[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 8.3.2011 KOM(2011) 109 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Plán energetické účinnosti 2011 SEK(2011) 280 v konečném zněníSEK(2011) 277 v konečném zněníSEK(2011) 275 v konečném zněníSEK(2011) 276 v konečném zněníSEK(2011) 278 v konečném zněníSEK(2011) 279 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Plán energetické účinnosti 2011 1. Nový plán energetické účinnosti Energetická účinnost je jádrem strategie EU Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[1] a přechodu na ekonomiku účinně využívající zdroje. Energetická účinnost[2] je z hlediska nákladů jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zlepšit zabezpečení dodávek energie a snížit emise skleníkových plynů a jiných znečišťujících látek. Energetická účinnost může být v mnoha ohledech považována za největší zdroj energie Evropy[3]. Proto si Unie dala za cíl do roku 2020 uspořit 20 % své spotřeby primární energie ve srovnání s odhady[4] a proto byl tento cíl vymezen ve sdělení Komise Energie 2020[5] jako zásadní krok směrem k dosažení našich dlouhodobých cílů v oblasti energetiky a klimatu. Na cestě k tomuto cíli již byly učiněny podstatné kroky, zejména na trhu se spotřebiči a na stavebním trhu[6]. Podle nedávných odhadů Komise však EU dosáhne pouze poloviny 20% cíle[7]. EU musí okamžitě jednat, aby se vrátila na cestu směrem k dosažení svého cíle. V reakci na výzvu Evropské rady ze 4. února 2011 chopit se „rozhodného přístupu zaměřeného na využití značného potenciálu pro vyšší energetickou úsporu v budovách, v dopravě a u produktů a procesů“[8] proto Komise vypracovala tento nový komplexní plán energetické účinnosti. Bude prováděn v souladu s dalšími politickými opatřeními v rámci stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 Evropa účinněji využívající zdroje[9], včetně plánu pro nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050[10], a to s cílem zajistit soudržnost politik, posoudit kompromisy mezi oblastmi politiky a získat výhody z možných synergií. Opatření týkající se energetické účinnosti budou prováděna jako součást širšího cíle EU v oblasti účinnosti zdrojů a budou zahrnovat účinné využívání veškerých přírodních zdrojů a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Kombinovaný účinek plného provedení stávajících a nových opatření změní náš každodenní život a umožní dosažení ročních finančních úspor až do výše 1 000 EUR na každou domácnost[11], zlepší konkurenceschopnost evropského průmyslu, vytvoří až 2 miliony pracovních míst[12] a sníží roční emise skleníkových plynů o 740 milionů tun[13]. Největší potenciál úspory energie mají budovy . Plán se zaměřuje na nástroje, které zahájí inovační proces v oblasti soukromých a veřejných budov a zvýší energetickou účinnost součástí a spotřebičů, jež se v nich používají. Podporuje příkladnou roli veřejného sektoru a navrhuje urychlení míry obnovy veřejných budov prostřednictvím závazného cíle a zavedení kritérií energetické účinnosti v oblasti veřejných výdajů. Rovněž předpokládá závazky veřejných služeb, které umožní zákazníkům snížit spotřebu energie. Druhý největší potenciál spočívá v dopravě . Tím se bude zabývat nadcházející bílá kniha o dopravě. Energetická účinnost v průmyslu bude řešena stanovením požadavků na energetickou účinnost průmyslového zařízení, lepším informováním malých a středních podniků a opatřeními na zavedení energetických auditů a systémů pro hospodaření s energií. Rovněž jsou navrhována zlepšení účinnosti výroby elektřiny a tepla, která mají zajistit, aby plán zahrnoval opatření na energetickou účinnost v celém řetězci zásobování energií. Cíle v oblasti energetické účinnosti jsou efektivním způsobem, jak zahájit činnost a vytvořit politický impuls. Proces Evropa 2020 díky použití „evropského semestru“ vytvořil nový správní kontext a další nástroje, kterými EU může směřovat své úsilí v oblasti energetické účinnosti. Komise proto navrhuje dvoufázový přístup ke stanovování cílů. V první fázi členské státy v současné době stanovují vnitrostátní cíle a programy v oblasti energetické účinnosti. Tyto orientační cíle a individuální úsilí každého členského státu budou zhodnoceny, aby byla posouzena pravděpodobnost dosažení celkového cíle EU a rozsah, v jakém individuální úsilí splňuje společný cíl. Komise podpoří členské státy při vypracovávání programů energetické účinnosti, poskytne jim nástroje a bude úzce monitorovat provádění těchto programů prostřednictvím revidovaného legislativního rámce a v novém rámci stanoveném strategií Evropa 2020. V roce 2013 Komise předloží posouzení výsledků a rovněž to, zda kombinované programy budou schopny dosáhnout evropského cíle 20 %. Pokud přezkum v roce 2013 dospěje k závěru, že celkového cíle EU pravděpodobně dosaženo nebude, pak Komise ve druhé fázi navrhne právně závazné vnitrostátní cíle do roku 2020. Jako v případě energie z obnovitelných zdrojů by pak bylo nutné zohlednit jednotlivá východiska členských států, jejich hospodářský výkon a včasná opatření, která byla v této oblasti učiněna. Tento plán vychází z příspěvků Evropského parlamentu, zejména z nedávné zprávy z vlastního podnětu týkající se energetické účinnosti[14], mnoha zúčastněných stran a ze zkušeností získaných v souvislosti s akčním plánem pro energetickou účinnost z roku 2006. Podle odhadů Komise by stávající opatření ve spojení s těmi, která jsou nově předkládána v tomto plánu, měla zajistit úplné dosažení cíle 20 %. Hlavní zásadou tohoto plánu je navrhnout přísná závazná opatření bez závazných vnitrostátních cílů. Úspěch Unie při provádění tohoto plánu bude záviset na úzké spolupráci mezi orgány EU, členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. Komise spoléhá na zapojení a závazek všech stran dotčených tímto ambiciózním úsilím. 2. Veřejný sektor: jít příkladem Veřejné výdaje představují 17 %[15] HDP EU. Budovy, které vlastní nebo využívá veřejný sektor, představují přibližně 12 % plochy fondu budov v EU[16]. Silnější důraz na energetickou účinnost ve veřejném sektoru je rozhodující, neboť sem patří veřejné zakázky, obnova veřejných budov a podpora vysoké účinnosti ve městech a v obcích. Veřejný sektor může vytvořit nové trhy energeticky účinných technologií, služeb a obchodních modelů. Členské státy musí reformovat subvence na podporu využívání energie, například tím, že je přesměrují s cílem zvýšit energetickou účinnost a řešit energetickou chudobu. - Energetická účinnost v oblasti veřejných výdajů Směřování veřejných výdajů k energeticky účinným výrobkům, druhům dopravy, budovám, stavebním pracím a službám napomáhá snižovat výdaje veřejných orgánů na účty za energie a nabízí lepší efektivnost nákladů. Činnost Komise v oblasti zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí to podpořila vypracováním kritérií pro zadávání veřejných zakázek, která zohledňují energetickou účinnost[17]. Kromě toho musí veřejné subjekty, na něž se vztahují směrnice EU o zadávání veřejných zakázek, zohledňovat kritéria energetické účinnosti ve svých veřejných zakázkách týkajících se vozidel[18] nebo kancelářských přístrojů[19]. Od roku 2019 se to bude týkat rovněž nových budov sektoru, které budou muset dosahovat úrovně „téměř nulové spotřeby energie“[20]. S cílem rozšířit tento přístup Komise navrhuje, aby veřejné orgány při pořizování zboží (např. vybavení IT), služeb (např. energie) a stavebních prací (např. obnova budov) systematicky uplatňovaly vysokou úroveň energetické účinnosti. - Obnova veřejných budov Veřejné subjekty by měly být na prvním místě a dbát na to, aby jejich budovy dosahovaly velmi nízké energetické náročnosti. Za tím účelem by bylo vhodné, aby veřejné orgány alespoň zdvojnásobily stávající míru obnovy. Komise proto předloží právní nástroj[21], podle něhož budou veřejné orgány muset každý rok obnovit alespoň 3 % svých budov (vztaženo k podlahové ploše), což je přibližně dvojnásobek stávající míry obnovy evropského fondu budov[22]. Každá obnova by měla budovu povznést na úroveň nejlepších 10 % ve vnitrostátním fondu budov. Pokud si veřejné subjekty pronajímají nebo kupují stávající budovy, mělo by se jednat o budovy v nejlepší dostupné třídě energetické náročnosti. - Smlouvy o energetické účinnosti Smlouvy o energetické účinnosti jsou důležitým nástrojem obnovy budov. Podle této formy nakupování založené na účinnosti se peněžní úspory z nižších účtů za energie a nižších nákladů na údržbu, kterých bylo dosaženo pomocí opatření v oblasti energetické účinnosti, použijí na pokrytí části nebo celku investičních nákladů v rámci opatření. Tento model byl vyzkoušen a prokázal efektivnost z hlediska nákladů v řadě členských států[23]. Smlouvy o energetické účinnosti jsou důležité pro zahájení obnovy veřejných budov a pro zvýšení úrovně energetické účinnosti veřejné infrastruktury, jako je pouliční osvětlení[24]. Zavedení smluv o energetické účinnosti však v mnoha členských státech brání nejasnosti v právním rámci a nedostatek spolehlivých údajů o spotřebě energie, které by umožnily vytvořit referenční údaje, vůči nimž by se měřila účinnost. Komise v roce 2011 předloží legislativní návrhy s cílem tyto problémy překonat. - Provádění energetické účinnosti v praxi Více než dva tisíce měst se dobrovolně nabídlo, že provedou opatření v oblasti udržitelné energie prostřednictvím Paktu starostů a primátorů[25], který je podporován EU. Pakt je formální závazek ke snížení emisí CO2 signatářů na jejich území o více než 20 % do roku 2020 prostřednictvím opatření v oblasti udržitelné energie. Tento závazek je konkretizován akčními plány pro udržitelné energie vypracovanými podle metodiky paktu a formálně schválenými zastupitelstvem města/kraje. Výhody přesahují úspory energie, neboť dodatečné montáže v budovách, městská mobilita a obnova měst jsou ekonomické aktivity, které podporují zaměstnanost, a vytvořená pracovní místa jsou především kvalifikovaná, stabilní a netýká se jich přemísťování. Komise bude i nadále podporovat místní přístup k energetické účinnosti prostřednictvím Paktu starostů a primátorů a rovněž partnerství s podobně smýšlejícími městy, včetně měst ze zemí mimo EU. V roce 2011 také zahájí novou iniciativu pro inteligentní města a inteligentní obce s cílem vypracovat evropský rámec excelence v oblasti inovativních nízkouhlíkových a účinných energetických řešení na obecní úrovni. Tato iniciativa se zaměří na urychlení přeměny výsledků výzkumné práce na skutečné a praktické inovace ve vybraných městech a obcích. Iniciativa zejména podpoří rozsáhlé demonstrační projekty, které se rovněž zaměřují na opatření v oblasti městské mobility, „zelené“ infrastruktury[26] a využívání informačních a komunikačních technologií. 3. Vytvoření předpokladů pro budovy s nízkou spotřebou energie Téměř 40 %[27] konečné spotřeby energie připadá na domy, veřejné a soukromé kancelářské budovy, obchody a ostatní budovy. Z toho dvě třetiny připadají v obytných domech na vytápění prostor, jak je patrné z obrázku. Obrázek: Spotřeba energie domácností v EU-27 v % [pic] Zdroj: Ukazatele Odyssee, www.buildup.eu Velký potenciál úspor energie zůstává nevyužit. Existují metody, jak snížit spotřebu stávajících budov o polovinu nebo o tři čtvrtiny[28] a spotřebu energie běžných spotřebičů o polovinu. Míra obnovy budov je však příliš nízká, což platí i pro zavádění nejúčinnějších spotřebičů. Je třeba překonat překážky v oblasti energetické náročnosti budov. Komise vyzývá členské státy ke zřízení podpůrných systémů pro budovy v soukromém sektoru. - Řešení využívání tepla v budovách Řešení spotřeby tepla v budovách bude mít v následujících letech zásadní význam. Komise bude dále zkoumat řadu dostupných řešení, včetně možností, jak podpořit využívání ústředního vytápění v souvislosti s integrovaným územním plánováním. - Právní překážky Velkou překážkou je „nejednotnost motivací“ v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Tento pojem popisuje běžnou situaci, kdy majitelé a nájemníci nechtějí platit za snižování energetické náročnosti pronajaté nemovitosti, neboť z výhod těží oba. Několik členských států vypracovalo právní předpisy, které vymezují částku, již mohou investoři požadovat od nájemníků. Společnosti poskytující energetické služby (ESCO) mohou také hrát klíčovou roli při překonávání překážek v oblasti veřejných a komerčních budov. Komise předloží legislativní návrhy, podle kterých budou členské státy muset v souladu s vnitrostátním majetkovým právem zavést opatření na řešení tohoto problému. - Odborná příprava Energeticky účinná stavební řešení jsou často technicky náročná. Důvodem je nedostatek vhodné odborné přípravy architektů, inženýrů, auditorů, řemeslníků, techniků a instalatérů, zejména v oblasti obnovy budov. V současnosti je k dispozici 1,1 milionu kvalifikovaných pracovníků, přičemž podle odhadů jich bude v roce 2015 zapotřebí 2,5 milionu[29]. Komise proto zahajuje iniciativu „Rozvoj dovedností: Iniciativa udržitelnosti pracovníků ve stavebnictví“, která podpoří členské státy při posuzování potřeb odborné přípravy v odvětví stavebnictví, vypracovávání strategií k jejich uspokojení a podpoře účinných režimů odborné přípravy. To může vést k doporučením ohledně certifikace, kvalifikace nebo odborné přípravy řemeslníků. Komise také bude s členskými státy spolupracovat na uzpůsobení jejich programů profesní a univerzitní odborné přípravy tak, aby reagovaly na nové potřeby kvalifikací (v souladu s evropským rámcem kvalifikací). Stěžejní iniciativa Komise nazvaná „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“[30] vyzývá k tomu, aby byla nabídka dovedností přizpůsobena potřebám trhu práce. Přechod na energeticky účinné technologie vyžaduje nové dovednosti a ekologicky uvědomělé odborné vzdělávání a přípravu ve stavebnictví a v mnoha jiných odvětvích. - Společnosti poskytující energetické služby jako katalyzátory obnovy Společnosti poskytující energetické služby přinášejí zlepšení v oblasti energetické účinnosti a berou na sebe finanční riziko tím, že financují – nebo pomáhají financovat – náklady na počáteční investice, které refinancují z dosažených úspor. Mohou pomoci veřejným orgánům modernizovat budovy tím, že je seskupí do odstupňovaných projektů v rámci smluv o energetické účinnosti. Trh energetických služeb v Evropě podle analýz nerozvíjí svůj plný potenciál[31]. Potenciální zákazníci v soukromém a veřejném sektoru často nemají systematické informace o dostupných službách společností poskytujících energetické služby nebo pochybují o kvalitě nabízených služeb. Komise s cílem překonat tyto překážky a zvýšit transparentnost trhu společností poskytujících energetické služby navrhne, aby členské státy předložily přehledy trhu, seznamy[32] schválených poskytovatelů energetických služeb a vzorové smlouvy. V této souvislosti bude kladen důraz na komplexní obnovu budov (tj. rozsáhlou obnovu), aby se předešlo opakovanému narušení budov. Evropské odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) může rovněž poskytnout užitečné informace. Aby mohly společnosti poskytující energetické služby hrát svou úlohu, potřebují přístup k finančním zdrojům. Inovativní financování s vysokým pákovým efektem jak na úrovni členských států, tak na evropské úrovni, by bylo vhodným způsobem, jak urychlit rozvoj tohoto trhu, např. rozšířením přístupu k financování založenému na projektech prostřednictvím nástrojů, které mohou zahrnovat poskytnutí likvidity a záruk, kreditních linek a revolvingových fondů. 4. Energetická účinnost pro konkurenceschopný evropský průmysl - Účinná výroba tepla a elektřiny Přibližně 30 % spotřeby primární energie v EU připadá na odvětví energetiky, především pro účely přeměny energie na elektřinu a teplo a její distribuce. Je nutné postavit nové výrobní kapacity a infrastrukturu, které nahradí stárnoucí zařízení a uspokojí poptávku[33]. Je důležité zajistit, aby byla zohledněna energetická účinnost a aby nové kapacity byly založeny na nejlepší dostupné technologii. Zde poskytne podporu systém pro obchodování s emisemi[34] a rovněž nová směrnice o průmyslových emisích[35]. Komise bude monitorovat, v jakém rozsahu tato opatření povedou ke zlepšení účinnosti nových výrobních kapacit. Komise s ohledem na výsledky a potřebu dosáhnout ve střednědobém a v dlouhodobějším horizontu vyšší účinnosti zváží zavedení právního předpisu, podle kterého budou muset členské státy stanovit, že podmínkou pro získání povolení pro nová výrobní zařízení bude dosažení úrovní nejlepších dostupných technologií platných pro nová zařízení, a zajistit, aby stávající zařízení byla v rámci aktualizace povolení modernizována na úrovně nejlepších dostupných technologií platných pro stávající kapacity. Vzhledem k tomu, že nevyužitý potenciál úspory energie není zdaleka vyčerpán a mohl by pokrýt významnou část evropských potřeb tepelné energie např. v oblasti topení a chlazení, čímž by podpořil místní zdroje a v mnoha případech nahradil dovoz energie, bude dalším důležitým úkolem Komise zkoumání způsobů, jak řešit efektivní zpětné získávání tepelných ztrát z výroby elektřiny a průmyslových postupů. Využití tohoto potenciálu vyžaduje integrovaný meziodvětvový přístup, který zohlední stávající potřeby tepelné energie např. v oblasti budov a podniků, roli místních a regionálních orgánů při plánování a provádění energeticky účinných a ekologicky šetrných strategií, včetně vývoje účinných infrastruktur, a synergie s komerčními řešeními pro levné, čisté a praktické služby dodávek tepelné energie za použití tepla z využitého odpadu. Větší využívání (vysoce účinné) kombinované výroby tepla a elektřiny, včetně výroby pocházející z obecních zařízení na zpracování odpadu, a ústředního vytápění a chlazení může výrazným způsobem přispět k energetické účinnosti. Komise proto navrhne, aby v případě existence dostatečné poptávky, např. pokud se v blízkosti nachází vhodná koncentrace budov nebo průmyslu, bylo povolení k nové výrobě tepelné energie podmíněno její kombinací se systémy, které umožňují využití tepla („kombinovaná výroba tepla a elektřiny“)[36], a aby systémy ústředního vytápění byly pokud možno kombinovány s výrobou elektřiny. S cílem dále zvýšit úsporu energie systémů kombinované výroby tepla a elektřiny Komise rovněž navrhuje, aby provozovatelé distribučních soustav elektřiny poskytli přednostní přístup k elektřině z kombinované výroby tepla elektřiny, a navrhne posílení povinností provozovatelů přenosových soustav týkajících se přístupu k této elektřině a jejího uvolňování. - Energetická účinnost elektroenergetických a plynárenských sítí Komise posílí základ pro zohlednění energetické účinnosti v rozhodnutích regulátorů vnitrostátních sítí a při monitorování řízení a provozu elektroenergetických a plynárenských sítí a trhů tak, aby se priority v oblasti energetické účinnosti odrážely v předpisech a sazebnících pro sítě a v síťových a technických kodexech. - Energetická účinnost jako podnikatelské odvětví Předpokladem energeticky účinné Evropy je, aby úspora energie získala finanční hodnotu prostřednictvím tržních mechanismů. Jsou proto zapotřebí nástroje, které by daly úsporám energie finanční hodnotu a spojily zisk veřejných služeb (dodavatelů nebo distributorů) s energetickou účinností spíše než s objemem dodané energie. Některé členské státy[37] již pro energetický průmysl zavedly vnitrostátní systém povinné úspory energie s dobrými výsledky: bylo dosaženo úspory konečné spotřeby energie až do výše 6 %[38]. V tomto druhu systémů musí veřejné služby uspořit pevně stanovený objem energie tím, že provedou zlepšení v oblasti energetické účinnosti u svých zákazníků (jako jsou domácnosti, podniky, obce nebo bytová družstva) nebo v jiných odvětvích, jako je výroba energie nebo doprava. Alternativně umožňují některé systémy veřejným službám místo vlastních úspor zakoupit úspory energie např. od společností poskytujících energetické služby. Povinnosti vytvářet úspory energie motivují dodavatele k tomu, aby změnili svůj obchodní model z prodeje energetických komodit na nabídku energetických služeb. Komise navrhne, aby všechny členské státy zavedly vnitrostátní režimy povinné úspory energie odpovídající jejich okolnostem. Ty by mohly v závislosti na rozsahu a přísnosti požadavků vést k úsporám až do výše 100 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) v roce 2020[39]. - Zvyšování konkurenceschopnosti evropského zpracovatelského průmyslu Přibližně 20 %[40] spotřeby primární energie v EU připadá na průmysl. V tomto odvětví došlo k největšímu pokroku v oblasti energetické účinnosti (zlepšení energetické náročnosti o 30 % během 20 let), nicméně stále existují cenné příležitosti k úspoře energie. Systém pro obchodování s emisemi a směrnice o zdanění energie (včetně její plánované reformy)[41] by měly napomoci využití některých těchto příležitostí. Kromě toho by měly být rovněž řešeny překážky, jako je nedostatek informací, nedostatečný přístup ke kapitálu a krátkodobé tlaky podnikatelského prostředí. Překonání těchto překážek by snížilo účty za energie a zvýšilo konkurenceschopnost. V době celosvětově stále vzácnějších zdrojů energie mohou být odborné znalosti v oblasti energeticky účinných postupů, technologií[42] a služeb rovněž využity jako nové vývozní odvětví a poskytnout evropským podnikům konkurenční výhodu. Překážky v investicích do energeticky účinných technologií nejvíce pociťují malé a střední podniky (MSP)[43]. Komise proto podpoří členské státy v poskytování informací malým a středním podnikům (týkajících se např. zákonných požadavků, kritérií pro subvence na modernizaci strojů, dostupnosti odborné přípravy v oblasti hospodaření s energií a pro odborníky v energetice) a v přípravě vhodných pobídek[44] (jako jsou daňové úlevy, financování investic do energetické účinnosti nebo finanční prostředky na podporu energetických auditů). Ve spojení s příslušnými průmyslovými svazy Komise podpoří výměnu osvědčených postupů v oblasti energetické účinnosti a projekty zaměřené na budování kapacit v souvislosti s hospodařením s energií v mikropodnicích a malých podnicích. Podpoří vypracování nástrojů, které mohou MSP použít při srovnání využívání energie s podobnými podniky. U velkých podniků Komise navrhne povinné pravidelné energetické audity. Doporučí, aby členské státy pro podniky připravily pobídky k zavedení systému hospodaření s energií (jak je např. stanoveno v normě EN 16001) jako systematického rámce pro racionální využívání energie[45]. Na základě úspěchu opatření týkajících se ekodesignu jako efektivního nástroje pro stimulaci inovací v oblasti energeticky účinných evropských technologií Komise zkoumá, zda a které požadavky na energetickou účinnost (ekodesign) by byly vhodné pro standardní průmyslová zařízení, jako jsou průmyslové motory, velká čerpadla, kompresory, sušící, tavící, slévárenská a destilační zařízení a pece. Komise bude i nadále spolupracovat s průmyslem, včetně energeticky náročných odvětví[46] a odvětví IKT[47], jež mohou rozhodujícím způsobem napomoci ke zlepšení v ostatních odvětvích, s cílem podpořit dobrovolné dohody o zavádění energeticky účinných postupů a systémů. Ty by měly být založeny na jasných cílech, metodikách, systémech měření a monitorování, zejména ve formě požadavků na ekodesign, a mohou zahrnovat rozšiřování osvědčených postupů. - Výzkum a inovace jako katalyzátory nákladově efektivních energeticky účinných technologií v průmyslu S cílem podpořit technologické inovace bude Komise i nadále napomáhat rozvoji, testování a zavádění nových energeticky účinných technologií , např. prostřednictvím strategického plánu pro energetické technologie[48] (plánu SET), aby byly sníženy náklady a zvýšen výkon energeticky účinných technologií, vypracována nová řešení a usnadněno široké uvádění na trh. To pomůže k vyšší energetické účinnosti v EU a otevře nové trhy pro průmyslová odvětví EU. 5. Vhodná vnitrostátní a evropská finanční podpora Mnohé investice do energetické účinnosti mají rychlou návratnost, avšak k jejich uskutečnění nedochází kvůli trhu a regulačním překážkám. Tržní pobídky a cenové signály proto musí být zesíleny prostřednictvím zdanění energií a emisí oxidu uhličitého a za pomoci vnitrostátní povinné úspory energie pro veřejné služby (viz kapitola 4). Ty by měly být doplněny mechanismy ke zlepšení dostupnosti vhodných finančních produktů. Jelikož investiční náklady představují pro využívání energeticky účinných technologií velkou finanční překážku, hraje dostupnost finančních prostředků v urychlení investic důležitou roli. Jako doplnění vnitrostátních programů financování může EU v současné době podpořit energetickou účinnost prostřednictvím: - politiky soudržnosti : Na období 2007–2013 dosahuje plánovaná podpora z fondů politiky soudržnosti na investice týkající se energetické účinnosti, kombinované výroby tepla a elektřiny a hospodaření s energií přibližné výše 4,4 miliardy EUR. Byly provedeny dvě zásadní změny[49] s cílem lépe reagovat na potřeby v oblasti energetické účinnosti. V rámci regionální politiky se tradičně financovaly investice do energetické účinnosti pouze ve veřejných a komerčních budovách, nyní je však možné využít tyto prostředky také v sektoru bydlení, a to ve všech členských státech, a využití nástrojů finančního inženýrství bylo rozšířeno na energetickou náročnost budov. Ve spolupráci s odpovědnými vedoucími programů bude Komise hledat způsoby, jak zlepšit využívání zdrojů, které jsou k dispozici pro zlepšování energetické účinnosti. - programu Inteligentní energie – Evropa (2007–2013): Tento program s rozpočtem 730 milionů EUR podporuje projekty, které napomáhají překonat selhání trhu, včetně činností na urychlení renovace fondu budov. Jedním z jeho nejnovějších nástrojů je program ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni), který poskytuje granty místním a regionálním orgánům na náklady na technickou pomoc při vytváření financovatelných udržitelných investic do energetiky. Původní program byl proveden Evropskou investiční bankou a v roce 2011 se předpokládají dva další programy[50]. Za pouhý rok existence bylo v rámci programu ELENA schváleno deset projektů, které poskytnou konečným příjemcům granty ve výši přibližně 18 milionů EUR s cílem získat během tříleté doby trvání projektů zhruba 1,5 miliardy EUR na investicích. - zprostředkovaného financování: Kreditní linky mezinárodních finančních institucí a ostatních bank ve veřejném sektoru poskytly významný zdroj financování projektů v oblasti energetické účinnosti, a to zprostředkováním financí přes místní banky. Finanční prostředky EU jsou často využívány pro technickou pomoc, a to buď zúčastněné bance na budování kapacit, nebo na opatření, jako jsou energetické audity pro konečné příjemce. - plánu evropské hospodářské obnovy: Tento plán financuje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro „energeticky účinné budovy“ a poskytuje výzkumné metody a technologie v hodnotě 1 miliardy EUR na snížení spotřeby energie nových a renovovaných budov. Kromě toho Komise v současné době spolupracuje s Evropskou investiční bankou na zřízení zvláštního investičního fondu za použití nevyplacených prostředků tohoto plánu na podporu projektů energetické účinnosti a obnovitelné energie. Tento fond bude zřízen v průběhu roku 2011. - rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013): tento program podporuje výzkum a inovace v oblasti energetické účinnosti jako průřezové opatření v rámci programu spolupráce, což prozatím vedlo k financování více než 200 projektů s příspěvkem EU ve výši 1 miliardy EUR. Během přípravy příštího víceletého finančního rámce Komise zkoumá výsledky dosažené podpůrnými programy EU a jejich evropskou přidanou hodnotu. Podrobí analýze prostor pro zlepšení stávajících finančních mechanismů EU a další možnosti na podporu investic do energetické účinnosti v rozsahu nezbytném pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2020. 6. Úspory pro spotřebitele Zlepšení energetické účinnosti přístrojů používaných spotřebiteli (jako jsou spotřebiče a inteligentní měřicí přístroje) by mělo hrát větší úlohu při monitorování nebo optimalizaci jejich spotřeby energie a umožňovat úspory nákladů. Za tím účelem Komise zajistí, aby byly při technické práci v oblasti označování štítky, informací o úspoře energie, měření a používání IKT řádně zohledněny zájmy spotřebitelů. Komise proto provede výzkum spotřebitelského chování a vzorců nakupování a na spotřebitelích předběžně otestuje alternativní politická řešení, aby vymezila ta, která pravděpodobně přispějí k žádoucí změně chování. V rané fázi rovněž povede konzultace s organizacemi spotřebitelů. Spotřebitelé potřebují jasné, přesné a aktuální informace o své spotřebě energie, ty jsou však v současnosti dostupné jen zřídka. Například pouze 47 % spotřebitelů v současné době ví, kolik energie spotřebovává[51]. Spotřebitelé rovněž potřebují důvěryhodné poradenství týkající se nákladů na investice do energetické náročnosti a jejich výhod. Komise se tím bude zabývat při přezkumu legislativního rámce pro politiku v oblasti energetické náročnosti. - Podpora spotřebičů účinných z hlediska energií a zdrojů Snižování náročnosti budov a zvyšování účinnosti produktů používaných k jejich vytápění, chlazení, ventilaci a osvětlování je jedním z nejhmatatelnějších způsobů, jak mohou rozpočty domácností těžit z výhod politiky v oblasti energetické účinnosti. Dosud zavedené normy účinnosti ekodesignu a energetické štítky pro domácí spotřebiče[52] již vedly u spotřebitelů k podstatným úsporám energií a u evropských výrobců vysoce kvalitního zboží k obchodním příležitostem. Podle stávajícího pracovního plánu pro ekodesign[53] bude Komise v tomto přístupu pokračovat a stanoví přísnější spotřebitelské normy pro kotle k ústřednímu vytápění, ohřívače vody, počítače, klimatizační zařízení, bubnové sušičky, čerpadla, vysavače a rovněž další typy osvětlení. Komise také předloží nový pracovní plán na období let 2012–2014. Energetické štítky jsou nezbytnou součástí tohoto přístupu. Jsou nejúčinnější, když jsou východiskem pro rozhodování spotřebitelů. Komise zahájí průzkum toho, jak spotřebitelé rozumějí energetickým štítkům. To pomůže lépe vyjít vstříc zájmům spotřebitelů (např. zvážení toho, jak jsou různé štítky vnímány, a vliv marketingu) při přípravě budoucích opatření v oblasti energetických štítků a rovněž podpoří dialog s organizacemi spotřebitelů. V současnosti má více než 40 % oken v EU jednoduché zasklení a dalších 40 % jsou první modely s nepotaženým dvojitým zasklením[54]. Komise bude pracovat na usnadnění zavádění účinnějších stavebních součástí na trh, například uplatněním rámců pro ekodesign nebo pro označování štítky na okna. Ve své budoucí práci týkající se ekodesignu a energetických štítků Komise případně zváží možnost zahrnutí systémů i jednotlivých produktů. K posílení účinnosti těchto opatření bude Komise i nadále analyzovat energetický dopad životního cyklu produktů. Posílí průzkumy trhu s cílem zajistit, aby požadavky na produkty byly řádně provedeny, a podpoří opatření, která pomohou spotřebitelům, montážním organizacím a maloobchodníkům v co nejlepším využití energetických štítků. - Posílení spotřebitelů prostřednictvím nových technologií Podle stávajících právních předpisů EU[55] by koneční spotřebitelé měli být často informováni o své spotřebě energie v momentě jejího využití, aby mohli svou spotřebu regulovat pomocí individuálních měřičů všech důležitých druhů energie: elektřiny, plynu, vytápění a chlazení a horké vody. Jejich účty a smlouvy by jim rovněž měly poskytovat informace o cenách a nákladech na energie, které by měly být prezentovány tak, aby jim pomohly zlepšit energetickou účinnost, např. srovnáním jejich spotřeby s referenčními hodnotami nebo dostupnými řešeními v oblasti energetické účinnosti. V praxi je ještě třeba tato práva spotřebitelů řádným způsobem provést. Poskytované informace se musí více zaměřovat na požadavky spotřebitelů. Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí plné provedení těchto i jiných ustanovení evropských právních předpisů v oblasti energetické účinnosti. V budoucích letech přinese zavedení evropské „inteligentní sítě“ podstatnou změnu v rozsahu shromažďování a předávání informací o dodávkách a spotřebě energií. Tyto informace umožní spotřebitelům šetřit energií. Členské státy mají povinnost do roku 2020 zavést inteligentní elektroměry u nejméně 80 % konečných spotřebitelů, pokud se budou moci opřít o příznivou vnitrostátní analýzu efektivity nákladů[56]. Je rovněž důležité zajistit, aby inteligentní technologie pronikly do ostatních sítí, jako je vytápění, chlazení a plyn[57], a aby všechny tyto inteligentní sítě přispívaly k vytváření fungujícího interoperabilního trhu služeb v oblasti energetické účinnosti. Inteligentní sítě a inteligentní měřicí přístroje budou základem inteligentních spotřebičů, což přispěje k úspoře energie dosažené zakoupením energeticky účinnějších přístrojů. Spolu s rozvojem inteligentních sítí se objeví nové služby, které umožní společnostem poskytujícím energetické služby a poskytovatelům IKT, aby spotřebitelům nabízeli služby sledování spotřeby energie v pravidelných intervalech (pomocí internetu nebo mobilních telefonů), a rovněž umožní uvádění spotřeby jednotlivých spotřebičů na účtech za energie. Kromě výhod pro spotřebitele v domácnostech podnítí dostupnost přesných údajů o spotřebě, které poskytnou inteligentní měřicí přístroje, poptávku po energetických službách nabízených společnostmi a veřejnými orgány, což umožní společnostem poskytujícím energetické služby nabízet důvěryhodné smlouvy o energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu energie. Inteligentní sítě, měřicí přístroje a spotřebiče umožní, aby spotřebitelé zapínali spotřebiče v době, kdy jsou dostupné dodávky levné energie mimo špičku nebo nadbytečná větrná a sluneční energie, a to výměnou za finanční pobídky. Poskytnou také spotřebitelům výhody a potenciální úspory energií tím, že je bude možné zapnout a vypnout na dálku. K rozvinutí tohoto potenciálu jsou zapotřebí příslušné normy pro měřicí přístroje a spotřebiče a závazky dodavatelů, že spotřebitelům poskytnou příslušné informace (např. jasné účtování) o jejich spotřebě energie, včetně poradenství týkající se toho, jak spotřebu učinit méně energeticky náročnou, a tím snížit náklady. Za tím účelem Komise navrhne přiměřená opatření, aby technologické inovace, včetně zavádění inteligentních sítí a měřicích přístrojů, splnily tuto funkci. Tato opatření budou zahrnovat minimální požadavky na obsah a formát poskytovaných informací a služeb. Komise dále musí zajistit, aby energetické štítky (certifikáty energetické náročnosti) a normy pro budovy a spotřebiče případně odrážely začlenění technologie, která přístroje a budovy „připravuje“ pro inteligentní sítě a umožňuje, aby byly hladce zapojeny do infrastruktury inteligentních sítí a měřicích přístrojů. Přístroje jako chladničky, mrazničky a tepelná čerpadla by mohly přijít na řadu jako první. 7. Doprava Kromě odvětví, jež jsou podrobně rozpracována v tomto plánu, je také doprava, na kterou připadá 32 %[58] konečné spotřeby energie, klíčovou oblastí pro úspory energie. Pokud jde o využívání energie, jedná se o odvětví s nejrychlejším růstem a s největší závislostí na fosilních palivech. Nadcházející bílá kniha o dopravě vymezí strategii pro zlepšení účinnosti odvětví dopravy, která zahrnuje zavedení pokročilých systémů řízení dopravy u všech jejích druhů, investice do infrastruktury a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru na podporu multimodální dopravy, inteligentní stanovování cen a normy účinnosti pro všechna vozidla ve všech druzích dopravy, jakož i ostatní opatření na podporu inovativních vozidel. 8. Rámec pro vnitrostátní úsilí Členské státy hrají rozhodující roli při zavádění politik v oblasti energetické účinnosti a opatření nezbytných k dosažení cíle 20 %. Prozatím vnitrostátní akční plány energetické účinnosti zavedené podle směrnice o energetických službách poskytly vnitrostátní rámec pro rozvoj politiky energetické účinnosti v odvětvích konečné spotřeby[59]. S ohledem na tento nový plán energetické účinnosti, který se zabývá všemi odvětvími od výroby po konečnou spotřebu, je jasné, že je nutné rozšířit oblast působnosti vnitrostátního rámce na celý energetický řetězec a využít více příležitostí pro úsporu energie[60]. Zároveň zahájení prvního evropského semestru koordinace politik ex-ante v rámci strategie Evropa 2020 nabízí Komisi nové příležitosti ke sledování a posuzování každoročního pokroku členských států v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že je nezbytné monitorovat vnitrostátní výsledky, aby bylo možné posoudit pokrok učiněný směrem k evropskému cíli 20 %, provede Komise v nadcházejících měsících analýzu toho, jaký by měl být nejvhodnější monitorovací rámec. 9. Závěr Opatření navrhovaná v tomto plánu mají za cíl přiblížit se cíli EU dosáhnout 20% úspory energie, napomoci do roku 2050 uskutečnit naši vizi nízkouhlíkové ekonomiky účinně využívající zdroje a rovněž dosáhnout větší energetické nezávislosti a bezpečnosti zásobování energií. Plné provedení tohoto plánu by mělo přinést významnou úsporu energie: odhaduje se, že opatření veřejného sektoru a nové minimální požadavky na účinnost spotřebičů by měly vést k úspoře ve výši až 100 Mtoe. Podobnou úsporu lze také očekávat v důsledku opatření v odvětví dopravy a rovněž u spotřebitelů díky úsporám jejich dodavatelů energií[61]. Závazná opatření předložená v tomto plánu budou provedena vhodnými legislativními nástroji, včetně návrhu právního předpisu zahrnujícího přezkum stávající směrnice o energetických službách a směrnice o kombinované výrobě tepla a elektřiny[62]. Dalšími kroky v průběhu roku 2011 bude přijetí tohoto návrhu[63], přijetí nových opatření v oblasti ekodesignu a energetických štítků, zahájení iniciativy pro inteligentní města a inteligentní obce a návrhy nástrojů financování, které budou předloženy během jednání o rozpočtu v roce 2011. Komise vyzývá orgány EU, členské státy a všechny příslušné zúčastněné strany, aby tento nový plán energetické účinnosti podpořily, aby se aktivně zapojily do diskusí týkajících se prováděcích opatření a aby na jeho provádění úzce spolupracovaly. [1] KOM(2010) 2020. [2] Technicky vzato se „energetickou účinností“ rozumí využívání méně energetických vstupů při zachování rovnocenné úrovně ekonomické aktivity nebo služby; „úspora energie“ je širší pojem, který také zahrnuje snižování spotřeby v důsledku změny chování nebo snížené ekonomické aktivity. V praxi je obtížné tyto dva termíny od sebe oddělit a v tomto sdělení jsou často používány jako synonyma. [3] „Negajouly“ jsou energií nespotřebovanou díky zvýšení energetické účinnosti. Například 13% zvýšení energetické účinnosti u konečných spotřebitelů dosažené mezi lety 1996 a 2007 v EU27 se rovnalo úspoře energie ve výši přibližně 160 Mtoe za toto období (Obecné tendence a politiky v oblasti energetické účinnosti v EU27 – ADEME 2009). [4] 7224/1/07 REV 1: Závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007. Tento cíl znamená uspoření 368 milionů tun ropného ekvivalentu (Mtoe) primární energie (hrubá domácí spotřeba minus neenergetické účely) do roku 2020 ve srovnání s odhadovanou spotřebou 1 842 Mtoe v roce 2020. Tento cíl byl opětovně potvrzen na zasedání Evropské rady v červnu 2010 (17. června 2010 č: EUCO 13/10). [5] KOM(2010) 639. [6] Tyto kroky byly učiněny v rámci akčního plánu pro energetickou účinnost z roku 2006, KOM(2006) 545; pokrok je posouzen v průvodním pracovním dokumentu útvarů SEK(2011) 275. [7] Podle nejnovějších odhadů Komise a s ohledem na opatření v oblasti energetické účinnosti provedená do prosince 2009. [8] Závěry Evropské rady ze dne 4. února 2011 č. EUCO 2/11. [9] KOM(2011) 21. [10] KOM(2011) 112. [11] KOM(2008) 772: Sdělení Komise – Energetická účinnost: plnění 20% cílové hodnoty. [12] Odhady jsou založeny na údajích z odvětví stavebnictví. Viz SEK(2011) 277: posouzení dopadů přiložené k plánu energetické účinnosti. [13] SEK(2011) 277: posouzení dopadů přiložené k plánu energetické účinnosti. [14] 2010/2107 (INI): Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu týkající se revize akčního plánu pro energetickou účinnost. [15] Viz poznámka pod čarou 13. [16] Ecorys, Ecofys a BioIntelligence (2010): Studie na podporu posouzení dopadů akčního plánu EU pro energetickou účinnost. Odhad je založen na předpokladu 5 m² veřejných budov na občana, což představuje celkovou podlahovou plochu veřejných budov (kromě sociálního bydlení) v EU o rozsahu 2,5 miliard m². Celková podlahová plocha je 21 miliard m². [17] KOM(2008) 400: Sdělení Komise – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí. [18] Směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel – viz rovněž nedávno otevřený portál ekologických vozidel, který má veřejným orgánům pomoci s prováděním této směrnice tím, že jim i konečným uživatelům poskytuje srovnávací analýzu životního cyklu nákladů stávajících vozidel (http://www.cleanvehicle.eu/). [19] V rámci evropského programu Energy Star, který ukládá ústředním vládním orgánům členských států a orgánům EU pořizování přístrojů, jež nejsou méně energeticky účinné než Energy Star ((ES) č. 106/2008). [20] Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. [21] Na tento právní nástroj, stejně jako na ostatní závazná opatření v tomto plánu, se bude vztahovat důkladné posouzení dopadů. Bude zahrnovat podrobnou analýzu navrhované roční míry obnovy a ověření nejlepšího způsobu jejího provedení a rovněž mechanismus monitorování. [22] Tento procentuální údaj se vztahuje na členské státy. Stávající míra obnovy se v případě EU-27 pohybuje mezi 1,2 % a 1,5 % ročně. Vyšší hodnota znamená míru dodatečné montáže v budovách nad 1 000 m², což platí pro většinu veřejných budov a vysvětluje, proč zdvojnásobení stávající míry vede ke 3 %. Viz poznámka pod čarou 13 a SEK(2008) 2865. [23] Včetně Dánska, Francie a Německa. [24] V roce 2005 činila spotřeba elektřiny na pouliční osvětlení 36 TWh. Viz http://ec.europa.eu/governance/impact/ia_carried_out/docs/ia_2009/sec_2009_0324_en.pdf. [25] Pakt byl zahájen v lednu 2008 a města a regiony se staly jeho součástí v říjnu 2008, kdy byl dokončen text paktu. Viz http://www.eumayors.cs/home_en.htm. [26] „Zelená“ infrastruktura zahrnuje využívání stromů a rostlin k chlazení teploty ve městech, čímž se snižuje potřeba energie na chlazení – to představuje jedno přizpůsobení se změně klimatu. Může rovněž zmírnit riziko záplav a zlepšit kvalitu vody, vzduchu a ekosystému. KOM(2009) 147 v konečném znění, s. 5, KOM(2011) 17 v konečném znění, s. 8. [27] V roce 2008. Viz Eurostat, Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2010. [28] Příklady renovací v rámci programu EU GreenBuilding ukazují nákladově efektivní snižování až do výše 80 %. [29] Hodnocení ex-ante iniciativy pro odbornou přípravu a kvalifikaci pracovníků ve stavebnictví v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie v rámci programu Inteligentní energie – Evropa. Viz Ecorys, Ecofys a BioIntelligence (2010): Studie na podporu posouzení dopadů akčního plánu EU pro energetickou účinnost, s. 34. [30] KOM(2010) 682. [31] V EU je podle odhadů 700–1 040 aktivních společností poskytujících energetické služby, což představuje objem trhu ve výši 6,7 až 8,5 miliard EUR. Tržní potenciál se odhaduje na 25 miliard EUR. Viz Bertoldi, Marino, Rezessy, Boza-Kiss (2010): Trh společností poskytujících energetické služby v Evropě – JRC. [32] Tyto seznamy mohou být vypracovány na vnitrostátní úrovni a mohou do nich být zapsány všechny typy poskytovatelů energetických služeb. Sloužily by pouze jako informativní nástroj. Za předpokladu, že by k zápisu do seznamu nebylo jako kritérium vyžadováno žádné schválení nebo kvalifikace, by se zajistilo, že tyto seznamy nepovedou k nepříznivým účinkům, jako je uzavření trhu služeb. Dobrovolné uvádění známek kvality a referencí by bylo dalším způsobem, jak zvýšit důvěru v kvalitu nabízených služeb. [33] KOM(2010) 677/4: Sdělení Komise – Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť. [34] Směrnice 2003/87/ES v platném znění. [35] Směrnice 2010/75/EU. [36] Směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS. [37] Tak je tomu například ve Spojeném království, ve Francii a v Dánsku a v regionu Flandry. [38] Ecorys, Ecofys a BioIntelligence (2010): Studie na podporu posouzení dopadů akčního plánu EU pro energetickou účinnost. [39] SEK(2011) 277: posouzení dopadů přiložené k plánu energetické účinnosti. [40] V roce 2008. Viz Eurostat, Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2010. [41] Směrnice 2003/96/ES. [42] Viz sdělení Komise „ELECTRA“, KOM(2009) 594. [43] Eurochambres (2010): Energetická účinnost MSP: faktory úspěšnosti a překážky. [44] Komise upozorňuje, že pokud podpůrná opatření zahrnují státní podporu, musí se členské státy řídit pravidly pro státní podporu uvedenými v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. [45] Pokud možno včetně hospodaření s energií jako nedílné součásti celkového systému environmentálního managementu. [46] Tento přístup se zaměří na 1) produkty, 2) systémy na motorový pohon (např. elektrické motory, pohon s proměnnými otáčkami, kontrolní zařízení a čerpadla) a 3) zařízení (např. audity zařízení). [47] Odvětví IKT bylo vyzváno k vypracování a přijetí společných metodik pro měření své energetické účinnosti a emisí skleníkových plynů jakož i harmonizovaného způsobu kvantifikace svého potenciálu (KOM(2010) 245, Digitální agenda pro Evropu). [48] http://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm. [49] Nařízení (ES) č. 397/2009 a (EU) č. 832/2010. [50] Mají být provedeny bankou Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) a Rozvojovou bankou Rady Evropy (CEB). [51] SEK(2010) 1409: Fungování maloobchodního trhu s elektřinou pro spotřebitele v Evropské unii. [52] Chladničky, mrazničky, televizory, myčky nádobí, pračky, ventilátory, některé typy osvětlení a dekodéry pro digitální televizory. [53] KOM(2008) 660: Vypracování pracovního plánu na období 2009–2011 podle směrnice o ekodesignu. [54] Odhady připravené TNO pro Glass for Europe. [55] Směrnice 2006/32/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES. [56] Směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií. [57] Podle směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem by inteligentní měřící přístroje měly být zavedeny v přiměřeném časovém období. [58] V roce 2008. Viz Eurostat, Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2010. [59] Viz průvodní pracovní dokument útvarů SEK(2011) 276: Vnitrostátní akční plány energetické účinnosti: aktualizace provádění. [60] Stávající acquis v oblasti energetické účinnosti je rozšířeno na sousední země EU v jihovýchodní a východní Evropě prostřednictvím Smlouvy o energetickém společenství (nebo se tak právě děje v případě novějšího acquis ). Rámec pro podporu energetické účinnosti, včetně 20% cíle, se proto vztahuje na partnery, kteří si přejí přistoupit k EU. Nové iniciativy EU v oblasti energetické účinnosti budou automaticky přidány k acquis Smlouvy o energetickém společenství. [61] Jedná se o odhady úspory energií podle konkrétních opatření a může dojít k určitému překrývání. [62] Směrnice 2006/32/ES a 2004/8/ES. [63] Tento návrh bude zahrnovat opatření tohoto plánu, která se týkají veřejného pořizování zboží, služeb a stavebních prací, obnovy veřejných budov, smluv o energetické účinnosti, nejednotnosti motivací s cílem zlepšit energetickou účinnost, společností poskytujících energetické služby, účinnosti výroby energií, přístupu do sítě elektřiny pocházející z kombinované výroby tepla a elektřiny, závazků k úspoře energií, energetických auditů, informačních služeb pro spotřebitele energií a energetické účinnosti při regulaci sítí.