{SEC(2011)1141 final}

{SEC(2011)1142 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 29. června 2011 přijala Komise návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2014–2020: Rozpočet – Evropa 2020[1]. Mezi hlavní charakteristiky tohoto příštího souboru programů patří zjednodušení provádění politik, zaměření na výsledky a intenzivnější využívání podmíněnosti.

Zjednodušení bylo určeno za hlavní cíl jednak ve sdělení o přezkumu rozpočtu EU[2], dále v agendě inteligentní regulace[3] i ve výše uvedeném sdělení o příštím víceletém finančním rámci. Na základě zkušeností se zdá, že ve stávajícím programovém období jsou rozmanitost a roztříštěnost pravidel pro výdajové programy často pociťovány jako zbytečně komplikované a obtížné jak z hlediska provádění, tak z hlediska kontroly. To představuje velkou administrativní zátěž pro příjemce i pro Komisi a členské státy, což může mít nežádoucí dopad v tom, že tato zátěž bude odrazovat od účasti, zvýší se míra chybovosti a zpozdí se provádění. To znamená, že potenciální výhody programů EU nejsou plně využívány.

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a budoucí Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) (dále jen „fondy SSR“) provádí doplňkové cíle politik a jejich řízení společně sdílejí členské státy a Komise. Proto je důležité maximalizovat účinnost všech strukturálních nástrojů, pokud jde o plnění cílů stanovených v programech, a optimalizovat součinnost a efektivitu těchto různých nástrojů. Toho bude dosaženo prostřednictvím rozumné politiky, rozumných podmínek regulačního a institucionálního rámce pro fondy, většího zaměření na výsledky a monitorování pokroku, pokud jde o cíle a záměry stanovené v programech, a rovněž co možná největší harmonizace prováděcích pravidel a požadavků na kontrolu.

Toto nařízení proto stanoví společný soubor základních pravidel. Je rozděleno na dvě části.

První část obsahuje řadu společných ustanovení pro všechny strukturální nástroje, na které se vztahuje společný strategický rámec. Tato ustanovení se týkají obecných zásad pro podporu, jako je partnerství, víceúrovňová správa, rovnost žen a mužů, udržitelnost a soulad s platným právem EU a členských států. Tento návrh obsahuje rovněž společné prvky strategického plánování a programování, včetně seznamu společných tematických cílů vyplývajících ze strategie Evropa 2020, ustanovení o společném strategickém rámci na úrovni Unie a o smlouvách o partnerství, které mají být uzavřeny s každým členským státem. Tento návrh stanoví společný přístup pro posílení orientace na výkonnost politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a námořní a rybářské politiky, a proto obsahuje ustanovení o přezkumu podmínek a výkonnosti, ale také ustanovení pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Vymezuje také společná ustanovení týkající se provádění fondů SSR, pokud jde o pravidla způsobilosti, a zvláštní ustanovení pro finanční nástroje a místní rozvoj se zapojením místních komunit. Některé řídící a kontrolní mechanismy jsou také společné pro všechny fondy SSR.

Druhá část obsahuje zvláštní ustanovení pro EFRR, ESF a FS. Sem patří ustanovení týkající se poslání a cílů politiky soudržnosti, finančního rámce, zvláštních mechanismů programování a podávání zpráv, velkých projektů a společných akčních plánů. V druhé části jsou vymezeny požadavky na systémy řízení a kontroly v rámci politiky soudržnosti a jsou v ní specifikována opatření pro kontrolu a finanční řízení.

Komise zároveň zajistí, aby byla zachována součinnost, které již bylo dosaženo díky zjednodušení a harmonizaci prvního pilíře (EZZF – Evropský zemědělský záruční fond) a druhého pilíře (EZFRV) společné zemědělské politiky. Proto zůstanou EZZF a EZFRV nadále pevně propojeny a zůstanou zachovány struktury, které již v členských státech fungují.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Konzultace a odborná stanoviska

Toto nařízení vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami včetně členských států, regionů, sociálních a hospodářských partnerů, akademických odborníků a mezinárodních institucí, které proběhly v souvislosti s přípravou návrhu pro každý strukturální fond pro finanční rámec na období 2014–2020. Jako výchozí materiál byla využita následná hodnocení provedená u programů za období 2000–2006 a celá řada studií a odborných stanovisek.

Pro příští rámec politiky soudržnosti byla poskytnuta odborná stanoviska skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost politiky soudržnosti, která zasedala v letech 2009 až 2011 celkem desetkrát, dále prostřednictvím neformální platformy zřízené na podporu práce Komise při vytváření budoucích směrů politiky soudržnosti, jakož i prostřednictvím pracovní skupiny pro podmíněnost, která zasedala třikrát počátkem roku 2011. Veřejná konzultace ohledně závěrů páté zprávy o soudržnosti proběhla od 12. listopadu 2010 do 31. ledna 2011. Celkem bylo obdrženo 444 příspěvků. Souhrn výsledků byl zveřejněn dne 13. května 2011[4].

Pokud jde o budoucnost rozvoje venkova, konala se v době od 23. listopadu 2010 do 25. ledna 2011 veřejná konzultace a dne 12. ledna 2011 bylo uspořádáno zasedání poradního výboru pro zúčastněné strany[5]. Celkem Komise obdržela 517 příspěvků. Pokud jde o příspěvky od organizací, 44 % z nich přišlo z odvětví zemědělství a zpracovatelského průmyslu a 40 % od celostátních, regionálních a místních orgánů, organizací na ochranu životního prostředí, expertních skupin typu „think-tank“ a výzkumných ústavů a rovněž od rozvojových organizací, odvětví obchodu a organizací spotřebitelů. Mezi ostatní organizace (12 %), které se konzultace zúčastnily, patří organizace na ochranu zdraví, subjekty správy vodních zdrojů a zástupci občanské společnosti.

Pokud jde o reformu společné rybářské politiky, v dubnu 2009 byla přijata zelená kniha[6], na kterou navazovala veřejná konzultace. Kromě této veřejné konzultace proběhlo asi 200 zasedání s členskými státy, poradním výborem pro rybolov a akvakulturu (ACFA) a regionálními poradními sbory, odvětvím rybolovu, odvětvím zpracování a uvádění na trh, odborovými svazy, nevládními organizacemi a výzkumnou obcí. K zásadním bodům patří zejména: i) v Gentu ve dnech 12.–14. září 2010 a v Noordwijku ve dnech 9.–11. března 2011 proběhla dvě zasedání s členskými státy, během nichž se jednalo o budoucím financování; ii) v Bruselu dne 13. dubna 2010 proběhl zvláštní seminář o budoucím Evropském rybářském fondu s účastí zainteresovaných stran z daného odvětví, odborových svazů a členských států; iii) v Bruselu se ve dnech 12.–13. dubna 2011 konala konference o budoucnosti místního rozvoje v oblastech rybolovu.

Z výsledků těchto různých veřejných konzultací lze vyvodit řadu závěrů, které potvrzují následující tvrzení:

– většina zúčastněných stran vyzývá k pokračování ve finanční podpoře těchto politik,

– podpora EU by se měla zaměřit na řadu priorit a tyto různé politiky by se měly sladit se strategií Evropa 2020,

– pokud jde konkrétně o politiku soudržnosti, vyzývaly zúčastněné strany k přístupu, který by byl více orientován na výsledky, a silnou podporu získal rovněž transparentnější a zjednodušený soubor postupů finančního řízení.

Většina zúčastněných stran vyzývala k integrovanějšímu přístupu nebo ke sbližování strategií s ostatními politikami a finančními nástroji EU.

2.2. Posouzení dopadů

Tento návrh vychází ze tří posouzení dopadů – jedno bylo provedeno společně pro EFRR, FS a ESF a další dvě byla provedena pro EZFRV a EMFF. Tato posouzení dopadů analyzovala mimo jiné otázky týkající se přidané hodnoty pro EU, výkonnosti a provádění politik a zjednodušení a harmonizace pravidel. Alternativy hodnocené v posouzeních dopadů se týkaly: i) zlepšení způsobilosti politik poskytovat evropskou přidanou hodnotu, ii) zvýšení výkonnosti politik a iii) zjednodušení – snížení správních nákladů a minimalizace rizika chyb.

2.2.1. Poskytování evropské přidané hodnoty

Aby mohly strukturální programy poskytovat větší evropskou přidanou hodnotu, musí: a) soustředit svou podporu na priority EU a b) spolupracovat s ostatními politikami a finančními nástroji EU. Strategie Evropa 2020 stanoví jasný soubor společných cílů, včetně hlavních cílů a stěžejních iniciativ, jakožto jasný rámec pro pojmenování priorit financování. Mezi zúčastněnými stranami panuje široká shoda, pokud jde o to, jakým způsobem mají jednotlivé politiky (politika soudržnosti, rozvoje venkova, námořní a rybářská politika) přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020[7].

Pokud jde o zaměření na priority EU, patřil mezi posuzované možnosti flexibilní přístup k zaměření prostřednictvím ustanovení o vyčlenění, viditelnější a komplexnější spojení s hlavními cíli a integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020, zajištění kritického množství pro ESF a zaměření na priority EU pouze v méně rozvinutých členských státech. Upřednostňovanou variantou je vytvořit silnou vazbu na cíle strategie Evropa 2020, která by nejvíce přispěla k dosažení hlavních cílů.

Pokud jde o koordinaci s ostatními politikami a finančními nástroji EU, patřilo mezi zkoumané varianty volné sladění na základě nezávazných strategických zásad Společenství, komplexnější sladění s cíli strategie Evropa 2020 prostřednictvím společného strategického rámce a smlouvy o partnerství a rovněž možnost neprovádět žádné sladění s ostatními politikami a finančními nástroji EU nad rámec formálního dodržování obecných pravidel. Má se za to, že způsoby strategického plánování, které zahrnují společný strategický rámec na úrovni Unie a smlouvy o partnerství na vnitrostátní úrovni, zajistí účinnou koordinaci mezi politikami a nástroji Unie.

2.2.2. Zvýšení výkonnosti politiky

Účinnost různých strukturálních nástrojů závisí na rozumných politických, regulačních a institucionálních rámcích. V mnoha odvětvích je třeba propojit strategické a regulační podmínky s veřejnými investicemi, aby se účinně odstranily překážky růstu. Varianty zkoumané v této souvislosti se týkaly: a) zachování současného stavu (makrofinanční podmíněnost v rámci FS, soulad s postupy a odvětvovými předpisy EU a strategickými rámci, byť uplatňovanými nesystematicky, a žádná ustanovení ohledně výkonnosti); b) předběžných podmínek, které musí být splněny před přijetím programů; c) následných podmínek včetně výkonnostního rámce a výkonnostní rezervy; d) posílení makrofinanční podmíněnosti a e) kombinované varianty. Upřednostňovanou variantou byla kombinovaná varianta, jelikož by umožnila řešit podmínky nutné pro účinné využívání fondů SSR, motivovala by k dosažení předem stanovených cílů a sladila by provádění programů se správou ekonomických záležitostí Unie.

2.2.3. Zjednodušení – snížení správních nákladů a minimalizace rizika chyb

Rozumné, účinné a efektivní řízení strukturálních nástrojů vyžaduje vhodné, účinné a transparentní systémy zahrnující všechny dotčené úrovně správy. Tyto systémy musí zajistit výběr vysoce kvalitních operací a účinné provádění těchto operací, aby bylo dosaženo cílů této politiky. Systémy řízení a kontroly musí rovněž zajistit prevenci odhalování nesrovnalostí, včetně podvodů, tedy rozumnou záruku řádnosti výdajů. Systém provádění by zároveň měl být co možná nejjednodušší a racionalizovaný, aby zajistil účinné provádění a snížil administrativní zátěž pro příjemce.

Varianty zkoumané v případě politiky soudržnosti zahrnovaly různé možnosti úhrady (na základě skutečných nákladů a zjednodušeného vykazování nákladů), elektronickou veřejnou správu a záruku kvality. Hlavní rozdíly mezi jednotlivými možnostmi se týkají úrovně zapojení Komise do hodnocení systémů řízení a kontroly, dostupnosti různých možností úhrady v souvislosti s výsledky a mechanismů pro podporu elektronické veřejné správy při každodenním řízení fondů EU. Upřednostňovanou variantou je poměrný přístup zahrnující kontrolní mechanismy založené na rizicích, dostupnost celé řady možností úhrady a pokročilou elektronickou veřejnou správu na úrovni členských států a regionů, jelikož by mohl vést k významnému potenciálnímu snížení nákladů na kontroly a snížení pracovní zátěže a rovněž by byl více v souladu se zásadou subsidiarity.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Opatření na úrovni EU je oprávněné jak na základě cílů stanovených v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, tak na základě zásady subsidiarity. Právo jednat je zakotveno v článku 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který výslovně vyzývá k tomu, aby Unie prováděla tuto politiku prostřednictvím strukturálních fondů, ve spojení s článkem 177, v němž je vymezena úloha FS. Cíle ESF, EFRR a FS jsou vymezeny v článcích 162, 176 a 177 Smlouvy o fungování Evropské unie. Činnosti týkající se zemědělství a rybolovu jsou odůvodněny v článcích 38 a 39 Smlouvy.

Článek 174 SFEU stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví, že se mají přijímat konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou prohlubují určité zvláštní rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj.

4. DOPAD NA ROZPOČET

Návrh víceletého finančního rámce předložený Komisí počítá s částkou ve výši 376 miliard EUR na hospodářskou, sociální a územní soudržnost pro období let 2014–2020.

Navržený rozpočet na období let 2014–2020 || v miliardách EUR

Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony Územní spolupráce Fond soudržnosti Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 38,9 53,1 11,7 68,7 0,926

Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a IKT || 40 (plus 10 miliard EUR vyčleněných uvnitř Fondu soudržnosti)

*Všechny číselné údaje jsou ve stálých cenách roku 2011

Návrh Komise také stanoví minimální podíly pro každou kategorii regionů v rámci ESF s cílem zvýšit podíl fondů SSR na plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020. Při uplatnění těchto podílů představuje celkový minimální objem prostředků pro ESF 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti, tj. 84 miliard EUR. Je však nutné poznamenat, že uvedený minimální příděl pro ESF zahrnuje i rozpočet pro nadcházející návrh Komise týkající se potravinové pomoci pro nejchudší osoby.

Návrh Komise na financování EZFRV a EMFF bude zahrnut do zvláštních nařízení o jednotlivých fondech.

5. SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ 5.1. Společná ustanovení pro všechny fondy SSR 5.1.1. Obecné zásady

Obecné zásady pro podporu všech fondů SSR budou zahrnovat partnerství a víceúrovňovou správu, soulad s použitelnými právními předpisy EU a jednotlivých členských států, podporu rovnosti žen a mužů a udržitelný rozvoj.

V tomto kontextu bude Komisi v případě ESF nadále nápomocen výbor, který je stanoven v článku 163 Smlouvy a skládá se z jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací a jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů z každého členského státu.

5.1.2. Strategický přístup

S cílem maximalizovat dopad této politiky při dosahování evropských priorit Komise navrhuje posílit proces strategického plánování. Znamená to vymezit v nařízení seznam tematických cílů v souladu se strategií Evropa 2020:

1)           posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;

2)           zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality;

3)           zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě EMFF);

4)           podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích;

5)           podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;

6)           ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;

7)           podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;

8)           podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil;

9)           podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě;

10)         investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení;

11)         posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Společný strategický rámec převede záměry a cíle priorit Unie spočívajících v inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění do podoby klíčových akcí pro EFRR, FS, ESF, EZFRV a EMFF, které zajistí integrované využívání fondů SSR za účelem plnění společných cílů.

Smlouvy o partnerství mezi Komisí a členskými státy stanoví závazky partnerů na celostátní a regionální úrovni a závazky Komise. Tyto smlouvy budou propojeny s cíli strategie Evropa 2020 a národními programy reforem. Ustanoví integrovaný přístup pro územní rozvoj podporovaný ze všech fondů SSR a budou obsahovat cíle na základě dohodnutých ukazatelů, strategických investic a řady podmínek. Budou obsahovat závazky předkládat každoročně přehled o dosaženém pokroku ve výročních zprávách o politice soudržnosti, politice rozvoje venkova a v jiných veřejných zprávách.

5.1.3. Podmíněnost a výkonnost

V zájmu zlepšení výkonnosti budou zavedena nová ustanovení o podmínkách, jež mají zajistit, aby financování EU silně motivovalo členské státy k naplňování záměrů a cílů strategie Evropa 2020. Podmíněnost bude mít formu jak předběžných podmínek, které musí být splněny před uvolněním prostředků, tak následných podmínek, které podmíní uvolnění dodatečných finančních prostředků určitou výkonností.

Důvodem posílení předběžné podmíněnosti u těchto fondů je snaha zajistit, aby byly splněny podmínky nezbytné pro účinnou podporu jejich prostřednictvím. Minulé zkušenosti ukazují, že účinnost investic financovaných z fondů byla v některých případech oslabena nedostatky politických, regulačních a institucionálních rámců. Pojem podmíněnosti není v rámci politiky soudržnosti novým pojmem. Během po sobě jdoucích programových období byla zavedena řada mechanismů s cílem maximalizovat účinnost zásahů. Některé z nich se týkají oblastí řízení a kontroly, zatímco jiné se týkají strategických a regulačních rámců, jakož i správní kapacity. Zkušenosti z uplatňování podmínek však naznačují rozdíly mezi jednotlivými programy. Je proto oprávněné zavést transparentnější a systematičtější uplatňování.

Následná podmíněnost posílí zaměření na výkonnost a plnění cílů strategie Evropa 2020. Bude založena na dosahování milníků týkajících se cílů pro výstupy a výsledky související s cíli strategie Evropa 2020 stanovenými pro programy ve smlouvě o partnerství. Z rozpočtu jednotlivých fondů bude vyňato 5 % a přiděleno během přezkumu výkonnosti v polovině období členským státům, jejichž programy splnily příslušné milníky. Kromě této výkonnostní rezervy se bude uplatňovat také ustanovení, podle něhož nedosažení určených milníků může vést k pozastavení financování a vážné nesplnění cílů programu může mít za následek úplné zrušení finanční podpory.

Aby účinnost fondů nepodrývaly nesprávné makrofiskální politiky, navrhuje Komise posílit pravidla upravující využívání fondů, pokud jde o makrofiskální podmínky, a uvést je do souladu s opatřeními pro prosazování nového Paktu stability a růstu, jež mají být přijata v rámci šestého balíčku týkajícího se správy hospodářských záležitostí.

Zároveň lze uplatnit vyšší sazbu spolufinancování (o 10 procentních bodů), pokud je členskému státu poskytnuta finanční pomoc v souladu s články 136 a 143 SFEU; sníží se tím tlak na rozpočty členských států v době fiskální konsolidace a celkové financování EU přitom zůstane na stejné úrovni,

5.1.4. Společné řízení

Návrh předpokládá systém řízení a kontroly, který je podobný u všech nástrojů sdíleného řízení a je založen na společných zásadách. Zavádí se nový systém národní akreditace, aby se posílila snaha členských států zajišťovat řádné finanční řízení. Aby se posílila věrohodnost, byla harmonizována ustanovení, na nichž se zakládá ujištění pro Komisi, pokud jde o řádnost výdajů, a byly zavedeny nové společné prvky, jako je prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrka.

5.1.5. Místní rozvoj se zapojením místních komunit

Členské státy budou moci využívat společné postupy při přípravě, sjednávání, řízení a provádění a budou podporovány v tom, aby tak činily zejména tam, kde je potřeba lepší koordinace lidského kapitálu a investic do infrastruktury největší.

Fondy SSR by se měly zaměřit na více rozvojových potřeb na subregionální a místní úrovni. Aby se usnadnilo provádění vícerozměrných a průřezových zásahů, navrhuje Komise posílit iniciativy, na nichž se podílejí místní komunity, usnadnit provádění integrovaných strategií místního rozvoje a vytváření místních akčních skupin, a to na základě zkušeností s přístupem LEADER.

5.1.6. Finanční nástroje

Vedle financování z grantů se navrhuje, aby se podpora určená podnikům a projektům, od kterých se očekává značná finanční návratnost, poskytovala především prostřednictvím inovativních finančních nástrojů.

Finanční nástroje sice zůstanou podobné těm, jež se využívaly v letech 2007–2013, ale některé prvky zjednodušení je třeba zdůraznit. Za prvé, Komise bude nabízet hotová řešení prostřednictvím přístupu k finančním nástrojům stanoveným na úrovni EU a modelům pro vnitrostátní a regionální fondy na základě standardních podmínek stanovených Komisí. Za druhé, tento návrh představuje jasný rámec pro využívání těchto nástrojů a řeší nejasnosti, které vznikly v souvislosti s legislativním rámcem na období let 2007–2013, čímž se zvýší právní jistota pro všechny zúčastněné strany. Za třetí, finanční nástroje bude možno v budoucnu využívat pro všechny druhy investic a příjemců, což představuje podstatné rozšíření možností využívání těchto inovativních nástrojů.

5.1.7. Monitorování a hodnocení

Společná ustanovení pro všechny fondy SSR v oblasti monitorování a hodnocení se vztahují i na úlohu a složení monitorovacího výboru, výroční zprávy o provádění, výroční jednání o přezkumu, zprávy o pokroku v provádění smlouvy o partnerství a předběžné a následné hodnocení.

5.1.8. Zjednodušená a racionalizovaná pravidla způsobilosti

V současném období se na mnohé příjemce, kteří využívají prostředky z různých finančních nástrojů Unie, vztahují rozdílná pravidla způsobilosti, což zvyšuje složitost řízení a tím i riziko vzniku chyb. Proto byl kladen důraz na opatření k zajištění toho, aby administrativní náklady byly přiměřené a aby se pro příjemce snížila administrativní zátěž spojená s řízením fondů EU. Cílem je tato základní pravidla pro nástroje používané v rámci sdíleného řízení co nejvíce harmonizovat, aby se snížilo množství pravidel uplatňovaných v praxi. Možnosti, jak zjednodušit náklady, například používání paušálních sazeb a jednorázových částek, představují způsob, jakým mohou členské státy zavést výkonnostně orientované řízení na úrovni jednotlivých operací.

Společná ustanovení týkající se provádění zahrnují společná pravidla pro způsobilé výdaje, různé formy finanční podpory, zjednodušené náklady a stálost operací. Návrh také počítá se společnými zásadami pro systémy řízení a kontroly.

Pokud jde o společnou zemědělskou politiku, zůstanou zachována stávající pravidla o správních nákladech a kontrolních systémech.

5.2. Obecná ustanovení použitelná pro EFRR, ESF a FS

Část tři tohoto nařízení vymezuje poslání a cíle politiky soudržnosti, zeměpisné pokrytí podpory, finanční prostředky a zásady pomoci, programování, velké projekty, společné akční plány, územní rozvoj, monitorování a hodnocení, informování a komunikaci, způsobilost výdajů a systémy řízení a kontroly.

5.2.1. Zeměpisné pokrytí podpory

Zahrnuje rozlišení mezi méně rozvinutými, přechodovými a více rozvinutými regiony.

Méně rozvinuté regiony: V souladu se SFEU zůstane podpora méně rozvinutých regionů i nadále důležitou prioritou politiky soudržnosti. Proces, který má zajistit, aby hospodářsky a sociálně zaostávající regiony srovnaly krok s ostatními částmi EU, bude vyžadovat dlouhodobé nepřetržité úsilí ve světě rostoucí nejistoty. Do této kategorie patří ty regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměrného HDP EU-27.

Přechodové regiony: Bude zavedena nová kategorie regionů – „přechodové regiony“ – s cílem nahradit stávající systém postupného zrušení a zavedení pomoci. Tato kategorie bude zahrnovat všechny regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru EU-27.

Více rozvinuté regiony: Přestože prioritou politiky soudržnosti zůstanou i nadále zásahy v méně rozvinutých regionech, existují důležité problémy, které se týkají všech členských států, jako je celosvětová soutěž v hospodářství založeném na znalostech, přechod na nízkouhlíkové hospodářství a sociální polarizace umocněná současnou hospodářskou atmosférou. Do této kategorie patří ty regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměrného HDP v EU-27.

Všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27, obdrží dvě třetiny svých přídělů na období 2007–2013.

Minimální podíly pro ESF budou stanoveny pro každou z kategorií regionů (25 % pro konvergenční regiony, 40 % pro přechodové regiony a 52 % pro konkurenceschopné regiony).

Fond soudržnosti bude podporovat členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU-27, při investování do dopravní sítě TEN-T a životního prostředí. Část rozpočtu Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) bude vyčleněna na financování hlavních dopravních sítí v rámci nástroje pro propojení Evropy.

Zkušenosti se současným finančním rámcem ukazují, že mnoho členských států má potíže s čerpáním velkého objemu prostředků EU během omezeného časového období. Fiskální situace v některých členských státech navíc způsobila, že pro tyto státy je nyní obtížnější uvolňovat prostředky pro vnitrostátní spolufinancování. Komise navrhuje řadu kroků, jež mají řešit problematiku čerpání prostředků:

– stanovit strop pro příděly prostředků na soudržnost na 2,5 % HDP,

– stanovit strop pro míru spolufinancování na úrovni každé prioritní osy v rámci operačních programů na 85 % v méně rozvinutých regionech (nebo v některých případech na 80 % a 75 %) a v nejvzdálenějších regionech, 60 % v přechodových regionech a 50 % ve více rozvinutých regionech,

– zahrnout do smluv o partnerství určité podmínky týkající se zlepšení správní kapacity.

5.2.2. Posílení strategického plánování zaměřeného na výsledky

Komise navrhuje postup programování, který by byl více orientován na výsledky, aby zajistila, že programy politiky soudržnosti budou mít jasnou intervenční logiku, budou orientované na výsledky a budou obsahovat vhodná ustanovení pro integrovaný přístup k rozvoji a pro účinné provádění fondů. Konkrétně Komise navrhuje zavést společné akční plány, což jsou operace zahrnující skupinu projektů jako součást operačního programu, s konkrétními cíli, ukazateli výsledků a výstupy dohodnutými mezi členským státem a Komisí. Nabízejí zjednodušený systém řízení a kontroly zaměřený na výkonnost.

5.2.3. Racionalizace finanční správy a kontroly

Systém řízení a kontroly musí najít rovnováhu mezi náklady na řízení a kontrolu a příslušnými riziky.

Úloha Komise při předběžném přezkumu vnitrostátních systémů řízení a kontroly bude přiměřená, jelikož se povinný přezkum Komisí nahrazuje přístupem založeným na posouzení rizik. Programů malého rozsahu se přezkum Komisí nebude týkat. Přístup založený na posouzení rizik snižuje správní náklady spojené s malými programy a solidní správou. Zvyšuje rovněž míru jistoty, jelikož zdroje Komise lze využívat účinněji a zaměřit se přitom na oblasti s vyššími riziky.

Elektronická správa údajů může být významným zdrojem snižování administrativní zátěže a zároveň může zvyšovat kontrolovatelnost projektů a výdajů. Navrhuje se proto, aby všechny členské státy vytvořily do konce roku 2014 systémy umožňující příjemcům poskytovat veškeré informace prostřednictvím elektronické výměny dat.

Jednou ze složitostí spojených se systémem finančního řízení v programovém období 2007–2013 je obecné pravidlo, že všechny podklady za jednotlivé operace se musí uchovávat ještě tři roky po ukončení programu. Návrh proto předpokládá povinné každoroční uzavření dokončených operací nebo výdajů v rámci roční účetní závěrky. Cílem je snížit zátěž pro jednotlivé příjemce spojenou s dlouhou dobou uchovávání dokladů a omezit rizika spojená se ztrátou auditní stopy.

2011/0276 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177 této smlouvy

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

s ohledem na stanovisko Účetního dvora[10],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 174 Smlouvy stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, zejména venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami a regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Článek 175 Smlouvy požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů.

(2) V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, by se Unie a členské státy měly snažit o provádění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat k harmonickému rozvoji Unie a snižování regionálních rozdílů.

(3) Aby se zlepšila koordinace a harmonizovalo provádění fondů poskytujících podporu, což je v rámci politiky soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS), spolu s fondy pro rozvoj venkova, což je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a s fondy pro námořní a rybolovné odvětví, což je Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), měla by být pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy SSR“) přijata společná ustanovení. Toto nařízení dále obsahuje ustanovení, která jsou společná pro EFRR, ESF a FS, ale nepoužijí se pro EZRFV a EMFF. Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů SSR by měla být specifikována zvláštní pravidla použitelná pro každý fond SSR a pro cíl Evropská územní spolupráce v rámci EFRR ve zvláštních nařízeních.

(4) Pokud jde o společnou zemědělskou politiku, bylo již dosaženo významné součinnosti tím, že byla harmonizována a sladěna pravidla pro řízení a kontrolu u prvního pilíře (EZZF – Evropský zemědělský záruční fond) a druhého pilíře (EZFRV) společné zemědělské politiky. Proto by EZZF a EZFRV měly zůstat nadále pevně propojeny a měly by být zachovány struktury, které již v členských státech fungují.

(5) Nejvzdálenější regiony by měly využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se vyrovnala jejich znevýhodnění, která jsou důsledkem faktorů uvedených v článku 349 Smlouvy.

(6) Aby se zajistil správný a jednotný výklad jednotlivých ustanovení a aby se napomohlo právní jistotě pro členské státy a příjemce, je nutné vymezit určité pojmy, které jsou v tomto nařízení použity.

(7) Je stanoveno, že toto nařízení se skládá ze tří částí – první část obsahuje body odůvodnění a definice, druhá část obsahuje pravidla použitelná pro všechny fondy SSR a třetí část obsahuje pravidla použitelná pouze pro EFRR, ESF a FS (dále jen „fondy“).

(8) Podle článku 317 Smlouvy a v rámci sdíleného řízení by měly být stanoveny podmínky umožňující Komisi vykonávat své úkoly při plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a rovněž by měly být vyjasněny oblasti odpovědnosti v rámci spolupráce členských států. Tyto podmínky by měly Komisi umožnit, aby získala ujištění, že členské státy využívají fondy SSR legálním a řádným způsobem a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ve smyslu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[11]. Členské státy a subjekty jimi jmenované pro tento účel by měly být odpovědné za provádění programů na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem daného členského státu. Tato ustanovení rovněž zajistí, aby se věnovala pozornost potřebě doplňkovosti a souladu v souvislosti se zásahem Unie, přiměřenosti správních opatření a snížení administrativní zátěže příjemců prostředků z fondů SSR.

(9) V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem by měl členský stát navázat spolupráci se zástupci příslušných regionálních, místních, městských a jiných orgánů veřejné správy: hospodářskými a sociálními partnery; subjekty zastupujícími občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládními organizacemi a subjekty zodpovědnými za prosazování rovnosti a nediskriminace. Účelem tohoto partnerství je respektovat zásadu víceúrovňové správy, zajistit vlastnictví plánovaných zásahů pro zúčastněné strany a navázat na zkušenosti a know-how příslušných zúčastněných stran. Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví kodex chování, aby zajistila, že partneři se zúčastní přípravy, provádění, monitorování a hodnocení smluv o partnerství a programů konzistentním způsobem.

(10) Činnosti fondů SSR a operace, které podporují, by měly být v souladu s právem jednotlivých členských států i s právem Unie, které se přímo či nepřímo týká provádění operace.

(11) V souvislosti se svým úsilím o zvýšení hospodářské, územní a sociální soudržnosti by měla Unie ve všech fázích provádění fondů SSR usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(12) Cíle fondů SSR by měly být prováděny v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článcích 11 a 19 Smlouvy, při zohlednění zásady „platí znečišťovatel“. V souladu s ambicí vyčlenit nejméně 20 % rozpočtu Unie na cíle v oblasti změny klimatu by členské státy měly poskytovat informace o podpoře plnění těchto cílů s použitím metodologie přijaté Komisí v prováděcím aktu.

(13) Za účelem dosažení záměrů a cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění by měly fondy SSR svou podporu zaměřit na omezený počet společných tematických cílů. Konkrétní působnost každého fondu SSR se stanoví ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů a může být omezena jen na některé tematické cíle vymezené v tomto nařízení.

(14) Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijmout společný strategický rámec, který převádí cíle Unie do klíčových činností pro fondy SSR, aby poskytl jasnější strategické zaměření procesu programování na úrovni členských států a regionů. Společný strategický rámec by měl zjednodušit odvětvovou a územní koordinaci zásahů Unie prostřednictvím fondů SSR a ostatních příslušných politik a nástrojů Unie.

(15) Společný strategický rámec by proto měl určit klíčové oblasti pro podporu, územní problémy, které je třeba řešit, cíle politik, prioritní oblasti pro spolupráci, mechanismy koordinace a mechanismy pro zajištění soudržnosti a souladu s hospodářskými politikami členských států a Unie.

(16) Na základě společného strategického rámce přijatého Komisí by každý členský stát ve spolupráci se svými partnery a v dialogu s Komisí měl vypracovat smlouvu o partnerství. tato smlouva o partnerství by měla převést prvky stanovené ve společném strategickém rámci do vnitrostátního kontextu a stanovit pevné závazky pro dosažení cílů Unie prostřednictvím programování fondů SSR.

(17) Členské státy by měly soustředit podporu, aby zásadním způsobem přispěla k dosažení cílů Unie, a to v souladu se svými celostátními a regionálními potřebami rozvoje. Měly by být vymezeny předběžné podmínky, aby se zajistilo, že budou existovat nezbytné rámcové podmínky pro účinné využívání podpory Unie. Splnění těchto předběžných podmínek by měla hodnotit Komise v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství. V případech, kdy nebudou předběžné podmínky splněny, by Komise měla mít pravomoc pozastavit platby dotčenému programu.

(18) Pro každý program by měl být vymezen výkonnostní rámec, aby se umožnilo monitorování pokroku při dosahování cílů a záměrů stanovených pro každý program v průběhu programového období. Komise by měla v letech 2017 a 2019 provést přezkum výkonnosti ve spolupráci s členskými státy. Na rok 2019 by měla být naplánována a přidělena výkonnostní rezerva, pokud bylo dosaženo milníků stanovených ve výkonnostním rámci. Pokud jde o programy Evropské územní spolupráce, pro ně by žádná výkonnostní rezerva existovat neměla, jelikož jsou velmi různorodé a mají nadnárodní charakter. V případech, kdy zásadním způsobem nejsou plněny milníky a cíle, by Komise měla mít možnost pozastavit platby programu nebo uplatnit na konci programového období finanční opravy, aby zajistila, že se prostředky z rozpočtu Unie neplýtvá nebo že nejsou využívány neúčinným způsobem.

(19) Těsnější propojení politiky soudržnosti se správou ekonomických záležitostí Unie zajistí, aby účinnost výdajů z fondů SSR byla podpořena zdravými hospodářskými politikami a aby fondy SSR v případě nutnosti mohly být přesměrovány tak, aby mohly řešit problémy, kterým konkrétní země čelí. Tento proces musí být postupný a začít změnami ve smlouvě o partnerství a změnami programů, aby podpořil doporučení Rady pro řešení makroekonomické nerovnováhy a sociálních a ekonomických problémů. Pokud i přes intenzivnější využívání fondů SSR členský stát nepřijme účinná opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, měla by mít Komise právo pozastavit všechny platby a závazky nebo jejich část. Rozhodnutí o pozastavení by mělo být přiměřené a účinné, s přihlédnutím k dopadu jednotlivých programů na řešení hospodářské a sociální situace dotčeného členského státu a k předchozím změnám smlouvy o partnerství. Při rozhodování o pozastavení by Komise měla rovněž respektovat zásadu rovného zacházení mezi členskými státy, zejména s přihlédnutím k dopadu takového pozastavení na ekonomiku dotčeného členského státu. Pozastavení by mělo být zrušeno a finanční prostředky by měly být dotčenému členskému státu znovu zpřístupněny, jakmile přijme nezbytná opatření.

(20) Aby se posílilo zaměření na dosahování cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, měly by být vymezeny společné prvky pro všechny programy. Aby se zajistil soulad ustanovení ohledně programování pro fondy SSR, měly by být sladěny postupy pro přijímání a změny programů. Programování by mělo zajistit soulad se společným strategickým rámcem a smlouvou o partnerství, koordinaci fondů SSR mezi sebou a koordinaci s dalšími stávajícími finančními nástroji a Evropskou investiční bankou.

(21) Územní soudržnost je podle Smlouvy dalším cílem hospodářské a sociální soudržnosti a je nezbytné zabývat se úlohou měst, funkčních zeměpisných oblastí a dílčích regionálních oblastí, jež čelí zvláštním zeměpisným nebo demografickým problémům. Za tímto účelem a za účelem lepší mobilizace potenciálu na místní úrovni je třeba posílit a usnadnit iniciativy místního rozvoje se zapojením místních komunit tím, že se stanoví společná pravidla a důkladná koordinace pro všechny fondy SSR. Odpovědnost za provádění strategií místního rozvoje by měly mít místní akční skupiny zastupující zájmy komunity, což by měla být hlavní zásada.

(22) Finanční nástroje jsou stále důležitější, protože znásobují využívání fondů SSR a mají schopnost kombinovat různé formy veřejných a soukromých zdrojů na podporu cílů veřejné politiky a protože revolvingové formy financování činí tuto podporu udržitelnější po delší dobu.

(23) Finanční nástroje podporované z fondů SSR by se měly používat k řešení zvláštních potřeb trhu rentabilním způsobem v souladu s cíli programů a neměly by vytlačovat soukromé financování. Rozhodnutí o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by se proto měla přijímat na základě předběžné analýzy.

(24) Finanční nástroje by se měly koncipovat a využívat tak, aby podporovaly podstatnou účast investorů a finančních institucí ze soukromého sektoru na základě vhodného rozložení rizik. Aby byly dostatečně přitažlivé pro soukromý sektor, musí se finanční nástroje koncipovat a využívat pružně. Řídící orgány by proto měly rozhodovat o nejvhodnějších formách uplatňování finančních nástrojů umožňujících řešit zvláštní potřeby cílových regionů v souladu s cíli příslušného programu.

(25) Řídící orgány by měly mít možnost přispět prostředky z programů na finanční nástroje vytvořené na úrovni Unie nebo na nástroje zřízené na regionální úrovni. Řídící orgány by rovněž měly mít možnost uplatňovat finanční nástroje přímo, prostřednictvím zvláštních fondů nebo prostřednictvím fondů fondů.

(26) Výše prostředků kdykoli vyplacených z fondů SSR na finanční nástroje by měla odpovídat částce nezbytné k provedení plánovaných investic a plateb konečným příjemcům, včetně nákladů a poplatků týkajících se správy, stanovených na základě podnikatelských záměrů a prognóz peněžních toků na předem vymezené období, které by nemělo překročit dva roky.

(27) Je třeba stanovit zvláštní pravidla, pokud jde o částky, které mají být schváleny jako způsobilé výdaje při uzavření, aby se zajistilo, že tyto částky, včetně nákladů a poplatků týkajících se správy, placené z fondů SSR na finanční nástroje budou účinně využity na investice a platby konečným příjemcům. Je rovněž nezbytné stanovit zvláštní pravidla ohledně opětovného využití zdrojů připadajících na podporu z fondů SSR, včetně využití starších zdrojů po uzavření programů.

(28) Členské státy by měly monitorovat programy s cílem přezkoumat jejich provádění a pokrok směrem k dosažení cílů programu. Za tímto účelem by měly být zřízeny monitorovací výbory a jejich složení a funkce by měly být vymezeny pro fondy SSR. Mohl by být zřízen společný monitorovací výbor, aby se zjednodušila koordinace mezi jednotlivými fondy SSR. Za účelem zajištění účinnosti by měly mít monitorovací výbory možnost poskytovat řídícím orgánům doporučení ohledně provádění programu a měly by monitorovat opatření přijatá na základě jejich doporučení.

(29) Pro zjednodušení ustanovení o řízení na všech úrovních je nezbytné sladit ustanovení o monitorování a podávání zpráv v souvislosti s fondy SSR. Je třeba zajistit vyvážené požadavky na podávání zpráv, ale rovněž dostupnost souhrnných informací o dosaženém pokroku, pokud jde o zásadní přezkumné body. Proto je nutné, aby požadavky na podávání zpráv odrážely informační potřeby v daných letech a aby byly sladěny s načasováním přezkumů výkonnosti.

(30) Za účelem monitorování pokroku programů by se mělo každý rok konat přezkumné jednání mezi členským státem a Komisí. Členský stát a Komise by však měly mít možnost se dohodnout, že toto jednání neuspořádají, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži.

(31) Aby mohla Komise monitorovat pokrok směrem k dosažení cílů Unie, měly by členské státy předkládat zprávy o pokroku při provádění svých smluv o partnerství. Na základě těchto zpráv by Komise měla připravit strategickou zprávu o pokroku v letech 2017 a 2019.

(32) Je třeba posuzovat účinnost, efektivitu a dopad pomoci z fondů SSR, aby se zlepšila kvalita provádění a koncipování programů a určit dopad programů, pokud jde o záměry strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a případně v souvislosti s HDP a nezaměstnaností. Měly by být stanoveny oblasti odpovědnosti členských států a Komise v tomto ohledu.

(33) Za účelem zlepšení kvality koncepce každého programu a za účelem ověření, že lze dosáhnout stanovených záměrů a cílů, by se mělo provádět předběžné hodnocení každého programu.

(34) Orgán odpovědný za přípravu programu by měl vypracovat plán hodnocení. V průběhu programového období by měly řídící orgány provádět hodnocení, jejichž účelem bude posoudit účinnost a dopad programu. Monitorovací výbor a Komise by měly být informovány o výsledcích tohoto hodnocení, aby se usnadnila strategická rozhodnutí.

(35) Měla by se provádět následná hodnocení za účelem posouzení účinnosti a efektivity fondů SSR a jejich dopadu na obecné cíle fondů SSR a strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(36) Je užitečné určit druhy činností, které lze provádět z podnětu Komise a členských států jakožto technickou pomoc s podporou fondů SSR.

(37) Aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů Unie a předešlo se nadměrnému financování operací vytvářejících příjmy, je nutno stanovit pravidla pro výpočet příspěvku z fondů SSR na operaci vytvářející příjmy.

(38) Počátek a konec období způsobilosti výdajů by měly být vymezeny tak, aby poskytly jednotné a spravedlivé pravidlo platné pro provádění fondů SSR v celé Unii. Aby se usnadnilo provádění programů, je vhodné stanovit, že počáteční datum pro způsobilost výdajů může být před 1. lednem 2014, pokud dotyčný členský stát předloží program před tímto dnem. Aby se zajistilo účinné využívání fondů SSR a snížilo riziko pro rozpočet Unie, je nutné zavést omezení v případě podpor pro dokončené operace.

(39) V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek stanovených v nařízení(ch) (EU) č. [...] [nařízení o EFRR, ESF, FS, ETC, EZFRV, EMFF] by členské státy měly přijmout vnitrostátní pravidla upravující způsobilost výdajů.

(40) S cílem zjednodušit využívání fondů SSR a snížit riziko chyb, ale zároveň umožnit v případě potřeby diferenciaci odrážející specifika politiky, je vhodné vymezit formy podpory, harmonizované podmínky vyplácení grantů a financování paušální sazbou, zvláštní pravidla způsobilosti pro granty a zvláštní podmínky upravující způsobilost operací podle místa.

(41) Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a udržitelný vliv zásahů fondů SSR, měla by existovat ustanovení, která zaručí, že investice do podniků a infrastruktury budou mít dlouhou životnost, a zabrání, aby se fondy SSR využívaly k nepatřičným výhodám. Zkušenosti ukázaly, že minimální dostatečná doba činí pět let, s výjimkou případů, kdy pravidla státní podpory předpokládají jinou dobu. Z obecných požadavků na trvalost je vhodné vyloučit činnosti podporované ESF a činnosti, které nezahrnují produktivní investice nebo investice do infrastruktury, pokud tyto požadavky nevyplývají z platných pravidel státní podpory, a je vhodné vyloučit příspěvky do finančních nástrojů nebo z nich.

(42) Členské státy by měly přijmout přiměřená opatření, aby zajistily řádné nastavení a fungování svých systémů řízení a kontroly, a tím poskytly jistotu, pokud jde o zákonné a řádné využívání fondů SSR. Proto by měly být specifikovány povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly programů a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.

(43) V souladu se zásadami sdíleného řízení by za provádění a kontrolu operací v rámci programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy prostřednictvím svých systémů řízení a kontroly. Aby se posílila účinnost kontroly nad výběrem a prováděním operací a fungování systému řízení a kontroly, měly by být specifikovány funkce řídícího orgánu.

(44) Aby se poskytla předběžná jistota ohledně celkového uspořádání a koncepce hlavních systémů řízení a kontroly, měly by členské státy určit akreditační orgán, který zodpovídá za vydávání a odnímání akreditace řídících a kontrolních subjektů.

(45) Měly by být stanoveny pravomoci a odpovědnosti Komise, aby mohla ověřit účinnost fungování systémů řízení a kontroly a požadovat zásah ze strany členského státu. Komise by rovněž měla mít pravomoc provádět audity zaměřené na otázky související s řádným finančním řízením, aby mohla vyvodit závěry o výkonnosti fondů.

(46) Rozpočtové závazky Unie by se měly proplácet každý rok. Aby bylo zajištěno účinné řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro žádosti o průběžné platby, vyplacení ročního zůstatku a případně vyplacení konečného zůstatku, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla týkající se každého fondu SSR.

(47) Předběžná platba na počátku programů zajišťuje, že členský stát má prostředky k tomu, aby poskytl podporu příjemcům při provádění programu. Proto by se měla přijmout ustanovení pro počáteční předběžné financování z fondů SSR. Počáteční předběžné financování by se mělo zcela vyúčtovat při uzavření programu.

(48) Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by měla existovat časově omezená opatření umožňující, aby pověřený schvalující úředník přerušil platby v případě, že existují důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování systémů řízení a kontroly, důkazy o pochybení souvisejícím s žádostí o platbu nebo nedodržení povinnosti předložit dokumenty pro účely účetní závěrky.

(49) Aby se zajistilo, že výdaje spolufinancované z rozpočtu Unie v kterémkoli daném rozpočtovém roce se použijí v souladu s platnými pravidly, měl by být vytvořen vhodný rámec pro roční účetní závěrky. Na základě tohoto rámce by měly akreditované subjekty předložit Komisi za každý program prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti doplněné ověřenou roční účetní závěrkou, souhrnnou zprávou o kontrolách, výrokem nezávislého auditora a kontrolní zprávou.

(50) V zájmu ochrany rozpočtu Unie může být nezbytné, aby Komise prováděla finanční opravy. Aby se zajistila právní jistota pro členské státy, je nezbytné vymezit okolnosti, za kterých porušení použitelného práva Unie nebo členských států může vést k finančním opravám ze strany Komise. Aby se zajistilo, že finanční opravy, které Komise může uložit členským státům, se budou týkat ochrany finančních zájmů EU, měly by být omezeny pouze na případy, kdy se porušení práva Unie nebo jednotlivých členských států přímo nebo nepřímo týká způsobilosti, správnosti, řízení nebo kontroly operací a souvisejících výdajů. Pro zajištění proporcionality je nutné, aby Komise při rozhodování o výši finanční opravy zvážila povahu a závažnost dotčeného porušení.

(51) Za účelem podpory finanční disciplíny je vhodné stanovit opatření ke zrušení kterékoli části rozpočtového závazku v rámci některého programu, zejména pokud částka může být vyňata ze zrušení závazku a pokud prodlevy při provádění vyplývají z mimořádných nebo nepředvídatelných okolností nezávislých na dotyčné straně, jejichž následkům nelze ani přes veškeré prokázané úsilí zabránit.

(52) Je zapotřebí dalších obecných ustanovení, pokud jde o konkrétní fungování fondů. Aby se zvýšila jejich přidaná hodnota a jejich příspěvek k prioritám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, mělo by být konkrétně fungování těchto fondů zjednodušeno a měly by se soustředit na cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“.

(53) Dodatečná ustanovení pro konkrétní fungování EZFRV a EMFF jsou uvedena v příslušných odvětvových právních předpisech.

(54) Aby se přispělo k plnění cílů Smlouvy spočívajících v hospodářské, sociální a územní soudržnosti, měl by cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ podporovat všechny regiony. Aby se poskytovala vyrovnaná a postupná podpora a zohlednil se hospodářský a sociální rozvoj, měly by se zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF mezi méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony podle jejich HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem EU. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic ze strukturálních fondů, regiony, jejichž HDP na obyvatele byl v období 2007–2013 nižší než 75 % průměru EU-25 v referenčním období, ale jejichž HDP na obyvatele vzrostl na více než 75 % průměru EU-27, by měly obdržet nejméně dvě třetiny svých přídělů na období 2007–2013. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, by měly z FS čerpat prostředky v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“.

(55) Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému třídění regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)[12].

(56) Aby Komise mohla určit přiměřený finanční rámec, měla by za použití objektivní a transparentní metody a prostřednictvím prováděcího aktu stanovit orientační roční rozpis dostupných prostředků na závazky s cílem zaměřit se na regiony, jejichž rozvoj zaostává, včetně těch, které dostávají přechodnou podporu.

(57) Je nezbytné stanovit limity těchto zdrojů na investice pro růst a zaměstnanost a přijmout objektivní kritéria pro jejich přidělování regionům a členským státům. Aby se v celé Unii podpořilo nezbytné urychlení rozvoje infrastruktury v oblasti dopravy a energetiky, jakož i v oblasti informačních a komunikačních technologií, měl by být vytvořen „nástroj pro propojení Evropy“. Přidělování ročních položek z fondů a částek převedených z Fondu soudržnosti na nástroj pro propojení Evropy každému členskému státu by mělo být omezeno maximální částkou, která by se stanovila s ohledem na způsobilost konkrétního členského státu tyto prostředky vyčerpat. Kromě toho je v souladu s hlavním cílem snižování chudoby nezbytné přeorientovat režimy potravinové pomoci pro nejchudší osoby, aby se podpořilo sociální začleňování a harmonický rozvoj Unie. Plánuje se zavedení mechanismu, který bude převádět zdroje do tohoto nástroje a zajistí, aby se skládaly z přídělů z ESF pomocí odpovídajícího implicitního snížení minimálního procentního podílu ze strukturálních fondů, který má být přidělen na ESF v každé zemi.

(58) Za účelem silnějšího zaměření na výsledky a dosahování záměrů a cílů strategie Evropa 2020 by se pět procent z prostředků určených na cíl „Investice pro růst a zaměstnanost“ mělo vyčlenit jako výkonnostní rezerva pro každý fond a každou kategorii regionů v každém členském státě.

(59) Pokud jde o fondy a aby byl zajištěn přiměřený příděl pro každou kategorii regionů, neměly by se prostředky převádět mezi méně rozvinutými, přechodovými a více rozvinutými regiony s výjimkou řádně odůvodněných okolností souvisejících se splněním jednoho nebo více tematických cílů, přičemž takový výjimečný příděl by neměl přesáhnout 2 % z celkových prostředků určených pro dotyčnou kategorii regionů.

(60) Aby byl zajištěn skutečný hospodářský dopad, neměla by podpora z fondů nahrazovat výdaje z veřejných zdrojů nebo rovnocenné strukturální výdaje členských států za podmínek tohoto nařízení. Kromě toho, aby podpora z fondů zohledňovala širší hospodářské souvislosti, měla by být úroveň výdajů z veřejných zdrojů stanovena podle obecných makroekonomických podmínek, ve kterých financování probíhá, a to na základě ukazatelů uvedených v programech stability a v konvergenčních programech každoročně předkládaných členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 1466/1997 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[13]. Ověření zásady adicionality, které provádí Komise, by se mělo zaměřit na členské státy, kde v méně rozvinutých a přechodových regionech žije nejméně 15 % obyvatel, a to kvůli rozsahu finančních prostředků, jež jim jsou přidělovány.

(61) Je nezbytné přijmout dodatečná ustanovení ohledně plánování, řízení, monitorování a kontroly operačních programů podporovaných z fondů. Operační programy by měly stanovit prioritní osy podle tematických cílů, vypracovat ucelenou intervenční logiku, aby mohly řešit zjištěné rozvojové potřeby a stanovit rámec pro hodnocení výkonnosti. Měly by rovněž obsahovat další prvky nutné pro podporu účinného a efektivního provádění těchto fondů.

(62) Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z FS a EFRR kombinovat s podporou z ESF ve společných operačních programech v rámci cíle týkajícího se růstu a zaměstnanosti.

(63) Velké projekty zaujímají významný podíl na financování Unie a často mají strategický význam pro plnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Proto je odůvodněné, aby operace velkého rozsahu podle tohoto nařízení nadále podléhaly schválení ze strany Komise. K zajištění jednoznačnosti je vhodné pro tento účel vymezit obsah velkého projektu. Komise by rovněž měla mít možnost odmítnout podporu velkému projektu, u nějž není udělení podpory odůvodněné.

(64) Aby členské státy měly možnost provádět část operačního programu s použitím přístupu založeného na výsledcích, je užitečné vytvořit společný akční plán zahrnující soubor opatření, která má příjemce provádět a která by měla přispět k dosažení cílů operačního programu. Aby se zjednodušila a posílila orientace fondů na výsledky, řízení společného akčního plánu by mělo být založeno výlučně na společně dohodnutých milnících, výstupech a výsledcích vymezených v rozhodnutí Komise, kterým se přijímá společný akční plán. Kontrola a audit společného akčního plánu by měly být rovněž omezeny na dosahování těchto milníků, výstupů a výsledků. Je tudíž nezbytné stanovit pravidla pro vypracování, obsah, přijetí, finanční řízení a kontrolu tohoto společného akčního plánu.

(65)             Pokud strategie městského nebo územního rozvoje vyžaduje integrovaný přístup, jelikož jde o investice na základě více než jedné prioritní osy jednoho nebo několika operačních programů, měla by se příslušná opatření podporovaná z fondů provádět jako integrovaná územní investice v rámci operačního programu.

(66) Je nutné přijmout zvláštní pravidla, pokud jde o funkce monitorovacího výboru a výroční zprávy o provádění operačních programů podporovaných z fondů. Dodatečná ustanovení pro konkrétní fungování EZFRV jsou uvedena v příslušných odvětvových právních předpisech.

(67) Aby se zajistila dostupnost zásadních a aktualizovaných údajů o provádění programů, je nezbytné, aby členské státy poskytovaly Komisi tyto klíčové údaje pravidelně. Aby se předešlo dodatečné zátěži pro členské státy, měl by být tento požadavek omezen na údaje shromažďované průběžně a jejich předávání by mělo probíhat elektronickou výměnou.

(68) V souladu s článkem 175 Smlouvy předkládá Komise každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávy o soudržnosti popisující pokrok dosažený při upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. Je nezbytné stanovit obsah této zprávy.

(69) Považuje se za vhodné, aby Komise ve spolupráci s členskými státy prováděla následná hodnocení pro fondy, aby získala informace na odpovídající úrovni, pokud jde o výsledky a dopad financovaných zásahů. Je zapotřebí také zvláštních ustanovení pro zavedení postupu schvalování plánů hodnocení pro fondy.

(70) Je důležité upozorňovat na úspěchy fondů Unie širokou veřejnost. Občané mají právo vědět, jak jsou finanční zdroje Unie investovány. Povinnost zajistit vhodné informování veřejnosti by měly mít jak řídící orgány, tak příjemci. Aby se zajistila větší účinnost při komunikaci s veřejností a lepší součinnost mezi jednotlivými komunikačními činnostmi z iniciativy Komise, musí rozpočet přidělený na komunikační činnosti podle tohoto nařízení pokrývat rovněž sdělování politických priorit Evropské unie, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(71) Aby bylo zajištěno šíření informací o úspěších fondů a úloze, kterou přitom má Unie, a aby byli potenciální příjemci informováni o možnostech financování, měla by být v tomto nařízení vymezena pravidla ohledně informačních a komunikačních opatření, jakož i určité technické vlastnosti takových opatření.

(72) Aby se posílila dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měla by být v každém členském státě zpřístupněna jediná internetová stránka nebo internetový portál poskytující informace o všech operačních programech, včetně seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu.

(73) Je nezbytné určit prvky pro úpravu míry spolufinancování z fondů na operační programy, zejména za účelem posílení multiplikačního účinku prostředků Unie. Je rovněž nutné stanovit míry spolufinancování podle kategorií regionů, aby se zajistilo respektování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory.

(74) Je nezbytné, aby členské státy určily pro každý operační program řídící orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Aby se zajistila flexibilita pro členské státy při zřizování jejich systémů kontroly, je vhodné umožnit, aby funkce certifikačního orgánu mohl vykonávat i řídící orgán. Členský stát by měl mít rovněž možnost určit zprostředkující subjekty, které mají provádět určité úkoly řídícího orgánu nebo certifikačního orgánu. Členský stát by měl v takovém případě jasně stanovit jejich povinnosti a funkce.

(75) Řídící orgán má hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondů, a proto plní mnoho funkcí souvisejících s řízením a monitorováním programu, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektu. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(76) Certifikační orgán by měl vypracovávat a předkládat Komisi žádosti o platby. Měl by vypracovávat roční účetní závěrky, osvědčovat úplnost, přesnost a věcnou správnost ročních účetních závěrek a to, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(77) Auditní orgán by měl zajišťovat, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a roční účetní závěrky. Měly by být stanoveny jeho oblasti odpovědnosti a funkce.

(78) Aby se přihlédlo ke zvláštní organizaci systémů řízení a kontroly v případě EFRR, ESF a Fondu soudržnosti a k potřebě zajistit vyvážený přístup, jsou zapotřebí zvláštní ustanovení pro udělení a odejmutí akreditace řídícího orgánu a certifikačního orgánu.

(79) Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, pokud jde o finanční kontrolu, měla by se v této oblasti prohloubit spolupráce mezi členskými státy a Komisí a měla by být stanovena kritéria, jež Komisi umožní, aby v souvislosti se svou strategií kontroly vnitrostátních systémů určila úroveň ujištění, kterou by jí měly poskytovat vnitrostátní auditní subjekty.

(80) Kromě společných pravidel pro finanční řízení jsou nezbytná dodatečná ustanovení pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti. Zejména proto, aby se zajistila přiměřená jistota pro Komisi před roční účetní závěrkou, měly by se žádosti o průběžné platby proplácet ve výši 90 % částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování pro každou prioritní osu stanovenou v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje pro danou prioritní osu. Zůstatek dlužných částek by měl být členským státům vyplacen po roční účetní závěrce, pokud lze získat přiměřenou jistotu, pokud jde o způsobilost výdajů za rok, na který se účetní závěrka vztahuje.

(81) Aby se zajistilo, že příjemci obdrží podporu co nejdříve, a aby se posílila záruka pro Komisi, je vhodné požadovat, aby žádosti o platby zahrnovaly pouze výdaje, na něž byla příjemcům vyplacena podpora. Mělo by být zavedeno každoroční předběžné financování, aby se zajistilo, že členské státy budou mít dostatečné prostředky, aby mohly za těchto podmínek provádět své činnosti. Takové předběžné financování by mělo být zúčtováno každý rok v rámci roční účetní závěrky.

(82) Aby se zajistilo vhodné používání obecných pravidel o zrušení závazku, pravidla stanovená pro fondy by měla podrobně uvádět, jak se určují lhůty pro zrušení závazků a jakým způsobem se vypočítávají příslušné částky.

(83) Je nezbytné stanovit podrobný postup pro roční účetní závěrku použitelný na fondy, aby se zajistil jasný základ a právní jistota pro tato ustanovení. Je důležité stanovit, aby členský stát měl omezenou možnost vymezit ve svých ročních účetních závěrkách částku, která bude předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu.

(84) Postup pro roční účetní závěrku by měl být doplněn každoročním uzavřením dokončených operací (u EFRR a FS) nebo výdajů (u ESF). Aby se snížily náklady spojené s konečným uzavřením operačních programů, zmenšila se administrativní zátěž pro příjemce a poskytla se právní jistota, mělo by roční uzavření být povinné, a tím by se zkrátila doba, po kterou je třeba uchovávat doklady a během níž lze provádět audity operací a uplatňovat finanční opravy.

(85) Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a poskytnutí prostředků pro zajištění účinného provádění programů by měla existovat opatření umožňující pozastavení plateb Komise na úrovni prioritních os nebo operačního programu.

(86) Je vhodné přijmout zvláštní ustanovení a postupy pro finanční opravy členských států a Komise, pokud jde o fondy, aby se členským státům poskytla právní jistota.

(87) Četnost auditů operací by měla odpovídat rozsahu podpory Unie z fondů. Zejména by se měl snížit počet provedených auditů, pokud celkové způsobilé výdaje na danou operaci nepřesahují 100 000 EUR. Mělo by nicméně být možné provádět audity kdykoli, pokud existuje důkaz o nesrovnalosti nebo podvodu, nebo – v rámci auditního vzorku – po uzavření dokončené operace. Aby byla úroveň auditů prováděných Komisí úměrná riziku, měla by Komise mít možnost snížit úroveň auditní činnosti v souvislosti s operačními programy, pokud nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky nebo pokud je auditní orgán spolehlivý.

(88) Aby bylo možné doplnit a změnit určité jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy být svěřena Komisi, pokud jde o kodex chování, cíle a kritéria na podporu provádění partnerství, přijetí společného strategického rámce, dodatečná pravidla pro přidělení rezervy na růst a konkurenceschopnost, definici oblasti a populace, na kterou se vztahují strategie místního rozvoje, podrobná pravidla pro finanční nástroje (předběžné hodnocení, způsobilost výdajů, druhy činností, které nejsou podporovány, kombinování podpory, převod a správa aktiv, žádosti o platby a kapitalizace ročních splátek), vymezení paušální sazby podpory na operace vytvářející příjmy, povinnosti členských států ohledně postupu nahlašování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek, vzor prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně fungování systému řízení a kontroly, podmínky vnitrostátních auditů, akreditační kritéria pro řídící a certifikační orgány, identifikaci běžných nosičů dat, úroveň finanční opravy, která má být uplatněna, změnu příloh a zvláštní opatření nutná pro zjednodušení přechodu od nařízení (ES) č. 1083/2006. Komise by také měla být oprávněna měnit přílohy I a IV za účelem řešení budoucích potřeb přizpůsobení. Je zvláště důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni.

(89) Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(90) Pokud jde o fondy SSR, Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smluv o partnerství, rozhodnutí o přidělení výkonnostní rezervy a rozhodnutí o pozastavení plateb související s hospodářskými politikami členských států, a pokud jde o fondy, rozhodnutí o přijetí operačních programů, rozhodnutí o schválení velkých projektů, rozhodnutí o pozastavení plateb a rozhodnutí o finančních opravách.

(91) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, prováděcí pravomoci, pokud jde o metodologii v souvislosti s cíli v oblasti změny klimatu, standardní podmínky pro monitorování finančních nástrojů, metodiku výpočtu čistých příjmů u operací vytvářejících příjmy, identifikaci regionů a členských států, které splňují kritéria Investic pro růst a zaměstnanost, vzor operačního programu pro fondy, formát pro informace o velkých projektech a pro metodologii, kterou je třeba používat k analýze nákladů a přínosů velkých projektů, standardní formát společného akčního plánu, vzor výročních a závěrečných zpráv o provádění, technické vlastnosti informačních a propagačních opatření, výměnu informací mezi členskými státy a ověřování na místě, vzor prohlášení řídícího subjektu, vzory auditních strategií, stanovisek a výroční zprávy o kontrole, používání údajů shromážděných během auditů a vzor žádostí o platbu, by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[14].

(92) Toto nařízení nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999[15]. Uvedené nařízení by proto mělo být zrušeno.

(93) Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně snížení rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, zejména venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami a regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, nýbrž jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST JEDNA PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví obecná pravidla použitelná na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), které fungují pod společným strategickým rámcem (dále jen „fondy SSR“). Vymezuje rovněž ustanovení nezbytná k zajištění účinnosti fondů SSR a jejich koordinace mezi sebou i s dalšími nástroji Unie.

Toto nařízení rovněž stanoví obecná pravidla pro EFRR, ESF (dále společně označovány jen jako „strukturální fondy“) a FS. Toto nařízení vymezuje úkoly, přednostní cíle a uspořádání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“), kritéria způsobilosti členských států a regionů pro podporu z fondů SSR, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

Pravidla stanovená v tomto nařízení se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky[16] (dále jen „nařízení o společné zemědělské politice“) a zvláštní ustanovení uvedená v těchto nařízeních:

(1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[17] (dále jen „nařízení o EFRR“);

(2) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006[18] (dále jen „nařízení o ESF“);

(3) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o zřízení Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1084/2006[19] (dále jen „nařízení o FS“);

(4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropské územní spolupráci[20] (dále jen „nařízení o EÚS“);

(5) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a o zrušení nařízení (ES) č. 11698/2005[21] (dále jen „nařízení o EZFRV“); a

(6) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1198/2006[22] (dále jen „nařízení o EMFF“).

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se na finanční nástroje podporované z fondů SSR použijí definice finančních nástrojů stanovené ve finančním nařízení, pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak:

Kromě toho se použijí tyto definice:

(1) „strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ se rozumí záměry a sdílené cíle, ke kterým směřují činnosti členských států a Unie vymezené ve sdělení Komise s názvem Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a obsažené v závěrech, které přijala Evropská rada dne 17. června 2010 jako přílohu I (nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst – hlavní cíle EU), a v rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států a v jakékoli revizi těchto záměrů a sdílených cílů;

(2) „společným strategickým rámcem“ se rozumí dokument, který převádí cíle a záměry strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění do podoby klíčových akcí pro fondy SSR, zřizuje pro každý tematický cíl klíčová opatření, která mají být podporována z jednotlivých fondů SSR a mechanismy pro zajištění soudržnosti a souladu programování fondů SSR s hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti členských států a Unie;

(3) „zvláštními pravidly týkajícími se fondů“ se rozumí ustanovení obsažená v části tři tohoto nařízení nebo zavedená na jejím základě nebo ve zvláštních nařízeních nebo obecném nařízení, která se týkají jednoho nebo několika fondů SSR a jsou uvedena v čl. 1 třetím pododstavci;

(4) „programováním“ se rozumí proces organizace, rozhodování a přidělování finančních prostředků v několika fázích s cílem realizovat během několika let společnou akci Unie a členských států za účelem dosažení strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

(5) „programem“ se rozumí „operační program“ uvedený v části tři tohoto nařízení a v nařízení o EMFF a „program pro rozvoj venkova“ uvedený v nařízení o EZFRV;

(6) „prioritou“ se rozumí „prioritní osa“ uvedená v části tři tohoto nařízení a „priorita Unie“ uvedená v nařízení o EMFF a v nařízení o EZFRV;

(7) „operací“ se rozumí projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány řídícím orgánem dotyčného programu nebo z jeho pověření a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit, k níž / k nimž se vztahují; v souvislosti s finančními nástroji tvoří operaci finanční příspěvky z programu na finanční nástroje a následná finanční podpora, kterou tyto finanční nástroje poskytují;

(8) „příjemcem“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operací; v souvislosti se státní podporou se výrazem „příjemce“ rozumí subjekt, který dostává podporu; v souvislosti s finančními nástroji se výrazem „příjemce“ rozumí subjekt, který provádí finanční nástroj;

(9) „konečným příjemcem“ se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která dostává finanční podporu z finančního nástroje;

(10) „státní podporou“ se rozumí podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, přičemž pro účely tohoto nařízení se má za to, že tento výraz zahrnuje rovněž podporu de minimis ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis[23], nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů[24] a nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004[25];

(11) „dokončenou operací“ se rozumí operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

(12) „podporou z veřejných zdrojů“ se rozumí jakákoli finanční podpora na financování určité operace, jestliže tato podpora pochází z rozpočtu celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, z rozpočtu Unie týkajícího se fondů SSR, z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo z rozpočtu sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů;

(13) „veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt, na který se vztahuje veřejné právo ve smyslu čl. 1 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES[26], a jakékoli evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006[27], bez ohledu na to, zda příslušné vnitrostátní prováděcí předpisy považují ESÚS za veřejnoprávní subjekt nebo soukromoprávní subjekt;

(14) „dokladem“ se rozumí tištěné nebo elektronické médium obsahující informace významné v rámci tohoto nařízení;

(15) „zprostředkujícím subjektem“ se rozumí jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace;

(16) „strategií místního rozvoje“ se rozumí ucelená soustava operací za účelem splnění cílů a potřeb na místní úrovni, která přispívá ke splnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a která je prováděna v rámci partnerství na vhodné úrovni;

(17) „průběžným uzavíráním“ se rozumí uzavírání operací na základě provedení roční účetní závěrky, a sice ještě před obecným uzavřením programu;

(18) „smlouvou o partnerství“ se rozumí dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání fondů SSR za účelem dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a který je schválen Komisí na základě posouzení a dialogu s dotyčným členským státem.

(19) „kategorií regionů“ se rozumí rozdělení regionů do kategorií „méně rozvinuté regiony“, „přechodové regiony“ nebo „více rozvinuté regiony“ podle čl. 82 odst. 2;

(20) „žádostí o platbu“ se rozumí žádost o platbu nebo výkaz výdajů předložený členským státem Komisi;

(21) „EIB“ se rozumí Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;

(22) „malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky, malé nebo střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES nebo jeho pozdějších změn;

(23) „účetním obdobím“ se pro účely části tři rozumí období od 1. července do 30. června, s výjimkou prvního účetního období, u nějž se tím rozumí období od počátečního data způsobilosti výdajů do 30. června 2015. Poslední účetní období je období od 1. července 2022 do l. června 2023;

(24) „rozpočtovým rokem“ se pro účely části tři rozumí období od 1. ledna do 31. prosince.          

ČÁST DVĚ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA FONDY SSR

HLAVA I Zásady podpory unie pro fondy SSR

Článek 3 Oblast působnosti

Pravidla stanovená v této části se použijí, aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v části tři.

Článek 4 Obecné zásady

1.           Fondy SSR poskytují prostřednictvím víceletých programů podporu, která doplňuje celostátní, regionální a místní zásahy, za účelem splnění strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění při zohlednění integrovaných hlavních směrů a doporučení pro konkrétní země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a příslušných doporučení Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy.

2.           Komise a členské státy zajistí, aby byla podpora z fondů SSR v souladu s politikami a prioritami Unie a vzájemně se doplňovala s dalšími finančními nástroji Unie.

3.           Podpora z fondů SSR se provádí v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

4            Členské státy a subjekty určené členskými státy pro tento účel zodpovídají za provádění programů a plnění svých úkolů podle tohoto nařízení a zvláštních pravidel pro fondy na příslušné územní úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotyčného členského státu, pokud jsou v souladu s tímto nařízením a se zvláštními nařízeními o fondech.

5.           Opatření pro provádění a využívání fondů SSR a zejména nezbytné finanční a správní zdroje potřebné pro provádění fondů SSR v souvislosti s podáváním zpráv, hodnocením, řízením a kontrolou musí zohlednit zásadu proporcionality s ohledem na výši přidělené podpory.

6.           Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi fondy SSR a dalšími politikami a nástroji Unie včetně těch, jež spadají do rámce vnější činnosti Unie.

7.           Část rozpočtu Unie přidělená fondům SSR je plněna v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise, v souladu s čl. 53 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „finanční nařízení“)[28], s výjimkou částky z FS převedené na nástroj pro propojení Evropy uvedený v čl. 84 odst. 4 a inovativních opatření z podnětu Komise podle článku 9 nařízení o EFRR a technické pomoci z podnětu Komise.

8.           Komise a členské státy uplatňují zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem 73 finančního nařízení.

9.           Komise a členské státy zajistí účinnost fondů SSR, zejména prostřednictvím monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

10.         Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s fondy SSR s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.

Článek 5 Partnerství a víceúrovňová správa

1.           V souvislosti se smlouvou o partnerství a s každým programem naváže členský stát spolupráci s těmito partnery:

(a) příslušné regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;

(b) hospodářští a sociální partneři; a

(c) subjekty zastupující občanskou společnost, včetně partnerů v oblasti životního prostředí, nevládních organizací a subjektů zodpovědných za prosazování rovnosti a nediskriminace.

2.           V souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě zapojí členské státy partnery do přípravy smluv o partnerství a zpráv o pokroku a do přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programů. Partneři se účastní práce monitorovacích výborů pro jednotlivé programy.

3.           Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 140, aby stanovila evropský kodex chování, který stanoví cíle a kritéria, která mají podpořit provádění dohod o partnerství a zjednodušit sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů mezi členskými státy.

4.           Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění podpory z fondů SSR, a to pro každý fond SSR.

Článek 6 Soulad s právem Unie a jednotlivých členských států

Operace financované z fondů SSR musí být v souladu s platným právem Unie a jednotlivých členských států.

Článek 7 Podpora rovnosti žen a mužů a nediskriminace

Členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti pohlaví při přípravě a provádění programů.

Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy a provádění programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Článek 8 Udržitelný rozvoj

Cíle fondů SSR je nutno monitorovat v rámci zásad udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článcích 11 a 19 Smlouvy, při zohlednění zásady „platí znečišťovatel“.

Členské státy a Komise při přípravě a provádění smluv o partnerství a programů zajistí podporu požadavků na ochranu životního prostředí, účinného využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnosti proti katastrofám a předcházení rizikům. Členské státy musí poskytovat informace o podpoře plnění cílů v oblasti změny klimatu s použitím metodologie přijaté Komisí. Komise přijme tuto metodologii prostřednictvím prováděcího aktu. Prováděcí akt se přijímá v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 143 odst. 3.

HLAVA II STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I Tematické cíle fondů SSR a společný strategický rámec

Článek 9 Tematické cíle

Aby každý fond SSR splnil své poslání, tj. přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, musí podporovat tyto tematické cíle:

(1) posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací;

(2) zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií;

(3) zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF);

(4) podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích;

(5) podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik;

(6) ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů;

(7) podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách;

(8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil;

(9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě;

(10) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení;

(11) posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy.

Tematické cíle se promítají do konkrétních priorit pro každý fond SSR, které jsou stanoveny ve zvláštních pravidlech pro fondy.

Článek 10 Společný strategický rámec

Společný strategický rámec promítá záměry a cíle strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění do klíčových opatření týkajících se fondů SSR s cílem podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj Unie.

Článek 11 Obsah

Společný strategický rámec stanoví:

(a) pro každý tematický cíl klíčová opatření, která mají být podporována z každého fondu SSR;

(b) klíčové územní problémy pro městské, venkovské, pobřežní oblasti a oblasti rybolovu, jakož i pro oblasti se zvláštními územními rysy uvedenými v článcích 174 a 349 Smlouvy, které je třeba řešit prostřednictvím fondů SSR;

(c) horizontální principy a politické cíle pro provádění fondů SSR;

(d) prioritní oblasti pro činnosti jednotlivých fondů SSR, pokud jde o spolupráci, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro pobřežní oblasti;

(e) mechanismy koordinace fondů SSR mezi sebou navzájem a s dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie včetně vnějších nástrojů pro spolupráci;

(f) mechanismy pro zajištění soudržnosti a souladu programování fondů SSR s doporučeními pro konkrétní země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s příslušnými doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy.

Článek 12 Přijetí a přezkum

Komise je zmocněna přijmout do tří měsíců od přijetí tohoto nařízení akt v přenesené pravomoci o společném strategickém rámci v souladu s článkem 142.

Pokud dojde k zásadním změnám strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Komise přezkoumá a případně přijme aktem v přenesené pravomoci revidovaný společný strategický rámec v souladu s článkem 142.

Do šesti měsíců od přijetí revidovaného společného strategického rámce navrhnou případně členské státy potřebné změny svých smluv o partnerství a programů, aby byl zajištěn jejich soulad s revidovaným společným strategickým rámcem.

KAPITOLA II Smlouva o partnerství

Článek 13 Vypracování smlouvy o partnerství

1. Každý členský stát vypracuje smlouvu o partnerství na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Smlouvu o partnerství vypracují členské státy ve spolupráci s partnery uvedenými v článku 5. Smlouva o partnerství se vypracuje v dialogu s Komisí.

3. Smlouva o partnerství se vztahuje na veškerou podporu z fondů SSR v dotyčném členském státě.

4. Každý členský stát předá svou smlouvu o partnerství Komisi do tří měsíců ode dne přijetí společného strategického rámce.

Článek 14 Obsah smlouvy o partnerství

              Smlouva o partnerství stanoví:

(a) opatření, která zajistí soulad se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to včetně:

i)        analýzy rozdílů a potřeb rozvoje s ohledem na tematické cíle a klíčová opatření, jež jsou vymezena ve společném strategickém rámci, a na cíle stanovené v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 a Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy;

ii)       souhrnu výsledků analýzy předběžného hodnocení programů odůvodňující výběr tematických cílů a orientační příděly finančních prostředků z fondů SSR;

iii)      přehledu hlavních očekávaných výsledků u každého z fondů SSR pro každý tematický cíl;

iv)      orientačního rozdělení podpory poskytované Unií podle tematických cílů na vnitrostátní úrovni pro každý z fondů SSR; rovněž včetně celkové orientační částky předpokládané podpory na cíle v oblasti změny klimatu;

v)       hlavních prioritních oblastí pro spolupráci, případně s přihlédnutím k makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti;

vi)      horizontálních principů a politických cílů pro provádění fondů SSR;

vii)     seznamu programů pod EFRR, ESF a FS, s výjimkou programů spadajících pod cíl Evropská územní spolupráce a programů EZFRV a EMFF, spolu s příslušnými orientačními příděly pro každý fond SSR na každý rok;

(b) integrovaný přístup k územnímu rozvoji podporovaný fondy SSR, který vymezuje:

i)        mechanismy na celostátní a regionální úrovni, které zajistí koordinaci mezi fondy SSR a dalšími finančními nástroji Unie a jednotlivých členských států a EIB;

ii)       opatření, která mají zajistit integrovaný přístup k využívání fondů SSR pro územní rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí a oblastí rybolovu a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména za použití ustanovení článků 28, 29 a 99, v případě potřeby včetně seznamu měst, která se mají účastnit platformy pro rozvoj měst uvedené v článku 7 nařízení o EFRR;

(c) integrovaný přístup k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, případně včetně orientační výše přídělu finančních prostředků pro každý příslušný fond SSR;

(d) opatření k zajištění účinného provádění, a to včetně:

i)        ucelené tabulky milníků a cílů stanovených v rámci programů pro výkonnostní rámec podle čl. 19 odst. 1, spolu s metodologií a mechanismem pro zajištění vzájemného souladu jednotlivých programů a fondů SSR;

ii)       přehledu hodnocení splnění předběžných podmínek a opatření, jež je nutno přijmout na celostátní a regionální úrovni, a harmonogramu jejich provádění, pokud nejsou předběžné podmínky splněny;

iii)      informací požadovaných pro předběžné ověření souladu s pravidly pro adicionalitu, jak jsou stanovena v části tři tohoto nařízení;

vi)      opatření přijatých k zapojení partnerů a jejich úlohy při vypracování smlouvy o partnerství a zprávy o pokroku podle definice v článku 46 tohoto nařízení;

(e) opatření k zajištění účinného provádění fondů SSR, a to včetně:

i)        posouzení, zda je třeba posílit správní kapacitu orgánů a případně příjemců, a opatření, jež je nutno za tímto účelem přijmout;

ii)       přehledu plánovaných opatření a odpovídajících cílů v rámci programů zaměřených na snížení administrativní zátěže pro příjemce;

iii)      posouzení stávajících systémů pro elektronickou výměnu dat a plánovaných opatření, jež mají umožnit, aby veškeré výměny informací mezi příjemci a orgány zodpovědnými za řízení a kontrolu programů mohly probíhat výhradně prostřednictvím elektronické výměny dat.

Článek 15 Přijetí a změny smlouvy o partnerství

1.           Komise posoudí soulad smlouvy o partnerství s tímto nařízením, se společným strategickým rámcem a s doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s doporučeními Rady přijatými podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž zohlední předběžná hodnocení programů a své připomínky vyjádří do tří měsíců ode dne předložení smlouvy o partnerství. Členský stát poskytne veškeré nezbytné dodatečné informace a případně smlouvu o partnerství upraví.

2.           Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení smlouvy o partnerství nejpozději do šesti měsíců po jejím předložení členským státem za předpokladu, že byly případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny. Smlouva o partnerství nevstoupí v platnost před 1. lednem 2014.

3.           Pokud členský stát navrhne změnu smlouvy o partnerství, Komise provede posouzení podle odstavce 1 a případně přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení navržené změny.

KAPITOLA III Tematické zaměření, předběžné podmínky a přezkum výkonnosti

Článek 16 Tematické zaměření

Členské státy soustředí podporu v souladu se zvláštními pravidly pro fondy na opatření přinášející největší přidanou hodnotu ve vztahu ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, přičemž se zaměří na řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb.

Článek 17 Předběžné podmínky

1. Předběžné podmínky jsou vymezeny pro každý fond SSR ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

2. Členské státy posoudí, zda jsou použitelné předběžné podmínky splněny.

3. Pokud předběžné podmínky nejsou splněny k datu předložení smlouvy o partnerství, uvedou členské státy ve smlouvě o partnerství přehled opatření, která mají být přijata na celostátní a regionální úrovni, a harmonogram jejich provádění, aby bylo zajištěno jejich splnění nejpozději do dvou let po přijetí smlouvy o partnerství nebo do 31. prosince 2016, podle toho, co nastane dříve.

4. Členské státy stanoví v příslušných programech podrobná opatření týkající se plnění předběžných podmínek, včetně harmonogramu jejich provádění.

5. Komise informace o splnění předběžných podmínek posoudí v rámci svého posouzení smlouvy o partnerství a programů. Při schvalování programu se může rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby na program nebo jejich část, dokud nedojde k uspokojivému dokončení opatření ke splnění předběžných podmínek. Nedokončení opatření ke splnění předběžných podmínek ve lhůtě stanovené v programu je důvodem pro pozastavení plateb ze strany Komise.

6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Článek 18 Výkonnostní rezerva

Částka ve výši 5 % ze zdrojů přidělených každému fondu SSR a členskému státu, s výjimkou zdrojů přidělených na cíl Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF, tvoří výkonnostní rezervu, která se přiděluje v souladu s článkem 20.

Článek 19 Přezkum výkonnosti

1.           Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá výkonnost programů v každém členském státě v letech 2017 a 2019 s ohledem na výkonnostní rámec stanovený v příslušné smlouvě o partnerství a v programech. Způsob stanovení výkonnostního rámce je uveden v příloze I.

2.           Tento přezkum posoudí dosažení milníků programů na úrovni priorit na základě informací a hodnocení uvedených ve zprávách o pokroku předkládaných členskými státy v letech 2017 a 2019.

Článek 20 Přidělení výkonnostní rezervy

1.           Pokud přezkum výkonnosti provedený v roce 2017 ukáže, že se na úrovni priority nepodařilo dosáhnout milníků programu stanovených pro rok 2016, předloží Komise dotyčnému členskému státu příslušná doporučení.

2.           Na základě přezkumu provedeného v roce 2019 přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o programech a prioritách pro každý fond SSR a členský stát, které dosáhly svých milníků. Členské státy navrhnou přidělení výkonnostní rezervy programům a prioritám určeným v uvedeném rozhodnutí Komise. Komise schválí změnu dotčených programů v souladu s článkem 26. Pokud členský stát nepředloží informace podle čl. 46 odst. 2 a 3, výkonnostní rezerva pro dotčené programy a priority se nepřidělí.

3.           Pokud z přezkumu výkonnosti vyplývá, že priorita nedosáhla milníků stanovených ve výkonnostním rámci, může Komise pozastavit celou průběžnou platbu nebo její část na prioritu programu v souladu s postupem stanoveným ve zvláštních pravidlech pro fondy.

4.           Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění programu zjistí závažné nesplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritami uplatnit finanční opravy. Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142 pro stanovení kritérií a metodologie pro určení úrovně finančních operací, které mají být uplatněny.

5.           Odstavec 2 se nepoužije na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce a na hlavu V nařízení o EMFF.

KAPITOLA IV Makroekonomické podmínky

Článek 21 Podmínky související s koordinací hospodářských politik jednotlivých členských států

1.           Komise může členský stát požádat, aby svou smlouvu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné za účelem:

(a) podpory provádění doporučení Rady, které je určeno dotčenému členskému státu a které bylo přijato v souladu s čl. 121 odst. 2 a/nebo čl. 148 odst. 4 Smlouvy, nebo za účelem podpory provádění opatření, která jsou určena dotčenému členskému státu a která byla přijata v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy;

(b) podpory provádění doporučení Rady, které je určeno dotčenému členskému státu a které bylo přijato v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy;

(c) podpory provádění doporučení Rady, které je určeno dotčenému členskému státu a které bylo přijato v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. …/2011 [o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy], má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekenomické nerovnováhy; nebo

(d) maximalizace dopadu dostupných fondů SSR na růst a konkurenceschopnost podle odstavce 4, pokud členský stát splňuje jednu z následujících podmínek:

i)        má přístup k finanční pomoci Unie podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010;

ii)       má přístup ke střednědobé finanční pomoci podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002[29];

iii)      má přístup k finanční pomoci formou půjčky v rámci ESM v souladu se Smlouvou o založení Evropského mechanismu stability.

2.           Členský stát předloží návrh na změnu smlouvy o partnerství a příslušných programů ve lhůtě jednoho měsíce. Je-li to nezbytné, sdělí Komise své připomínky ve lhůtě jednoho měsíce od předložení změn, a členský stát má poté měsíc na to, aby svůj návrh podal znovu.

3.           Pokud Komise žádné připomínky nemá nebo byly její připomínky uspokojivě zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn smlouvy o partnerství a příslušných programů bez zbytečného odkladu.

4.           Odchylně od odstavce 1, je-li finanční pomoc členskému státu poskytována v souladu s odst. 1 písm. d) a má-li návaznost na ozdravný program, může Komise s cílem maximalizovat dopad dostupných fondů SSR na růst a konkurenceschopnost smlouvu o partnerství a programy změnit i bez návrhu členského státu. Ve snaze zajistit účinné provádění smlouvy o partnerství a příslušných programů se Komise zapojí do jejich řízení, jak je uvedeno v ozdravném programu nebo v memorandu o ujednání, které dotčený členský stát podepsal.

5.           Pokud členský stát nevyhoví žádosti Komise uvedené v odstavci 1 nebo ve lhůtě jednoho měsíce uspokojivě nezohlední připomínky Komise uvedené v odstavci 2, může Komise do tří měsíců od okamžiku, kdy sdělila své připomínky, prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí o částečném nebo úplném pozastavení dotčených programů.

6.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů zcela nebo částečně pozastaví platby a závazky u dotčených programů, pokud:

(a) Rada rozhodne, že členský stát nedodržuje zvláštní opatření, která Rada stanovila v souladu s čl. 136 odst.1 Smlouvy;

(b) Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy rozhodne, že dotčený členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku;

(c) Rada v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. […] /2011 [o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy] dospěje k závěru, že členský stát dvakrát po sobě nepředložil dostačující plán nápravných opatření, nebo Rada přijme rozhodnutí o nesouladu podle s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení;

(d) Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 nebo nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že vyplácení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu nepovolí; nebo

(e) Správní rada Evropského mechanismu stability dospěje k závěru, že podmínky, které se na finanční pomoci ESM ve formě půjčky v rámci ESM dotčenému členskému státu vztahují, nebyly splněny, a v důsledku toho rozhodne, že stabilizační podporu, která mu byla udělena, nevyplatí.

7.           Při rozhodování o částečném nebo úplném pozastavení plateb nebo závazků v souladu s odstavci 5 a 6 Komise zajistí, aby bylo pozastavení úměrné a účinné s ohledem na hospodářskou a sociální situaci členského státu a aby respektovalo rovné zacházení s členskými státy, zejména pokud jde o dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu.

8.           Komise pozastavení plateb a závazků neprodleně zruší, pokud členský stát navrhne změny smlouvy o partnerství a příslušných programů, které Komise požaduje a které schválila, a případně pokud:

(a) Rada rozhodla, že členský stát dodržuje zvláštní opatření, která Rada stanovila v souladu s čl. 136 odst.1 Smlouvy;

(b) je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (EC) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

(c) Rada schválila nápravný plán, který dotčený členský stát předložil v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. […] [nařízení o postupu při nadměrné nerovnováze] nebo pokud se v otázce postupu při nadměrné nerovnováze dočasně upustí od přijímání dalších kroků v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

(d) Komise dospěla k závěru, že členský stát přijal opatření k provedení ozdravného programu podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 nebo nařízení Rady (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho povolila vyplácení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu; nebo

(e) Správní rada Evropského mechanismu stability dospěla k závěru, že podmínky, které se na finanční pomoc ESM ve formě půjčky v rámci ESM dotčenému členskému státu vztahují, byly splněny, a v důsledku toho rozhodla, že stabilizační podporu, která mu byla udělena, vyplatí.

Současně Rada na návrh Komise rozhodne o opětovném zapsání pozastavených závazků do rozpočtu v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. […], kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

Článek 22 Zvýšení plateb pro členský stát s dočasnými rozpočtovými problémy

1.           Na žádost členského státu lze průběžné platby a platby konečného zůstatku navýšit o 10 procentních bodů nad míru spolufinancování platnou pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a EMFF. Vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje v případě žádostí o platby za účetní období, ve kterém členský stát podal svou žádost, a v následujících účetních obdobích, v rámci kterých členský stát splňuje jednu z následujících podmínek:

(a) pokud dotyčný členský stát přijal euro, dostává makrofinanční pomoc od Unie na základě nařízení Rady (EU) č. 407/2010[30];

(b) pokud dotyčný členský stát nepřijal euro, dostává střednědobou finanční pomoc v souladu s nařízením Rady (ES) č. 332/2002[31];

(c) má přístup k finanční pomoci v souladu se Smlouvou o zřízení Evropského mechanismus stability podepsanou dne 11. července 2011.

První pododstavec se nevztahuje na programy podle nařízení o EÚS.

2.           Bez ohledu na odstavec 1 nesmí být podpora Unie poskytovaná prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než příspěvek z veřejných zdrojů a maximální výše podpory z fondů SSR pro jednotlivé priority v rámci EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, nebo pro jednotlivá opatření v rámci EZFRV a EMFF, která je stanovena v rozhodnutí Komise o schválení programu.

HLAVA III PROGRAMY

KAPITOLA I Obecná ustanovení o fondech SSR

Článek 23 Příprava programů

1.           Fondy SSR se provádějí prostřednictvím programů v souladu se smlouvou o partnerství. Každý program pokrývá období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.           Programy sestavují členské státy nebo jakýkoli orgán jimi určený ve spolupráci s partnery.

3.           S výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce, které se předkládají do šesti měsíců od schválení společného strategického rámce, předkládají programy členské státy souběžně se smlouvu o partnerství. Ke všem programům musí být připojeno předběžné hodnocení v souladu s článkem 48.

Článek 24 Obsah programů

1.           Každý program stanoví, na základě jaké strategie bude program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, která je v souladu se společným strategickým rámcem a smlouvou o partnerství. Každý program zahrnuje opatření k zajištění efektivního, účinného a koordinovaného provádění fondů SSR a opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce.

2.           Každý program vymezí priority prostřednictvím stanovení zvláštních cílů, finančních prostředků na podporu z fondů SSR a odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování.

3.           Každá priorita stanoví ukazatele pro hodnocení pokroku při dosahování cílů programu jako základ pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti. Patří mezi ně:

(a) finanční ukazatele týkající se přidělených výdajů;

(b) výstupní ukazatele týkající se podporovaných operací;

(c) ukazatele výsledků týkající se priority.

Zvláštní pravidla týkající se fondů stanoví pro každý fond SSR společné ukazatele a mohou též stanovit specifické ukazatele pro jednotlivé fondy.

4.           Každý program, s výjimkou programů, které se týkají výhradně technické pomoci, zahrnuje popis opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 7 a 8.

5.           Každý program, s výjimkou programů, kde se technická pomoc poskytuje v rámci zvláštního programu, stanoví orientační částku podpory a cíle v oblasti změny klimatu.

6.           Členské státy program navrhnou v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

Článek 25

Postup přijímání programů

1.           Komise posoudí soulad programů s tímto nařízením, se zvláštními pravidly týkajícími se fondů, jejich účinné přispění k tematickým cílům a prioritám Unie týkajícím se jednotlivých fondů SSR, jejich soulad se společným strategickým rámcem, se smlouvou o partnerství, s doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a s doporučeními Rady podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž zohlední předběžná hodnocení. Při posuzování se zaměří zejména na přiměřenost strategie programu, na odpovídající cíle, ukazatele, plány a na přidělování rozpočtových zdrojů.

2.           Komise vyjádří své připomínky do tří měsíců od předložení programu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně navrhovaný program upraví.

3.           Komise v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů schválí jednotlivé programy nejpozději do šesti měsíců po jejich oficiálním předložení členským státem (členskými státy) za předpokladu, že byly uspokojivě zohledněny případné připomínky Komise, avšak nikoli před 1. lednem 2014 nebo předtím, než Komise přijme rozhodnutí o schválení smlouvy o partnerství.

Článek 26 Změny programů

1.           Žádosti o změnu programů předložené členským státem musí být řádně odůvodněné a zejména v nich musí být uveden očekávaný dopad změn programu na dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a specifických cílů stanovených v programu s ohledem na společný strategický rámec a smlouvu o partnerství. Musí k nim být přiložen revidovaný programem a případně revidovaná smlouva o partnerství.

V případě změny programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce se smlouva o partnerství nemění.

2.           Komise informace poskytnuté v souladu s odstavcem 1 posoudí s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů schválí žádosti o změnu programu nejpozději do pěti měsíců po jejich oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že byly uspokojivě zohledněny případné připomínky Komise. V případě potřeby Komise zároveň změní rozhodnutí o schválení smlouvy o partnerství v souladu s čl. 15 odst. 3.

Článek 27 Účast Evropské investiční banky

1.           EIB se může na žádost členských států podílet na přípravě smlouvy o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, zejména velkých projektů, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

2.           Komise může konzultovat EIB před přijetím smlouvy o partnerství nebo programů.

3.           Komise může požádat EIB, aby posoudila technickou kvalitu a hospodářskou a finanční životaschopnost velkých projektů a byla jí nápomocna, pokud jde o finanční nástroje, jež mají být prováděny nebo vytvořeny.

4.           Komise může při provádění tohoto nařízení udělit EIB granty nebo zakázky na služby zahrnující iniciativy, které jsou prováděny na víceletém základě. Rozpočtové závazky Unie v souvislosti s těmito granty nebo zakázkami na služby se proplácejí každoročně.

KAPITOLA II

Místní rozvoj se zapojením místních komunit

Článek 28 Místní rozvoj se zapojením místních komunit

1.           Místní rozvoj se zapojením místních komunit, který je v souvislosti s EZFRV označován jako LEADER – místní rozvoj:

(a) se zaměřuje na konkrétní subregionální území;

(b) je rozvoj se zapojením místních komunit – místních akčních skupiých složené ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, přičemž na rozhodovací úrovni nesmí ani veřejný sektor ani žádná z jednotlivých zájmových skupin představovat více než 49 % hlasovacích práv;

(c) probíhá na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje;

(d) je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případnou spolupráci.

2.           Podpora místního rozvoje z fondů SSR musí být jednotná a mezi jednotlivými fondy SSR koordinovaná. To se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím koordinovaného posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií místního rozvoje a skupin místního rozvoje.

3.           Pokud výběrová komise pro místní rozvojové strategie zřízená podle čl. 29 odst. 3 zjistí, že provádění zvolené strategie místního rozvoje vyžaduje podporu z více než jednoho fondu, může být pro danou strategii určen hlavní fond.

4.           Pokud je určen hlavní fond, potom se provozní náklady, činnosti zaměřené na oživení místního rozvoje a vytváření sítí pro strategii místního rozvoje financují pouze z hlavního fondu.

5.           Místní rozvoj podporovaný z fondů SSR se provádí v rámci jedné či více priorit programu.

Článek 29 Strategie místního rozvoje

1.           Strategie místního rozvoje obsahuje alespoň tyto prvky:

(a) vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje;

(b) analýzu rozvojových potřeb a potenciálu území, včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb;

(c) popis strategie a jejích cílů, popis integrovaného a inovativního charakteru strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky. Strategie musí být v souladu s příslušnými programy všech fondů SSR, které jsou zapojeny;

(d) popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie;

(e) akční plán, který ukazuje, jak se cíle promítají do jednotlivých opatření;

(f) popis opatření pro řízení a monitorování strategie prokazující schopnost místní akční skupiny realizovat strategii a popis zvláštních opatření pro hodnocení;

(g) finanční plán strategie, včetně plánovaných přídělů z jednotlivých fondů SSR.

2.           Členské státy vymezí kritéria pro výběr strategií místního rozvoje. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit kritéria výběru.

3.           Strategie místního rozvoje vybírá komise, kterou pro tento účel zřizují příslušné řídící orgány programů.

4.           Výběr a schválení všech strategií místního rozvoje musí být dokončen do 31. prosince 2015.

5.           Řídící orgán stanoví v rozhodnutí o schválení strategie místního rozvoje příděly z jednotlivých fondů SSR. Stanoví také úlohy orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie.

6.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se vymezení rozlohy a počtu obyvatel, na něž se strategie vztahuje, podle odstavce 1 písm. a).

Článek 30 Místní akční skupiny

1.           Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie místního rozvoje.

Členské státy vymezí jednotlivé úlohy místní akční skupiny a orgánů odpovědných za provádění příslušných programů pro všechny prováděcí úkoly týkající se strategie.

2.           Řídící orgán zajistí, aby si místní akční skupiny buď zvolily jednoho z partnerů v rámci skupiny jako vedoucího partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojily v rámci zákonně vytvořené společné struktury.

3.           Mezi úkoly místních akčních skupin patří:

(a) zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

(b) vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a kritérií pro výběr operací, jež brání střetu zájmů a zajišťují, aby nejméně 50 % hlasů při rozhodování o výběru měli partneři z neveřejného sektoru, jež dávají možnost se proti rozhodnutím o výběru odvolat a rovněž umožňují provádět výběr na základě písemného postupu;

(c) zajišťování souladu se strategií místního rozvoje při výběru operací na základě stanovení jejich pořadí podle jejich přínosu k plnění záměrů a cílů strategií;

(d) příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů nebo postupu předložení probíhajícího projektu, včetně vymezení kritérií výběru;

(e) přijímání žádostí o podporu a jejich posuzování;

(f) výběr operací a stanovení výše podpory, případně předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

(g) monitorování průběhu provádění strategie místního rozvoje a podporovaných operací a vykonávání zvláštních hodnoticích činností souvisejících se strategií místního rozvoje.

Článek 31 Podpora místního rozvoje z fondů SSR

Podpora místního rozvoje zahrnuje:

(a) náklady na přípravné podpůrné činnosti;

(b) provádění operací v rámci strategie místního rozvoje;

(c) přípravu a provádění kooperačních činností místní akční skupiny;

(d) provozní náklady a náklady na oživení strategie místního rozvoje až do výše 25 % celkových výdajů z veřejných zdrojů vynaložených v rámci strategie místního rozvoje.

HLAVA IV

FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 32 Finanční nástroje

1.           Fondy SSR lze využívat k podpoře finančních nástrojů v rámci programu, a to včetně případů, kdy k tomu dochází prostřednictvím fondů fondů, s cílem přispět k dosahování specifických cílů stanovených v rámci priority na základě předběžného hodnocení, které odhalilo různá selhání trhu či ne právě optimální investiční situace, a na základě investičních potřeb.

Finanční nástroje lze kombinovat s granty, se subvencemi úrokových sazeb a se subvencemi poplatků za záruky. V takovém případě se musí vést samostatné záznamy pro každou jednotlivou formu financování.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla týkající se předběžného hodnocení finančních nástrojů, kombinace podpory poskytované konečným příjemcům prostřednictvím grantů, subvencí úrokových sazeb, subvencí poplatků za záruky a finančních nástrojů, další zvláštní pravidla ohledně způsobilosti výdajů a pravidla určující druhy činností, které nelze podporovat prostřednictvím finančních nástrojů.

2.           Koneční příjemci podpory poskytované prostřednictvím finančních nástrojů mohou rovněž obdržet granty nebo jinou pomoc z programu nebo prostřednictvím jiného nástroje podporovaného z rozpočtu Unie. V tomto případě se musí vést záznamy pro každý jednotlivý zdroj financování.

3.           Věcné příspěvky nejsou způsobilým výdajem v rámci finančních nástrojů, s výjimkou příspěvků ve formě pozemků nebo nemovitého majetku v rámci investic, jejichž cílem je podpora rozvoje nebo obnovy měst, pokud pozemky nebo nemovitý majetek tvoří součást investice. Tyto příspěvky ve formě pozemku nebo nemovitého majetku jsou způsobilé, jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 59.

Článek 33 Provádění finančních nástrojů

1.           Při provádění článku 32 mohou řídící orgány finančně podporovat:

(a) finanční nástroje zřízené na úrovni Unie, spravované přímo nebo nepřímo Komisí;

(b) finanční nástroje zřízené na vnitrostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni, spravované řídícím orgánem nebo na jeho odpovědnost.

2.           Finanční nástroje podle odst. 1 písm. a) upravuje hlava VIII finančního nařízení. Příspěvky z fondů SSR na finanční nástroje podle odst. 1 písm. a) se umístí na samostatné účty a používají se v souladu s cíli jednotlivých fondů SSR k podpoře opatření a konečných příjemců v souladu s programem nebo programy, z nichž jsou příspěvky poskytnuty.

3.           U finančních nástrojů podle odst. 1 písm. b) může řídící orgán finančně podporovat:

(a) finanční nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami stanovenými Komisí prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 143 odst. 3;

(b) již existující nebo nově vytvořené finanční nástroje, které jsou speciálně navrženy k dosažení zamýšleného účelu a které respektují platná pravidla Unie a vnitrostátní předpisy.

Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142, které stanoví zvláštní pravidla týkající se určitých druhů finančních nástrojů uvedených v písmenu b), jakož i produktů, jež lze poskytovat prostřednictvím těchto nástrojů.

4.           Při podpoře finančních nástrojů uvedených v odst. 1 písm. b) řídící orgán může:

(a) investovat do kapitálu stávajících nebo nově vytvořených právnických osob (včetně těch, které jsou financovány z jiných fondů SSR), jež se věnují provádění finančních nástrojů v souladu s cíli jednotlivých fondů SSR a jež se ujmou prováděcích úkolů; podpora těchto investic je omezena částkou nezbytnou pro provádění nových finančních nástrojů, které jsou v souladu s cíli tohoto nařízení; nebo

(b) svěřit prováděcí úkoly:

i)        Evropské investiční bance;

ii)       mezinárodním finančním institucím, jejichž akcionářem je členský stát, nebo finančním institucím se sídlem v členském státě, jejichž úkolem je dosahovat veřejného zájmu pod kontrolou orgánu veřejné správy, a které byly vybrány v souladu s platnými pravidly Unie a vnitrostátními předpisy;

iii)      veřejnoprávnímu nebo soukromoprávnímu subjektu vybranému v souladu s platnými pravidly Unie a vnitrostátními předpisy;

(c) v případě finančních nástrojů, které jsou tvořeny pouze půjčkami nebo zárukami, se ujmout prováděcích úkolů přímo.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví pravidla týkající se dohod o financování, úlohy a odpovědnosti subjektů, které jsou pověřeny prováděcími úkoly, jakož i nákladů a poplatků týkajících se správy.

5.           Subjekty uvedené v odst. 4 písm. b) bodech i) a ii) mohou při provádění finančních nástrojů prostřednictvím fondů fondů svěřit část provádění finančním zprostředkovatelům za předpokladu, že tyto subjekty na vlastní odpovědnost zajistí, aby finanční zprostředkovatelé splňovali kritéria stanovená v článku 57 a v čl. 131 odst. 1, 1a a 3 finančního nařízení. Finanční zprostředkovatelé se vybírají prostřednictvím otevřených, transparentních, přiměřených a nediskriminačních postupů, kdy je vyloučen střet zájmů.

6.           Subjekty uvedené v odst. 4 písm. b), jimž byly svěřeny prováděcí úkoly, si mohou na své vlastní jméno a z pověření řídícího orgánu otevřít svěřenské účty. Aktiva na těchto svěřenských účtech musí být spravována v souladu se zásadou řádného finančního řízení při dodržení vhodných pravidel obezřetnosti a musí mít odpovídající likviditu.

7.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla týkající se konkrétních požadavků na převod a správu aktiv spravovaných subjekty, jimž byly svěřeny prováděcí úkoly, jakož i převodu aktiv mezi eurem a měnami jednotlivých států.

Článek 34 Provádění některých finančních nástrojů

1.           Subjekty akreditované v souladu s článkem 64 neprovádějí u operací, které zahrnují finanční nástroje prováděné podle čl. 33 odst. 1 písm. a), ověřování na místě. Zprávy o kontrolách jim pravidelně předávají subjekty pověřené prováděním těchto finančních nástrojů.

2.           Subjekty odpovědné za audit programů neprovádějí audity operací zahrnujících použití finančních nástrojů prováděných podle čl. 33 odst. 1 písm. a) a systémů řízení a kontroly týkajících se těchto nástrojů. Zprávy o kontrolách jim pravidelně předávají auditoři jmenovaní v dohodách o zřízení těchto finančních nástrojů.

3.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se opatření pro řízení a kontrolu finančních nástrojů prováděných podle čl. 33 odst. 1 písm. a) a čl. 33 odst. 4 písm. b) bodu i), ii) a iii).

Článek 35 Žádosti o platby včetně plateb pokrývajících výdaje na finanční nástroje

1.           Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1 písm. a), musí žádost o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku podpory vyplacené na dotyčný finanční nástroj.

2.           Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1) písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) a b), musí celkové způsobilé výdaje uvedené v žádosti o platbu zahrnovat a odděleně uvádět celkovou částku již vyplacené nebo předpokládané podpory finančního nástroje pro investice do konečných příjemců, které mají proběhnout během předem stanoveného období, jehož délka činí nejvýše dva roky, včetně nákladů na řízení nebo poplatků.

3.           Částka určená podle odstavce 2 se upraví v dalších žádostech o platbu tak, aby zohlednila rozdíl mezi částkou podpory dříve vyplacené na dotyčný finanční nástroj a částkou skutečně investovanou do konečných příjemců plus vynaložené náklady na řízení a poplatky. Tyto částky se v žádosti o platbu uvádějí odděleně.

4.           Pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst. 1 písm. b) prováděné v souladu s čl. 33 odst. 4) písm. c), musí žádost o platbu obsahovat celkovou výši plateb uskutečněných řídícím orgánem na investice do konečných příjemců. Tyto částky se v žádosti o platbu uvádějí odděleně.

5.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci zvláštní pravidla týkající se plateb a zrušení plateb na finanční nástroje a možných následků pro žádosti o platby.

Článek 36 Způsobilé výdaje při uzavření

1.           Při uzavření programu představují způsobilé výdaje finančního nástroje celkovou částku skutečně zaplacenou, nebo v případě záručních fondů vyčleněnou, prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti uvedeného v čl. 55 odst. 2, která odpovídá:

(a) platbám poukázaným konečným příjemcům;

(b) prostředkům vyčleněným na smlouvy o zárukách, bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda již dosáhly data splatnosti, aby bylo možno vyplatit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny podle obezřetného předběžného posouzení rizik a které zahrnují více částek příslušných nových úvěrů či jiných rizikových nástrojů pro nové investice do konečných příjemců;

(c) kapitalizovaným subvencím úrokových sazeb nebo subvencím poplatků za záruky, jež mají být zaplaceny za období nepřesahující 10 let po období způsobilosti uvedeném v čl. 55 odst. 2, použitým v kombinaci s finančními nástroji, zaplacenými na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu, pro účinné vyplácení po období způsobilosti uvedeném v čl. 55 odst. 2, avšak v souvislosti s půjčkami nebo jinými rizikovými nástroji použitými k úhradě investic do konečných příjemců během období způsobilosti uvedeného v čl. 55 odst. 2;

(d) úhradě vynaložených nákladů týkajících se správy nebo úhradě poplatků za správu finančního nástroje.

2.           V případě akciových nástrojů a mikroúvěrů lze kapitalizované náklady nebo poplatky týkající se správy, jež mají být placeny po dobu nepřesahující 5 let po skončení období způsobilosti uvedeného v čl. 55 odst. 2, pokud jde o investice do konečných příjemců, které byly provedeny v tomto období způsobilosti a na něž se nemohou vztahovat ustanovení článků 37 a 38, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou placeny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu.

3.           Způsobilé výdaje určené podle odstavců 1 a 2 nesmí překročit celkovou výši:

i)       podpory z fondů SSR vyplacené na finanční nástroj; a

ii)       odpovídajícího vnitrostátního spolufinancování.

4.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se zavedení systému kapitalizace ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky.

Článek 37 Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů SSR

1.           Podpora z fondů SSR poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na úročené účty vedené u finančních institucí v členských státech nebo se na přechodnou dobu investuje v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

2.           Úroky a jiné výnosy připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroje se používají ke stejným účelům jako počáteční podpora z fondů SSR v rámci téhož finančního nástroje.

3.           Řídící orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o použití úroků a jiných výnosů.

Článek 38 Opakované použití prostředků připadajících na podporu z fondů SSR až do uzavření programu

1.           Kapitálové zdroje zaplacené zpět na finanční nástroje a pocházející z investic nebo z uvolnění prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách, které připadají na podporu z fondů SSR, se znovu použijí na další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu s cíli programu nebo programů.

2.           Výnosy a jiné příjmy, včetně úroků, poplatků za záruky, dividend, kapitálových výnosů nebo jiných příjmů vytvořených investicemi, připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroj se případně až do výše nezbytných částek použijí k těmto účelům:

(a) úhrada vynaložených nákladů na správu nebo úhrada poplatků za správu finančního nástroje;

(b) preferenční odměňování investorů působících v souladu se zásadou tržního investora, kteří poskytují zdroje, jež odpovídají výši podpory z fondů SSR poskytované na finanční nástroje, nebo kteří se podílejí na investicích na úrovni konečných příjemců;

(c) další investice prostřednictvím stejných nebo jiných finančních nástrojů v souladu s cíli programu nebo programů.

3.           Řídící orgán zajistí vedení přiměřených záznamů o použití zdrojů a výnosů uvedených v odstavci 1 a 2.

Článek 39 Využití starších zdrojů po uzavření programu

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se kapitálové zdroje a výnosy a další příjmy připadající na podporu z fondů SSR poskytovanou na finanční nástroje využívaly v souladu s cíli programu po dobu nejméně 10 let po jeho uzavření.

Článek 40 Zpráva o provádění finančních nástrojů

1.           Řídící orgán zašle Komisi zvláštní zprávu o operacích zahrnujících použití finančních nástrojů jako přílohu k výroční zprávě o provádění.

2.           Zpráva podle odstavce 1 obsahuje u každého finančního nástroje tyto informace:

(a) uvedení programu a priority, v jejichž rámci se podpora z fondů SSR poskytuje;

(b) popis finančního nástroje a prováděcích opatření;

(c) určení orgánů, jimž byly svěřeny prováděcí úkoly;

(d) celková výše podpory, v členění podle programů a priorit nebo opatření, která byla poskytnuta na finanční nástroj a uvedena v žádostech o platby předložené Komisi;

(e) celková výše podpory vyplacené nebo vyčleněné na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje konečným příjemcům, v členění podle programů, priorit nebo opatření, a uvedené v žádostech o platby předložené Komisi;

(f) příjmy finančního nástroje a zpětné splátky na účet finančního nástroje;

(g) multiplikační účinek investic provedených prostřednictvím finančního nástroje a hodnota investic a podílů;

(h) příspěvek finančního nástroje ke splnění ukazatelů programu a dotyčné priority.

3.           V souladu s přezkumným postupem podle čl. 143 odst. 3 přijme Komise prostřednictví prováděcího aktu jednotné podmínky týkající se monitorování a poskytování informací, jež jsou výsledkem monitorování, Komisi, a to i pokud jde o finanční nástroje uvedené v čl. 33 odst.1 písm. a).

HLAVA V MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

KAPITOLA I Monitorování

Oddíl I Monitorování programů

Článek 41 Monitorovací výbor

1.           Do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o přijetí programu členskému státu zřídí členský stát po dohodě s řídícím orgánem výbor, jehož úkolem je monitorovat provádění programu.

Pro programy spolufinancované z fondů SSR může členský stát zřídit jediný monitorovací výbor.

2.           Každý monitorovací výbor vypracuje a přijme svůj jednací řád.

Článek 42 Složení monitorovacího výboru

1.           Monitorovací výbor se skládá ze zástupců řídícího orgánu a zprostředkujících subjektů a zástupců partnerů. Každý člen monitorovacího výboru má hlasovací právo.

Monitorovací výbor programu v rámci cíle Evropská územní spolupráce zahrnuje také zástupce jakékoli třetí země, která se účastní programu.

2.           Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru jako poradce.

3.           Pokud na program přispívá EIB, může se účastnit práce monitorovacího výboru jako poradce.

4.           Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

Článek 43 Funkce monitorovacího výboru

1.           Monitorovací výbor se schází nejméně jednou za rok a posuzuje provádění programu a pokrok směrem k dosažení jeho cílů. Přitom zohledňuje finanční údaje, společné ukazatele a ukazatele specifické pro jednotlivé programy, včetně změn ukazatelů výsledků, pokrok k dosažení vyčíslených cílových hodnot a milníky vymezené ve výkonnostním rámci.

2.           Monitorovací výbor se podrobně zabývá všemi aspekty, které ovlivňují výkonnost programu.

3.           Monitorovací výbor je konzultován v otázce změn programu navrhovaných řídícím orgánem a vydává k těmto změnám své stanovisko.

4.           Monitorovací výbor může řídícímu orgánu poskytnout doporučení ohledně provádění programu a jeho hodnocení. Monitoruje opatření přijatá na základě jeho doporučení.

Článek 44 Zprávy o provádění

1.           Od roku 2016 až do roku 2022 včetně předkládá členský stát Komisi výroční zprávu o provádění programu v předchozím rozpočtovém roce.

Do 30. září 2023 předloží členský stát závěrečnou zprávu o provádění programu pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti a výroční zprávu o provádění pro EZFRV a EMFF.

2.           Výroční zprávy o provádění obsahují informace o provádění programu a jeho priorit, co se týče finančních údajů, společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy a vyčíslených cílových hodnot, včetně změn v ukazatelích výsledků, a milníků vymezených ve výkonnostním rámci. Předané údaje se týkají hodnot ukazatelů pro plně provedené operace, jakož i pro vybrané operace. Rovněž uvádějí opatření přijatá za účelem splnění předběžných podmínek a jakýchkoli záležitostí, které ovlivňují výkonnost programu, a přijatá nápravná opatření.

3.           Výroční zpráva o provádění předložená v roce 2017 popisuje a zároveň analyzuje informace uvedené v odstavci 2 a pokrok při dosahování cílů programu, včetně příspěvku fondů SSR ke změnám ukazatelů výsledků, pokud to provedená hodnocení dokazují. Zpráva rovněž posuzuje provádění opatření zohledňujících zásady uvedené v článcích 6, 7 a 8 a informuje o podpoře cílů týkajících se změny klimatu.

4.           Výroční zpráva o provádění předložená v roce 2019 a závěrečná zpráva o provádění pro fondy SSR musí kromě informací a hodnocení uvedených v odstavcích 2 a 3 obsahovat rovněž informace o cílech programu a jeho přínosu pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zhodnotit pokrok při jejich dosahování.

5.           Výroční zprávy o provádění uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou přípustné, pokud obsahují všechny informace požadované v uvedených odstavcích. O tom, že určitá výroční zpráva o provádění není přípustná, vyrozumí Komise členský stát do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je dotyčná zpráva přípustná.

6.           Komise výroční zprávy o provádění posoudí a uvědomí členský stát o svých připomínkách do dvou měsíců od obdržení výroční zprávy o provádění a do 5 měsíců od obdržení závěrečné zprávy. Pokud Komise nesdělí své připomínky v těchto lhůtách, považují se zprávy za schválené.

7.           Komise může vydat doporučení k řešení jakýchkoli záležitostí, které ovlivňují provádění programu. Jsou-li taková doporučení vydána, vyrozumí řídící orgán Komisi do tří měsíců o přijatých nápravných opatřeních.

8.           Souhrn obsahu výroční a závěrečné zprávy o provádění určený pro občany se zveřejní.

Článek 45 Výroční přezkumné jednání

1.           Každoročně od roku 2016 do roku 2022 včetně se uspořádá výroční přezkumné jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů s ohledem na výroční zprávu o provádění a na případné připomínky a doporučení Komise.

2.           Výroční přezkumné jednání se může zabývat více než jedním programem. V letech 2017 a 2019 se bude výroční přezkumné jednání zabývat všemi programy v členském státu a rovněž zohlední zprávy o pokroku předložené v dotyčných letech členským státem v souladu s článkem 46.

3.           Členský stát a Komise se mohou dohodnout, že v některých letech kromě let 2017 a 2019 výroční přezkumné jednání ohledně některého programu neuspořádají.

4.           Výročnímu přezkumnému jednání předsedá Komise.

5.           Členské státy zajistí, aby byla po skončení jednání přijata vhodná opatření v reakci na připomínky Komise.

Oddíl II Strategický postup

Článek 46 Zpráva o pokroku

1. Do 30. června 2017 předloží členský stát Komisi zprávu o pokroku při provádění smlouvy o partnerství ke dni 31. prosince 2016 a do 30. června 2019 zprávu o pokroku při provádění této smlouvy ke dni 31. prosince 2018.

2. Zpráva o pokroku musí popisovat a analyzovat tyto informace:

(a) změny rozvojových potřeb, které v členském státě nastaly od přijetí smlouvy o partnerství;

(b) pokrok při dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to zejména s ohledem na milníky stanovené pro jednotlivé programy ve výkonnostním rámci a na podporu cílů v oblasti změny klimatu;

(c) zda byla opatření přijatá ke splnění předběžných podmínek nesplněných ke dni přijetí smlouvy o partnerství prováděna v souladu se stanoveným harmonogramem;

(d) provádění mechanismů k zajištění koordinace mezi fondy SSR a dalšími nástroji Unie a vnitrostátními finančními nástroji a EIB;

(e) pokrok dosažený v prioritních oblastech stanovených pro spolupráci;

(f) opatření přijatá k posílení způsobilosti orgánů členských států a případně příjemců spravovat a využívat fondy SSR;

(g) plánovaná opatření a odpovídající cíle v rámci programů zaměřených na snížení administrativní zátěže pro příjemce;

(h) úloha partnerů uvedených v článku 5 při provádění smlouvy o partnerství.

3. Pokud Komise do tří měsíců ode dne předložení zprávy o pokroku zjistí, že předložené informace jsou neúplné nebo nejasné, může si od členského státu vyžádat další informace. Členský stát poskytne Komisi požadované informace ve lhůtě tří měsíců a případně zprávu o pokroku odpovídajícím způsobem upraví.

4. V letech 2017 a 2019 vypracuje Komise strategickou zprávu shrnující průběžné zprávy členských států, kterou předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5. V letech 2018 a 2020 zařadí Komise do své výroční zprávy o pokroku pro jarní zasedání Evropské rady oddíl shrnující obsah strategické zprávy, zejména s ohledem na pokrok při dosahování strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

KAPITOLA II Hodnocení

Článek 47  Obecná ustanovení

1.           Hodnocení se provádí za účelem zlepšení kvality koncepce a provádění programů a také za účelem posouzení jejich účinnosti a dopadu. Dopad programů se hodnotí v souladu s úkolem jednotlivých fondů SSR v souvislosti s realizací cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[32], případně v souvislosti s hrubým domácím produktem (HDP) a nezaměstnaností.

2.           Členské státy poskytnou zdroje nezbytné pro provádění hodnocení a zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a případně i ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

3.           Hodnocení provádějí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí na řídících orgánech, které jsou odpovědné za provádění programu. Komise poskytne návod, jak hodnocení provádět.

4.           Všechna hodnocení se v plném rozsahu zveřejňují.

Článek 48 Předběžné hodnocení

1. Členské státy provádějí předběžná hodnocení s cílem zlepšit kvalitu koncepce jednotlivých programů.

2. Provádění předběžných hodnocení je povinností orgánu odpovědného za přípravu programů. Předběžná hodnocení se předkládají Komisi současně s programem a se shrnutím. Zvláštní pravidla týkající se fondů mohou stanovit limity, v rámci kterých lze předběžné hodnocení kombinovat s hodnocením jiného programu.

3. V rámci předběžných hodnocení se posuzují tyto prvky:

(a) přínos pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění s ohledem na zvolené tematické cíle a priority a při zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb;

(b) vnitřní soudržnost navrhovaného programu nebo činnosti a jejich návaznost na ostatní příslušné nástroje;

(c) soulad mezi přidělováním rozpočtových prostředků a cíli programu;

(d) soulad vybraných tematických cílů, priorit a odpovídajících cílů programů se společným strategickým rámcem, smlouvou o partnerství a doporučeními pro jednotlivé země podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy a doporučením Rady přijatým podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy;

(e) relevance a srozumitelnost navržených ukazatelů programu;

(f) jak očekávané výstupy přispějí k výsledkům;

(g) zda jsou vyčíslené cílové hodnoty ukazatelů reálné s ohledem na plánovanou výši podpory z fondů SSR;

(h) odůvodnění navrhované formy podpory;

(i) přiměřenost lidských zdrojů a správní kapacity pro řízení programu;

(j) vhodnost postupů pro monitorování programu a shromažďování údajů nezbytných k provádění hodnocení;

(k) vhodnost zvolených milníků pro výkonnostní rámec;

(l) přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a opatření k předcházení diskriminaci;

(m) přiměřenost plánovaných opatření na podporu udržitelného rozvoje.

4.           Předběžné hodnocení v případě potřeby zahrne požadavky pro strategické posuzování vlivů na životní prostředí stanovené při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[33].

Článek 49 Hodnocení během programového období

1.           Řídící orgán pro každý program vypracuje plán hodnocení, který předkládá v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

2.           Členské státy zajistí, aby byly pro hodnocení uvolněny příslušné kapacity.

3.           Během programového období provádějí řídící orgány hodnocení jednotlivých programů na základě plánu hodnocení, a to včetně hodnocení k posouzení účinnosti, efektivity a dopadu. Nejméně jednou za programové období se v rámci hodnocení posoudí, jak podpora z fondů SSR přispěla k dosahování cílů jednotlivých priorit. Všechna hodnocení přezkoumává monitorovací výbor, který je zasílá Komisi.

4.           Komise může hodnocení programů provádět z vlastního podnětu.

Článek 50 Následné hodnocení

Následná hodnocení provádí v úzké spolupráci Komise nebo členské státy. V rámci těchto hodnocení je posuzována účinnost a efektivita fondů SSR a jejich příspěvek ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v souladu se zvláštními požadavky stanovenými ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů. Následné hodnocení se dokončí do 31. prosince 2023.

HLAVA VI TECHNICKÁ POMOC

Článek 51 Technická pomoc z podnětu Komise

1.           Z fondů SSR lze z podnětu nebo z pověření Komise financovat opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení, která se zaměřují na přípravu, monitorování, správní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolu.

Mezi tato opatření může mimo jiné patřit:

(a) pomoc při přípravě a posuzování projektů, včetně spolupráce s EIB;

(b) podpora zaměřená na posilování institucí a budování správních kapacit pro účinné řízení fondů SSR;

(c) studie související se zprávami Komise o fondech SSR a se zprávou o soudržnosti;

(d) opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů SSR a opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a správní pomoc;

(e) hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie (včetně těch, které mají obecnou povahu) týkající se stávající a budoucí činnosti fondů SSR, jež mohou být případně prováděny EIB;

(f) opatření k šíření informací, podpoře sítí, provádění komunikačních činností, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi. Ve snaze zajistit větší efektivitu při sdělování informací široké veřejnosti a větší provázanost mezi komunikačními činnostmi z podnětu Komise přispějí prostředky, které byly v rámci tohoto nařízení vyčleněny na komunikaci, rovněž ke korporátní komunikaci v oblasti politických priorit Evropské unie, mají-li vztah k obecným cílům tohoto nařízení;

(g) instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

(h) opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

(i) opatření týkající se auditu;

(j) posilování vnitrostátní a regionální kapacity, pokud je o plánování investic, posuzování potřeb, přípravu, návrh a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů, včetně společných iniciativ s EIB.

Článek 52 Technická pomoc členských států

1.           Fondy SSR mohou z podnětu členského státu podporovat opatření v oblasti přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a komunikace, vytváření sítí, řešení stížností, kontroly a auditu. Členský stát může fondy SSR využívat na podporu opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat, a opatření ke zvýšení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy SSR. Tato opatření se mohou týkat předchozích i následujících programových období.

2.           Ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů lze stanovit další opatření, která mohou být financována z technické pomoci v rámci jednotlivých fondů SSR, případně vyloučit, která opatření takto financována být nemohou.

HLAVA VII FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ SSR

KAPITOLA I Podpora z fondů SSR

Článek 53 Určení míry spolufinancování

1.           V rozhodnutí Komise o přijetí programu se stanoví míra nebo míry spolufinancování a maximální výše podpory z fondů SSR podle zvláštních pravidel týkajících se fondů.

2            Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100% výši.

Článek 54 Operace vytvářející příjmy

1.           Čisté příjmy vytvořené po dokončení operace za určité referenční období se stanoví předem pomocí jedné z těchto metod:

a)      použití paušální procentní sazby příjmů pro daný druh operace;

b)      výpočet současné hodnoty čistého příjmu z operace s přihlédnutím k uplatnění zásady „platí znečišťovatel“ a případně k aspektům spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

Způsobilé výdaje na operaci, která má být spolufinancována, nesmějí přesáhnout současnou hodnotu investičních nákladů na operaci po odečtení současné hodnoty čistého příjmu určené jednou z těchto metod.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se definice paušální sazby uvedené výše v písmenu a).

Metodiku podle písmene b) přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 143 odst. 3.

2.           Pokud není objektivně možné předem určit příjmy za použití metod uvedených v odstavci 1, odvodí se čisté příjmy vytvořené do tří let od dokončení operace nebo do 30. září 2023 – podle toho, co nastane dříve – na základě výdajů vykázaných Komisi.

3.           Odstavce 1 a 2 se vztahují pouze na operace, jejichž celkové náklady přesahují 1 000 000 EUR.

4.           Tento článek se nevztahuje na ESF.

5.           Odstavce 1 a 2 se nevztahují na operace podléhající pravidlům pro poskytování státní podpory nebo operace, jichž se týká podpora poskytovaná na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím.

KAPITOLA II Způsobilost výdajů a trvalost

Článek 55 Způsobilost

1. Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních právních předpisů.

2. Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů SSR, jestliže vznikly a byly uhrazeny příjemcem v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2014 – podle toho, co nastane dříve – do 31. prosince 2022. Příspěvek z EZFRV a EMFF na výdaje lze kromě toho poskytnout jen tehdy, jestliže byla odpovídající podpora platební agenturou skutečně vyplacena mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2022.

3. V případě nákladů hrazených na základě čl. 57 odst. 1 písm. b) a c) musí být opatření, která tvoří základ pro poskytnutí náhrady, provedena v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022.

4. Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů SSR, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny dříve, než příjemce předloží žádost o financování v rámci programu řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda příjemce provedl všechny související platby či nikoli.

5. Tímto článkem nejsou dotčena pravidla způsobilosti technické pomoci z podnětu Komise stanovená v článku 51.

6. Čisté příjmy přímo vytvořené operací během jejího provádění, které nebyly zohledněny při schvalování operace, se v konečné žádosti o platbu předložené příjemcem od způsobilých výdajů operace odečtou. Toto pravidlo se nevztahuje na finanční nástroje a ceny.

7. Při změně programu jsou výdaje, které se stávají způsobilými v důsledku změny programu, způsobilé až ode dne, kdy byla žádost o změnu předložena Komisi.

8. Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů SSR a z jiných nástrojů Unie za předpokladu, že položka výdajů uvedená v žádosti o proplacení prostřednictvím jednoho z fondů SSR neobdrží podporu z jiného fondu nebo nástroje Unie ani podporu z téhož fondu v rámci jiného programu.

Článek 56 Formy podpory

Fondy SSR se používají pro poskytování podpory ve formě grantů, cen, vratné pomoci a finančních nástrojů nebo jejich kombinace.

V případě vratné pomoci se podpora vrácená subjektu, který ji poskytl, nebo jinému příslušnému orgánu členského státu uloží na zvláštním účtu a znovu se použije ke stejnému účelu nebo v souladu s cíli programu.

Článek 57 Formy grantů

1.           Granty mohou být uděleny v jedné z těchto forem:

(a) úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly a byly zaplaceny, jakož i případných věcných příspěvků a odpisů;

(b) standardní rozsahy jednotkových nákladů;

(c) jednorázové částky příspěvku z veřejných zdrojů nepřesahující 100 000 EUR;

(d) financování pevnou sazbou, která se určí za použití procentního podílu z jedné nebo více stanovených kategorií nákladů.

2.           Možnosti uvedené v odstavci 1 lze kombinovat pouze tehdy, pokud se každá z nich vztahuje na jinou kategorii nákladů nebo pokud se použijí pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace.

3.           Pokud se operace nebo projekt, který je součástí operace, provádí výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na zboží, práce nebo služby, použije se pouze odst. 1 písm. a). Pokud je zadávání veřejných zakázek v rámci operace nebo projektu, který tvoří součást operace, omezeno na určité kategorie nákladů, lze použít všechny možnosti uvedené v odstavci 1.

4.           Částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) se určují na základě:

(a) přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu založené na:

i)        statistických údajích nebo jiných objektivních informacích; nebo

ii)       ověřených historických údajích jednotlivých příjemců nebo za použití jejich obvyklých postupů účtování nákladů;

(b) metod a odpovídajících rozsahů jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace a příjemce;

(c) metod a odpovídajících rozsahů jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;

(d) sazeb stanovených tímto nařízením nebo zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

5.           Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé operace, stanoví metodu, která se má použít pro určení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení grantu.

Článek 58

Financování nepřímých nákladů u grantů pevnou sazbou

Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze tyto náklady vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:

(a) paušální sazbou až do výše 20 % způsobilých přímých nákladů, přičemž tato sazba se vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace a příjemce;

(b) paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance;

(c) paušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný druh operace a příjemce.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se definice paušální sazby a souvisejících metod uvedených výše v písmenu c).

Článek 59 Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

1. Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba v hotovosti doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé za předpokladu, že to pravidla fondů SSR a programu upravující způsobilost umožňují a že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(a) veřejná podpora poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nesmí s výjimkou věcných příspěvků přesáhnout celkové způsobilé výdaje na konci operace;

(b) hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřesahuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

(c) hodnotu a poskytnutí příspěvku lze nezávisle posoudit a ověřit;

(d) v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí hodnotu osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v odst. 3 písm. b);

(e) v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje na základě ověřeného objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

2. Odpisy lze za způsobilé považovat za těchto podmínek:

(a) umožňují to pravidla způsobilosti programu;

(b) jsou-li proplaceny ve formě uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. a), je výše výdajů doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám;

(c) náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

(d) na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

3. Pro příspěvek z fondů SSR nejsou způsobilé tyto náklady:

(a) úroky z dlužných částek;

(b) nákup nezastavěných a zastavěných pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí stanovit vyšší procentní sazbu.

(c) daň z přidané hodnoty. Částky odpovídající DPH jsou nicméně způsobilé, pokud jsou podle vnitrostátních právních předpisů neodečitatelné a pokud je uhradil jiný příjemce než osoba povinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2006/112/ES za předpokladu, že tyto částky odpovídající DPH nebyly zaplaceny v souvislosti s poskytováním infrastruktury.

Článek 60 Způsobilost operací podle místa

1.           S výhradou odchylek uvedených v odstavcích 2 až 3 a ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů musí operace podporované z fondů SSR probíhat na území, na které se vztahuje program, v jehož rámci jsou podporovány („území programu“).

2.           Řídící orgán může připustit, aby se operace prováděla mimo území programu, ale v rámci Unie za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

(a) operace je ve prospěch území programu;

(b) celková částka přidělená v rámci programu na operace mimo území programu nepřesáhne 10 % podpory z EFRR, Fondu soudržnosti a MFF na úrovni priority, nebo 3 % podpory z EZFRV na úrovni programu;

(c) monitorovací výbor dal k dotyčné operaci nebo druhu operace souhlas;

(d) povinnosti orgánů programu v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se dotyčné operace plní orgány odpovědné za program, v jehož rámci je daná operace podporována, nebo orgány programu uzavřou dohody s orgány na území, ve které je operace prováděna, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se dotyčné operace.

3.           U operací týkajících se propagačních činností lze prostředky vynakládat mimo Unii za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) a povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu týkající se operace.

4. Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce nebo na ESF.

Článek 61 Trvalost operací

1.           V případě operace zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici se musí příspěvek z fondů SSR vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech státní podpory dojde u operace k:

(a) zastavení nebo přemístění výrobní činnosti;

(b) změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje nepatřičnou výhodu; nebo

(c) podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s operací musí členský stát vrátit zpět.

2.           U operací podporovaných z ESF a operací podporovaných z jiných fondů SSR, které nejsou investicemi do infrastruktury nebo produktivními investicemi, se příspěvek z fondu vrací pouze tehdy, pokud se na tyto operace vztahuje povinnost zachování investice podle platných pravidel státní podpory a pokud u nich dojde k zastavení nebo přemístění výrobní činnosti ve lhůtě stanovené v takových pravidlech.

3.           Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

4.           Odstavce 1 a 2 se nevztahují na fyzické osoby, které jsou příjemci investiční podpory a které po dokončení investiční operace mohou obdržet a obdrží podporu z EGF (nařízení [/2012] o zřízení Evropského globalizačního fondu), jestliže dotčená investice je přímo spojena s typem činnosti, který je považován za způsobilý pro podporu z EGF.

HLAVA VIII ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I Systémy řízení a kontroly

Článek 62 Obecné zásady systémů řízení a kontroly

Systémy řízení a kontroly musí zajistit:

(a) popis funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;

(b) dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci takových subjektů;

(c) postupy pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;

(d) počítačové systémy pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, monitorování a podávání zpráv;

(e) systémy podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

(f) opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;

(g) systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;

(h) předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, jejich odhalování a náprava a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky.

Článek 63 Odpovědnosti členských států

1.           Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnosti, které stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním nařízení a zvláštní pravidla týkající se fondů. Členské státy nesou odpovědnost za řízení a kontrolu programů v souladu se zásadou sdíleného řízení.

2.           Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly programů byly zavedeny v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů a aby účinně fungovaly.

3.           Členské státy vypracují a zavedou postup pro nezávislé šetření a vyřizování stížností týkajících se výběru a provádění operací spolufinancovaných z fondů SSR. Členské státy na žádost vyrozumí o výsledcích těchto šetření Komisi.

4.           Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí se provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat zřízeného Komisí.

KAPITOLA II Akreditace řídících a kontrolních subjektů

Článek 64 Akreditace a koordinace

1.           V souladu s čl. 56 odst. 3 finančního nařízení musí být každý subjekt, který je odpovědný za řízení a kontrolu výdajů z fondů SSR, akreditován na základě oficiálního rozhodnutí akreditačního orgánu na ministerské úrovni.

2.           Akreditace se udělí, pokud subjekt splňuje akreditační kritéria pro vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informace a komunikaci a řízení stanovené ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

3.           Akreditace je založena na stanovisku nezávislého auditorského subjektu, který posuzuje, zda subjekt splňuje akreditační kritéria. Nezávislý auditorský subjekt vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

4.           Akreditační orgán dohlíží na akreditovaný subjekt a akreditaci mu na základě oficiálního rozhodnutí zruší, pokud tento subjekt již nesplňuje jedno nebo více akreditačních kritérií, neučiní-li subjekt nezbytná nápravná opatření ve zkušební době, kterou akreditační orgán určí podle závažnosti problému. Akreditační orgán neprodleně uvědomí Komisi o stanovení zkušební doby pro akreditovaný subjekt a o každém rozhodnutí o zrušení akreditace.

5.           Členský stát může jmenovat koordinační subjekt, jehož úkolem je udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace, podporovat harmonizované uplatňování pravidel Unie, vypracovávat souhrnnou zprávu obsahující přehled všech prohlášení řídících subjektů na vnitrostátní úrovni a výroků auditorů a koordinovat provádění nápravných opatření týkajících se nedostatků společné povahy.

6.           Aniž jsou dotčena pravidla stanovená ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů, provádí se akreditace podle odstavce 1 u těchto subjektů:

(a) v případě EFRR, ESF a Fondu soudržnosti u řídících orgánů, případně certifikačních orgánů;

(b) v případě EZFRV a EMFF u platebních agentur.

KAPITOLA III Pravomoci a odpovědnosti Komise

Článek 65 Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.           Komise se na základě dostupných informací, včetně akreditačního řízení, výročního prohlášení řídícího subjektu, výročních kontrolních zpráv, výročního výroku auditora, výroční zprávy o provádění a na základě auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením a se zvláštními pravidly týkajícími se fondů, a že tyto systémy během provádění programů účinně fungují.

2.           Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět audity nebo kontroly na místě, které náležitě předem oznámí. Rozsah takových auditů nebo kontrol může zahrnovat zejména ověření účinného fungování systémů řízení a kontroly v rámci programu nebo jeho části a posouzení řádného finančního řízení operací nebo programů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup ke všem záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají operací podporovaných z fondů SSR nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy. Na žádost poskytnou členské státy kopie takových záznamů, dokladů a metadat Komisi.

Pravomocemi stanovenými v tomto odstavci není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3.           Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účinného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů.

4.           Komise může požádat členský stát, aby přezkoumal stížnost předloženou Komisi ohledně výběru nebo provádění operací spolufinancovaných z fondů SSR nebo ohledně fungování systému řízení a kontroly.

HLAVA IX FINANČNÍ ŘÍZENÍ, ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A FINANČNÍ OPRAVY, ZRUŠENÍ ZÁVAZKU

KAPITOLA I Finanční řízení

Článek 66 Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 uskutečňují v ročních splátkách. Rozhodnutí Komise o přijetí programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 75 odst. 2 finančního nařízení a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

U každého programu platí, že rozpočtový závazek na první splátku následuje po přijetí programu ze strany Komise.

S výjimkou případů, kdy je použit článek 13 finančního nařízení, provádí rozpočtové závazky na další splátky Komise na základě rozhodnutí uvedeného ve druhém pododstavci do 1. května každého roku.

V případě výkonnostní rezervy a rezervy na růst a konkurenceschopnost následuje rozpočtový závazek po přijetí rozhodnutí Komise o schválení změny programu.

Článek 67  Společná pravidla pro platby

1.           Platby příspěvků z fondů SSR na jednotlivé programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotyčného fondu.

2.           Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb, vyplacení ročního zůstatku a případně vyplacení konečného zůstatku.

3.           U forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d) se částky vyplacené příjemci považují za způsobilé výdaje.

Článek 68 Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb, platby ročního zůstatku a případně platby konečného zůstatku

Zvláštní pravidla týkající se fondu stanoví výpočet částky, která má být uhrazena formou průběžného financování, formou platby ročního zůstatku a případně konečného zůstatku. Tato částka je odvozena od zvláštní míry spolufinancování, která je použitelná pro způsobilé výdaje.

Článek 69 Žádosti o platbu

1.           Zvláštní postup a informace, které mají být předány, v souvislosti s žádostmi o platbu stanoví zvláštní pravidla týkající se fondů.

2.           Žádost o platbu předkládaná Komisi musí poskytovat veškeré informace, které Komise potřebuje k sestavování účetních závěrek v souladu s článkem […] finančního nařízení.

Článek 70 Akumulace předběžných a průběžných plateb

1.           Kumulativní součet předběžných a průběžných plateb a případně ročního zůstatku poskytnutých Komisí nepřesáhne 95 % příspěvku z fondu SSR na program.

2.           Po dosažení 95% limitu členský stát i nadále předává žádosti o platbu Komisi.

Článek 71 Použití eura

Částky uváděné v programech předložených členskými státy, v odhadech výdajů, výkazech výdajů, žádostech o platby a ročních účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných zprávách o provádění se vyjadřují v eurech.

Článek 72 Vyplácení počátečních předběžných plateb

1.           V návaznosti na rozhodnutí Komise o přijetí programu vyplatí Komise počáteční předběžnou platbu na celé programové období. Počáteční předběžná platba se provádí ve splátkách podle rozpočtových potřeb. Splátky jsou stanoveny ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

2.           Předběžné financování lze použít pouze pro platby příjemcům při provádění programu. Za tímto účelem musí být okamžitě k dispozici odpovědnému subjektu.

Článek 73 Zúčtování počátečních předběžných plateb

Částku vyplacenou v rámci počátečního předběžného financování Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.

Článek 74 Přerušení platební lhůty

1.           Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše devíti měsíců přerušit platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu, pokud:

(a) informace poskytnuté auditorským subjektem členského státu nebo Unie naznačují možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;

(b) pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;

(c) nebyl předložen jeden z dokumentů požadovaných podle čl. 75 odst. 1.

2.           Pověřená schvalující osoba může omezit přerušení platební lhůty pouze na tu část výdajů, na něž se vztahuje žádost o platbu ovlivněná situacemi uvedenými v odstavci 1. Pověřená schvalující osoba okamžitě informuje členský stát a řídící orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.

KAPITOLA II Účetní závěrka a finanční opravy

Článek 75 Předkládání informací

1.           Do 1. února roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi následující dokumenty a informace v souladu s článkem 56 finančního nařízení:

(a) ověřenou roční účetní závěrku příslušných subjektů akreditovaných podle článku 64;

(b) prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, legality a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení;

(c) souhrnnou zprávu o všech provedených auditech a kontrolách, včetně rozboru systémových nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření;

(d) výrok auditora, který vyhotovil určený nezávislý auditorský subjekt a který se týká prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, legality a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení, a ke kterému je přiložena kontrolní zpráva obsahující závěry provedených auditů za účetní rok, kterého se výrok auditora týká.

2.           Členský stát poskytne Komisi na vyžádání další informace. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v příslušné lhůtě stanovené Komisí, může Komise přijmout rozhodnutí o účetní závěrce na základě informací, které má k dispozici.

3.           Do [15. února] roku následujícího po skončení účetního období členský stát předá Komisi souhrnnou zprávu v souladu s čl. 56 odst. 5 posledním pododstavcem finančního nařízení.

Článek 76 Účetní závěrka

1.           Do 30. dubna roku následujícího po skončení účetního období Komise v souladu se zvláštními pravidly týkajícími se fondů rozhodne o schválení účetní závěrky příslušných subjektů akreditovaných podle článku 64 pro jednotlivé programy. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a nejsou jím dotčeny jakékoli následné finanční opravy.

2.           Postupy týkající se účetní závěrky se stanoví ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

Článek 77 Finanční opravy prováděné Komisí

1.           Komise provádí finanční opravy prostřednictvím úplného nebo částečného zrušení příspěvku Unie na daný program a získání částky zpět od členského státu s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými vnitrostátními právními předpisy a předpisy Unie, a to i pokud jde o nedostatky v systémech řízení a kontroly členských států, které odhalila Komise nebo Evropský účetní dvůr.

2.           Porušení platných vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie vede k finanční opravě pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

(a) porušení ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr operace ze strany orgánu odpovědného za podporu z fondů SSR;

(b) existuje riziko, že porušení ovlivní nebo by mohlo ovlivnit výši výdajů, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie.

3.           Při rozhodování o výši finanční opravy podle odstavce 1 zohlední Komise povahu a závažnost porušení vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie a finanční důsledky takového porušení pro rozpočet Unie.

4.           Kritéria a postupy týkající se použití finančních oprav se stanoví ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

Kapitola III Zrušení závazku

Článek 78 Zásady

1.           Všechny programy budou podrobeny postupu zrušení závazku vytvořenému na základě, že částky spojené se závazkem, na které se ve stanoveném období nevztahuje předběžné financování nebo žádost o platbu, se zruší.

2.           Závazek týkající se posledního roku období bude zrušen podle pravidel, která se mají použít pro uzavření programů.

3.           V pravidlech pro jednotlivé fondy se stanoví přesné provádění pravidla o zrušení závazku pro každý fond SSR.

4.           Ta část závazků, která je dosud otevřená, se zruší, pokud nebude kterýkoli z dokumentů požadovaných pro uzavření předložen Komisi do termínů stanovených v pravidlech pro daný fond.

Článek 79 Výjimka ze zrušení závazku

1.           Částka, jíž se zrušení týká, se snižuje o částky, které odpovědný subjekt nebyl schopen vykázat Komisi:

a)      v důsledku toho, že operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem; nebo

b)      z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části. Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

O toto snížení lze požádat jednou, pokud pozastavení nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo několikrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.

2.           Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odstavce 1 v souvislosti s částkou, která se má vykázat do konce předcházejícího roku.

Článek 80 Postup

1.           Komise uvědomí členský stát a řídící orgán s dostatečným předstihem vždy, když hrozí nebezpečí uplatnění ustanovení o zrušení závazku podle článku 78.

2.           Komise na základě informací, které má ke dni 31. ledna, informuje členský stát a řídící orgán o výši zrušeného závazku podle údajů, které má k dispozici.

3.           Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, která má být zrušena, nebo předložil své připomínky.

4.           Do 30. června předloží členský stát Komisi revidovaný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený rozpočtový rok pro jednu nebo více priorit programu. Pokud jej nepředloží, Komise upraví plán financování snížením příspěvku z fondů SSR na dotčený rozpočtový rok. Toto snížení se promítne úměrně na částky pro každou prioritu.

5.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů pozmění rozhodnutí o přijetí programu nejpozději do 30. září.

ČÁST TŘI OBECNÁ USTANOVENÍ PRO EFRR, ESF A FS

HLAVA I CÍLE A FINANČNÍ RÁMEC

KAPITOLA I Poslání, cíle a zeměpisné pokrytí podpory

Článek 81 Poslání a cíle

1.           Fondy přispívají k vytváření a provádění opatření Unie vedoucích k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy.

Opatření podporovaná fondy přispívají ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

2.           Za tímto účelem se sledují tyto cíle:

a)      „Investice pro růst a zaměstnanost“ v členských státech a regionech, který má být podporován všemi fondy, a

b)      „Evropská územní spolupráce“, který má být podporován EFRR.

Článek 82 Investice pro růst a zaměstnanost

1.           Strukturální fondy podporují cíl Investice pro růst a zaměstnanost ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „úroveň NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003.

2.           Prostředky pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

(a) méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v EU-27;

(b) přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 90 % průměru HDP v EU-27;

(c) rozvinutější regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 90 % průměru HDP v EU-27.

Tyto tři kategorie regionů jsou určeny na základě poměru jejich HDP na obyvatele, měřeného paritou kupní síly a vypočteného na základě údajů Unie za období let 2006 až 2008, ve vztahu k HDP v EU-27 za stejné referenční období.

3.           Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele, měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Unie za období let 2007 až 2009, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27 za stejné referenční období.

Členské státy, které sice budou způsobilé k financování z Fondu soudržnosti v roce 2013, avšak jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, vypočteného podle prvního pododstavce, dostávají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.

4.           Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise prováděcím aktem rozhodnutí, které stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria tří kategorií regionů uvedená v odstavci 2, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 143 odst. 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

5.           V roce 2017 Komise přezkoumá způsobilost členských států pro podporu z Fondu soudržnosti na základě údajů Unie o HND v EU-27 za období let 2013 až 2015. Členské státy, jejichž nominální HND na obyvatele převyšuje 90 % průměru HND na obyvatele v EU-27, získají podporu z Fondu soudržnosti přechodně a na zvláštním základě.

KAPITOLA II Finanční rámec

Článek 83 Celkové finanční zdroje

1.           Celkové finanční zdroje, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů pro období let 2014 až 2020, činí 336 020 492 848 EUR v cenách roku 2011, v souladu s ročním rozpisem uvedeným v příloze II. Pro účely plánování programů a následného zahrnutí do souhrnného rozpočtu Unie se částka celkových finančních zdrojů indexuje sazbou 2 % ročně.

2.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozdělení celkových prostředků v členění podle členských států, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a čl. 84 odst. 7.

3.           Částka ve výši 0,35 % z celkových finančních zdrojů se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 84 Prostředky na cíle Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce

1.           Prostředky na cíl Investice pro růst a zaměstnanost činí 96,52 % z celkových finančních zdrojů (tzn. celkem 324 320 492 844 EUR) a přidělí se takto:

(a) 50,13 % (tzn. celkem 162 589 839 384 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

(b) 12,01 % (tzn. celkem 38 951 564 661 EUR) pro přechodové regiony;

(c) 16,39 % (tzn. celkem 53 142 922 017 EUR) pro rozvinutější regiony;

(d) 21,19 % (tzn. celkem 68 710 486 782 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

(e) 0,29 % (tzn. celkem 925 680 000 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 ke Smlouvě o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska.

Všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele v období let 2007 až 2013 byl méně než 75 % průměru EU-25 za referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % průměru HDP v EU-27, dostávají příděl ze strukturálních fondů ve výši nejméně dvou třetin jejich přídělu na období let 2007-2013.

2.           Pro rozdělení mezi jednotlivé členské státy se použijí tato kritéria:

(a) počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, prosperita státu a míra nezaměstnanosti u méně rozvinutých regionů a přechodových regionů;

(b) počet způsobilých obyvatel, regionální prosperita, míra nezaměstnanosti, úroveň vzdělanosti a hustota obyvatel u rozvinutějších regionů;

(c) počet obyvatel, prosperita státu a rozloha pro Fond soudržnosti.

3.           Nejméně 25 % prostředků strukturálních fondů pro méně rozvinuté regiony, 40 % prostředků pro přechodové regiony a 52 % prostředků pro rozvinutější regiony v každém členském státu se přidělí ESF. Pro účely tohoto ustanovení se podpora členskému státu z [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] považuje za součást podílu strukturálních fondů přiděleného Evropskému sociálnímu fondu.

4.           Podpora z Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu v rámci nástroje pro propojení Evropy činí 10 000 000 000 EUR.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti na celé období. Příděl každého členského státu z Fondu soudržnosti se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek nástroje pro propojení Evropy od rozpočtového procesu pro rok 2014.

Podpora z Fondu soudržnosti v rámci nástroje pro propojení Evropy se provádí v souladu s článkem [13] nařízení (EU) […]/2012 o vytvoření nástroje pro propojení Evropy[34], pokud jde o projekty uvedené v příloze 1 uvedeného nařízení, což dává nejvyšší možnou prioritu projektům, které respektují výše prostředků přidělených danému státu z Fondu soudržnosti.

5.           Podpora ze strukturálních fondů pro [Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost činí 2 500 000 000 EUR.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví částka, která se má převést z částky přidělené každému členskému státu ze strukturálních fondů na celé období. Příděl každého členského státu ze strukturálních fondů se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory ze strukturálních fondů zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek [nástroje Potraviny pro znevýhodněné osoby] v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014.

6.           Částka ve výši 5 % z prostředků určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost tvoří výkonnostní rezervu, která se má přidělit v souladu s článkem 19.

7.           Částka ve výši 0,2 % z prostředků EFRR určených na cíl Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na inovativní opatření z podnětu Komise v oblasti udržitelného rozvoje měst.

8.           Prostředky určené na cíl Evropská územní spolupráce činí 3,48 % z celkových finančních zdrojů, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období let 2014 až 2020 (tzn. celkem 11 700 000 004 EUR).

Článek 85 Nepřevoditelnost zdrojů

1. Celkové prostředky přidělené každému členskému státu na podporu méně rozvinutých regionů, přechodových regionů a rozvinutějších regionů nelze mezi těmito kategoriemi regionů převádět.

2. Odchylně od odstavce 1 může Komise za řádně odůvodněných okolností souvisejících s prováděním jednoho nebo několika tematických cílů přijmout návrh některého členského státu uvedený v jeho prvním podání smlouvy o partnerství, aby byla až 2 % z celkové výše prostředků určených pro některou kategorii regionů převedena na jiné kategorie regionů.

Článek 86 Adicionalita

1.           Pro účely tohoto článku se rozumí:

(1) „veřejnými nebo rovnocennými strukturálními výdaji“ tvorba hrubého fixního kapitálu vládních institucí uváděná v programech stability a konvergenčních programech vypracovaných členskými státy v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97[35] za účelem popisu jejich střednědobé rozpočtové strategie;

(2) „fixními aktivy“ veškerá hmotná a nehmotná aktiva vznikající jako výstupy z výrobního procesu, která se sama o sobě používají opakovaně nebo průběžně ve výrobních procesech po dobu delší než jeden rok;

(3) „tvorbou hrubého fixního kapitálu“[36] veškeré pořízení mínus úbytky dlouhodobých aktiv u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus určité zvýšení k hodnotě nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek;

(4) „vládní institucí“ souhrn institucionálních jednotek, které kromě plnění svých politických úkolů a své úlohy spočívající v hospodářské regulaci produkují především netržní služby (případně zboží) pro individuální nebo kolektivní spotřebu a přerozdělují důchody a jmění[37].

2.           Příspěvky z fondů pro Investice pro růst a zaměstnanost nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

3.           Členské státy budou v období let 2014 až 2020 udržovat veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje na úrovni, která se přinejmenším rovná referenční úrovni stanovené ve smlouvě o partnerství.

Průměrná roční referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů na období let 2014 až 2020 se stanoví ve smlouvě o partnerství na základě předběžného ověření informací uvedených ve smlouvě o partnerství provedeného Komisí, a to s ohledem na průměrnou roční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v období let 2007 až 2013.

Komise a členské státy zohlední obecné makroekonomické podmínky a zvláštní nebo výjimečné okolnosti, jako je například privatizace či mimořádná úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu v období let 2007 až 2013. Zohlední též změny výše prostředků přidělených danému státu ze strukturálních fondů ve srovnání s roky 2007 až 2013.

4.           Zda je úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na dané období zachována, se ověřuje pouze v těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté a přechodové regiony připadá alespoň 15 % z celkového počtu obyvatel.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují alespoň 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní úrovni.

V těch členských státech, ve kterých méně rozvinuté a přechodové regiony zahrnují více než 15 % a méně než 70 % obyvatel, se toto ověření provádí na celostátní a regionální úrovni. Uvedené členské státy za tím účelem poskytnou Komisi informace o výdajích v méně rozvinutých a přechodových regionech v každé fázi procesu ověřování.

5.           Ověření, zda se úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost udržuje na stejné úrovni, se provádí při předložení smlouvy o partnerství (předběžné ověření), v roce 2018 (ověření v polovině období) a v roce 2022 (následné ověření).

Podrobná pravidla týkající se ověření adicionality jsou stanovena v bodě 2 přílohy III.

6.           Pokud Komise při následném ověření zjistí, že členský stát nedodržel referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost stanovenou ve smlouvě o partnerství, jak je uvedeno v příloze III, může Komise provést finanční opravu. Při rozhodování, zda provést finanční opravu či nikoli, vezme Komise v úvahu, zda se hospodářská situace daného členského státu výrazně změnila od ověření v polovině období a zda byla tato změna tehdy zohledněna. Podrobná pravidla týkající se sazeb finančních oprav jsou stanovena v bodě 3 přílohy III.

7.           Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

HLAVA II PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I Obecná ustanovení o fondech

Článek 87 Obsah a přijetí operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

1.           Operační program se skládá z prioritních os. Prioritní osa se týká jednoho fondu pro kategorii regionu a odpovídá, aniž je dotčen článek 52, tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo více investičních priorit uvedeného tematického cíle, v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy. U ESF lze v rámci jedné prioritní osy kombinovat investiční priority z různých tematických cílů stanovených v čl. 9 odst. 8, 9, 10 a 11, aby byl v řádně odůvodněných případech usnadněn jejich přínos pro další prioritní osy.

2.           Operační program stanoví:

(a) strategii pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a to včetně:

i)        určení potřeb řešení výzev uvedených v doporučeních pro jednotlivé země a hlavních směrech hospodářské politiky členských států a Unie podle čl. 121 odst. 2 a doporučeních Rady, která členské státy zohlední ve svých politikách zaměstnanosti přijímaných podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, přičemž vezmou v úvahu vnitrostátní a regionální potřeby;

ii)       zdůvodnění výběru tematických cílů a odpovídajících investičních priorit s ohledem na smlouvy o partnerství a výsledky předběžného hodnocení;

(b) pro každou prioritní osu:

i)        investiční priority a odpovídající specifické cíle;

ii)       společné a specifické ukazatele výstupů a výsledků, případně spolu se základní hodnotou a vyčíslenou cílovou hodnotou, v souladu s pravidly pro daný fond;

iii)      popis podporovaných opatření, včetně určení hlavních cílových skupin, zvláštních cílových území a případně druhů příjemců, jakož i plánovaného využití finančních nástrojů;

vi)      odpovídající kategorie zásahů na základě nomenklatury přijaté Komisí prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 143 odst. 3 a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;

(c) příspěvek k integrovanému přístupu pro územní rozvoj podle smlouvy o partnerství, a to včetně:

i)        mechanismů, které zajistí koordinaci mezi fondy, EZFRV, Evropským námořním a rybářským fondem a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a koordinaci s EIB;

ii)       případně plánovaného integrovaného přístupu k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních a rybářských oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména opatření týkajících se provádění článků 28 a 29;

iii)      seznamu měst, v nichž budou prováděna integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, orientačního ročního přídělu podpory z EFRR na tato opatření, včetně prostředků svěřených městům pro účely řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. [EFRR] a orientačního ročního přídělu podpory z ESF na integrovaná opatření;

vi)      určení oblastí, v nichž bude probíhat místní rozvoj se zapojením místních komunit;

v)       ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu;

vi)      případného příspěvku plánovaných zásahů k naplňování makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

(d) příspěvek k integrovanému přístupu stanovenému ve smlouvě o partnerství pro řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, a orientační příděl finančních prostředků;

(e) opatření k zajištění účinného provádění fondů, a to včetně:

i)        výkonnostního rámce v souladu s čl. 19 odst. 1;

ii)       pro každou předběžnou podmínku, vytvořenou podle přílohy IV, která není splněna ke dni předložení smlouvy o partnerství a operačního programu, popisu opatření ke splnění uvedené předběžné podmínky a harmonogramu těchto opatření;

iii)      opatření přijatých k zapojení partnerů do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu;

(f) opatření k zajištění účinného provádění fondů, a to včetně:

i)        plánovaného využití technické pomoci, včetně opatření k posílení správní kapacity orgánů a příjemců, spolu s příslušnými informacemi podle odst. 2 písm. b) pro dotčenou prioritní osu;

ii)       posouzení administrativní zátěže pro příjemce a opatření, u nichž se plánuje dosáhnout snížení, spolu s příslušnými cíli;

iii)      seznamu velkých projektů, u nichž se předpokládá zahájení realizace hlavních prací před 1. lednem 2018;

(g) plán financování obsahující dvě tabulky:

i)        tabulku, ve které se pro jednotlivé roky v souladu s články 53, 110 a 111 uvede celková výše předpokládané finanční podpory z každého fondu;

ii)       tabulku, ve které se pro celé programové období, pro operační program a pro každou prioritní osu uvede celková výše finanční podpory z fondů a vnitrostátního spolufinancování. Pokud se vnitrostátní spolufinancování skládá z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce orientační rozdělení na veřejnou a soukromou složku. Tabulka pro informaci uvádí předpokládanou účast EIB;

(h) prováděcí ustanovení k operačnímu programu, která obsahují:

i)        určení akreditačního orgánu, řídícího orgánu, případně certifikačního orgánu a auditního orgánu;

ii)       určení subjektu, kterému bude Komise poukazovat platby.

3.           Každý operační program, s výjimkou těch, kde se technická pomoc poskytuje v rámci zvláštního operačního programu, obsahuje:

i)       popis konkrétních opatření, jež mají zohlednit požadavky na ochranu životního prostředí, účinné využívání zdrojů, opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, odolnost vůči katastrofám a předcházení rizikům a řešení rizik, při výběru operací;

ii)       popis zvláštních opatření, jež mají podporovat rovné příležitosti a zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v průběhu přípravy, koncipování a provádění operačního programu, a to zejména v souvislosti s přístupem k financování s ohledem na potřeby jednotlivých cílových skupin ohrožených takovou diskriminací a zejména požadavky na zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

iii)      popis svého přínosu k prosazování rovnosti žen a mužů a případně opatření k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni operačních programů a operací.

Stanovisko vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení k opatřením uvedeným v bodech ii) a iii) předloží členské státy spolu s návrhem operačního programu v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

4.           Členské státy vypracují návrh operačního programu podle vzoru přijatého Komisí.

Komise tento vzor přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

5.           Komise přijímá rozhodnutí o schválení operačního programu prostřednictvím prováděcích aktů.

Článek 88 Společná podpora z fondů

1.           Fondy mohou společně poskytovat podporu pro operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

2.           Z EFRR a ESF lze doplňkovým způsobem a v rámci limitu 5 % finančních prostředků poskytovaných Unií na každou prioritní osu operačního programu financovat tu část operace, jejíž náklady jsou způsobilé pro poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, a to za předpokladu, že jsou nezbytné k uspokojivému provedení operace a přímo s ní souvisejí.

3.           Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Článek 89

Územní působnost operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost

Není-li mezi Komisí a členským státem dohodnuto jinak, vypracovávají se operační programy pro EFRR a ESF na vhodné územní úrovni, přinejmenším na úrovni NUTS 2, v souladu s institucionálním uspořádáním daného členského státu.

Operační programy podporované z Fondu soudržnosti se vypracovávají na vnitrostátní úrovni.

KAPITOLA II Velké projekty

Článek 90 Obsah

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti mohou jako součást operačního programu nebo operačních programů podporovat operaci skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli, jejíž celkové náklady přesahují 50 000 000 EUR (dále jen „velký projekt“). Finanční nástroje nebudou pro velké projekty zvažovány.

Článek 91 Informace, které je třeba předložit Komisi

1. Po dokončení přípravných prací předloží členský stát nebo řídící orgán Komisi tyto údaje o velkých projektech:

(a) informace o subjektu, který má zodpovídat za provedení velkého projektu, a o jeho způsobilosti;

(b) popis a informace o investici a jejím umístění;

(c) celkové náklady a celkové způsobilé náklady s ohledem na požadavky stanovené v článku 54;

(d) informace o vypracovaných studiích proveditelnosti, včetně analýzy variant, výsledků a nezávislého hodnocení kvality;

(e) analýzu nákladů a přínosů, včetně hospodářské a finanční analýzy a posouzení rizik;

(f) analýzu dopadů na životní prostředí s ohledem na potřebu přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její dopady a odolnost vůči katastrofám;

(g) soulad s příslušnými prioritní osami dotčeného operačního programu nebo operačních programů a jeho očekávaný přínos k dosažení specifických cílů těchto prioritních os;

(h) plán financování, ve kterém jsou uvedeny celkové plánované finanční zdroje a plánovaný příspěvek z fondů, od EIB a ze všech dalších zdrojů financování, spolu s materiálními a finančními ukazateli pro monitorování pokroku, s ohledem na zjištěná rizika;

(i) harmonogram provádění velkého projektu, a pokud se předpokládá, že prováděcí období bude delší než programové období, rovněž údaje o tom, pro které fáze se žádá o podporu z fondů během programového období 2014–2020.

Komise poskytne orientační metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů podle písmene e) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

Formát předkládaných informací o velkých projektech se stanoví v souladu se vzorem přijatým Komisí, a to prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

2.           Velké projekty předložené Komisi ke schválení musí být uvedeny v seznamu velkých projektů, který je součástí operačního programu. Tento seznam bude přezkoumán členským státem nebo řídícím orgánem dva roky po přijetí operačního programu a na žádost členského státu může být v souladu s postupem stanoveným v čl. 26 odst. 2 upraven, a to zejména tak, aby zahrnoval velké projekty, jejichž dokončení se předpokládá do konce roku 2022.

Článek 92 Rozhodnutí o velkém projektu

1.           Komise velký projekt posoudí na základě informací uvedených v článku 91, aby se zjistilo, zda je navrhovaná podpora z fondů oprávněná.

2.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí nejpozději do tří měsíců ode dne vyrozumění o schválení velkého projektu v souladu s článkem 91. Toto rozhodnutí určí hmotný předmět, částku, na kterou se vztahuje míra spolufinancování dané prioritní osy, materiální a finanční ukazatele pro monitorování pokroku a očekávaný přínos velkého projektu k cílům příslušné prioritní osy nebo prioritních os. Rozhodnutí o schválení je podmíněno zadáním první zakázky do dvou let ode dne rozhodnutí.

3.           Jestliže Komise odmítne povolit podporu velkého projektu z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě stanovené v odstavci 2.

4.           Výdaje spojené s velkými projekty nesmí být zahrnuty do žádostí o platbu dříve, než Komise přijme rozhodnutí o schválení.

KAPITOLA III Společný akční plán

Článek 93 Oblast působnosti

1.           Společný akční plán je operace definovaná a řízená ve vztahu k výstupům a výsledkům, kterých dosáhne. Skládá se ze skupiny projektů, které nespočívají v poskytování infrastruktury, za které odpovídá příjemce, v rámci operačního programu nebo programů. Výstupy a výsledky společného akčního plánu se sjednávají mezi členskými státy a Komisí, přispívají k plnění specifických cílů operačních programů a tvoří základ podpory z fondů. Výsledky se vztahují k přímým účinkům společného akčního plánu. Příjemcem musí být veřejnoprávní subjekt. Společné akční plány nesmí být považovány za velké projekty.

2.           Podpora z veřejných zdrojů přidělená na společný akční plán musí činit nejméně 10 000 000 EUR nebo 20 % podpory z veřejných zdrojů přidělené v rámci operačního programu (programů) podle toho, která z obou částek je nižší.

Článek 94 Příprava společných akčních plánů

1.           Členský stát, řídící orgán nebo kterýkoli určený veřejnoprávní subjekt může podat návrh na společný akční plán při předložení dotčených operačních programů nebo později. Společný akční plán musí obsahovat všechny prvky uvedené v článku 95.

2.           Společný akční plán se vztahuje na část období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2022. Výstupy a výsledky společného akčního plánu vedou k vyplacení podpory pouze v případě, pokud jich bylo dosaženo po datu rozhodnutí o schválení společného akčního plánu a před koncem stanoveného prováděcího období.

Článek 95 Obsah společných akčních plánů

Společný akční plán obsahuje:

(1) analýzu rozvojových potřeb a cílů, které odůvodňují společný akční plán, s ohledem na cíle operačních programů a případně doporučení pro jednotlivé země a hlavní směry hospodářských politik členských států a Unie podle čl. čl. 121 odst. 2 a doporučení Rady, ke kterým musí členské státy podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy přihlédnout ve svých politikách zaměstnanosti;

(2) rámec popisující vztahy mezi obecnými a specifickými cíli společného akčního plánu, milníky a cíle pro výstupy a výsledky a předpokládané projekty nebo druhy projektů;

(3) společné a specifické ukazatele, jež slouží k monitorování výstupů a výsledků, případně pro jednotlivé prioritní osy;

(4) informace o zeměpisném pokrytí a cílových skupinách společného akčního plánu;

(5) předpokládanou dobu provádění společného akčního plánu;

(6) analýzu dopadů společného akčního plánu na podporu rovnosti žen a mužů a předcházení diskriminaci;

(7) případně analýzu dopadů společného akčního plánu na podporu udržitelného rozvoje;

(8) prováděcí ustanovení pro společný akční plán, a to včetně:

(a) určení příjemce zodpovědného za provádění společného akčního plánu a poskytnutí záruky jeho způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení;

(b) ujednání pro řízení společného akčního plánu, v souladu s článkem 97;

(c) ujednání pro monitorování a hodnocení společného akčního plánu, včetně ujednání k zajištění kvality, shromažďování a uchovávání údajů o dosahování milníků, výstupů a výsledků;

(d) ujednání zajišťující šíření informací a komunikaci ohledně společného akčního plánu a fondů;

(9) finanční ujednání společného akčního plánu, a to včetně:

(a) nákladů na dosahování stanovených milníků, výstupů a výsledků s ohledem na bod 2, a to na základě metod uvedených v čl. 57 odst. 4 a článku 14 nařízení o ESF;

(b) orientačního harmonogramu plateb příjemci v souvislosti s milníky a cíli;

(c) plánu financování v členění podle operačních programů, prioritních os, včetně celkové způsobilé částky a podpory z veřejných zdrojů.

Formát společného akčního plánu se stanoví v souladu se vzorem přijatým Komisí, a to prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

Článek 96 Rozhodnutí o společném akčním plánu

1.           Komise společný akční plán posoudí na základě informací uvedených v článku 95, aby se zjistilo, zda je podpora z fondů oprávněná.

Pokud Komise do tří měsíců po předložení návrhu společného akčního plánu usoudí, že návrh nesplňuje požadavky hodnocení, předá své připomínky členskému státu. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a případně společný akční program odpovídajícím způsobem upraví.

2.           Za předpokladu, že byly uspokojivě zohledněny všechny připomínky, Komise přijme rozhodnutí o schválení společného akčního plánu nejpozději do šesti měsíců po jeho předložení členským státem, nikoli však před přijetím dotčených operačních programů.

3.           V rozhodnutí podle odstavce 2 se uvede příjemce a cíle společného akčního plánu, milníky a cíle pro výstupy a výsledky, náklady na dosažení těchto milníků a cílů pro výsledky a výstupy a plán financování pro jednotlivé operační programy a prioritní osy, včetně celkové způsobilé částky a příspěvku z veřejných zdrojů, období provádění společného akčního plánu a případně zeměpisného pokrytí a cílových skupin společného akčního plánu.

4.           Jestliže Komise odmítne povolit podporu pro společný akční plán z fondů, oznámí členskému státu své důvody ve lhůtě stanovené v odstavci 2.

Článek 97 Řídící výbor a změny společného akčního plánu

1.           Členský stát nebo řídící orgán ustaví řídící výbor pro společný akční plán, odlišný od monitorovacího výboru pro operační programy. Řídící výbor se schází nejméně dvakrát ročně.

O jeho složení rozhodne členský stát po dohodě s řídícím orgánem ve shodě se zásadou partnerství.

Komise se může účastnit činnosti řídícího výboru jako poradce.

2.           Řídící výbor vykonává tyto činnosti:

(a) hodnotí pokrok při dosahování milníků, výstupů a výsledků společného akčního plánu;

(b) posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu společného akčního plánu tak, aby byly zohledněny veškeré otázky ovlivňující jeho výkonnost.

3.           Žádosti o změnu společných akčních plánů předložené členským státem musí být řádně odůvodněné. Komise posoudí, zda je žádost o změnu oprávněná, s přihlédnutím k informacím poskytnutým členským státem. Komise může vznést připomínky a členský stát poskytne Komisi všechny nezbytné dodatečné informace. Komise přijme rozhodnutí ohledně žádosti o změnu nejpozději do tří měsíců po jejím oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že byly případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny. Změna vstoupí v platnost dnem uvedeného rozhodnutí, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak.

Článek 98

Finanční řízení a kontrola společného akčního plánu

1.           Platby příjemci v rámci společného akčního plánu se provádějí jako jednorázové částky nebo standardní rozsahy jednotkových nákladů. Strop pro jednorázové částky stanovený v čl. 57 odst. 1 písm. c) se nepoužije.

2.           Finanční řízení, kontrola a audit společného akčního plánu jsou zaměřeny výhradně na ověření, zda byly splněny podmínky vymezené v rozhodnutí o schválení společného akčního plánu.

3.           Příjemce a subjekty jednající z jeho pověření mohou použít své účetní postupy pro náklady na provádění operací. Tyto účetní postupy a náklady skutečně vynaložené příjemcem nepodléhají auditu prováděnému auditním orgánem nebo Komisí.

KAPITOLA IV

Územní rozvoj

Článek 99 Integrované územní investice

1.           V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie nebo pakt definovaný v čl. 12 odst. 1 nařízení…[ESF] vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, provádí se příslušné opatření jako integrovaná územní investice.

2.           V příslušných operačních programech se určí plánované integrované územní investice a stanoví se orientační finanční příděl z každé prioritní osy na každou integrovanou územní investici.

3.           Členský stát nebo řídící orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, k výkonu řízení a provádění integrovaných územních investic.

4.           Členský stát nebo příslušné řídící orgány zajistí, aby monitorovací systém pro operační program umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy přispívajících k integrované územní investicí.

HLAVA III MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, INFORMACE A KOMUNIKACE

KAPITOLA I Monitorování a hodnocení

Článek 100 Funkce monitorovacího výboru

1.           Monitorovací výbor prověřuje zejména:

(a) veškeré otázky, které nepříznivě ovlivňují výkonnost operačního programu;

(b) pokrok při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;

(c) provádění komunikační strategie;

(d) provádění velkých projektů;

(e) provádění společných akčních plánů;

(f) opatření na podporu rovnosti mezi muži a ženami, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

(g) opatření na podporu udržitelného rozvoje;

(h) opatření v rámci operačního programu týkající se plnění předběžných podmínek;

(i) finanční nástroje.

2.           Monitorovací výbor prověřuje a schvaluje:

(a) metodiku a kritéria výběru operací;

(b) výroční a závěrečné zprávy o provádění;

(c) plán hodnocení pro operační program a případné změny tohoto plánu;

(d) komunikační strategii pro operační program a případné změny této strategie;

(e) jakýkoli návrh řídícího orgánu na případnou změnu operačního programu.

Článek 101 Prováděcí zprávy pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost

1.           Do 30. dubna 2016 a do 30. dubna každého následujícího roku až do roku 2022 včetně předloží členský stát Komisi výroční zprávu podle čl. 44 odst. 1. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje rozpočtové roky 2014 a 2015, jakož i období mezi počátečním datem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.

2.           Ve výročních zprávách o provádění se uvádějí informace o:

(a) provádění operačního programu podle čl. 44 odst. 2;

(b) pokroku při přípravě a provádění velkých projektů a společných akčních plánů.

3.           Ve výročních zprávách o provádění předložených v roce 2017 a 2019 se uvedou a posoudí informace požadované v čl. 44 odst. 3 a 4, informace stanovené v odstavci 2 spolu s těmito informacemi:

(a) pokrok při provádění integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně udržitelného rozvoje měst a místního rozvoje se zapojením místních komunit v rámci operačního programu;

(b) pokrok při provádění opatření k posílení způsobilosti orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat fondy;

(c) pokrok při provádění jakýchkoli meziregionálních a nadnárodních opatření;

(d) pokrok při provádění plánu hodnocení a opatření přijatá v návaznosti na závěry hodnocení;

(e) zvláštní opatření na podporu rovnosti žen a mužů a k předcházení diskriminaci, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a provedená opatření, která mají zajistit začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do operačního programu a jednotlivých operací;

(f) opatření přijatá na podporu udržitelného rozvoje v souladu s článkem 8;

(g) výsledky informačních a propagačních opatření fondů prováděných v rámci komunikační strategie;

(h) případně pokrok při provádění opatření v oblasti sociálních inovací;

(i) pokrok při provádění opatření k řešení zvláštních potřeb zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo vyloučení, se zvláštním zřetelem na marginalizované skupiny obyvatel, případně včetně použitých finančních prostředků;

(j) zapojení partnerů do provádění, monitorování a hodnocení operačního programu.

4.           Výroční a závěrečné zprávy o provádění se vypracovávají podle vzorů přijatých Komisí prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

Článek 102 Předávání finančních údajů

1. Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října předá řídící orgán elektronicky Komisi pro účely monitorování tyto údaje za každý operační program a každou prioritní osu:

(a) celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na všechny operace a počet operací vybraných k poskytnutí podpory;

(b) celkové způsobilé náklady a způsobilé náklady z veřejných zdrojů na smlouvy nebo jiné právní závazky uzavřené příjemci při provádění operací vybraných pro poskytování podpory;

(c) celková výše způsobilých výdajů, jež příjemci vykázali řídícímu orgánu.

2. Kromě toho musí předání ke dni 31. ledna obsahovat výše uvedené údaje rozčleněné podle kategorií zásahu. Toto předání se považuje za splnění požadavku na předložení finančních údajů podle čl. 44 odst. 2.

3. Převody, které mají být provedeny do 31. ledna a 31. července, musí být doprovázeny odhadem částky, na kterou hodlají členské státy podat žádosti o platby pro stávající rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

4. Datum uzávěrky pro údaje předkládané podle tohoto článku se stanoví na konec měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

Článek 103 Zpráva o soudržnosti

Zpráva Komise podle článku 175 Smlouvy obsahuje:

(a) popis pokroku dosaženého v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, včetně socioekonomické situace a rozvoje regionů, jakož i začlenění priorit Unie;

(b) popis úlohy fondů, EIB a ostatních nástrojů, jakož i vlivu dalších politik Unie a členských států na dosažený pokrok.

Článek 104 Hodnocení

1. Řídící orgán vypracuje pro každý operační program plán hodnocení. Plán hodnocení se předloží na prvním zasedání monitorovacího výboru. Pokud jediný monitorovací výbor zahrnuje více operačních programů, může plán hodnocení zahrnovat všechny dotčené operační programy.

2. Do 31. prosince 2020 předloží řídící orgány Komisi pro každý program zprávu shrnující závěry hodnocení provedených v průběhu programového období, včetně posouzení hlavních výstupů a výsledků programu.

3. Komise provádí následná hodnocení v úzké spolupráci s členskými státy a řídícími orgány.

KAPITOLA II Informace a komunikace

Článek 105 Informační a propagační činnosti

1.           Členské státy a řídící orgány zodpovídají za:

(a) zajištění vytvoření jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího informace o všech operačních programech v daném členském státu a přístup k nim;

(b) informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačních programů;

(c) informování občanů Unie o úloze a úspěších politiky soudržnosti a fondů prostřednictvím informačních a komunikačních činností seznamujících s výsledky a dopady smluv o partnerství, operačních programů a operací.

2.           Za účelem zajištění transparentnosti podpory z fondů vedou členské státy seznam operací rozčleněný podle operačních programů a fondů ve formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled všech operačních programů v daném členském státu.

Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce.

Minimální informace, které mají být uvedeny v seznamu operací, jsou stanoveny v příloze V.

3.           Podrobná pravidla týkající se informačních a propagačních opatření pro veřejnost a informačních opatření pro žadatele a příjemce jsou stanovena v příloze V.

4.           Technické vlastnosti informačních a propagačních opatření k určité operaci a pokyny pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 143 odst. 3.

Článek 106 Komunikační strategie

1.           Řídící orgán vypracuje komunikační strategii pro každý operační program. Pro několik operačních programů může být vypracována společná komunikační strategie.

Komunikační strategie obsahuje prvky stanovené v příloze V a každoroční aktualizace s podrobnostmi o plánovaných informačních a propagačních činnostech.

2.           Komunikační strategie se projedná a schválí na prvním zasedání monitorovacího výboru po přijetí operačního programu.

Případnou revizi komunikační strategie projedná a schválí monitorovací výbor.

3.           Řídící orgán informuje monitorovací výbor pro každý operační program nejméně jednou ročně o pokroku při provádění komunikační strategie a o svém posouzení výsledků.

Článek 107 Informační a komunikační pracovníci a jejich sítě

1. Každý členský stát jmenuje informačního a komunikačního pracovníka, jehož úkolem je koordinovat informační a komunikační činnosti týkající se jednoho nebo několika fondů, a uvědomí o tom Komisi.

2. Informační a komunikační pracovník koordinuje a řídí schůze vnitrostátní sítě komunikátorů fondů, včetně příslušných evropských programů územní spolupráce, vytváření a udržování internetových stránek nebo internetového portálu podle přílohy V a povinnosti poskytovat přehled o komunikačních opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni.

3. Každý řídící orgán jmenuje jednu osobu zodpovědnou za informování a komunikaci na úrovni operačního programu a informuje Komisi o těchto určených osobách.

4. Komise zřídí unijní sítě tvořené členy jmenovanými členskými státy a řídícími orgány, aby byla zajištěna výměna výsledků provádění komunikačních strategií, výměna zkušeností s prováděním informačních a komunikačních opatření a výměna osvědčených postupů.

HLAVA IV TECHNICKÁ POMOC

Článek 108 Technická pomoc z podnětu Komise

Fondy mohou podporovat technickou pomoc až do výše 0,35 % svého ročního přídělu.

Článek 109 Technická pomoc členských států

1.           Každý fond může financovat operace v oblasti technické pomoci způsobilé v rámci kteréhokoli z ostatních fondů. Výše přídělů z fondů na technickou pomoc je omezena na 4 % z celkové výše prostředků fondů přidělených na operační programy v každé kategorii regionů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

2.           Technická pomoc má podobu jednofondové prioritní osy v rámci operačního programu nebo podobu zvláštního operačního programu.

3.           Prostředky přidělené na technickou pomoc z fondu nesmí přesáhnout 10 % z celkové výše prostředků přidělených z tohoto fondu na operační programy v určitém členském státu v každé kategorii regionů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

HLAVA V FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

Článek 110 Určení míry spolufinancování

1.           V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritní osu.

2            U každé prioritní osy se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritní osu vztahuje na:

a)      celkové způsobilé výdaje, včetně výdajů z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů; nebo

b)      způsobilé výdaje z veřejných zdrojů.

3.           Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nesmí přesáhnout:

(a) 85 % pro Fond soudržnosti;

(b) 85 % pro méně rozvinuté regiony členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele za období let 2007 až 2009 byl nižší než 85 % průměru EU-27 v průběhu stejného období, a pro nejvzdálenější regiony;

(c) 80 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmeni b), které jsou ke dni 1. ledna 2014 způsobilé pro přechodný režim Fondu soudržnosti;

(d) 75 % pro méně rozvinuté regiony členských států neuvedených v písmenech b) a c) a pro všechny regiony, jejichž HDP na obyvatele za období let 2007-2013 byl nižší než 75 % průměru EU-25 za referenční období, avšak jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75 % HDP průměru EU-27;

(e) 60 % pro přechodové regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d);

(f) 50 % pro rozvinutější regiony, které nejsou uvedeny v písmeni d);

Míra spolufinancování na úrovni každé prioritní osy operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce nesmí přesáhnout 75%.

4.           Míra spolufinancování dodatečného přídělu podle čl. 84 odst. 1 písm. e) nepřesáhne 50 %.

Stejná míra spolufinancování se použije pro dodatečný příděl podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o EÚS].

5.           Maximální míra spolufinancování podle odstavce 3 na úrovni prioritní osy se zvýší o deset procentních bodů, pokud se celá prioritní osa provádí prostřednictvím finančních nástrojů nebo prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit.

6.           Příspěvek z fondů na každou prioritní osu nesmí být nižší než 20 % způsobilých výdajů z veřejných zdrojů.

7.           V rámci operačního programu lze zřídit samostatnou prioritní osu s mírou spolufinancování až 100 % za účelem podpory operací prováděných prostřednictvím finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie a řízených přímo či nepřímo Komisí. Pokud je pro tento účel zřízena samostatná priorita, nesmí se podpora v rámci této osy provádět jinými prostředky.

Článek 111 Úprava míry spolufinancování

Míru spolufinancování z fondů na určitou prioritní osu lze upravit s ohledem na:

(1) důležitost prioritní osy pro dosahování strategie Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění při zohlednění zvláštních nedostatků, které je třeba řešit;

(2) ochranu a zlepšení životního prostředí, zejména uplatňováním zásady předběžné opatrnosti, zásady preventivních opatření a zásady „platí znečišťovatel“;

(3) míru mobilizace soukromých finančních prostředků;

(4) pokrytí oblastí, jež jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, které jsou definovány takto:

(a) ostrovní členské státy způsobilé v rámci Fondu soudržnosti a jiné ostrovy s výjimkou těch, na jejichž území se nachází hlavní město členského státu nebo jež mají pevné spojení s pevninou,

(b) hornaté oblasti vymezené vnitrostátními právními předpisy členského státu,

(c) řídce (méně než 50 obyvatel na čtvereční kilometr) a velmi řídce (méně než 8 obyvatel na čtvereční kilometr) osídlené oblasti.

HLAVA VI ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I Systémy řízení a kontroly

Článek 112 Povinnosti členských států

1.           Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly operačních programů byly zavedeny v souladu s články 62 a 63.

2.           Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a vymáhají neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do souhrnného rozpočtu Unie členský stát.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které stanoví podrobná pravidla týkající se povinností členských států uvedených v tomto odstavci.

3.           Členské státy zajistí, aby nejpozději do 31. prosince 2014 mohly všechny výměny informací mezi příjemci a řídícími orgány, certifikačními orgány, auditními orgány a zprostředkujícími subjekty probíhat výhradně prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu údajů.

Tyto systémy usnadňují interoperabilitu s vnitrostátními a unijními rámci a umožňují příjemcům předkládat všechny informace uvedené v prvním pododstavci pouze jednou.

Prostřednictvím prováděcích aktů přijme Komise podrobná pravidla týkající se výměny informací podle tohoto odstavce. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 143 odst. 3.

KAPITOLA II Řídící a kontrolní orgány

Článek 113 Určení orgánů

1.           Členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt jako řídící orgán. Tentýž orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt může být určen jako řídící orgán pro více operačních programů.

2.           Členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt jako certifikační orgán, aniž je dotčen odstavec 3. Tentýž certifikační orgán může být určen pro více operačních programů.

3.           Členský stát může pro operační program určit řídící orgán, který navíc plní i funkce certifikačního orgánu.

4.           Členský stát určí pro každý operační program vnitrostátní, regionální nebo místní orgán veřejné správy nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu jako auditní orgán. Tentýž auditní orgán může být určen pro více operačních programů.

5.           Za předpokladu, že je dodržena zásada oddělení funkcí, mohou být řídící orgán, případně certifikační orgán, jakož i auditní orgán pro cíl Investice pro růst a zaměstnanost součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu. Avšak u operačních programů, jejichž celková výše podpory z fondů překračuje částku 250 000 000 EUR, nesmí být auditní orgán součástí stejného orgánu veřejné správy nebo veřejného subjektu jako řídící orgán.

6.           Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu. Příslušná ujednání mezi řídícím orgánem nebo certifikačním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí být oficiálně písemně zaznamenána.

7.           Členský stát nebo řídící orgán může pověřit řízením části operačního programu zprostředkující subjekt, a to písemnou dohodou mezi zprostředkujícím subjektem a členským státem nebo řídícím orgánem („globální grant“). Zprostředkující subjekt poskytne záruky své solventnosti a způsobilosti v dotčeném oboru, jakož i v oblasti správního a finančního řízení.

8.           Členský stát stanoví písemně pravidla upravující jeho vztahy s řídícími orgány, certifikačními orgány a auditními orgány, vztahy mezi těmito orgány navzájem a vztahy těchto orgánů s Komisí.

Článek 114 Funkce řídícího orgánu

1.           Řídící orgán zodpovídá za řízení operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

2.           Pokud jde o řízení programu v rámci operačního programu, řídící orgán:

(a) podporuje činnost monitorovacího výboru a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje k plnění svých úkolů, zejména údaje týkající se pokroku operačního programu v dosahování cílů, finanční údaje a údaje týkající se ukazatelů a milníků;

(b) vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

(c) zpřístupňuje zprostředkujícím subjektům a příjemcům informace, které jsou důležité pro plnění jejich úkolů, respektive pro provádění operací;

(d) zřizuje systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací;

(e) zajišťuje, aby údaje uvedené v písmeni d) byly shromažďovány, zadávány a ukládány v systému a aby údaje o ukazatelích byly rozděleny podle pohlaví, pokud to vyžaduje příloha I nařízení o ESF.

3.           Pokud jde o výběr operací, řídící orgán:

(a) vypracovává a po schválení uplatňuje vhodné postupy a kritéria výběru, jež:

i)        jsou nediskriminační a transparentní,

ii)       zohledňují obecné zásady stanovené v článcích 7 a 8;

(b) zajišťuje, aby vybraná operace spadala do působnosti dotčeného fondu nebo fondů a do kategorie zásahu určené v prioritní ose nebo osách operačního programu;

(c) poskytne příjemci dokument, který stanoví podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů nebo služeb, jež mají být dodány v rámci operace, plánu financování a lhůty pro provedení;

(d) se před schválením operace přesvědčí, že příjemce má správní, finanční a provozní způsobilost ke splnění podmínek stanovených v písmeni c);

(e) se přesvědčí, že pokud operace začala před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, byly dodrženy unijní a vnitrostátní předpisy vztahující se na danou operaci;

(f) zajistí, aby žadatel po přemístění výrobní činnosti v rámci Unie neobdržel podporu z fondů, pokud s ním bylo nebo mělo být vedeno řízení o zpětném získání vyplacených částek podle článku 61;

(g) určí kategorie zásahů, kterým se mají připisovat výdaje operace.

4.           Pokud jde o finanční řízení a kontrolu operačního programu, řídící orgán:

(a) ověřuje, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že výdaje, jež příjemci vykázali, také skutečně zaplatili, a že je dodržen soulad s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, operačním programem a podmínkami podpory operace;

(b) zajišťuje, aby příjemci zapojení do provádění operací hrazených na základě skutečně vynaložených způsobilých nákladů vedli buď oddělený účetní systém nebo používali vhodný účetní kód pro všechny transakce související s operací;

(c) zavádí účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

(d) stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky čl. 62 písm. g);

(e) vypracovává prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti fungování systému řízení a kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných transakcí a dodržování zásady řádného finančního řízení, spolu se zprávou o výsledcích provedených kontrol řízení, o případných nedostatcích zjištěných v systému řízení a kontroly a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

5.           Ověřování podle odst. 4 písm. a) musí zahrnovat tyto postupy:

(a) správní ověření každé žádosti o úhradu předložené příjemcem,

(b) ověření operací na místě.

Frekvence a rozsah ověření na místě musí být úměrné výši podpory z veřejných zdrojů poskytnuté na danou operaci a úrovni rizika zjištěného při těchto ověřeních a auditech prováděných auditním orgánem u systému řízení a kontroly jako celku.

6.           Ověření jednotlivých operací na místě podle odst. 5 písm. b) lze provádět na základě výběru vzorků.

7.           Pokud je v rámci operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro ověření uvedená v odst. 4 písm. a) taková opatření, která zajistí odpovídající oddělení funkcí.

8.           Komise v souladu s článkem 142 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví způsob výměny informací uvedených v odst. 2 písm. d).

9.           Komise v souladu s článkem 142 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví pravidla ujednání pro auditní stopu uvedenou v odst. 4 písm. d).

10.         Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme vzor prohlášení řídícího subjektu uvedeného v odst. 4 písm. e). Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

Článek 115 Funkce certifikačního orgánu

Certifikační orgán operačního programu zejména:

(a) vypracovává a předkládá žádosti o platbu Komisi a potvrzuje, že tyto žádosti pocházejí ze spolehlivých účetních systémů, zakládají se na ověřitelných podkladech a byly ověřeny řídícím orgánem;

(b) vypracovává roční účetní závěrky;

(c) potvrzuje úplnost, přesnost a věrohodnost roční účetní závěrky a osvědčuje, že zaúčtované výdaje jsou v souladu s platnými unijními a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování podle kritérií platných pro daný operační program a v souladu s unijními a vnitrostátními předpisy;

(d) zajišťuje, aby existoval systém, který v počítačové podobě zaznamenává a ukládá účetní záznamy za každou operaci a který umožňuje zaznamenávat a ukládat všechny údaje potřebné k vypracování žádostí o platby a roční účetní závěrky, včetně záznamů o částkách, jež mají být získány zpět, částkách získaných zpět a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci či operační program nebo části tohoto příspěvku;

(e) zajišťuje, aby pro účely vypracování a předkládání žádostí o platbu obdržel od řídícího orgánu přiměřené informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

(f) při vypracování a předkládání žádostí o platbu zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

(g) vede v počítačové podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů vyplacených příjemcům;

(h) vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení celého příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět se vracejí do souhrnného rozpočtu Unie před uzavřením operačního programu tak, že se odečtou z příštího výkazu výdajů.

Článek 116 Funkce auditního orgánu

1.           Auditní orgán zajišťuje, aby se prováděly audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku operací a roční účetní závěrky.

Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení podmínek, jež musí tyto audity splňovat.

2.           Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl takový subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

3.           Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditní normy.

4.           Do šesti měsíců od schválení operačního programu vypracuje auditní orgán auditní strategii pro provádění auditů. Auditní strategie stanoví metodiku auditu, způsob výběru vzorků pro audity operací a plánování auditů v souvislosti s aktuálním účetním rokem a dvěma následujícími účetními roky. Od roku 2016 do roku 2022 včetně se auditní strategie každoročně aktualizuje. Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, může být pro dotčené operační programy vypracována jediná auditní strategie. Na žádost předkládá auditní orgán auditní strategii Komisi.

5.           Auditní orgán vypracovává:

i)       výrok auditora k roční účetní závěrce za předchozí účetní rok, přičemž tento výrok se týká úplnosti, přesnosti a věrohodnosti roční účetní závěrky, fungování systému řízení a kontroly a zákonnosti a správnosti uskutečněných transakcí;

ii)       výroční kontrolní zprávu uvádějící zjištění auditů provedených během předchozího účetního roku.

Ve zprávě podle bodu ii) se uvádějí všechny nedostatky zjištěné v systému řízení a kontroly a přijatá nebo navrhovaná opatření k jejich nápravě.

Pokud se společný systém řízení a kontroly vztahuje na více než jeden operační program, lze informace požadované podle bodu ii) seskupit do jediné zprávy.

6.           Prostřednictvím prováděcích aktů Komise přijme vzory pro auditní strategii, výrok auditora a výroční kontrolní zprávu, jakož i metodiku pro způsob výběru vzorků podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 143 odst. 3.

7.           Prováděcí pravidla týkající se používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise přijme Komise v souladu s přezkumným postupem podle čl. 143 odst. 3.

KAPITOLA III Akreditace

Článek 117 Udělení a odejmutí akreditace řídícímu orgánu a certifikačnímu orgánu

1.           Akreditační orgán přijme oficiální rozhodnutí o akreditaci těch řídících a certifikačních orgánů, které splňují kritéria pro akreditaci stanovená Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142.

2.           Oficiální rozhodnutí uvedené v odstavci 1 vychází ze zprávy a stanoviska nezávislého auditního subjektu, která hodnotí systém řízení a kontroly, včetně úlohy zprostředkujících subjektů v rámci tohoto systému, a jeho soulad s články 62, 63, 114 a 115. Akreditační orgán přihlédne k tomu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které se používaly během předchozího programového období, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování.

3.           Členský stát předloží oficiální rozhodnutí podle odstavce 1 Komisi do šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o přijetí operačního programu.

4.           Pokud celková výše podpory operačního programu z fondů přesahuje částku 250 000 000 EUR, může si Komise do dvou měsíců od obdržení oficiálního rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 vyžádat zprávu a stanovisko nezávislého auditního subjektu a popis systému řízení a kontroly.

Komise může vznést připomínky do dvou měsíců od obdržení těchto dokumentů.

Při rozhodování, zda si má tyto dokumenty vyžádat, vezme Komise v úvahu, zda jsou systémy řízení a kontroly operačního programu podobné těm, které existovaly během předchozího programového období, zda řídící orgán provádí rovněž funkce certifikačního orgánu, jakož i k veškerým důkazům o jejich účinném fungování.

Článek 118 Spolupráce s auditními orgány

1.           Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a způsobů auditu a neprodleně sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.

2.           Pokud členský stát určí více auditních orgánů, může za účelem usnadnění této spolupráce určit koordinační subjekt.

3.           Komise, auditní orgány a případný koordinační orgán se scházejí pravidelně nejméně jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu, výrok auditora a strategii auditu a vyměnili si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

HLAVA VII FINANČNÍ ŘÍZENÍ, ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A FINANČNÍ OPRAVY

KAPITOLA I Finanční řízení

Článek 119  Společná pravidla pro platby

Členský stát zajistí, aby nejpozději do uzavření operačního programu byla výše veřejné podpory vyplacené příjemcům nejméně rovna příspěvku z fondů vyplacenému členskému státu Komisí.

Článek 120 Společná pravidla pro výpočet průběžných plateb a vyplacení ročního a konečného zůstatku

1.           Jako prozatímní platbu uhradí Komise 90 % z částky vyplývající z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritní osu v rozhodnutí o přijetí operačního programu na způsobilé výdaje na danou prioritní osu uvedenou v žádosti o platbu. Komise určí roční zůstatek v souladu s čl. 130 odst. 1.

2.           Příspěvek z fondů na určitou prioritní osu poskytovaný prostřednictvím průběžných plateb a platby ročního a konečného zůstatku nesmí být vyšší než:

(a) výše podpory z veřejných zdrojů uvedená v žádosti o platbu pro danou prioritní osu; a

(b) příspěvek z fondů na prioritní osu stanovený v rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

3.           Aniž je dotčen článek 22, nesmí být podpora Unie poskytovaná prostřednictvím průběžných plateb a plateb konečného zůstatku vyšší než podpora z veřejných zdrojů a maximální výše podpory z fondů na každou prioritní osu, jak stanoví rozhodnutí Komise o schválení operačního programu.

Článek 121 Žádosti o platbu

1.           Žádosti o platbu musí pro každou prioritní osu obsahovat:

(a) celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(b) celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu;

(c) odpovídající způsobilou podporu z veřejných zdrojů, která byla vyplacena příjemci, uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu.

2.           Výdaje zahrnuté v žádosti o platbu musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty, kromě forem podpory podle čl. 57 odst. 1 písm. b), c) a d), článku 58, čl. 59 odst. 1 a článku 93 a podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006 [ESF]. Pro tyto formy podpory se částky zahrnuté v žádosti o platbu rovnají nákladům proplaceným příjemci řídícím orgánem.

3.           Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme vzor žádostí o platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 143 odst. 2.

Článek 122 Vyplácení příjemcům

Řídící orgány zajistí, aby příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši a v každém případě před zahrnutím odpovídajících výdajů do žádosti o platbu. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

Článek 123 Použití eura

1.           Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů vynaložených v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje řídící orgán dotčeného operačního programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

2.           Jakmile se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 1 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované řídícím orgánem před dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

Článek 124 Vyplácení předběžných plateb

1.           Počáteční předběžná platba se provádí v těchto splátkách:

a)      v roce 2014: 2 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

b)      v roce 2015: 1 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program;

c)      v roce 2016: 1 % podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program.

Pokud je operační program přijat v roce 2015 nebo později, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

2.           Roční částka předběžného financování se vyplatí před 1. červencem v letech 2016 až 2022. V roce 2016 bude činit 2 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program. V letech 2017 až 2022 bude činit 2,5 % částky podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program.

Článek 125 Zúčtování předběžných plateb

Roční předběžné platby Komise vyúčtuje v souladu s článkem 130.

Článek 126 Lhůty pro podávání žádostí o průběžné platby a pro jejich vyplácení

1.           Certifikační orgán podává pravidelně žádosti o průběžné platby k pokrytí částek uvedených v účetní závěrce jako podpora z veřejných zdrojů vyplacená příjemcům v účetním roce končícím 30. června.

2.           Certifikační orgán předloží konečné žádosti o průběžnou platbu do 31. července po konci předchozího účetního roku a v každém případě před první žádosti o průběžnou platbu na další účetní rok.

3.           První žádost o průběžnou platbu nesmí být podána dříve, než Komise obdrží oficiální akt dokládající akreditaci řídícího orgánu.

4.           Průběžné platby se neposkytují na operační program, jehož výroční zpráva o provádění nebyla zaslána Komisi v souladu s článkem 101.

5.           V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžnou platbu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žádost o platbu zaregistrována u Komise.

Článek 127 Zrušení závazku

1.           Komise zruší jakýkoli díl částky vypočtené podle druhého pododstavce v operačním programu, který nebyl použit pro platbu počátečního a ročního předběžného financování, průběžné platby a roční zůstatek do 31. prosince druhého rozpočtového roku následujícího po roce, v němž byl přijat rozpočtový závazek v rámci operačního programu nebo v souvislosti s nímž nebyla žádost o platbu zaslána v souladu s čl. 126 odst. 1.

Pro účely takového zrušení vypočítá Komise příslušnou částku tak, že ke každému z rozpočtových závazků na roky 2015 až 2020 připočte jednu šestinu ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkového ročního příspěvku na rok 2014.

2.           Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se lhůty pro zrušení závazků nevztahují na roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku za rok 2014.

3.           Pokud se první roční rozpočtový závazek týká celkového ročního příspěvku na rok 2015, lhůty pro zrušení závazku se odchylně od odstavce 1 nepoužijí pro roční rozpočtový závazek týkající se celkového ročního příspěvku na rok 2015. V takových případech Komise vypočte částku podle odst. 1 prvního pododstavce přičtením jedné pětiny ročního rozpočtového závazku týkajícího se celkového ročního příspěvku na rok 2015 ke každému z rozpočtových závazků na období let 2016 až 2020.

4.           Ta část závazků, které zůstanou otevřené ke dni 31. prosince 2022, se zruší, pokud nebude do 30. září 2023 předložen Komisi některý z dokladů požadovaných podle čl. 107 odst. 1.

KAPITOLA II Účetní závěrka a uzavírání

Oddíl I Účetní závěrka

Článek 128 Obsah roční účetní závěrky

1.           Ověřená roční účetní závěrka za každý operační program pokrývá účetní rok a na úrovni každé prioritní osy zahrnuje:

(a) celkovou výši způsobilých výdajů uvedenou v účetnictví certifikačního orgánu jakožto částka, která byla zaplacena jednotlivými příjemci, a odpovídající vyplacenou způsobilou podporu z veřejných zdrojů a celkovou výši podpory z veřejných zdrojů vynaložené při provádění operací;

(b) částky odňaté a získané zpět v průběhu účetního roku, částky, které mají být získány zpět na konci účetního roku, částky získané zpět podle článku 61 a částky, které zpět získat nelze;

(c) pro každou prioritní osu seznam operací dokončených v průběhu účetního roku, které byly podpořeny z EFRR a z Fondu soudržnosti;

(d) pro každou prioritní osu porovnání výdajů uvedených podle písmene a) s výdaji vykázanými za tentýž účetní rok v žádostech o platbu, spolu s vysvětlením případných rozdílů.

2.           Certifikační orgán může v účetnictví pro každou prioritní osu stanovit rezervu, která nesmí překročit 5 % celkových výdajů uvedených v žádostech o platbu předložených v daném účetním roce a u níž je posouzení zákonnosti a správnosti výdajů předmětem probíhajícího řízení u auditního orgánu. Příslušná částka je vyloučena z celkové výše způsobilých výdajů podle odst. 1 písm. a). Tyto částky se s konečnou platností začlení do roční účetní závěrky následujícího roku, nebo se z ní naopak vyloučí.

Článek 129 Předkládání informací

Členské státy budou za každý rok od roku 2016 do roku 2022 včetně předkládat dokumenty uvedené v čl. 75 odst. 1.

Článek 130 Roční účetní závěrka

1.           Při výpočtu částky k tíži fondů za účetní rok vezme Komise v úvahu:

a)      celkovou výši zaúčtovaných výdajů uvedených v čl. 128 odst. 1 písm. a), na kterou se použije míra spolufinancování pro každou prioritní osu;

b)      celkovou částku plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku, která se skládá z:

i)        částky průběžných plateb vyplacených Komisí v souladu s čl. 120 odst. 1 a článkem 22 a

ii)       částky ročního předběžného financování vyplaceného podle čl. 124 odst. 2.

2.           Roční zůstatek, který má členský stát v důsledku účetní závěrky vrátit, podléhá inkasnímu příkazu Komise. Roční zůstatek, který má členský stát obdržet, se přičte k následující průběžné platbě Komise po účetní závěrce.

3.           Pokud z důvodů, za něž nese odpovědnost členský stát, nemůže Komise účetní závěrku schválit do 30. dubna roku následujícího po skončení účetního roku, vyrozumí Komise členský stát o opatřeních, která musí přijmout řídící orgán nebo auditní orgán, nebo o dodatečném šetření, jež Komise navrhuje provést na základě čl. 65 odst. 2 a 3.

4.           Platba ročního zůstatku Komisí vychází z výdajů vykázaných v účetnictví, bez jakékoli rezervy na výdaje vykázané Komisi, které jsou předmětem řízení o sporných otázkách s auditním orgánem.

Článek 131 Průběžné uzavírání

1.           U EFRR a Fondu soudržnosti zahrnují roční účetní závěrky za každý operační program na úrovni každé prioritní osy seznam operací dokončených v průběhu účetního roku. Výdaje týkající se těchto operací zahrnuté do účetnictví, které podléhají rozhodnutí o schválení, se považují za uzavřené.

2.           V případě ESF se výdaje zahrnuté do účetnictví, které podléhají rozhodnutí o schválení, považují za uzavřené.

Článek 132 Dostupnost dokladů

1.           Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídící orgán zajistí, aby po dobu tří let byly všechny doklady o operacích dány na požádání k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru. Toto tříleté období začíná 31. prosince roku, ve kterém je vydáno rozhodnutí o schválení účetní závěrky v souladu s článkem 130, nebo nejpozději dnem zaplacení konečného zůstatku.

Toto tříleté období se přeruší buď v případě soudního, nebo správního řízení nebo na základě řádně odůvodněné žádosti Komise.

2.           Doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, případně na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě.

3.           Tyto doklady se uchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.

4.           Komise je v souladu s článkem 142 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení, které nosiče dat lze považovat za běžné.

5.           Postup ověřování souladu dokladů uchovávaných na běžných nosičích dat s originály dokladů stanoví vnitrostátní orgány, přičemž tento postup zajistí, aby uchovávané verze splňovaly podmínky vnitrostátních právních předpisů a byly dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

6.           Pokud doklady existují pouze v elektronické podobě, musí používané počítačové systémy splňovat uznávané bezpečnostní normy, které zajistí, že uchovávané doklady splňují požadavky vnitrostátních právních předpisů a jsou dostatečně spolehlivé pro účely auditu.

Oddíl II Uzavírání operačních programů

Článek 133  Předkládání závěrečných dokladů a platba konečného zůstatku

1.           Členské státy předloží do 30. září 2023 tyto dokumenty:

(a) žádost o platbu konečného zůstatku;

(b) závěrečnou zprávu o provádění operačního programu; a

(c) dokumenty uvedené v čl. 75 odst. 1 za poslední účetní rok od 1. července 2022 do 30. června 2023.

2.           Konečný zůstatek bude vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední účetní rok nebo do jednoho měsíce od data schválení závěrečné zprávy o provádění podle toho, co nastane později.

Oddíl III Pozastavení plateb

Článek 134  Pozastavení plateb

1.           Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačních programů pozastavit, jestliže:

(a) v systému řízení a kontroly operačního programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla přijata opatření k nápravě;

(b) určitý výdaj ve výkazu výdajů je spojen s nesrovnalostí, jež má závažné finanční důsledky a která nebyla napravena;

(c) členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 74;

(d) existují závažné nedostatky v kvalitě a spolehlivosti monitorovacího systému nebo údajů o společných a specifických ukazatelích;

(e) členský stát nepřijal opatření stanovená v operačním programu, která se týkají splnění určité předběžné podmínky;

(f) z přezkumu výkonnosti vyplývá, že se v rámci některé prioritní osy nepodařilo dosáhnout milníků naplánovaných ve výkonnostním rámci;

(g) členský stát nereaguje nebo uspokojivě nezohlední připomínky podle čl. 20 odst. 5;

(h) použije se některý z případů uvedených v čl. 21 odst. 6 písm. a) až e).

2.           Komise se může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část poté, co poskytla členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky.

3.           Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit.

KAPITOLA III Finanční opravy

Oddíl I Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 135  Finanční opravy prováděné členskými státy

1.           Za vyšetřování nesrovnalostí, provedení potřebných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídají v prvé řadě členské státy. V případě systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

2.           Členský stát provádí finanční opravy potřebné v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačních programů. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondům vznikla, a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená řídící orgán do roční účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.    

3.           Příspěvek z fondů zrušený podle odstavce 2 může členský stát znovu použít v rámci daného operačního programu s výhradou odstavce 4.

4.           Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci, která byla předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti – na žádnou operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí.

Oddíl II Finanční opravy prováděné Komisí

Článek 136  Kritéria pro finanční opravy

1.           Komise provede finanční opravy prostřednictvím prováděcích aktů zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části podle článku 77, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že

a)      v systému řízení a kontroly operačního programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na daný operační program;

b)      členský stát nesplnil před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 135.

c)      výdaje uvedené v žádosti o platbu nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce.

Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k tomu, zda se jedná o systémovou nesrovnalost. Pokud nelze přesně vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u fondů, použije Komise finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace.

2.           Při rozhodování o výši opravy podle odstavce 1 zohlední Komise povahu a závažnost nesrovnalostí a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných v systému řízení a kontroly daného operačního programu.

3.           Jestliže Komise zakládá své stanovisko na výrocích jiných auditorů než auditorů svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry ohledně finančních důsledků po posouzení opatření přijatých dotyčným členským státem podle čl. 135 odst. 2, oznámení zaslaných podle čl. 112 odst. 3 a případných odpovědí členského státu.

4.           Pokud Komise na základě posouzení závěrečné zprávy o provádění operačního programu zjistí závažné neplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci, může v souvislosti s dotyčnými prioritními osami uplatnit prostřednictvím prováděcích aktů finanční opravy.

5.           Pokud členský stát neplní své povinnosti podle článku 86, může Komise v závislosti na míře porušování těchto povinností provést finanční opravu zrušením celého příspěvku ze strukturálních fondů pro dotyčný členský stát nebo části tohoto příspěvku.

6.           Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142, jímž se stanoví kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být použity.

Článek 137 Postup

1.           Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením předběžných závěrů svého šetření členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

2.           Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1.

3.           Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.           Nepřijme-li členský stát předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

5.           V zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení předloží. Komise vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se slyšení neuskuteční, začíná šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku ke slyšení.

6.           Zjistí-li Komise nebo Evropský účetní dvůr, že došlo k nesrovnalostem týkajícím se účetní závěrky zaslané Komisi, výsledná finanční oprava sníží podporu z fondů na daný operační program.

Článek 138 Povinnosti členských států

Finanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 135 odst. 2 tohoto nařízení a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999[38].

Článek 139 Vrácení platby

1.           Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 73 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.           Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

HLAVA VIII

Přiměřená kontrola operačních programů

            Článek 140 Přiměřená kontrola operačních programů

1.           Na operace, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují 100 000 EUR, se nevztahuje více než jeden audit provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený auditním orgánem a Komisí před uzavřením všech dotyčných výdajů podle článku 131. Těmito ustanoveními není dotčen odstavec 4.

2.           U operačních programů, jež podle posledního výroku auditora nevykazují žádné významné nedostatky, se může Komise s auditním orgánem při následujícím setkání podle čl. 118 odst. 3 dohodnout, že lze úroveň potřebné auditní činnosti snížit tak, aby byla úměrná zjištěné míře rizika. V takových případech nebude Komise provádět své vlastní audity na místě, pokud neexistují důkazy naznačující nedostatky v systému řízení a kontroly, jež nepříznivě ovlivňují výdaje vykázané Komisi v účetním roce, za který byly účty předmětem rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

3.           V případě operačních programů, u nichž Komise dojde k závěru, že se může spolehnout na výrok auditního orgánu, se může s auditním orgánem dohodnout, že omezí své vlastní audity na místě, jejichž předmětem je práce auditního orgánu, pokud neexistují důkazy o nedostatcích v práci auditního orgánu za účetní rok, za který byly účty předmětem rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

4.           Aniž je dotčen odstavec 1, mohou auditní orgán a Komise provádět audity operací v případě, že posouzení rizik zjistí zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu, v případě důkazů o závažných nedostatcích v systému řízení a kontroly daného operačního programu a – během tří let po uzavření všech výdajů na danou operaci podle článku 131 – v rámci auditního vzorku. Komise může kdykoli provádět audity operací pro účely posouzení práce auditního orgánu opětovným výkonem své auditní činnosti.

ČÁST ČTYŘI

USTANOVENÍ O PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Ustanovení o přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 141 Změny příloh

Prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 142 může Komise přijmout změny příloh I a V tohoto nařízení v rámci příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Článek 142 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení platí na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 141 kdykoli zrušit.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada informovaly Komisi o svém záměru nevznést námitky.

Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky proti aktu v přenesené pravomoci, nevstoupí tento akt v platnost. Orgán, který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, svou námitku odůvodní.

Článek 143 Postupy projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru podle odstavců 2 a 3 získáno prostřednictvím písemného postupu, ukončí se tento postup bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro obdržení stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádají členové výboru.

Pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 144 Přezkum

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 20XX v souladu s článkem 177 Smlouvy.

Článek 145 Přechodná ustanovení

1.           Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, dotčených projektů až do jejich uzavření či pomoci schválené Komisí na základě tohoto nařízení nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc ke dni 31. prosince 2013 vztahuje.

2.           Žádosti podané podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 zůstávají v platnosti.

Článek 146 Zrušení

1.           Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 se tímto zrušuje s účinností od 1. ledna 2014.

2.           Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 147 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Způsob stanovení výkonnostního rámce

1.           Výkonnostní rámec se skládá z milníků stanovených pro každou prioritu na roky 2016 a 2018 a cílů stanovených pro rok 2022. Milníky a cíle se předkládají ve formátu stanoveném v tabulce 1.

Tabulka 1: Standardní formát výkonnostního rámce

Priorita || Ukazatel a případně jednotka měření || Milník pro rok 2016 || Milník pro rok 2018 || Cíl pro rok 2022

|| || || ||

|| || || ||

|| || || ||

|| || || ||

2.           Milníky jsou průběžné cíle pro dosažení specifického cíle priority, které vyjadřují zamýšlený pokrok při plnění cílů stanovených pro konec období. Mezi milníky stanovené pro rok 2016 patří finanční ukazatele a ukazatele výstupů. Mezi milníky stanovené pro rok 2018 patří finanční ukazatele, ukazatele výstupů a případně ukazatele výsledků. Milníky lze rovněž stanovit pro klíčové kroky provádění.

3.           Milníky musí být:

– relevantní, zachycující podstatné informace o pokroku priority;

– transparentní, s objektivně ověřitelnými cíli a zdrojem údajů, který je jasně určen a veřejně dostupný;

– ověřitelné, aniž by představovaly nepřiměřenou administrativní zátěž;

– případně ve vzájemném souladu v rámci různých operačních programů.

PŘÍLOHA II

Roční rozpis prostředků na závazky na období let 2014 až 2020

[…]

PŘÍLOHA III Adicionalita

1. Veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje

Ke stanovení veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů se použije výše tvorby hrubého fixního kapitálu ve sloupci X-1, vyjádřená jako část HDP, podle tabulky 2 v příloze 2 dokumentu „Pokyny k formě a obsahu programů stability a konvergenčních programů“[39].

2. Ověřování

Ověřování adicionality podle čl. 86 odst. 3 podléhá těmto pravidlům:

2.1       Předběžné ověření

(a) Když členský stát předloží smlouvu o partnerství, poskytne informace o profilu plánovaných výdajů ve formě tabulky 1 uvedené níže. V těch členských státech, ve kterých na méně rozvinuté a přechodové regiony připadá více než 15 % a méně než 70 % obyvatel, se ve stejné formě poskytují rovněž údaje o výdajích v [méně rozvinutých a přechodových regionech].

                Tabulka 1

Výdaje vládních institucí v procentech z HDP || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

P51 || X || X || X || X || X || X || X

(b) Členský stát poskytne Komisi informace o hlavních makroekonomických ukazatelích a prognózách, z nichž vychází úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů.

(c) Jakmile je dosaženo dohody Komise a členských států, začlení se výše uvedená tabulka 1 do smlouvy o partnerství daného členského státu jako referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou je nutno udržet v letech 2014 až 2020.

2.2       Ověření v polovině období

(a) Při ověření v polovině období se má za to, že členský stát udržel úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, jestliže roční průměr výdajů v letech 2014 až 2017 je roven nebo vyšší než referenční úroveň výdajů stanovená ve smlouvě o partnerství.

(b) Po ověření v polovině období může Komise na základě konzultace s členským státem upravit referenční úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů stanovenou ve smlouvě o partnerství, pokud se hospodářská situace daného členského státu po přijetí smlouvy o partnerství výrazně změnila a tato změna nebyla při stanovení referenční úrovně ve smlouvě o partnerství vzata v úvahu.

2.3       Následné ověření

Při následném ověření se má za to, že členský stát udržel úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, jestliže roční průměr výdajů v letech 2014 až 2020 je roven nebo vyšší než referenční úroveň výdajů stanovená ve smlouvě o partnerství.

3. Finanční oprava po následném ověření

Pokud se Komise rozhodne provést finanční opravu podle čl. 86 odst. 4, určí se sazba finanční opravy odečtením 3 % od rozdílu mezi referenční úrovní uvedenou ve smlouvě o partnerství a skutečně dosaženou výší výdajů vyjádřenou v procentech referenční úrovně, načež se výsledek vydělí deseti. Finanční oprava se určí tak, že se tato sazba finanční opravy uplatní na příspěvek z fondů pro dotčený členský stát určený na méně rozvinuté a přechodové regiony za celé programové období.

Pokud rozdíl mezi referenční úrovní uvedenou ve smlouvě o partnerství a skutečně dosaženou úrovní vyjádřený v procentech referenční úrovně uvedené ve smlouvě o partnerství činí 3 % nebo méně, žádná finanční oprava se neprovede.

Finanční oprava nepřesáhne 5 % přídělu z fondů pro dotčený členský stát na méně rozvinuté a přechodové regiony za celé programové období.

PŘÍLOHA IV

Předběžné podmínky

Tematické předběžné podmínky

Tematické cíle || Předběžná podmínka || Kritéria splnění

1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací (cíl týkající se výzkumu a vývoje) (podle čl. 9 odst. 1) || 1.1. Výzkum a inovace: Existence národní nebo regionální výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci v souladu s národním programem reforem na podporu soukromých výdajů na výzkum a inovace, která je v souladu s rysy dobře fungujících vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací[40]. || – Je k dispozici národní nebo regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci, která: – je založena na analýze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb s cílem soustředit zdroje na omezený soubor priorit v oblasti výzkumu a inovací, – nastiňuje opatření na podporu soukromých investic v oblasti výzkumu a technického rozvoje, – obsahuje systém monitorování a hodnocení. – Členský stát přijal rámec, který vymezuje dostupné rozpočtové prostředky na výzkum a inovace. – Členský stát přijal víceletý plán pro rozpočtování a stanovení pořadí důležitosti investic souvisejících s prioritami EU (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury - ESFRI).

2. Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (cíl týkající se širokopásmových sítí) (podle čl. 9 odst. 2) || 2.1. Digitální růst: Existence – v rámci národní nebo regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci – explicitní kapitoly pro digitální růst, který má podněcovat poptávku po cenově dostupných, kvalitních a interoperabilních soukromých a veřejných službách v oblasti IKT a zvýšit míru jejich využívání občany (včetně zranitelných skupin), podniky a orgány veřejné správy včetně přeshraničních iniciativ. || – V rámci národní nebo regionální inovační strategie pro inteligentní specializaci je vypracována kapitola pro digitální růst, která obsahuje: – rozpočtování a stanovení pořadí důležitosti opatření prostřednictvím analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb provedené v souladu se srovnávacím přehledem Digitální agendy pro Evropu[41], – měla být provedena analýza vyváženosti podpory poptávky a nabídky informačních a komunikačních technologií (IKT), – měřitelné cíle pro výstupy zásahů v oblasti počítačové gramotnosti, dovedností, digitálního začlenění, digitální přístupnosti a elektronického zdravotnictví, jež jsou v souladu se stávajícími relevantními vnitrostátními nebo regionálními strategiemi, – posouzení potřeb zvýšit budování kapacit v oblasti IKT.

2.2. Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence vnitrostátních plánů přístupových sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů EU v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu[42] se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly EU pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám. || – Je vypracován vnitrostátní plán přístupových sítí nové generace, který obsahuje: – pravidelně aktualizovaný plán investic do infrastruktury prostřednictvím sdružování poptávky a mapování infrastruktury a služeb, – modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám, – opatření k podnícení soukromých investic.

3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků (MSP) (podle čl. 9 odst. 3) || 3.1. Byla realizována zvláštní opatření k účinnému provádění Small Business Act (SBA) a jeho přezkumu ze dne 23. února 2011[43] včetně zásady „zelenou malým a středním podnikům“. || – Mezi zvláštní opatření patří: – kontrolní mechanismus, který má zajistit provádění SBA, včetně orgánu zodpovědného za koordinaci záležitostí malých a středních podniků na různých úrovních veřejné správy („zmocněnec pro MSP“), – opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a příslušných nákladů na 100 EUR, – opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce, – mechanismus pro systematické posuzování dopadů právních předpisů na malé a střední podniky prostřednictvím „testu MSP“, případně s přihlédnutím k rozdílům ve velikosti podniků.

3.2. Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích[44] do vnitrostátního práva. || – Provedení směrnice do vnitrostátního práva v souladu s článkem 12 směrnice (do 16. března 2013).

4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích (podle čl. 9 odst. 4) || 4.1. Energetická účinnost: Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov v souladu s článkem 28 směrnice[45] do vnitrostátního práva. Soulad s čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020[46]. Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách[47] do vnitrostátního práva. Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS[48]. || – Zavedení minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov požadovaných podle článků 3, 4 a 5 směrnice 2010/31/EU. – Přijetí opatření nezbytných pro zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov v souladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. – Realizace požadované míry renovací veřejných budov. – Koneční zákazníci obdrží individuální měřiče. – Podporuje se účinnost vytápění a chlazení v souladu se směrnicí 2004/8/ES.

4.2. Obnovitelná energie: Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES[49]. || – Členský stát zavedl transparentní režimy podpory, přednostní přístup k rozvodné síti, přednost v dispečinku a jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy a zveřejnil je. – Členský stát přijal národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů v souladu s článkem 4 směrnice 2009/28/ES.

5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům (cíl týkající se změny klimatu) (podle čl. 9 odst. 5) || 5.1. Předcházení riziku a jeho řízení: Existence vnitrostátního nebo regionálního posuzování rizik pro zvládání katastrof s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu[50] || – Je zavedeno vnitrostátní nebo regionální posuzování rizik, které zahrnuje: – popis postupu, metodiky, metod a jiných než citlivých údajů používaných pro účely vnitrostátního posuzování rizik, – popis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; – případné zohlednění vnitrostátních strategií pro přizpůsobení se změně klimatu.

6. Ochrana životního prostředí a podpora udržitelného využívání zdrojů (podle čl. 9 odst. 6) || 6.1. Vodní hospodářství: Existence a) politiky pro stanovení poplatků za vodu, která vhodným způsobem podněcuje uživatele k efektivnímu využívání vodních zdrojů, a b) odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k úhradě nákladů na vodohospodářské služby, v souladu s článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[51]. || – Členský stát zajistil, aby se na úhradě nákladů na vodohospodářské služby podílely různé způsoby využívání vody v členění podle odvětví, v souladu s článkem 9 směrnice 2000/60/ES. – Přijetí plánu povodí pro oblasti povodí, do nichž se bude investovat, v souladu s článkem 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[52]. 1.

6.2. Odpadové hospodářství: Provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic[53], zejména vypracovávání plánů nakládání s odpady v souladu se směrnicí a s hierarchií způsobů nakládání s odpady. || – Členský stát předložil Komisi zprávu o pokroku při plnění cílů uvedených v článku 11 směrnice 2008/98/ES, důvodech selhání a zamýšlených opatřeních ke splnění těchto cílů. – Členský stát zajistil, aby jeho příslušné orgány zpracovaly v souladu s články 1, 4, 13 a 16 směrnice 2008/98/ES jeden nebo více plánů pro nakládání s odpady, jak požaduje článek 28 směrnice. – Nejpozději 12. prosince 2013 členský stát stanoví v souladu s články 1 a 4 směrnice 2008/98/ES programy předcházení vzniku odpadů, jak to vyžaduje článek 29 směrnice. – Členský stát přijal nezbytná opatření k dosažení cíle pro rok 2020 v oblasti opětovného použití a recyklace v souladu s článkem 11 směrnice 2008/98/ES.

7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách (podle čl. 9 odst. 7) || 7.1. Silniční doprava: Existence komplexního národního dopravního plánu, který obsahuje vhodné stanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní transevropské sítě dopravní infrastruktury (TEN-T), komplexní sítě (jiné investice než do hlavní sítě TEN‑T) a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti (včetně veřejné dopravy na regionální a místní úrovni). || – Je vypracován komplexní dopravní plán, který obsahuje: – stanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní sítě TEN-T, komplexní sítě a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti. Při stanovení pořadí důležitosti by se měl vzít v úvahu přínos investic pro mobilitu, udržitelnost, snížení emisí skleníkových plynů a pro jednotný evropský dopravní prostor, – realistické a vyspělé vypracování projektu (včetně časového plánu a rozpočtového rámce), – strategické posouzení dopadů na životní prostředí, které splňuje zákonné požadavky na dopravní plán, – opatření k posílení způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt.

7.2. Železniční doprava: Existence – v rámci komplexního národní dopravního plánu – explicitní kapitoly o rozvoji železniční dopravy, stanovení pořadí důležitosti investic v rámci hlavní transevropské sítě dopravní infrastruktury (TEN-T), komplexní sítě (jiné investice než do hlavní sítě TEN‑T) a v oblasti sekundární dopravní obslužnosti železničního systému podle jejich příspěvku k mobilitě, udržitelnosti a vnitrostátním i celoevropským účinkům sítě. Investice se vztahují na mobilní majetek, interoperabilitu a budování kapacit. || – V rámci komplexního dopravního plánu je vypracována kapitola o rozvoji železniční dopravy, která obsahuje: – realistické a vyspělé vypracování projektu (včetně časového plánu a rozpočtového rámce), – strategické posouzení dopadů na životní prostředí, které splňuje zákonné požadavky na dopravní plán, – opatření k posílení způsobilosti zprostředkujících subjektů a příjemců realizovat projekt.

8. Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil (cíl týkající se zaměstnanosti) (podle čl. 14 odst. 8) || 8.1. Přístup k zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na pomoc zaměstnanosti a podpory mobility pracovních sil: aktivní politiky trhu práce jsou koncipovány a prováděny v souladu s pokyny pro politiky zaměstnanosti a se zásadou č. 7 hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie[54], pokud jde o podmínky umožňující vytváření pracovních míst. || – Služby zaměstnanosti mohou poskytovat a poskytují tyto prvky: – individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, které jsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání, – prognózování a poradenství ohledně dlouhodobých pracovních příležitostí v důsledku strukturálních změn trhu práce, jako je například posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, – transparentní a systematické informace o nových pracovních místech. – Služby zaměstnanosti mají vytvořené sítě se zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi.

8.2. Samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem: Existence komplexní strategie podporující začlenění včetně podpory začínajících podniků v souladu s iniciativou Small Business Act[55] a v souladu s pokyny pro politiky zaměstnanosti a hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie[56], pokud jde o podmínky umožňující vytváření pracovních míst. || – Je zavedena komplexní strategie zahrnující: – opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a snížení příslušných nákladů na 100 EUR, – opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce, – činnosti propojující vhodné služby pro rozvoj podnikání a finanční služby (přístup ke kapitálu), včetně aktivní pomoci pro znevýhodněné skupiny a oblasti.

8.3. Modernizace a posilování institucí trhu práce, včetně opatření zaměřených na zvýšení nadnárodní mobility pracovních sil[57]: – Instituce trhu práce jsou modernizované a posílené v souladu s hlavními směry politiky zaměstnanosti; – Zahájení reforem institucí trhu práce předchází jasná strategie a předběžné hodnocení, včetně zohlednění problematiky rovnosti pohlaví || – Opatření k reformě služeb zaměstnanosti, jejichž cílem je zajistit, aby byly schopné poskytovat[58]: – individualizované služby a aktivní a preventivní opatření na trhu práce v raném stadiu, které jsou přístupné pro všechny uchazeče o zaměstnání, – poradenství ohledně dlouhodobých pracovních příležitostí v důsledku strukturálních změn trhu práce, jako je například posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství, – transparentní a systematické informace o nových pracovních místech, jež jsou k dispozici na úrovni Unie. – Reforma služeb zaměstnanosti bude zahrnovat vytváření sítí se zaměstnavateli a vzdělávacími institucemi.

8.4. Aktivní a zdravé stárnutí: Politika aktivního stárnutí je koncipována a prováděna v souladu s hlavními směry politiky zaměstnanosti[59] || – Opatření k řešení problematiky aktivního a zdravého stárnutí[60]: – na koncipování a provádění politiky aktivního stárnutí se podílejí zúčastněné strany, – členský stát uplatňuje opatření k podpoře aktivního stárnutí v zájmu omezení předčasných odchodů do důchodu.

|| 8.5. Přizpůsobování se změnám ze strany pracovníků, podniků a podnikatelů: Existence politik zaměřených na upřednostňování předvídání a dobrého zvládání změn a restrukturalizací na všech příslušných úrovních (vnitrostátní, regionální, místní a odvětvové)[61]. || – Jsou k dispozici účinné nástroje, které sociálním partnerům a orgánům veřejné správy umožňují lépe vypracovávat proaktivní přístupy k problematice změn a restrukturalizace.

9. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení (cíl týkající se vzdělávání) (podle čl. 14 odst. 10) || 9.1. Předčasné ukončování školní docházky: Existence ucelené strategie snižování míry předčasného ukončování školní docházky v souladu s doporučením Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky[62]. || – Je zaveden systém pro sběr a analýzu údajů a informací o předčasném ukončování školní docházky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, který: – poskytuje dostatek podkladů pro vypracování cílených politik, – se systematicky využívá ke sledování vývoje na příslušné úrovni. – Je vypracována strategie pro řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky, která: – vychází z objektivních podkladů, – je komplexní (např. se týká všech oblastí vzdělávání, včetně předškolního) a odpovídajícím způsobem řeší preventivní, intervenční a kompenzační opatření, – stanoví cíle, které jsou v souladu s doporučením Rady o politikách snížení předčasného ukončování školní docházky, – jde napříč odvětvími a zahrnuje a koordinuje všechny oblasti politiky a zúčastněné strany, které jsou důležité pro řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky.

9.2. Vysokoškolské vzdělání: Existence vnitrostátních nebo regionálních strategií pro zvyšování úrovně terciárního vzdělání a pro zlepšení jeho kvality a účinnosti v souladu se sdělením Komise ze dne 10. května 2006 o plnění programu modernizace pro univerzity - Vzdělávání, výzkum a inovace[63]. || – Je vypracována vnitrostátní nebo regionální strategie pro terciární vzdělávání, která zahrnuje: – opatření ke zvýšení účasti a úrovně dosaženého vzdělání, jež: – zkvalitňují poradenství poskytované zájemcům o studium, – zvyšují počet vysokoškoláků mezi nižšími příjmovými skupinami a jinými nedostatečně zastoupenými skupinami, – zvyšují počet studentů z řad dospělých, – (případně) snižují míru nedokončení studia / zvyšují míru dokončení studia, – opatření ke zvýšení kvality, jež: – podporují inovativní obsah a koncepci programů, – podporují vysokou úroveň kvality výuky, – opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti a podnikavosti, jež: – podporují ve všech programech vysokoškolského vzdělávání rozvoj „průřezových dovedností“ včetně podnikavosti, – snižují rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o možnosti volby vzdělání a zaměstnání, a podněcují studenty/studentky, aby si zvolili/zvolily kariéru v odvětvích, v nichž jsou nedostatečně zastoupeni/zastoupeny, aby se snížila genderová segregace na trhu práce, – zajišťují informovanou výuku s využitím poznatků z výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi.

9.3. Celoživotní učení: Existence vnitrostátního a/nebo regionálního politického rámce pro celoživotní učení v souladu s politickými pokyny na úrovni EU[64]. || – Je vypracován vnitrostátní nebo regionální politický rámec pro celoživotní učení, který obsahuje: – opatření na podporu provádění celoživotního učení a zvyšování kvalifikace a zajištění zapojení zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a sdružení občanské společnosti, a partnerství s nimi, – opatření k účinnému zajištění rozvoje dovedností pro mladé lidi v odborném vzdělávání, dospělé, ženy vracející se na trh práce, pracovníky s nízkou kvalifikací a starší pracovníky a další znevýhodněné skupiny, – opatření k rozšíření přístupu k celoživotnímu učení, a to rovněž prostřednictvím účinného provádění nástroje pro transparentnost (evropský rámec kvalifikací, národní rámec kvalifikací, evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy) a prostřednictvím vytváření a integrace služeb celoživotního učení (vzdělávání a odborná příprava, poradenství, ověřování), – opatření ke zlepšení přiměřenosti vzdělávání a odborné přípravy a k jejich přizpůsobení potřebám určených cílových skupin.

10. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě (cíl týkající se chudoby) (podle čl. 9 odst. 9) || 10.1. Aktivní začleňování. Začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, například Romů: - Existence a provedení vnitrostátní strategie pro snižování chudoby v souladu s doporučením Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce[65] a s hlavními směry politiky zaměstnanosti. - Je vypracována vnitrostátní strategie začleňování Romů v souladu s rámcem EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů[66]. – Poskytování podpory příslušným zúčastněným subjektům při přístupu k fondům. || – Je vypracována vnitrostátní strategie pro snižování chudoby, která: – vychází z objektivních podkladů. To vyžaduje systém pro sběr a analýzu údajů a informací, který poskytuje dostatek podkladů pro vypracování politik ke snižování chudoby. Tento systém se využívá ke sledování vývoje, – je v souladu s vnitrostátním cílem týkajícím se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (jak je vymezen v národním plánu reforem), který zahrnuje rozšíření pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny, – obsahuje mapování územní koncentrace – nad rámec regionální úrovně / na úrovni NUTS 3 – marginalizovaných a znevýhodněných skupin obyvatel včetně Romů, – ukazuje, že na koncipování aktivního začleňování se podílejí sociální partneři a zainteresované strany, – zahrnuje opatření na přechod od ústavní péče ke komunitní péči, – stanoví jasná opatření na předcházení segregaci ve všech oblastech a boje proti ní. – Je vypracována vnitrostátní strategie začleňování Romů, jež: – určuje splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci. Tyto cíle by měly přinejmenším řešit čtyři záměry EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení, – je v souladu s národním programem reforem, – za použití dostupných socioekonomických a územních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjišťuje, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části, v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné, – poskytne dostatečné finanční prostředky z rozpočtů členských států, které budou případně doplněny prostředky z mezinárodních zdrojů a z EU, – zahrnuje důsledné kontrolní metody, které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie, – je navržena, prováděna a kontrolována v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány, – obsahuje národní kontaktní místo pro vnitrostátní strategie integrace Romů, které bude koordinovat vývoj a provádění strategie. – Příslušným zúčastněným stranám je poskytována podpora při předkládání projektových žádostí a provádění a řízení vybraných projektů.

10.2. Zdravotnictví: Existence vnitrostátní nebo regionální strategie pro oblast zdraví zajišťující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a hospodářskou udržitelnost. || – Je vypracována vnitrostátní nebo regionální strategie pro oblast zdraví, která: – obsahuje koordinovaná opatření zlepšující přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, – obsahuje opatření k podpoře účinnosti ve zdravotnictví, včetně zavedení účinných inovativních technologií, modelů poskytování služeb a infrastruktury, – obsahuje systém monitorování a hodnocení. – Členský stát nebo region přijal rámec, který vymezuje dostupné rozpočtové prostředky pro zdravotnictví.

11. Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy (podle čl. 9 odst. 11) || Účinnost veřejné správy v členských státech: – Existence strategie pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy[67]. || – Je vypracována a uplatňuje se strategie pro posílení účinnosti veřejné správy v členských státech[68], která zahrnuje: – analýzu a strategické plánování právních, organizačních a/nebo procedurálních reformních opatření, – vývoj systémů řízení jakosti, – integrovaná opatření pro zjednodušení a racionalizaci správních postupů, – rozvoj a provádění strategií a politik lidských zdrojů, včetně náborových plánů a možností uplatnění pracovníků, budování kapacit a financování, – rozvoj dovedností na všech úrovních, – vývoj postupů a nástrojů pro sledování a hodnocení.

Obecné předběžné podmínky

Oblast || Předběžná podmínka || Kritéria splnění

1. Nediskriminace || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování směrnice 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[69], a směrnice 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[70]. || – Účinné provádění a uplatňování směrnic EU 2000/78/ES a 2000/43/ES o zákazu diskriminace je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování směrnic EU o zákazu diskriminace, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování směrnic EU o zákazu diskriminace.

2. Rovnost žen a mužů || Existence strategie na podporu rovnosti žen a mužů a mechanismu, který zajistí její účinné provádění. || – Účinné provádění a uplatňování explicitní strategie na podporu rovnosti žen a mužů je zajištěno prostřednictvím: – systému pro sběr a analýzu údajů a ukazatelů v členění podle pohlaví a vypracování politiky rovnosti žen a mužů na základě objektivních podkladů, – plánu a předběžných kritérií pro začlenění cílů týkajících se rovnosti žen a mužů prostřednictvím norem a pokynů zaměřených na rovnost žen a mužů, – mechanismů provádění, včetně zapojení zvláštního subjektu pro rovnost žen a mužů a příslušných odborníků do navrhování, monitorování a hodnocení zásahů.

3. Zdravotní postižení || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. [71] || – Účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zajištěna prostřednictvím: – realizace opatření v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN při prevenci, zjišťování a odstraňování překážek a bariér bránících osobám se zdravotním postižením v přístupu, – institucionálních opatření pro provádění a kontrolu provádění Úmluvy OSN v souladu s článkem 33 Úmluvy, – plánu odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování Úmluvy OSN včetně vhodných opatření k monitorování souladu s požadavky na přístup.

4. Veřejné zakázky || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES a vhodný dohled nad nimi. || – Účinné provádění a uplatňování směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES je zajištěno prostřednictvím: – úplného provedení směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o veřejných zakázkách, – opatření zajišťující vhodný dohled nad transparentností postupů udílení zakázek a odpovídajících informací, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o veřejných zakázkách.

5. Státní podpora || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o státních podporách, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách.

6. Právní předpisy pro oblast životního prostředí týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA v souladu se směrnicí (85/337/EHS) ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[72] a směrnicí 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[73]. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí je zajištěno prostřednictvím: – úplného a správného provedení směrnic o EIA a SEA, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování směrnic EIA a SEA, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA, – opatření k zajištění dostatečné správní kapacity.

7. Statistické systémy a ukazatele výsledků || Existence statistického systému nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence účinného systému ukazatele výsledků nezbytného k monitorování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů. || – Je vypracován víceletý plán pro včasný sběr a agregaci údajů, který zahrnuje: – určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování, – opatření pro zveřejňování a zpřístupňování informací veřejnosti. – účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: – výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o aspektech dobrých životních podmínek a pokroku v tomto ohledu vedoucích ke strategickým krokům financovaným z programu, – vytyčení cílů pro tyto ukazatele, – každý ukazatel musí splňovat tyto podmínky: robustnost a statistickou validaci, jasný normativní výklad, soulad se strategiemi, včasný sběr a veřejnou dostupnost údajů, – vhodné postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů.

PŘÍLOHA V

Informace a komunikace ohledně podpory z fondů

1. Seznam operací

Seznam operací podle čl. 105 odst. 2 musí obsahovat alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu tato datová pole:

– jméno příjemce (pouze právnické osoby; neuvádět jména fyzických osob),

– název operace,

– shrnutí operace,

– datum zahájení operace,

– datum ukončení operace (předpokládané datum fyzického dokončení nebo úplného provedení operace),

– celkové způsobilé výdaje přidělené na operaci,

– míra spolufinancování ze strany EU (podle prioritní osy),

– PSČ operace,

– země,

– název kategorie zásahů pro operaci,

– datum poslední aktualizace seznamu operací.

Záhlaví datových polí a názvy operací musí být rovněž uvedeny alespoň v jednom z dalších úředních jazyků Evropské unie.

2. Informace pro veřejnost a propagační opatření

Členský stát, řídící orgán a příjemci přijmou opatření potřebná k poskytování informací veřejnosti o operacích podporovaných operačním programem v souladu s tímto nařízením a k jejich propagaci.

2.1. Povinnosti členského státu a řídícího orgánu

1.           Členský stát a řídící orgán zajistí, aby se informační a propagační opatření prováděla v souladu s komunikační strategií a aby měla za cíl co možná nejširší mediální pokrytí s použitím různých forem a metod komunikace na vhodné úrovni.

2.           Členský stát a řídící orgán odpovídají za provedení alespoň těchto informačních a propagačních opatření:

(a) hlavní informační činnost spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu;

(b) alespoň jedna hlavní informační činnost za rok, která propaguje možnosti financování a sledované strategie a představuje úspěchy operačního programu, případně včetně velkých projektů, společných akčních plánů a příkladů dalších projektů;

(c) vyvěšení vlajky Evropské unie na průčelí nebo jiném veřejnosti viditelném místě v sídle každého řídícího orgánu;

(d) elektronické zveřejnění seznamu operací podle bodu 1;

(e) uvedení příkladů operací v členění podle operačních programů na jediné internetové stránce nebo na internetové stránce operačního programu, která je dostupná prostřednictvím jediného internetového portálu; příklady by měly být uvedeny v široce používaném úředním jazyce Evropské unie, jiném než úřední jazyk (jazyky) dotčeného členského státu;

(f) aktualizace informací o provádění operačního programu, včetně jeho hlavních úspěchů, na jediné internetové stránce nebo na internetové stránce operačního programu, která je dostupná prostřednictvím jediného internetového portálu.

3.           V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi zapojí řídící orgán do informačních a propagačních opatření tyto subjekty:

(a) partnery uvedené v článku 5;

(b) informační střediska o Evropě, jakož i zastoupení Komise v členských státech;

(c) vzdělávací a výzkumné instituce.

Úkolem těchto subjektů je šířit informace uvedené v čl. 105 odst. 1 písm. a) a b).

2.2. Povinnosti příjemců

1.           V rámci všech informačních a komunikačních opatření dává příjemce najevo podporu na operaci z fondů tím, že:

(a) zobrazuje znak EU v souladu s technickými parametry stanovenými v prováděcím aktu přijatém Komisí podle čl. 105 odst. 4, spolu s odkazem na Evropskou unii;

(b) uvádí odkaz na fond nebo fondy, z nichž je operace podporována.

2.           Během provádění operace je příjemce podpory povinen informovat veřejnost o podpoře získané z fondů tím, že:

(a) zveřejní na své internetové stránce, pokud taková stránka existuje, stručný popis operace včetně jejích cílů a výsledků a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora od Evropské unie;

(b) umístí alespoň jeden plakát s informacemi o projektu (minimální velikost A3), včetně finanční podpory od Evropské unie, na místě snadno viditelném pro veřejnost, jako jsou vstupní prostory budovy.

3.           V případě operací podporovaných z ESF a ve vhodných případech operací podporovaných z EFRR nebo Fondu soudržnosti příjemce zajistí, aby subjekty, které se na operaci podílí, byly o tomto financování informovány.

Každý dokument, včetně potvrzení účasti nebo jakéhokoli jiného potvrzení, týkající se takové operace musí obsahovat prohlášení o tom, že operační program byl podporován z daného fondu (fondů).

4.           Při provádění operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti příjemce vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost dočasný billboard značné velikosti pro každou operaci, která spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a u níž celková výše podpory z veřejných zdrojů přesahuje 500 000 EUR.

5.           Nejpozději do tří měsíců po dokončení operace vystaví příjemce stálou desku nebo billboard značných rozměrů v místě snadno viditelném pro veřejnost pro každou operaci, která splňuje tato kritéria:

(a) celková výše podpory z veřejných zdrojů na operaci přesahuje 500 000 EUR;

(b) operace spočívá v nákupu hmotného předmětu nebo ve financování infrastruktury či stavebních prací.

Na desce nebo billboardu musí být uveden druh, název a účel operace, přičemž provedení desky nebo billboardu musí být v souladu s technickými parametry přijatými Komisí v souladu s čl. 105 odst. 4.

3. Informační opatření pro příjemce a potenciální příjemce 3.1. Informační opatření pro potenciální příjemce

1.           Řídící orgán v souladu s komunikační strategií zajistí, aby se informace o strategii, cílech a možnostech financování operačního programu nabízených společnou podporou ze strany Evropské unie a členského státu spolu s podrobnostmi o finanční podpoře z příslušných fondů dostaly k potenciálním příjemcům a všem zúčastněným stranám.

2.           Řídící orgán zajistí, aby potenciální příjemci byli informováni alespoň o:

(a) podmínkách způsobilosti výdajů, které je třeba splnit, aby vznikl nárok na podporu v rámci operačního programu;

(b) postupech posuzování žádostí o financování a příslušných lhůtách;

(c) kritériích pro výběr operací, jež mají obdržet podporu;

(d) kontaktních osobách na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, které jsou schopny poskytnout informace o operačních programech;

(e) skutečnosti, že žádosti by měly obsahovat návrh komunikačních činností, které jsou úměrné rozsahu operace, umožňujících informovat veřejnost o cílech operace a její podpoře ze strany EU.

3.2. Informační opatření pro příjemce

1.           Řídící orgán informuje příjemce o tom, že přijetí finančních prostředků znamená souhlas s jejich uvedením v seznamu operací zveřejňovaném podle čl. 105 odst. 2.

2.           Řídící orgán poskytne soubory informačních a propagačních materiálů, včetně šablon v elektronické podobě, jež mají příjemcům pomoci, aby splnili své povinnosti stanovené v bodě 2.2.

4. Prvky komunikační strategie

Komunikační strategie vypracovaná řídícím orgánem musí obsahovat alespoň tyto prvky:

(a) popis uplatněného přístupu, včetně hlavních informačních a propagačních opatření, jež má členský stát nebo řídící orgán přijmout, zaměřených na příjemce, potenciální příjemce, klíčové tvůrce veřejného mínění a širší veřejnost, pokud jde o cíle uvedené v článku 105;

(b) popis materiálů, které budou poskytnuty ve formě přístupné pro osoby se zdravotním postižením;

(c) popis způsobu, jakým budou příjemci podporováni při svých komunikačních činnostech;

(d) orientační rozpočet na provádění strategie;

(e) popis správních orgánů, včetně lidských zdrojů, zodpovědných za provádění informačních a propagačních opatření;

(f) podmínky pro informační a propagační opatření uvedená v bodě 2, včetně internetové stránky nebo internetového portálu, na němž lze tyto údaje nalézt;

(g) informace o tom, jak se budou informační a propagační opatření posuzovat z hlediska viditelnosti a vytváření povědomí o politice, operačních programech a operacích, a o úloze, kterou hrají fondy a Evropská unie;

(h) případně popis využití hlavních výsledků předchozího operačního programu;

(i) každoroční aktualizaci uvádějící informační a komunikační činnosti, jež mají být prováděny.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[74]

13. Regionální politika, aktivity ABB 13 03 (Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní regionální operace); 13 04 Fond soudržnosti

4. Zaměstnanost a sociální věci, aktivita ABB 04 02 (Evropský sociální fond)

1.3. Povaha návrhu/podnětu

■ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[75]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem politiky soudržnosti je snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů, zejména venkovských oblastí, oblastí postižených průmyslovými přeměnami a regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a přispět k dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a zejména kvantitativních hlavních cílů popsaných v uvedené strategii.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

EFRR usiluje o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii prostřednictvím spolufinancování investic v členských státech, zatímco ESF podporuje zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování.

Fond soudržnosti pomáhá členským státům investovat do dopravních sítí a životního prostředí.

Specifické cíle intervence fondů:

-        posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

-         zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

-        zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF)

-        podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

-        podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům a řízení rizik

-        ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

-        podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

-        podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

-        podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

-        investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

-        posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

Příslušné aktivity ABM/ABB:

13 03: Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní regionální operace

13 04: Fond soudržnosti

04 02: Evropský sociální fond

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Politika soudržnosti významně přispívá k šíření růstu a prosperity v celé Unii a umožňuje plnění cílů evropské politiky při současném zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Komise navrhuje společný soubor ukazatelů výstupů, které lze agregovat na úrovni EU. Společné ukazatele výstupů jsou uvedeny v přílohách zvláštních nařízení týkajících se fondů. Ukazatele výsledků budou povinné pro všechny programy a všechny priority. Dopady programů budou hodnoceny na základě cílů strategie Evropa 2020 a případně ukazatelů HDP a nezaměstnanosti.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Unie podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Návrh stanoví rámec pro politiku soudržnosti v příštím období financování 2014–2020.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Opatření na úrovni EU je oprávněné jak na základě cílů stanovených v článku 174 Smlouvy, tak na základě zásady subsidiarity. Právo jednat je zakotveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, který říká, že „[Unie] podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy“, jakož i v článku 175 Smlouvy o fungování Evropské unie, který výslovně stanoví, že Unie má tuto politiku provádět prostřednictvím strukturálních fondů, a v článku 177, který vymezuje úlohu Fondu soudržnosti. Cíle Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) jsou vymezeny v článcích 162, 176 a 177. Podrobnější informace o přidané hodnotě ze zapojení EU lze nalézt v souvisejícím posouzení dopadů.

Jak ukázal přezkum rozpočtu EU, „rozpočet EU by se měl využívat k financování veřejných statků EU a opatření, které členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[76]. Právní návrh bude v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož úkoly fondů jsou stanoveny ve Smlouvě a dotyčná politika se provádí v souladu se zásadou sdíleného řízení a při respektování institucionálních pravomocí členských států a regionů.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Souhrn je uveden v posouzení dopadů, které je průvodním dokumentem k návrhu.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Bude vytvořen společný strategický rámec. Jeho prostřednictvím budou převedeny cíle a priority strategie Evropa 2020 do podoby investičních priorit pro EFRR, FS, ESF, EZFRV a EMFF, které zajistí integrované využívání finančních prostředků za účelem plnění společných cílů. Společný strategický rámec rovněž stanoví mechanismy koordinace s dalšími příslušnými politikami a nástroji Unie.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět v platnosti od 1.1.2014 do 31.12.2020

– ¨  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

· Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

· poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[77]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

· ¨  výkonným agenturám

· ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[78]

· ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

■ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

.

.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Monitorovací systém bude založen na systému sdíleného řízení. Ústředním prvkem této koncepce budou monitorovací výbory zřízené pro každý operační program a výroční zprávy o provádění za každý operační program. Monitorovací výbory se budou scházet nejméně jednou ročně. Doplňujícím prvkem systému jsou výroční přezkumná jednání mezi Komisí a členskými státy.

Kromě zpráv o provádění za každý operační program budou v letech 2017 a 2019 vypracovány zprávy o pokroku, které budou zaměřeny na strategické otázky na úrovni členských států. Na základě toho vypracuje Komise v letech 2017 a 2019 strategické zprávy.

Systém monitorování a podávání zpráv bude založen na ukazatelích výstupů a výsledků. Návrhy stanoví soubor společných ukazatelů, které budou používány k agregaci informací na úrovni EU. V klíčových letech prováděcího období (roky 2017 a 2019) budou součástí výročních zpráv o provádění doplňkové analytické požadavky na pokrok programů. Systém monitorování a podávání zpráv plně využívá možností, které nabízí elektronický přenos dat.

Pro účely posouzení účinnosti, efektivity a dopadů politiky budou zavedena opatření pro hodnocení, zejména pokud jde o hlavní cíle strategie Evropa 2020 a jiné důležité ukazatele dopadů.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Od roku 2007 uvádí Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) ve své výroční zprávě odhadovanou míru chyb u politiky soudržnosti jako celkový údaj za každý rozpočtový rok (2006–2009) na základě nezávislého náhodného vzorku transakcí za rok.

Míra chyb odhadovaná Účetním dvorem u politiky soudržnosti byla v těchto letech vysoká ve srovnání s ostatními skupinami politik rozpočtu EU, přičemž se pohybovala v rozmezí od 5 do 10 % výdajů na současné programové období. Míra chyb, které Účetní dvůr uvedl, se však týká průběžných plateb členských států, které Komise proplácí ještě před provedením všech kontrol plánovaných u programů období 2007–2013 na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství.

Podle současných pravidel certifikuje certifikační orgán průběžné platby Komisi poté, co řídící orgán provedl kontrolu všech výdajů, na jejichž proplacení příjemci uplatňují nároky, avšak často ještě před tím, než řídící orgán provede hloubkové kontroly na místě, nebo před provedením následných auditních činností. Víceleté ujednání o financování tak s sebou přináší to, že kontroly jsou prováděny před tím, než Evropský účetní dvůr provede auditní práce, ale i poté, a zbytkové chyby po dokončení všech kontrol mohou být podstatně menší než míra chyb zjištěná Účetním dvorem. Na základě zkušeností z minulosti se zbytkové chyby na konci programového období po dokončení všech kontrol podle odhadů pohybují v rozmezí 2–5 %.

Návrhy obsahují řadu opatření na snížení míry chyb (kterou hlásí Evropský účetní dvůr) spojené s průběžnými platbami uskutečněnými Komisí.

1) Průběžné platby poukazované Komisí budou omezeny na úroveň 90 % částky splatné členským státům, neboť do tohoto okamžiku byla provedena pouze část kontrol na vnitrostátní úrovni. Zbytek částky bude vyplacen po sestavení roční účetní závěrky, jakmile řídící orgán a auditní orgán předloží auditní důkazy a poskytnou přiměřenou záruku. Jestliže Komise nebo Evropský účetní dvůr odhalí jakékoli nesrovnalosti po předložení ověřené roční účetní závěrky řídícím/certifikačním orgánem, bude nutné provést čisté opravy. To bude pro členské státy znamenat větší motivaci k tomu, aby zajišťovaly správnost výdajů certifikovaných Komisi, na rozdíl od současného stavu, který umožňuje recyklaci zpětně získaných finančních prostředků ve větším rozsahu v průběhu celé doby trvání programů.

2) Zavedení roční účetní závěrky a každoročního uzavření dokončených operací nebo výdajů, což je další způsob, jak přimět vnitrostátní a regionální orgány, aby prováděly kontroly kvality včas s ohledem na každoroční certifikaci účtů pro Komisi. To přinese posílení stávajících opatření finančního řízení a poskytne lepší záruky, že nesprávné výdaje jsou z účtů vyloučeny každý rok, a nikoli až na konci programového období.

Očekává se, že díky výše nastíněným opatřením (nový systém náhrad výdajů, roční účetní závěrky a každoroční uzavření a definitivní čisté opravy prováděné Komisí) se míra chyb sníží na úroveň nižší než 5 % a že konečná zbytková míra chyb při uzavření programů se bude více blížit 2% prahu významnosti, který uplatňuje Evropský účetní dvůr.

Tento odhad však vychází z předpokladu, že se Komise a členské státy dokážou vypořádat s níže nastíněnými hlavními riziky.

Z analýzy chyb nahlášených Účetním dvorem a Komisí za posledních pět let vyplývá, že se hlavní zjištěné chyby týkají jen omezeného počtu programů v některých členských státech. Z měr chyb nahlášených auditními orgány, které byly zjištěny na základě statistických vzorků, rovněž vyplývá, že mezi jednotlivými programy existují výrazné odlišnosti, což výsledky této analýzy jen potvrzuje. Návrh zaměřit auditní činnosti a zdroje na vysoce rizikové programy a umožnit využití přiměřených kontrolních opatření u programů, u kterých fungují účinné kontrolní systémy, by hlavní rizika řešil účinněji a umožnil by efektivnější využití stávajících auditních zdrojů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Komise. Možnost využít přiměřených opatření s ohledem na individuální situaci každého programu může sama o sobě motivovat k zavedení účinnějších kontrolních opatření.

Z analýzy chyb, které nebyly odhaleny vnitrostátními řídícími a kontrolními systémy, a zjistil je tedy až Účetní dvůr při svých auditech za období 2006–2009, rovněž vyplývá, že rizika se soustředí hlavně do těchto kategorií:

V případě EFRR a Fondu soudržnosti vzniklo přibližně 41 % zjištěných kumulativních vyčíslitelných chyb v důsledku chyb v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Celkem 39 % kumulativních vyčíslitelných chyb činily chyby týkající se způsobilosti, které zahrnují různé druhy chyb, jako chyby souvisejících s výběrem projektu, s financováním nezpůsobilých kategorií nákladů či nákladů spadajících mimo období způsobilosti nebo způsobilou oblast, s chybným výpočtem míry spolufinancování, s financováním nezpůsobilé DPH atd. Zhruba 11 % vyčíslitelných chyb tvořily nedostatky týkající se auditní stopy (přičemž podíl tohoto druhu chyb se postupem času zmenšoval díky zlepšeným kontrolám řízení) a celkem 6 % vyčíslitelných chyb hlášených v průběhu období představovaly chyby související se složitou problematikou projektů vytvářejících příjmy (příjmy nebyly odečteny nebo nebyly vypočítány správně, a míra spolufinancování byla proto příliš vysoká).

V případě ESF vzniklo přibližně 58 % zjištěných kumulativních vyčíslitelných chyb v důsledku problémů týkajících se způsobilosti, mezi které patří zejména nezpůsobilost účastníků, nezpůsobilost přímých a nepřímých nákladů, platby uskutečněné po nebo před obdobím způsobilosti, nezpůsobilé výdaje vykázané paušálně, nezpůsobilé náklady na stipendia a veřejné příspěvky, příjmy neodečtené při výpočtu způsobilých výdajů nebo nesprávně vypočítané, služby zaplacené, avšak nedodané, a nezpůsobilá DPH. Problémy související s přesností, které představují 7 % hlášených vyčíslitelných chyb, se týkají nesprávného přiřazení přímých a nepřímých nákladů, neoprávněného použití metody přiřazení režijních nákladů, chyb při výpočtu výdajů, nedodržení zásady skutečných nákladů, nadhodnocení nákladů, nesprávného výpočtu míry spolufinancování a vícenásobného vykazování nákladů na zaměstnance. Celkem 35 % vzniklo v důsledku problémů souvisejících s auditní stopou, které se týkají chybějící základní podkladové dokumentace, zejména co se týče příjemců.

Ačkoli Komise podniká s dotčenými členskými státy řadu opatření ke snížení výskytu těchto chyb, předpokládá se, že až do přijetí tohoto návrhu a jeho řádného provedení v členských státech by tyto chyby mohly nadále představovat potenciální rizikové oblasti v příštím programovém období 2014–2020.

Velkým zdrojem chyb jsou zejména chyby týkající se zadávání veřejných zakázek, u nichž se míra chyb za současné programové období může podle odhadů pohybovat průměrně v rozmezí 2–4 % každý rok. Návrhy předložené v rámci politiky soudržnosti sice zajistí účinnější kontroly, aby však bylo dosaženo výrazného snížení míry chyb v rámci politiky soudržnosti, musí tyto akce jít ruku v ruce s vyjasněním a zjednodušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Pokud by postupy zadávání veřejných zakázek nebyly zracionalizovány a orgány veřejné správy a příjemci v členských státech by nebyli schopni zlepšit provádění těchto předpisů, byla by politika soudržnosti tímto zdrojem současné míry chyb nadále systematicky negativně ovlivňována. Současná revize směrnice o zadávání veřejných zakázek by proto měla poskytnout příležitost přispět ke snížení výskytu chyb v politice soudržnosti ve smyslu výše uvedených poznatků.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Navrhovaná architektura systémů řízení a kontroly je výsledkem dalšího vývoje konceptu uplatňovaného v období 2007–2013, přičemž zachovává většinu funkcí prováděných v současném období, včetně správy a ověřování na místě, auditů systémů řízení a kontroly a auditů operací. Zachovává i roli Komise, spolu s tím, že Komise může sáhnout k možnosti přerušení, pozastavení a finančních oprav.

Za účelem posílení odpovědnosti by příslušné orgány odpovědné za program byly akreditovány národním akreditačním orgánem, který by byl pověřen průběžným dohledem nad nimi. Návrh dává možnost zachovat současnou architekturu se třemi klíčovými orgány na každý program v případech, kdy se současný systém ukázal jako účinný. Dává však také možnost sloučit řídící orgán a certifikační orgán, a snížit tak počet zapojených orgánů v členských státech. Menší počet činných subjektů by snížil administrativní zátěž a zlepšil možnost vytvoření silnější správní kapacity, ale také umožnil jasnější rozdělení odpovědností.

Odhaduje se, že náklady na úkoly týkající se kontroly (na vnitrostátní a regionální úrovni, vyjma nákladů Komise) budou činit zhruba 2 % celkových finančních prostředků spravovaných v období 2007–2013[79]. Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 % nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu, 4 % s certifikací a 13 % s auditem.

Náklady na kontrolu zvyšují tyto návrhy:

- zřízení a činnost akreditačního orgánu (jehož náklady mohou být vykompenzovány sloučením řídícího orgánu a certifikačního orgánu, pokud členský stát tuto možnost zvolí),

- předkládání certifikované účetní závěrky a výročního prohlášení řídícího subjektu, z čehož bude plynout, že byly provedeny všechny nezbytné kontroly v rámci účetního roku (což si může vyžádat další administrativní zátěž),

- potřeba další auditní činnosti ze strany auditních orgánů za účelem ověření prohlášení řídícího subjektu nebo potřeba dokončit audit a vydat výrok auditora ve lhůtě kratší než je v současné době předepsáno.

Jsou však i návrhy, které náklady na kontrolu snižují:

- možnost sloučit řídící orgán a certifikační orgán, díky čemuž by členský stát mohl ušetřit podstatnou část ze současných nákladů dosahujících úrovně 4 %, které souvisejí s certifikací. Dosáhlo by se tak totiž lepší účinnosti správy, bylo by potřeba méně koordinace a zmenšil by se rozsah auditů,

- využití zjednodušeného vykazování nákladů a společných akčních plánů, což sníží správní náklady a administrativní zátěž na všech úrovních, jak pro správní orgány, tak pro příjemce,

- přiměřená kontrolní opatření u ověřování řídícím orgánem a u auditů,

- každoroční uzavření, čímž se orgánům veřejné správy a příjemcům sníží náklady na uchovávání dokladů pro účely kontroly.

Proto se celkově předpokládá, že návrhy spíše než ke zvýšení či snížení povedou k přerozdělení nákladů na kontrolu (které nadále činí zhruba 2 % celkových spravovaných finančních prostředků). Počítá se však s tím, že toto přerozdělení nákladů (v rámci všech funkcí a vzhledem k přiměřeným kontrolním opatřením i v rámci všech členských států a programů) umožní účinnější zmírnění rizik, a povede tak ke snížení míry chyb pod 5 %.

Kromě změn týkajících se finančního řízení a kontrolních opatření, které přispějí k účinnému odhalování a včasnému odstraňování chyb z účetnictví, návrh v několika oblastech počítá se zjednodušením, které napomůže k předcházení chybám. Jak je uvedeno výše, opatření navrhovaná v těchto oblastech představují řešení pro 55 % měr chyb hlášených za současné období.

Tato opatření zahrnují:

- Rozsáhlejší využívání zjednodušeného vykazování nákladů, čímž se omezí chyby související s finančním řízením, pravidly způsobilosti a auditní stopou a provádění i kontrola se přeorientuje na výkonnost operací.

- Větší tematické zaměření finančních prostředků, což může přinést omezení výskytu chyb pramenících ze široké palety intervencí, a tedy z pestrosti uplatňovaných pravidel způsobilosti.

- Vyjasněná pravidla pro výběr projektů.

- Jednodušší, paušální přístup k operacím vytvářejícím příjmy, který sníží riziko výskytu chyb při stanovování a odečítání příjmů vytvořených operacemi.

- Harmonizace, vyjasnění a zjednodušení pravidel způsobilosti s ostatními nástroji EU pro finanční podporu, což omezí výskyt chyb u příjemců, kteří využívají pomoc z různých zdrojů.

- Povinné zřízení elektronické správy údajů a elektronické výměny dat mezi správními orgány a příjemci, což může snížit míru chyb vznikajících v důsledku nedostatečného uchovávání dokladů a zjednodušit administrativní zátěž příjemců.

- Každoroční uzavření operací nebo výdajů, což sníží výskyt chyb souvisejících s auditní stopou zkrácením lhůty pro uchovávání dokladů a zamezí výraznému nárůstu administrativní zátěže spojené s jednorázovým uzavřením na konci programového období.

Většina výše uvedených zjednodušení rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže příjemců, a proto zároveň sníží riziko chyb a riziko administrativní zátěže.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Útvary strukturálních fondů zavedly spolu s úřadem OLAF Společnou strategii na předcházení podvodům, která stanoví řadu opatření, které má provést Komise a členské státy s cílem předejít podvodům při strukturálních opatřeních v rámci sdíleného řízení.

Obě generální ředitelství v současné době vypracovávají model hodnocení rizik vzniku podvodů, který budou dotčené řídící orgány používat u 116 programů ESF a 60 programů EFRR.

V nedávném sdělení Komise o strategii proti podvodům (KOM(2011) 376 v konečném znění ze dne 24. června 2011) je stávající strategie vítána jako iniciativa v oblasti výměny osvědčených metod a jsou zde uvedena opatření, která ji doplňují, přičemž nejdůležitější je, že návrh Komise na nařízení pro období 2014–2020 vyžaduje, aby členské státy zavedly opatření pro předcházení podvodům, která by byla efektivní a přiměřená.

Nynější návrh Komise obsahuje výslovný požadavek na zavedení takových opatření v čl. 86 odst. 4 písm. c). To by mělo v členských státech u všech subjektů zapojených do řízení a kontroly fondů zvýšit informovanost o podvodech, a snížit tak riziko podvodů.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo || RP[80] || zemí ESVO[81] || kandidátských zemí[82] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 Inteligentní růst podporující začlenění –nové okruhy pro období 2014–2020 || 04021700 ESF Konvergence 04021900 ESF Regionální konkurenceschopnost 13031600 EFRR Konvergence 13031800 EFRR Regionální konkurenceschopnost 13031900 EFRR Evropská územní spolupráce 13040200 Fond soudržnosti || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: Č.

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[…] || [XX.YY.YY.YY.] […] || […] || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: REGIO a EMPL || || || Rok N[83] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky (v cenách roku 2011) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

Číslo rozpočtové linie – nové rozpočtové linie EFRR a ESF || Závazky || (1) ||  36 942,785 ||  37 375,939 ||  37 758,354 ||  38 153,836 ||  38 562,407 ||  38 948,791 ||  39 333,716 || 267 075,828

Platby || (2) || Vypočítá GŘ BUDG[84] || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG ||

Číslo rozpočtové linie – nová rozpočtová linie FS || Závazky || (1a) ||  9 572,122 ||  9 614,264 ||  9 631,037 ||  9 702,463 ||  9 883,112 ||  10 053,301 ||  10 217,011 || 68 673,310

Platby || (2a) || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG || Vypočítá GŘ BUDG ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[85] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

13.01.04.01 – Externí pracovníci EFRR || || (3) || 3,060 || 3,060 || 3,060 || 3,060 || 3,060 || 3,060 || 3060 || 21,420

13.01.04.03 – Externí pracovníci FS || || || 1,340 || 1,340 || 1,340 || 1,340 || 1,340 || 1,340 || 1,340 || 9,380

04.01.04.01 – Externí pracovníci ESF || || || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 35,000

Externí pracovníci celkem (na bývalých liniích „BA“) || || || 9,400 || 9,400 || 9,400 || 9,400 || 9,400 || 9,400 || 9,400 || 65,800

OSTATNÍ SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY Z GŘ REGIO || || || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 93,555

OSTATNÍ SPRÁVNÍ PROSTŘEDKY Z GŘ EMPL || || || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 112,000

CELKEM prostředky pro GŘ REGIO a EMPL || Závazky || =1+1a +3 ||  46 553,672 ||  47 028,968 ||  47 428,155 ||  47 895,064 ||  48 484,284 ||  49 040,857 ||  49 589,492 || 336 020,493

Platby || =2+2a +3 || || || || || || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 46 514,907 || 46,990,203 || 47 389,390 || 47 856,299 || 48 445,519 || 49 002,092 || 49 550,727 || 335 749,138

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 38,765 || 38,765 || 38,765 || 38,765 || 38,765 || 38,765 || 38,765 || 271,355

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 46 553,672 || 47 028,968 || 47 428,155 || 47 895,064 || 48 484,284 || 49 040,857 || 49 589,492 || 336 020,493

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: Nehodící se

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

GŘ: REGIO ||

Ÿ Lidské zdroje || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 561,309

Ÿ Ostatní správní výdaje || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 26,600

GŘ REGIO CELKEM || Prostředky || 83,987 || 83,987 || 83,987 || 83,987 || 83,987 || 83,987 || 83,987 || 587,909

739109 || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

GŘ: EMPL ||

Ÿ Lidské zdroje || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 177,800

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ EMPL CELKEM || Prostředky || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 177,800

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 109,387 || 109,387 || 109,387 || 109,387 || 109,387 || 109,387 || 109,387 || 765,709

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[86] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky ||  46 663,059 ||  47 138,355 ||  47 537,542 ||  48 004,451 ||  48 593,671 ||  49 150,244 ||  49 698,879 || 336 786,202

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

· ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

· ¨  Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále. Politika soudržnosti je prováděna podle zásady sdíleného řízení. Na úrovni EU jsou stanovovány strategické priority, avšak skutečným rutinním řízením jsou pověřeny řídící orgány na národní, regionální a místní úrovni. Komise navrhuje společné ukazatele výstupů, zatímco skutečné cíle týkající se výstupů navrhují tyto řídící orgány v rámci svých operačních programů a Komise je pouze schvaluje. Dokud nejsou programy v období 2013–2014 navrženy, projednány a schváleny, lze tak jen stěží uvést cíle týkající se výstupů.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[87] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[88]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

.

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

· ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

· ¨  Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

GŘ REGIO

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[89] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje REGIO || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 80,187 || 561.309

Ostatní správní výdaje || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 3,800 || 26,600

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 83,741 || 83,741 || 83,741 || 83,741 || 83,741 || 83,741 || 83,741 || 586,187

Mimo OKRUH 5[90] víceletého finančního rámce[91] || || || || || || || ||

Lidské zdroje REGIO || 4,4 || 4,4 || 4,4 || 4,4 || 4,4 || 4,4 || 4,4 || 30,8

Ostatní výdaje správní povahy || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 13,365 || 93,555

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 17,765 || 17,765 || 17,765 || 17,765 || 17,765 || 17,765 || 17,765 || 124,355

CELKEM || 101,506 || 101,506 || 101,506 || 101,506 || 101,506 || 101,506 || 101,506 || 710,542

GŘ EMPL

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[92] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 177,800

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 25,400 || 177,800

Mimo OKRUH 5[93] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 35,000

Ostatní výdaje správní povahy || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 16,000 || 112,000

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 21,000 || 21,000 || 21,000 || 21,000 || 21,000 || 21,000 || 21,000 || 147,000

CELKEM || 46,400 || 46,400 || 46,400 || 46,400 || 46,400 || 46,400 || 46,400 || 324,800

CELKEM || 148,933 || 148,933 || 148,933 || 148,933 || 148,933 || 148,933 || 148,933 || 1.042,531

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

· ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

· ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: U částek použitých pro rok n se jedná o částky za rok 2011.

GŘ REGIO:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) REGIO ||

13 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 606 || 606 || 606 || 606 || 606 || 606 || 606

13 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

13 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[94] REGIO ||

13 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 48 || 48 || 48 || 48 || 48 || 48 || 48

13 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

13 01 04 01 [95] || – v ústředí[96] || 56 || 56 || 56 || 56 || 56 || 56 || 56

– při delegacích || || || || || || ||

13 01 04 03 [97] || – v ústředí[98] || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25 || 25

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ostatní || || || || || || ||

CELKEM || 735 || 735 || 735 || 735 || 735 || 735 || 735

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Účastní se činností souvisejících s analýzou, projednáváním, úpravami a/nebo vypracováváním návrhů ke schválení týkajících se programů a/nebo projektů v členském státě XXX. Účastní se řízení, monitorování a hodnocení provádění schválených programů/projektů. Zajišťují dodržování pravidel platných pro program XXX.

Externí zaměstnanci || Taktéž a/nebo administrativní podpora

GŘ EMPL

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky bez desetinných míst

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

04 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) (200 pracovních míst, jednotkové náklady 127 000 EUR) || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200

 (při delegacích) || || || || || || ||

(v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[99] ||

 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || ||

 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

04 01 04 01 [100] || – v ústředí[101] || 93 || 93 || 93 || 93 || 93 || 93 || 93

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

xx 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ostatní xx 01 04 02) || || || || || || ||

CELKEM || 293 || 293 || 293 || 293 || 293 || 293 || 293

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

· ¨  Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým finančním rámcem.

· ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

· ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[102].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

[…]

3.2.5. Příspěvky třetích stran

· Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

· ¨ Návrh počítá s tím, že evropské prostředky budou muset být doplněny spolufinancováním. Přesnou částku nelze vyčíslit. Nařízení stanoví maximální míry spolufinancování rozlišené podle úrovně regionálního rozvoje (viz článek 73 navrhovaného nařízení):

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude potvrzeno ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

· ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

· ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[103]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[2]               KOM(2010) 700 v konečném znění.

[3]               KOM(2010) 543 v konečném znění.

[4]               „Výsledky veřejné konzultace ohledně závěrů páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, která se uskutečnila v Bruselu“, pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2011) 590 v konečném znění, 13.5.2011.

[5]               http://ec.europa.eu/agriculture/events/cap-towards-2020_en.htm

[6]               KOM(2009) 163 v konečném znění.

[7]               Závěry Rady o páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, 3068. zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti, Brusel, 21. února 2011.

[8]               Úř. věst. C , , s. .

[9]               Úř. věst. C , , s. .

[10]             Úř. věst. C , , s. .

[11]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[14]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[15]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

[16]            

[17]            

[18]            

[19]             Úř. věst. L , , s. .

[20]            

[21]            

[22]            

[23]             Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

[24]             Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35.

[25]             Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6.

[26]             Úř. věst. L 314, 30.4.2004, s. 114.

[27]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

[28]             Úř. věst. L 25, 30.1.2003, s. 43.

[29]             Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

[30]             Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.

[31]             Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

[32]             Viz hlavní cíle strategie Evropa 2020.

[33]             Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

[34]             Úř. věst. …

[35]             Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[36]             Jak je definováno v evropském systému účtů (ESA) a předáno všemi 27 členskými státy v jejich programech stability a konvergenčních programech.

[37]             Vysvětlení: Sektor veřejných institucí je tvořen hlavně centrálními, národními a místními jednotkami vládních institucí spolu s fondy sociálního zabezpečení zřízenými a kontrolovanými těmito jednotkami. Kromě toho zahrnuje neziskové instituce, které se zabývají netržní produkcí a jsou kontrolovány a hlavně financovány jednotkami vládních institucí nebo fondy sociálního zabezpečení.

[38]             Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

[39]             Schválený Radou pro hospodářské a finanční věci dne 7. září 2010.

[40]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací (KOM(2010) 546 v konečném znění ze dne 6.10.2010). Závazky 24/25 a příloha I „Nástroj pro posouzení vlastních systémů: rysy dobře fungujících vnitrostátních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací“. Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry iniciativy Unie inovací pro Evropu (dok. 17165/10 ze dne 26.11.2010).

[41]          Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011). Závěry Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku ohledně Digitální agendy pro Evropu (dok. 10130/10 ze dne 26. května 2010).

[42]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální agenda pro Evropu (KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 26.8.2010); Pracovní dokument útvarů Komise: Srovnávací přehled Digitální agendy (SEK(2011) 708 ze dne 31.5.2011).

[43]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).

[44]             Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.

[45]             Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

[46]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.

[47]             Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

[48]             Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

[49]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

[50]             Závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci; 11.–12. dubna 2011, Závěr o dalším rozvoji posuzování rizik pro zvládání katastrof v Evropské unii.

[51]             Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[52]             Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[53]             Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

[54]             Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.

[55]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 394 ze dne 23.6.2008); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 16788/08, 1.12.2008); Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008) 78 v konečném znění, 23.2.2011); Závěry Rady pro konkurenceschopnost: Závěry ohledně přezkumu iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu (dok. 10975/11 ze dne 30.5.2011).

[56]             Doporučení Rady (2010/410/EU) ze dne 13. července 2010, Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28.

[57]             Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, bere se při posuzování jeho splnění v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

[58]             Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou zde obsaženy, mohou spadat do období provádění programu.

[59]             Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, bere se při posuzování jeho splnění v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

[60]             Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou být stanoveny během období provádění programu.

[61]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Společný závazek v oblasti zaměstnanosti - KOM(2009) 257 v konečném znění.

[62]             Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

[63]             KOM (2006) 208 v konečném znění [(má být do konce září 2011 nahrazeno chystaným sdělením)].

[64]             Závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (2009/C 119/02).

[65]             Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (Úř. věst. OJ L 307, 18.11.2008, s. 11).

[66]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020. KOM(2011) 173.

[67]             Pokud je k dispozici specifické doporučení Rady pro konkrétní zemi, které přímo souvisí s tímto ustanovením podmínek, při posuzování jeho splnění se bere v úvahu hodnocení pokroku při plnění tohoto specifického doporučení Rady pro danou zemi.

[68]             Lhůty pro splnění všech prvků, jež jsou obsaženy v tomto oddíle, mohou skončit během období provádění programu.

[69]             Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

[70]             Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

[71]             Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35, zveřejnění rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím.

[72]             Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.

[73]             Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

[74]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[75]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[76]             KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[77]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[78]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[79]             Studie „Regional governance in the context of globalisation: reviewing governance mechanisms & administrative costs. Administrative workload and costs for Member State public authorities of the implementation of ERDF and Cohesion Fund“, 2010.

[80]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[81]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[82]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[83]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[84]             Výpočet závisí na procentuálním podílu předběžného financování, na rychlosti provádění regionální politiky v členských státech a na dostupných prostředcích na platby.

[85]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[86]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[87]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[88]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[89]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[90]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[91]             Externí pracovníci financovaní z bývalých linií „BA“ na základě konečného přidělení prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně externích pracovníků v ústředí a při delegacích.

[92]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[93]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[94]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[95]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[96]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[97]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[98]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[99]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[100]            Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[101]            V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[102]            Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[103]            Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.