Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“

Dne 2. února 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin

Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 7. června 2011.

Na 473. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2011 (jednání dne 14. července 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 142 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.1 EHSV vítá dokument Komise KOM(2011) 25 v konečném znění Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin a evropskou iniciativu v oblasti surovin jako důležitý krok k řešení této velmi důležité otázky.

1.2 Přestože není důvod se domnívat, že by dlouhodobě hrozilo nebezpečí celosvětového vyčerpání zásob kterékoli životně důležité kritické suroviny, krátkodobě jejich nedostatek skutečně hrozí. Tento nedostatek může být vyvolán politickými nebo ekonomickými faktory, pokud jsou některé suroviny nezbytné pro výrobu se špičkovými technologiemi v EU vyráběny pouze v několika zemích. Zdroje, které by mohly být využity k nahrazení stávajících dodávek, jsou dostatečně velké a mohly by být těženy v několika zemích, např. v Austrálii, Dánsku (Grónsku) či USA. V současnosti je však mnohem levnější spoléhat na stávající dodavatelský řetězec. Některé země již daly najevo, že by tento vliv použily k prosazení svých hospodářských či politických zájmů.

1.3 EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, aby monitorovala situaci v mezinárodním obchodě s kritickými surovinami (podle jejich seznamu v dokumentu KOM(2011) 25 v konečném znění a na základě pravidelné aktualizace tohoto seznamu). EHSV doporučuje vypracovat několik pravděpodobných scénářů, včetně nejhoršího možného, za účelem popsání hrozeb a jejich možných řešení. Kromě toho podporujeme potřebu pokračovat v jednáních na mezinárodní úrovni (WTO) o podpoře volného obchodu i na komoditních trzích. Měla by být posílena spolupráce s jinými zeměmi, jež jsou ve stejné situaci (USA, Japonsko, Jižní Korea).

1.4 EHSV vybízí k vedení aktivnější zahraniční politiky ohledně zabezpečení dodávek surovin pro průmysl v EU. Pro tento účel by měly být určeny hlavní směry diplomacie v oblasti surovin, které by měly být dohodnuty mezi jednotlivými členskými státy. Dvoustranné obchodní dohody a diplomacie jsou nejdůležitější k zabezpečení kritických surovin pro průmyslová odvětví v EU. Pro nově vytvořenou diplomatickou službu EU to představuje bezprostřední a náročný úkol. Je nutné přímo se zaměřit nejen na zabezpečení životně důležitých surovin, ale také na vytvoření pozitivního prostředí pro zájmy EU v cílových zemích. Je třeba využít skutečnost, že EU patří mezi nejoblíbenější a nejdůležitější světové trhy.

1.5 Surovinová politika musí tvořit nedílnou součást průmyslové politiky EU:

1.6 EHSV má za to, že vytvoření strategických zásob kritických surovin je možným řešením, a doporučuje posoudit dopad s cílem zjistit proveditelnost této možnosti v případě, že dojde k nejhoršímu možnému vývoji. Toto opatření by mohlo mít i negativní vedlejší účinky (např. nedostatečnou pružnost, dopad na cenu komodit atd.), musí se pečlivě prozkoumat a ke konzultacím a rozhodování musejí být přizváni zástupci průmyslu v EU.

1.7 EHSV doporučuje zahájit iniciativy na podporu výzkumu, shromažďování údajů a monitorování, které budou zaměřeny na současné nebo možné zdroje surovin v členských státech, ale i ve třetích zemích. Údaje získané podobným výzkumem nebo shromážděním údajů, které byly provedeny s podporou z veřejných finančních prostředků, musí být dostupné všem tržním subjektům v EU a orgánům v EU a jednotlivých členských státech.

1.8 Výbor považuje výzkum a inovace za rozhodující složku surovinové politiky. Úspěšný pokrok vyžaduje zapojení hlavních výrobních odvětví (ETP – partnerská iniciativa zabývající se surovinami v rámci sdělení Komise „Unie inovací“). Surovinová politika musí být zohledněna v připravovaném osmém rámcovém programu pro výzkum a inovace v EU jako priorita.

1.9 EHSV doporučuje podpořit stávající nebo novou těžbu surovin v členských státech, jež bude v souladu s environmentálními, sociálními, zdravotními a bezpečnostními předpisy EU. Domácí dodávky by měly být pilířem všech surovinových politik.

1.10 EHSV podporuje recyklaci surovin a zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit nejvyšší možnou míru recyklace, je-li to ekonomicky a technicky proveditelné. EHSV doporučuje podpořit dobývání ze starého odpadu z těžby, který obsahuje značné množství celé řady různých kovů.

1.11 Výbor podporuje regulační opatření pro finanční komoditní trhy, které provádí Evropská komise za účelem vyšší transparentnosti, vyšší kvality informování a zlepšení monitorovacích mechanismů.

2.1 Dne 2. února 2011 Komise zveřejnila dokument KOM(2011) 25 v konečném znění Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin. Tento dokument byl oproti původním záměrům rozšířen, a zahrnuje tak výzvy v oblasti surovin. Zabývá se nyní také komoditními trhy, a to jak fyzickými, na nichž se obchoduje se surovinami, tak finančními, které jsou z nich odvozeny.

2.2 Komodita je jakýkoli produkt s nízkou přidanou hodnotou, který je tak velmi citlivý na cenovou konkurenci. Komoditami jsou suroviny, zemědělské produkty a základní zboží. Komoditní trhy v minulých letech ve zvýšené míře kolísaly a došlo na nich k nebývalým výkyvům cen.

2.3 I když debata na téma relativní důležitosti řady faktorů ovlivňujících ceny komodit ještě není u konce, je zřejmé, že výkyvy cen na různých komoditních trzích spolu stále více souvisí a že na těchto trzích vzrostl vliv finančních trhů.

2.4 V letech 2002 až 2008 se díky vysokému globálnímu ekonomickému růstu, zejména v rozvíjejících se zemích, jako je např. Čína, Indie a Brazílie, ale i dalších menších rozvíjejících se zemích Asie, Ameriky a zejména Afriky, výrazně zvýšila poptávka po surovinách. Další rychlá industrializace a urbanizace v těchto zemích tento nárůst poptávky ještě posílí.

2.5 Kromě kolísání cen komodit zavedly v minulých letech některé členské státy vývozní omezení na určité velmi důležité suroviny, jako jsou vzácné zeminy (např. praseodym a neodym a některé další prvky a nerosty, které jsou pokládány za důležité z důvodu jejich rostoucího využívání v nových technologiích). Tato omezení, ale i další překážky udržitelných dodávek surovin, představují pro evropský průmysl a spotřebitele skutečný problém a je třeba tuto situaci řešit.

2.6 Sdělení popisuje vývoj na globálních komoditních trzích a vysvětluje změny na fyzických trzích (energie, zemědělství, zajišťování dodávek potravin, suroviny) a rostoucí vzájemnou závislost komoditních trhů a souvisejících finančních trhů. Reakce politik EU jsou uvedeny podle stejného logického uspořádání.

2.7 Na úrovni EU byla vypracována iniciativa, jejímž cílem bylo posílit dohled nad obchodováním na trzích s energií, jakož i integritu a transparentnost tohoto obchodování. Vznikla rovněž řada iniciativ za účelem zlepšení fungování potravinového řetězce a zvýšení transparentnosti na trzích se zemědělskými komoditami. V rámci probíhajících reforem regulačního rámce pro finanční trhy Komise rovněž vymezila opatření ke zvýšení integrity a transparentnosti trhů s komoditními deriváty.

2.8 Klíčovou součástí dokumentu je evropská iniciativa v oblasti surovin. Je založena na třech pilířích:

Zkoumá dosavadní výsledky v rámci určování kritických surovin a v oblasti obchodu, vývoje, výzkumu, účinnosti zdrojů a recyklace.

2.9 Přes významný pokrok, jehož bylo při provádění surovinové iniciativy dosaženo, jsou nutná další zlepšení. Zásadní roli hraje integrovaný přístup založený na zmíněných třech pilířích, jelikož každý z nich přispívá k dosažení cíle, kterým je zajištění spravedlivých a udržitelných dodávek surovin do EU.

3.1 EHSV bere na vědomí iniciativu Komise, která se zabývá otázkou surovin, a sdělení shrnující výsledky rozsáhlé analýzy tohoto tématu. Oceňujeme také, že se ve sdělení odrazily konzultace zainteresovaných stran a příspěvky jiných zapojených orgánů EU.

3.2 Evropa musí zaujmout své místo v novém světě, v němž budou rozvíjející se ekonomiky spotřebovávat větší část surovin dostupných na Zemi, stejně jako rozvinuté ekonomiky. Víme, že to není možné a že Evropa musí snížit svou surovinovou náročnost. Prvním projevem této skutečnosti je to, že ceny průmyslových surovin jsou určovány na čínském trhu, který je největším spotřebitelem na světě a často zároveň prvním producentem. Důsledkem tohoto dominantního postavení je vytváření nových surovinových trhů (spotových a futures) v Číně v nadcházejících letech. Tyto trhy jsou stále více referenčními trhy pro dané odvětví.

3.3 Surovinová politika musí tvořit nedílnou součást průmyslové politiky EU:

3.4 Zahrnutí komoditních trhů a dokonce i finančních trhů na druhou stranu do určité míry narušuje zaměření tohoto sdělení. Výbor chápe, že v této otázce je třeba mít širší přehled. Otázkou však zůstává, zda byl rámec nastaven přiměřeně.

3.5 Je zřejmé, že komoditní trhy, jak fyzické, tak trhy s komoditními deriváty, vykazují četné podobné rysy, jsou však značně odlišné, a to i díky své přirozené specifičnosti. Skupinová (EU) kupní síla by měla být velmi silným argumentem při jednáních o konkrétních obchodních politikách a o získávání surovin, jež jsou vedena převážně na dvoustranné úrovni.

3.6 Je zjevně zapotřebí, aby se v dvoustranných jednáních odrazila společná strategie EU, proto musí pojem „diplomacie v oblasti surovin“ získat větší praktické vyjádření. EHSV upozorňuje, že kromě „tvrdých faktů“ budou hrát důležitou roli také „měkká“ témata, například vytváření pozitivního psychologického prostředí. Evropa musí určit klíčové hlavní směry nové surovinové diplomacie, k nimž musí patřit:

3.7 Účelově zaměřená strategie v oblasti surovin by měla mít společný cíl: silný, vysoce konkurenceschopný a v Evropě působící průmysl, který bude nejen nízkouhlíkový, ale bude rovněž uváženě využívat zdroje a bude uzpůsobený k uspokojování potřeb spotřebitelů a občanů v EU.

3.8 Náš region je v globálním měřítku stále menší, proto už nemáme k surovinám, které potřebujeme, tak snadný přístup jako dříve, protože je potřebují i mnozí další. Proto musíme být při využívání surovin, které máme k dispozici nebo které získáváme jinde, mnohem prozíravější. Surovinová politika se skutečně týká budoucnosti naší společnosti a dokonce národní bezpečnosti, stejně jako tomu je v USA.

3.9 Sám důvod pro vypracování surovinové politiky EU ukazuje, že se při svém růstu nemůžeme spoléhat pouze na získávání surovin. Suroviny musíme využívat uváženě, což znamená vytvářet co nejvyšší přidanou hodnotu na každou tunu použitého materiálu.

3.10 Existují i další aspekty uceleného rámce surovinové politiky, které nebyly vzaty v úvahu, ačkoli jejich dopad na dostupnost surovin může být ještě větší. Takovým aspektem je například soudržnost této politiky s dalšími politikami EU, které by měly být soudržné i navzájem, aby se zabránilo rozporům s dostupností surovin.

3.11 Je třeba, aby surovinová politika a její provádění jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států byla naprosto soudržná s průmyslovou politikou, inovační politikou, účinností zdrojů, politikou životního prostředí, zemědělskou politikou a opatřeními, energetickou politikou a především politikou v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, obchodem a hospodářskou soutěží. Tento jednotný pohled umožní průmyslu EU využívat suroviny, které potřebuje, uváženě a udržitelným způsobem, a přispěje tak ke strategii Evropa 2020.

3.12 Při vytváření surovinové politiky nestačí vycházet z krátkodobé „kritičnosti“ některých surovin. Musí být provedena seriózní analýza střednědobých a dlouhodobých účinků některých politik EU a jejich dopadů na suroviny. Některé základní suroviny, které jsou nyní snadno dostupné, se mohou v relativně krátké době stát vzácnými. Do sdělení nebyly zahrnuty důležité suroviny (např. železné rudy a koksovatelné uhlí), přestože jejich dostupnost v dostatečném množství a kvalitě bude brzy ohrožena. Volatilita a stálý růst jejich cen navíc představují prvek nejistoty pro hodnotové řetězce hlavních evropských výrobních odvětví.

3.13 Pokud například nedojde ke změně povinných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, budou ohrožena tradiční a nově se rozvíjející biotechnologická průmyslová odvětví. Tím se otevírá mnohem komplexnější diskuse o udržitelnosti, nahrazování a uváženém využívání zdrojů. Musíme mít politickou odvahu k tomu, abychom o těchto otázkách diskutovali a sladili podobně odlišné politiky. Pokud to bude zapotřebí, měla by EU nalézt odvahu k přezkoumání doposud přijatých rozhodnutí na základě holistického posouzení dopadu, který pečlivě zhodnotí konečné důsledky ambiciózních environmentálních cílů, a to zejména tam, kde rozhodnutí EU nejsou doprovázena odpovídajícími opatřeními ze strany ostatních hospodářských bloků.

4.1.1 Konkurence na trzích s primárními zdroji energie (zejména plynem a ropou) se s růstem světové populace (9 miliard v roce 2050) nepochybně přiostří. Také na trhu s uhlím je patrné stále větší napětí. Chce-li tedy EU zachovat sociální a životní standard v členských státech, musí dojít k mobilizaci všech domácích primárních zdrojů energie, včetně nedávno objevených zásob plynu z břidlic. Tato mobilizace zdrojů musí samozřejmě vyhovět environmentálním normám EU.

4.1.2 Předpokladem patřičného rozvoje lidstva je elektřina. Nevyrovnaný rozvoj kapacit její výroby a přenosových sítí může vést k závažným následkům a sociálnímu a ekonomickému zhroucení společenských struktur. Společná energetická politika EU by měla vyřešit všechny rozpory a nejistotu v investičním prostředí, aby se předešlo možnému výpadku kapacit pro výrobu energie po roce 2020.

4.1.3 EHSV chápe, že zajišťování dodávek potravin na nestálých trzích je vážným problémem; na druhou stranu by mělo být nejvyšší prioritou uzpůsobit SZP EU a další příslušné politiky EU a členských států tomuto zajišťování. EHSV se vyslovuje pro to, aby se ochraňovala úrodná půda pro zemědělské účely. Všechny příslušné politiky by to měly zohledňovat a měly by být utvářeny a koordinovány tak, aby se předešlo ztrátě takovéto půdy, především následkem konkurenčních politik nebo iniciativ či v důsledku urbanizace. V této souvislosti by měla být i pro mezinárodní obchod zavedena spravedlivá pravidla, která budou odrážet osobité přírodní podmínky konkrétních geografických oblastí.

4.1.4 Rozsáhlá mezinárodní spolupráce je zapotřebí také při posuzování a rozlišování globálních trendů a občasných kolísání trhů nebo výkyvů ve sklizních. Mělo by se zamezit nebezpečným trendům.

4.1.5 Při udržování a zvyšování výtěžků sklizní by se měly uplatňovat spolehlivé vědecké poznatky, protože rozloha orné půdy se zmenšuje a v roce 2050 bude potřeba zajišťovat potraviny pro světové obyvatelstvo ve výši odhadovaných 9 miliard osob.

4.2.1 Navzdory řadě regulačních opatření pro finanční trhy, které Evropská komise vytvořila v minulých letech, se investiční toky na trhu s komoditními deriváty významně odklánějí od funkce pokrytí rizik, pro niž byly vytvořeny, a směřují do operací spekulativního charakteru, které vyvolávají silná narušení cen a způsobují závažné škody nejslabším aktérům na trhu, zejména spotřebitelům a malým a středním podnikům.

4.2.2 Výbor souhlasí s postřehem Komise, že je třeba lépe pochopit interakci mezi fyzickými a finančními komoditními trhy. Zároveň podporujeme doporučené úsilí o větší transparentnost a dokonce odpovědnost těch tržních subjektů, které by porušovaly dohodnutá pravidla. Jednotlivým tržním subjektům, zejména malým a středním podnikům, by se měl usnadnit přístup k financování jako klíčové prioritě dalšího rozvoje a inovací.

4.3.1 Výbor oceňuje tuto iniciativu jako důležitou součást strategie Evropa 2020. Odráží také koncepci účinnosti zdrojů, ačkoli by tyto dvě politiky měly být sladěny na nejvýše dosažitelné shodné úrovni a nejvyšší možné přidané hodnotě pro občany EU.

4.3.2 Pojetí kritičnosti v iniciativě v oblasti surovin však zastírá potřebu obecnějšího přehledu a podrobného posouzení celé škály relevantních politik. Výsledkem tohoto holistického přístupu by měla být odpovídající shoda politik a měl by přinést synergičtější účinky.

4.3.3 Seznam kritických surovin je zato dobrým vodítkem pro priority, kterých by se měla EU držet jako součásti „diplomacie v oblasti surovin“ ze strany nově vytvořené diplomatické služby EU.

4.3.4 Samozřejmě bude třeba tento seznam pravidelně kontrolovat podle zavedených kritérií, aby se zjistilo, zda stále trvá nutnost zařazení na seznam. Potřeba mít pro iniciativu v oblasti surovin konsistentní údaje a technické i tržní znalosti je nepopiratelná.

4.3.5 Tato vzácnost surovin také nepochybně vyžaduje, aby se pravidelně ověřovala účinnost zdrojů. Naproti tomu stále rostoucí ceny jsou nejlepším stimulem pro účinnost, která je pro každý udržitelný podnik přirozená. Výkonnostní normy a ekodesign mohou pomoci při trvalém úsilí o co nejvyšší účinnost zdrojů.

4.3.6 Hrozba stále větší vzácnosti surovin a rostoucích cen by měla být podrobena analýze na mikroekonomické úrovni, aby se ukázal její dopad na konkurenceschopnost, a tedy na zachování pracovních míst v ohrožených odvětvích.

4.3.7 Obchodní strategie EU v oblasti surovin musí být citlivá a dostatečně pružná. Vzhledem k tomu, že reálné obchodování probíhá většinou na dvoustranné úrovni, tedy na úrovni jednotlivých členských států, je o to obtížnější mít jednotnou obchodní politiku EU. Zdá se, že od WTO nelze mnoho očekávat, ačkoli vzájemně dohodnutá pravidla by měla být během budování důvěryhodnosti dodržována.

4.3.8 Vzácnost surovin na druhou stranu posiluje výzkum a vývoj a inovace jak ve smyslu stále se zvyšující účinnosti zdrojů, tak vhodného nahrazování některých surovin. Je nezbytné zmínit, že některé kritické suroviny jsou životně důležité pro vysoce výkonné technologie, čímž se do určité míry dostáváme do bludného kruhu.

4.3.9 Komise by měla zapojit hlavní evropská výrobní odvětví, zejména prostřednictvím jejich evropských technologických platforem (ETP), do konkrétní partnerské iniciativy zabývající se surovinami v rámci stěžejního sdělení Komise „Unie inovací“ a zohlednit při tom snižující se kvalitativní normy některých surovin v posledních letech. Je zapotřebí stále kvalifikovanějších pracovních míst, aby mohl být využit vysoký inovační potenciál výrobních procesů.

4.3.10 Výbor oceňuje iniciativu Komise zaměřenou na vypracování pokynů, jak přizpůsobit vzájemně protichůdné těžební činnosti a legislativu v oblasti životního prostředí Natura 2000. To je totiž nutným předpokladem pro spravedlivé, zdravé a udržitelné sousedství a pro zabezpečení domácích dodávek surovin, které musí být pilířem všech surovinových politik.

4.3.11 EHSV také upozorňuje na své stanovisko k tématu přístupu k druhotným surovinám (1) a schvaluje jeho závěry a doporučení. Na tomto místě je třeba zmínit doporučení týkající se pružnosti nástrojů potřebných k tomu, aby byly tyto druhotné suroviny co nejvíce udrženy v EU.

4.3.12 Výbor zároveň postrádá informaci o dopadu surovinové politiky na zaměstnanost, zejména na podíl ohrožených pracovních míst, pokud nebude dosaženo jejích cílů.

4.4 Mělo by se rovněž vážně diskutovat i o nejhorším možném vývoji – např. o dočasném nedostatku některých životně důležitých kritických surovin v krátkodobém časovém horizontu. Politika zmírňující dopad na evropský průmysl by mohla obsahovat i rozhodnutí vytvářet některé strategické rezervy vybraných surovin. O podobných politikách se diskutovalo v mimoevropských zemích (USA, Korea, Japonsko), a i když by mohly mít jisté negativní dopady na komoditní trhy, mohly by pomoci překlenout určité období, kdy nebudou konkrétní suroviny na trhu k dispozici v dostatečném množství.

V Bruselu dne 14. července 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON