23.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 218/124

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že evropská společná zemědělská politika a její řádné řízení jsou důležité pro celý potravinový řetězec a pro zemědělce. Na zemědělce velmi často dopadá zátěž spojená se složitými a těžkopádnými administrativními postupy SZP. Pokud návrh reformy a racionalizace SZP zvýší účinnost administrativy a rozšíří pole působnosti orgánů, pak je odůvodněný.

1.2

EHSV upozorňuje zejména na to, že některé z nových pravomocí mohou znamenat, že se členským států zvýší administrativní náklady na činnost platebních agentur a certifikačních subjektů. Tomuto problému je třeba se při provádění návrhu vyhnout.

1.3

EHSV se domnívá, že by se měl důkladněji vysvětlit rozsah pravomocí, které mají být uděleny k přijímání aktů v přenesené pravomoci. Související ustanovení musí být formulovaná jasněji a přesněji, než je tomu v návrhu Komise.

1.4

Podle EHSV je důležité, aby základní nařízení zahrnovalo všechna klíčová pravidla, která dávají konkrétní podobu základním zásadám zemědělské politiky. Pravomoci mohou být v jiných souvislostech přeneseny na Komisi. Rozsah prováděcích pravomocí v zemědělské politice musí být dost široký, aby bylo možné jej účinně řídit.

1.5

Podle EHSV je zásadní, aby Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci dala široký prostor pro konzultaci expertů členských států. Otevřený a rozsáhlý proces konzultace může omezit nejistotu a nejasnosti, které vznikly při přípravě reformy. Členské státy musejí mít dostatečné příležitosti vyjádřit svůj názor při přípravě specifických ustanovení.

1.6

EHSV očekává, že pomocí navržených změn dojde k racionalizaci financování a řízení zemědělské politiky EU, v jehož důsledku by rovněž došlo ke zjednodušení a omezení byrokracie. Je politováníhodné, že dané předpisy pro financování je velmi obtížné pochopit a vyložit bez odborné pomoci. Z tohoto důvodu je nutné pokračovat v procesu zjednodušování a zintenzivnit ho.

2.1

Článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že legislativní akt může přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky tohoto legislativního aktu, které nejsou podstatné.

2.2

Podle článku 291 SFEU svěří legislativní akt Komisi prováděcí pravomoci k přijetí prováděcích aktů, jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky.

2.3

Cílem návrhu Komise je svěřit Komisi na základě legislativního aktu pravomoc přijímat v určitých oblastech akty v přenesené pravomoci (článek 290 SFEU) nebo prováděcí pravidla (článek 291 SFEU). Co se týče přenesených pravomocí, je působnost Komise v jednotlivých záležitostech stanovena v základním legislativním předpisu. Komise konzultuje při přijímání aktů v přenesené pravomoci experty členských států, ale postup projednávání ve výborech se v těchto věcech nepoužívá. Nicméně Komise dodržuje postup projednávání ve výborech při přijímání prováděcích aktů – v takovém případě mají experti členských států příležitost vyjádřit své připomínky a formálně hlasovat o navrženém právním předpisu.

2.4

Návrh rovněž usiluje o zjednodušení postupů tím, že ruší dvě nařízení Rady. Ustanovení těchto právních předpisů by byla převedena do navrženého nařízení. Dalším cílem návrhu je snížit administrativní zátěž pro členské státy tím, že zjednodušuje řízení o zpětném získání částek.

3.1

Komise má v zemědělské politice tradičně široké pravomoci. Komise nyní navrhuje, aby pravidla týkající se kontroly a řízení a zvláštní povinnosti byly přijímány jako akty v přenesené pravomoci. S výkladem a vnitrostátním používáním platebních, účetních a monitorovacích systémů stávající zemědělské podpory již občas vznikly potíže. Je na místě se otázat, zda akty v přenesené pravomoci zajišťují lepší podmínky pro finanční řízení. Existuje rovněž riziko, že se zavedením aktů v přenesené pravomoci se mohou členským státům zvýšit náklady na řízení a monitorování podpory.

3.2

Návrh Komise obsahuje více než tucet bodů udělujících pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci. Tyto pravomoci se mj. týkají povinností platebních agentur, přijímacích postupů, jmenování certifikačních subjektů, řádného řízení prostředků a zveřejňování informací o dotacích. Konkrétní povaha přenesených pravomocí a rozsah působnosti Komise vyvolávají několik otázek. Navržené pravomoci se jeví jako příliš široké a příliš obecné.

3.3

Zejména je třeba přesněji popsat povinnosti certifikačních subjektů, neboť v důsledku návrhu nesmí dojít k rozšíření jejich působnosti.

3.4

Návrh rovněž obsahuje nové body týkající se pravomocí přijímat prováděcí akty. Tyto pravomoci se týkají zachovávání fiskální kázně, pravidel pro předkládání dokumentů Komisi a účetní závěrky. Účel těchto pravomocí je zjevně lépe definován, než je tomu v případě aktů v přenesené pravomoci.