DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Směrnice o zneužívání trhu (MAD) 2003/6/ES[1], přijatá na začátku roku 2003, zavedla komplexní rámec pro boj proti obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem, jež se dále souhrnně označují jako „zneužívání trhu“. Cílem této směrnice je zvýšit důvěru investorů a integritu trhu tím, že vyloučí osoby, které mají důvěrné informace, z obchodování s příslušnými finančními nástroji a zamezí manipulaci s trhy prostřednictvím praktik, jakými jsou šíření nepravdivých informací nebo zvěstí a uzavírání obchodů fixujících ceny na neobvyklých úrovních.

Současná celosvětová hospodářská a finanční krize poukázala na význam integrity trhu. V této souvislosti se skupina zemí G20 dohodla na posílení finančního dohledu a regulace a vybudování rámce mezinárodně uznávaných přísných norem. V souladu se závěry skupiny G20 skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU ve své zprávě doporučila, aby se „obezřetnostní podnikatelský rámec pro finanční sektor opíral o silný režim dohledu a sankcí“.[2]

Ve svém sdělení „Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty: Budoucí opatření v oblasti politiky“ se Komise zavázala rozšířit příslušná ustanovení směrnice MAD za účelem regulace trhů s deriváty, a to komplexním způsobem[3]. Význam účinné regulace mimoburzovních (OTC) transakcí s deriváty byl zdůrazněn i v diskusích na různých mezinárodních fórech, včetně skupin G20 a IOSCO, stejně jako v nedávném reformním programu finanční regulace amerického ministerstva financí.

Komise ve svém sdělení „Small Business Act pro Evropu“ dále žádá Unii a členské státy, aby navrhovaly pravidla v souladu se zásadou zohledňování malých a středních podniků („think small first“) a podporovaly snížení administrativní zátěže, úpravu právních předpisů podle potřeb emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, a usnadnění přístupu těchto emitentů k finančním prostředkům[4]. Revize stávajících sankčních pravomocí a jejich praktické aplikace zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových činností byla provedena ve sdělení Komise o sankcích v odvětví finančních služeb[5].

Evropská komise posoudila použití směrnice MAD a zjistila řadu problémů, které mají negativní dopady, pokud jde o integritu trhu a ochranu investorů, vedou k nerovným podmínkám a mají za následek náklady na dodržování předpisů a překážky pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, při získávání kapitálu.

V důsledku vývoje v oblasti regulace, trhu a technologií se objevily nedostatky v regulaci nových trhů, platforem a mimoburzovních nástrojů. Podobně vedly stejné faktory k mezerám v regulaci komodit a souvisejících derivátů. Skutečnost, že regulátorům chybí určité informace a pravomoci a že sankce buď neexistují, nebo jsou nedostatečně odrazující, znamená, že regulační orgány nemohou směrnici účinně vymáhat. V neposlední řadě existence četných možností volby a vlastního uvážení ve směrnici MAD, jakož i nejasnosti v některých klíčových pojmech, narušují účinnost směrnice.

Ve světle těchto problémů má tato iniciativa za cíl zvýšit integritu trhu a ochranu investorů a zajistit jednotné předpisy a rovné podmínky a zvýšení atraktivity trhu s cennými papíry pro získávání kapitálu.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tato iniciativa je výsledkem rozsáhlých konzultací s hlavními zúčastněnými stranami, včetně veřejných orgánů (vlád a regulátorů trhů s cennými papíry), emitentů, zprostředkovatelů a investorů.

Bere v úvahu zprávy vydané Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) o povaze a rozsahu dohledových pravomocí členských států v rámci směrnice o zneužívání trhu[6] a možnostech volby a vlastního uvážení v rámci této směrnice využívaných členskými státy[7].

Rovněž bere v úvahu zprávu skupiny odborníků na evropské trhy s cennými papíry (ESME)[8], která hodnotí účinnost směrnice MAD při dosahování jejích hlavních cílů, identifikuje určité nedostatky a problémy a předkládá návrhy na zlepšení[9].

Dne 12. listopadu 2008 uspořádala Evropská komise veřejnou konferenci na téma přezkumu režimu prevence zneužívání trhu[10]. Dne 20. dubna 2009 vyhlásila Evropská komise výzvu ke sdělení skutečností k přezkumu směrnice o zneužívání trhu. Komise obdržela 85 příspěvků. Příspěvky, které nejsou důvěrné, lze nalézt na internetových stránkách Komise[11].

Dne 28. června 2010 zahájila Komise veřejnou konzultaci o přezkumu směrnice, která byla uzavřena 23. července 2010[12]. Komise obdržela 96 příspěvků. Příspěvky, které nejsou důvěrné, lze nalézt na internetových stránkách Komise[13]. Přehled je uveden v příloze 2 zprávy o posouzení dopadů[14]. Dne 2. července 2010 uskutečnila Komise další konferenci o přezkumu směrnice[15].

V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů alternativ politiky. Varianty politiky se týkaly regulace nových trhů, platforem a nástrojů obchodovaných formou OTC, komodit a souvisejících derivátů, postihů, pravomocí příslušných orgánů, vysvětlení základních pojmů a snižování administrativní zátěže. Každá varianta byla posouzena z hlediska následujících kritérií: dopadu na zúčastněné strany, efektivity a účinnosti. Celkový dopad všech preferovaných alternativ politiky povede k značnému zlepšení v řešení problematiky zneužívání trhu v rámci EU.

Především dojde ke zlepšení integrity trhu a ochrany investorů, a to díky vyjasnění finančních nástrojů a trhů, které jsou směrnicí regulovány, a zajistí se regulace nástrojů přijatých k obchodování pouze v mnohostranném obchodním systému (MTF) a dalších nových typech organizovaných obchodních systémů (OTF). Upřednostňované alternativy dále zlepší ochranu proti zneužívání trhu prostřednictvím komoditních derivátů díky zvýšení transparentnosti trhu.

Kromě toho tato preferovaná opatření zajistí lepší odhalování zneužívání trhu tím, že poskytnou příslušným orgánům potřebné pravomoci, aby mohly provádět šetření, a zlepší odrazující účinek sankčních režimů zavedením minimálních zásad pro správní opatření nebo sankce. Návrh směrnice [XX] také vyžaduje zavedení trestních sankcí.

Kromě toho povedou upřednostňované alternativy k soudržnějšímu přístupu v oblasti zneužívání trhu tím, že omezí možnosti volby a případy vlastního uvážení členských států a zavedou přiměřený režim pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků.

Celkově se očekává, že upřednostňované alternativy politiky přispějí ke zlepšení integrity na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad na důvěru investorů, a tím se dále přispěje k finanční stabilitě finančních trhů.

Zástupci GŘ MARKT se dne 23. února 2011 setkali s výborem pro posouzení dopadů. Výbor analyzoval posouzení dopadů a zaujal stanovisko dne 25. února 2011. Během tohoto setkání sdělili členové výboru zástupcům GŘ MARKT připomínky k vylepšení obsahu posouzení dopadů, které vedly k některým změnám v textu. Jedná se o následující:

– objasnění toho, jak dosud probíhalo hodnocení stávajících právních předpisů a jak výsledky hodnocení ovlivnily analýzu problému;

– doplnění o podložené odhady celkových škod způsobené evropskému hospodářství v důsledku nekalých praktik na uvažovaných trzích a o odhady celkových přínosů upřednostňovaných alternativ politiky s nezbytnými výhradami týkajícími se interpretace těchto odhadů;

– objasnění v rámci základního scénáře, které se týká toho, jak směrnici o zneužívání trhu doplňují ostatní související finanční předpisy;

– objasnění obsahu některých alternativ politiky a lepší prezentace balíčků upřednostňovaných alternativ, jakož i hodnocení celkových dopadů balíčků upřednostňovaných alternativ s přihlédnutím k případným synergickým efektům nebo kompromisům mezi jednotlivými alternativami;

– vyváženější analýza nejnákladnějších opatření v rámci hodnocení administrativní zátěže a nákladů;

– doplnění hlavního textu o viditelnější stručné shrnutí posouzení dopadů alternativ politiky z hlediska základních práv, zejména v oblasti vyšetřovacích pravomocí a sankcí;

– lepší zdůvodnění toho, proč je sbližování trestního práva nezbytné pro účinnou politiku EU v oblasti zneužívání trhu, na základě studií a důkazů z členských států o účinnosti trestních sankcí, jakož i shrnutí reakcí na sdělení Komise o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb, a

– přehlednější uvedení názorů zúčastněných stran, včetně institucionálních a individuálních investorů, na alternativy politiky v hlavním textu.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1. Právní základ

Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o fungování EU jako nejvhodnějšího základu pro nařízení v této oblasti. Nařízení se považuje za nejvhodnější právní nástroj pro definování rámce proti zneužívání trhu v Evropské unii. Přímá použitelnost nařízení sníží složitost předpisů a nabídne větší právní jistotu pro ty, kteří se musí řídit právními předpisy v rámci Unie, zavedením harmonizovaného souboru základních pravidel a přispěním k fungování jednotného trhu.

3.2. Subsidiarita a proporcionalita

V souladu se zásadou subsidiarity (čl. 5 odst. 3 Smlouvy o fungování EU) by měla být opatření na úrovni Unie přijata pouze v případě, že plánovaných cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a proto z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. I když všechny výše nastíněné problémy mají významné důsledky pro každý jednotlivý členský stát, může být jejich celkový dopad plně vnímán jen v přeshraničním kontextu. To proto, že ke zneužívání trhu může docházet všude tam, kde je daný nástroj kótován, nebo i v mimoburzovním prostředí, tedy i na jiných trzích, než je primární trh příslušného nástroje. Z tohoto důvodu existuje reálné riziko obcházení nebo neúčinnosti opatření členských států proti zneužívání trhu vzhledem k neexistenci opatření na úrovni Unie.

Dále, aby se předešlo regulatorní arbitráži, je nezbytný konzistentní přístup, a protože tato otázka je již zahrnuta v acquis stávající směrnice, řešení výše uvedených problémů lze nejlépe dosáhnout pomocí společného úsilí. V této souvislosti se opatření Unie jeví jako vhodné z hlediska zásady subsidiarity.

Zásada proporcionality vyžaduje, aby byl každý zásah cílený a nepřekračoval rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů. Tento princip byl vodícím prvkem procesu od identifikace a hodnocení alternativních variant politiky k vypracování tohoto návrhu.

3.3. Soulad s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU

Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy nařízení o zřízení orgánů EBA, EIOPA a ESMA[16]. V tomto ohledu by Komise ráda připomněla prohlášení v souvislosti s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, která učinila při přijetí nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu, podle kterých: „Pokud jde o postup přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Komise má však vážné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření jsou v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.“

3.4. Podrobné vysvětlení návrhu 3.4.1. Kapitola I (Obecná ustanovení) 3.4.1.1. Nařízení o nových trzích, obchodních mechanismech a OTC finančních nástrojích

Směrnice MAD vychází z konceptu zákazu obchodování zasvěcených osob nebo tržní manipulace s finančními nástroji, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Od přijetí směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)[17] se však finanční nástroje stále více obchodují v mnohostranných obchodních systémech (MTF), v jiných typech organizovaných obchodních systémů (OTF), jako jsou systémy obchodování se swapy nebo „broker crossing systems“, nebo jsou obchodovány pouze formou OTC. Tato nová obchodní místa a mechanismy představují větší konkurenci pro stávající regulovaný trh, získávají stále větší podíl likvidity a lákají stále širší okruh investorů. Nárůst obchodování v rámci různých systémů ztěžuje odhalování případného zneužívání trhu. Proto nařízení rozšiřuje oblast působnosti tohoto rámce proti zneužívání trhu na každý finanční nástroj přijatý k obchodování na MTF nebo OTF, jakož i na všechny související finanční nástroje obchodované formou OTC, které mohou mít vliv na regulovaný podkladový trh. To je nezbytné k tomu, aby se zabránilo regulatorní arbitráži mezi obchodními místy, aby se zajistilo zachování ochrany investorů a integrity trhu s rovnými podmínkami v celé EU, a také k tomu, aby byla jednoznačně zakázána manipulace s trhem těchto finančních nástrojů prostřednictvím derivátů obchodovaných formou OTC, jako jsou swapy úvěrového selhání.

3.4.1.2. Regulace komoditních derivátů a souvisejících spotových komoditních kontraktů

Spotové trhy a související trhy s deriváty jsou vysoce propojené a ke zneužívání trhu může docházet na všech těchto trzích. To vyvolává u spotových trhů obavy, neboť stávající pravidla o transparentnosti a integritě trhu se vztahují pouze na finanční a derivátové trhy, a nikoli na související trhy spotové. Účelem tohoto nařízení není upravovat přímo tyto spotové trhy. Transakce nebo jednání striktně v mezích těchto nefinančních trhů by měla stát mimo oblast působnosti tohoto nařízení a být předmětem zvláštních a odvětvových nařízení a jejich dohledu, jak stanovuje Komise v oblasti energetiky ve svém návrhu nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT)[18]. Nařízení by se však mělo vztahovat na transakce nebo jednání na těch spotových trzích, které se týkají a mají vliv na finanční a derivátové trhy, jež jsou v jeho působnosti. Zejména v rámci současné směrnice MAD může chybějící jasná a závazná definice důvěrné informace ve vztahu k trhům s komoditními deriváty umožňovat informační asymetrie v souvislosti s těmito souvisejícími spotovými trhy. To znamená, že ve stávajícím rámci proti zneužívání trhu mohou být investoři do komoditních derivátů méně chráněni než investoři do derivátů na finančních trzích, protože lze využít důvěrných informací ze spotového trhu při obchodování na souvisejícím trhu s deriváty. Z tohoto důvodu by definice důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům měla být v souladu s obecnou definicí důvěrné informace a měla by se rozšířit na cenově citlivé informace, které jsou relevantní pro příslušné spotové komoditní kontrakty, jakož i na samotný derivát. Tím se zajistí právní jistota a lepší informace pro investory. Kromě toho směrnice MAD pouze zakazuje jakoukoliv manipulaci, která deformuje cenu finančních nástrojů. Protože některé transakce na trhu s deriváty lze také použít k manipulaci s cenou na souvisejících spotových trzích a transakce na spotových trzích lze použít k manipulaci trhů s deriváty, měla by se definice manipulace s trhem v nařízení rozšířit tak, aby bylo možno odhalit také tyto typy manipulace napříč trhy. V konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů budou příslušné orgány a ESMA spolupracovat s agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány členských států, aby zajistily koordinovaný přístup k prosazování příslušných právních předpisů týkajících se finančních nástrojů a velkoobchodních energetických produktů. Zejména by příslušné orgány měly brát v úvahu specifický charakter definic [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií], když budou uplatňovat definice důvěrné informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem podle tohoto nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních energetických produktů.

3.4.1.3. Manipulace s trhem prostřednictvím algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování

Na finančních trzích dochází k rozsáhlému zvýšení využití automatizovaných obchodních metod, jako je algoritmické obchodování nebo vysokofrekvenční obchodování. Takové obchodování využívá počítačových algoritmů rozhodujících o zadání pokynů a/nebo o aspektech provedení pokynu. Specifický druh algoritmického obchodování je známý jako vysokofrekvenční obchodování. Vysokofrekvenční obchodování není typicky strategií samo o sobě, ale jedná se o využívání velmi sofistikované technologie k realizaci tradiční obchodní strategie, jako je arbitráž a strategie tvorby trhu. Zatímco většina strategií algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování je legitimní, regulační orgány objevily některé automatizované strategie, které svou realizací představují pravděpodobné zneužití trhu. Například se jedná o strategie „quote stuffing“, „layering“ a „spoofing“. Definice manipulace s trhem ve směrnici MAD je velmi široká a lze ji již aplikovat na nekalé jednání bez ohledu na to, jaké médium se k obchodování používá. Je však třeba v nařízení dále uvést konkrétní příklady strategií využívajících algoritmické a vysokofrekvenční obchodování, které spadají do zákazu manipulace s trhem. Další identifikace nekalých strategií zajistí konzistentní přístup v monitorování a prosazování pravidel ze strany příslušných orgánů.

3.4.1.4. Pokus o manipulaci s trhem

Protože se směrnice MAD netýká pokusů o manipulaci s trhem, dokázání manipulace vyžaduje, aby regulátor prokázal, že došlo buď k zadání pokynu, nebo provedení transakce. Existují však situace, kdy osoba podniká kroky a existuje jasný důkaz o úmyslu manipulovat s trhem, ale nedošlo k zadání pokynu nebo provedení transakce. Nařízení výslovně zakazuje pokusy o manipulaci s trhem, což zlepší integritu trhu. V dosavadní definici obchodování zasvěcených osob jsou již obsaženy prvky jednání ve stadiu pokusu. Ty budou odstraněny a pokus o obchodování zasvěcených osob bude kvalifikován jako samostatný trestný čin.

3.4.1.5. Povolenky na emise

Povolenky na emise budou v rámci přezkumu směrnice o trzích s finančními nástroji překlasifikovány jako finanční nástroje. V důsledku toho budou také zařazeny do oblasti působnosti tohoto rámce proti zneužívání trhu. Většina opatření v rámci režimu proti zneužívání trhu by sice byla použitelná bez úprav pro povolenky na emise, avšak několik ustanovení bude třeba upravit vzhledem ke specifické povaze těchto nástrojů a strukturálním rysům tohoto trhu. Narozdíl od většiny druhů finančních nástrojů především nelze účinně ukládat povinnost zveřejňování důvěrných informací, povinnosti týkající se seznamů zasvěcených osob a transakcí osob s řídicí pravomocí emitentovi povolenek na emise, který má odpovědnost za rozvoj a provádění politiky Unie v oblasti klimatu. Zodpovědné veřejné orgány (včetně Komise) jsou beztak povinny zajistit spravedlivé a nediskriminační zveřejnění a přístup k novým rozhodnutím, vývoji a údajům. Kromě toho by členské státy, Evropská komise ani jiné úředně stanovené subjekty provádějící politiku Unie v oblasti klimatu neměly být omezeny povinnostmi stanovenými režimem proti zneužívání trhu.

Proto se zavádí zvláštní definice důvěrné informace pro povolenky na emise. Povinnost zveřejňovat důvěrné informace bude uložena účastníkům trhu s povolenkami na emise, protože právě oni jsou držiteli příslušných informací pro ad-hoc nebo pravidelné zveřejňování. Prahová hodnota (vyjádřená jako emise, tepelný příkon nebo jejich kombinace) definovaná v aktu s přenesenou pravomocí by z rozsahu povinností podle článku 12 (a také článků 13 a 14) vyloučila všechny subjekty, jejichž činnost na individuálním základě nemusí mít významný vliv na tvorbu cen povolenek na emise nebo na (následné) riziko obchodování zasvěcených osob.

V neposlední řadě bude díky klasifikaci povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci MiFID možné zařadit všechna opatření proti zneužívání trhu týkající se dražení povolenek na emise do jednoho souboru pravidel a spojit je s obecným režimem proti zneužívání trhu pro sekundární trh.

3.4.2. Kapitola II (Obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem) 3.4.2.1. Důvěrné informace

Důvěrné informace je možné zneužít ještě před tím, než je emitent povinen zveřejnit je. Stav smluvních jednání, podmínky, na kterých se strany prozatímně dohodnou v rámci smluvních jednání, možnost umisťování finančních nástrojů, podmínky, za kterých budou finanční nástroje uváděny na trh nebo prozatímní podmínky umisťování finančních nástrojů mohou pro investory představovat relevantní informace. Na tyto informace by tedy mělo být nahlíženo jako na důvěrné informace. Na druhou stranu však tyto informace nemusí být dostatečně přesné, aby bylo možné emitentovi uložit povinnost zveřejnit je. V takových případech bude platit zákaz obchodování zasvěcených osob, ovšem neměla by platit povinnost emitenta tyto informace zveřejnit.

3.4.2.2. Rovné podmínky pro obchodní místa a mechanismy v oblasti prevence a odhalování zneužívání trhu

Rostoucí objem obchodování s nástroji v různých systémech ztěžuje sledování případného zneužívání trhu. Podle směrnice MiFID mohou MTF provozovat organizátoři trhu nebo investiční podniky. Na oba druhy subjektů se vztahují monitorovací povinnosti v souladu s článkem 26 směrnice MiFID. Nicméně povinnost přijmout strukturální opatření zaměřená na předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem stanovená v článku 6 směrnice MAD se vztahuje pouze na organizátory trhu. Cílem nařízení je zajistit rovné podmínky pro všechna obchodní místa a mechanismy v rámci působnosti nařízení tím, že budou nuceny přijmout nezbytná strukturální opatření zaměřená na předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem.

3.4.3. Kapitola III (Požadavky na zveřejňování) 3.4.3.1. Zveřejňování důvěrných informací 3.4.3.2. Čl. 6 odst. 1 směrnice MAD vyžaduje, aby emitenti finančních nástrojů co nejdříve informovali veřejnost o důvěrných informacích, které se jich přímo týkají. Odstavec 2 umožňuje těmto emitentům za určitých podmínek toto zveřejnění odložit. Podle tohoto nařízení budou emitenti povinni informovat příslušné orgány o svém rozhodnutí odložit zveřejnění důvěrných informací ihned poté, co ke zveřejnění dojde. Odpovědnost za posouzení toho, zda je tento odklad důvodný, zůstává na emitentovi. Možnost příslušných orgánů případně dodatečně vyšetřit, zda specifické podmínky pro odklad byly skutečně splněny, zvyšuje ochranu investorů a integritu trhu. Nicméně, pokud se jedná o důvěrné informace systémového významu a odklad zveřejnění je ve veřejném zájmu, mají příslušné orgány pravomoc povolit odklad na omezenou dobu v širším veřejném zájmu zachování stability finančního systému a zamezení ztrátám, ke kterým by mohlo dojít například v důsledku neúspěchu systémově významného emitenta. Seznamy zasvěcených osob

Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro příslušné orgány při vyšetřování možného zneužití trhu. Cílem nařízení je odstranit rozdíly mezi státy, z nichž dosud plynula pro emitenty zbytečná administrativní zátěž, tím, že stanoví, že přesné údaje uváděné na těchto seznamech by měly být definovány v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích technických normách přijatých Komisí.

3.4.3.3. Požadavky na zveřejňování pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků

Aniž by byly dotčeny cíle zachování integrity a transparentnosti finančních trhů a ochrany investorů, je rámec proti zneužívání trhu přizpůsoben charakteristikám a potřebám emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků. Uplatnění nového rámce proti zneužívání trhu dle nařízení nediferencovaným způsobem na všechny trhy pro růst malých a středních podniků může odradit emitenty na těchto trzích od získávání kapitálu na kapitálových trzích. Rozsah a velikost podniků těchto emitentů je omezenější a okolnosti vedoucí k povinnosti zveřejnit důvěrné informace se obvykle vyskytují v omezenější míře než u větších emitentů. Nařízení vyžaduje, aby tito emitenti zveřejňovali důvěrné informace v pozměněné a zjednodušené podobě odpovídající povaze trhu. Tyto důvěrné informace mohou být zveřejněny na trzích pro růst malých a středních podniků jménem těchto emitentů v souladu se standardizovaným obsahem a formátem stanoveným v prováděcích technických normách přijatých Komisí. Tito emitenti jsou rovněž za určitých podmínek osvobozeni od povinnosti vést a průběžně aktualizovat seznamy zasvěcených osob a v jejich prospěch je stanovena nová prahová hodnota pro oznamování transakcí osob s řídicí pravomocí uvedená níže.

3.4.3.4. Oznamování transakcí osob s řídicí pravomocí

Toto nařízení upřesňuje rozsah oznamovacích povinností v souvislosti s transakcemi osob s řídicí pravomocí. Tato hlášení jsou velmi významná tím, že odrazují manažery od obchodování zasvěcených osob a poskytují trhu užitečné informace o pohledu osoby s řídicí pravomocí na pohyby cen akcií emitentů. Toto nařízení upřesňuje, že všechny transakce provedené osobou jednající dle vlastního uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí nebo případy, kdy manažer zastaví nebo půjčí své akcie, se musí oznámit příslušným orgánům a budou zpřístupněny veřejnosti. Kromě toho zavádí prahovou hodnotu ve výši 20 000 EUR, jednotnou ve všech členských státech, jejíž překročení znamená povinnost oznamovat transakce osob s řídicí pravomocí.

3.4.4. Kapitola IV (ESMA a příslušné orgány) 3.4.4.1. Pravomoci příslušných orgánů

Podle čl. 12 odst. 2 písm. b) směrnice MAD mají příslušné orgány pravomoc požadovat informace od jakékoli osoby. Tam, kde neexistují žádná pravidla pro transparentnost či oznamovací povinnosti vůči případným odvětvovým regulačním orgánům, však dochází k informační mezeře o spotových trzích s komoditami. Pravomoc požadovat informace od jakékoli osoby zpravidla umožňuje příslušným orgánům přístup k veškerým údajům potřebným k vyšetření podezření na možné zneužívání trhu. Avšak tyto informace nemusí být dostatečné, zejména tehdy, neexistuje-li v odvětví orgán pro dohled nad těmito spotovými komoditními trhy. Toto nařízení umožňuje příslušným orgánům přístup k průběžným údajům tím, že jim tyto údaje musí být přímo předkládány ve stanoveném formátu. Prostřednictvím přístupu k systémům obchodníků na spotových trzích s komoditami jsou příslušné orgány schopny sledovat toky dat v reálném čase.

Pro účely odhalování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem je nezbytné, aby měly příslušné úřady možnost vstupovat do soukromých prostor a zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do soukromých prostor je zapotřebí především v případě, že i) osoba, které byl vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek (zcela nebo zčásti) nesplní; nebo ii) existují důvodné pochyby o tom, že pokud by byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek na poskytnutí informací týká, by nebyly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny. Ačkoli momentálně všechny jurisdikce umožňují přístup k jakémukoli dokumentu, ne všechny příslušné orgány mají pravomoc vstupovat do soukromých prostor a zajišťovat tam dokumenty. V důsledku toho existuje riziko, že se příslušným orgánům v takových případech nedostane důležitých a nezbytných důkazů, a v důsledku toho bude moci dojít k tomu, že některé případy obchodování zasvěcených osob zůstanou neodhaleny a nepotrestány. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že tento přístup do soukromých prostor může představovat zásah do základních práv na respektování soukromého a rodinného života, jak je uznává článek 7 Listiny základních práv Evropské unie. Je nezbytné, aby jejich omezení bylo zcela v souladu s článkem 52 této listiny. Příslušné orgány členského státu by tedy měly mít pravomoc vstupovat do soukromých prostor s cílem zajistit tam dokumenty jen za předpokladu, že předtím získají povolení od soudního orgánu příslušného členského státu v souladu s vnitrostátním právem, a jen pokud bude existovat důvodné podezření, že tyto dokumenty týkající se předmětu kontroly mohou být relevantní pro prokázání případu obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí [nová MAD]. Zákazy obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem platí pro všechny osoby. Proto musí mít příslušné orgány přístup k informacím uchovávaným nikoli pouze investičními podniky, ale také těmito osobami samotnými, a k informacím týkajícím se jednání těchto osob, které se uchovávají v databázích nefinančních společností. Stávající záznamy o telefonních a datových přenosech od investičních podniků, které provádějí transakce, a stávající záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů představují důležité důkazy pro odhalování a dokazování existence obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Díky záznamům o telefonních a datových přenosech lze stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivých nebo zavádějících informací. U většiny forem obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem jde o jednání dvou nebo více osob, které přenášejí informace nebo koordinují své činnosti. Pomocí záznamů o telefonních a datových přenosech lze stanovit, že existuje vztah mezi osobou, která má přístup k důvěrným informacím, a podezřelou obchodní činností jiné osoby, nebo zjistit vazbu mezi koordinovanou obchodní činností dvou osob. Obzvláště přístup k záznamům o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů se považuje za jeden z klíčových faktorů úspěšného plnění úkolů členů výboru CESR v oblasti vyšetřování a vymáhání pravidel[19]. Přístup k záznamům o telefonních a datových přenosech je skutečně důležitým a někdy jediným důkazem pro stanovení toho, zda byly důvěrné informace postoupeny primární zasvěcenou osobou osobě obchodující s touto důvěrnou informací. Například by tyto údaje představovaly důkaz v případě, že by člen představenstva společnosti, který by byl držitelem důvěrných informací, tyto důvěrné informace sdělil po telefonu příteli, známému nebo rodinnému příslušníkovi, který by poté provedl podezřelý obchod na základě obdržených důvěrných informací. Záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů by zajistily důkaz o tomto spojení, který by mohl být použit jako důkaz pro uložení sankce u případu, který by jinak nikdy nebyl odhalen. Jiným příkladem je případ, kdy je nepravdivá nebo zavádějící informace vystavena na internetovém zpravodaji s cílem ovlivnit cenu finančního nástroje. Záznamy o telefonních a datových přenosech pak bude možné použít ke zjištění totožnosti autora takové zprávy. Mimoto mohou tyto záznamy poskytnout důkaz o spojení s jinou osobou, která učinila předchozí nebo následné podezřelé transakce, a prokázat tak manipulaci s trhem šířením nepravdivých nebo zavádějících informací. V této souvislosti je důležité zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu, pokud jde o přístup příslušných orgánů k existujícím záznamům o telefonních a datových přenosech od telekomunikačního operátora nebo investičního podniku. Příslušné orgány členského státu by tedy měly mít možnost požadovat existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačního operátora nebo investičního podniku jen tehdy, pokud bude existovat důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu kontroly mohou být relevantní pro prokázání případu obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem podle definice v tomto nařízení nebo směrnici [nová MAD]. Dále by mělo být jasné, že tyto záznamy se však nebudou týkat obsahu komunikace, s níž souvisejí.

Protože ke zneužívání trhu může docházet v různých státech a na různých trzích, má ESMA silnou koordinační roli a příslušné orgány jsou povinny spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými příslušnými orgány a případně u komoditních derivátů s regulačními orgány odpovědnými za související spotové trhy v rámci Evropské unie i ve třetích zemích.

3.4.5. Kapitola V (Správní sankce) 3.4.5.1. Sankce

Finanční trhy v Evropské unii jsou stále více integrovány a trestné činy mohou mít v Unii přeshraniční důsledky. Stávající rozdílné sankční režimy mezi členskými státy podporují regulatorní arbitráže, čímž se zabraňuje dosažení hlavního cíle – integrity a transparentnosti trhu – v rámci jednotného trhu finančních služeb. Probíhající „inventarizace“ vnitrostátních režimů například ukázala, že úroveň peněžitých sankcí se mezi členskými státy velmi liší, že některé příslušné orgány nemají určité důležité sankční pravomoci a že některé orgány nemohou řešit sankce u fyzických a právnických osob[20]. Proto toto nařízení zavádí minimální pravidla pro správní opatření, sankce a pokuty. To však nebrání členským státům ve stanovení přísnějších norem. Nařízení stanoví ve zjištěných případech vydání veškerého zisku včetně úroků a zavádí pokuty, které musí být vyšší než dosažený zisk nebo ztráta, jíž se podařilo zabránit v důsledku porušení tohoto nařízení, aby byl zajištěn odpovídající odrazující účinek, přičemž pokuty musí příslušné orgány stanovit s ohledem na fakta a okolnosti.

Silnější odrazující účinek než správní opatření a sankce mají trestní sankce. Návrh směrnice [XX] zavádí požadavek, aby všechny členské státy zavedly účinné, přiměřené a odrazující trestní postihy za nejzávažnější trestné činy obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Uvedená směrnice by měla být uplatňována s ohledem na ustanovení v tomto nařízení, včetně budoucích prováděcích opatření. Definice pro účely směrnice se však mohou lišit od těch, které se používají pro účely tohoto nařízení.

3.4.5.2. Ochrana a pobídky pro informátory

Oznamování protiprávního jednání informátory může být užitečným zdrojem primárních informací a může upozornit příslušné orgány na případy podezření na zneužívání trhu. Nařízení vylepšuje rámec proti zneužívání trhu v Evropské unii a zavádí vhodnou ochranu informátorů oznamujících podezření na zneužívání trhu, možnost finančních pobídek pro osoby, které poskytují příslušným orgánům zásadní informace vedoucí k peněžitým sankcím, a zlepšení pravidel členských států pro příjem a kontrolu oznámení od informátorů.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Konkrétní rozpočtové dopady návrhu se týkají úkolů přidělených ESMA, jak je uvedeno v legislativním finančním výkazu přiloženém k tomuto návrhu. Ve finančním výkazu přiloženém k tomuto návrhu se rovněž hodnotí konkrétní dopady na rozpočet Komise.

Návrh má důsledky pro rozpočet Společenství.

2011/0295 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise [21],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[22],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[23],

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Skutečný jednotný trh s finančními službami je rozhodující pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Unii.

(2) Integrovaný a účinný finanční trh vyžaduje integritu. Řádné fungování trhů s cennými papíry a důvěra veřejnosti v trhy jsou nezbytnými předpoklady hospodářského růstu a blahobytu. Zneužívání trhu narušuje integritu finančních trhů a důvěru veřejnosti v cenné papíry a deriváty.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES[24] o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu), která byla přijata dne 28. ledna 2003, doplnila a aktualizovala právní rámec Unie na ochranu integrity trhu. Nicméně vzhledem k tomu, že od té doby došlo k vývoji v oblasti legislativy, trhu a technologií, který vedl k významným proměnám podoby finančních trhů, by tato směrnice měla být nyní nahrazena tak, aby držela s tímto vývojem krok. Nový legislativní nástroj je také třeba k zajištění jednotných pravidel a přehlednosti klíčových pojmů a k zajištění jednotných předpisů v souladu se závěry skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled[25].

(4) Existuje potřeba vytvořit jednotný rámec, který zachová integritu trhu a zabrání případným regulatorním arbitrážím a také zajistí větší právní jistotu a menší složitost předpisů pro účastníky trhu. Tento přímo uplatnitelný právní akt má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k hladkému fungování vnitřního trhu a měl by v důsledku toho vycházet z ustanovení článku 114 SFEU, jak je tento interpretován v souladu s konzistentním případovým právem Soudního dvora Evropské unie.

(5) S cílem odstranit zbývající překážky obchodování a závažná narušení hospodářské soutěže mající za následek rozdílnost práva členských států a zamezit vznikání případných dalších pravděpodobných překážek obchodování a závažných narušení hospodářské soutěže je nezbytné přijmout nařízení, kterým se stanoví jednotná pravidla, která budou platit ve všech členských státech. Vezmou-li na sebe požadavky týkající se zneužívání trhu formu nařízení, mělo by být zajištěno, že tyto požadavky budou přímo uplatnitelné. Tím by měly být zajištěny jednotné podmínky, neboť se zamezí vzniku rozdílných vnitrostátních požadavků vlivem provedení směrnice. Nařízení by mělo rovněž snížit složitost regulačních pravidel a náklady firem na jejich plnění, a to především pro firmy podnikající v přeshraničním styku, a přispět k zamezení narušení hospodářské soutěže.

(6) Komise ve svém sdělení „Small Business Act pro Evropu“[26] vyzývá Unii a její členské státy, aby navrhovaly pravidla s cílem snížit administrativní zátěž, přijímaly právní předpisy pro potřeby emitentů na trzích malých a středních podniků a usnadnily přístup těchto emitentů k financování. Řada ustanovení směrnice 2003/6/ES ukládá emitentům, zejména těm, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, administrativní zátěž, která by měla být snížena.

(7) Zneužívání trhu je pojem, který zahrnuje veškeré protiprávní jednání na finančních trzích, a pro účely tohoto nařízení je třeba jej chápat tak, že sestává z obchodování zasvěcených osob či zneužití důvěrných informací a manipulace s trhem. Takové jednání snižuje úplnou a řádnou průhlednost trhu, která je předpokladem pro operace všech hospodářských subjektů na integrovaných finančních trzích.

(8) Oblast působnosti směrnice 2003/6/ES se zaměřila na finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaných trzích, ale v posledních letech se stále více finančních nástrojů obchodovalo v mnohostranných obchodních systémech (MTF). Existují i finanční nástroje, které se obchodují pouze na jiných typech organizovaných obchodních systémů (OTF), jako jsou „broker crossing systems“, nebo formou OTC. Působnost tohoto nařízení by proto měla být rozšířena na všechny finanční nástroje obchodované v systémech MTF nebo OTF, stejně jako finanční nástroje obchodované mimo burzu, například swapy úvěrového selhání, nebo na jakékoliv jiné jednání nebo činnosti, které mohou mít vliv na takové finanční nástroje obchodované na regulovaném trhu, MTF nebo OTF. To by mělo zlepšit ochranu investorů, zachovat integritu trhů a zajistit, aby byla manipulace s trhem těchto nástrojů prostřednictvím finančních nástrojů obchodovaných mimo burzu jednoznačně zakázána.

(9) Stabilizace finančních nástrojů nebo operace s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu mohou být za určitých okolností z ekonomických důvodů legitimní, a neměly by se proto samy o sobě považovat za zneužívání trhu.

(10) Členské státy a Evropský systém centrálních bank, Evropský nástroj finanční stability, národní centrální banky a jiné orgány nebo jednotky pro speciální účel jednoho či více členských států i Evropské unie a některé další veřejné orgány by neměly být omezovány v řízení měnové politiky, politiky směnných kurzů nebo správy veřejného dluhu a politiky v oblasti klimatu.

(11) Racionálně uvažující investoři opírají svá investiční rozhodnutí o informace, které již mají k dispozici, to znamená, o informace dostupné ex ante. Proto by otázka, zda by při investičním rozhodování racionální investor pravděpodobně vzal v úvahu konkrétní informaci, měla být hodnocena na základě informací dostupných ex ante. Takové hodnocení musí vzít v potaz předpokládaný dopad informací v kontextu všech souvisejících činností emitenta jako celku, spolehlivost zdroje informací a jiné tržní proměnné, které mohou mít vliv na finanční nástroje, související spotové komoditní kontrakty a za určitých okolností dražené produkty na bázi povolenek na emise.

(12) Informace dostupné ex post se mohou použít k ověření předpokladu, že informace dostupné ex ante byly citlivé na cenu, ale neměly by se použít ke stíhání osob, které došly k přiměřeným závěrům na základě ex ante informací, které měly k dispozici.

(13) Právní jistota účastníků trhu by se měla zvýšit díky užšímu vymezení dvou prvků, jež jsou zásadní pro definici důvěrné informace, a sice přesné povahy takové informace a významu jejího možného dopadu na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů a dražených produktů na bázi povolenek na emise. V případě derivátů, které jsou velkoobchodními energetickými produkty, by se mělo jako na důvěrné informace nahlížet především na informace, jejichž zveřejnění se žádá dle nařízení [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií].

(14) Důvěrné informace je možné zneužít ještě před tím, než je emitent povinen zveřejnit je. Stav smluvních jednání, podmínky, na kterých se strany prozatímně dohodnou v rámci smluvních jednání, možnost umisťování finančních nástrojů, podmínky, za kterých budou finanční nástroje uváděny na trh, nebo prozatímní podmínky umisťování finančních nástrojů mohou pro investory představovat relevantní informace. Na tyto informace by tedy mělo být nahlíženo jako na důvěrné informace. Avšak tyto informace nemusí být dostatečně přesné, aby bylo možné emitentovi uložit povinnost je zveřejnit. V takových případech bude platit zákaz obchodování zasvěcených osob, ovšem neměla by platit povinnost emitenta tyto informace zveřejnit.

(15) Spotové trhy a odvozené trhy s deriváty jsou vysoce propojené a globální a ke zneužívání trhu může docházet napříč všemi trhy i napříč hranicemi států. To platí jak pro obchodování zasvěcených osob, tak pro manipulaci s trhem. Důvěrné informace ze spotových trhů mohou zejména přinést prospěch osobám obchodujícím na finančním trhu. Proto by se měla obecná definice důvěrné informace ve vztahu k finančním trhům a komoditním derivátům rovněž vztahovat na všechny informace, které jsou pro příslušnou komoditu relevantní. Kromě toho se mohou manipulativní strategie vyskytovat i napříč spotovými trhy a trhy s deriváty. Obchodování s finančními nástroji včetně komoditních derivátů, lze využít k manipulaci se souvisejícími spotovými komoditními kontrakty a spotové komoditní kontrakty lze využít k manipulaci se souvisejícími finančními nástroji. Zákaz manipulace s trhem by měl tyto spojitosti zachytit. Není však vhodné ani možné rozšířit působnost nařízení na jednání, které se netýká finančních nástrojů, například na obchodování se spotovými komoditními kontrakty, které má vliv pouze na spotovém trhu. V konkrétním případě velkoobchodních energetických produktů by příslušné orgány měly brát v úvahu specifický charakter definic [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií], když budou uplatňovat definice důvěrné informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem podle tohoto nařízení na finanční nástroje týkající se velkoobchodních energetických produktů.

(16) V důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů v rámci revize směrnice o trzích s finančními nástroji, budou tyto nástroje rovněž zařazeny do působnosti tohoto nařízení. Vzhledem ke specifické povaze těchto nástrojů a strukturálním rysům trhu s uhlíkem je nutné zajistit, aby nebyla omezena činnost členských států, Evropské komise a dalších oficiálně určených orgánů týkající se povolenek na emise při dosahování cílů politiky Unie v oblasti klimatu. Navíc povinnost zveřejňovat důvěrné informace musí být uložena účastníkům na tomto trhu obecně. Nicméně, aby se zabránilo uložení oznamovací povinnosti, která není užitečná, a také k udržení efektivity nákladů plánovaného opatření se jeví jako nezbytné omezit regulatorní dopad této povinnosti pouze na ty operátory evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), u nichž – vzhledem k jejich velikosti a činnostem – lze důvodně předpokládat, že by mohli mít významný dopad na ceny povolenek na emise. Tam, kde se účastníci trhu s povolenkami na emise již řídí povinností zveřejňovat důvěrné informace, zejména na základě nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií, by povinnost zveřejňovat důvěrné informace týkající se povolenek na emise neměla vést k opakování povinného zveřejňování informací s prakticky stejným obsahem.

(17) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[27] stanovilo pro dražby povolenek na emise dva paralelní režimy proti zneužívání trhu. Nicméně v důsledku klasifikace povolenek na emise jako finančních nástrojů by toto nařízení mělo představovat jednotný soubor pravidel s opatřeními k zamezení zneužívání trhu vztahující se na celý primární a sekundární trh s povolenkami na emise. Toto nařízení se tak bude týkat také dražení povolenek na emise nebo jiných dražených produktů, které jsou na nich založeny, v souladu s nařízením Komise č. 1031/2010 z 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství.

(18) Toto nařízení by mělo stanovit opatření týkající se manipulace s trhem, která mohou být přizpůsobena novým formám obchodování nebo novým strategiím, které mohou mít nekalý charakter. S ohledem na skutečnost, že obchodování s finančními nástroji je stále více automatizováno, je žádoucí, aby byla manipulace s trhem doplněna o příklady konkrétních nekalých strategií, které lze provádět prostřednictvím algoritmického obchodování, včetně obchodování vysokofrekvenčního. Uvedené příklady nemají za cíl být vyčerpávající ani nemají naznačovat, že stejné strategie prováděné jinými prostředky by neměly také nekalou povahu.

(19) Za účelem doplnění zákazu manipulace s trhem by toto nařízení mělo zahrnovat zákaz pokusu o manipulaci s trhem s tím, že neúspěšné pokusy manipulovat s trhem by měly také podléhat sankcím. Pokus o manipulaci s trhem je třeba odlišit od situace, kdy jednání nemá na cenu finančního nástroje požadovaný vliv. Takové jednání se považuje za manipulaci s trhem, pokud zřejmě vyslalo nepravdivé nebo zavádějící signály.

(20) Toto nařízení by mělo rovněž definovat to, že dopouštět se manipulace s trhem u finančního nástroje, nebo se o to pokoušet, může mít podobu využití souvisejících finančních nástrojů, jako jsou derivátové nástroje, které se obchodují na jiném obchodním místě nebo formou OTC.

(21) Za účelem zajištění jednotných tržních podmínek mezi obchodními místy a mechanismy, které jsou předmětem tohoto nařízení, by měli být organizátoři regulovaných trhů, MTF a OTF povinni přijmout přiměřená strukturální opatření zaměřená na předcházení a odhalování praktik manipulace s trhem.

(22) Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v zadání pokynu, který nemusí být proveden. Dále lze finančním nástrojem manipulovat prostřednictvím jednání, k němuž dochází mimo obchodní místo. Z tohoto důvodu by měly osoby, které profesionálně zajišťují nebo provádějí transakce a musí mít zavedeny systémy pro odhalování a oznamování podezřelých transakcí, oznamovat i podezřelé pokyny a transakce, k nimž dochází mimo obchodní místo.

(23) Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací. Rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací může mít v poměrně krátké časové době významný dopad na ceny finančních nástrojů. Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, ale rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a ve vědomě nepřesném vykazování informací. Tato forma manipulace s trhem má obzvláště škodlivé důsledky pro investory, protože je nutí vycházet při svých investičních rozhodnutích z nepravdivých nebo zavádějících informací. Škodlivé důsledky to má i pro emitenty, protože snižuje důvěru v dostupné informace o nich. Absence důvěry v trh může zase ohrozit schopnost emitenta vydávat nové finanční nástroje nebo zajišťovat si úvěry od jiných účastníků trhu s cílem financovat svůj provoz. Informace se na trhu šíří velmi rychle. V důsledku toho mohou následky škod na straně investorů a emitentů přetrvávat po poměrně dlouhou dobu až do okamžiku, kdy dojde k odhalení, že daná informace je nepravdivá nebo zavádějící, a kdy ji také bude emitent nebo osoby odpovědné za její šíření moci opravit. Je tedy nezbytné, aby na rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací, včetně zvěstí a nepravdivých nebo zavádějících zpráv, bylo pohlíženo jako na porušení tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné znemožnit osobám působícím na finančních trzích volně sdělovat informace, které nejsou v souladu s jejich vlastním názorem a o nichž vědí nebo by měly vědět, že jsou nepravdivé nebo zavádějící, na úkor investorů a emitentů.

(24) Rychlé uveřejnění důvěrných informací emitentem je nezbytné k tomu, aby se zabránilo obchodování zasvěcených osob a zajistilo se, že investoři nejsou uváděni v omyl. Emitenti by proto měli být povinni co nejdříve informovat veřejnost o důvěrných informacích, kromě případů, kdy se odkladem zveřejnění neuvede veřejnost v omyl a emitent je schopen zajistit důvěrnost informací.

(25) V době, kdy je finanční instituce příjemcem nouzové úvěrové pomoci, a jedná-li se o informace systémového významu, může být v nejlepším zájmu finanční stability, aby bylo zveřejnění důvěrných informací odloženo. Příslušný orgán by tedy měl mít možnost povolit odklad zveřejnění důvěrných informací.

(26) Požadavek na zveřejnění důvěrných informací může představovat zátěž pro emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, a to k nákladům na kontrolu informací, které mají, a na právní poradenství o tom, zda a kdy musí být informace zveřejněny. Přesto je rychlé zveřejnění důvěrných informací nezbytné pro zajištění důvěry investorů v tyto emitenty. Proto by měl mít Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) možnost vydávat pokyny, které pomáhají emitentům splnit povinnost zveřejnit důvěrné informace a neohrozit přitom ochranu investorů.

(27) Seznamy zasvěcených osob jsou důležitým nástrojem pro regulační orgány při vyšetřování možného zneužívání trhu, ale rozdíly mezi členskými státy v oblasti údajů, které budou v těchto seznamech uvedeny, představují pro emitenty zbytečnou administrativní zátěž. Datová pole povinná pro seznamy zasvěcených osob by se proto měla sjednotit, a tím tyto náklady snížit. Požadavek vést a neustále aktualizovat seznamy zasvěcených osob představuje pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků administrativní zátěž. Protože jsou příslušné orgány schopny vykonávat účinný dohled nad zneužíváním trhu, aniž by seznamy od těchto emitentů měly po celou dobu k dispozici, měli by být tito emitenti z této povinnosti vyňati za účelem snížení administrativních nákladů, které z tohoto nařízení plynou.

(28) Větší průhlednost operací prováděných osobami s řídicí pravomocí v rámci emitenta, případně osobami s nimi úzce propojenými, představuje preventivní opatření proti zneužívání trhu. Rovněž uveřejňování těchto transakcí, přinejmenším jednotlivě, může být velmi cenným zdrojem informací pro investory. Je třeba upřesnit, že povinnost zveřejnit transakce osob s řídicí pravomocí se také týká zastavení nebo půjčování finančních nástrojů a transakcí prováděných jinou osobou jednající dle svého uvážení jménem osoby s řídicí pravomocí. S cílem zajistit úměrnou rovnováhu mezi mírou transparentnosti a počtem oznámení pro příslušné orgány i veřejnost by měla být v tomto nařízení zavedena jednotná prahová hodnota, do níž se transakce nemusí oznamovat.

(29) Účinnost dohledu příslušných orgánů každého členského státu zaručí soubor nástrojů a pravomocí. K integritě trhu by měly na své úrovni též přispět podniky na trhu a hospodářské subjekty. V tomto smyslu by určení jediného orgánu příslušného pro oblast zneužívání trhu nemělo vyloučit spolupráci nebo rozdělení pravomocí příslušného orgánu mezi tento orgán a podniky na trhu za účelem zajištění účinné kontroly dodržování tohoto nařízení.

(30) Pro účely odhalování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem je nezbytné, aby měly příslušné úřady možnost vstupovat do soukromých prostor a zajišťovat tam dokumenty. Přístupu do soukromých prostor je zapotřebí především v případě, že i) osoba, které byl vznesen požadavek na poskytnutí informací, tento požadavek (zcela nebo zčásti) nesplní; nebo ii) existují důvodné pochyby o tom, že pokud by byl takový požadavek vznesen, byl by splněn, nebo že dokumenty nebo informace, kterých se tento požadavek týká, by nebyly odstraněny, zfalšovány nebo zničeny.

(31) Existující záznamy o telefonních a datových přenosech od investičních podniků provádějících transakce a existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačních operátorů představují zásadní a někdy jediný důkaz pro odhalování a prokazování existence obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Pomocí záznamů o telefonních a datových přenosech je možné stanovit totožnost osoby odpovědné za šíření nepravdivé nebo zavádějící informace, že dané osoby byly po určitou dobu v kontaktu a že mezi dvěma nebo více lidmi existuje nějaký vztah. V zájmu zavedení rovných podmínek v Unii ve vztahu k přístupu příslušných orgánů k záznamům o telefonních a datových přenosech uchovávaným telekomunikačním operátorem nebo investičním podnikem, by měly mít příslušné orgány možnost požadovat existující záznamy o telefonních a datových přenosech od telekomunikačního operátora nebo investičního podniku, pokud existuje důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu kontroly mohou být relevantní pro prokazování obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem dle vymezení v [nové směrnici MAD], kteréžto jednání je v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD]. Záznamy o telefonních a datových přenosech nezahrnují obsah těchto záznamů.

(32) Vzhledem k tomu, že zneužívání trhu může probíhat přes hranice a trhy, měly by příslušné orgány být povinny spolupracovat a vyměňovat si informace s jinými příslušnými regulačními orgány a s ESMA, a to zejména při vyšetřování. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že ke zneužívání trhu dochází nebo došlo v jiném členském státě nebo že se dotýká finančních nástrojů obchodovaných v jiném členském státě, měl by tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu a ESMA. V případech zneužívání trhu s přeshraničními účinky by ESMA měl mít povinnost koordinovat vyšetřování, pokud o to požádá jeden z dotčených příslušných orgánů.

(33) S cílem zajistit výměnu informací a spolupráci s orgány třetích zemí v souvislosti s účinným prosazováním tohoto nařízení by příslušné orgány měly uzavřít se svými partnery ve třetích zemích dohody o spolupráci. Veškeré předávání osobních údajů prováděné na základě těchto dohod musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[28] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[29].

(34) Obezřetnostní a podnikatelský rámec pro finanční sektor by měl spočívat na pevném režimu dohledu a sankcí. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu vybaveny dostatečnými pravomocemi jednat a měly by mít možnost využívat rovnocenné, silné a odrazující sankce za všechna finanční pochybení a tyto sankce by měly být účinně vymáhány. Skupina na vysoké úrovni však měla za to, že žádný z těchto prvků v současné době není zaveden. Revize stávajících sankčních pravomocí a jejich praktické aplikace zaměřená na podporu sbližování sankcí v celém rozsahu dohledových činností byla provedena v rámci sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů ve finančním odvětví[30].

(35) Proto by kromě poskytování účinných regulačních nástrojů a pravomocí pro dohled měl být také stanoven soubor správních opatření, sankcí a pokut, které zajistí jednotný přístup v členských státech a posílí jejich odrazující účinek. Správní pokuty by měly vzít v úvahu faktory, jako je vrácení všech zjištěných finančních výhod, závažnost a trvání porušení pravidel, různé přitěžující a polehčující faktory a měly by mít odstrašující účinek a případně by mohly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění sankce by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv Evropské unie, a to zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8) a právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces (článek 47).

(36) Informátoři sdělují příslušným orgánům nové informace, které jim pomáhají při odhalování a postihování případů obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. Ochota oznamovat tyto přečiny však může být nižší v důsledku strachu z odplaty nebo z nedostatku pobídek. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která podpoří informátory v úsilí upozornit příslušné orgány na případná porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetou. Informátoři by však měli mít nárok na pobídky jen v případě, že poskytnou nové informace, které nejsou ze zákona povinni oznámit, a pokud tyto informace vedou k sankcím za porušení tohoto nařízení. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby informátorské programy, které zavedou, obsahovaly mechanismy, které poskytují odpovídající ochranu nahlášených osob, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, a postupy pro zajištění práva nahlášené osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, jež se této osoby týká, jakož i práva žádat u soudu o účinný opravný prostředek proti rozhodnutí, jež se této osoby týká.

(37) Protože členské státy přijaly právní předpisy provádějící směrnici 2003/6/ES a protože se před úplnou implementací zaváděného rámce předpokládá přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích technických norem, je třeba odložit použití hmotněprávních ustanovení tohoto nařízení na dostatečně dlouhou dobu.

(38) S cílem usnadnit hladký přechod k používání tohoto nařízení lze pokračovat v používání tržních zvyklostí existujících před vstupem tohoto nařízení v platnost a akceptovaných příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů[31], pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES až do jednoho roku od termínu stanoveného pro efektivní použití tohoto nařízení, pokud jsou oznámeny orgánu ESMA.

(39) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie zakotvené ve Smlouvě, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, právo na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát za stejný čin. Omezení těchto práv jsou v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv, protože jsou nezbytná pro zajištění cílů obecného zájmu ochrany investorů a integrity finančních trhů a lze využít vhodných ochranných opatření, která zajistí, že se práva omezí pouze v rozsahu nezbytném pro naplnění těchto cílů a opatřeními, která jsou úměrná plněnému cíli. Oznamování podezřelých transakcí je zejména nutné k zajištění toho, aby mohly příslušné orgány odhalit a trestat zneužívání trhu. Zákaz pokusů o manipulaci s trhem je nutný proto, aby mohly příslušné orgány sankcionovat takové pokusy, u nichž disponují důkazy o úmyslu manipulovat s trhem, a to i v případě, že nebyl zjištěn vliv na tržní ceny. Přístup k datovým a telefonním záznamům je nutný k zajištění důkazů a vodítek při vyšetřování možného obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem, a tedy pro zjišťování a trestání zneužívání trhu. Podmínky stanovené v tomto nařízení zajistí dodržování základních práv. Opatření týkající se informátorství jsou nezbytná k usnadnění odhalování zneužívání trhu a k zajištění ochrany oznamovatelů a hlášených osob, včetně ochrany jejich soukromí, osobních údajů a práva být vyslechnut a práva na účinné opravné prostředky před soudem. Zavedení minimálních společných pravidel pro správní opatření, sankce a pokuty je třeba k tomu, aby za srovnatelné porušení zneužívání trhu hrozil srovnatelný trest a aby uložené sankce byly úměrné závažnosti jednání. Toto nařízení v žádném případě nebrání členským státům používat svá ústavní pravidla vztahující se na svobodu tisku a svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích.

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46 ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[32] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi EU a o volném pohybu těchto údajů[33] upravují zpracování osobních údajů prováděné orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy. Jakákoliv výměna nebo přenos informací ze strany příslušných orgánů by měly být v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES. A jakákoliv výměna nebo předávání informací orgánem ESMA by měla být v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(41) Tímto nařízením, jakož i akty v přenesené pravomoci, normami a pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno uplatňování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(42) Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy. Zejména by měly být přijaty akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů, ukazatele manipulativního jednání ve výčtu v příloze 1, prahovou hodnotu pro stanovení uplatnění povinnosti zveřejnění na účastníky trhu s povolenkami na emise, podmínky pro sestavování seznamů zasvěcených osob a prahovou hodnotu a podmínky týkající se transakcí osob s řídicí pravomocí. Je obzvláště důležité, aby Komise provedla vhodné konzultace v rámci přípravných prací, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měla Komise zajistit simultánní, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(43) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o postupy pro hlášení porušení tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(44) Technické normy v odvětví finančních služeb by v celé Unii měly zajistit jednotné podmínky v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení. Protože se jedná o orgán s vysoce specializovanou odborností, bylo by efektivní a vhodné svěřit ESMA vypracování návrhu regulačních a prováděcích technických norem pro předložení Komisi, které se nebudou týkat výběru variant politiky.

(45) Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA, pokud jde o postupy a opatření pro obchodní místa zaměřené na prevenci a odhalování zneužívání trhu a systémy a šablony, které budou osoby používat pro odhalování a oznamování podezřelých pokynů a transakcí, a pokud jde o technická opatření pro kategorie osob pro objektivní prezentaci informací doporučujících investiční strategii a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo upozornění na střety zájmů, k přijetí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci dle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné práce provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni.

(46) Komise by rovněž měla mít pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů dle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Orgánu ESMA by mělo být svěřeno vypracování návrhu prováděcích technických norem k předložení Komisi pro otázky zveřejňování důvěrných informací, formátů seznamů zasvěcených osob a formulářů a postupů pro spolupráci a výměnu informací příslušných orgánů mezi sebou a s ESMA.

(47) Jelikož cíle navrhovaného opatření, konkrétně zabránění zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a lze jej tedy z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(48) Protože ustanovení směrnice 2003/6/ES již nejsou relevantní a dostatečná, měla by být tato směrnice zrušena, a to po [24 měsících od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení jsou v těsném vztahu s požadavky a zákazy uvedenými ve směrnici MiFID, proto by se měly začít používat ke dni použitelnosti revidované směrnice MiFID,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Oddíl 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví společný regulační rámec proti zneužívání trhu s cílem zajistit integritu finančních trhů v Evropské unii, zlepšit ochranu investorů a posílit důvěru v tyto trhy.

Článek 2 Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na:

a)      finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo ty, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu;

b)      finanční nástroje obchodované v systému MTF nebo OTF alespoň v jednom členském státě;

c)      jednání nebo transakce týkající se finančních nástrojů uvedených v písmenech a) nebo b) bez ohledu na to, zda se toto jednání nebo transakce uskuteční na regulovaném trhu, MTF nebo OTF;

d)      jednání nebo transakce, včetně nabídek, týkající se dražeb povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených dle nařízení Komise č. 1031/2010[34]. Aniž by byla dotčena jakákoli ustanovení týkající se konkrétně nabídek předložených v souvislosti s dražbou, vztahují se na tyto nabídky požadavky a zákazy uvedené v tomto nařízení týkající se pokynů k obchodování.

2. Články 7 a 9 se vztahují také na nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, které nejsou uvedeny v odst. 1 písm. a) a b), ale jejichž hodnota je vztažena k finančnímu nástroji uvedenému v daném odstavci. To zahrnuje především derivátové nástroje pro přenos úvěrového rizika, které se týkají finančního nástroje uvedeného v odstavci 1, a finanční rozdílové smlouvy, které se vztahují k takovému finančnímu nástroji.

3. Články 8 a 10 se vztahují také na transakce, pokyny k obchodování nebo jiné jednání, které se týká:

a)      druhů finančních nástrojů, včetně derivátových kontraktů či derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. a) a b);

b)      spotových komoditních kontraktů, které nejsou velkoobchodními energetickými produkty, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na finanční nástroj uvedený v odst. 1 písm. a) a b); nebo

c)      druhů finančních nástrojů, včetně derivátových kontraktů nebo derivátových nástrojů pro přenos úvěrového rizika, kde transakce, pokyn nebo jednání má, pravděpodobně bude mít nebo má mít vliv na spotové komoditní kontrakty.

4. Zákazy a požadavky uvedené v tomto nařízení se vztahují na činnosti týkající se nástrojů uvedených v odstavcích 1 až 3 prováděné v Unii i mimo ni.

Oddíl 2

Vynětí z působnosti

Článek 3 Výjimka pro programy zpětného odkupu a stabilizace

1. Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení se nevztahují na obchodování s vlastními akciemi v rámci programů zpětného odkupu, pakliže budou před začátkem obchodování uveřejněny úplné podrobnosti o daném programu, dané obchody jsou oznámeny příslušnému orgánu jako součást programu zpětného odkupu a následně oznámeny veřejnosti a pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na objem a cenu.

2. Zákazy uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení se nevztahují na obchodování s vlastními akcemi pro stabilizaci finančního nástroje, pakliže je stabilizace prováděna po omezenou dobu, jsou-li uveřejněny relevantní informace o této stabilizaci a pokud jsou dodrženy přiměřené mezní hodnoty s ohledem na cenu.

3. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, která stanoví podmínky, jimiž se musí řídit programy zpětného odkupu a stabilizační opatření uvedené v odstavcích 1 a 2, včetně podmínek pro obchodování, omezení týkající se času a objemu, povinností zveřejňování informací a podávání zpráv a podmínek týkajících se cen.

Článek 4 Výjimka pro činnosti v oblasti řízení měnové politiky a správy veřejného dluhu a činnosti týkající se politiky v oblasti klimatu

1. Toto nařízení se nevztahuje na transakce, pokyny nebo jednání, které v rámci řízení měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu provádějí členský stát, Evropský systém centrálních bank, centrální banka členského státu, ministerstvo, agentura nebo jednotka pro speciální účel členského státu nebo osoba jednající jejich jménem, a v případě členského státu, který je federálním státem, se nevztahuje na takovéto transakce, pokyny nebo jednání prováděné členem této federace. Rovněž se nevztahuje na transakce, pokyny nebo jednání, které provádí Unie, jednotka pro speciální účel pro několik členských států, Evropská investiční banka, mezinárodní finanční instituce zřízená dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je mobilizovat financování a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří čelí vážným finančním problémům nebo jsou jimi ohroženi, nebo Evropský nástroj finanční stability.

2. Toto nařízení se nevztahuje na činnost členských států, Evropské komise nebo jakéhokoli jiného úředně určeného subjektu nebo jakékoli osoby jednající jejich jménem, která se týká povolenek na emise a která se provádí ve snaze dosahovat cílů politiky Unie v oblasti klimatu.

Oddíl 3

Definice

Článek 5 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „finančním nástrojem“ jakýkoli nástroj ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 8 nařízení [MiFIR],

2. „regulovaným trhem“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení [MiFIR],

3. „mnohostranným obchodním systémem (MTF)“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení [MiFIR],

4. „organizovaným obchodním systémem (OTF)“ systém nebo mechanismus v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 7 nařízení [MiFIR],

5. „obchodním místem“ se rozumí systém nebo mechanismus v Unii, na které odkazuje čl. 2 odst. 1 bod 26 nařízení [MiFIR],

6. „trhem pro růst malých a středních podniků“ systém MTF v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 směrnice [nová MiFID],

7. „příslušným orgánem“ příslušný orgán určený v souladu s článkem 16,

8. „osobou“ fyzická nebo právnická osoba,

9. „komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006[35],

10. „spotovým komoditním kontraktem“ jakákoli smlouva o dodávce komodity obchodované na spotovém trhu s dodáním ihned při vypořádání transakce, včetně derivátové smlouvy, kterou je třeba vypořádat fyzicky,

11. „spotovým trhem“ jakýkoli komoditní trh, na kterém se komodity prodávají za hotové a dodávají se ihned při vypořádání transakce,

12. „programem zpětného odkupu“ obchodování s vlastními akciemi v souladu s články 19 až 24 směrnice Rady 77/91/EHS[36],

13. „algoritmickým obchodováním“ obchodování s finančními nástroji pomocí počítačových algoritmů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37 směrnice [nová MiFID],

14. „povolenkami na emise“ finanční nástroj dle vymezení v příloze I oddílu C bodě 11) směrnice [nová MiFID],

15. „účastníkem trhu s povolenkami na emise“ osoba, která provádí transakce s povolenkami na emise, včetně zadávání pokynů k obchodování,

16. „emitentem finančního nástroje“ emitent vymezený v čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2003/71/ES[37],

17. zkratkou „ACER“ Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením (ES) č. 713/2009[38],

18. „velkoobchodní energetický produkt“ má stejný význam jako v čl. 2 bodu 4 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č… o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií][39],

19. „vnitrostátní regulační orgán“ má stejný význam jako v čl. 2 bodu 7 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č… o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií][40].

oddíl 4

Důvěrné informace, obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem

Článek 6 Důvěrné informace

1. Pro účely tohoto nařízení se jako důvěrné informace označují následující typy informací:

a)      informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo několika emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo několika finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů.

b)      ve vztahu ke komoditním derivátům informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týkající se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více takových derivátů nebo souvisejících spotových komoditních kontraktů, a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto derivátů nebo souvisejících spotových komoditních kontraktů; především informace, která má být zveřejněna v souladu s právními či regulatorními předpisy na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni, pravidly trhu, smlouvami nebo zvyklostmi na příslušných trzích komoditních derivátů nebo spotových trzích.

c)      ve vztahu k povolenkám na emise a na nich založeným draženým produktům informace přesné povahy, která nebyla zveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více z těchto nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto nástrojů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů.

d)      pro osoby pověřené prováděním pokynů týkajících se finančních nástrojů to také znamená informaci dodanou klientem a týkající se dosud nevyřízených pokynů klienta k finančním nástrojům, která je přesné povahy, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo více emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů nebo na ceny souvisejících derivátových finančních nástrojů.

e)      informace, která nespadá pod písmena a), b), c) nebo d), týká se jednoho nebo více emitentů finančních nástrojů nebo jednoho nebo více finančních nástrojů a která není obecně přístupná veřejnosti, ale pokud by byla k dispozici racionálnímu investorovi, který pravidelně obchoduje na trhu a s příslušným finančním nástrojem nebo souvisejícím spotovým komoditním kontraktem, by byla touto osobou považována za relevantní při rozhodování o podmínkách, za nichž by transakce s finančním nástrojem nebo souvisejícím spotovým komoditním kontraktem byla provedena.

2. Pro účely použití odstavce 1 se informace považuje za informaci přesné povahy, pokud je jejím obsahem souhrn okolností, který existuje nebo u něhož lze důvodně očekávat, že vznikne, nebo událost, která nastala nebo u níž lze důvodně očekávat, že nastane, a pokud je konkrétní natolik, že umožňuje vyvozovat závěry týkající se možného vlivu tohoto souhrnu okolností nebo události na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů nebo dražených produktů založených na povolenkách na emise.

3. Pro účely použití odstavce 1 se informací, která by, pokud by byla zveřejněna, pravděpodobně měla významný dopad na ceny finančních nástrojů, souvisejících spotových komoditních kontraktů nebo dražených produktů založených na povolenkách na emise, rozumí informace, kterou by racionální investor pravděpodobně použil jako součást základu pro svá investiční rozhodnutí.

Článek 7 Obchodování zasvěcených osob a neoprávněné uveřejnění důvěrných informací

1. Pro účely tohoto nařízení dochází k obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje důvěrnou informací a použije ji při nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká, na vlastní účet nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za obchodování zasvěcených osob se považuje také využití důvěrné informace ke zrušení nebo změně pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala.

2. Pro účely tohoto nařízení dochází k pokusu o obchodování zasvěcených osob tehdy, když osoba disponuje důvěrnou informací a snaží se nabýt nebo zcizit finanční nástroje, jichž se tato informace týká, na vlastní účet nebo na účet třetí osoby, přímo nebo nepřímo. Za pokus o obchodování zasvěcených osob na základě důvěrných informací se považuje také pokus o zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se finančního nástroje, jehož se informace týká, pokud byl tento pokyn zadán předtím, než dotyčná osoba důvěrnou informaci získala.

3. Pro účely tohoto nařízení osoba doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob tehdy, když tato osoba disponuje důvěrnou informací a na jejím základě doporučuje nebo navádí jinou osobu k nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, jichž se informace týká.

4. Pro účely tohoto nařízení dochází k neoprávněnému zveřejnění důvěrných informací tehdy, když osoba, která disponuje důvěrnými informacemi, sdělí tyto informace jiné osobě, s výjimkou případů, kdy toto zveřejnění informací spadá do rámce běžného výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání.

5. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se vztahují na každou osobu, která disponuje důvěrnou informací v důsledku některé z následujících situací:

a)       status člena správního, řídícího nebo dozorčího orgánu emitenta;

b)      podíl na kapitálu emitenta;

c)       přístup k informacím při výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání;

d)      zapojení do trestné činnosti.

Odstavce 1, 2, 3 a 4 se rovněž vztahují na jakékoli důvěrné informace získané osobou za jiných okolností než za okolností uvedených v písmenech a) až d), o nichž je nebo by mělo být osobě známo, že se jedná o důvěrné informace.

6. V případě, že osoba uvedená v odstavci 1 a 2 je právnická osoba, vztahují se ustanovení daných odstavců také na fyzické osoby, které se podílejí na rozhodnutí o nabytí nebo zcizení nebo o pokusu nabýt nebo zcizit finanční nástroje jménem právnické osoby nebo takové rozhodnutí ovlivňují.

7. V případě, že osoba uvedená v odstavci 1 je právnická osoba, ustanovení daného odstavce se nevztahují na transakce této právnické osoby, pokud tato právnická osoba měla zavedena účinná opatření zajišťující, že se žádná osoba disponující důvěrnými informacemi týkajícími se daných transakcí nepodílela na rozhodnutí, nechovala se způsobem ovlivňujícím rozhodnutí ani neměla jakékoli kontakty s osobami, které se podílely na rozhodnutí, přičemž mohlo dojít k předání informace nebo mohla být naznačena její existence.

8. Odstavec 1 se nevztahuje na transakce provedené za účelem splnění splatného závazku nabýt nebo zcizit finanční nástroje, pokud tento závazek vyplývá z uzavřené dohody nebo má uspokojit právní nebo regulatorní povinnost, které vznikly předtím, než dotyčná osoba získala důvěrnou informaci.

9. V souvislosti s dražbami povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010, se zákaz podle odstavce 1 vztahuje také na použití důvěrných informací při předložení, změně nebo stažení nabídky na vlastní účet osoby, která disponuje důvěrnými informacemi, nebo na účet třetí osoby.

Článek 8 Manipulace s trhem

1. Pro účely tohoto nařízení se jako manipulace s trhem označují následující činnosti:

a)      uzavření transakce, zadání pokynu k obchodování nebo jiné jednání, které má tyto důsledky:

– dává nebo je způsobilé dávat nesprávné nebo zavádějící signály, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančního nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, nebo

– zajišťuje nebo je způsobilé zajistit cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu na neobvyklé nebo umělé úrovni,

b)      uzavření transakce, zadání pokynu k obchodování nebo jiné jednání ovlivňující cenu jednoho nebo několika finančních nástrojů nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, přičemž jsou využity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání, nebo

c)      šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, jež má následky, které jsou uvedeny v písmenu a), pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící. Jsou-li informace šířeny pro účely žurnalistiky, je třeba toto šíření informací posoudit s ohledem na pravidla týkající se svobody tisku a svobody projevu v jiných médiích, s výjimkou situací, kdy:

– tyto osoby získávají, přímo nebo nepřímo, výhodu nebo zisk ze šíření zmíněných informací, nebo

– zveřejnění nebo šíření je činěno se záměrem matení trhu, pokud jde o nabídku, poptávku nebo cenu finančních nástrojů.

2. Pro účely tohoto nařízení se pokusem o manipulaci s trhem rozumí:

a)      pokus uzavřít transakci, pokus zadat pokyn k obchodování nebo pokus o jakékoli jiné jednání podle vymezení v odst. 1 písm. a) nebo b), nebo

b)      pokus o šíření informací podle vymezení v odst. 1 písm. c).

3. Níže uvedené jednání je považováno za manipulaci s trhem nebo za pokus o manipulaci s trhem:

a)      jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě směřující k získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po finančním nástroji nebo souvisejících spotových komoditních kontraktech, které má přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytvoření jiných nespravedlivých podmínek pro obchodování,

b)      nákup nebo prodej finančních nástrojů v době uzavírání trhu s účinkem nebo záměrem oklamat investory jednající na základě závěrečných cen,

c)      zasílání pokynů obchodnímu místu prostřednictvím algoritmického obchodování, včetně vysokofrekvenčního obchodování, a to bez úmyslu obchodovat, ale za účelem:

– narušení nebo zpoždění fungování obchodního systému obchodního místa;

– ztížení identifikace skutečných pokynů v obchodním systému obchodního místa pro další osoby, nebo

– vytvoření nepravdivého nebo zavádějícího dojmu o nabídce nebo poptávce po finančním nástroji.

d)      využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým médiím k vyslovení názoru na finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt (nebo nepřímo na jeho emitenta) po předchozím otevření pozice na tento finanční nástroj nebo související spotový komoditní kontrakt s následným prospěchem z dopadů vysloveného názoru na cenu tohoto nástroje nebo souvisejícího spotového komoditního kontraktu, a to bez současného zveřejnění střetu zájmů odpovídajícím a účinným způsobem.

e)      koupě nebo prodej povolenek na emise nebo souvisejících derivátů na sekundárním trhu před dražbou konanou podle nařízení č. 1031/2010 s účinkem fixování dražebních zúčtovacích cen za dražené produkty na neobvyklých nebo umělých úrovních nebo matení účastníků dražby podávajících nabídky.

4. Pro účely použití čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3, stanoví příloha I demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se využívání fiktivních prostředků nebo jakýchkoli jiných forem klamavého nebo lstivého jednání a demonstrativní výčet ukazatelů týkajících se nepravdivých nebo zavádějících signálů a zajišťování cen.

5. Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, která upřesní ukazatele uvedené v příloze I, s cílem objasnit jejich prvky a vzít v úvahu technický vývoj na finančních trzích.

KAPITOLA 2 OBCHODOVÁNÍ ZASVĚCENÝCH OSOB A MANIPULACE S TRHEM

Článek 9 Zákaz obchodování zasvěcených osob a neoprávněného zveřejňování důvěrných informací

Je zakázáno:

a)      provádět obchodování zasvěcených osob nebo se o něj pokoušet;

b)      doporučovat jiné osobě, aby prováděla obchodování zasvěcených osob, nebo ji k tomu navádět, nebo

c)      neoprávněně zveřejnit důvěrnou informaci.        

Článek 10 Zákaz manipulace s trhem

Je zakázáno provádět manipulaci s trhem nebo se o ni pokoušet.

Článek 11 Prevence a odhalování zneužívání trhu

1. Kdokoli, kdo provozuje činnost obchodního místa musí přijmout a udržovat účinná opatření a postupy v souladu s [články 31 a 56] směrnice [nová MiFID] zaměřenými na prevenci a odhalování zneužívání trhu.

2. Kdokoli, kdo profesionálně zprostředkovává nebo provádí transakce s finančními nástroji, musí zavést systémy k detekci a hlášení pokynů a transakcí, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně. Má-li tato osoba důvodné podezření, že pokyn nebo transakce s jakýmkoli finančním nástrojem, ať již zadané nebo provedené v obchodním místě nebo mimo něj, mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o ně, je tato osoba povinna tuto skutečnost bez prodlení oznámit příslušnému orgánu.

3. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro určení vhodných opatření a postupů pro splnění požadavků stanovených v odstavci 1 a pro stanovení systémů a vzorů oznámení, které budou osoby používat v rámci plnění požadavků stanovených v odstavci 2.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení č. 1095/2010.

KAPITOLA 3 POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

Článek 12 Zveřejňování důvěrných informací

1. Emitent finančního nástroje je povinen co nejdříve informovat veřejnost o důvěrných informacích, jež se ho přímo týkají, a na přiměřenou dobu umístit na svých internetových stránkách veškeré důvěrné informace, které je nutno zveřejnit.

2. Účastník trhu s povolenkami na emise je povinen veřejně, účinně a včas zveřejnit důvěrné informace týkající se povolenek na emise, které drží v souvislosti se svým podnikáním, včetně činností v oblasti letectví podle vymezení v příloze I směrnice 2003/87/ES nebo zařízení ve smyslu čl. 3 písm. e) téže směrnice, které daný účastník, mateřská společnost nebo přidružená společnost vlastní nebo kontroluje, nebo za něž je účastník, jeho mateřská společnost nebo přidružená společnost z provozního hlediska odpovědná, a to buď zcela nebo částečně. Pokud jde o zařízení, musí toto sdělení obsahovat relevantní informace o kapacitě a využití zařízení, včetně plánovaných či neplánovaných odstávek těchto zařízení.

První pododstavec se nevztahuje na účastníky trhu s povolenkami na emise, pokud činnosti v oblasti letectví nebo zařízení, které vlastní, kontroluje nebo za než je zodpovědný, produkovaly v předchozím roce emise pod úrovní minimální prahové hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého, a v případě zařízení, kde probíhá spalování, nepřesáhl jmenovitý tepelný příkon minimální prahovou hodnotu.

Komise přijme prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterým se stanoví minimální hranice ekvivalentu oxidu uhličitého, a minimální hranice jmenovitého tepelného příkonu pro účely uplatnění výjimky stanovené v druhém pododstavci.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na informace, které jsou pouze důvěrnými informacemi ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e).

4. Aniž je dotčen odstavec 5, emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, může na vlastní odpovědnost odložit uveřejnění důvěrné informace podle odstavce 1, např. aby nepoškodil své oprávněné zájmy, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

– odkladem nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

– emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise je schopen zajistit důvěrnost této informace.

Pokud emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise odložil zveřejnění důvěrné informace podle tohoto odstavce, je povinen to oznámit příslušnému orgánu ihned poté, co tyto informace zveřejní.

5. Příslušný orgán může emitentovi finančního nástroje povolit odklad uveřejnění důvěrné informace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

– jde o informaci systémového významu;

– odklad zveřejnění je ve veřejném zájmu;

– lze zajistit důvěrnost těchto informací.

Toto povolení se vydává písemně. Příslušný orgán povolí odklad pouze na dobu, která je ve veřejném zájmu.

Příslušný orgán nejméně jednou týdně posoudí, zda je odklad i nadále vhodný, a zruší povolení ihned poté, co přestane platit některá z podmínek v písmenech a), b) a c).

6. V případě, že emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba jednající jeho jménem či na jeho účet sdělí důvěrnou informaci třetí osobě při běžném výkonu svých povinností vyplývajících ze zaměstnání či povolání, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 4, musí tuto informaci kompletně a účinně zveřejnit buď současně v případě úmyslného uveřejnění, nebo neprodleně v případě neúmyslného uveřejnění. Tento odstavec se nepoužije v případě, že osoba, která přijímá informaci, je povinna zachovávat mlčenlivost, a to bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá ze zákona, předpisů, stanov nebo ze smlouvy.

7. V případě, že se obchodní místo takto rozhodne, může pro emitenty na daném trhu umístit důvěrné informace týkající se emitentů finančních nástrojů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, na svých internetových stránkách namísto na webových stránkách emitenta. V takovém případě se má za to, že emitent splnil povinnosti uvedené v odstavci 1.

8. Tento článek se nevztahuje na emitenty, kteří nepožadovali nebo neschválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze v systémech MTF či OTF nepožadovali nebo neschválili obchodování se svými finančními nástroji v systémech MTF či OTF v některém z členských států.

9. ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví:

– technické prostředky pro vhodné uveřejňování důvěrných informací podle odstavců 1, 6 a 7;

– technické prostředky pro odklad uveřejnění důvěrných informací podle odstavců 4 a 5.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

Článek 13 Seznamy zasvěcených osob

1. Emitenti finančních nástrojů nebo účastníci trhu s povolenkami, na něž se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, a osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet jsou povinni:

– sestavit seznam všech osob, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak a které mají přístup k důvěrným informacím;

– pravidelně seznam aktualizovat; a

– co nejdříve předložit tento seznam příslušnému orgánu, pokud si jej tento vyžádá.

2. Emitenti finančního nástroje, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, povinnost vypracovat takový seznam nemají. Pokud o to však požádá příslušný orgán v rámci výkonu své kontrolní či vyšetřovací pravomoci, poskytne emitent příslušnému orgánu seznam označující osoby s přístupem k důvěrným informacím, které pro něj pracují.

3. Tento článek se nevztahuje na emitenty, kteří nepožadovali nebo neschválili přijetí svých finančních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu v některém z členských států nebo v případě nástroje obchodovaného pouze v systémech MTF či OTF         nepožadovali nebo neschválili obchodování se svými finančními nástroji v systémech MTF či OTF v některém z členských států.

4. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterými se stanoví obsah seznamu dle odstavce 1, včetně informací o totožnosti a důvodech pro zařazení těchto osob na seznam zasvěcených osob, a podmínky, za nichž emitenti finančního nástroje nebo účastníci trhu s povolenkami na emise nebo osoby jednající jejich jménem musí vypracovat tento seznam, včetně podmínek, za nichž je tyto seznamy třeba aktualizovat, časového období, po které je nutno tyto seznamy uchovávat, a odpovědnosti osob na nich uvedených.

5. Tento článek se rovněž vztahuje na všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010.

6. ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení přesného formátu seznamů zasvěcených osob a formátu pro aktualizaci těchto seznamů uvedených v tomto článku.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

Článek 14 Transakce osob s řídicí pravomocí

1. Osoby s řídicí pravomocí v rámci emitenta finančního nástroje nebo účastníka trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, jakož i osoby, jež jsou s nimi v úzké vazbě, zajistí, aby byly zveřejněny informace o existenci transakcí uskutečněných na vlastní účet vztahujících se k akciím daného emitenta nebo k derivátům nebo k jiným finančním nástrojům s nimi spojeným nebo k povolenkám na emise. Tyto osoby zajistí, aby byly informace zveřejněny do dvou pracovních dnů ode dne, kdy k transakci došlo.

2. Pro účely odstavce 1 zahrnují transakce, pro něž platí oznamovací povinnost, toto jednání:

– zastavení nebo půjčení finančních nástrojů osobou nebo jménem osoby uvedené v odstavci 1;

– transakce uskutečněné portfolio manažerem nebo jinou osobou jménem osoby uvedené v odstavci 1, včetně případů, kdy tento manažer nebo jiná osoba jedná dle vlastního uvážení.

3. Odstavec 1 se nevztahuje na transakce v celkové výši do 20 000 EUR za období kalendářního roku.

4. Tento článek se rovněž vztahuje na všechny dražební platformy, dražitele a subjekty sledující dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných, na nich založených dražených produktů, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010.

5. Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterými se mění limit podle odstavce 3 s ohledem na vývoj na finančních trzích.

6. Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 31 opatření, kterými se stanoví profesní funkce osob považovaných za osoby s řídicí pravomocí uvedené v odstavci 1, typy vazeb, včetně rodinných vazeb a vazeb dle občanského a smluvního práva, považované za úzké osobní vazby, charakteristiky transakce podle odstavce 2, jež zakládají oznamovací povinnost, informace, které se musí zveřejnit, a způsob informování veřejnosti.

Článek 15 Investiční doporučení a statistiky

1. Osoby, které vydávají nebo rozšiřují informace doporučující nebo navrhující investiční strategii určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost, vyvinou přiměřenou snahu o zajištění objektivní prezentace těchto informací a informují o svých zájmech nebo upozorňují na střet zájmů v souvislosti s finančními nástroji, jichž se informace týkají.

2. Veřejné instituce, které rozšiřují statistiky, jež mohou mít významný vliv na finanční trhy, rozšiřují tyto statistiky objektivně a průhledně.

3. ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými se stanoví technická opatření pro různé kategorie osob uvedených v odstavci 1, pro objektivní předkládání informací doporučujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních zájmů nebo upozorňování na střety zájmů.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení č. 1095/2010.

KAPITOLA 4 ESMA A PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 16 Příslušné orgány

Aniž jsou dotčeny pravomoci soudních orgánů, určí každý členský stát jediný správní orgán příslušný pro účely tohoto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby se na jeho území používala ustanovení tohoto nařízení ve vztahu k veškerým činnostem prováděným na jeho území a k činnostem prováděným v zahraničí týkajícím se nástrojů přijatých k obchodování na regulovaném trhu, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu nebo které jsou obchodovány v systému MTF nebo OTF na jeho území. Členské státy o určeném příslušném orgánu informují Komisi, ESMA a příslušné orgány jiných členských států.

Článek 17 Pravomoci příslušných orgánů

1. Příslušné orgány vykonávají své funkce některým z následujících způsobů:

a)      přímo;

b)      ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)      v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na jiné orgány nebo podniky na trhu;

d)      podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

2. Aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)      požadovat přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jeho kopii;

b)      požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)      ve vztahu ke komoditním derivátům požadovat informace od účastníků souvisejících spotových trhů podle standardizovaných formátů, získávat zprávy o transakcích a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)      provádět kontroly na místě v jiných než v soukromých prostorách s ohlášením nebo bez ohlášení;

e)      po předchozím získání povolení od soudního orgánu daného členského státu v souladu s vnitrostátním právem a v případě, že existuje důvodné podezření, že dokumenty týkající se předmětu dané kontroly mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování s důvěrnými informacemi nebo manipulace s trhem, kteréžto jednání je v rozporu se tímto nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD], vstupovat do soukromých prostor s cílem zajistit dokumenty v jakékoli formě;

f)       požadovat stávající záznamy o telefonních a datových přenosech uchovávané telekomunikačním operátorem nebo investiční firmou v případě, že existuje důvodné podezření, že tyto záznamy týkající se předmětu dané kontroly mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování zasvěcených osob nebo manipulace s trhem dle vymezení v [nové směrnici MAD], kteréžto jednání je v rozporu s tímto nařízením nebo směrnicí [nová směrnice MAD]; tyto záznamy se však nebudou týkat obsahu komunikace, se kterou souvisí.

3. Příslušné úřady vykonávají své dohledové a vyšetřovací pravomoci uvedené v odstavci 2 v souladu s vnitrostátním právem.

4. Zpracování osobních údajů shromážděných při výkonu dohledových a vyšetřovacích pravomocí podle tohoto článku se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES.

5. Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

Článek 18 Spolupráce s ESMA

1. Příslušné orgány spolupracují pro účely tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

2. Příslušné orgány neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné pro plnění jejích úkolů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3. ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v odstavci 2.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

Článek 19 Povinnost spolupracovat

1. Příslušné orgány spolupracují mezi sebou navzájem a s ESMA tam, kde je to nezbytné pro účely tohoto nařízení. Zejména poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států a ESMA a bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování a vymáhání práva. Tato spolupráce a pomoc se vztahuje také na Komisi, pokud jde o výměnu informací týkajících se komodit, které jsou zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy.

2. Příslušné orgány a ESMA spolupracují s agenturou ACER a vnitrostátními regulačními orgány členských států tak, aby zajistily přijetí koordinovaného přístupu k vymáhání příslušných pravidel tam, kde se transakce, pokyny k obchodování nebo jiné kroky či jednání vztahují na jeden či více finančních nástrojů, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i na jeden nebo více velkoobchodních energetických produktů, na které se vztahují články 3, 4 a 5 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií]. Při uplatňování článků 6, 7 a 8 tohoto nařízení u finančních nástrojů týkajících se velkoobchodních energetických produktů příslušné orgány zohlední specifickou povahu definic v článku 2 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií] a ustanovení článků 3, 4 a 5 [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií].

3. Příslušné orgány na vyžádání neprodleně poskytují veškeré informace nutné pro účely uvedené v odstavci 1.

4. V případě, že je příslušný orgán přesvědčen o tom, že na území jiného členského státu dochází nebo došlo k jednání, které je v rozporu s ustanoveními tohoto nařízení, nebo že dochází k jednání ovlivňujícímu finanční nástroje obchodované v obchodním místě nacházejícím se v jiném členském státě, oznámí tuto skutečnost co nejpodrobněji příslušnému orgánu tohoto jiného členského státu a ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů agentuře ACER. Zainteresované příslušné orgány různých členských států provádějí vzájemné konzultace a konzultace s ESMA a v případě velkoobchodních energetických produktů s agenturou ACER ohledně přijetí vhodných opatření a vzájemně se informují o podstatných událostech dosavadního vývoje. Koordinují svůj postup, aby se předešlo možnému zdvojení a překrývání při uplatňování správních opatření, sankcí a pokut v těchto přeshraničních případech v souladu s články 24, 25, 26, 27 a 28, a vzájemně si pomáhají při prosazování svých rozhodnutí.

5. Příslušný orgán jednoho členského státu může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Příslušný orgán informuje ESMA o všech žádostech uvedených v prvním pododstavci. V případě šetření nebo kontroly s přeshraničním účinkem koordinuje ESMA kontroly nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů.

Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může provést některý z následujících kroků:

a)      provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

b)      umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c)      umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, provést kontrolu nebo šetření na místě sám;

d)      jmenovat auditory nebo odborníky, kteří provedou kontrolu nebo šetření na místě;

e)      rozdělit se o konkrétní úkoly související s kontrolními činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

6. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může příslušný orgán, jehož žádosti o informace nebo pomoc podle odstavců 1, 2, 3 a 4 není v přiměřené lhůtě vyhověno nebo jehož žádost o informace nebo pomoc je zamítnuta, toto zamítnutí nebo absenci konání v přiměřeném časovém horizontu předložit ESMA.

V těchto případech může ESMA jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010, aniž je dotčena jeho možnost jednat v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7. Příslušné orgány spolupracují a vyměňují si informace s příslušnými vnitrostátními a regulačními orgány třetích zemí odpovědných za související spotové trhy v případě, že mají důvodné podezření, že došlo nebo dochází k jednání, které představuje zneužívání trhu v souladu s článkem 2. Tato spolupráce zajistí konsolidovaný přehled o finančních a spotových trzích a odhalování a stíhání přeshraničních případů zneužívání trhu i zneužívání napříč trhy.

V souvislosti s povolenkami na emise musí být rovněž zajištěna spolupráce a výměna informací podle předchozího pododstavce se:

a)      subjektem sledujícím dražby ve vztahu k dražbám povolenek na emise nebo jiných dražených produktů na nich založených, které se konají v souladu s nařízením č. 1031/2010;

b)      příslušnými orgány, správci registru, včetně hlavního správce, a dalšími veřejnými orgány pověřenými dohledem nad dodržováním směrnice 2003/87/ES.

ESMA v rámci spolupráce a výměny informací mezi příslušnými a regulačními orgány v ostatních členských státech a třetích zemích vystupuje jako zprostředkovatel a koordinátor. Příslušné orgány pokud možno uzavírají ujednání o spolupráci s regulačními orgány třetích zemí odpovědnými za související spotové trhy v souladu s článkem 20.

8. Zpřístupnění osobních údajů třetím zemím se řídí články 22 a 23.

9. ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací a pomoc uvedených v tomto článku.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

Článek 20 Spolupráce s třetími zeměmi

1. Příslušné orgány členských států uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s příslušnými orgány ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody zajistí alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán informuje ESMA a ostatní příslušné orgány členských států, pokud navrhuje uzavřít takové dohody.

2. ESMA koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. Za tímto účelem připraví ESMA vzorovou dohodu o spolupráci, kterou mohou příslušnými orgány členských států použít.

ESMA rovněž mezi příslušnými orgány členských států koordinuje výměnu informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí, které mohou být důležité pro přijetí opatření podle článků 24, 25, 26, 27 a 28.

3. Příslušné orgány uzavírají dohody o výměně informací s příslušnými orgány třetích zemí pouze tehdy, pokud sdělované informace podléhají zárukám profesního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 21. Účelem této výměny informací je plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

4. Zpřístupnění osobních údajů třetím zemím se řídí články 22 a 23.

Článek 21 Profesní tajemství

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky profesního tajemství stanovené v odstavcích 2 a 3.

2. Povinnost mlčenlivosti v rámci profesního tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něhož příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem. Informace, na něž se vztahuje profesní tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení zákona.

3. Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení jsou považovány za důvěrné, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro soudní řízení.

Článek 22 Ochrana osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení, použijí příslušné orgány ustanovení směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem ESMA v rámci tohoto nařízení, řídí se ESMA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.

Osobní údaje se uchovávají po dobu maximálně 5 let.

Článek 23 Poskytnutí osobních údajů třetím zemím

1. Příslušný orgán členského státu může předávat osobní údaje do třetích zemí za předpokladu, že jsou splněny požadavky směrnice 95/46/ES, zejména článků 25 nebo 26, a pouze po posouzení jednotlivých případů. Příslušný orgán členského státu se ujistí, že je předání nezbytné pro účely tohoto nařízení. Příslušný orgán zajistí, aby tato třetí země nepředala údaje jiné třetí zemi bez výslovného písemného souhlasu a splnění podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu. Osobní údaje mohou být předány jen do třetí země, která poskytuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů.

2. Příslušný orgán členského státu předá příslušnému orgánu třetí země informace získané od příslušného orgánu jiného členského státu pouze v případě, že příslušný orgán daného členského státu získal výslovný souhlas příslušného orgánu, který předal informace, a případně pokud jsou tyto informace předány pouze pro účely, pro které tento orgán dal svůj souhlas.

3. V případě, že dohoda o spolupráci umožňuje výměnu osobních údajů, musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES.

KAPITOLA 5 Správní opatření a sankce

Článek 24 Správní opatření a sankce

1. Členské státy stanoví pravidla týkající se správních opatření a sankcí vztahujících se za okolností vymezených v článku 25 na osoby odpovědné za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Tato opatření a tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Do [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy pravidla uvedená v prvním pododstavci Komisi a ESMA. Členské státy oznámí Komisi a ESMA neprodleně také všechny následné změny.

2. Při výkonu svých sankčních pravomocí za okolností vymezených v článku 25 příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že správní opatření a sankce povedou k žádoucím výsledkům tohoto nařízení, a koordinují svou činnost, aby se zabránilo možnému zdvojování a překrývání při uplatňování správních opatření, sankcí a pokut v přeshraničních případech v souladu s článkem 19.

Článek 25 Sankční pravomoci

Tento článek se uplatní za všech těchto okolností:

a)      osoba provádí obchodování zasvěcených osob v rozporu s článkem 9;

b)      osoba doporučuje nebo navádí jinou osobu k obchodování zasvěcených osob v rozporu s článkem 9;

c)      osoba neoprávněně zveřejní důvěrné informace v rozporu s článkem 9;

d)      osoba provádí manipulace s trhem v rozporu s článkem 10;

e)      osoba se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s článkem 10;

f)       osoba, která provozuje činnost obchodního místa, nepřijme a neudržuje účinná opatření a postupy zaměřené na prevenci a odhalování praktik manipulace s trhem v rozporu s čl. 11 odst. 1;

g)      osoba, která profesionálně zajišťuje nebo provádí transakce, nemá zavedeny systémy pro odhalování a oznamování transakcí, které mohou představovat obchodování zasvěcených osob, manipulaci s trhem či pokus o manipulaci s trhem, nebo neoznámí podezřelé pokyny nebo transakce příslušnému orgánu bez prodlení, v rozporu s čl. 11 odst. 2;

h)      emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje co nejdříve veřejnost o důvěrných informacích nebo na svých internetových stránkách neuveřejní důvěrné informace, které mají být zveřejněny, v rozporu s čl. 12 odst. 1;

i)       emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, odloží zveřejnění důvěrných informací, přičemž takový odklad může uvést veřejnost v omyl, nebo není zajištěna důvěrnost této informace, v rozporu s čl. 12 odst. 2;

j)       emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, neinformuje příslušný orgán, že zveřejnění důvěrných informací bylo odloženo, v rozporu s čl. 12 odst. 2;

k)      emitent finančního nástroje nebo účastník trhu s povolenkami na emise nebo osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet nezveřejní důvěrné informace sdělené kterékoli osobě v rámci běžného výkonu povinností vyplývajících ze zaměstnání nebo povolání, v rozporu s čl. 12 odst. 4;

l)       emitent finančního nástroje, účastník trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet nevytvoří, pravidelně neaktualizuje nebo nepředá příslušnému orgánu na jeho žádost seznam zasvěcených osob, v rozporu s čl. 13 odst. 1;

m)     osoba s řídicí pravomocí v rámci emitenta finančních nástrojů, účastníka trhu s povolenkami na emise, na něhož se nevztahuje výjimka v souladu s čl. 12 odst. 2 druhým pododstavcem, nebo osoba v úzké vazbě s nimi nezveřejní existenci transakcí uskutečněných na vlastní účet, v rozporu s čl. 14 odst. 1 a 2;

n)      osoba, která vydává nebo rozšiřuje informace doporučující nebo navrhující investiční strategii určené pro distribuční kanály nebo pro veřejnost, nevyvine přiměřenou snahu k tomu, aby tyto informace byly předkládány objektivně, nebo nezveřejní zájmy či střety zájmů, v rozporu s čl. 15 odst. 1;

o)      osoba, která pracuje nebo pracovala pro příslušný orgán nebo jakýkoli orgán nebo podnik na trhu, na něž příslušný orgán přenesl své úkoly, zveřejní informace, na které se vztahuje profesní tajemství, v rozporu s článkem 21;

p)      osoba neumožní příslušnému orgánu přístup k dokumentu a neposkytne jeho kopii požadovanou v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);

q)      osoba neposkytne informace nebo nereaguje na výzvu ze strany příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b);

r)       účastník trhu neposkytne příslušnému orgánu informace týkající se komoditních derivátů nebo zprávy o podezřelých transakcích nebo neumožní přímý přístup k systémům obchodníků na základě žádosti v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. c);

s)       osoba neumožní přístup do prostor za účelem jejich kontroly na základě žádosti příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. d);

t)       osoba neumožní přístup k záznamům telefonních hovorů či datového přenosu na základě žádosti příslušného orgánu v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. f);

u)      osoba nevyhoví žádosti příslušného orgánu ukončit činnost, která je v rozporu s tímto nařízením, pozastavit obchodování s finančními nástroji nebo publikovat opravné prohlášení;

v)      osoba vykonává činnost navzdory zákazu ze strany příslušného orgánu.

Článek 26 Správní opatření a sankce

1. Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 17, mají v případě porušení uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem pravomoc ukládat alespoň tato správní opatření a sankce:

a)      příkaz osobě odpovědné za porušení pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)      opatření, která mají být uplatněna za neposkytnutí spolupráce při vyšetřování podle článku 17;

c)      opatření, která vedou k ukončení trvalého porušování tohoto nařízení a odstranění jeho účinků;

d)      veřejné prohlášení, které označuje odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel, zveřejněné na internetových stránkách příslušných orgánů;

e)      oprava zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací včetně požadavku, aby emitent nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení;

f)       dočasný zákaz výkonu činnosti;

g)      odnětí oprávnění investičního podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice [nová MiFID];

h)      dočasný zákaz výkonu funkce v investičních podnicích pro jakéhokoli člena orgánu investičního podniku nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese odpovědnost;

i)       pozastavení obchodování s příslušným finančním nástrojem;

j)       požadavek na zmrazení a/nebo obstavení aktiv;

k)      správní peněžité sankce až do výše dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

l)       pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce až do výše [5 000 000 EUR] nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, do výše odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost;

m)     pokud jde o právnickou osobu, správní peněžité sankce až do výše 10 % jejího celkového ročního obratu za předchozí hospodářský rok; pokud je právnická osoba dceřinou společností mateřského podniku [ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS], příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem za předchozí hospodářský rok stanoveným z konsolidované účetní závěrky vrcholného mateřského podniku.

2. Příslušné orgány mohou mít kromě pravomocí uvedených v odstavci 2 i jiné sankční pravomoci a mohou stanovit vyšší úrovně správních peněžitých sankcí než jsou ty, které stanovuje daný odstavec.

3. Každé správní opatření a sankce za porušení tohoto nařízení se zveřejňují bez zbytečného odkladu, včetně alespoň informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob za ně odpovědných, pokud však takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. V případě, že by zveřejnění způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám, musí příslušné orgány zveřejnit opatření a sankce na anonymním základě.

Článek 27 Účinné uplatňování sankcí

1. Při určování druhu správních opatření a sankcí vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré významné okolnosti, včetně:

a)      závažnosti a délky trvání porušení pravidel;

b)      míry odpovědnosti odpovědné osoby;

c)      finanční síly odpovědné osoby, což je vyjádřeno celkovým obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

d)      významu realizovaného zisku nebo zamezených ztrát pro odpovědnou osobu, pokud je lze určit;

e)      úrovně spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vrácení realizovaných zisků či zamezených ztrát;

f)       předchozího porušení pravidel odpovědnou osobou.

Příslušné orgány mohou vzít do úvahy i další faktory, jsou-li tyto faktory stanoveny ve vnitrostátním právu.

2. ESMA stanoví obecné zásady určené příslušným orgánům v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 o druzích správních opatření a sankcí a výši pokut.

Článek 28 Odvolání

Členské státy zajistí, aby na rozhodnutí přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením bylo možno uplatnit právo na odvolání.

Článek 29 Oznamování porušení pravidel

1. Členské státy zavedou mechanismy, které účinně motivují k oznamování porušení tohoto nařízení příslušným orgánům a které zahrnují alespoň:

a)      zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení pravidel a následná opatření;

b)      přiměřenou ochranu pro osoby, které oznámí možné nebo skutečné porušení;

c)      ochranu osobních údajů týkajících se jak osoby, která oznamuje možné nebo skutečné porušení, tak obviněné osoby v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES;

d)      vhodné postupy k zajištění práva obviněné osoby na obhajobu a práva být vyslechnut před přijetím rozhodnutí, které se jej týká, a práva na účinný soudní opravný prostředek proti rozhodnutí nebo opatření, která se jej týkají.

2. Finanční pobídky pro osoby, které nabízejí zásadní informace o možném porušení tohoto nařízení, mohou být poskytovány v souladu s vnitrostátním právem, pokud pro tyto osoby již neexistuje právní nebo smluvní povinnost oznamovat tyto informace, informace jsou nové a vedou k uložení správní sankce nebo opatření nebo trestní sankce za porušení tohoto nařízení.

3. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 33 opatření pro upřesnění postupů uvedených v odstavci 1, včetně způsobu oznamování, následných opatření a opatření na ochranu osob.

Článek 30 Výměna informací s ESMA

1. Příslušné orgány a soudní orgány poskytnou ESMA každoročně souhrnné informace o všech správních opatřeních, sankcích a pokutách uložených v souladu s články 24, 25, 26, 27, 28 a 29. ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

2. V případě, že příslušný orgán zveřejnil správní opatření, sankce a pokuty, oznámí je současně orgánu ESMA.

3. Pokud se zveřejněné správní opatření, sankce a pokuta vztahují na investiční podnik povolený v souladu se směrnicí [nová MiFID], uvede ESMA odkaz na zveřejněnou sankci v rejstříku investičních podniků podle čl. 5 odst. 3 směrnice [nová MiFID].

4. ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení postupů a formulářů pro výměnu informací uvedených v tomto článku.

ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [...].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení č. 1095/2010.

KAPITOLA 6 AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 31 Přenesení pravomoci

Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 týkající se doplňování a změn podmínek pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů, definic v tomto nařízení, podmínek pro sestavování seznamů zasvěcených osob, podmínek týkajících se transakcí osob s řídicí pravomocí a pravidel pro osoby, které poskytují informace, jež mohou vést ke zjištění porušení tohoto nařízení.

Článek 32 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Tato pravomoc je svěřena na dobu neurčitou ode dne uvedeného v čl. 36 odst. 1.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, nevysloví-li Evropský parlament ani Rada ve lhůtě dvou měsíců od oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě námitku, nebo oznámí-li před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada Komisi, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA 7 PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 33 Postup projednávání ve výboru

1. Pro přijetí prováděcích aktů podle čl. 29 odst. 3 je Komisi nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES[41]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011[42].

2. Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, se použije článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 téhož nařízení.

KAPITOLA 8 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34 Zrušení směrnice 2003/6/ES

Směrnice 2003/6/ES se ruší s účinkem ode dne [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Odkazy na směrnici 2003/6/ES se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 35 Přechodná ustanovení

Tržní zvyklosti existující před vstupem tohoto nařízení v platnost a akceptované příslušnými orgány v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2273/2003[43] pro účely použití čl. 1 bodu 2 písm. a) směrnice 2003/6/ES mohou být nadále používány až do [12 měsíců po zahájení použitelnosti tohoto nařízení] za předpokladu, že jsou oznámeny příslušnými orgány orgánu ESMA před datem použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 36 Vstup v platnost a použitelnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým dnem po] vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se od [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] s výjimkou čl. 3 odst. 2, čl. 8 odst. 5, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 9, čl. 13 odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 14 odst. 5, čl. 14 odst. 6, čl. 15 odst. 3, čl. 18 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 3, které se použijí okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu,

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

A. Ukazatele manipulativního jednání souvisejícího s nepravdivými nebo zavádějícími signály a se zajištěním ceny

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3 téhož článku, by účastníci trhu a příslušné orgány měli při šetření transakcí nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)      míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce představují významný podíl denního objemu transakcí s příslušným finančním nástrojem, souvisejícím spotovým komoditním kontraktem nebo draženým produktem na bázi povolenek na emise, zejména když tyto činnosti vedou k významné změně jejich cen;

b)      míra, do jaké pokyny k obchodování zadané nebo transakce uskutečněné osobami s významnou kupní či prodejní pozicí u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise vedou k významným změnám cen daného finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

c)      zda uskutečněné transakce nevedou ke změně skutečného vlastníka finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

d)      míra, do jaké zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce zahrnují zvrat pozic v krátkém období a představují významný podíl denního objemu transakcí s příslušným finančním nástrojem, souvisejícím spotovým komoditním kontraktem nebo draženým produktem na bázi povolenek na emise a mohou být spojeny s významnými změnami ceny finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise;

e)      míra, do jaké se zadané pokyny k obchodování nebo uskutečněné transakce koncentrují v krátkém časovém úseku burzovního dne a vedou ke změně ceny, která se následně obrátí;

f)       míra, do jaké zadané pokyny k obchodování změní zastoupení nejvýhodnější nabídky nebo prodejní ceny u finančního nástroje, souvisejícího spotového komoditního kontraktu nebo draženého produktu na bázi povolenek na emise (nebo obecněji zastoupení knihy objednávek, která je k dispozici účastníkům trhu) a jsou odstraněny před tím, než jsou provedeny;

g)      míra, do jaké jsou pokyny k obchodování zadány nebo transakce uskutečněny v době nebo zhruba kolem doby, kdy se počítají referenční ceny, vypořádací ceny a ocenění, a vedou ke změnám cen, které mají vliv na tyto ceny a ocenění.

B. Ukazatelé manipulativního jednání souvisejícího s využíváním fiktivních prostředků nebo jakékoli jiné formy klamavého nebo lstivého jednání

Pro účely uplatňování čl. 8 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a aniž jsou dotčeny formy jednání uvedené v odstavci 3 druhém pododstavci téhož článku, by účastníci trhu a příslušné orgány měli při šetření transakcí nebo pokynů k obchodování vzít v úvahu ukazatele z níže uvedeného demonstrativního výčtu, které by však neměly být nutně samy o sobě považovány za projev manipulace s trhem:

a)      zda pokynům k obchodování zadaným nebo transakcím uskutečněným určitými osobami předchází nebo po nich následuje šíření nepravdivých či zavádějících informací týmiž osobami či osobami s nimi propojenými;

b)      zda jsou určitými osobami zadány pokyny k obchodování nebo uskutečněny transakce předtím nebo poté, co tytéž osoby nebo osoby s nimi propojené vydají nebo rozšíří investiční doporučení, která jsou chybná či zkreslená nebo očividně ovlivněná materiálním zájmem.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/podnětu

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Oblasti politiky dotčené ve struktuře ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíl(e)

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání a finanční dopad

              1.7.    Předpokládané způsoby řízení

2.           OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ

              2.1.    Pravidla pro kontrolu a oznamování

              2.2.    Řídicí a kontrolní systém

              2.3.    Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Čísla víceletého finančního rámce a výdajů ovlivněných rozpočtových položek

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na provozní prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky administrativní povahy

              3.2.4  Kompatibilita se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5  Účast třetích osob na financování

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)

1.2.        Oblasti politiky dotčené ve struktuře ABM/ABB[44]

Vnitřní trh - finanční trhy

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

ý Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[45]

¨ Návrh/podnět se týká rozšíření stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceletý strategický cíl Komise, na něž se zaměřuje návrh/podnět

Obecnými cíli tohoto nařízení a směrnice o zneužívání trhu je zvýšit integritu trhu a ochranu investorů tím, že bude zakázáno osobám, které mají důvěrné informace, obchodovat se souvisejícími finančními nástroji a že bude zakázáno manipulovat s finančními trhy prostřednictvím praktik, jako je šíření nepravdivých informací nebo zvěstí a uzavírání obchodů fixujících ceny na neobvyklých úrovních, při současném zajištění jednotného kodexu a rovných podmínek a zvýšení atraktivity trhu s cennými papíry pro získávání kapitálu pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné činnosti (činností) ABM/ABB

Specifický cíl č.

Ve světle výše uvedených obecných cílů jsou relevantní tyto specifické cíle politiky:

- zajistit, aby nařízení a směrnice držely krok s vývojem trhu;

- zajistit účinné prosazování pravidel o zneužívání trhu;

- zvýšit účinnost režimu proti zneužívání trhu zajištěním větší jasnosti a právní jistoty;

- snížit administrativní zátěž, pokud je to možné, zejména pro emitenty na trzích malých a středních podniků.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle uvedené výše vyžadují dosažení těchto operačních cílů:

- zamezit zneužívání trhu na organizovaných trzích, platformách a u transakcí formou OTC;

- zamezit zneužívání trhu s komoditami a souvisejících trhů s deriváty;

- zajistit, aby regulační orgány měly potřebné informace a pravomoci k účinnému vymáhání;

- zajistit důsledné, účinné a odrazující sankce;

- omezit nebo odstranit možnosti volby a vlastního uvážení;

- objasnit některé klíčové pojmy.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Uveďte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílovou skupinu.

Celkový dopad návrhů povede ke značnému zlepšení v řešení zneužívání trhu v rámci EU. Za prvé, integrita trhu a ochrana investorů bude vylepšena upřesněním, které finanční nástroje a trhy jsou pokryty, a bude zajištěno, aby byly pokryty nástroje přijímané k obchodování pouze na MTF a dalších nových typech organizovaných obchodních systémů. Dále se zlepší ochrana proti zneužívání trhu prostřednictvím komoditních derivátů díky zvýšení transparentnosti trhu. Kromě toho návrh zajistí lepší odhalování zneužívání trhu tím, že poskytne příslušným orgánům potřebné pravomoci, aby mohly provádět šetření, a posílí odrazující účinek sankčních režimů zavedením minimálních zásad pro správní sankce a požadavkem na zavedení trestních sankcí. To mimoto povede k soudržnějšímu přístupu v oblasti zneužívání trhu, jelikož budou omezeny možnosti volby a vlastního uvážení členských států a bude zaveden přiměřený režim pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků. Celkově se očekává, že návrh přispěje ke zlepšení integrity na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad na důvěru investorů, a přispěje tím dále k finanční stabilitě finančních trhů.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Uveďte ukazatele pro monitorování provádění návrhu/podnětu

Hlavní ukazatele a zdroje informací, které by mohly být použity při hodnocení, jsou:

- údaje od příslušných vnitrostátních orgánů o počtu případů zneužívání trhu, které zkoumaly a u nichž uložily sankce, a

- zpráva (která by mohla být vypracována prostřednictvím ESMA) o zkušenostech získaných regulačními orgány v oblasti prosazování právních předpisů.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Požadavky, jež mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Krátkodobý horizont:

- zajistit, aby regulační orgány měly potřebné informace a pravomoci k účinnému vymáhání;

- zajistit důsledné, účinné a odrazující sankce;

- omezit nebo odstranit možnosti volby a vlastního uvážení;

- objasnit některé klíčové pojmy.

Dlouhodobý horizont:

- zamezit zneužívání trhu u transakcí na organizovaných trzích, platformách a formou OTC;

- zamezit zneužívání trhu s komoditami a souvisejících trhů s deriváty.

1.5.2.     Přidaná hodnota zapojení EU

I když všechny problémy nastíněné v hodnocení dopadů mají významné důsledky pro každý jednotlivý členský stát, může být jejich celkový dopad plně vnímán jen v přeshraničním kontextu. To proto, že ke zneužívání trhu může docházet všude tam, kde je daný nástroj kótován, nebo i v mimoburzovním prostředí, tedy i na jiných trzích, než je primární trh příslušného nástroje. Z tohoto důvodu existuje reálné riziko obcházení nebo neúčinnosti opatření členských států proti zneužívání trhu vzhledem k neexistenci opatření na úrovni Unie. Dále, aby se předešlo regulatorní arbitráži, je nezbytný konzistentní přístup, a protože tato otázka je již zahrnuta v acquis stávající směrnice MAD, řešení problémů uvedených v hodnocení dopadů lze nejlépe dosáhnout pomocí společného úsilí.

1.5.3.     Poučení vyplývající z podobných zkušeností z minulosti

Návrh tohoto nařízení navazuje na stávající směrnici o zneužívání trhu, u které se projevilo několik omezení pro její uplatnění a která byla v jednotlivých členských státech používána různými způsoby, což vedlo k potřebě přezkumu v podobě nařízení a směrnice.

1.5.4.     Soudržnost a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Jak bylo oznámeno ve sdělení ze dne 2. června 2010 o regulaci finančních služeb pro udržitelný růst,[46] Komise dokončí v následujících měsících svůj úplný reformní program pro finanční odvětví. Ze stávajících nebo projednávaných návrhů uvedených ve sdělení se mnoho z nich vztahuje k této iniciativě a přispěje k dosažení cílů v oblasti zvýšení ochrany investorů a zvýšení transparentnosti a integrity trhu.

Návrh nařízení o krátkých prodejích a některých aspektech swapů úvěrového selhání zahrnuje režim zveřejňování krátkých prodejů, což by usnadnilo regulačním orgánům odhalení možných případů manipulace s trhem a obchodování zasvěcených osob spojených s krátkým prodejem.[47]

Návrh nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů rovněž zvýší průhlednost významných pozic u OTC derivátů, která napomůže regulačním orgánům sledovat zneužívání trhu pomocí finančních derivátů.[48]

Revize směrnice o trzích finančních nástrojů se bude zabývat možností rozšířit stávající oblast působnosti oznamovací povinnosti v souvislosti s obchody s nástroji obchodovanými pouze v mnohostranných obchodních systémech (MTF) a oznamování mimoburzovních (OTC) transakcí, včetně derivátů. Oznamování OTC transakcí příslušným orgánům u nástrojů, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, není v současné době povinné, a takové oznámení by regulačním orgánům usnadnilo zjistit případné zneužívání trhu prostřednictvím těchto nástrojů.[49]

Problematiku požadavků na průhlednost a manipulativní jednání specifické pro fyzické trhy s energií, stejně jako oznamování transakcí k zajištění integrity trhů s energií, jsou předmětem návrhu Komise na nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií.[50]

1.6.        Doba trvání a finanční dopad

¨ Návrh/podnět na dobu určitou

– ¨  Návrh/podnět v platnosti od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

ý Návrh/podnět na dobu neurčitou

– Provádění se zahajovacím obdobím od RRRR do RRRR

– následovaným obdobím běžného fungování.

1.7.        Předpokládané způsoby řízení[51]

ý Centralizované přímé řízení Komisí

¨ Centralizované nepřímé řízení s přenesením implementačních úkolů na:

– ¨  výkonné agentury

– ¨  orgány zřízené Společenstvím[52]

– ¨  národní veřejnoprávní orgány pověřené veřejnou službou

– ¨  osoby pověřené prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (bude upřesněno)

Je-li označeno více způsobů řízení, uveďte v části "poznámky" tohoto bodu podrobnosti.

Komentář

//

2.           OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ

2.1.        Pravidla pro kontrolu a oznamování

Uveďte četnost a podmínky

Článek 81 nařízení o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy stanoví vyhodnocení zkušeností získaných v rámci činnosti tohoto orgánu v době tří let od skutečného zahájení jeho provozu. Za tímto účelem Komise zveřejní obecnou zprávu, která bude předána Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.        Řídicí a kontrolní systém

2.2.1.     Zjištěná rizika

V rámci reformy bylo provedeno posouzení dopadů systému finančního dohledu v EU, jež je přiloženo k nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

V důsledku současných návrhů je třeba zajistit orgánu ESMA dodatečné zdroje tak, aby mohl vykonávat své pravomoci.

1.       ESMA zajistí harmonizaci a koordinaci pravidel ohledně:

- výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace (článek 3);

- technických opatření pro zjišťování a oznamování podezřelých transakcí (článek 11);

- technických prostředků pro vhodné uveřejňování důvěrných informací (článek 12);

- technických prostředků pro odklad uveřejnění důvěrných informací (článek 12);

- informativního a demonstrativního výčtu okolností týkajících se emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu malých a středních podniků, které by mohly představovat důvěrné informace (článek 12);

- obsahu a formátu seznamů zasvěcených osob (článek 13);

- opatření v oblasti investičních doporučení a statistik (článek 15);

- postupů a formulářů pro výměnu informací mezi EU a příslušnými zahraničními regulačními orgány (články 18, 19, 20, 29).

2.       Kromě toho ESMA na žádost jednoho příslušného orgánu koordinuje vyšetřování a kontroly mezi příslušnými orgány u přeshraničních případů zneužívání trhu (článek 19).

3.       ESMA také koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. ESMA připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou příslušné orgány použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí (článek 20)

4.       Ve vztahu ke komoditním derivátům ESMA hraje úlohu zprostředkovatele a koordinátora pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a regulačními orgány v jiných členských státech a třetích zemích odpovídajících za spotové trhy (čl. 19).

V důsledku absence tohoto zdroje nemohlo být zajištěno včasné a účinné plnění této role úřadu.

2.2.2.     Předpokládané způsoby kontroly

Řídící a kontrolní systémy stanovené v nařízení o orgánu ESMA budou použity též v rámci úlohy ESMA podle tohoto návrhu. O konečném souboru ukazatelů pro hodnocení výkonnosti Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy rozhodne Komise při provádění prvního požadovaného hodnocení. Pro konečné hodnocení budou kvantitativní ukazatele stejně důležité jako kvalitativní důkazy shromážděné v průběhu konzultací. Hodnocení se bude opakovat každé tři roky.

2.3.        Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Uveďte stávající nebo plánovaná preventivní a ochranná opatření

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti se na orgán ESMA vztahují bez omezení ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

ESMA přistoupí k meziinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny jeho zaměstnance.

Rozhodnutí o financování a dohody a prováděcí nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků vyplacených orgánem ESMA, jakož i u pracovníků odpovědných za přidělování těchto prostředků.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a ovlivněné výdajové rozpočtové položky

· Stávající výdajové rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Typ výdaje || Příspěvek

Číslo [Popis ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ....] || RP/NRP ([53]) || ze zemí ESVO[54] || z kandidátských zemí[55] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. (aa) finančního nařízení

|| 12.040401.01 ESMA – Dotace v rámci hlavy 1 a 2 (personální a administrativní výdaje) || RP || ANO || NE || NE || NE

· Nové požadované rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

///

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1      Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1A || Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ: <MARKT> || || || Rok 2013[56] || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM

Ÿ Provozní prostředky || || || || || || || ||

12.040401.01 || Závazky || (1) || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Platby || (2) || 0,179 || 0 327 || 0 327 || || || || || 0,832

Prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy[57] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

Prostředky CELKEM za GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Platby || =2+2a +3 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

Platby || (5) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy || (6) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Platby || =5+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

1. ESMA bude muset vypracovat určitý počet návrhů prováděcích technických norem ohledně:

– výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace (článek 3);

– technických opatření pro zjišťování a oznamování podezřelých transakcí (článek 11);

– technických prostředků pro vhodné uveřejňování důvěrných informací (článek 12);

– technických prostředků pro odklad uveřejnění důvěrných informací (článek 12);

– informativního a demonstrativního výčtu okolností týkajících se emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu malých a středních podniků, které by mohly představovat důvěrné informace (článek 12);

– obsahu a formátu seznamů zasvěcených osob (článek 13);

– opatření v oblasti investičních doporučení a statistik (článek 15);

– postupů a formulářů pro výměnu informací mezi EU a příslušnými zahraničními regulačními orgány (články 18, 19, 20, 29).

2. ESMA na žádost jednoho příslušného orgánu koordinuje vyšetřování a kontroly mezi příslušnými orgány u přeshraničních případů zneužívání trhu.

3. ESMA koordinuje rozvoj dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. ESMA připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou příslušné orgány použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí.

4. Ve vztahu ke komoditním derivátům ESMA hraje úlohu zprostředkovatele a koordinátora pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a regulačními orgány v jiných členských státech a třetích zemích odpovídajících za spotové trhy.

Pokud návrh/podnět ovlivňuje více než jeden okruh:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z finančních prostředků určených na specifické programy || (6) || || || || || || || ||

Prostředky CELKEM v rámci OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční hodnota) || Závazky || =4+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Platby || =5+ 6 || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || " Správní výdaj "

v milionech EUR (na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM

GŘ: <…….> ||

Ÿ Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || || || || ||

CELKEM GŘ <…….> || Prostředky || || || || || || || ||

CELKEM prostředky v rámci OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = Platby celkem) || 0 || 0 || 0 || || || || ||

v milionech EUR (na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013[58] || Rok 2014 || Rok 2015 || || || CELKEM

CELKEM prostředky v rámci OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

Platby || 0,179 || 0,327 || 0,327 || || || || || 0,832

3.2.2.     Odhadovaný dopad na provozní prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití provozních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití provozních prostředků, jak je vysvětleno níže:

Specifické cíle tohoto návrhu jsou uvedeny v odstavci 1.4.2. Bude jich dosaženo prostřednictvím navrhovaných legislativních opatření, která mají být provedena na vnitrostátní úrovni a prostřednictvím zapojení Evropského úřadu pro cenné papíry a trhy.

I když není možné pro jednotlivé operativní cíle připsat konkrétní číselné výstupy, role orgánu ESMA spolu s novými pravomocemi pro vnitrostátní regulační orgány by měla přispět ke zvýšení integrity trhu a ochraně investorů tím, že zakazuje osobám disponujícím důvěrnými informacemi obchodovat se souvisejícími finančními nástroji a zakazuje manipulaci s finančními trhy prostřednictvím praktik, jakými jsou šíření nepravdivých informací nebo zvěstí a provádění obchodů, které fixují ceny na neobvyklých úrovních. Tento nový rámec zabrání zneužívání trhu na organizovaných trzích, platformách, při OTC transakcích, na komoditních trzích a trzích se souvisejícími deriváty. Kromě toho zajistí, aby měl orgán ESMA a vnitrostátní regulační orgány potřebné informace a pravomoci k prosazování jednotných, účinných a odrazujících sankcí.

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky administrativní povahy

3.2.3.1.  Přehled

– ý  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno níže:

3.2.3.2.  Odhadované požadavky na lidské zdroje

– ý  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno níže:

Komentář:

V důsledku tohoto návrhu nebudou v GŘ MARKT potřeba žádné další lidské a administrativní zdroje. Zdroje momentálně využívané pro účely směrnice MAD na ní budou pracovat i nadále.

3.2.4.     Kompatibilita se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ¨  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ý  Návrh/podnět si vyžádá změnu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Návrh stanoví další úkoly, které mají být prováděny orgánem ESMA. To si vyžádá další zdroje v rámci rozpočtové položky 12.0404.01

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pro flexibilitu nebo revizi víceletého finančního rámce[59].

Vysvětlete, co je třeba, a upřesněte příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ¨  Návrh/podnět nestanoví spolufinancování ze strany třetích stran

– ý  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním, které se odhaduje takto:

Prostředky v milionech EUR (na 3 desetinná místa)

|| Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || || || Celkem

Uveďte spolufinancující orgán Členské státy prostřednictvím vnitrostátních orgánů dohledu v rámci EU (*) || 0 268 || 0,490 || 0,490 || || || || || 1,248

Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,268 || 0,490 || 0,490 || || || || || 1,248

(*) Odhad na základě současného mechanismu financování v návrhu nařízení o ESMA (členské státy 60 % - Společenství 40 %).

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádné finanční dopady na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tyto finanční dopady:

· ¨         na vlastní zdroje

· ¨         na různé příjmy

Příloha k legislativnímu finančnímu výkazu pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) a směrnici Evropského parlamentu a Rady o trestněprávním postihu za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu).

Použitá metodika a hlavní výchozí předpoklady

Byl proveden odhad nákladů spojených s úkoly, které má provádět ESMA na základě z těchto dvou návrhů, pokud je o výdaje na zaměstnance (hlava 1), v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu orgánu ESMA pro rok 2012 předloženého Komisi.

Tyto dva návrhy Komise obsahují ustanovení, která požadují, aby ESMA vypracovala zhruba 11 souborů nových závazných technických norem (BTS), které by měly zajistit, aby byla ustanovení vysoce technické povahy důsledně uplatňována v celé EU. Podle návrhů by ESMA měla vypracovat nové závazné technické normy 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí zvýšení počtu zaměstnanců, s nímž je třeba začít již roku 2013. Pokud jde o povahu pozic, bude úspěšné a včasné vypracování nových závazných technických norem vyžadovat zejména přijetí dalších úředníků pro oblasti politiky, právní otázky a posouzení dopadů.

Na základě odhadů Komise a orgánu ESMA byly k posouzení vlivu na počet plných pracovních úvazků potřebných k vypracování nových závazných technických norem v souvislosti s těmito dvěma návrhy použity tyto předpoklady:

- Do roku 2013 bude zapotřebí jeden úředník pro oblast politiky, jeden úředník pro oblast posouzení dopadů a jeden právník.

Proto si vytvoření nových závazných technických norem v termínu do 24 měsíců po vstupu nařízení v platnost vyžádá 3 zaměstnance.

Orgánu ESMA by dále měly být svěřeny některé trvalé úkoly v oblasti:

- koordinace vyšetřování a kontroly mezi příslušnými orgány pro přeshraniční případy zneužívání trhu;

- vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány třetích zemí. ESMA připraví vzorové dohody o spolupráci, které mohou příslušné orgány použít. ESMA také mezi orgány koordinuje výměnu informací získaných od příslušných orgánů třetích zemí

- úlohy zprostředkovatele a koordinátora pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a regulačními orgány v jiných členských státech a třetích zemích odpovídajícími za spotové trhy a povolenky na emise.

Celkově je tedy třeba dalších 6 plných pracovních úvazků.

Další předpoklady:

– na základě rozdělení plných pracovních úvazků v návrhu rozpočtu pro rok 2012 se předpokládá dalších 6 plných pracovních úvazků, z nichž budou 3 dočasní zaměstnanci (50 %), 2 přidělení národní experti (33,3 %) a 1 smluvní zaměstnanec (16,7 %);

– průměrné roční mzdové náklady pro různé skupiny zaměstnanců jsou založeny na pokynech GŘ BUDG;

– koeficient úpravy platů pro Paříž je 1,27;

– náklady na vzdělávání se odhadují na 1 000 EUR na pracovníka na plný pracovní úvazek za rok;

– výdaje na služební cesty se odhadují na 10 000 EUR na základě návrhu rozpočtu pro rok 2012 pro služební cesty na osobu;

– náklady související s náborem (cestovné, ubytování, lékařské prohlídky, příspěvky na usazení a jiné příspěvky, náklady na stěhování, atd.) 12 700 EUR dle odhadu na základě návrhu rozpočtu pro rok 2012 pro nábor nových zaměstnanců na osobu.

Předpokládá se, že pracovní vytížení po výše uvedeném zvýšení pracovníků na plný úvazek bude v roce 2014 a dále stejné a je spojené se změnou již vypracovaných závazných technických norem.

Způsob výpočtu zvýšení požadovaného rozpočtu na příští tři roky je uveden podrobněji v níže uvedené tabulce. Výpočet vychází ze skutečnosti, že z rozpočtu Společenství je financováno 40 % nákladů.

Typu nákladů || Výpočet || Částka (v tisících)

2013 || 2014 || 2015 || Celkem

|| || || || ||

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance || || || || ||

|| || || || ||

6 platů a příspěvků || || || || ||

- z toho dočasní zaměstnanci || =3*127*1,27 || 241,93 || 483,87 || 483,87 || 1209,67

- z toho přidělení nár. experti || =2*73*1,27 || 92,71 || 185,42 || 185,42 || 463,55

- z toho smluvní zaměstnanci || =1*64*1,27 || 40,64 || 81,28 || 81,28 || 203,2

|| || || || ||

6 výdejových položek na nábor || || || || ||

|| =6*12,7 || 76,2 || || || 76,2

|| || || || ||

6 výdejových položek na cesty || || || || ||

|| =6*10 || 30 || 60 || 60 || 150

|| || || || ||

6 školení || =6*1 || 3 || 6 || 6 || 15

|| || || || ||

Hlava 1 celkem: Výdaje na zaměstnance || || 484,48 || 816,57 || 816,57 || 2079,53

|| || || || ||

Z toho příspěvek Společenství (40 %) || || 193,79 || 326,63 || 326,63 || 847,05

Z toho příspěvek členského státu (60 %) || || 290,68 || 489,94 || 489,94 || 1270,56

V následující tabulce je návrh plánu zřízení tří dočasných pozic:

Funkční skupina a platová třída || Dočasné pozice

AD16 AD15 AD14 AD13 AD12 AD11 AD10 AD9 AD8 AD7 AD6 AD5 AD Celkem || 1 2 3

[1]               Úř. věst. L 16, 12.4.2003, s. 16.

[2]               Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, Brusel, 25.2.2009, s. 23.

[3]               Evropská komise, sdělení Zajištění efektivních, bezpečných a stabilních trhů s deriváty, KOM(2009) 332, 3. července 2009.

[4]               Evropská komise, sdělení Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2011) 78, 23. února 2011.

[5]               Evropská komise, sdělení Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb, KOM(2010) 716, 8. prosince 2010.

[6]               Dokument CESR/07-380, červen 2007, k dispozici na www.cesr-eu.org.

[7]               Dokument CESR/09-1120.

[8]               ESME je poradní orgán Komise, složený z praktických odborníků a expertů na trhy s cennými papíry, jehož mandát vypršel ke konci roku 2009 a nebyl obnoven. Byl zřízen Komisí v dubnu 2006 a prováděl činnost na základě rozhodnutí Komise 2006/288/ES ze dne 30. března 2006 o zřízení skupiny odborníků na evropské trhy s cennými papíry k poskytování právního a ekonomického poradenství k uplatňování směrnic EU o cenných papírech (Úř. věst. L 106, 19.4.2006, s. 14–17).

[9]               Vydáno v červnu 2007 pod názvem „Právní rámec EU proti zneužívání trhu a jeho uplatňování členskými státy: první hodnocení“.

[10]             Viz http://ec.europa.eu/internal_market/securities/abuse/12112008_conference_en.htm.

[11]             Viz http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/market_abuse_en.htm.

[12]             Viz http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/mad/consultation_paper.pdf.

[13]             Viz http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/mad_en.htm

[14]             Zpráva o posouzení dopadů je k dispozici na adrese XXX.

[15]             Přehled diskusí naleznete v příloze 3 zprávy o posouzení dopadů.

[16]             KOM(2009) 501, KOM(2009) 502, KOM(2009) 503.

[17]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů. Úř. věst. L 145, 30.4.2004.

[18]             http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0726:FIN:EN:PDF.

[19]             Odpověď výboru CESR na výzvu k předložení důkazů k přezkumu směrnice MAD, ze dne 20. dubna 2009, která je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/abuse/index_en.htm.

[20]             (KOM(2010) 1496) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb, prosinec 2010, kapitola 3.

[21]             Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

[22]             Úř. věst., s. .

[23]             Úř. věst., s. .

[24]             Úř. věst. L 16, 12.4.2003, s. 16.

[25]             Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, Brusel, 25.2.2009.

[26]             Sdělení Komise „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění.

[27]             Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[29]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[30]             Evropská komise, sdělení Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb, KOM(2010) 716, 8. prosinec 2010.

[31]             Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33

[32]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[33]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[34]             Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1.

[35]             Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. [Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1.].

[36]             Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. [Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1].

[37]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES. Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

[38]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.

[39]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ... o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

[40]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. … o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

[41]             Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

[42]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[43]             Úř. věst. L 162, 29.4.2004, s. 72.

[44]             ABM: Řízení podle činností (Activity-Based Management – ABB): Rozpočtování podle činností (Activity-Based Budgeting).

[45]             Jak je uvedeno v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[46]             (KOM(2010) 301) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance o regulaci finančních služeb pro udržitelný růst, červen 2010.

[47]             (KOM(2010) 482) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání, září 2010.

[48]             (KOM(2010) 484) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a obchodních údajích, září 2010.

[49]             (KOM(2011) XXX)

[50]             (KOM(2010) 484) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o integritě a transparentnosti trhu s energií, září 2010.

[51]             Podrobnosti o způsobů řízení a odkazy na finanční nařízení lze nalézt na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[52]             Jak je uvedeno v čl. 185 finančního nařízení.

[53]             RP = Rozlišené položky / NRP = Nerozlišené položky

[54]             EFTA: Evropské sdružení volného obchodu

[55]             Kandidátské země, kde lze použít, potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[56]             Rok N je rokem, v němž návrh/podnět začíná.

[57]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu realizace programů EU a/nebo akcí (bývalé linie "BA"), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[58]             Rok N je rokem, v němž návrh/podnět začíná.

[59]             Viz body 19 a 24 meziinstitucionální dohody.