/2004/ES ukázaly potřebu posílit součinnost a soulad s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES[14], s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. října 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES[15], se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší[16], s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech[17] a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008[18] o energetické statistice. Přestože zefektivnění požadavků na podávání zpráv si vyžádá změnu jednotlivých právních nástrojů, používání jednotných údajů pro vykazování emisí skleníkových plynů je zásadní pro zajištění kvality vykazování emisí.

(9) Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvádí potenciál globálního oteplování u fluoridu dusitého (dále jen „NF3“), jehož hodnota je zhruba 17 000krát vyšší než u CO2. NF3 se v rostoucí míře používá v elektronickém odvětví jako náhrada za zcela fluorované uhlovodíky (dále jen „PFC“) a fluorid sírový (dále jen „SF6“). V souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadě obezřetnosti. Tato zásada vyžaduje monitorování NF3 za účelem posouzení hladiny emisí v Unii a případně stanovení zmírňujících opatření.

(10) Údaje aktuálně vykazované v rámci národní inventury skleníkových plynů a národních a unijních registrů nedostačují k tomu, aby bylo možno na úrovni členských států stanovit emise CO2 z civilního letectví na národní úrovni, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES. Při přijímání ustanovení o povinnostech podávat zprávy by Unie neměla na členské státy a malé a střední podniky (SME) klást nároky, které jsou neúměrné vzhledem ke sledovaným cílům. Emise CO2 z letů, na něž se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, představují pouze velmi malou část celkových emisí skleníkových plynů a systém pro vykazování těchto emisí by představoval nepřiměřenou zátěž vzhledem ke stávajícím požadavkům na širší odvětví podle směrnice 2003/87/ES. Proto by emise CO2 z kategorie zdroje IPCC „1.A.3.A civilní letectví“ měly být považovány za rovné nule pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

(11) Přestože se emise a snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) započítávají do cíle Unie pro snížení emisí podle Kjótského protokolu, nejsou součástí cíle 20% snížení do roku 2020 v rámci klimaticko-energetického balíčku. Rozhodnutí č. 406/2009/ES a směrnice 2003/87/ES vyžadují, aby Komise posoudila způsoby, jak by bylo možné začlenit LULUCF do cíle pro rok 2020. Harmonogram této práce je podmíněn výsledkem jednání o mezinárodní dohodě o změně klimatu. V případě, že tato dohoda nebude uzavřena do konce roku 2010, může Komise podat návrh, aby navrhovaný akt vstoupil v platnost od roku 2013. Toto nařízení by mělo umožnit provádění požadavků na podávání zpráv stanovených v mezinárodní dohodě nebo v takovémto právním předpisu Unie.

(12) Unie a členské státy by se měly snažit podávat co nejaktuálnější informace o emisích skleníkových plynů, zejména v rámci strategie Evropa 2020 a harmonogramů stanovených touto strategií. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací.

(13) Požadavky na monitorování a vykazování emisí z námořní dopravy členskými státy by měly být přijaty způsobem, který doplňuje požadavky a je v souladu s požadavky dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC nebo v maximálním možném rozsahu doplňuje požadavky a je v souladu s požadavky, které se uplatňují na plavidla a které byly stanoveny v rámci Mezinárodní námořní organizace („IMO“) nebo prostřednictvím opatření Unie vztahujícího se na emise skleníkových plynů z námořní dopravy. Toto monitorování a vykazování poskytne lepší přehled o těchto emisích a podpoří účinné provádění politiky.

(14) Zkušenosti získané při provádění rozhodnutí č. 280/2004/ES ukazují na potřebu zlepšit transparentnost, přesnost, jednotnost, úplnost a srovnatelnost informací vykazovaných o politikách, opatřeních a odhadech. Rozhodnutí č. 406/2009/ES vyžaduje, aby členské státy podávaly zprávy o předpokládaném pokroku při plnění svých povinností podle uvedeného rozhodnutí, včetně informací o vnitrostátních politikách a opatřeních a o vnitrostátních odhadech. Strategie Evropa 2020 stanoví agendu integrované hospodářské politiky, která vyžaduje, aby Unie a členské státy nadále usilovaly o včasné podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti změny klimatu a jejich předpokládaných dopadech na emise. Vytvoření národních systémů na úrovni Unie a členských států společně s lepšími pokyny pro podávání zpráv by k dosažení těchto cílů mělo významně přispět. Aby se zajistilo, že Unie splní své mezinárodní a interní požadavky na vykazování odhadů emisí skleníkových plynů a bude posuzovat svůj pokrok při plnění mezinárodních a interních závazků a povinností, měla by i Komise vypracovávat a používat odhady skleníkových plynů.

(15) Aby bylo možné monitorovat pokrok členských států a jejich opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jsou od nich zapotřebí lepší informace. Tyto informace jsou nutné k navržení komplexní strategie Unie pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s bílou knihou nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“.[19] Vykazování informací o tomto přizpůsobení umožní členským státům sdílet osvědčené postupy a posuzovat své potřeby a úroveň připravenosti v boji proti změně klimatu.

(16) Podle rozhodnutí 1/CP.15 se Unie a členské státy zavázaly poskytovat významnou finanční podporu na opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a opatření zmírňující dopady změny klimatu v rozvojových zemích. V souladu s odstavcem 40 rozhodnutí 1/CP.16 každá rozvinutá země, která je smluvní stranou úmluvy UNFCCC, musí posílit podávání zpráv o poskytování finanční a technologické podpory a podpory na vybudování kapacit pro smluvní strany z řad rozvojových zemí. Posílené podávání zpráv má zásadní význam pro uznání úsilí Unie a členských států splnit své závazky. Rozhodnutí 1/CP.16 rovněž zavedlo nový technologický mechanismus pro posílení mezinárodního přenosu technologií. Toto nařízení by mělo zajistit, aby byly k dispozici spolehlivé aktualizované informace o činnostech v oblasti přenosu technologií do rozvojových zemí.

(17) V důsledku změn provedených v rámci směrnice 2008/101/ES[20] směrnice 2003/87/ES nyní uplatňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii rovněž na činnosti v oblasti letectví. Tato směrnice obsahuje ustanovení o použití příjmů členských států z dražeb, o podávání zpráv o použití příjmů z dražeb členskými státy a o opatřeních přijatých k dražbě povolenek v oblasti letectví podle čl. 3d odst. 1 nebo 2 uvedené směrnice za účelem sledování toho, zda je 100 % těchto příjmů nebo rovnocenná částka použita pro účely jednoho nebo více opatření uvedených v čl. 3d odst. 4 směrnice 2003/87/ES. V důsledku změn provedených v rámci směrnice 2009/29/ES směrnice 2003/87/ES nyní rovněž obsahuje požadavky na podávání zpráv o použití příjmů z dražeb, z nichž by alespoň 50 % mělo být použito pro účely jedné nebo více činností uvedených v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES. Transparentní používání příjmů získaných z dražeb povolenek podle směrnice 2003/87/ES je zásadní pro podporu závazků Unie. Podávání zpráv o používání těchto příjmů by mělo poskytnout důkazy o skutečně vyplacených částkách a o tom, jestli jsou příjmy rozdělovány k vyplacení prostřednictvím projektů přímých investic, investičních fondů nebo politiky daňové či finanční podpory, a uvést typ a reference těchto politik, projektů a fondů.

(18) Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy k tomu, aby vypracovaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran národní sdělení a dvouleté zprávy za použití pokynů, metodik a formátů dohodnutých konferencí smluvních stran. Rozhodnutí 1/CP.16 vyžaduje posílené podávání zpráv o cílech v oblasti zmírňování dopadů a poskytování finanční a technologické podpory a podpory na vybudování kapacit pro smluvní strany z řad rozvojových zemí.

(19) Rozhodnutí č. 406/2009/ES převedlo stávající roční cyklus podávání zpráv na roční cyklus závazků vyžadující komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států v kratším čase než stávající přezkum inventur podle úmluvy UNFCCC, aby bylo možno využít pružnosti a podle potřeby přijmout nápravná opatření na konci každého příslušného roku. Vzhledem k nejistotě ohledně budoucího vývoje v rámci úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je zapotřebí stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy prováděného na úrovni Unie, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s povinnostmi stanovenými v rozhodnutí č. 406/2009/ES.

(20) V rámci procesu úmluvy UNFCCC se v současnosti projednává řada technických prvků souvisejících s vykazováním emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jako jsou potenciály globálního oteplování (GWP), rozsah vykazovaných skleníkových plynů a metodické pokyny IPCC, které se mají použít k vypracování národních inventur skleníkových plynů. Revize těchto metodických prvků v rámci procesu úmluvy UNFCCC a následné přepočty časových řad emisí skleníkových plynů mohou změnit hladinu a trendy emisí skleníkových plynů. Komise by měla tento vývoj na mezinárodní úrovni sledovat a v případě potřeby navrhnout revizi tohoto nařízení s cílem zajistit soulad s metodikami používanými v rámci procesu úmluvy UNFCCC.

(21) Emise skleníkových plynů ve všech vykazovaných časových řadách by měly být odhadovány pomocí stejných metod. Výchozí údaje o činnosti a emisní faktory by měly být získávány a používány jednotným způsobem, který zajistí, že změny v trendech emisí nejsou způsobeny změnami metod odhadu nebo předpokladů. Přepočítání by se mělo provádět v souladu s dohodnutými pokyny a s cílem zlepšit jednotnost, přesnost a úplnost vykazovaných časových řad a provádění podrobnějších metod. Pokud se metodika nebo způsob získávání výchozích údajů o činnosti a emisních faktorů změní, měly by členské státy inventury z vykázaných časových řad přepočítat a posoudit potřebu přepočítání na základě důvodů stanovených v dohodnutých pokynech, zejména u hlavních kategorií. Toto nařízení by mělo stanovit, jestli a za jakých podmínek se k účinkům těchto přepočtů přihlíží.

(22) Letectví má dopad na světové klima v důsledku uvolňování oxidu uhličitého (CO2), ale také v důsledku dalších emisí a mechanismů, včetně emisí oxidů dusíku a zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Vzhledem k rychlému vývoji vědeckých poznatků o těchto dopadech by mělo být v rámci tohoto nařízení pravidelně prováděno aktualizované posuzování dopadů letectví na světové klima, které nesouvisejí s CO2.

(23) Cílem Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je podpora udržitelného rozvoje a pomoc k dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Agentura EEA by měla být Komisi v případě potřeby nápomocna při monitorování a podávání zpráv, zejména v souvislosti s inventurním systémem Unie a jejím systémem odhadů, politik a opatření, při provádění ročního odborného přezkumu inventur členských států, hodnocení pokroku při plnění závazků ke snižování emisí, dopadů změny klimatu, zranitelnosti vůči této změně a přizpůsobování se této změně a při předkládání spolehlivých informací týkajících se klimatu veřejnosti.

(24) Komise by měla sledovat provádění požadavků na monitorování a podávání zpráv uvedených v tomto nařízení a budoucí vývoj v rámci úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu za účelem zajištění jejich jednotnosti. V tomto ohledu by Komise měla v případě potřeby ustanovení tohoto nařízení zrušit nebo změnit.

(25) Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění čl. 20 odst. 5 tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Za účelem stanovení harmonizovaných požadavků na vykazování potřebných pro monitorování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací s významem pro politiku změny klimatu, by měla být pravomoc k přijímání aktů v souladu s čl. 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi v souvislosti s revizí přílohy I tohoto nařízení, podáváním zpráv členských států o LULUCF a námořní dopravě, národními systémy členských států, odborným přezkumem údajů inventur členských států, podrobnými požadavky na obsah, strukturu, formát a postupy podávání zpráv členskými státy i zrušením a změnou některých povinností v souladu s tímto nařízením. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(26) Jelikož cílů navrhovaného opatření stanoveného v článku 1 tohoto nařízení nemůže být z jejich podstaty uspokojivě dosaženo členskými státy, a může jich proto být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se vytváří mechanismus pro:

a)           zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti podávání zpráv Unií a jejími členskými státy sekretariátu úmluvy UNFCCC;

b)           vykazování a ověřování informací týkajících se závazků v souladu s úmluvou UNFCCC a Kjótským protokolem a rozhodnutí přijatých podle této úmluvy a protokolu a hodnocení pokroku při plnění těchto závazků;

c)           monitorování a vykazování všech antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu v členských státech;

d)           monitorování, vykazování, přezkum a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací v souladu s článkem 6 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

e)           vykazování emisí CO2 z námořní dopravy;

f)            monitorování použití příjmů a podávání zpráv o použití příjmů pocházejících z dražeb povolenek podle čl. 3d odst. 1 a 2 nebo čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES v souladu s čl. 3d odst. 4 a čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice;

g)           monitorování a podávání zpráv o opatřeních přijatých členskými státy za účelem přizpůsobení se nevyhnutelným následkům změny klimatu;

h)           hodnocení pokroku členských států při plnění svých závazků podle rozhodnutí č. 406/2009/ES;

i)            shromažďování informací a údajů nezbytných k tvorbě a posouzení budoucí politiky Unie v oblasti změny klimatu.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)           strategie Unie a jejích členských států v oblasti rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a případné aktualizace těchto strategií v souladu s rozhodnutím 1/CP.16;

b)           emise skleníkových plynů uvedené v příloze I z odvětví a zdrojů a snížení pomocí propadů, na něž se vztahují národní inventury skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) úmluvy UNFCCC a které jsou vypouštěny na území členských států;

c)           emise skleníkových plynů spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

d)           emise skleníkových plynů z námořních plavidel vplouvajících do přístavů členských států;

e)           dopady emisí z civilního letectví na klima, které nejsou spojeny s CO2;

f)            odhady Unie a členských států týkající se antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů a politiky a opatření členských států;

g)           celkovou finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím podle jednotlivých projektů a podle jednotlivých zemí;

h)           používání příjmů z dražeb povolenek v souladu s čl. 3d odst. 1 a 2 a čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES;

i)            opatření členských států na národní a regionální úrovni zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)      „potenciálem globálního oteplování“ rozumí celkové přispění plynu ke globálnímu oteplování na základě emise jedné jednotky tohoto plynu v poměru k jedné jednotce referenčního plynu, oxidu uhličitého, kterému je přiřazena hodnota 1;

2)      „národním inventurním systémem“ rozumí systém institucionálních, právních a procesních opatření členského státu pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, a pro vykazování a archivaci informací o inventurách v souladu s rozhodnutím 19/CMP.1 přijatým na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (dále jen „rozhodnutí 19/CMP.1“), nebo dalšími příslušnými rozhodnutími podle úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

3)      „příslušnými inventurními orgány“ rozumí orgán nebo orgány, které mají v rámci národního inventurního systému členského státu na starosti sestavování inventury skleníkových plynů;

4)      „zabezpečením kvality“ („QA“) rozumí plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací k podpoře účinnosti programu kontroly kvality a pomoci členským státům;

5)      „kontrolou kvality“ („QC“) rozumí systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů sestavovaných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností QA;

6)      „ukazatelem“ rozumí kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnná, která umožňuje lépe pochopit pokrok při provádění politik a opatření a trendy emisí skleníkových plynů;

7)      „jednotkou přiděleného množství“ („AAU“) rozumí jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (dále jen „rozhodnutí 13/CMP.1“);

8)      „jednotkou propadů“ („RMU“) rozumí jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo ostatními příslušnými rozhodnutími orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

9)      „jednotkou snížení emisí“ („ERU“) rozumí jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 a příslušnými rozhodnutími přijatými podle úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

10)    „certifikovaným snížením emisí“ („CER“) rozumí jednotka vydaná v souladu s článkem 12 Kjótského protokolu a požadavky podle tohoto protokolu a příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1;

11)    „národním registrem“ rozumí registr ve formě standardizované elektronické databáze, která obsahuje údaje o vydání, držení, převodu, získání, zrušení a odebrání jednotek ERU, CER, AAU a RMU a přenosu jednotek ERU, CER a AAU;

12)    „politikami a opatřeními“ rozumějí veškeré politické, správní a právní nástroje, jejichž cílem je provádění závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) úmluvy UNFCCC, včetně těch, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů;

13)    „národním systémem pro politiky a opatření a odhady“ rozumí systém institucionálních, právních a procesních opatření členského státu pro vykazování politik a opatření a pro sestavování a předkládání odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak to vyžaduje článek 13 tohoto nařízení;

14)    „předběžným hodnocením politik a opatření“ rozumí hodnocení předpokládaných budoucích účinků politiky nebo opatření;

15)    „následným hodnocením politik a opatření“ rozumí hodnocení předchozích účinků politiky nebo opatření;

16)    „odhady bez opatření“ rozumějí odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;

17)    „odhady s opatřeními“ rozumějí odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny;

18)    „odhady s dodatečnými opatřeními“ rozumějí odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění dopadů změny klimatu, jakož i politiky a opatření, které se plánují;

19)    „analýzou citlivosti“ rozumí vyšetření modelového algoritmu nebo předpokladu za účelem kvantifikace toho, jak citlivé nebo stabilní jsou modelové výstupní údaje ve vztahu k obměnám vstupních údajů nebo výchozích předpokladů. Provádí se obměnou vstupních hodnot nebo modelových rovnic a sledováním toho, jak se na základě toho mění modelové výstupní údaje;

20)    „pomocí spojenou se zmírňováním změny klimatu“ rozumí podpora činností v rozvojových zemích, které přispívají k plnění cíle stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností;

21)    „pomocí spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu“ rozumí podpora činností v rozvojových zemích, jejichž účelem je snížit zranitelnost lidských nebo přírodních systémů vůči dopadům změny klimatu a rizikům s klimatem spojeným udržováním nebo zvyšováním přizpůsobivosti a odolnosti rozvojových zemí;

22)    „technickými opravami“ rozumějí úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem podle článku 20 tohoto nařízení v případě, že jsou předložené inventurní údaje neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady;

23)    „přepočty“ se v souladu s pokyny pro vykazování ročních inventur podle úmluvy UNFCCC rozumí postup vytváření nových odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů z dříve předložených inventur v důsledku změn metodik, změn způsobu získávání a používání emisních faktorů a údajů o činnosti nebo zahrnutí nových kategorií zdrojů a propadů.

Kapitola 2

Strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství

Článek 4

Strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství

1. Členské státy a Komise jménem Unie navrhnou a provádějí strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství, aby přispěly:

a)      k transparentnímu a přesnému monitorování skutečného a plánovaného pokroku dosaženého členskými státy – mimo jiné v důsledku opatření Unie – při plnění závazků Unie a členských států k omezování nebo snižování antropogenních emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC;

b)      ke splnění závazků členských států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v souladu s nařízením č. 406/2009/ES a k dosažení dlouhodobého snížení emisí a posílení snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie snížit emise o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990, a to v souvislosti se snížením ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle IPCC nezbytné.

2. Členské státy Komisi předloží svou strategii rozvoje nízkouhlíkového hospodářství do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo v souladu s jakýmkoli harmonogramem dohodnutým na mezinárodní úrovni v souvislosti s procesem úmluvy UNFCCC.

3. Komise a členské státy své strategie rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a jejich případné aktualizace neprodleně zveřejní.

Kapitola 3

Vykazování historických emisí skleníkových plynů a jejich snížení

Článek 5

Národní inventurní systémy

1. Členské státy zřídí, provozují a neustále se snaží vylepšovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a zajistí včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

2. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány měly přístup a aby jejich národní inventurní systém umožňoval přístup příslušných inventurních orgánů k:

a)      údajům a metodám vykazovaným u činností a zařízení v ;souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národní inventury skleníkových plynů, aby byla zajištěna jednotnost emisí skleníkových plynů vykázanými v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi a v národních inventurách skleníkových plynů;

b)      údajům o fluorovaných plynech shromážděným prostřednictvím systémů podávání zpráv v různých odvětvích podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

c)      emisím, výchozím údajům a metodikám vykazovaným zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

d)      údajům vykazovaným podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly a aby národní inventurní systém umožňoval, aby jejich příslušné inventurní orgány mohly:

a)      využívat systémy podávání zpráv zavedené podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem zlepšení odhadů fluorovaných plynů v inventurách skleníkových plynů;

b)      provádět roční kontroly souladu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. l) a m) tohoto nařízení.

Článek 6

Inventurní systém Unie

Zřizuje se inventurní systém Unie pro zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti národních inventur s ohledem na inventuru skleníkových plynů Unie. Komise tento systém spravuje, udržuje a neustále se jej snaží vylepšovat. Tento systém zahrnuje:

a)      program zabezpečování kvality a kontroly kvality, který zahrnuje stanovení cílů kvality a vytvoření plánu zabezpečení kvality a kontroly kvality inventur. Komise je členským státům při provádění programů zabezpečení kvality a kontroly kvality nápomocna;

b)      postup pro odhadování údajů chybějících v národní inventuře po konzultaci s dotyčným členským státem;

c)      každoroční odborný přezkum inventur skleníkových plynů členských států.

Článek 7

Inventury skleníkových plynů

1. Členské státy určí a vykazují Komisi do 15. ledna každého roku („rok X“):

a)      své antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X-2. Aniž je dotčeno vykazování skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení, považují se hodnoty emisí oxidu uhličitého (CO2) z kategorie zdrojů IPCC „1.A.3.A civilní letectví“ za rovné nule pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

b)      údaje o svých antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin (VOC) za rok X−2, které jsou rovněž vykazovány podle článku 7 směrnice 2001/81/ES;

c)      své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení CO2 pomocí propadů vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X−2;

d)      své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení CO2 pomocí propadů vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF v souladu s Kjótským protokolem a informace o započítání a snížení emisí vyvolaných činnostmi v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v souladu s čl. 3 odst. 3, a rozhodnou-li se členské státy pro jeho využití, pak také v souladu s čl. 3 odst. 4 Kjótského protokolu, jakož i příslušnými rozhodnutími podle tohoto protokolu za období mezi rokem 2008 a X−2. Členské státy, které si podle čl. 3 odst. 4 Kjótského protokolu zvolí hospodaření s ornou půdou, hospodaření s pastvinami či obnovení rostlinného krytu, kromě toho vykazují své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a snížení emisí pro každou tuto činnost za rok 1990;

e)      jakékoli změny informací uvedených v písmenech a) až d) za období mezi rokem 1990 a rokem X−3, včetně důvodů těchto změn;

f)       informace o ukazatelích za rok X−2;

g)      informace ze svého národního registru o vydání, nabytí, držení, převodu, zrušení, stažení a přesunu jednotek AAU, RMU, ERU a CER za rok X−1;

h)      souhrnné informace o uzavřených převodech podle čl. 3 odst. 4 a 5 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X−1;

i)       informace o využití společného provádění, mechanismu čistého rozvoje a mezinárodního obchodování s emisemi podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu nebo o jakémkoli dalším flexibilním mechanismu stanoveném jinými nástroji přijatými konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, za účelem splnění svých kvantifikovaných závazků k omezení a snížení emisí podle článku 2 rozhodnutí č. 2002/358/ES[21] a Kjótského protokolu nebo o jakýchkoli budoucích závazcích podle úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu za rok X−2;

j)       informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventur, zejména v oblastech inventury, které byly podrobeny úpravám nebo doporučením na základě odborných přezkumů;

k)      skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných zařízeními a provozovateli podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X−2;

l)       výsledky kontrol souladu emisí vykázaných v inventurách skleníkových plynů za rok X−2 s:

i)        ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

ii)       emisemi na úrovni zařízení vykázanými v souladu s nařízením (ES) č. 166/2006;

m)     výsledky kontrol souladu činnosti, podkladových údajů a předpokladů použitých pro odhad emisí při sestavování inventur skleníkových plynů za rok X−2 s:

i)        údaji a předpoklady použitými pro sestavení inventur látek znečišťujících ovzduší podle směrnice 2001/81/ES;

ii)       údaji vykazovanými podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 842/2006;

iii)      energetickými údaji vykazovanými v souladu s článkem 4 a přílohou B nařízení (ES) č. 1099/2008;

n)      popis jakýchkoli změn svého národního inventárního systému;

o)      popis jakýchkoli změn národního registru;

p)      jakékoli další náležitosti zprávy o národní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii, jako jsou informace o plánu zabezpečení kvality a kontroly kvality členských států, obecné hodnocení nejistoty a obecné posouzení úplnosti.

V prvním roce, v němž se mají v souladu s tímto nařízením podávat zprávy, členské státy oznámí Komisi svůj záměr uplatnit ustanovení čl. 3 odst. 4 a 5 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

2. Členské státy podávají úplnou a aktuální zprávu o národní inventuře Komisi do 15. března každého roku. Tato zpráva obsahuje všechny informace stanovené v odstavci 1 tohoto článku a jakékoli následné aktualizace těchto informací.

3. Členské státy předkládají národní inventuru obsahující informace shodné s informacemi předloženými Komisi v souladu s odstavcem 2 tohoto článku sekretariátu úmluvy UNFCCC do 15. dubna každého roku.

4. Komise každoročně ve spolupráci s členskými státy sestaví inventuru skleníkových plynů v Unii a zprávu o inventuře skleníkových plynů v Unii a předloží je sekretariátu úmluvy UNFCCC do 15. dubna každého roku.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení s cílem:

a)      přidat látky do seznamu nebo odstranit látky ze seznamu skleníkových plynů uvedeného v příloze I tohoto nařízení;

b)      stanovit požadavky na monitorování nebo vykazování týkající se LULUCF v souladu s jakoukoli novou mezinárodní dohodou nebo právním aktem přijatým v souladu s článkem 9 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

Článek 8

Aproximativní inventury skleníkových plynů

Členské státy předloží Komisi do 31. července každého roku („rok X“) aproximativní národní inventury skleníkových plynů za rok X−1. Komise každoročně na základě aproximativních národních inventur skleníkových plynů členských států, popřípadě na základě vlastních odhadů sestaví aproximativní inventuru skleníkových plynů v Unii. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.

Článek 9

Postupy pro sestavení odhadů emisí

1. Komise provede počáteční kontrolu údajů předložených členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení z hlediska jejich úplnosti a problémů, jež by s nimi mohly být spojeny. Výsledky zašle členským státům do šesti týdnů od lhůty pro předložení. Členské státy zodpoví dotazy vznesené na základě počáteční kontroly do 15. března a předloží konečné znění inventury za rok X−2.

2. Pokud členský stát do 15. března nezodpoví dotazy Komise nebo nepředloží úplné odhady inventury požadované pro sestavení inventury Unie, Komise vypracuje odhady, které se použijí namísto příslušných odhadů inventury daného členského státu. Pro tento účel Komise použije metody, které jsou v souladu s pokyny platnými pro vypracovávání národních inventur skleníkových plynů.

Článek 10

Vykazování emisí CO2 z námořní dopravy

1. Komise je zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení za účelem stanovení požadavků na monitorování a vykazování emisí CO2 z námořní dopravy souvisejících s námořními plavidly, které vplouvají do přístavů členských států. Přijaté požadavky na monitorování a vykazování musí být v souladu s požadavky dohodnutými v rámci úmluvy UNFCCC a v maximální možné míře s požadavky uplatňovanými na plavidla v rámci IMO nebo prostřednictvím právních předpisů Unie, které se vztahují na emise skleníkových plynů z námořní dopravy. Požadavky na monitorování a vykazování musí v maximální možné míře minimalizovat pracovní zatížení členských států, mimo jiné i za použití centralizovaného shromažďování a správy údajů.

2. V případě přijetí aktu v souladu s odstavcem 1 členské státy do 15. ledna každého roku („rok X“) stanoví emise CO2 z námořní dopravy v souladu s tímto aktem za rok X−2 a podají o tom zprávu Komisi.

Kapitola 4

Registry

Článek 11

Zřízení a provoz registrů

1. Unie a členské státy zřídí a spravují registry za účelem přesného započítání vydání, držení, převodu, nabytí, zrušení a stažení jednotek AAU, RMU, ERU a CER, jakož i přesunu jednotek AAU, RMU, ERU a CER. Členské státy mohou tyto registry používat také pro přesné započítání jednotek uvedených v čl. 11a odst. 5 směrnice 2003/87/ES.

2. Unie a členské státy mohou své registry spravovat ve sjednoceném systému spolu s jedním nebo více členskými státy.

3. Údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní ústřednímu správci jmenovanému podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

4. Komise je za účelem zřízení registru Unie uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení.

Článek 12

Odebrání jednotek podle Kjótského protokolu

1. Členské státy po dokončení přezkumu svých národních inventur podle Kjótského protokolu za každý rok prvního kontrolního období Kjótského protokolu, včetně vyřešení jakýchkoli otázek spojených s prováděním, odeberou z registru jednotky AAU, RMU, ERU a CER odpovídající jejich čistým emisím v průběhu daného roku.

2. Pokud jde o poslední rok kontrolního období Kjótského protokolu, členské státy odeberou jednotky z registru před koncem dodatečného období pro splnění závazků stanovených v rozhodnutí 11/CMP.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu.

Kapitola 5

Podávání zpráv o politikách a opatřeních a vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů

Článek 13

Národní systémy pro politiky, opatření a odhady

1. Členské státy a Komise zřídí do jednoho roku poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a nadále provozují a neustále se snaží vylepšovat národní systémy pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a pro přípravu a vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů. Tyto národní systémy zahrnují všechny institucionální, právní a procesní pravidla členského státu a Unie pro hodnocení politiky a odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů.

2. Usilují o zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti informací podávaných ve zprávách o politikách, opatřeních a odhadech antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, jak je uvedeno v článcích 14 a 15 tohoto nařízení, včetně používání a uplatňování údajů, metod a modelů a provádění činností v oblasti zabezpečení kvality a kontroly kvality a analýzy citlivosti.

Článek 14

Podávání zpráv o politikách a opatřeních

1. Členské státy Komisi do 15. března každého roku („rok X“) předloží:

a)      popis svého národního systému pro podávání zpráv o politikách a opatřeních a pro přípravu a vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů v souladu s čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení nebo informace o jakýchkoli změnách tohoto systému, pokud již tento popis předložily;

b)      jakékoli dodatečné informace nebo aktualizace týkající se strategií rozvoje nízkouhlíkového hospodářství uvedených v článku 4 tohoto nařízení a pokroku při provádění těchto strategií;

c)      informace o vnitrostátních politikách a opatřeních a o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, poskytnuté podle odvětví pro jednotlivé skleníkové plyny uvedené v příloze I tohoto nařízení. Tyto informace křížově odkazují na příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky, zejména ty, které se týkají kvality ovzduší, a zahrnují:

i)        cíle politiky nebo opatření a stručný popis politiky nebo opatření;

ii)       druh politického nástroje;

iii)      stav provádění;

iv)      ukazatele pro monitorování a hodnocení dosaženého pokroku v čase;

v)       kvantitativní odhady účinků na emise ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů rozdělené podle:

– výsledků předběžného hodnocení účinků jednotlivých politik a opatření. Odhady se poskytují na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce X, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, a emisemi, na něž se vztahuje rozhodnutí č. 406/2009/ES;

– výsledky následného hodnocení dopadů jednotlivých politik a opatření, případně těch, jež se týkají zmírnění změny klimatu, přičemž se rozlišuje mezi emisemi skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, a emisemi, na něž se vztahuje rozhodnutí č. 406/2009/ES.

vi)      odhady předpokládaných nákladů politik a opatření, případně odhady realizovaných nákladů na politiky a opatření;

vii)     veškeré odkazy na posouzení a podpůrné technické zprávy uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d)      informace o prováděných nebo plánovaných politikách a opatřeních, jejichž účelem je provádění příslušných právních předpisů Unie, a informace o vnitrostátních postupech zajišťování a prosazování souladu s těmito předpisy;

e)      informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 406/2009/ES;

f)       informace o tom, do jaké míry opatření členského státu představuje významnou součást úsilí vyvíjeného na národní úrovni i do jaké míry odhadované využití společného provádění, mechanismu čistého rozvoje a mezinárodního obchodování s emisemi doplňuje vnitrostátní opatření v souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a rozhodnutími přijatými podle tohoto protokolu.

2. Členské státy v elektronické podobě zveřejní posouzení nákladů a účinků národních politik a opatření a jakékoli informace o provádění politik a opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují snížení pomocí propadů, společně s technickými zprávami, z nichž tato posouzení vycházejí. Ty by měly zahrnovat popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Článek 15

Vykazování odhadů

1. Členské státy Komisi do 15. března každého roku („rok X“) vykazují národní odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů, rozdělené podle plynu a odvětví. Tyto odhady zahrnují kvantitativní odhady na období čtyř po sobě jdoucích budoucích let končící 0 nebo 5, které bezprostředně následují po roce X. V národních odhadech jsou zohledněny veškeré politiky a opatření přijaté na úrovni Unie a zahrnují:

a)       odhady bez opatření, odhady s opatřeními a odhady s dodatečnými opatřeními;

b)      celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí č. 406/2009/ES;

c)       jasné určení národních, regionálních a unijních politik a opatření zahrnutých do odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů. Jestliže tyto politiky a opatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;

d)      výsledky analýzy citlivosti provedené za účelem sestavení odhadů;

e)       veškeré příslušné odkazy na posouzení a technické zprávy, z nichž tato posouzení vycházejí, uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

2. Pokud členský stát do 15. března každého roku úplné odhady nepředloží, může odhady, které jsou zapotřebí pro sestavení odhadů Unie, vypracovat Komise.

3. Členské státy v elektronické podobě zveřejní své národní odhady emisí skleníkových plynů ze zdrojů a snížení pomocí propadů společně s technickými zprávami, z nichž tyto odhady vycházejí. Ty by měly zahrnovat popisy použitých modelů a metodických přístupů, definice a výchozí předpoklady.

Kapitola 6

Podávání jiných zpráv týkajících se změny klimatu

Článek 16

Podávání zpráv o národních adaptačních opatřeních

Členské státy podávají Komisi nejpozději do 15. března každého roku zprávy o prováděných nebo plánovaných opatřeních pro přizpůsobení se změně klimatu, zejména o národních nebo regionálních adaptačních strategiích a adaptačních opatřeních. Tyto informace zahrnují přidělování rozpočtových prostředků podle odvětví politiky na každé adaptační opatření, hlavní cíl, druh nástroje, stav provádění a kategorie dopadu změny klimatu (jako jsou záplavy, zvyšování mořské hladiny, extrémní teploty, sucha a mimořádné povětrností jevy).

Článek 17

Podávání zpráv o finanční a technologické podpoře poskytnuté rozvojovým zemím

Členské státy podávají Komisi nejpozději do 15. března každého roku („rok X“) na základě nejlepších dostupných údajů zprávu obsahující:

a)      informace o finanční podpoře přislíbené a vyplacené rozvojovým zemím v rámci úmluvy UNFCCC za rok X−1, o finanční podpoře přislíbené na rok X a o plánovaném poskytnutí podpory. Uvedené informace zahrnují:

i)        informace, jestli finanční zdroje, které členský stát poskytl rozvojovým zemím, jsou v rámci úmluvy UNFCCC nové a dodatečné, a jakým výpočtem se k nim dospělo;

ii)       informace o případných finančních prostředcích přidělených členským státem na provádění úmluvy UNFCCC podle druhu kanálu, jako jsou dvoustranné, regionální nebo jiné vícestranné kanály;

iii)      kvantitativní informace o finančních tocích založené na tzv. „ukazatelích z Ria pro pomoc spojenou se zmírňováním změny klimatu a pomoc spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu“ (dále jen „ukazatele z Ria“), které představila skupina pro rozvojovou pomoc OECD, a metodické informace o provádění metodiky ukazatelů z Ria v oblasti změny klimatu;

iv)      podrobné informace o pomoci případně poskytované veřejným i soukromým sektorem rozvojovým zemím, které jsou obzvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu, aby se těmto dopadům mohly přizpůsobit;

v)       podrobné informace o pomoci případně poskytované veřejným i soukromým sektorem rozvojovým zemím na snížení emisí skleníkových plynů;          

b)      informace o činnostech členských států souvisejících s přenosem technologií do rozvojových zemí v rámci úmluvy UNFCCC a o technologiích přenesených za rok X−1, informace o plánovaných činnostech souvisejících s přenosem technologií do rozvojových zemí v rámci úmluvy UNFCCC a o technologiích, jejichž přenos se plánuje na rok X a roky následující. Měly by být zahrnuty informace o tom, jestli byly přenesené technologie použity na zmírnění dopadů změny klimatu či přizpůsobení se těmto dopadům, dále o přijímající zemi, výši poskytnuté podpory a druhu přenesené technologie.

Článek 18

Podávání zpráv o použití příjmů z dražeb a projektových kreditů

1. Členské státy Komisi do 15. března každého roku („rok X“) předloží za rok X−1:

a)      podrobné odůvodnění uvedené v čl. 6 odst. 2 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

b)      informace o použití příjmů v roce X−1, které členský stát získal z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES. Tyto informace musí rovněž zahrnovat konkrétní a podrobné informace o použití 50 % těchto příjmů a výsledná opatření, která byla přijata, s upřesněním kategorie těchto opatření přijatých v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES a uvedením země nebo regionu příslušného příjemce;

c)      informace o používání všech příjmů, které členský stát získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES;

d)      informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 406/2009/ES a informace o tom, jak jejich nákupní politika podporuje plnění mezinárodní dohody o změně klimatu.

2. V případě členských států, které se rozhodnou použít částku rovnající se příjmům z dražeb na účely podle čl. 3d odst. 4 a čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, se na tuto částku uplatní požadavky v odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku.

3. Příjmy z dražeb, které v okamžiku, kdy členský stát Komisi podává zprávu v souladu s tímto článkem, nebyly vyplaceny, se kvantifikují a vykazují ve zprávách na následující roky.

4. Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.

Článek 19

Dvouleté zprávy a vnitrostátní sdělení

1. Unie a členské státy podávají sekretariátu úmluvy UNFCCC dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 1/CP.16 a vnitrostátní sdělení v souladu s článkem 12 úmluvy UNFCCC.

2. Vnitrostátní sdělení a dvouleté zprávy podávají členské státy také Komisi.

Kapitola 7

Odborný přezkum emisí skleníkových plynů prováděný Unií

Článek 20

Odborný přezkum inventur

1. Komise provede první odborný přezkum údajů národních inventur předložených členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení za účelem stanovení ročního emisního přídělu stanoveného v souladu se čl. 3 odst. 2 čtvrtým pododstavcem rozhodnutí č. 406/2009/ES.

2. Počínaje údaji vykazovanými za rok 2013 Komise provádí každoroční odborný přezkum údajů národních inventur předkládaných členskými státy v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení s cílem monitorovat, zda členské státy dosáhly snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů v souladu s článkem 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES a všech dalších cílů snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie.

3. První a každoroční odborné přezkumy zahrnují:

a)      kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;

b)      kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie, a

c)      případný výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení za účelem stanovení pravidel pro provádění odborných přezkumů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, včetně úkolů stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

5. Komise přijme prováděcí akt za účelem stanovení celkového množství emisí za příslušný rok na základě opravených údajů inventur jednotlivých členských států po provedení příslušného ročního přezkumu.

6. Údaje za každý členský stát, které se zaznamenávají v registrech zřízených v souladu s článkem 11 rozhodnutí č. 406/2009/ES a článkem 19 směrnice 2003/87/ES k datu připadajícímu na jeden měsíc ode dne zveřejnění prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, včetně změn těchto údajů v případě, že členský stát využije pružnosti v souladu s články 3 a 5 rozhodnutí č. 406/2009/ES, jsou relevantní pro uplatnění čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

Článek 21

Účinky přepočtů

1. Po dokončení ročního odborného přezkumu údajů inventur za rok 2020 v souladu s článkem 20 tohoto nařízení Komise vypočítá podle vzorce stanoveného v příloze II tohoto nařízení přepočítaný úhrn emisí skleníkových plynů za každý členský stát.

2. Aniž je dotčen čl. 31 odst. 2 tohoto nařízení, Komise mimo jiné použije přepočítaný úhrn uvedený v odstavci 1 tohoto článku při navrhování cílů snížení nebo omezení emisí pro každý členský stát na období po roce 2020 v souladu s článkem 14 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

3. Výsledky výpočtů provedených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku Komise neprodleně zveřejní.

Kapitola 8

Hodnocení pokroku při plnění unijních a mezinárodních závazků

Článek 22

Hodnocení pokroku

1. Komise každoročně posoudí na základě informací uvedených v článcích 7, 8, 11 a 15 až 18 tohoto nařízení a po konzultaci s členskými státy pokrok Unie a jejích členských států při plnění následujících závazků, aby zhodnotila, zda byl pokrok dostačující:

a)      závazků podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Kjótského protokolu, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu;

b)      povinností stanovených v článku 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES.

2. Každé dva roky Komise posoudí celkový dopad letectví na světové klima, včetně emisí, které nejsou spojeny s CO2, jako jsou emise oxidu dusíku, a jeho dopady, např. zvyšování tvorby cirrové oblačnosti, na základě údajů o emisích poskytnutých členskými státy podle článku 7 tohoto nařízení a tuto kvantifikaci případně doplní odkazy na vědecké pokroky a údaje o leteckém provozu.

3. Komise předloží do 31. října každého roku Evropskému parlamentu a Radě zprávu shrnující závěry posouzení stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Článek 23

Zpráva o dodatečném období pro plnění závazků podle Kjótského protokolu

Unie a jednotlivé členské státy předloží sekretariátu úmluvy UNFCCC zprávu o dodatečném období pro plnění závazků podle odstavce 3 rozhodnutí 13/CMP.1 poté, co toto období uplyne.

Kapitola 9

Spolupráce a podpora

Článek 24

Spolupráce mezi členskými státy a Unií

Členské státy a Unie vzájemně spolupracují a koordinují činnosti v souvislosti s povinnostmi podle tohoto nařízení ohledně:

a)      sestavení inventury skleníkových plynů Unie a zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení;

b)      vypracování vnitrostátního sdělení Unie v souladu s článkem 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy v souladu s rozhodnutím 1/CP.16;

c)      postupu přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu v souladu s příslušnými rozhodnutími podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu, jakož i postupu Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 20 tohoto nařízení;

d)      jakýchkoliv úprav v souladu s čl. 5 odst. 2 Kjótského protokolu nebo po přezkumu provedeného Unií podle článku 20 tohoto nařízení nebo jiných změn inventur a zpráv o inventurách, které byly nebo mají být předloženy sekretariátu úmluvy UNFCCC;

e)      sestavení aproximativní inventury skleníkových plynů Unie podle článku 8 tohoto nařízení;

f)       podávání zpráv v souvislosti s odebráním jednotek AAU, CER, ERU nebo RMU po uplynutí dodatečného období uvedeného v odstavci 14 rozhodnutí 13/CMP.1 za účelem splnění závazků v souladu s čl. 3 odst. 1 Kjótského protokolu.

Článek 25

Úloha Evropské agentury pro životní prostředí

Evropská agentura pro životní prostředí je Komisi nápomocna při plnění článků 6 až 10, 13 až 20, 22 a 23 tohoto nařízení v souladu s jejím ročním pracovním programem. Tato pomoc zahrnuje:

a)      sestavování inventury skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie;

b)      provádění postupů zabezpečení kvality a kontroly kvality za účelem sestavení inventury skleníkových plynů Unie;

c)      vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;

d)      provádění každoročního odborného přezkumu;

e)      sestavování aproximativní inventury skleníkových plynů Unie;

f)       sestavování informací poskytovaných členskými státy o odhadech, politikách a opatřeních;

g)      provádění postupů zabezpečení kvality a kontroly kvality v souvislosti s výkazy a informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;

h)      příprava odhadů pro údaje o odhadech nevykazované členskými státy;

i)       sestavení údajů potřebných pro výroční zprávu, kterou vypracovává Komise a předkládá ji Evropskému parlamentu a Radě;

j)       šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a poskytování informací o dopadech změny klimatu a zranitelnosti a přizpůsobování se této změně.

Kapitola 10

Přenesení pravomoci

Článek 26

Podrobné požadavky na podávání zpráv

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení za účelem stanovení prováděcích pravidel k podávání zpráv včetně pravidel týkajících se obsahu, struktury a postupů podávání zpráv členskými státy v souvislosti s informacemi požadovanými podle článků 4, 5, 7, 8 a 13 až 19 tohoto nařízení.

Článek 27

Požadavky na národní systémy

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení za účelem stanovení požadavků na zřízení, provoz a fungování národních systémů členských států v souladu s články 5 a 13 tohoto nařízení.

Článek 28

Zrušení nebo změna povinností

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení za účelem zrušení článků 4 až 7, 10 až 12, 14, 15, 17 a 19 tohoto nařízení nebo jakékoli jejich části nebo změny uvedených článků, dojde-li k závěru, že v důsledku mezinárodního nebo jiného vývoje nastala situace, kdy povinnosti uvedené v těchto článcích již nejsou nutné, jsou nepřiměřené vzhledem k odpovídajícím výhodám, nejsou v souladu s požadavky na podávání zpráv podle úmluvy UNFCCC nebo jsou vzhledem k těmto požadavkům duplicitní. Žádný akt přijatý v souladu s tímto článkem nesmí z hlediska unijních a mezinárodních povinností v oblasti podávání zpráv klást na členské státy větší zátěž.

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 7, 10, 11, 20 a 26 až 28 tohoto nařízení je svěřeno Komisi na dobu neurčitou po vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 7, 10, 11, 20 a 26 až 28 tohoto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 7, 10, 11, 20 a 26 až 28 tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Kapitola 11

Závěrečná ustanovení

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu. Jedná se o výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011[22].

Článek 31

Přezkum

1. Komise pravidelně přezkoumává soulad ustanovení tohoto nařízení o monitorování a podávání zpráv s budoucími rozhodnutími souvisejícími s úmluvou UNFCCC a Kjótským protokolem nebo jinými právními předpisy Unie.

2. Jestliže během kontrolního období podle rozhodnutí č. 406/2009/ES dojde ke změně mezinárodních pravidel týkajících se odhadu emisí skleníkových plynů pro sestavování inventur skleníkových plynů, Komise posoudí, do jaké míry se nová pravidla použijí pro účely rozhodnutí č. 406/2009/ES.

Článek 32

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí č. 280/2004/ES.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I

Skleníkové plyny

Oxid uhličitý (CO2)

Methan (CH4)

Oxid dusný (N2O)

Fluorid sírový (SF6 )

Fluorid dusitý (NF3)

Částečně fluorované uhlovodíky (HFC):

HFC-23         CHF3

HFC-32         CH2F2

HFC-41         CH3F

HFC-125       CHF2CF3

HFC-134       CHF2CHF2

HFC-134a     CH2FCF3

HFC-143       CH2FCHF2

HFC-143a     CH3CF3

HFC-152       CH2FCH2F

HFC-152a     CH3CHF2

HFC-161       CH3CH2F

HFC-227ea   CF3CHFCF3

HFC-236cb   CF3CF2CH2F

HFC-236ea   CF3CHFCHF2

HFC-236fa    CF3CH2CF3

HFC-245fa    CHF2CH2CF3

HFC-245ca   CH2FCF2CHF2

HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3

HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 nebo (C5H2F10)

Zcela fluorované uhlovodíky (PFC):

PFC-14, perfluormethan, CF4

PFC-116, perfluorethan, C2F6

PFC-218, perfluorpropan, C3F8

PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8

Perfluorcyklopropan c-C3F6

PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10

PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12

PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14

PFC-9-1-18, C10F18

PŘÍLOHA II

Přepočítaný úhrn emisí skleníkových plynů podle členských států uvedený v čl. 21 odst. 1

Přepočítaný úhrn emisí skleníkových plynů podle členských států se vypočítá podle následujícího vzorce:

kde:

– ti,2012 je roční emisní příděl členského státu stanovený podle čl. 3 odst. 2 čtvrtého pododstavce a článku 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

– ti,2022 je roční emisní příděl členského státu na rok i podle čl. 3 odst. 2 čtvrtého pododstavce a článku 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES, který by byl vypočten, pokud by jako vstup byly použity údaje z přezkoumané inventury předložené v roce 2022;

– ei,j jsou emise skleníkových plynů členského státu za rok i stanovené podle aktů přijatých Komisí v souladu s čl. 20 odst. 5 po odborném přezkumu inventury v roce j.

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí č. 280/2004/ES || Toto nařízení

článek 1 || článek 1

čl. 2 odst. 1 || čl. 4 odst. 1

čl. 2 odst. 2 || -

čl. 2 odst. 3 || čl. 4 odst. 3

čl. 3 odst. 1 || čl. 7 odst. 1 a čl. 7 odst. 2

čl. 3 odst. 2 || čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 1

čl. 3 odst. 3 || článek 26, článek 27, článek 28, článek 29

čl. 4 odst. 1 || článek 6

čl. 4 odst. 2 || článek 6

čl. 4 odst. 3 || článek 25

čl. 4 odst. 4 || čl. 5 odst. 1

čl. 5 odst. 1 || čl. 22 odst. 1

čl. 5 odst. 2 || čl. 22 odst. 3

čl. 5 odst. 3 || -

čl. 5 odst. 4 || -

čl. 5 odst. 5 || článek 23

čl. 5 odst. 6 || -

čl. 5 odst. 7 || článek 25

čl. 6 odst. 1 || čl. 11 odst. 1

čl. 6 odst. 2 || čl. 11 odst. 3

čl. 7 odst. 1 || -

čl. 7 odst. 2 || čl. 12 odst. 1 a čl. 12 odst. 2

čl. 7 odst. 3 || -

čl. 8 odst. 1 || článek 24

čl. 8 odst. 2 || čl. 7 odst. 3

čl. 8 odst. 3 || -

čl. 9 odst. 1 || článek 30

čl. 9 odst. 2 || -

čl. 9 odst. 3 || -

článek 10 ||

článek 11 || článek 32

článek 12 || článek 33

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[23]

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OBLAST KLIMATU [07]

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/ podnět se týká nové akce

¨ Návrh/ podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[24]

¨ Návrh/ podnět se týká prodloužení stávající akce

x Návrh/ podnět se týká akce přesměrované na jinou akci.

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Tento návrh je pevnou součástí strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Bezprostředně přispívá k dosažení jednoho z pěti hlavních cílů stanovených strategií, a sice splnění cíle snížit do roku 2020 emise o 20 %.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl:

Provádění politiky a právních předpisů EU týkajících se oblasti klimatu (ABB kód 07 12)

Příslušné aktivity ABM/ABB:

07 12 01 (Provádění politiky a právních předpisů EU týkajících se oblasti klimatu)

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Je nezbytné změnit stávající mechanismus monitorování za účelem provádění určitých politik v oblasti změny klimatu a poskytnutí výhod všem občanům a podnikům, zejména s ohledem na zlepšení kvality ovzduší, zajištění dodávek energie, podporu ekologického hospodářského růstu a inovace. Návrh zároveň pomůže zvýšit důvěryhodnost EU ve světě poskytováním vysoce kvalitních informací o opatřeních přijatých pro boj se změnou klimatu. Pomocí shromažďování těchto informací návrh rovněž zajistí, že EU bude lépe připravena, aby mohla čelit budoucím výzvám souvisejícím se změnou klimatu.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Následující ukazatele odpovídají obecným, specifickým a operativním cílům návrhu:

- počet případů nedodržení předpisů zjištěných na úrovni EU nebo v rámci úmluvy UNFCCC;

- počet včasně podaných zpráv Komisi a/nebo sekretariátu úmluvy UNFCCC;

- soulad zpráv na úrovni EU se zprávami podanými členskými státy podle přezkumů EU a úmluvy UNFCCC;

- soulad údajů o emisích vykazovaných členskými státy v rámci rozhodnutí o mechanismu monitorování (MMD) a dalších nástrojů pro podávání zpráv podle přezkumů EU a úmluvy UNFCCC;

- úplnost zpráv členských států předkládaných Komisi a v rámci úmluvy UNFCCC vzhledem ke stávajícím požadavkům;

- skutečnost, zda členské státy při podávání zpráv o finanční a technologické podpoře používají společnou metodiku a formáty pro podávání zpráv;

- skutečnost, zda členské státy používají vnitrostátní a mezinárodní metodické pokyny a pokyny pro podávání zpráv;

- úplnost zpráv členských států předkládaných Komisi a sekretariátu úmluvy UNFCCC vzhledem ke stávajícím požadavkům;

- skutečnost, zda členské státy používají společné postupy a formáty pro podávání zpráv o odhadech, politikách, opatřeních a skutečných emisích;

- dostupnost údajů a informací a vytvoření nových informačních toků v oblastech, na které je návrh zaměřen.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Krátkodobým cílem tohoto návrhu je významným způsobem přispět ke splnění cíle EU snížit emise do roku 2020 a splnit strategii EU 2020. Návrh má rovněž dlouhodobý cíl, a sice snižování emisí v EU i po roce 2020.

V krátkodobém výhledu bude Komise muset zahájit postup zadání veřejné zakázky na získání technické podpory potřebné pro provádění návrhu, zejména pro odborný přezkum inventur stanovený v článku 20 tohoto návrhu.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Některá ustanovení tohoto návrhu musí být prováděna na úrovni EU, protože to vyžadují právní předpisy EU, konkrétně rozhodnutí č. 406/2009/ES a revidovaná směrnice 2003/87/ES.

Jelikož zastřešující závazky v oblasti klimatu se přijímají na úrovni EU, je rovněž efektivnější vytvořit potřebné nástroje pro podávání zpráv na úrovni EU. Aby bylo dále možné překonat zjištěné problémy, např. jednotnost a včasnost podávání zpráv EU a členskými státy sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, je zapotřebí zajistit koordinaci údajů a metodik ve všech 27 členských státech, což lze efektivněji provést na úrovni EU.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh přihlíží ke zkušenostem získaným při provádění rozhodnutí č. 280/2004/ES a zpětné vazbě od zúčastněných stran. Návrh se snaží řešit zjištěné slabiny a problémy a případně zjednodušit požadavky na podávání zpráv. Konkrétně zkušenosti s prováděním rozhodnutí MMD ukazují, že některé požadavky na podávání zpráv nepřinesly předpokládané výsledky (např. požadované ukazatele) nebo že informace nebyly použity tak, jak se předpokládalo. Tyto požadavky byly tudíž změněny, aby podávání zpráv bylo smysluplné a účelné. Nové požadavky jsou sladěny se stávajícími toky podávání zpráv a potřebami informací.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Návrh úzce souvisí se strategií Evropa 2020 a stěžejní iniciativou strategie Evropa 2020 pro Evropu méně náročnou na zdroje. Je v souladu s politikou EU v oblasti klimatu, energetiky a sociálních věcí a tuto politiku doplňuje.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

x Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění bude pravděpodobně zahájeno v roce 2013 v závislosti na pokroku učiněném v rámci legislativního postupu

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[25]

x Centralizované přímé řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨ výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[26]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Za provádění podstatné části návrhu ponesou odpovědnost členské státy. Komise bude členským státům poskytovat poradenství a posuzovat zprávy, které jí předloží. Zkontroluje, přezkoumá a shrne některé z informací v těchto zprávách uvedených.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Soulad zpráv, jejichž podávání návrh vyžaduje, s vnitrostátními a mezinárodními požadavky prokáže, jestli návrh dosahuje svých cílů.

Zprávy vypracovávané v souladu s tímto návrhem budou i nadále posuzovány na úrovni EU a/nebo na úrovni mezinárodní jednou ročně, každé dva a/nebo každé čtyři roky. Posouzení skutečných emisí bude i nadále komplexní a bude prováděno odborníky jak na úrovni EU, tak na úrovni mezinárodní. Cílem posouzení je přispět k lepšímu podávání zpráv a posoudit soulad s cíli a závazky. Navrhuje se, aby posouzení všech dalších údajů a informací o klimatu bylo rovněž prováděno jednou ročně na úrovni EU se zaměřením na úplnost a soulad s pokyny, zatímco na mezinárodní úrovni bude toto posouzení prováděno každé dva a/nebo čtyři roky. I v tomto případě posouzení provádějí odborníci a cílem je posoudit soulad a stanovit oblasti pro další zlepšení.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Jelikož je návrh nařízením, nezahrnuje provedení do vnitrostátního práva. Rizika související s prováděním tohoto nařízení jsou omezená, protože navrhovaný mechanismus navazuje na stávající mechanismus a vylepšuje jej.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Opatření přijatá za účelem překonání těchto rizik budou stejná jako nyní: posílení dialogu a spolupráce s členskými státy, jmenovitě prostřednictvím Výboru pro změnu klimatu a jeho pracovních skupin, používání postupu projednávání ve výborech a technické pomoci Evropské agentury pro životní prostředí.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Vzhledem k částkám, o které se jedná, a druhu veřejných zakázek tento podnět nepředstavuje zvláštní riziko podvodu. Komise bude činnost řídit a kontrolovat prostřednictvím všech běžných nástrojů, jako je roční plán řízení GŘ CLIMA.

Obzvláště důležité jsou standardy vnitřní kontroly č. 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 15 a 16. Dále budou zcela uplatněny zásady stanovené v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/202 („finanční nařízení“) a jeho prováděcích pravidlech.

Postupy zadávání veřejných zakázek se budou řídit finančními okruhem GŘ CLIMA: částečně decentralizovaným okruhem hierarchicky nezávislým na pověřených schvalujících osobách, které provádějí finanční operace a ověřování.

Postup výběru dodavatele prověří také výbor pro vnitřní kontrolu (ENVAC), který ověří soulad postupů přijatých schvalujícími osobami s pravidly finančního nařízení a prováděcími pravidly za použití kombinace náhodně vybraného vzorku veřejných zakázek a vzorku veřejných zakázek vybraných na základě rizika.

Kromě těchto opatření budou prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci rovněž stanoveny technické pokyny pro odborné přezkumy uvedené v článku 20. Tyto pokyny zajistí, aby osoby provádějící odborné přezkumy byly nezávislé a řádně kvalifikované.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí podle okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název…………………...……….] || RP/NRP ([27]) || zemí ESVO[28] || kandidátských zemí[29] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

2 || 07.12.01 [Provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se oblasti] || RP || NE || NE || NE || NE

5 || 07.01.02.11 [Ostatní výdaje na řízení] || NRP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje – NE

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [okruh………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

NÁVRH BUDE PROVÁDĚN V RÁMCI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU A NEBUDE MÍT DOPAD NA VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || [Okruh 2]

GŘ: <CLIMA> || || || Rok N[30] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 07.12.01 || Závazky || (1) || 0,2540 || 1,6310 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 10,04

Platby || (2) || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[31] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || || (3) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ <CLIMA> || Závazky || =1+1a +3 || 0,2540 || 1,6310 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 10,04

Platby || =2+2a +3 || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0 ,2540 || 1, 6310 || 1, 631 || 1, 631 || 1, 631 || 1, 631 || 1 ,631 || 10,04

Platby || (5) || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU <2> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,2540 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 10,04

Platby || =5+ 6 || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,2540 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 10,04

Platby || (5) || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce  (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || 0,2540 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 10,04

Platby || =5+ 6 || 0,2540 || 1,256 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 1,631 || 9,665

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 ||  Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

GŘ: <CLIMA> ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,254 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 3,302

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 1,925

GŘ <CLIMA> CELKEM || Prostředky || 0,529 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 5,227

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,529 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 5,227

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[32] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,783 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 15,267

Platby || 0,783 || 2,039 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 2,414 || 14,892

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků (podnět je součástí stávajícího finančního rámce)

– x Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Uveďte cíle a výstupy || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM ||

|| ò || VÝSTUPY ||

|| || Druh výstupu[33] || Průměrné náklady výstupu || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Počet  výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Provádění politiky a právních předpisů EU týkajících se oblasti klimatu (ABB kód 07 12) ||

|| - Výstup || Technická pomoc || 0,717 || 2 || 0,254 || 2 || 1,631 || 2 || 1,631 || 2 || 1,631 || 2 || 1,631 || 2 || 1,631 || 2 || 1,631 || 14 || 10.04

Mezisoučet za specifický cíl || 1 || 0,254 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 7 || 10,04 ||

NÁKLADY CELKEM || 1 || 0.254 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 1 || 1,631 || 7 || 10,04 ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále: (podnět je součástí stávajícího finančního rámce)

Potřeby správních prostředků se pokrývají v rámci přídělu, který byl již přidělen na řízení této akce a/nebo byl vnitřně přerozdělen v rámci GŘ, popřípadě doplněn z dodatečného přídělu, který lze řídicímu generálnímu ředitelství poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[34] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,254[35] || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 0,508 || 3,302

Ostatní správní výdaje || 0,275[36] || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 0,275 || 1, ,925

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0, 529 || 0 ,783 || 0 ,783 || 0 ,783 || 0, 783 || 0 ,783 || 0 ,783 || 5, 227

Mimo OKRUH 5[37] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Ostatní výdaje správní povahy || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 0,529 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 0,783 || 5,227

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití aktuálně přidělených lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

07 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 254000[38] || 508000 || 508000 || 508000 || 508000 || 508000 || 508000

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[39] ||

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z „celkového rámce“) || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[40] || - v ústředí[41] || || || || || || ||

- při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 254000 || 508000 || 508000 || 508000 || 508000 || 508000 || 508000

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, popřípadě doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Přijímají opatření s cílem provádět požadavky Komise (např. přezkum zpráv členských států, provádění analýz, monitorování provádění).

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

….

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[42].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

……..

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– x Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Uveďte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[43]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

….

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

….

[1]               Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

[3]               Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 57.

[5]               http://ec.europa.eu/clima/consultations/0008/index_en.htm

[6]               Úř. věst. C , , s. .

[7]               Úř. věst. C , , s. .

[8]               Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s.1.

[9]               Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s.13.

[10]             Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 4.

[11]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s.136.

[12]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63.

[13]             Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 21.

[14]             Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

[15]             Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1.

[16]             Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

[17]             Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 304, 4.11.2008, s. 1.

[19]             KOM(2009) 147 v konečném znění.

[20]             Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 3.

[21]             Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

[22]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s.13.

[23]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[24]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[25]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[26]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[27]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[28]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[29]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[30]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Aktuálně nejlepším odhadem N je rok 2013.

[31]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[32]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[33]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[34]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[35]             Každá roční částka v tomto řádku zahrnuje 0,127 mil. EUR odpovídajících zaměstnancům pracujícím na provádění rozhodnutí č. 280/2004/ES (které se tímto návrhem zrušuje).

[36]             Roční částky v tomto řádku odpovídají stávajícím nákladům souvisejícím s prováděním rozhodnutí č. 280/2004/ES (které se tímto návrhem zrušuje).

[37]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[38]             Každá roční částka v tomto řádku zahrnuje 0,127 mil. EUR odpovídajících zaměstnancům pracujícím na provádění rozhodnutí č. 280/2004/ES (které se tímto návrhem zrušuje).

[39]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[40]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[41]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[42]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[43]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.