Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/….], kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost

V souvislosti s rozhodnutím Rady ze dne 22. října 2010 a rozhodnutím Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2010, v souladu s čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, byl Evropský hospodářský a sociální výbor požádán o konzultaci ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. února 2011.

Na 469. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16. a 17. února 2011 (jednání dne 16. února 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 114 hlasy pro a 1 člen se zdržel hlasování.

1.1 Výbor oceňuje roli, kterou Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) hraje při zlepšování námořní bezpečnosti v členských státech. Také do budoucna považuje Výbor za velmi důležité uvážlivým způsobem rozšířit úkoly a kompetence EMSA.

1.2 Formulací „uvážlivým způsobem“ chce Výbor říci, že úkoly, odpovědnosti a pravomoci EMSA je třeba formulovat a stanovit jasněji než doposud, aby nemohla vzniknout žádná nedorozumění ohledně rozdělení úkolů mezi EMSA, Komisi a členské státy.

1.3 V souvislosti se zásadou proporcionality chce Výbor upozornit na skutečnost, že Komise ve svém návrhu v některých aspektech předjímá funkci, kterou by EMSA mohla v budoucnu plnit. O této otázce se musí nejprve rozhodnout na úrovni EU.

1.4 Výbor je překvapen, že v čl. 2 odst. 2 písm. d) jsou najednou zmíněny vnitrozemské vodní cesty. Přitom ani v existujícím nařízení, které se v souladu se svým názvem zaměřuje pouze na námořní oblast, ani v důvodové zprávě, posouzení dopadu a v bodech odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu nejsou vnitrozemské vodní cesty dále zmiňovány. Není zde žádná zmínka o důvodech, nutnosti, rozsahu, technickém provádění, přístupu k politice námořní plavby a vnitrozemské vodní plavby ani o zcela odlišných vnitrostátních a mezinárodních řídících a správních strukturách. Již z těchto důvodů by tedy tato zmínka měla být zrušena, nehledě na zásadní fakt, že kvůli těmto velmi odlišným charakteristikám obou druhů dopravy již byly zřízeny oddělené systémy sledování dopravy.

1.5 EHSV si samozřejmě dovede představit, že bude co nejrychleji vytvořen právní základ a tedy i rozpočtové možnosti, jež agentuře umožní podporovat Komisi poskytováním důležitých a specifických znalostí a kompetencí získaných z činností EMSA v námořní oblasti, v tom případě by se však tento postup vztahoval nejen na všechny druhy dopravy, ale také na oblasti politiky mimo dopravu.

1.6 Jinak Výbor souhlasí s návrhem lépe sladit nařízení zřizující EMSA s evropskými právními předpisy z třetího balíčku pro námořní bezpečnost.

1.7 Výbor doporučuje ujasnit role EMSA, Komise, členských států a správní rady EMSA, zejména v oblasti provádění inspekcí.

1.8 Proto Výbor oceňuje návrh Komise stanovit funkční pracovní metody EMSA v oblasti inspekcí po vzoru Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

1.9 Výbor považuje za nutné, aby EMSA, která v minulosti prokazatelně byla přidanou hodnotou, získala lidské a finanční zdroje, které jí i v budoucnosti umožní řádně plnit svěřené úkoly. Výbor také zastává názor, že jedním z předpokladů jejího řádného fungování je pokračování pravidelných externích auditů.

2.1 28. října 2010 Komise zveřejnila návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (KOM(2010) 611 v konečném znění) a v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie požádala Evropský hospodářský a sociální výbor, aby k němu vypracoval stanovisko.

2.2 Výbor na tuto výzvu reaguje rád, neboť považuje návrh na změnu nařízení (ES) č. 1406/2002 za další důležitý krok ke zlepšení námořní bezpečnosti.

2.3 Je na místě připomenout, že námořní politice nebyla věnována skutečná politická pozornost až do havárie tankeru Erika, jež způsobila velké ropné znečištění.

2.4 Komise koncem roku 2000 předložila návrh nařízení na zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost. Tato agentura měla fungovat jako technický orgán, zajišťovat vysokou, rovnoměrnou a účinnou úroveň bezpečnosti na moři a předcházet znečištění z lodí.

2.5 Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2002 a EMSA zahájila svou činnost v březnu 2003. Od té doby bylo nařízení třikrát pozměněno.

2.6 První změna, nařízení č. 1644/2003, se týkala především finančních a rozpočtových postupů a zajištění větší transparentnosti.

2.7 Druhá změna, nařízení č. 724/2004, která reagovala na havárii tankeru Prestige v roce 2002, přinesla agentuře řadu nových úkolů, především v oblasti včasného varování a reakce na znečištění. Současně byl při této změně zohledněn vývoj pravomocí EU v oblasti námořní bezpečnosti.

2.8 Při druhé revizi byla agentura požádána o poskytování technické asistence při inspekcích, které musí Komise provádět podle nařízení č. 725/2004 za účelem zlepšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení.

2.9 Kromě toho byla EMSA požádána, aby byla Komisi nápomocna v hodnocení postupů osvědčování námořníků a výcvikových zařízení v členských zemích EU i v zemích mimo EU, v souladu s Úmluvou STCW Mezinárodní námořní organizace (IMO) o normách výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků.

2.10 Ke třetí změně došlo v roce 2006 nařízením č. 2038/2006. Tímto nařízením EMSA získala finanční rámec ve výši 154 mil. EUR na období 2007–2013 na činnosti týkající se reakce na znečištění.

2.11 Vývoj v této oblasti dále pokračuje. Předkládaná změna nařízení č. 1406/2002 – v pořadí čtvrtá – je nutná, aby EMSA mohla dále pohotově a účinně fungovat.

2.12 Cílem pozměňovacího návrhu Komise je jednak vyjasnění existujících úkolů a role této agentury a jednak rozšíření jejích úkolů na nové oblasti, které se rozvíjejí na mezinárodní úrovni a/nebo na úrovni EU.

2.13 K současným činnostem EMSA patří poskytování technické a vědecké pomoci členským státům a Komisi, s cílem zajistit náležité uplatňování právních předpisů Unie v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy a organizované prevence znečištění z lodí, sledování provádění těchto právních předpisů, hodnocení účinnosti zavedených opatření a podpory při přípravě nových opatření.

2.14 Komise ve svém sdělení Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018 uvedla záměr přezkoumat mandát a fungování EMSA s cílem ještě více posílit technickou a vědeckou pomoc, již může poskytnout členským státům a Komisi.

2.15 Rada ve svých závěrech z 30. března 2009 vyzvala Komisi, aby připravila opatření, která by s ohledem na budoucí problémy umožnila zlepšit činnost EMSA v oblasti poskytování technické a vědecké pomoci členských státům a Komisi.

2.16 Komise na žádost Evropského parlamentu a Rady tuto otázku prozkoumala a dospěla k závěru, že synergie na úrovni EU, pokud jde o operace pobřežní stráže, by mohly být činnostmi EMSA posíleny. Možným řešením je rozšířit úkoly EMSA ve vybraných oblastech, zejména co se týče sledování námořní dopravy a námořních cest a také pomoci členským státům se sledováním možných znečišťovatelů.

2.17 V souladu s nařízením č. 1406/2002 správní rada EMSA na konci roku 2007 pověřila externí subjekt uskutečněním nezávislého externího hodnocení provádění nařízení. Tato hodnotící zpráva uvádí, že v některých oblastech lze dosáhnout zlepšení a ujasnění, celkový závěr je však takový, že agentura dodává přidanou hodnotu celému sektoru a zejména dvěma nejdůležitějším zainteresovaným subjektům, tedy členským státům a Komisi.

3.1 Výbor v dřívějších stanoviskách (1) (2) ocenil zásadní roli, kterou EMSA hraje při zlepšování námořní bezpečnosti v členských státech. Vzhledem k pokračujícímu vývoji v oblasti námořní bezpečnosti a související nutnosti inspekcí a reakce na znečištění považuje Výbor za důležité rozšířit pravomoci EMSA.

3.2 Součástí navrhovaného rozšíření jsou mimo jiné tyto aspekty: poskytování asistence mezinárodním organizacím, např. IMO, úloha provozních služeb jako SafeSeaNet, jež přispívají k integrované námořní politice a vzájemné interoperabilitě systémů, reakce na znečištění moře způsobené těžebními aktivitami „off shore“, technická spolupráce s třetími zeměmi a pomoc Komisi při inspekcích v oblasti bezpečnosti.

3.3 Důvodem k přizpůsobení nařízení je především třetí balíček pro námořní bezpečnost, nové oblasti zahrnuté do pětileté strategie EMSA na období 2010–2014 a doporučení správní rady EMSA v návaznosti na hodnocení externím subjektem.

3.4 Musí být jasněji popsány a přesněji vymezeny úkoly EMSA v oblasti pomoci, kterou má EMSA poskytovat Komisi a členským státům, zejména v kontextu nového vývoje, který představuje třetí balíček pro námořní bezpečnost, integrovaná námořní politika Unie, monitorování moří či možnosti evropské pobřežní stráže.

3.4.1 Výbor je překvapen, že v čl. 2 odst. 2 písm. d) jsou najednou zmíněny vnitrozemské vodní cesty. Přitom ani v existujícím nařízení, které se v souladu se svým názvem zaměřuje pouze na námořní oblast, ani v důvodové zprávě, posouzení dopadu a v bodech odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu nejsou vnitrozemské vodní cesty dále zmiňovány. Není zde žádná zmínka o důvodech, nutnosti, rozsahu, technickém provádění, přístupu k politice námořní plavby a vnitrozemské vodní plavby ani o zcela odlišných vnitrostátních a mezinárodních řídících a správních strukturách. Již z těchto důvodů by tedy tato zmínka měla být zrušena, nehledě na zásadní fakt, že kvůli těmto velmi odlišným charakteristikám obou druhů dopravy již byly zřízeny oddělené systémy sledování dopravy.

3.4.2 EHSV si samozřejmě dovede představit, že bude co nejrychleji vytvořen právní základ a tedy i rozpočtové možnosti, jež agentuře umožní podporovat Komisi poskytováním důležitých a specifických znalostí a kompetencí získaných z činností EMSA v námořní oblasti, v tom případě by se však tento postup vztahoval nejen na všechny druhy dopravy, ale také na oblasti politiky mimo dopravu.

3.4.3 V čl.2 odst. 1 jsou uvedeny oblasti, v nichž agentura pomáhá Komisi. V odstavci 2 se někdy opomíjí a někdy uvádí, a to ještě pod různými dodatečnými formulacemi, že tato podpůrná činnost musí být součástí úkolů EMSA, což je zavádějící, či dokonce (písmeno e)) nejasné. Řešením by bylo odstranit tyto dodatky z odstavce 2, neboť jsou již obsaženy v odstavci 1.

3.5 V souvislosti se zásadou proporcionality Výbor souhlasí s návrhem lépe sladit nařízení zřizující EMSA s evropskými právními předpisy z třetího balíčku pro námořní bezpečnost. Chtěl by však upozornit na skutečnost, že některé aspekty návrhu předjímají funkci, kterou by EMSA mohla v budoucnu plnit, jako např. zřizování regionálních center, zatímco k této otázce ještě nebyla přijata žádná rozhodnutí.

4.1 Co se týče správních aspektů, Výbor konstatuje, že se v návrhu doporučuje „ujasnit role EMSA, Komise, členských států a správní rady EMSA, zejména v oblasti provádění inspekcí“.

4.2 Zástupci členských států ve správní radě totiž čelí potencionálnímu konfliktu zájmů: na jedné straně musí rozhodovat o činnostech a prostředcích EMSA, zejména o politice inspekcí, na druhé straně zastupují vnitrostátní správy, které samy podléhají inspekcím EMSA ze strany Komise za účelem ověření souladu vnitrostátních předpisů a postupů s platnými právními předpisy EU.

4.3 Proto Výbor souhlasí se změnou textu článku 3, který se týká inspekcí EMSA, a podporuje návrh Komise využít postup uplatňovaný v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví pro stanovení konkrétních metod fungování EMSA v oblasti inspekcí (postup projednání ve výborech).

4.4 Výhodou tohoto postupu je zapojení všech zainteresovaných subjektů, tedy EMSA, Komise a členských států při současném respektování stanovených odpovědností a pravomocí zúčastněných stran.

4.5 Výbor se rovněž domnívá, že by se měla věnovat pozornost životním a pracovním podmínkám námořníků, zejména v souvislosti s prováděním Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci na moři (MLC ILO), pochopitelně pouze v rámci pravomocí EMSA.

4.6 Výbor si přeje vyslovit připomínku ke změně navrhované pro čl. 5 odst. 3. Navrhovaná změna implikuje, že regionální střediska, která mají být zřizována, se nebudou zabývat pouze dohledem nad plavbou a námořní dopravou. Výbor upozorňuje, že dobré fungování plně závisí na jednoznačných dohodách mezi členskými státy a EMSA, určujících rozdělení odpovědnosti a pravomocí.

4.7 Další změny v článcích 10 až 19 včetně se týkají především existujících či nově vznikajících orgánů EMSA, jejich odpovědností a pravomocí, zvýšení počtu zaměstnanců a finančních zdrojů.

4.8 Výbor zastává názor, že v oblastech, kde EMSA v minulosti prokázala, že může vytvořit významnou přidanou hodnotu, by měla rovněž získat prostředky, jež jí umožní nadále odpovědně plnit tyto úkoly i všechny další, jež jí v budoucnosti budou svěřeny. Omezení lidských a finančních zdrojů, jehož následkem by EMSA zvládala plnit méně úkolů, je vždy třeba zvažovat ve srovnání s negativními dopady, které by tyto nevykonávané činnosti měly.

4.9 Závěrem Výbor souhlasí s doporučením správní rady EMSA nechávat napříště pravidelně provádět externí audit fungování EMSA nezávislým externím subjektem.

V Bruselu dne 16. února 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON