[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 21.2.2011

KOM(2011) 75 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“) Text s významem pro EHP

SEK(2011) 206 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“) Text s významem pro EHP

OBSAH

1. Úvod 3

1.1. Akt o jednotném trhu 3

1.2. Posílení správní spolupráce na jednotném trhu 3

1.3. Využití plného potenciálu IMI 4

2. Strategie pro další rozšíření 5

2.1. Základní zásady IMI 5

2.2. Kritéria pro rozšíření 7

2.3. Možné nové funkce 7

2.4. Možné nové oblasti politik 8

2.5. Součinnost se stávajícími systémy/nástroji IT 8

2.6. Využití stávajících funkcí pro nové účely 9

3. Problémy plynoucí z rozšíření 10

3.1. Záruka ochrany osobních údajů 10

3.2. Usnadnění flexibilního rozšíření 11

3.3. Zabezpečení odpovídajících zdrojů 11

3.4. Jednoduchost řešení 12

3.5. Zapojení všech zúčastněných stran 13

3.6. Zajištění vysoké úrovně výkonnosti a bezpečnosti systému 15

4. Závěry / další kroky 15

4.1. Kontrola správní spolupráce 15

4.2. Návrh legislativního nástroje pro IMI 16

4.3. Rozsah a časový plán zamýšleného rozšíření 16

4.4. Další vývoj IT 16

ÚVOD

Akt o jednotném trhu

Evropští občané a podniky každodenně využívají příležitostí, které jim nabízí jednotný trh. Pro bezproblémové fungování tohoto trhu je třeba, aby správní orgány členských států úzce spolupracovaly, poskytovaly si vzájemnou pomoc a vyměňovaly informace. Výhody jednotného trhu se neprojeví, pokud nebude právo EU správně používáno a práva jím vytvořená uplatňována. Správní spolupráce mezi členskými státy je zásadní podmínkou k vytvoření jednotného trhu zcela bez hranic.

Mezi 50 návrhy uvedenými ve sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“, které bylo přijato 27. října 2010[1], ohlásila Komise svůj úmysl vytvořit kontaktní elektronickou síť pro evropské správní orgány a navrhla strategii pro rozšíření systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Rozvíjení IMI je jedním z klíčových prvků, který má podpořit zlepšování správy jednotného trhu, jelikož usnadňuje účinnou a každodenní přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními veřejnými orgány na všech úrovních státní správy.

Posílení správní spolupráce na jednotném trhu

V roce 2004 se EU rozšířila o deset nových členských států, přibylo devět nových úředních jazyků, a tím se také mnohonásobně zvýšil počet dvoustranných vztahů, které je třeba řídit. Vyšlo jasně najevo, že správní spolupráce může fungovat, pouze pokud ji bude podporovat moderní, mnohojazyčný informační systém[2]. Evropská komise ve spolupráci s členskými státy vyvinula systém pro výměnu informací o vnitřním trhu, aby tak podpořila správní orgány při plnění povinnosti vzájemné pomoci.

IMI byl spuštěn v únoru 2008 na podporu přepracované směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací (2005/36/ES) a od prosince 2009 jsou členské státy právně povinny používat IMI při plnění povinností výměny informací vyplývajících ze směrnice o službách (2006/123/ES) a z rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice o službách. V současnosti je v IMI registrováno více než 5 700 příslušných orgánů a 11 000 uživatelů.

IMI je zabezpečená, opakovaně využitelná, mnohojazyčná, internetová elektronická aplikace, kterou vyvinula Komise ve spolupráci s členskými státy. Díky IMI mohou vnitrostátní, regionální a místní orgány z 30 členských států EHP komunikovat snadno a rychle se svými zahraničními protějšky. IMI pomáhá uživatelům i) najít příslušný orgán, který je třeba kontaktovat v zahraničí, ii) komunikovat s takovým orgánem pomocí souboru předem přeložených standardizovaných otázek a odpovědí a iii) sledovat postup své žádosti o informace pomocí mechanismu sledování. IMI je navržen jako flexibilní systém, jenž může být snadno upraven tak, aby podporoval různé oblasti právních předpisů jednotného trhu, které zahrnují ustanovení o správní spolupráci (další informace viz oddíl I doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise).

IMI byl vytvořen se záměrem nahradit velké množství dvoustranných vztahů, jež spojují členské státy EU, jediným rozhraním – sítí IMI.

Jednou z hlavních výhod IMI je, že úspěšně překonává největší překážky, které brání spolupráci, například nejistotu, na koho se obrátit, jazykové bariéry, odlišnou kulturu práce a veřejné správy a nedostatek zavedených postupů spolupráce. Do navrhování IMI se zapojily členské státy a díky tomu nabízí tento systém jednotné pracovní metody, které odsouhlasily všechny země EU.

IMI je rovněž flexibilní, co se týče organizační struktury v jednotlivých členských státech. Decentralizovaná struktura sítě IMI vyžaduje, aby v zájmu celkové koordinace projektu IMI každá účastnická země jmenovala národního koordinátora IMI (NIMIC). Členské státy mají rovněž možnost jmenovat další koordinátory na regionální úrovni nebo koordinátory pro jednotlivé legislativní oblasti v rámci IMI.

Využití plného potenciálu IMI

Významný potenciál se dosud skrývá ve dvou oblastech zahrnutých v IMI (služby a odborné kvalifikace). Více informací o probíhající práci v této oblasti obsahuje výroční zpráva IMI[3]. Toto sdělení se zaměřuje na to, jak může IMI pomoci rozhodujícím způsobem přeměnit přeshraniční správní spolupráci na vnitřním trhu a přizpůsobit ji požadavkům 21. století a očekáváním občanů a podniků v EU. Jeho potenciál spočívá zvláště v možnosti 1) rozšířit IMI o nové oblasti politik, 2) vyvinout nové funkce, 3) propojit IMI s dalšími systémy IT a 4) využít stávající funkce IMI k novým účelům. IMI se tak může stát pružným nástrojem ve službách správní spolupráce, který bude přispívat k lepší správě vnitřního trhu. Pokud v určité legislativní oblasti neexistuje informační systém podporující správní spolupráci, je využití IMI namísto vývoje nového účelového systému spojeno s řadou výhod:

a) efektivnější využití prostředků

V době, kdy narůstá tlak na snížení veřejných výdajů a rozpočtových schodků, představuje větší efektivnost při poskytování veřejných služeb klíčovou prioritu. Přizpůsobení již existujícího systému je samozřejmě méně nákladné než vývoj zcela nového nástroje pro elektronickou výměnu informací od začátku (další informace viz oddíl II doprovodného dokumentu pracovních útvarů Komise). Používá-li se pouze jedna síť, nabízí se rovněž úspory z rozsahu, jelikož údržba, podpora uživatelů, školení a propagace jsou společné.

b) uživatelsky přívětivější

Využití IMI pro více účelů přináší rovněž výhody příslušným orgánům. Mají-li orgány na starost několik oblastí politik na vnitřním trhu, nemusí se potýkat s množstvím informačních systémů. Nemusí se učit používat více než jeden nástroj IT, aktualizují údaje pouze na jednom místě a mohou sledovat, jak postupují všechny výměny informací s orgány v zahraničí prostřednictvím jediného portálu. Čím více každodenní práce bude možné zpracovat přes IMI, tím užitečnější se pro ně IMI stane. Využívá-li se totiž systém jen zřídka, je snadné zapomenout uživatelské jméno a heslo a znejistět při jeho používání.

c) rychlejší, předvídatelnější řešení

Vývoj informačního systému „na míru“ jako odpověď na potřebu v oblasti správní spolupráce je obecně zdlouhavý a nepředvídatelný proces. Zpoždění a nečekané překážky jsou ve vývoji informačních technologií zcela běžné. Využití existujícího systému tak nabízí rychlejší a předvídatelnější řešení, jelikož je založeno na vyzkoušené a ověřené technologii.

d) bezpečnější základ

IMI nabízí internetové prostředí, jehož zabezpečenost a opatření na ochranu údajů, včetně omezení účelu a kontrol přístupu, se v praxi ukázaly jako spolehlivé. Komise i členské státy rovněž získaly cenné praktické zkušenosti s organizací zavádění nových modulů pro konečné uživatele, včetně organizační struktury, registrace, školení a podpory uživatelů.

e) menší obtíže pro pilotní projekty

Poslední důležitou výhodou hotového systému je, že nabízí možnost testovat provozní proveditelnost navrhovaného řešení, aniž by bylo třeba investovat čas a prostředky do prototypu, jenž by mohl byt později zavrhnut. I v oblastech, kde se zúčastněné strany shodují na potřebě nástroje IT, je práh pro zahájeni pilotního projektu k prokázání životaschopnosti poměrně nízký. Pilotní projekt je možné vypracovat bez nákladů na vývoj IT za pomoci existující funkčnosti systému.

STRATEGIE PRO DALšÍ ROZšÍřENÍ

Ačkoli rozšíření IMI o další oblasti politiky má zřejmý přínos, je nicméně velmi důležité, aby se budoucí růst odehrával kontrolovaným a udržitelným způsobem. Na tomto místě je proto vhodné zabývat se strategickými cíli IMI a opatřeními potřebnými k jejich dosažení.

Základní zásady IMI

Než se systém bude dále rozvíjet, měly by být zohledněny následující klíčové zásady IMI.

a) Opakované využití

Cílem IMI je pomoci členským státům plnit jejich povinnosti vzájemné pomoci účelným a účinným způsobem s vynaložením co nejmenších nákladů a aniž by se na podporu každého jednotlivého legislativního nástroje vytvářel oddělený informační systém. Pokud jsou tytéž orgány odpovědné za vícero oblastí právních předpisů o vnitřním trhu, neměly by být konfrontovány s velkým množstvím odlišných systémů IT pro správní spolupráci.

b) Organizační flexibilita

IMI je navržen tak, aby se snadno přizpůsobil existující organizaci. Systém je pružný a je možné ho přizpůsobit rozmanitým správním strukturám a kulturám v Evropě. Uživatelé k výměně informací nepotřebují žádnou předcházející znalost správní hierarchie v ostatních členských státech.

c) Jednoduché odsouhlasené postupy

IMI snižuje administrativní zátěž a umožňuje realizovat politiky, které by se jinak ztratily v labyrintu různých vnitrostátních správních postupů. Byly totiž odsouhlaseny jednoduché standardní pracovní postupy pro spolupráci.

d) Mnohojazyčnost

Mnohojazyčnost patří mezi základní prvky služby IMI, která je poskytována ve 22 úředních jazycích EU. Kromě souboru předem přeložených otázek a odpovědí, které vycházejí z legislativních ustanovení, mohou uživatelé vkládat doplňující informace ve formě volného textu, komentáře a doprovodné dokumenty. Aby uživatelé těmto údajům lépe rozuměli, poskytuje IMI internetový odkaz na nástroj strojového překladu Komise, ECMT[4]. V současnosti se vyvíjí software, jenž má ECMT nahradit a který rozšíří možné jazykové kombinace oproti současné nabídce. IMI je zapojen do vývoje tohoto nástroje od počátečních fází jako testovací uživatelská služba.

e) Přívětivost pro uživatele

IMI je navržen tak, aby byl uživatelsky přívětivý, intuitivní a snadno použitelný po základním školení (obdobný přístup jako pro systémy rezervace letenek a internetových nákupů). Současný vývoj IT se zaměřuje na zvýšení uživatelské přívětivosti s využitím odezvy od uživatelů.

f) Ochrana údajů

IMI se řídí zásadou ochrany soukromí již od návrhu, podle níž je soulad s ochranou soukromí a údajů včleněn do systému od samého počátku, a nikoli uplatněn později jako pouhý dodatek. IMI ve výsledku zaručuje vysokou úroveň technické a procesní ochrany údajů.

g) Nulové náklady na IT pro uživatele

Práce s IMI by měla vyžadovat pouze počítač a internetové připojení. Není třeba instalovat žádný zvláštní software nebo hardware.

Kritéria pro rozšíření

Prioritní oblasti pro rozšíření napomůže určit výsledek probíhající veřejné debaty ohledně Aktu o jednotném trhu, ve spojení s cíli strategie Evropa 2020 a závěrem evropského semestru založeném na roční analýze růstu[5].

Z technického hlediska není omezen počet nových oblastí, které mohou být do IMI přidány, počet nových funkcí, jež mohou být vyvinuty, ani počet propojení s existujícími nástroji IT. Existují nicméně organizační překážky rozšíření. Další rozvoj je třeba dobře plánovat a zachovat celkovou koncepční soudržnost systému. Následující kritéria by tedy mohla posloužit jako vodítko při výběru a řazení oblastí pro rozšíření:

1) Nová skupina uživatelů by se nejlépe měla částečně překrývat se současnými skupinami uživatelů nebo na ně být napojena tak, aby část obce uživatelů měla po rozšíření k dispozici víceúčelový nástroj.

2) Přednostně by měly být přidány ty oblasti, které mohou využívat současných funkcí a nevyžadují žádný další vývoj IT.

3) Pokud rozšíření o novou právní oblast nebo podpora nových úkolů v rámci současných oblastí vyžaduje vytvoření nových funkcí, měly by být vytvořeny v obecné rovině, aby nový modul mohl být snadno přizpůsoben dalším skupinám uživatelů (tedy nevytvářet zvláštní modul jen pro jeden účel).

4) Náklady na další potřebný vývoj by měly být odůvodněny očekávanou přidanou hodnotou, jež bude používaní IMI mít pro nové či současné skupiny uživatelů a pro provádění právních předpisů EU, a přínosem pro občany a podniky.

5) Nové oblasti a funkce nebo propojení s dalšími nástroji by neměly systém pro uživatele komplikovat.

Pokud existuje požadavek používat IMI v oblastech politik a pro účely, jež nejsou v souladu s těmito kritérii a kde se nedá očekávat součinnost s existujícími obcemi uživatelů, měla by se přezkoumat možnost povolit vývoj softwaru odděleně od IMI.

Možné nové funkce

IMI nabízí svým uživatelům řadu různých funkcí, a to zejména:

1) Zabezpečenou komunikaci mezi dvěma příslušnými úřady o jednotlivých případech, v nichž se mohou vyskytovat osobní údaje.

2) Výstražný mechanismus, který umožňuje příslušným orgánům varovat jiné členské státy v případě vážného nebezpečí způsobeného hospodářským subjektem, které ohrožuje řádné a zabezpečené fungování vnitřního trhu.

3) Modul správy orgánů, který členským státům umožňuje registrovat příslušné orgány jako uživatele IMI, přidělovat jim úkoly způsobem slučitelným s jejich vnitrostátní správní strukturou a aktualizovat údaje o orgánu.

4) Prohledávatelný vícejazyčný adresář vnitrostátních rejstříků s informacemi, jež členské státy spravují, o obsahu, podmínkách přístupu a kontaktních údajích, který rovněž nabízí přímé odkazy na rejstříky dostupné na internetu (od února 2011).

Při hlubším přezkumu široké škály dalších právních oblastí, kde je potřeba správní spolupráce, vyšlo najevo, že aby bylo možné nabídnout ucelený soubor služeb v rámci IMI, bude třeba zajistit:

1) obecný pracovní postup k podpoře oznamovacích postupů (např. služby, prosazování práv duševního vlastnictví; elektronický obchod, SKIPCP[6];

2) prohledávatelnou databázi vyměňovaných informací, která neobsahuje důvěrné nebo osobní údaje;

3) technický prostředek[7], který mohou stávající sítě pro správní spolupráci mezi členskými státy v případě nutnosti použít, aby se občanům, podnikům a organizacím umožnil kontakt s příslušnými orgány za účelem dodávaní informací a získávání dat;

4) systém sdružování obsahu, jenž umožní mnohostranné využití části údajů (např. kontaktních údajů příslušných orgánů) jinými systémy a internetovými stránkami (např. Vaše Evropa).

Další informace naleznete v oddíle III doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto sdělení.

Možné nové oblasti politik

Útvary Komise nedávno přezkoumaly řadu oblastí politik, pro něž by IMI mohlo být reálným řešením pro lepší uplatňování právních předpisů o vnitřním trhu. Také členské státy předložily seznam oblastí politik, které by dle jejich názoru mohly těžit z použití IMI jako nástroje pro výměnu informací (viz oddíl IV doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise). Seznam je pouze indikativní a prozatímní a k určení, zda a jak by IMI mohl napomoci ke zlepšení přeshraniční spolupráce v uvedených oblastech, bude třeba dalšího přezkumu.

Součinnost se stávajícími systémy/nástroji IT

Dalším směrem, o němž lze uvažovat, je možnost, že by IMI doplnil fungování již existujících systémů IT a opačně. Užitečným prvním krokem by bylo usilovat o vytvoření společného ověřovacího systému pro širokou škálu nástrojů, jež veřejné orgány po celé EU v současnosti používají. Značně by to usnadnilo život uživatelům IMI, jelikož by mohli mít přístup do různých systémů Komise s pomocí téhož uživatelského jména a hesla. Jedním z takových nástrojů je ověřovací služba Evropské komise (ECAS), která je již používána pro stále větší počet služeb IT včetně portálu evropské e-justice a CIRCABC[8].

Na jiné úrovni je součinnosti možno dosáhnout propojením existujících systémů, jichž využívají stejné skupiny uživatelů, kupříkladu databáze regulovaných povolání, do které členské státy zahrnují povolání, jež jsou regulována na vnitrostátní úrovni, a kontaktních údajů příslušných orgánů. Vzniká tím částečné překrytí s IMI a práce se zdvojnásobuje, a pro tuto situaci by se mělo nalézt řešení.

Příkladem oblasti, kde by se mělo uvažovat o vzájemně se doplňujících řešeních, je právo obchodních společností. Musí pro ně být vypracovány metody pro zlepšení spolupráce mezi obchodními rejstříky v Evropě na základě již vykonané práce v souvislosti s evropským obchodním rejstříkem a projektem BRITE[9]. Podobně se zdá, že existuje prostor pro propojení IMI a databáze e-Certis[10], jež obsahuje šablony vnitrostátních osvědčení, které se používají při přeshraničním zadávání veřejných zakázek.

Možnost doplnit IMI projektem Platforma důvěryhodné výměny (iniciativa eTrustExchange z pracovního programu ISA) představuje další možný směr, kterým se lze ubírat. IMI v současné době podporuje výměnu údajů a informací mezi koncovými uživateli. Pro doplnění těchto funkcí by eTrustExchange mohla poskytnout členským státům možnost zabezpečené výměny informací mezi stávajícími systémy a IMI.

Využití stávajících funkcí pro nové účely

Naslouchat veřejnoprávním orgánům na všech úrovních ohledně jejich zkušeností s uplatňováním právních předpisů EU by mohlo být významným zdrojem odezvy ke zlepšení a usnadnění uplatňování právních předpisů EU. Současný seznam více než 5 700 příslušných orgánů registrovaných v IMI a jejich elektronických adres, ve spojení s internetovým generátorem výzkumů IPM[11] by v úzké spolupráci s členskými státy a s jejich souhlasem mohl být použit jako nástroj pro získávání informací pro posuzování dopadů a hodnocení politik.

Uživatelé IMI vyjádřili zájem provádět obecnou výměnu informací, která by nebyla založena na určitém legislativním nástroji, ale obsahovala by otázky obecné a horizontální povahy, například ohledně správních postupů v jiném členském státě.

Možnosti výměny informací v rámci IMI byly navrženy pro přeshraniční komunikaci, ale jsou rovněž využívány pro komunikaci mezi vnitrostátními veřejnoprávními orgány jako součást širší přeshraniční výměny. Používání IMI pro komunikaci mezi vnitrostátními orgány nestojí v cestě žádné technické překážky a některé členské státy vyjádřily zájem používat IMI k tomuto účelu ve větším rozsahu. Čistě vnitrostátní používání IMI by muselo být upraveno právním nástrojem, jelikož je nutné zachovat jasné a transparentní rozdělení úloh a odpovědnosti mezi Komisí a členskými státy.

PROBLÉMY PLYNOUCÍ Z ROZšÍřENÍ

Záruka ochrany osobních údajů

IMI je první projekt EU, který směřuje k vytvoření všeobecně využitelného rámce pro výměnu informací mezi vnitrostátními orgány prostřednictvím systému IT. V současnosti obsahuje velká část vyměňovaných informací osobní údaje. IMI se řídí zásadou ochrany soukromí již od návrhu, podle níž je soulad s ochranou soukromí a údajů včleněn do systému od samého počátku, včetně přísného uplatňování zásady omezení účelu a odpovídajících kontrol přístupu. Úvahy o ochraně údajů jsou rovněž součástí každodenního používání systému a jsou zahrnuty ve školicích materiálech. IMI ve výsledku zaručuje vysokou úroveň technické a procesní ochrany údajů a jeho uživatelé jsou dobře obeznámeni s obecnými zásadami ochrany údajů. Internetová stránka IMI obsahuje oddíl věnovaný ochraně údajů, kde jsou čtenářům k dispozici všechny potřebné informace.

Mimo praktická opatření na ochranu údajů stále existují obavy ohledně právního základu pro fungování IMI, jak je vyjádřil evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ). V rámci současného přístupu jsou účel a rozsah informací vyměňovaných mezi orgány stanoveny ve směrnici o odborné kvalifikaci a ve směrnici o službách, zatímco zvláštní pravidla pro zajištění plného souladu s právem EU v oblasti ochrany údajů jsou zahrnuta v dvou rozhodnutích Komise a jednom doporučení[12]. Abychom se vyhnuli všem překážkám rozšíření IMI, jež by mohly být zapříčiněny obavami o ochranu údajů, hodlá Komise předložit v první polovině roku 2011 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady. Tento horizontální právní nástroj, který má přijmout Rada a Evropský parlament, vytvoří ucelený rámec ochrany údajů, který poskytne vyšší právní jistotu zvláště s ohledem na další rozšíření, v souladu s návrhy EIOÚ[13].

Usnadnění flexibilního rozšíření

Komise přezkoumala, jak by IMI mohl být využit ke zlepšení uplatňování současných právních předpisů o vnitřním trhu. I když pro mnohé směrnice by posílená administrativní spolupráce byla jistě přínosem, významnou překážkou pro použití IMI je zde chybějící právní základ, jenž by byl dostatečně specifický pro výměnu informací mezi členskými státy. Přepracování směrnic, které by spočívalo jen v doplnění odkazu na použití IMI při jejich uplatňování, zde nepřichází v úvahu.

Výše zmíněný horizontální právní nástroj by měl tento problém vyřešit tím, že vytvoří obecný právní základ pro používání IMI při správní spolupráci k uplatňování právních předpisů EU o vnitřním trhu. Hlavní text právního nástroje by měl obsahovat všechna obecná hlediska a v přílohách by mohly být stanoveny podrobnosti týkající se konkrétních právních oblastí, které zde mají být zahrnuty.

Zabezpečení odpovídajících zdrojů

a) Financování

Náklady na IMI pokrývají vývoj a vylepšování systému, hostování IMI v datovém centru Komise, údržbu, správu systému, podporu druhé úrovně, školení, komunikaci a informační kampaň (další informace viz oddíl II doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise).

Počáteční náklady na vytvoření IMI byly financovány z programu IDABC (interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům), který byl ukončen v roce 2009. Do července 2010 náklady spojené s údržbou, podporou druhé úrovně, správou systému, hostováním, školením, komunikací a informační kampaní hradila Komise.

V červenci roku 2010 se náklady přenesly na program ISA (řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy) (2010–2015)[14], ze kterého bylo financováno fungování a zlepšování aplikace v roce 2010. Očekává se, že náklady na IMI ponese program ISA až do roku 2012, to je ale podmíněno výročním přezkumem celkových priorit programu a dostupným rozpočtem. Náklady na hostování, školení, komunikaci a informační kampaň však i nadále hradí Komise.

Vzhledem k tomu, že používání systému je pro směrnici o službách povinné, bude třeba finanční aspekty vyjasnit, a to v plném souladu se současným finančním plánem a nadcházejícím návrhem příštího víceletého finančního rámce.

b) Zdroje Komise

Komise vytvořila zvláštní tým zodpovědný za dohled nad vývojem a podporou sítě IMI. Poskytované služby zahrnují asistenční službu pro národní koordinátory IMI, údržbu databáze IMI se soubory otázek, správu překladu, poskytování elektronického materiálu k samostudiu pro koncové uživatele IMI, správu internetových stránek IMI, pořádání školení, informačních akcí a akcí k získávání kontaktů, výrobu propagačních materiálů, spojení se skupinami odpovědnými za provozní provádění právních předpisů a správu IMI z hlediska právních předpisů a ochrany údajů.

Komise navíc poskytuje pracovní sílu na hostování, údržbu a vývoj IMI. Poskytování a údržba plně vícejazyčného informačního systému se v rovině zdrojů rovněž dotýká překladatelských útvarů Komise.

c) Vnitrostátní zdroje

Hlavní odpovědnost za provádění a hladké fungování IMI nesou členské státy, které tak musí investovat, aby zajistily, že síť bude fungovat účinným způsobem.

K rozšiřování IMI by mělo dojít postupně, aby se zabránilo přetížení veřejných orgánů členských států. Při plánování způsobu rozšíření by měly být zohledněny následující faktory:

- Rozšíření by mělo být pečlivě naplánováno a odehrát se postupně tak, aby členské státy měly dostatek času zajistit, aby byly určeny všechny požadované kroky a aby zdroje nezbytné k dosažení daných cílů byly dostupné.

- Členské státy by měly přezkoumat svou stávající vnitrostátní organizaci IMI, aby bylo zajištěno, že je vhodná pro účely rozšířené sítě IMI, jež bude mít rozsáhlou a rozmanitou obec koncových uživatelů.

- Jakmile se IMI rozšíří a bude podporovat další oblasti politik, získá větší význam úloha národního koordinátora IMI (NIMIC), a proto by měla tato úloha být považována za zásadní pro bezproblémové fungování vnitřního trhu na vnitrostátní úrovni. Z odezvy koordinátorů IMI vyplývá, že úloha NIMIC není ve všech členských státech považována za klíčovou a mezi ohlášenými problémy se objevují nepřiměřené zdroje, příliš časté změny zaměstnanců a nedostatečná politická podpora pro tuto úlohu a související odpovědnost. Posílení role vnitrostátního koordinátora IMI by tak mělo být jedním z témat výše zmíněného horizontálního právního nástroje.

Jednoduchost řešení

Zkušenost s vývojem IMI prozatím ukázala, že vždy existuje riziko vytvářet příliš složitá IT řešení jako odpověď na souhrn požadavků všech zúčastněných stran, ať skutečných či domnělých. Tím nutně nevzniká uživatelsky přívětivý nástroj. Je lepší začít s relativně jednoduchou aplikací a jakmile se nasbírají dostatečné zkušenosti, případně ji upravit.

Jednou z výhod IMI navíc je, že dělí postup spolupráce na jednoduché, zvládnutelné a transparentní pracovní úkony. Rozšíření IMI o nové oblasti a funkce nebo propojení s dalšími nástroji by nemělo systém pro uživatele komplikovat. Orientace by měla zůstat jednoduchá a intuitivní.

Než se postupy převedou do softwaru, měly by být přezkoumány, aby se zajistilo, že jsou co možná nejjednodušší. Během tohoto procesu by se měly hledat a odstraňovat úzká místa a co možná nejvíce zvyšovat účinnost, aby výsledkem nebyly přespříliš komplikované moduly IT, jež lze použít pouze pro jediný účel.

Aby správní spolupráce probíhala hladce, je nezbytné již od raných stadií legislativního procesu řešit praktické dopady, které má provádění nových právních předpisů na vnitrostátní, regionální a místní orgány. Požadavky na správní spolupráci by měly být dostatečně jasné a funkční a mělo by se zvážit, zda je potřeba proces podporovat nástrojem IT. Tento proces by měl rovněž sloužit k získávání nových znalostí plynoucích z praktické zkušenosti se správní spoluprací a zabránění opakovaným chybám. Komise bude zkoumat, jak by do svých interních postupů nejlépe začlenila systematickou „kontrolu správní spolupráce“.

Zapojení všech zúčastněných stran

Projekt IMI má mnoho zúčastněných stran a pokud se rozšíří o nové oblasti politik, bude jeho správa ještě složitější. Základem je, aby projekt měl transparentní a účinnou strukturu řízení a aby všechny zúčastněné strany znaly postupy a fóra, která se používají k dosažení shody o různých aspektech projektu.

a) Každodenní správa systému

Z hlediska řízení projektu je „vlastníkem systému“ IMI Komise, která navrhuje, pořizuje, vytváří, provozuje, udržuje a dohlíží na rozpočet IMI a zároveň zajišťuje, že potřeby všech zúčastněných stran jsou přiměřeně naplněny.

b) Politická rozhodnutí

Řídící výbor IMI se skládá ze zástupců všech zúčastněných stran projektu IMI (vlastníka systému, dodavatele systému, poradního výboru pro vnitřní trh (IMAC) a uživatelů IMI).

Řídící výbor má na starosti:

- stanovení strategického směřování a priorit projektu, s ohledem na priority zlepšení, které určuje pracovní skupina IMAC IMI;

- sledování a kontrolu na vysoké úrovni;

- prosazování zájmů koncových uživatelů a zajištění, aby všechny zúčastněné strany byly do procesu plánování zapojeny.

Koncoví uživatelé IMI jsou v řídícím výboru zastoupeni odděleními Komise odpovědnými za jednotlivé legislativní oblasti, jež IMI podporuje (v současné době regulovaná povolání a služby).

Poradní výbor pro vnitřní trh je v řídícím výboru IMI zastoupen vedoucí oddělení Vývoj a koordinace politiky vnitřního trhu z GŘ MARKT.

c) Poradenství a pokyny od zúčastněných stran z řad odborníků

Zúčastěné strany z členských států jsou v projektu IMI zapojeny prostřednictvím různých poradních výborů a skupin odborníků, které Komisi poskytují poradenství a pokyny ohledně vývoje IMI.

1) Obecně technologický, řídící a politický aspekt

Pracovní skupina IMAC IMI byla zřízena jako podskupina Poradního výboru pro vnitřní trh (IMAC), aby pomáhala Komisi s horizontálními otázkami spojenými s vývojem IMI.

Protože IMI byl navržen jako obecný a opakovaně využitelný systém s možností pokrýt různorodé oblasti politik, je při úvahách o budoucím vývoji a rozšiřování sítě důležité zachovat horizontální pohled. Stejně důležité je zajistit, aby si síť udržela pevnou strukturu spolupráce. Pracovní skupina IMAC IMI tuto roli naplňuje a zastupuje vnitrostátní uživatele IMI ze všech oblastí politik.

Zpravidla jsou v této pracovní skupině zastoupeni všichni národní koordinátoři IMI, kteří jednají jménem všech uživatelů IMI ze svého členského státu. Tato skupina má na starosti:

- schvalovat zjednodušené postupy pro správní spolupráci, které tvoří základ vývoje softwaru IMI;

- sledovat pokrok, podávat zprávy o zapojení zúčastněných stran a dosažených výsledcích;

- zprostředkovat zpětnou vazbu od obce uživatelů a předávat jejich požadavky na zlepšení aplikace IMI;

- sestavit pořadí důležitosti požadavků na zlepšení softwaru IMI.

2) Příspěvky specifické pro jednotlivá odvětví

V současné době jsou do právních otázek týkajících se používání IMI v jednotlivých oblastech zapojeny tři skupiny odborníků z daných odvětví. Mají za úkol definovat obsah vyměňovaných informací a určit příslušné orgány, které mají být zapojeny. Mezi tyto skupiny patří výbor koordinátorů pro odborné kvalifikace, skupina odborníků na provádění směrnice o službách a podskupina odborného výboru na vysílání zaměstnanců, který byl zřízen, aby zkoumal možné varianty pro zvláštní systém výměny informací, jenž by posílil a podnítil správní spolupráci v oblasti směrnice o vysílání pracovníků.

d) Rozvoj řídicí struktury

Popsaná struktura sloužila pro účely IMI doposud velmi dobře a zdá se dosti flexibilní, aby umožnila další rozšiřování. Jakmile se IMI rozšíří o další oblasti politik, budou zástupci daných skupin uživatelů vyzváni, aby se zapojili do řídícího výboru IMI.

Do projektu budou rovněž zapojeny nové poradní výbory a skupiny odborníků zastupující dané oblasti politik, jejichž příspěvky obohatí práci pracovní skupiny IMAC IMI.

Čím více se bude IMI rozšiřovat a počet koncových uživatelů zvyšovat, tím bude rovněž důležitější zajistit, aby skuteční koncoví uživatelé IMI měli možnost poskytnout zpětnou vazbu a připomínky o uživatelské přívětivosti a dalším vývoji systému. Komise se snaží získat nepřímou zpětnou vazbu prostřednictvím národních koordinátorů IMI a kromě toho používá různé metody přímé interakce s uživateli IMI. Těmi jsou v současné době průzkumy, školení, konference a fóra k rozšiřování sociálních kontaktů. Videokonference a webové semináře se mohou rovněž ukázat jako užitečné pro větší zapojení koncových uživatelů do probíhajícího vývoje IMI.

Zajištění vysoké úrovně výkonnosti a bezpečnosti systému

a) Výkonnost

S nárůstem počtu uživatelů a objemu údajů v IMI bude klíčové zajistit, aby výkonnost systému (např. doba odezvy) zůstala nadále uspokojivá. IMI byl navržen jako odstupňovaný systém, který může po dokončení zahrnout až 100 000 uživatelů. Aby se zmírnilo možné riziko negativního dopadu na výkonnost, byla přijata následující preventivní opatření:

- IMI je hostován na vyhrazeném serveru v Datovém centru Komise.

- Výkonnost IMI je pravidelně sledována a předtím, než se spustí nová funkce systému, probíhají zátěžové zkoušky výkonnosti.

- V roce 2011 se uskuteční technický audit IMI. Bude se zabývat technickou schopností systému podporovat počet příslušných orgánů a uživatelů (a příslušné objemy údajů/dat), jaký je plánován po dokončení systému při zachování odpovídající úrovně výkonnosti a spolehlivosti.

b) Bezpečnost

Bezpečnost je jedním z hlavních hledisek návrhu, údržby a každodenního fungování systému IMI. IMI uchovává a zpracovává osobní a jiné údaje, jež nemají být veřejně přístupné.

Ucelený bezpečnostní plán IMI, vypracovaný v souladu s evropskými a mezinárodními bezpečnostními normami, definuje bezpečnostní požadavky pro tento systém a způsob, jakým mají být splněny. Tento plán bude každoročně předmětem přezkumu, aby se během rozšiřování IMI udržovala odpovídající úroveň bezpečnosti.

ZÁVěRY / DALšÍ KROKY

Kontrola správní spolupráce

Pro lepší správu vnitřního trhu je zapotřebí systematičtějšího přístupu pomocí zlepšené správní spolupráce. Za tímto účelem je nutno se zabývat praktickým hlediskem provádění nových právních předpisů vnitrostátními, regionálními a místními orgány v dostatečně raném stadiu legislativního procesu. Požadavky na správní spolupráci by měly být jasné a praktické a potřeba podporovat proces nástrojem IT by se měla zohlednit od začátku. Pokud je nástroj IT potřeba, měla by se dát přednost použití nebo přizpůsobení existujícího nástroje, jako je IMI, pokud je vhodný, nebo jednoho z existujících systémů správní spolupráce (další informace viz oddíl V doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise) namísto vývoje nového jednoúčelového nástroje od začátku.

Komise do prosince 2011 přezkoumá, jak by do svých interních postupů nejlépe začlenila systematickou kontrolu správní spolupráce.

Návrh legislativního nástroje pro IMI

Jak bylo uvedeno ve sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ ze dne 27. října 2010, je třeba obecného právního základu, aby byl zajištěn ucelený rámec ochrany údajů, který zakotví zvláštní pravidla a postupy ohledně zpracování osobních údajů v IMI, vytvoří rámec pro flexibilní a transparentní rozšíření IMI o další právní oblasti a posílí úlohu národního koordinátora IMI.

Komise předloží návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady na vytvoření obecného právního základu pro IMI v prvním pololetí 2011.

Rozsah a časový plán zamýšleného rozšíření

Komise bude společně s členskými státy zároveň nadále studovat, jaké další oblasti politik by (i za stávajících právních předpisů) mohly z IMI těžit a které další funkce bude třeba vytvořit. Cílem bude sestavit seznam oblastí politik, pro něž je IMI vhodným technickým řešením. Měla by zde být také v pravý čas zahrnuta možnost zkoumat součinnosti a možné překrývání mezi existujícími nástroji IT na úrovni EU pro správní spolupráci obecně.

Členské státy a Komise sestaví časový plán a rozpis kroků pro další vývoj pomocí stávající struktury řízení, na základě kritérií pro rozšíření stanovených v tomto sdělení a priorit, které mají být určeny v Aktu o jednotném trhu. Zpráva o pokroku bude součástí výroční zprávy IMI chystané na únor 2012.

Další vývoj IT

Další vývoj IT bude založen na vyhlídkách rozšíření a zaměří se na vytvoření funkcí, jež by mohly používat různé skupiny uživatelů. Stávající nástroje IT budou pokud možno znovu využity k rozšíření funkčnosti IMI. Roční plány vývoje softwaru, které projedná a odsouhlasí řídící výbor IMI, budou založeny na dlouhodobém výhledu vývoje obecného nástroje správní spolupráce (další informace viz oddíl III doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise).

Komise provede podrobný technický rozbor, aby určila nejvhodnější strukturu, včetně všech prvků obecného nástroje správní spolupráce. Zpráva bude zveřejněna v prosinci 2011.

[1] Sdělení Komise – Na cestě k Aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství – 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod, KOM(2010) 608, 27.10.2010.

[2] Na zasedání Poradního výboru pro vnitřní trh dne 18. listopadu 2003 přijali generální ředitelé z členských států tento operativní závěr: „ Předseda konstatoval, že členové odsouhlasili, že existuje potřeba vyvinout informační systém ke zlepšení výměny a správy informací o vnitřním trhu, vzhledem k tomu že takový systém je potřebný na podporu posílené spolupráce, jež bude nezbytná na rozšířeném jednotném trhu. “

[3] (viz Výroční zpráva IMI na adrese http://ec.europa.eu/imi-net).

[4] V návaznosti na rozsudek Tribunálu Evropské unie ve věci T-19/07 ze dne 16. prosince 2010 bylo používání ECMT pozastaveno.

[5] KOM(2011) 11 ze dne 12. ledna 2011.

[6] Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

[7] Tento prostředek interakce zabrání překrývání se stávajícími portály elektronické správy, jako jsou jednotná kontaktní místa zavedená směrnicí o službách a projekty elektronické správy „ Simple Procedures Online for Cross-border Services “ (SPOCS, jednoduché on-line postupy pro přeshraniční služby) a Celoevropské elektronické zadávání veřejných zakázek on-line (PEPPOL). Namísto toho bude usilovat o využití existujících nástrojů a pokud možno vytváření součinností.

[8] CIRCAB (Středisko komunikačních a informačních zdrojů pro správní orgány, podniky a občany) se využívá k vytváření pracovních prostředí pro spolupráci, díky nimž mohou uživatelské obce spolupracovat přes internet a sdílet informace a zdroje.

[9] Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě.

[10] e-CERTIS je informační systém Evropské komise, který uživatelům pomáhá určit, jaké doklady a osvědčení jsou často požadovány ve výběrových řízeních na veřejné zakázky v EHP.

[11] Iniciativa IPM ( Interactive Policy Making , tj. interaktivní tvorba politiky) umožňuje správním orgánům členských států a institucím EU lépe rozumět potřebám občanů a podniků. Tento systém byl zaveden k usnadnění procesu konzultace zúčastněných stran s využitím jednoduchých a jasných internetových dotazníků, které usnadňují respondentům účast a tvůrcům politik analýzu výsledků.

[12] Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů (rozhodnutí 2008/49/ES, Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18). Doporučení Komise o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) (doporučení K(2009) 2041, 26.3.2009). Rozhodnutí Komise ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (rozhodnutí K(2009) 7493, Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32).

[13] Nejaktuálnější návrhy v dopise ze dne 27. července 2007, který byl odpovědí na zprávu Komise o stavu ochrany údajů v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (KOM(2010) 170) (oba texty viz oddíl věnovaný ochraně údajů na adrese http://ec.europa.eu/imi-net).

[14] Rozhodnutí č. 922/2009/ES, Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.