SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

BUDOVÁNÍ DŮVĚRY V CELOEVROPSKOU JUSTICI NOVÝ ROZMĚR EVROPSKÉHO JUSTIČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

ÚVOD

Evropská unie je postavena na principech právního státu, kde je právo Unie kombinováno s právními systémy jednotlivých členských států. Obojí používají soudci na vnitrostátní úrovni, kteří pracují v rámci různých právních systémů a tradic. Zásadní podmínkou účinného fungování evropského soudního prostoru je vytvoření evropské soudní kultury, která zcela respektuje zásadu subsidiarity a soudní nezávislosti. Justiční vzdělávání je jedním z rozhodujících prvků tohoto procesu, jelikož zvyšuje vzájemnou důvěru mezi členskými státy, právníky a občany.

Cílem Evropské komise je umožnit do roku 2020 polovině právníků v Evropské unii účast na akcích evropského justičního vzdělávání s použitím všech dostupných zdrojů na místní, vnitrostátní i evropské úrovni v souladu s cíli Stockholmského programu[1] .

Dosažení tohoto cíle vyžaduje závazek a plnou spolupráci zúčastněných subjektů na všech úrovních. Je nezbytné, aby členské státy, instituce soudnictví, justiční školy a právní profese zvýšily svou aktivitu v oblasti justičního vzdělávání. Mají totiž nejlepší předpoklady k zajištění toho, aby bylo právo Unie začleněno do vzdělávání na vnitrostátní úrovni a opatření na evropské úrovni budou snahy členských států doplňovat.

Právo Unie na vnitrostátní úrovni

Právo Unie proniká do široké a rozmanité škály činností na vnitrostátní úrovni. Jeho dopad na život lidí a na podniky je velký. Vytváří práva a povinnosti, jejichž zárukou jsou vnitrostátní soudy. Právo Unie je v první linii zajišťováno soudci na úrovni členských států. Oblast působnosti i dopad práva Unie se s postupnými změnami Smluv EU rozšířily, přístup ke spravedlnosti se zlepšil. Lisabonská smlouva posílila pravomoci Unie, zejména pokud jde o prostor svobody bezpečnosti a práva.

Vzájemná důvěra pro vzájemné uznávání

Jak je uvedeno v článcích 67, 81 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie, je vzájemné uznávání pro soudní spolupráci v občanských a trestních věcech základní podmínkou. Dobré porozumění právním systémům různých členských států je nezbytné pro uznávání soudních rozhodnutí, spolupráci mezi soudními orgány a rychlý výkon rozhodnutí. Je také důležité pro vybudování vzájemné důvěry. Vnitrostátní soudci na všech úrovních a bez ohledu na místo působení od Sicílie po Laponsko by měli mít odpovídající znalosti práva Unie a vnitrostátních soudních systémů.

Účinné provádění práva Unie

Rozvoj práva Unie musí doprovázet účinné provádění[2], které je zárukou právní jistoty a jednotného výkladu. Vzdělávání soudců a právníků v oblasti práva Unie je jedním z hlavních doporučení obsažených ve zprávě Maria Montiho[3], přičemž cílem je občany a podniky vybavit právy tak, aby byli schopni uplatňovat svá práva a zajistit účinné fungování jednotného trhu. V Akčním plánu provádění Stockholmského programu[4] a ve zprávě o občanství EU za rok 2010[5] toto Komise označila za prioritu. Evropský parlament rovněž zdůrazňuje, že náležité justiční vzdělávání významně přispívá k fungování vnitřního trhu a usnadňuje občanům uplatňování jejich práv[6].

Jednoznačně podpůrná role pro Evropskou unii

Lisabonská smlouva[7] dala Evropské unii pravomoc zajišťovat podporu dalšího vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců v záležitostech týkajících se soudní spolupráce v občanských a trestních věcech. Strategie Evropa 2020[8] vyzývá k účelným investicím do vzdělávání a požaduje soudržné právní prostředí na evropské úrovni. Komise bude z těchto čerstvých příležitostí čerpat, aby vytvořila pevný a legitimní rámec pro vzdělávání v oblasti acquis Unie.

Evropský parlament vytrvale obhajuje vytvoření opravdové evropské soudní kultury, která má být předpokladem pro evropský soudní prostor[9]. Evropská rada[10] vyzvala k rozhodným krokům na úrovní Unie, jejichž cílem by byla opravdová evropská kultura v oblasti soudnictví a vymáhání práva.

Všechny tyto prvky volají po změně způsobu, jakým je evropské justiční vzdělávání v Unii organizováno z hlediska pojetí a rozsahu tak, aby bylo systematicky dostupné právníkům zapojeným do realizace prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Komise v roce 2010 zahájila rozsáhlou konzultaci se všemi zúčastněnými subjekty, včetně Evropského parlamentu, členských států, Soudního dvora Evropské unie, Evropské sítě pro justiční vzdělávání a jejích členů, členů Justičního fóra[11] a zejména Akademie evropského práva, Rady advokátních komor a sdružení právníků Evropy, Rady notářů Evropské unie, Evropské sítě rad pro justici, Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie a Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie. Jejich příspěvky[12] byly použity pro vymezení hlavních činností a priorit.

CÍL: VZDěLÁVÁNÍ PRO POLOVINU PRÁVNÍKů V EVROPSKÉ UNII DO ROKU 2020

V Evropské unii je velký počet osob působících v právnickém oboru, mimo jiné soudci, soudní úředníci a právníci nejrůznějšího druhu[13].

Právní profese ve 27 členských státech

Profesionální soudci | 79 100 |

Státní zástupci | 35 032 |

Právníci, právní zástupci, advokáti | 868 615 |

Soudní úředníci | 351 220 |

Soudní vykonavatelé | 29 060 |

Notáři | 38 269 |

Celkem | 1 401 296[14] |

Evropské justiční vzdělávání v oblasti acquis Unie je na úrovni členských států i na evropské úrovni i nadále skromné. V květnu 2011 uvedlo 51 % soudců a státních zástupců, že se nikdy nezúčastnili justičního vzdělávání o právu Unie nebo o právu jiného členského státu. Celkem 74 % z nich zároveň konstatovalo, že se zvýšil počet případů, které se týkají práva Unie. 24 % soudců a státních zástupců se nezúčastnilo vzdělávání o právu Unie, jelikož nebylo k dispozici[15]. Aktivita v této oblasti se velice liší a počet proškolených soudců a státních zástupců v jednotlivých členských státech se pohybuje od 240 do 13 000. Komise financovala nebo spolufinancovala 162 projektů, do nichž se v letech 2007 až 2010 zapojilo bez mála 26 000 účastníků.

Přednost mají soudci a státní zástupci , jelikož ti odpovídají za vymáhání a dodržování práva Unie, nicméně justiční vzdělávání je nezbytné také pro další právnické obory. Je třeba, aby byli soudní úředníci nápomocni obětem v souladu s evropským rámcem. Evropští občané, kteří uplatňují své právo na volný pohyb, se mohou dostat do situací, kdy potřebují služby právníků či notářů s odbornými znalostmi v oblasti právních předpisů Unie. Všichni právníci musí usilovat o to, aby účast dětí v soudních systémech byla optimální[16].

Vzdělávání pracovníků donucovacích orgánů je rovněž důležité a Komise v polovině roku 2012 předloží sdělení o rozvoji evropského systému odborné přípravy pro tyto profese.

Cílem je zaměřit se na všechny právnické profese , tedy soudce, státní zástupce, soudní úředníky, právníky a další osoby působící v oblasti práva.

VZDěLÁVÁNÍ ZAMěřENÉ NA PRÁVNICKÉ PROFESE

Praktický přístup k evropskému justičnímu vzdělávání

Evropské justiční vzdělávání by mělo být prakticky orientováno, aby přilákalo právníky nutné k fungování soudních systémů. Mělo by být relevantní pro běžnou praxi těchto profesí, jeho trvání by mělo být krátké a při výuce by se mělo používat účinných metod. V květnu 2011 se 19 % soudců a právních zástupců se totiž nezúčastnilo žádného vzdělávání o právu Unie kvůli nedostatku času[17].

Evropské justiční vzdělávání by mělo zahrnovat počáteční i další vzdělávání . O právu Unie by měl mít každý právník povědomí od začátku. Počáteční vzdělávání, které je poskytováno před nástupem do zaměstnání nebo ihned po něm, je třeba doplnit celoživotním vzděláváním, díky němuž by právníci mohli aktualizovat své vědomosti a získat představu jak a kde získávat nové dovednosti a informace.

Členské státy by měly vnímat část pracovní doby, kterou soudci a státní zástupci tráví mimo soud, jako investici do kvality soudního systému .

Vymezení prioritních oblastí

Základem evropského justičního vzdělávání by mělo být celé acquis Unie, včetně hmotného a procesního práva, nástrojů soudní spolupráce a odpovídající judikatury Evropského soudního dvora.

Zúčastěné subjekty během zmíněné konzultace stanovili potřebu vzdělávání v těchto oblastech politiky , které lze tedy považovat za priority vzdělávání: právo v oblasti životního prostředí, občanské, smluvní, rodinné a obchodní právo, právo hospodářské soutěže, právo duševního vlastnictví, trestní právo (zejména provádění evropského zatýkacího rozkazu), trestná činnost proti finančním zájmům Unie, základní práva a ochrana údajů. Priority je rovněž možné stanovit tam, kde EU zjistila nízkou míru souladu s některými odvětvovými předpisy, nebo tam, kde jsou odvětvové právní předpisy velice složité a technické.

Evropská komise bude k těmto prioritním oblastem přihlížet v návrzích svých finančních programů pro vzdělávání .

Krátkodobé výměny

Kromě znalosti práva Unie je pro vybudování evropského soudního prostoru založeného na důvěře a pro uplatňování zásady vzájemného uznávání nezbytné, aby právníci zlepšovali své znalosti soudních systémů z celé Evropy.

Výměny jsou jedním z nelepších způsobů , jak přímo získat základní znalosti o nástrojích Unie a jiných právních systémech, jak si vyměnit zkušenosti a zvýšit tak vzájemnou důvěru a porozumění.

Přáním Komise je výměnné pobyty rozvíjet počínaje nově jmenovanými soudci a státními zástupci . Výměny by měly v průběhu počátečního vzdělávání organizovat instituce justičního vzdělávání jednotlivých členských států. Soudcům a státním zástupcům by to umožnilo od počátku vnímat evropské hledisko jejich úlohy a v souladu s tím působit.

Cílem Evropské komise je zahájit od roku 2014 program dvoutýdenních výměn pro nové soudce a státní zástupce . Účelem tohoto opatření bude, aby se výměny organizované vnitrostátními institucemi justičního vzdělávání zúčastnili všichni nově jmenovaní soudci a státní zástupci (zhruba 2 500 ročně).

Využití technologií ve vzdělávání: Portál evropské e-justice a e-learning

Portál evropské e-justice je jednotné kontaktní místo pro občany, podniky a právníky. Poskytuje spoustu informací ve 22 jazycích a slouží jako referenční nástroj v prostředí justičního vzdělávání . Tento portál se bude dále rozvíjet a poskytovat informace o poskytovatelích vzdělávání a vzdělávacích akcích, bude zajišťovat snadný přístup k právním databázím a vysoce kvalitní vzdělávací materiály. Bude rovněž fungovat jako kontaktní místo ohledně možností spolufinancování , které dává Komise k dispozici.

Rovněž jsou nezbytné investice do e-learningu , zejména proto, že je reakcí na nedostatek času právníků.

Evropská komise zajistí, aby portál evropské e-justice podporoval evropské justiční vzdělávání.

Bude podporovat rozvoj e-learningu jakožto pružného nástroje, díky němuž lze zapojit více konečných uživatelů.

Vypracuje praktické pokyny týkající se specifických vzdělávacích postupů v soudní oblasti a nejvhodnější vzdělávací metody , kam patří také vyhodnocení kvality a dopadu a používání společných kritérií a ukazatelů kvality .

Rozvoj jazykových schopností

Zvládnutí cizího jazyka a jeho právní terminologie je důležité a mělo by být součástí dalšího vzdělávání právníků. Jde o předpoklad pro účinné styky napříč členskými státy, což je pro soudní spolupráci nutné.

Je nezbytné, aby všechny zúčastněné subjekty věnovaly pozornost cizojazyčné právní terminologii.

VYUžITÍ STÁVAJÍCÍCH STRUKTUR A SÍTÍ

Poskytnout vzdělání polovině právníků v Evropské unii do roku 2020 je společný úkol. Nejlepším postupem bude využít silné stránky a poznatky stávajících struktur, aktérů a sítí, a to na vnitrostátní i evropské úrovni . V tomto kontextu a v zájmu zajištění nezbytné soudní nezávislosti a autonomie profesních sdružení právníků, notářů a soudních vykonavatelů by nebylo vhodné vytvářet strukturu monopolu na evropské úrovni.

Nejvhodnější možností je podporovat činnost evropského justičního vzdělávání u všech zúčastněných subjektů a zároveň zajišťovat, aby rámec tohoto vzdělávání plnil potřeby všech aktérů, podporoval synergii a zlepšování výsledků vzdělávání.

Využití stávajících silných stránek na úrovni členských států

V členských státech, jimž náleží hlavní odpovědnost za kvalitu a rozsah justičního vzdělávání , již existuje rozsáhlá vzdělávací kapacita. Justiční školy, které poskytují počáteční a další vzdělávání, existují v 17 členských státech. V ostatních státech toto vzdělávání zajišťuje ministerstvo spravedlnosti, rada pro soudnictví nebo soudní služby. Advokátní a notářské komory stanovily vnitrostátní požadavky pro další vzdělávání svých členů a organizují vzdělávací činnosti.

Stávající struktury na vnitrostátní, regionální a místní úrovni jsou nezbytné k zajištění toho, aby činnosti justičního vzdělávání zahrnovaly výuku věnovanou právu a postupům Unie a aby rostla jejich četnost, účinnost a dopad na každodenní práci.

V roce 2001 zahájily francouzská Ecole Nationale de la Magistrature, portugalské Centro de Estudos Judiciários a španělská Escuela Judicial del Consejo General del Poder Judicial úzkou spolupráci zahrnující výměny budoucích soudců a státních zástupců za účelem účasti ve vzdělávacích programech konaných v těchto třech zemích a zaměřených na témata související s právem Unie a s jejich vlastními vnitrostátními právními systémy. Tato činnost od té doby pokračuje bez přerušení a zapojily se do ní další vzdělávací instituce. V roce 2010, kdy se této iniciativy účastnilo 13 států, byla zahrnuta do rámce Evropské sítě pro justiční vzdělávání.

Advokátní komory Perpignanu a Barcelony několik let organizují každoroční společné semináře, aby diskutovaly o opakujících se obtížích spojených s prováděním právního rámce Unie v přeshraničních případech.

Počáteční vzdělávání neexistuje ve všech členských státech. Celkem 43 % soudců a státních zástupců v květnu 2011 uvedlo, že se v rámci svého studijního programu právem Unie, Evropskou úmluvou o lidských právech ani právem jiného členského státu nezabývali, a 63 % se před nástupem do funkce nedostalo žádného počátečného proškolení v právu Unie[18]. Je však třeba, aby noví právníci měli dostatečné znalosti o nástrojích soudní spolupráce v Unii a získali automatické reflexy dívat se do judikatury na evropské úrovni, ověřovat provedení práva EU do vnitrostátní práva a využívat řízení o předběžné otázce Soudního dvora Evropské unie.

Další vzdělávání je k dispozici ve všech členských státech, ale není vždy povinné. Ne vždy zahrnuje acquis Unie a nástroje soudní spolupráce.

Vzdělávání o acquis Unie by mělo být systematicky začleňováno do počátečního vzdělávání právníků , přičemž by měla být zřejmá interakce mezi vnitrostátními předpisy a právem Unie a to, jak se navzájem ovlivňují v praxi.

Evropská komise vyzývá členské státy a právní profese k zajištění toho, aby bylo právníkům, a zejména soudcům a státním zástupcům, v průběhu jejich kariéry poskytnuto alespoň jedno týdenní školení věnované acquis a nástrojům Unie.

Evropská komise usiluje o posílení spolupráce mezi zúčastněnými subjekty a aktivně podporuje konsorcia a regionální uskupení vnitrostátních justičních škol v rozvoji společných vzdělávacích programů .

Využití stávajících možností na evropské úrovni

Stávající poskytovatelé justičního vzdělávání a evropské právnické sítě představují pro výrazné posílení evropského justičního vzdělávání spolehlivý nástroj. Přesto je však třeba odstranit nedostatky v obsahu vzdělávání, v četnosti akcí a v počtu účastníků.

Úloha profesních organizací na evropské úrovni

Evropským sdružením právnických profesí, jako je Rada advokátních komor a sdružení právníků Evropy, Rada notářů Evropské unie, Evropská síť rad pro justici, Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí náleží, významná koordinační úloha.

Jsou klíčovými partnery pro podporu evropského justičního vzdělávání, hodnotí význam obsahu vzdělávání a metodik, šíří informace o dostupných zdrojích vzdělávání a zajišťují lepší přijímání.

Evropské profesní organizace právníků by měly dále rozvíjet vzdělávací aktivity a společné osnovy a měly by sdílet osvědčené postupy se svými členy. Jejich neustálá účast na evropském justičním vzdělávání je nezbytná.

Kroky Akademie evropského práva a dalších poskytovatelů vzdělávání na evropské úrovni

Poskytovatelé soudního vzdělávání mají dobrou pozici k tomu, aby moli zajišťovat vzdělávání účastníkům různých národností.

Akademie evropského práva (ERA)[19] poskytuje další vzdělávání pro právníky (1 303 účastníků v roce 2010). Disponuje rozsáhlými zkušenostmi v organizaci seminářů věnovaných právu Unie pro multikulturní publikum. Úloha této akademie je významná například pro rozvoj justičního vzdělávání v přistupujících a kandidátských zemích.

Akademie evropského práva organizuje letní kurzy věnované evropskému trestnímu soudnictví pro soudce, státní zástupce a obhájce ze všech členských států. Při školení účastníků v uplatňování nástrojů soudní spolupráce v justičních věcech pro řešení přeshraničních případů používá aktivní metody, mimo jiné nástroje IT.

Mezi další subjekty, které také poskytují vzdělávání právníků, patří: Evropské centrum pro soudce a právníky při Evropském institutu veřejné správy (EIPA), Evropský univerzitní institut ve Florencii (EUI), the College of Europe atd.

Aby zajistila dostupnost vysoce kvalitního vzdělávání pro větší počet právníků, bude Evropská komise spolupracovat s Akademii evropského práva a s evropskými poskytovateli justičního vzdělávání, přičemž bude přihlížet k zapojení veřejného a soukromého sektoru.

Evropská síť pro justiční vzdělávání

Evropská síť pro justiční vzdělávání[20] je síť tvořená vnitrostátními strukturami a Akademií evropského práva. Koordinuje akce zúčastněných subjektů, zprostředkovává osvědčené postupy, vyvíjí společné osnovy pro soudce a státní zástupce k použití na vnitrostátní úrovni a pořádá semináře s uplatněním aktivních metod výuky. Jejích akcí se každoročně zúčastní téměř 2 000 soudců, státních zástupců a školitelů. V letech 2005 až 2010 zajistila Síť pro justiční vzdělávání výměny u soudů pro 2 175 soudců a státních zástupců, což umožnilo zkušeným právníkům sdílet osvědčené postupy a řešení.

Evropská síť pro justiční vzdělávání by měla usilovat o lepší udržitelnost své struktury a vyvinout strategii, která by umožnila působit na větší počet právníků z většího počtu členských států. Evropská síť pro justiční vzdělávání by měla konsolidovat to, čeho dosud dosáhla, a měla by růst díky své podpoře věnované školitelům na vnitrostátní a místní úrovni, organizováním vzdělávacích akcí v partnerství s justičními školami, rozvíjením vzdělávacích modulů, včetně modulů založených na e-learningu a úsilím o vynikající úroveň metod výuky. Evropská síť pro justiční vzdělávání může působit jako katalyzátor změn tím, že zajistí, aby vzdělávací projekty předkládané konsorcii vnitrostátních struktur za účelem spolufinancování na evropské úrovni splňovaly kritéria a byly vysoce kvalitní.

Díky Evropské síti pro justiční vzdělávání by se mělo uskutečnit 1 200 výměn u soudů ročně .

Všechny členské státy by se měly zavázat ke zvýšení svých finančních příspěvků a k posílení účasti svých struktur justičního vzdělávání v této síti s cílem zajistit kapacitu pro aktivní působení.

Prokáže-li posílenou kapacitu k organizaci a koordinaci akcí justičního vzdělávání, bude Evropská komise uvažovat o další podpoře .

EVROPSKÁ KOMISE JAKO AKTIVNÍ PARTNER

V zájmu splnění ambiciózních cílů v oblasti vzdělávání právníků bude Komise členským státům aktivním partnerem . Bude zvyšovat přidanou hodnotu akcí zajišťovaných strukturami členských států formou konkrétních kroků ke zlepšení kvantity, kvality, dopadu a dosahu působení evropského režimu justičního vzdělávání, který bude zahrnovat výuku, přeshraniční výměny a doplňková opatření.

Příprava nových strategií pro rozšiřování

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Za vzdělávání není odpovědný jen veřejný sektor, což dokazují relevantní činnosti advokátních komor. Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou tvořit další prostředky umožňující reagovat na úkoly plynoucí z rychle se měnícího evropského soudního prostoru. Nová společná uspořádání vycházející z osvědčených postupů umožní další vzdělávací aktivitu a zároveň zajistí, aby nebyla ohrožena nezávislost cílového publika. Bylo byl vhodné zabývat se jazykovým vzděláváním a e-learningem.

Například finská advokátní komora organizuje vzdělávací kurzy pro právníky, soudce a státní zástupce o právních otázkách ve spolupráci s univerzitami v Turku, Helsinkách a v Laponsku a s ministerstvem spravedlnosti.

Subjekty, jako je Akademie evropského práva, by měly být v centru podpory spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Spolupráci s univerzitami vždy podporoval Evropský parlament. Jak uvádí Strategie Evropa 2020, mohla by Komise v budoucnosti propagovat „znalostní aliance” mezi univerzitami, justičními školami a advokátními komorami[21]. Nové zkušenosti přinesou probíhající pilotní projekty[22], při nichž podniky a vzdělávací instituce společně usilují o návrhy a realizaci nových osnov a kurzů, vyvíjejí inovační vzdělávací metody a usnadňují pohyb znalostí mezi vyšším vzděláváním a soukromým sektorem.

V rámci Institutu evropského práva[23] bude na výzkumných projektech s praktickým uplatněním spolupracovat akademická obec s právníky z praxe. Lze tedy očekávat, že přinese užitečné informace ohledně témat, kterými by se měly vzdělávací subjekty v zájmu vyřešení nedostatků zabývat.

Evropská komise má v úmyslu dále podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru v zájmu inovačních vzdělávacích řešení .

Vzájemné uznávání vzdělávacích činností

Programy by měly být navrhovány tak, aby byla účast na vzdělávání v jiném členském státě uznána v domovské zemi. Příkladem je partnerství mezi francouzskými, lucemburskými a belgickými advokátními komorami: jejich členové se mohou účastnit společných akcí, a ty se jim započítávají do ročního povinného vzdělávání.

Čerpání ze zkušeností

Znalosti a zkušenosti nabyté v jiných oblastech odborného vzdělávání by měly být využívány i v justičním vzdělávání. Lze se tak vyhnout duplicitě a podpořit opětovné využití kvalitních vzdělávacích produktů.

Evropská komise by mohla pořádat každoroční setkání za účasti všech právnických profesí, jehož cílem by bylo vyvinout nový pohled na činnosti a usnadnit výměnu osvědčených postupů.

Poskytování finanční podpory

V letech 2007 až 2010 se evropskému justičnímu vzdělávání dostalo podpory formou financování nebo spolufinancování projektů v celkové hodnotě 35,5 milionů EUR. Dosud tak bylo ročně umožněno vzdělávání 4 000 až 9 000 právníkům. Tento počet však není dostatečný vzhledem k velikosti cílového publika a k nutnosti aktualizovat povědomí o acquis Unie.

Aby bylo možno působit na větší počet právníků a využít možností všech existujících zúčastněných subjektů, bude další financování přínosem z hlediska rozsahu i objemu činností, které lze podpořit.

Komise v současném finančním rámci posílí evropské justiční vzdělávání tím, že jej povýší na prioritu svých stávajících pracovních programů a využije všech možných nástrojů ke zvýšení finanční podpory . Komise bude aktivně, prostřednictvím svých grantů , podněcovat rozvoj vzdělávání o acquis Unie a o vnitrostátních soudních systémech[24], které se bude orientovat na několik členských států. Kritéria pro udělení podpory se zaměří na rozvoj rozsáhlých a dlouhodobých projektů orientovaných na praxi, které využívají aktivní metody výuky, přinášejí udržitelné výsledky a působí na velké cílové publikum. Komise dá rovněž k dispozici vzdělávací moduly věnované acquis Unie, jako jsou moduly, které byly úspěšně vyvinuty pro evropské právo životního prostředí.

Komise rovněž usiluje o zlepšení soudržnosti a stability svých výzev k předkládání návrhů a o snazší přístup k evropským prostředkům pro navrhovatele projektů. Komise posuzuje, jak podporovat účast na projektech evropského justičního vzdělávání u Chorvatska[25], kandidátských a potenciálních kandidátských zemí a sousedních zemí .

Evropská komise zaměří své prostředky na vzdělávání v rámci stávajících programů na podporu vysoce kvalitních projektů evropského justičního vzdělávání se silnějším evropským dopadem.

V rámci nového víceletého finančního rámce by evropské justiční vzdělávání by mělo být z jednou z priorit, jejímž cílem je podpořit do roku 2020 vzdělání více než 20 000 právníků .

ZÁVěR

Lepší justiční vzdělávání je nezbytné pro vybudování evropského soudního prostoru, který bude přínosem pro lidi i podniky. Evropská unie si přeje dát evropskému justičnímu vzdělávání nový rozměr tím, že bude vycházet ze současných prověřených činností a z možností Lisabonské smlouvy.

Budoucí systém evropského vzdělávání bude založen na opatřeních, která přijmou:

1. členské státy : stávající silné stránky budou využity k podpoře vzdělávací činnosti věnované acquis Unie, kterou budou vyvíjet justiční školy nebo profesní právnické organizace;

2. partneři na evropské úrovni : posílí svou spolupráci, zvýší počet akcí a výměn, ať už prostřednictvím profesních organizací na evropské úrovni, poskytovatelů vzdělávání nebo evropské sítě justičního vzdělávání;

3. Evropská komise : bude zvyšovat svou finanční podporu pro kvalitní vzdělávací projekty, podporovat konsorcia justičních škol a bude usilovat o dosažení počtu 20 000 proškolených právníků na evropské úrovni do roku 2020, přičemž zvýší využití moderních technologií, a zejména portálu evropské e-justice.

Je zapotřebí velkého odhodlání k zajištění toho, aby justiční vzdělávání dosáhlo vynikající úrovně, kterou evropská soudní kultura vyžaduje. Evropská komise vyzývá všechny aktéry, aby přijali náležité kroky: je třeba přidělit rozpočtové prostředky, dát k dispozici čas, vypracovat pobídky a přijmout jasné závazky.

Podle Evropské komise tyto kroky povedou k tomu, že se do roku 2020 zúčastní alespoň jedné akce nebo výměny v rámci evropského justičního vzdělávání více než 700 000 právníků.

[1] Úř. věst. 2010 C 115, s. 1.

[2] „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“, KOM(2007) 502 v konečném znění.

[3] M. Monti, Nová strategie pro jednotný trh, 9. května 2010.

[4] KOM(2010) 171.

[5] KOM(2010) 603.

[6] Usnesení o soudním vzdělávání – Stockholmský program, 17. června 2010.

[7] Čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

[8] KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[9] Zpráva 2010/2080(INI).

[10] Viz pozn. 1, strana 2.

[11] Justiční fórum.

[12] Zjištění konzultace jsou shrnuta zde.

[13] Čl. 81 odst. 2 písm. c) a čl. 82 odst. 1 písm. c) SFEU se výslovně zaměřuje na soudce a soudní zaměstnance. Přestože jsou právníci autonomní profesí, jsou nedílnou a nezbytnou součástí soudní činnosti a náleží jim významná úloha při provádění práva Unie. Notáři jsou sice méně zapojeni do soudní činnosti, ale v několika členských státech mají pravomoci v soudní oblasti, a tím se provádění práva Unie účastní také. Vzhledem k duchu a cílům ustanovení Smlouvy lze tato ustanovení rozšířit na tyto dvě profese.

[14] Evropské soudní systémy 2010, CEPEJ, Rada Evropy (Německo: údaje z roku 2006).

[15] Předběžné statistické údaje; studie Evropského parlamentu Judicial training in the EU Member States (Justiční vzdělávání v členských státech EU), předpokládané zveřejnění: říjen 2011.

[16] KOM(2011) 60.

[17] Viz pozn. 15, s. 4.

[18] Viz pozn. 15, strana 4.

[19] ERA.

[20] Evropská síť pro justiční vzdělávání.

[21] „Znalostní aliance“ nebo „partnerství“ podporuje jedna ze stěžejních iniciativ Strategie Evropa 2020 ve sdělení Unie inovací 2010.

[22] Pilotní projekt pro rozvoj znalostního partnerství.

[23] Institut evropského práva.

[24] Žádosti od notářů budou vyřízeny, pokud se budou týkat acquis Unie v těch oblastech, kde notáři vykonávají soudní činnosti.

[25] Evropská rada ze dne 24. června 2011.