Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům

Dne 4. dubna 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 10. listopadu 2011.

Na 476. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 7. a 8. prosince 2011 (jednání dne 7. prosince), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 174 hlasy pro, 8 členů se zdrželo hlasování.

1.1 EHSV považuje kosmonautiku za nenahraditelný zdroj strategického významu pro naplnění potřeb EU v oblasti sociální, hospodářské a bezpečnostní, za hnací sílu růstu a inovací, schopnou generovat bohatství díky pracovním místům vyžadujícím vysokou kvalifikaci, inovačním službám a tržním příležitostem, které nabízí i v dalších průmyslových odvětvích, a díky podnětům pro oblast výzkumu, jež dále vedou k inovacím v průmyslu.

1.2 EHSV uznává význam konkurenceschopného kosmického průmyslu, zahrnujícího úplný hodnotový řetězec, tedy konstrukci, vypuštění na oběžnou dráhu, provoz a návazné služby.

1.3 EHSV uznává, že politika v oblasti vesmíru je sdílenou pravomocí EU a jejích členských států. Výbor požaduje posílené partnerství s členskými státy, včetně těch, které nejsou členy ESA. Cílem tohoto partnerství je koordinovat jednotlivé politiky a kompetence v odvětví kosmonautiky. Mělo by se přezkoumat i to, zda by se i členské státy, které nejsou členy ESA, mohly zapojit do programů spolupráce, jako je ISS (mezinárodní vesmírná stanice).

1.4 EHSV proto vítá úsilí zaměřené na posílení základů, na nichž spočívá evropská kosmická politika, a to propojením této politiky se zakládajícími texty EU díky ustanovením v příslušné oblasti Lisabonské smlouvy, stejně jako s evropskou průmyslovou politikou díky strategii Evropa 2020 a s odvětvím výzkumu a inovací prostřednictvím iniciativy Horizont 2020.

1.5 Jelikož program globálního monitorování GMES je epistylem, na němž spočívá evropská schopnost nezávisle získávat data a informace o terestrickém systému jak v reálném čase, tak v desetiletých historických řadách s cílem zajistit monitorování a bezpečnost životního prostředí a území a pojmout některé mechanismy změny klimatu, vyjadřuje EHSV značné znepokojení nad skutečností, že rozpočet GMES nebyl zařazen do víceletého finančního rámce 2014–2020, a žádá, aby Komise stanovila finanční prostředky nutné k zažehnání kolapsu tohoto programu.

1.6 EHSV bere na vědomí ústřední úlohu, již plní Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA) jako místo soustředění schopností EU v oblasti technické, vědecké a řídicí, schopností, jež jsou nezbytné k zajištění účinného řízení kosmických programů.

1.7 Dalšími významnými subjekty jsou EUMETSAT (provozní organizace dodávající meteorologická data), European Environment Agency (1) (EEA) a European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (2) (ECMWF).

1.8 EHSV připomíná zásadní přínos využití vesmíru pro bezpečnost a ochranu. Zdůrazňuje, že je nutné řádně zohlednit požadavky společné obranné politiky také prostřednictvím přípravy nových programů spolupráce a infrastruktury (3).

1.9 EHSV uznává nutnost chránit hodnotu vlastních kosmických infrastruktur vývojem systému monitorování kosmického prostředí SSA (Space Situational Awareness).

1.10 V oblasti výzkumu a využití vesmíru je třeba zintenzivnit spolupráci se stálými partnery EU, jako jsou USA, Rusko a Japonsko, a případně usilovat o uzavření dvoustranných dohod s nově se rozvíjejícími mocnostmi v oblasti kosmonautiky, jako jsou Čína, Indie a Brazílie.

1.11 Mezinárodní spolupráce v odvětví kosmonautiky je jedním z klíčových faktorů nejen podpory evropských technologií a služeb, ale také šíření sociálních a humanitárních hodnot.

1.12 Výzkum je základní hodnotou Evropy a má zásadní význam pro rozvoj nezávislosti Evropy v oblasti základních zprostředkujících technologií, jež jsou nezbytné k tomu, aby byl evropský průmysl na světovém trhu konkurenceschopný.

1.13 Investice EU do výzkumu se musí zvýšit vytvořením společného strategického rámce financování výzkumu a inovací.

2.1 Předmětné sdělení definuje právní rámec a ekonomické, sociální a strategické souvislosti evropské politiky v oblasti vesmíru a popisuje její propojení se základem, na kterém spočívá Evropská unie: s ustanoveními Lisabonské smlouvy, s evropskými průmyslovými a výzkumnými politikami a se společnou obrannou politikou.

2.2 Sdělení stanovuje prioritní činnosti určující politiku EU v oblasti vesmíru, popisuje její mezinárodní rozměr a zkoumá její potřeby z hlediska správy, a směřuje tak k vypracování a provádění evropského kosmického programu.

2.3 Ve sdělení se uvádí, že Komise představí návrh týkající se evropského kosmického programu v roce 2011 a připraví nezbytná opatření k provádění této navržené strategie (průmyslovou politiku, organizaci kosmických aktivit).

3.1 Odvětví kosmického průmyslu se podílí 1,1 % na rozpočtu Unie a asi 5 % na objemu evropského průmyslu letectví a kosmonautiky.

3.2 Přes poměrně nevelký rozsah tohoto odvětví je hospodářský, strategický a sociální význam kosmického průmyslu v dnešní době plně uznáván jak Komisí, tak Evropským parlamentem. Není možné si Evropu představit jako oblast vysoké životní úrovně bez podpory a stimulu, který představuje její vedoucí úloha v kosmickém průmyslu. Kromě generování příznivých hospodářských výsledků (v průměru dvojnásobek investované částky, nejvyšší hodnoty – 4,5 násobku – podle OECD 2011 dosahuje Norsko) poskytuje také vstupy nenahraditelným a společensky zásadně důležitým aplikačním oborům, jako je například meteorologie, navigace, určování polohy, řízení letového provozu a námořní dopravy, řízení zemědělství a územního rozvoje, humanitární operace, zvládání přírodních katastrof, vnitřní bezpečnost nebo kontrola hranic.

3.3 V nynějším čase hospodářských obtíží by omezení investic v tomto odvětví mělo ve srovnání se zcela okrajovými přínosy z hlediska úspory v absolutních částkách velmi vážné dopady spočívající v rozptýlení vědeckého znalostního kapitálu a průmyslových kapacit, které Evropa vybudovala v tomto strategickém odvětví během minulých desetiletí.

3.4 Rozvoj nezávislosti Evropy v oblasti klíčových základních technologií a možnost jejího samostatného vstupu do vesmíru se považují za cíle zásadní důležitosti, které vyžadují aktivní podporu.

3.5 Poté, co do kosmického průmyslu vstoupily nové země jako Čína, Indie, Brazílie a další, potřebuje Evropa strategický plán, aby udržela svou aktivní pozici v kosmickém průmyslu a byla pro své hlavní partnery – zejména USA a Rusko – důvěryhodná.

3.6 Velké koncepční programy jako GMES a Galileo představují pro Evropu nástroj, s jehož použitím může zůstat hybnou silou ve strategických odvětvích zabývajících se využitím družicových navigačních systémů a službami využívajícími pozorování Země.

3.7 Prioritní a neodkladné řešení si v současné době žádá otázka financování programu GMES, neboť konkrétní nebezpečí, že desetileté investice Evropy do pozorování Země, které je dnes stále strategičtější záležitostí, by nebylo zažehnáno, kdyby bylo Evropě a jejímu průmyslu a výzkumu upřeno vydobyté vedoucí postavení.

3.8 Také programy kosmického výzkumu, v jejichž rámci se zkoumají technologie budoucnosti, by mohly být ohroženy současnou finanční krizí států Unie. Je tedy nutné dbát na to, aby nebyla narušena kontinuita v tomto odvětví.

3.9 Tabulka 1 uvádí některé příklady celkových částek investovaných v roce 2009 do kosmického průmyslu některými členskými státy EU, které jsou zároveň členy ESA. Tyto investice v průměru odpovídají podílu na HDP mezi 0,01 % a 0,05 % (údaje z roku 2009, pramen: OECD). Ve srovnání s tím investují největší mocnosti jako Čína, Rusko a USA výrazně vyšší podíl, který odpovídá 0,12 %, 0,20 % a 0,31 %. Tyto údaje pro Rusko a Čínu navíc v období let 2005–2009 dvojnásobně vzrostly. Pokud jde o Evropu, nejvyšším podílem investic se vyznačuje Francie: 0,1 % svého HDP (pramen: OECD).

Rozpočtové prostředky investované v kosmickém průmyslu hlavními přispěvateli ESA v roce 2009

3.10 Agentura ESA disponuje technickou znalostí a schopností plánovat a provádět kosmické programy a stimulovat vývoj nových technologií a aplikací. ESA samotná provozuje četné systémy, které projektuje, zejména systémy vědeckého a výzkumného charakteru. U infrastruktur velkých operačních programů jako Galileo nebo GMES je na Komisi, aby převzala úlohu provozovatele.

3.11 Významný prvek operační kapacity Evropy představuje organizace EUMETSAT.

3.12 Dalšími mezivládními orgány jsou European Environment Agency (EEA) a European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF), které jsou smluvními stranami dohody o využití dat a služeb poskytovaných GMES.

4.1 Evropská politika v oblasti vesmíru spočívá na několika pilířích: normativním rámci a kontextu průmyslové politiky, mezinárodním rozměru, řízení, vztahu ke společné bezpečnostní a obranné politice a na odpovídajícím a udržitelném režimu financování.

4.2 Právní základ evropské politiky v oblasti vesmíru tvoří ustanovení Lisabonské smlouvy.

4.2.1 Článek 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) svěřuje EU rozsáhlé pravomoci při definování politiky pro oblast vesmíru a doporučuje mimo jiné realizovat politiky v této oblasti vytvořením evropského kosmického programu.

4.2.2 Politiku EU v oblasti vesmíru a program Galileo přímo řídí generální ředitelství pro podniky a průmysl (GŘ ENTR) Evropské komise.

4.2.3 Nařízení, kterým se zřizuje program GMES (6), definuje prováděcí pravidla a rozpočet na jeho vývoj a počáteční fázi provozu v období 2011–2013. Technická koordinace a provádění vesmírné složky GMES se přenáší na ESA, kterou v případě potřeby podpoří organizace EUMETSAT.

4.3.1 Odvětví kosmického průmyslu představuje přibližně 5 % evropského průmyslu letectví a kosmonautiky, jemuž dominuje letecký průmysl, který tvoří 92 %. Produkce celého odvětví letectví a kosmonautiky v Evropě činí zhruba 130 miliard EUR, z čehož 6 miliard připadá na kosmický průmysl (údaje za rok 2008, pramen: Ecorys Report to the EC). Pracovní síla zaměstnaná v odvětví letectví a kosmonautiky v Evropě čítá 375 tisíc pracovníků, z toho 31 000 v kosmickém průmyslu (zdroj: OECD, 2011). Je pro ni typická vysoká kvalifikace – 35 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání v technických nebo manažerských oborech.

4.3.2 Úloha kosmického průmyslu v inovacích, zejména ve vývoji nových technologií a materiálů, je nenahraditelná.

4.3.3 Průmyslový kontext evropské politiky v oblasti vesmíru tvoří strategie Evropa 2020.

4.3.4 Stěžejní iniciativa této strategie vytyčená ve sdělení KOM(2010) 614 v konečném znění definuje kosmický průmysl jako „hnací motor inovací a konkurenceschopnosti ve službách občanů“ a výslovně uvádí, že programy Galileo/EGNOS a GMES jsou dobře zavedené programy, jejichž dokončení a pokračování po roce 2013 bude muset být předmětem legislativních návrhů v roce 2011 v souladu s celkovými návrhy pro víceletý finanční rámec (VFR). Kosmické infrastruktury se považují za zásadní nástroje k zajištění bezpečnosti občanů, a je tedy nutné, aby byly chráněny. Systém monitorování kosmického prostředí poskytuje program SSA (Space Situational Awareness).

4.3.5 Družicová komunikace je klíčovým oborem kosmického průmyslu a přispívá k dosahování cílů Digitální agendy pro Evropu, neboť ovlivňuje šíření širokopásmového připojení.

4.4.1 Zakládající nařízení o programu GMES uvádí, že se jedná o evropský příspěvek k vytvoření Global Earth Observation System of Systems (7) (GEOSS) vyvinutého v rámci Group on Earth Observations (8) (GEO).

4.4.2 Partnerství uzavřené s Afrikou za využití EGNOS, GMES a telekomunikačních struktur bude mít dopad v odvětvích, která mají prvořadý význam pro řízení zdrojů, bezpečnost, kartografii, geodézii, telekomunikace a informatiku.

4.4.3 Většina institucionálních investic v odvětví kosmonautiky přichází ze zemí G7, jež v roce 2009 investovaly částku 53 miliard USD (zdroj: OECD). Samotné Spojené státy se podílely částkou 44 miliard USD, z nichž 17 mld. tvoří podíl NASA. Zbývající země G7 (bez USA) investovaly dohromady zbývajících 9 miliard USD.

4.4.4 Je zřejmé, jaký význam mají v odvětví kosmonautiky vedle tradičních představitelů – USA, Ruska a Japonska – nově se rozvíjející mocnosti jako Brazílie, Indie a Čína, jejichž rozpočet určený na toto odvětví celkově dosahuje částky 7,2 miliardy USD (9). Pro srovnání: rozpočet Ruské federace činí 2,5 miliardy USD.

4.4.5 Pro srovnání, rozpočet ESA na rok 2009 činil 3,6 miliardy EUR (viz také tabulka 1).

4.4.6 Evropa uplatňuje politiku „svobodného a otevřeného“ šíření dat, kterou ESA uplatňuje v programu GMES.

4.5.1 Na základě ustanovení článku 189 SFUE Unie kromě posilování partnerství s členskými státy a koordinace nezbytného úsilí pro výzkum a využití vesmíru „naváže veškeré účelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou“.

4.5.2 ESA je mezivládní organizace, která bude brzy čítat 19 členských států. Spolupráce v ESA není vyhrazena jen členským státům EU (např. členem agentury je Švýcarsko) ani se neomezuje na státy evropské (Kanada uzavřela s ESA dohodu o partnerství). Řízení zdrojů agentury ESA se zakládá na zásadě „zeměpisného výnosu“ (geographical return), podle kterého členské státy dostávají průmyslové zakázky úměrné vlastnímu podílu na účasti v agentuře ESA. Tato zásada dosud vyžadovala nasazení významných zdrojů ze strany členských států. Personální řízení se řídí obdobnou zásadou „spravedlivého výnosu“ (fair return), jeho uspořádání však není tak přímo závislé na základech, z nichž vycházejí průmyslové zakázky. Personál v zásadě nemusí reprezentovat národní zájmy a není jim odpovědný. Současná tendence v EU skutečně směřuje k překonání principu výslednice národních zájmů ve prospěch evropské přidané hodnoty (10). V případě ESA a s ohledem na evropský kosmický program by tento přístup byl zvláště vhodný.

4.5.3 Spolupráce ESA s EU byla definována rámcovou dohodou, která vstoupila v platnost v květnu 2004 (Úř. věst. L 261, 6.8.2004). Evropská komise a ESA koordinují své činnosti prostřednictvím společného sekretariátu složeného z úředníků Evropské komise a pracovníků výkonné složky ESA. Členské státy ESA a EU se setkávají na úrovni ministrů v „kosmické radě“, jež je společným shromážděním Rady Evropské unie a Rady ESA. Shromáždění Rady připravují zástupci členských států sdružení v High-level Space Policy Group (HSPG). ESA disponuje styčným úřadem v Bruselu, jehož úkolem je zajišťování kontaktů s evropskými institucemi.

4.5.4 „Kosmická rada“ umožnila rozvoj pevných vztahů mezi ESA a Komisí.

4.5.5 EUMETSAT je mezivládní organizace, která se v současné době skládá z 26 členských států. Jejím rozhodovacím orgánem je Rada, složená ze zástupců meteorologických služeb členských zemí. Tyto služby financují činnosti organizace EUMETSAT tak, že každá přispívá úměrně hrubému národnímu důchodu příslušného členského státu. Rozpočet organizace v roce 2010 dosahoval částky zhruba 300 milionů EUR.

4.5.6 Dalšími mezivládními orgány jsou European Environment Agency (EEA) a European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF), které jsou smluvními stranami dohody o využití dat a služeb poskytovaných GMES.

4.6.1 Výzkum je základní hodnotou evropské kultury. Výzkum a inovace přispívají k tvorbě pracovních míst, růstu prosperity a zlepšování kvality života. Výzkumná aktivita představuje také základ evropské nezávislosti v oblasti základních technologií. Kosmický výzkum je odvětvím, v němž se přednostně navazují vztahy a vazby mezi akademickým výzkumem, průmyslovými inovacemi a rozvojem inovačních technologií.

4.6.2 Financování kosmického výzkumu je součástí evropských systémů financování výzkumu. V odvětví aplikací je však přítomnost Evropy nedostatečná, a proto je nezbytné usilovat o to, aby se kapacity evropského výzkumu odrazily v nových a inovačních aplikacích.

4.6.3 Výzkumné činnosti v EU jsou financovány převážně ze 7. rámcového programu (2007–2013), který disponuje rozpočtem 50,5 miliardy EUR, z nichž asi 3 % (tedy 1,4 miliardy EUR) připadají na kosmonautiku.

4.6.4 Ve víceletém finančním rámci navrhovaném na léta 2014–2020 jsou prostředky k financování výzkumu a inovací spojeny ve společném strategickém rámci (SSR) pro výzkum, inovace a technologický rozvoj (pojmenovaného Horizont 2020). Pro období, které tento rámec pokrývá (2014–2020), dosáhnou prostředky na výzkum částky 80 miliard EUR.

4.6.5 EU si ve strategii Evropa 2020 vytyčila ambiciózní cíl vyčlenit na výzkum 3 % HDP.

4.7.1 Kosmické infrastruktury poskytují základní služby pro bezpečnost a obranu, jak stanoví společná bezpečnostní a obranná politika, a to zejména v oblastech předcházení a zvládání krizí.

4.7.2 Bezpečnost kosmických infrastruktur ohrožuje rostoucí množství kosmického odpadu. ESA (pro civilní oblast) a Evropská obranná agentura (pro vojenskou oblast) spustily programy pro SSA (Space Situational Awareness). EU vypracovává mezinárodní kodex chování pro činnosti v kosmickém prostoru (Code of Conduct for Outer space activities).

4.8.1 V předmětném sdělení Komise zkoumá možnost zahrnout návrh týkající se evropského kosmického programu do víceletého finančního rámce z června 2011. Návrh rozpočtu EU na období let 2014–2020, představený v červnu 2011, se zaměřuje na dosažení záměrů strategie Evropa 2020. (11)

4.8.2 Ve VFR není návrh týkající se evropského kosmického programu jasně označen tímto názvem, ale pro programy GMES a Galileo se uvádějí následující ustanovení:

Tento návrh na financování GMES mimo VFR se zdá být v naprostém rozporu jak s doporučeními pracovního dokumentu Komise SEC(2011) 868 v konečném znění ze dne 29. června 2011, který je průvodním dokumentem ke sdělení Rozpočet – Evropa 2020, tak i se závěry Rady pro konkurenceschopnost přijatými dne 31. května 2011.

4.8.3 Je třeba pochopit, jak lze zaručit rozpočet plánovaný na GMES tak, aby se zamezilo riziku ukončení programu, který má tak zásadní význam pro budoucí konkurenceschopnost Evropy ve strategické oblasti pozorování Země a který si doposud vyžádal deset let práce a investice ve výši 3 miliard EUR. Podle již zmíněných závěrů z 3 094. zasedání Rady pro konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír) ze dne 31. května 2011„Komise vypracuje návrh na financování těchto stěžejních programů [GMES a Galileo] v rámci nadcházejícího víceletého finančního rámce“ a „vzhledem k tomu, že se v obou případech jedná o evropské programy v rámci odpovědnosti EU, měly by finanční prostředky být i nadále čerpány z rozpočtu EU“.

4.8.4 Přístup vytyčený v návrhu VFR bude do konce roku 2011 definován podrobně legislativními návrhy výdajových programů a nástrojů pro jednotlivá strategická odvětví.

V Bruselu dne 7. prosince 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(3) Společná bezpečnostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení společné obranné politiky Unie. Ta povede ke společné obraně, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne. V tomto případě doporučí členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy. Politika Unie podle tohoto oddílu se nedotýká zvláštní povahy bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a uznává závazky některých členských států uskutečňujících svou společnou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy a které jsou v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou vytvořenou v tomto rámci. (Smlouva o Evropské unii, hlava V, kapitola 2, oddíl 2, čl. 42 odst. 2.)

(9) Čína 6,1 miliardy USD, Indie 861 milionů USD, Brazílie 205 milionů USD.

(10) Viz odstavec 166 usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2011 o Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu: „[…] způsob, jakým se systém vlastních zdrojů vyvíjel a postupně nahrazoval skutečné vlastní příjmy tzv. ‚národními příspěvky‘, klade nepřiměřený důraz na čistou bilanci mezi členskými státy, a odporuje tak zásadě solidarity EU, oslabuje společný evropský zájem a do značné míry ignoruje evropskou přidanou hodnotu“.

(v milionech EUR)
Stát	Rozpočet na kosmický průmysl (4)	Příspěvek agentuře ESA (5)
FR	1 960	(716)
DE	1 190	(648)
IT	685	(369)
UK	350	(269)
ES	190	(184)
BE	170	(161)
Celkový rozpočet ESA na rok 2009	3 600