ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o způsobech účasti Evropské unie ve Skupině států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy

ÚVOD

V souladu s výzvou Stockholmského programu[1] předkládá Komise Radě tuto zprávu o variantách přístupu Evropské unie ke Skupině států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy.

Skupina GRECO je nejotevřenějším ze stávajících mechanismů sledování boje proti korupci na evropské úrovni a všechny členské státy EU jsou jejími členy. Skupina GRECO sehrála významnou úlohu při vytyčování některých minimálních evropských norem právního a institucionálního rámce boje proti korupci. Korupce v některých členských státech zůstává přesto závažným problémem a v celé EU se nedaří vykazovat průběžně dobré výsledky. To utvrzuje Komisi v domnění, že politické úsilí v boji proti korupci v zemích EU není rovnoměrné.

Sdělení o politice EU proti korupci[2] doporučuje EU účast ve skupině GRECO spolu se zřízením oznamovacího mechanismu v oblasti boje proti korupci. To by mělo vytvořit potenciál k povzbuzení politické vůle mezi členskými státy a přispět k zefektivnění stávajícího právního a institucionálního rámce.

Tato zpráva definuje hlavní cíle zesílené spolupráce mezi EU a skupinou GRECO a analyzuje možné způsoby a přínosy účasti EU na činnosti skupiny GRECO.

ÚLOHA A ZPŮSOB FUNGOVÁNÍ SKUPINY GRECO

Skupina GRECO byla založena Radou Evropy v roce 1999 s cílem „zlepšit schopnost svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku“[3]. Skupina GRECO má dnes 49 členů (48 evropských států a Spojené státy americké).

Činnost skupiny GRECO se řídí svým statutem[4] a jednacím řádem[5]. Každý člen jmenuje na plenární zasedání dva představitele vybavené hlasovacím právem. Členové poskytují skupině GRECO také seznam odborníků vhodných k provádění hodnocení.

Hodnocení členů skupiny GRECO probíhají v kolech a řídí se normami vytyčenými ve 20 vůdčích zásadách boje proti korupci[6], Občanskoprávní úmluvě Rady Evropy o korupci[7] a Trestněprávní úmluvě o korupci[8] spolu s jejím dodatkovým protokolem[9]. První kolo hodnocení skupiny GRECO se uskutečnilo v letech 2000–2002 a zabývalo se nezávislostí, specializací a prostředky vnitrostátních orgánů pověřených předcházením korupci a bojem proti ní, jakož i imunitou veřejných činitelů. Druhé kolo hodnocení proběhlo v letech 2003–2006 a bylo zaměřeno na zajišťování a odčerpávání výnosů z korupce, předcházení korupci a její odhalení ve veřejné správě, předcházení korupci a boj proti ní v soukromém sektoru. Třetí kolo hodnocení bylo zahájeno v roce 2007 a stále ještě probíhá. Zabývá se postihováním trestných činů v souladu s Trestněprávní úmluvou o korupci a financováním politických stran.

Hodnotící zprávy se vydávají po jednání s hodnoceným státem, na což následuje jejich prodiskutování a přijetí v plénu. Jsou zpravidla důvěrné, ale se souhlasem hodnoceného státu mohou být zveřejněny. Každá zpráva obsahuje doporučení, jež dotyčná země musí splnit v určitém časovém limitu (např. osmnácti měsíců). Kontrolní řízení probíhá s cílem prověřit plnění doporučení, které je zakončeno vydáním zprávy o plnění s případnými dodatky k této zprávě.

PŘIDANÁ HODNOTA ÚČASTI EU NA ČINNOSTI SKUPINY GRECO

Memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií z roku 2007 stanoví, že mezi oběma organizacemi je třeba dále rozvíjet právní spolupráci v oblasti právního státu (včetně boje proti korupci) s cílem zajistit soulad mezi právem EU a úmluvami Rady Evropy, což však EU nebrání v přijímání přísnějších norem.

Účast EU ve skupině GRECO jako klíčový prvek protikorupční politiky EU byla zdůrazněna již ve sdělení[10] ze dne 28. května 2003. Po přijetí sdělení z roku 2003 byly prozkoumány různé možnosti účasti s ohledem na právní pravomoci EU podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství. Z důvodu omezených pravomocí Společenství vzhledem k Trestněprávní a Občanskoprávní úmluvě o korupci Rady Evropy muselo být rozhodnutí odloženo až do přijetí Lisabonské smlouvy. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) dává EU do rukou širší pravomoci v boji proti korupci, a otevírá tak cestu k posílení protikorupční politiky EU, včetně účasti EU na činnosti skupiny GRECO. Rozhodnutím připojit se k evropskému regionálnímu mechanismu sledování by se podpořila cesta zahájená přistoupením EU k Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC)[11].

Hlavním nedostatkem protikorupční politiky EU-27 je účinné plnění stávajícího rámce. Skupina GRECO svým procesem monitorování podnítila členské státy EU k určitým opatřením, zejména v oblastech, jež jsou méně regulované na mezinárodní úrovni (např. financování politických stran)[12]. Schopnost skupiny GRECO vytvářet nutnou politickou vůli k přijímání a prosazování razantních opatření proti korupci má však určité meze. Spíše slabou se při některých příležitostech ukázala být i schopnost skupiny GRECO upozorňovat na systémové problémy způsobené korupcí[13]. Z aktivní účasti EU na činnosti skupiny GRECO tak mohou mít prospěch obě organizace tím, že spojí odborné zkušenosti skupiny GRECO v rámci monitorování protikorupčních snah a politickou úlohu orgánů EU s cílem účinně vymáhat protikorupční politiky v EU-27.

Za tímto účelem založí Komise mechanismus EU pro podávání zpráv o boji proti korupci. Účast EU ve skupině GRECO nový mechanismus EU vhodně doplní. Nadto může účast EU na přípravě hodnocení skupiny GRECO přispět i ke zlepšení metodologie a výsledků těchto hodnocení. V rámci mechanismu EU pro podávání zpráv o boji proti korupci se bude Komise opírat o vstupní informace pocházejících od skupiny GRECO a z jiných relevantních pramenů, včetně informací získaných v rámci Úmluvy OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (Úmluva proti podplácení) a Úmluvy OSN proti korupci.

Vzhledem k uvedenému by pro účast EU ve skupině GRECO byly nejdůležitější následující specifické cíle:

- účastnit se návštěv hodnocených zemí vedoucích k hodnocení členského státu EU a/nebo kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, pokud tyto budou souhlasit,

- vznášet připomínky k návrhu hodnotících zpráv a účastnit se jednání pléna skupiny GRECO o hodnotících zprávách/zprávách o plnění v případě členského státu EU a/nebo kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, pokud tyto budou souhlasit,

- zapojit se do činnosti předsednictva skupiny GRECO[14], které/ý má důležitou úlohu při přípravě hodnocení a sepisování zpráv,

- přispívat do rozpočtu skupiny GRECO,

- vypracovávat srovnávací analýzy[15], jež by prováděla skupina GRECO na základě aktuálních hodnotících zpráv a zpráv o plnění týkajících se členských států EU jako základ budoucí zprávy EU o boji proti korupci,

- zjišťovat nesplněná doporučení skupiny GRECO s významem pro EU, u nichž budoucí mechanismus EU pro podávání zpráv může znamenat dodatečný impulz pro přiměřená následná opatření.

Tyto specifické cíle počínají nutností vyhnout se každé další zátěži pro státní správu členských států a zdvojení úsilí u činností, které byly již vykonány v rámci skupiny GRECO.

Za účelem zajištění vzájemnosti může Komise zvážit varianty účasti představitele skupiny GRECO v expertní skupině, která bude založena na podporu vypracování zprávy o boji proti korupci v EU.

ZPŮSOBY ÚČASTI EU NA ČINNOSTI SKUPINY GRECO

Právní rámec, kterým se řídí fungování skupiny GRECO, zahrnuje dvě možnosti připojení se k činnosti skupiny GRECO: status pozorovatele a členství, z nichž každá je rozebrána níže.

Pokud jde o členství, jsou možné dva způsoby: plné členství a členství s omezeným hlasovacím právem. Kromě toho je rozebrána alternativa společného programu.

První hodnocení podané níže je založeno pouze na analýze právních a praktických aspektů potencionální zesílené spolupráce se skupinou GRECO, kterou vypracovala Komise. Dalším krokem bude, že Komise požádá Radu o zmocnění zahájit jednání o účasti EU ve skupině GRECO.

Status pozorovatele

Statutární rezoluce (93) 28 Výboru ministrů Rady Evropy o částečných a rozšířených dohodách umožňuje, aby určité činnosti byly prováděny členskými státy společně s jedním či více nečlenskými státy na základě rozšířených, nebo rozšířených částečných dohod. Skupina GRECO byla vytvořena na základě částečné rozšířené dohody. Výbor ministrů může jakéhokoliv nečlena Rady Evropy a jakoukoli mezinárodní organizaci přizvat k účasti na činnostech rozšířené částečné dohody jako pozorovatele. Rezoluce nespecifikuje práva a povinnosti pozorovatelů v rámci částečných a rozšířených dohod. Z tohoto důvodu se na pozorovatele vztahují obecná ustanovení statutární rezoluce (93) 26 Výboru ministrů Rady Evropy. Podle těchto ustanovení status pozorovatele neopravňuje k zastoupení ve výboru ministrů či v parlamentním shromáždění, pokud tak zvlášť nerozhodla jedna z těchto institucí.

Skupina GRECO udělila status pozorovatele OECD a OSN, zastoupené Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Tato praxe byla uplatněna i u dalších částečných dohod Rady Evropy[16]. Pozorovatel nemusí přispívat do rozpočtu.

Ačkoli pozvání EU k roli pozorovatele ve skupině GRECO se může řídit podmínkami pro pozorovatele z jiných mezinárodních organizací a neznamená povinnost přispívat do rozpočtu, omezený rozsah takového ujednání a jeho nízká přidaná hodnota od této možnosti zrazují.

Status pozorovatele je s to zajistit pouze omezenou účast na hodnocení členských států. Neumožnil by EU účast na celkovém procesu přípravy hodnocení, ani by neusnadnil zaměřit se na záležitosti s významem pro EU. Nemůže tedy zaručit nezbytné vstupní informace pro budoucí zprávu o boji proti korupci v EU. Tato možnost by nebyla v souladu se Stockholmským programem, který vyzývá k vypracování souhrnné politiky boje proti korupci v úzké spolupráci se skupinou GRECO.

Účast

Statutární rezoluce (93) 28 Výboru ministrů Rady Evropy obsahuje širokou právní úpravu účasti (bývalého) Evropského společenství na částečných a rozšířených dohodách, která stanoví, že způsoby účasti musí být určeny v přizvání k účasti. Statut skupiny GRECO[17] to znovu zdůrazňuje s tím, že způsoby účasti (bývalého) Společenství ve skupině GRECO musí být určeny v rezoluci o přizvání k jeho účasti.

Jednací řád skupiny GRECO[18] stanoví v ustanovení 2, že (bývalé) Evropské společenství se může stát „členem“ skupiny GRECO následujícím způsobem:

- na základě pozvání Výboru ministrů Rady Evropy k účasti ve skupině GRECO. Za tímto účelem musí skupina GRECO předložit návrh a ten musí být schválen jejím statutárním výborem. Formální pozvání má podobu rezoluce přijaté výborem ministrů, po níž následuje uzavření dohody s EU prostřednictvím vzájemné výměny dopisů,

- přistoupením k Trestněprávní úmluvě o korupci na základě pozvání výboru ministrů,

- přistoupením k Občanskoprávní úmluvě o korupci.

K dnešnímu dni se EU podílí na dvou částečných dohodách, jako jsou Benátská komise[19] a Kooperační skupiny pro prevenci, ochranu a organizování pomoci v případě větších přírodních a technologických katastrof[20]. EU je také členem Úmluvy o Evropském lékopisu a Evropské audiovizuální agentury a podílí se na velkém množství částečných dohod Rady Evropy.

Vzhledem k tomu, že status skupiny GRECO hovoří o účasti EU ve skupině GRECO a jednací řád skupiny GRECO o „členství“, získá účast formu členství, jehož konkrétní podoba musí být určena ve zvláštní dohodě. Tato zpráva proto analyzuje dva způsoby účasti: plné členství (tj. plná hlasovací práva) a členství s omezenými hlasovacími právy.

Plné členství

Plnohodnotné členství by EU zaručilo hlasovací práva v plénu skupiny GRECO ve všech záležitostech spadajících do pravomoci skupiny GRECO (např. hodnotící zprávy/zprávy o plnění, procedurální záležitosti, finanční/rozpočtové otázky). Jelikož EU nebude na plénu skupiny GRECO jednat jménem členských států, bude mít stejně jako všichni další členové jeden volební hlas.

Podle čl. 8 odst. 6 statutu skupiny GRECO „mají členové skupiny GRECO, kteří se účastní vzájemného hodnocení, hlasovací právo“[21]. Ačkoliv EU není Trestně- a Občanskoprávní úmluvou o korupci smluvně vázána, může být podle regulačního rámce skupiny GRECO přesto podrobena hodnocení. Hodnocení orgánů EU by probíhalo hlavně podle 20 vůdčích zásad boje proti korupci[22] a vyžadovalo by určitou formu předchozího přijetí těchto zásad (pravděpodobně jednostranným prohlášením). Přistoupením k úmluvě UNCAC byl vytvořen precedent pro plnohodnotné členství EU v organizaci, která také provádí posuzování svých členů. V případě UNCAC se však EU v současnosti procesu vzájemných posudků neúčastní.

Podle této možnosti by se EU plně účastnila procesu hodnocení členských států, jakož i kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a jakékoli další třetí země. EU by tak mohla mít jmenovaného zástupce v předsednictvu skupiny GRECO na základě platných pravidel (tj. rotačního principu). Evropská unie by se stala členem statutárního výboru skupiny GRECO, který má rozhodovací pravomoci v rozpočtových záležitostech. Všechna další práva a povinnosti podle statutu a jednacího řádu skupiny GRECO by se na EU vztahovala.

EU by přispívala do rozpočtu skupiny GRECO. Posouzení dopadů přiložené k rozhodnutí Komise o zřízení mechanismu EU pro podávání zpráv za účelem pravidelného hodnocení[23] odhadlo potenciální finanční náklady členství EU ve skupině GRECO na 450 000 EUR ročně. To by pokrylo příspěvek na rozpočet skupiny GRECO (tj. zhruba 300 000 EUR pro hlavního přispěvatele) a náklady na činnosti, jež v současnosti skupina GRECO neprovádí, ze kterých by měla prospěch především EU (např. srovnávací zprávy a zjišťování nesplněných doporučení na adresu EU-27). Takové činnosti lze financovat například prostřednictvím zakázek na služby nebo z grantů na akce.

Tato možnost má vysoký potenciál splnění všech specifických cílů uvedených v oddíle 3. Zajistila by tak: silné zviditelnění spolupráce mezi EU a skupinou GRECO, vzájemné doplňování mezi skupinou GRECO a budoucím mechanismem EU pro podávání zpráv, možnost zajistit další zlepšení hodnotícího systému skupiny GRECO, větší zaměření na oblasti politiky EU.

Hodnocení orgánů EU skupinou GRECO je však krokem, který je třeba posoudit hlouběji vzhledem k potřebným náležitostem, proveditelnosti a možnému dopadu, neboť hodnotící systém skupiny GRECO je přizpůsoben spíše zemím než organizacím. Zatímco některé z 20 vůdčích zásad lze vztáhnout i na organizace (např. zásadu integrity ve veřejné správě), hodnocení podle stávajících postupů skupiny GRECO by nebylo souhrnné a jeho přidaná hodnota by jak pro skupinu GRECO, tak pro Unii byla spíše nejasná. Bez hodnocení orgánů EU skupinou GRECO by EU neměla plná hlasovací práva v jejím plénu[24].

Členství s omezenými hlasovacími právy

Statut skupiny GRECO stanoví, že způsoby účasti EU ve skupině GRECO budou určeny v rezoluci o přizvání k její účasti, bez jakékoli zmínky o typu účasti. Účast EU je tedy možná také v podobě členství s omezenými hlasovacími právy.

Taková možnost by nemusela vyžadovat hodnocení EU skupinou GRECO, ale zahrnovala by vytvoření rámce pro budoucí společná hodnocení obou organizací, pokud jde o potřebné náležitosti, proveditelnost a možný dopad hodnocení orgánů EU, při současném zohlednění zvláštností a pravomocí EU. Plénum skupiny GRECO na svém 50. zasedání nicméně zdůraznilo, že navzdory uznání nutnosti specifických opatření, která by zohledňovala zvláštnosti EU, hodnocení orgánů EU skupinou GRECO nesmí být pouze vzdálenou možností (tj. posuzování by muselo postupně vést k hodnocení EU).

V případě této možnosti by EU do rozpočtu skupiny GRECO odváděla o něco menší příspěvek[25] než v případě plného členství. EU by měla právo hlasovat o procedurálních, finančních a rozpočtových otázkách[26]. Neměla by právo hlasovat na plénu skupiny GRECO o přijetí hodnotících zpráv a zpráv o plnění, ani možnost mít svého zástupce v předsednictvu skupiny GRECO a neúčastnila by se voleb předsedy a místopředsedy. EU by vysílala svého představitele do pléna skupiny GRECO, účastnila by se jeho diskuzí, vznášela by připomínky k hodnotícím zprávám/zprávám o plnění, měla by svého představitele v roli pozorovatele během návštěv v členských státech[27], kandidátských zemích, u potenciálních kandidátských zemích, jakož i v dalších státech, které by s takovou účastí souhlasily. EU by směla formulovat své návrhy na organizaci hodnocení a jejich následných opatření.

Praktická opatření týkající se účasti EU ve skupině GRECO by podléhala pravidelnému přezkumu (např. každých pět let), které by Komise prováděla společně se skupinou GRECO, a potencionální změny by se přijímaly na základě vzájemné dohody mezi skupinou GRECO a EU.

Tato možnost by zajistila vstupní údaje pro budoucí zprávu EU o boji proti korupci: tj. srovnávací analýzu prováděnou skupinou GRECO, jež by se opírala o aktuální hodnotící zprávu a zprávu o plnění týkající se členských států, a zjištění těch nejdůležitějších nesplněných doporučení. Znamenala by široké plnění všech specifických cílů uvedených v oddíle 3 a EU by umožnila účast na hodnocení členských států. Ačkoliv EU by neměla rozhodovací pravomoci v rámci procesu hodnocení, mohla by se aktivně podílet na jeho provádění a dávat podnět k opatřením, která mohou zajistit dodatečnou pozornost oblastem politiky, které mají pro EU větší význam. Spolupráce mezi skupinou GRECO a EU by získala politickou váhu a předešlo by se zdvojování. Během vyjednávání by musela být prioritně vyjasněna otázka hodnocení orgánů EU skupinou GRECO. Výhody zjednodušené účasti jsou nicméně jasnější v tom případě, že by se od EU nepožadovalo zavázat se k hodnocení svých orgánů.

Společný program

Tato možnost by pro EU znamenala poskytnout skupině GRECO finanční podporu ve formě grantu zaměřeného na dosažení specifických, předem určených výsledků, přičemž by tento program mohl trvat jen určitou dobu (dva až tři roky) s možností pravidelného prodloužení. Takové řešení cílené spolupráce mezi EU a skupinou GRECO se již uskutečnilo. Rada Evropy se například účastní jakožto privilegovaný partner Východního partnerství, v němž svými odbornými zkušenostmi podporuje EU a země Východního partnerství.

Aby toto partnerství získalo jistou politickou váhu, lze se skupinou GRECO uzavřít memorandum o porozumění nebo dohodu, jako to bylo v případě dohody mezi Radou Evropy a Agenturou Evropské unie pro základní práva.

Co se týče cílů, může společný program pro budoucí zprávu EU o boji proti korupci zajistit přísun vstupních údajů od skupiny GRECO, zejména pomocí srovnávací analýzy aktuálních hodnotících zpráv/zpráv o plnění týkajících se členských států a vyznačení důležitých nesplněných doporučení. Tím by se dalo vyhnout zdvojování. Příslušný rozpočet by byl nižší než rozpočet v případě členství s omezenými hlasovacími právy (tj. zhruba 200–250 000 EUR ročně, které by pokrývaly náklady na vypracování srovnávacích zpráv, logistické náklady, semináře atd.).

I přes naplnění některých konkrétních cílů by však společný program nesplnil celkový cíl, jímž je vytváření synergií mezi odbornými zkušenostmi skupiny GRECO a politickým vlivem EU. Partnerství mezi oběma organizacemi by bylo méně viditelné a zapojení EU do hodnocení skupiny GRECO méně aktivní. Tato možnost by mohla být vnímána pouze jako technické řešení, v jehož rámci by EU vystupovala spíše jako smluvní strana než jako partner. Jeho přidaná hodnota by tedy byla nižší než při účasti ve skupině GRECO.

ZÁVĚR

Rada se vyzývá, aby zvážila možnosti uvedené v této zprávě.

S ohledem na nárůst pravomocí EU a potřebu souhrnné politiky EU v boji proti korupci je účast ve skupině GRECO (tj. členství) podle názoru Komise tím vhodným způsobem, jak splnit cíle stanovené Stockholmským programem . Vzhledem k tomu, že cílem budoucího mechanismu EU pro podávání zpráv je měřit protikorupční úsilí v členských státech, jehož cílem je zjišťovat trendy v EU a navrhovat politická a právní opatření na úrovni EU, účastí ve skupině GRECO by se usnadnila úloha sledování. Tím by se zviditelnila spolupráce a vyhnulo by se riziku překrývání.

Dále by účast ve skupině GRECO, ať již v podobě plnohodnotného členství nebo členství s omezenými hlasovacími právy, zajistila, že dojde k náležitému využití vzájemných výhod odborných zkušeností skupiny GRECO se sledováním protikorupčního úsilí a politického vlivu EU na členské státy. To spolu s budoucím mechanismem EU pro podávání zpráv pravděpodobně přispěje k povzbuzení efektivnějšího prosazení protikorupčních politik v EU-27.

Komise uskutečnila několik předběžných jednání se sekretariátem skupiny GRECO, jejichž cílem bylo zjistit hlavní společné zájmy a možné alternativy ve smyslu právní a praktické proveditelnosti účasti EU ve skupině GRECO. Pokud jde o praktickou proveditelnost, členství s omezenými hlasovacími právy by mohlo připadat jako možná a vhodná varianta, kterou je během vzájemných vyjednávání třeba zvážit. Klíčovým problémem, který je u této možnosti třeba vyřešit, je však otázka hodnocení orgánů EU skupinou GRECO, přičemž by tato hodnocení vyžadovala plné členství.

Konkrétní způsoby účasti EU ve skupině GRECO (např. forma účasti, účast v orgánech Rady Evropy, praktická opatření, příspěvky do rozpočtu) musí být se skupinou GRECO důkladně dojednány. Komise v tomto smyslu požádá Radu o zmocnění zahájit vyjednávání o účasti EU ve skupině GRECO . Vyjednávání by se vedla na základě obecných zásad spolupráce mezi EU a Radou Evropy, konkrétně:

- zvláštnosti a omezenosti pravomocí EU. Jakákoli forma účasti by však EU měla napomoci k zavedení vyšších standardů uvnitř jejích hranic,

- zvláštního pracovního vztahu, který by zajistil koordinovaný přístup ke korupci na evropské úrovni. Možnost přístupu k počátečním stádiím hodnotících kol a k vypracování zpráv o hodnocené zemi, jakož i ke srovnávací analýze hodnocení členských států a k označení nesplněných doporučení by pro EU bylo zásadní. Naopak členství EU by zvýšilo viditelnost skupiny GRECO a umožnilo by skupině GRECO , aby její doporučení byla v rámci mechanismu EU pro podávání zpráv o boji proti korupci zohledněna a tam, kde je to důležité, byla přijata následná opatření.

Nakonec, kromě dohody uzavřené s plénem skupiny GRECO vyžaduje možná účast EU ve skupině GRECO schválení Výborem ministrů Rady Evropy, jenž je iniciátorem formálního postupu přizvání k účasti. Sdělení o politice EU v boji proti korupci proto členské státy vyzývá, aby v rámci Výboru ministrů Rady Evropy plně podpořily žádost EU o účast ve skupině GRECO .

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3. Povaha návrhu/podnětu

1.4. Cíle

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládaný způsob řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje mechanismus EU pro pravidelné podávání zpráv posuzujících boj proti korupci („zpráva EU o boji proti korupci“) a zpráva o způsobech účasti Evropské unie ve Skupině států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[28]

Vnitřní věci

Bezpečnost a ochrana svobod

Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[29]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Stockholmský akční plán – ochrana před závažnou a organizovanou trestnou činností

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 2

Posílení schopnosti EU předcházet, potírat a omezovat následky trestných činů

Specifické dílčí cíle[30]:

Zpráva EU o boji proti korupci

1. vypracování, zveřejnění a šíření zprávy,

2. porady s odborníky (tj. ustavení expertní skupiny),

3. vklad občanské společnosti,

4. založení a fungování sítě národních výzkumných zpravodajů,

5. program sdílení zkušeností.

Účast EU ve skupině GRECO

6. srovnávací analýza a označení nesplněných doporučení členským státům opírající se o informace zpřístupňované sekretariátem skupiny GRECO,

7. členství EU ve skupině GRECO.

Dotčené aktivity ABM/ABB

1805 Bezpečnost a ochrana svobod

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Zpráva EU o boji proti korupci pravidelně vyhodnotí úsilí v boji proti korupci v EU-27. Nabídne jasný obraz stavu věcí v Unii a označí slabá místa a trendy EU s cílem povzbudit dodatečnou politickou vůli členských států v boji proti korupci a při přípravě budoucích politických opatření EU.

Účast EU ve skupině GRECO zajistí vytváření synergií mezi oběma mechanismy.

Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Zpráva EU o boji proti korupci bude řízena Komisí a zveřejňována každé dva roky. Komisi bude pomáhat expertní skupina, síť místních výzkumných zpravodajů a posudky z řad občanské společnosti. Komise bude soustavně dohlížet na činnost odborníků a přínos výzkumných zpravodajů a občanské společnosti. Při každém hodnotícím kole se pečlivě přezkoumají opatření přijatá na doporučení z předcházejících zpráv.

Po přijetí zprávy a způsobech účasti EU ve skupině GRECO požádá Komise Radu o zmocnění zahájit jednání s Radou Evropy. V případě účasti EU ve skupině GRECO zamýšlí Komise pravidelně (např. každých pět let) posuzovat praktická opatření účasti na základě výsledků zesílené spolupráce.

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Komise při každém hodnotícím kole vybere několik průřezových prvků, jež mají v daném okamžiku význam na úrovni EU, jakož i aspekty specifické pro každý členský stát. Ty budou posouzeny na základě jistých ukazatelů , z nichž některé budou vybrány v souladu s již stávajícími normami a některé budou vyvinuty nově.

Komisi jsou nápomocny:

- expertní skupina založená samostatným rozhodnutím Komise (které bude přijato brzy po protikorupčním balíčku), která bude poskytovat poradenství o: ukazatelích, posouzení výkonnosti členských států, zjišťování osvědčených postupů a trendů EU, doporučeních a možných návrzích EU.

- síť místních výzkumných zpravodajů založená Komisí na základě výběrového řízení a složená ze zástupců občanské společnosti a akademické sféry, jež bude sbírat důležité informace v každém členském státě.

- posudky občanské společnosti (které budou zadány prostřednictvím cílených výzev pro podávání návrhů). Organizace z řad občanské společnosti budou povzbuzovány, aby podávaly žádosti o odborná posouzení úsilí členských států v boji proti korupci.

Lze zvážit vypracování programu pro sdílení zkušeností zaměřeného na pomoc členským státům, místním nevládním organizacím a dalším zúčastněným stranám, aby zjišťovaly osvědčené postupy a nedostatky, zvyšovaly povědomí a nabízely školení. Rozhodnutí o založení takového programu a podrobnosti jeho fungování lze učinit/vysvětlit až později – poté co se více pokročí s přípravou první zprávy.

Přidaná hodnota ze zapojení EU

Stockholmský program shledává v korupci nadnárodní hrozbu, jež představuje výzvu pro vnitřní bezpečnost EU. Je třeba učinit opatření na úrovni EU, neboť členské státy samy nemohou vyřešit odpovídajícím způsobem problémy spojené s korupcí.

Posílení boje proti korupci je také důležité v těch politických oblastech, na které se vynakládají značné částky ze zdrojů EU. EU disponuje potřebným politickým vlivem, a je proto v lepším postavení, aby mohla působit jako katalyzátor na povzbuzení protikorupční politiky EU a členských států.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Na úrovni EU dosud neexistuje mechanismus jednotného měření prosazování protikorupčních politik. Jediným monitorovacím nástrojem EU, který je zaměřen i na otázky boje proti korupci, je mechanismus spolupráce a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko, kterému se postupně podařilo udržet a obnovit jistý tlak na reformy.

Díky činnosti (roční hodnocení, ukazatele a kvalitativní posudky) organizací občanské společnosti, jako je Transparency International, se korupce dostala přímo na politický pořad dne v mnoha zemích po celém světě a vznikl politický tlak na provádění reforem.

Hlavní současné hodnotící mechanismy na mezinárodní úrovni (např. skupina GRECO, pracovní skupina OECD o podplácení a Úmluva OSN o boji proti korupci) přes zřejmý prospěch ukázaly, že mají své meze, zejména co se týče povzbuzení dodatečné politické vůle na vnitrostátní úrovni. EU disponuje jedinečným vlivem schopným tuto politickou vůli vytvářet. Nová zpráva EU o boji proti korupci bude usilovat o to, aby byla orientovaná na fakta, zacílená, přímočará a flexibilní..

Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Protikorupční balíček EU je součástí širší strategické iniciativy Komise na ochranu zákonného hospodářství, jež také zahrnuje novou strategii Komise v boji proti podvodům a zákonodárnou iniciativu na vymáhání majetku. Současný návrh je s oběma v souladu.

Doba trvání akce a finanční dopad

( Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Počáteční fáze provádění ode dne přijetí rozhodnutí Komise v případě zprávy EU o boji proti korupci a ode dne přistoupení EU v případě účasti EU ve skupině GRECO. Tento legislativní finanční rámec pokrývá prvních pět let provádění.

- poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení[31]

( Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Společenstvími[32]

- ( vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

- ( osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi ( upřesněte )

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Zpráva EU o boji proti korupci bude zveřejňována každé dva roky počínaje rokem 2013. Provádění je podrobeno budoucímu sledování a hodnocení. Možnými ukazateli jsou: Umístění EU v rámci indexu vnímání korupce, vnitrostátní protikorupční strategie, hlášené zkušenosti s korupcí, případy nových protikorupčních politik/postupů, množství činností vzájemného učení sponzorovaných Komisí, míra povědomí, doba využitá k provádění právních předpisů, vnímání transparentnosti. Nesplněná doporučení členským státům od skupiny GRECO budou převzata mechanismem EU pro podávání zpráv.

Systém řízení a kontroly

Zjištěná rizika

- záporné přijetí členskými státy, obava z překrývání s dalšími stávajícími mechanismy a z další zátěže pro správu na vnitrostátní úrovni.

- potíže se shromažďováním informací a/nebo nedostatek aktivního zapojení odborníků, výzkumných pracovníků a organizací občanské společnosti.

Předpokládané metody kontroly

Zvažují se pravidelná hodnocení účinnosti nového mechanismu pro podávání zpráv spolu s prvním hodnocením po zveřejnění dvou zpráv EU o boji proti korupci. Komise může poté každých pět let vydávat hodnotící zprávy a na základě zjištění zvážit každou další změnu či další možný rozvoj mechanismu.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Přípravné činnosti, jež mají finanční dopad (tj. expertní skupina, síť výzkumných zpravodajů, podpůrné činnosti při vypracování zprávy, příspěvky z řad občanské společnosti, programy na sdílení možných zkušeností, účast ve skupině GRECO), podléhají finanční kontrole ze strany Komise a auditům Účetního dvora.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

- Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

3A | 18.05.09 – Předcházení trestné činnosti a boj proti ní | PR | NE | NE | NE | NE |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Odhadovaný dopad na výdaje

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | Číslo 3A | Svoboda, bezpečnost a právo |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

( Lidské zdroje | 0.165 | 0.292 | 0.292 | 0.292 | 0.292 | 1.333 |

( Ostatní správní výdaje | 0.009 | 0.047 | 0.047 | 0.047 | 0.047 | 0.197 |

CELKEM GŘ pro vnitřní věci | Prostředky | 0.174 | 0.339 | 0.339 | 0.339 | 0.339 | 1.530 |

OKRUH 5 víceletého finančního rámce |

Lidské zdroje | 0.165 | 0.292 | 0.292 | 0.292 | 0.292 | 1.333 |

Ostatní správní výdaje (specifický dílčí cíl 2 – expertní skupina)[46] | 0.009 | 0.047 | 0.047 | 0.047 | 0.047 | 0.197 |

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce | 0.174 | 0.339 | 0.339 | 0.339 | 0.339 | 1.530 |

Mimo OKRUH 5[47] víceletého finančního rámce |

Lidské zdroje |

Ostatní výdaje správní povahy |

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce |

CELKEM |

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | Rok 2015 |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) | 1.3[48] | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |

( Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[49] |

XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) |

XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) |

XX 01 04 yy[50] | v ústředí[51] |

při delegacích |

XX 01 05 02 (SZ, SNE, INT v nepřímém výzkumu) |

10 01 05 02 (SZ, SNE, INT v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM |

18 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci | Koordinace a organizace zasedání/konferencí, tvorba a vyhodnocování informací, sekretářské úkoly pro expertní skupinu a síť výzkumných zpravodajů, vypracování zpráv EU o boji proti korupci, spolupráce se skupinou GRECO atd. |

Externí zaměstnanci |

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

- ( Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[52].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

Příspěvky třetích stran

- ( Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

- Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Článek…………. | | | | | | | | | |U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1] Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

[2] KOM(2011) 308.

[3] Rezoluce (99) 5 Výboru ministrů Rady Evropy o ustavení „Skupiny států proti korupci – GRECO“.

[4] Příloha k rezoluci (99) 5 Výboru ministrů Rady Evropy o ustavení „Skupiny států proti korupci – GRECO“.

[5] Jednací řád byl skupinou GRECO přijat ve dnech 4.–6. října 1999.

[6] Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy (97) 24.

[7] Občanskoprávní úmluva o korupci byla přijata dne 4. listopadu 1999 a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 2002.

[8] Trestněprávní úmluva o korupci byla přijata dne 27. ledna 1999 a vstoupila v platnost dne 1. července 2002.

[9] Dodatkový protokol k Trestněprávní úmluvě o korupci byl přijat dne 15. května 2003 a vstoupil v platnost dne 1. února 2005.

[10] KOM(2003) 317.

[11] Rozhodnutí Rady 2008/801/ES (Úř. věst. L 287, 29.10.2008).

[12] Hodnocení skupiny GRECO vedla k významným změnám právního a institucionálního systému financování politických stran v některých členských státech EU (Slovinsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko).

[13] Například hodnotící zpráva skupiny GRECO v roce 2005 neupozornila na vážnost systémových problémů, jež způsobily řetězec korupčních skandálů svázaných s finanční krizí, která se projevila brzy poté.

[14] Předsednictvo se skládá z předsedy a místopředsedy skupiny GRECO a pěti dalších zástupců členských států skupiny GRECO oprávněných hlasovat. Předsednictvo připravuje návrh ročního programu činností a návrh výroční zprávy o činnosti, vytváří návrhy rozpočtu, organizuje návštěvy zemí, navrhuje složení hodnotících týmů, připravuje program plenárního zasedání skupiny GRECO a navrhuje ustanovení určených k hodnocení.

[15] Pro sekretariát skupiny GRECO by srovnávací analýzy sice znamenaly dodatečnou činnost. Budou se ale opírat o aktuální hodnotící zprávy/zprávy o plnění. Tím nebude přidána další úroveň hodnocení. Pouze se vyhodnotí to, co již skupina GRECO vypracovala.

[16] Světová zdravotnická organizace je pozorovatelem v rámci Evropského lékopisu (European Pharmacopoeia).

[17] Statut skupiny GRECO, článek 5.

[18] Jednací řád skupiny GRECO, ustanovení 2: „Účast Evropského společenství“.

[19] Rezoluce (2002) 3 přijatá výborem ministrů dne 21. února 2002 (http://www.venice.coe.int/site/main/Statute_E.asp).

[20] Založena rezolucí (87) 2/1987 Výboru ministrů Rady Evropy (http://conventions.coe.int/Treaty/EN/PartialAgr/Html/Europa8702.htm).

[21] Plné členství by tedy znamenalo, že skupina GRECO bude hodnotit EU.

[22] Viz pozn. pod čarou 6.

[23] K(2011) 3673.

[24] Ustanovení čl. 8 odst. 6 statutu skupiny GRECO.

[25] Členství s omezenými hlasovacími právy znamená omezenější účast na procesu hodnocení, a proto by náklady spojené s těmito činnostmi byly odečteny od příspěvku EU do rozpočtu skupiny GRECO (tj. příspěvek by byl nižší než 300 000 EUR ročně).

[26] V těchto záležitostech by EU měla jeden volební hlas.

[27] Plénum skupiny GRECO zdůraznilo, že k tomu by bylo zapotřebí souhlasu členských států.

[28] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[29] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[30] Dodatečné členění na specifické dílčí cíle má za cíl usnadnit výpočet rozpisu odhadovaného souhrnného dopadu na výdaje v oddíle 3.2.

[31] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[32] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[33] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[34] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[35] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[36] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[37] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[38] Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“

[39] Viz specifický cíl 2 (expertní skupina) v oddíle 3.2.3 (náklady správní povahy).

[40] Prostřednictvím cílených výzev pro podávání návrhů v rámci programu EU pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní (výzva cílená na finanční a hospodářskou trestnou činnost) se organizace občanské společnosti povzbuzují, aby podaly žádosti o odborná posouzení snah členských států v boji proti korupci. Přesný počet a specifický cíl každé smlouvy nelze v této fázi předvídat.

[41] Postupy pro zadávání veřejných zakázek. Smluvní partner bude pověřen založením sítě 27 místních výzkumných zpravodajů a jejich koordinací a logistikou.

[42] Pro roční objem v počtu přibližně 50 pracovních dnů byly naplánovány a vypočteny celkové náklady 30 000 EUR na zpravodaje (určené na vypracování měsíčních aktualit, dvou až tří souhrnných analýz/studií na specifické téma a shromažďování důležitých informací).

[43] Rozhodnutí o založení takového programu a podrobnosti jeho fungování lze učinit/vysvětlit až později – poté co se více pokročí s přípravou první zprávy. Jednou z možností jeho vytvoření by bylo zadávací řízení (tj. smluvní partner by byl pověřen organizací zhruba pěti seminářů/akcí zaměřených na sdílení zkušeností ročně). Náklady byly odhadnuty pro přibližně 50 účastníků + pět přednášejících na 1 000 EUR/osobu a celkových 100 000 EUR na organizaci/logistiku/šíření/komunikaci u každé akce.

[44] Zakázku je lépe zadat prostřednictvím vyjednávacího řízení, neboť se jedná o shromažďování informací dostupných pouze od skupiny GRECO, což vyžaduje zvláštní odbornost při hodnocení členských států.

[45] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[46] 9 000 a 47 000. Za předpokladu, že skupinu bude tvořit sedmnáct odborníků a ročně se uskuteční pět zasedání počínaje rokem 2012 s tím, že pravděpodobně jedno zasedání proběhne v roce 2011. Průměrné náklady na odborníka – 550 EUR).

[47] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[48] Počet osob.

[49] SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec („ Intérimaire“ ); MOD = „Jeune Expert en Délégation“ (mladí odborníci v delegacích); MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[50] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[51] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (EFF).

[52] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[53] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

52011DC0307