[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 29.9.2010

KOM(2010) 523 v konečném znění

2010/0277 (NLE)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Světová hospodářská a finanční krize odhalila a umocnila potřebu větší koordinace a posíleného dohledu v oblasti hospodářských politik v rámci hospodářské a měnové unie (HMU). Stávající nástroje a metody koordinace a dohledu umožnily EU přestát bouři, kterou by žádný členský stát samostatně nepřestál. Orgány a členské státy EU rychle zareagovaly a nadále společně pracují na obnově po krizi, která neměla v naší generaci obdoby.

Tyto nedávné zkušenosti však také odhalily mezery a slabiny, které v dnešním systému koordinace a v dnešních postupech dohledu přetrvávají. Panuje obecná shoda, že rámec HMU musí být naléhavě posílen tak, aby zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti.

Krize drasticky zvrátila příznivý vývoj podmínek v hospodářské a finanční oblasti, který trval do roku 2007, a opět ukázala, že neplánované příjmy nahromaděné v období prosperity nebyly dostatečně využity k vytvoření manévrovacího prostoru pro případ, že by se situace zhoršila. Ve většině členských států bude nutné provést výraznou konsolidaci, kterou se zahájí postupné snižování veřejného dluhu. Tato opatření jsou tím naléhavější, že evropské společnosti a ekonomiky čelí vlivům stárnutí populace, které ještě zvýší tlak na zajištění pracovních sil a na veřejné rozpočty. Vzhledem k nepříznivému dopadu zadluženosti na hospodářské pobídky a růst je potřeba snížit veřejný dluh prostřednictvím vyšších daní a rizikových prémií ve většině zemí nanejvýš aktuální.

Klíčovým nástrojem koordinace a dohledu v oblasti fiskální politiky je Pakt o stabilitě a růstu, kterým se provádí ustanovení Smlouvy o rozpočtové kázni. Posílení paktu je důležité jak pro zvýšení důvěryhodnosti schválené koordinované strategie ústupu od fiskální angažovanosti, tak pro zabránění tomu, aby se opakovaly chyby z minulosti. Soubor návrhů, který je nyní předkládán, má posílit pakt tím, že: i) zdokonalí jeho ustanovení na základě zkušeností získaných mimo jiné v průběhu krize, ii) opatří jej účinnějšími donucovacími nástroji a iii) doplní jej o ustanovení o vnitrostátních fiskálních rámcích. Tento soubor návrhů je součástí rozsáhlejší reformy správy ekonomických záležitostí v rámci strategie Evropa 2020, jejíž součástí jsou i návrhy řešení makroekonomické nerovnováhy prostřednictvím zesíleného dohledu včetně mechanismů varování a sankcí. Jednotlivé prvky koordinace v oblasti hospodářské politiky včetně dohledu nad strukturálními reformami by se měly stát součástí nového cyklu dohledu, evropského semestru, který spojí stávající procesy v rámci Paktu o stabilitě a růstu s hlavními směry hospodářských politik a zajistí souběžné předkládání programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

Komise tyto návrhy nastínila ve dvou sděleních: Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010 a Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010. Rozhodnutím využít formálního sdělení si Komise přála vyjádřit svůj závazek podporovat dialog s členskými státy, Evropským parlamentem a všemi zúčastněnými stranami a zároveň předkládat konkrétní návrhy opatření.

V červnu 2010 se Evropská rada shodla na tom, že je naléhavě třeba posílit koordinaci našich hospodářských politik. Dohoda zahrnovala první směry týkající se Paktu o stabilitě a růstu a rozpočtového dohledu. Evropská rada se především dohodla na: i) posílení preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, včetně sankcí a s patřičným přihlédnutím ke specifické situaci členských států eurozóny, ii) výrazném posílení významu výše a vývoje dluhu a celkové udržitelnosti v rámci rozpočtového dohledu, iii) zajištění toho, aby vnitrostátní rozpočtová pravidla a střednědobé rozpočtové rámce všech členských států byly v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, iv) zajištění kvality statistických údajů.

Evropská rada vyzvala pracovní skupinu pro správu ekonomických záležitostí, vedenou předsedou Evropské rady a ustavenou v březnu 2010, a Komisi, aby tyto směry rychle hlouběji rozpracovaly a zajistily jejich účinnost. Mezi Komisí a pracovní skupinou se vytvořil konstruktivní vztah. Komise k činnosti pracovní skupiny přispěla výše zmíněnými sděleními a účelovými příspěvky.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ Paktu o stabilitě a růstu tvoří články 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. Součástí paktu je: nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (označované za preventivní složku); nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (označované jako nápravná složka) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu. Tato nařízení byla změněna v roce 2005 nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005 a doplněna zprávou Rady ze dne 20. března 2005 o „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“. Cílem předkládaných návrhů jsou další změny nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97. Další donucovací nástroje jsou předmětem nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, založeném na článku 136 Smlouvy ve spojení s čl. 121 odst. 6. Požadavky kladené na rozpočtové rámce členských států jsou předmětem nové směrnice Rady vycházející z čl. 126 odst. 14: cílem směrnice je zejména upřesnit povinnosti vnitrostátních orgánů v souladu s ustanoveními článku 3 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám.

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu má zajistit, aby členské státy sledovaly obezřetné fiskální politiky tak, aby nebylo nutné za účelem ochrany udržitelnosti veřejných financí, jejíž porušení by mohlo mít negativní dopad na celou HMU, přistoupit k přísnějším formám koordinace. Proto se od členských států požaduje, aby představily programy stability a konvergenční programy, v nichž nastíní své plány pro dosažení střednědobých rozpočtových cílů, které jsou definovány jako procentní podíl HDP ve strukturálním vyjádření (tj. očištěný od cyklických vlivů a jednorázových a dočasných opatření) a které se v jednotlivých zemích mírně odchylují od téměř vyrovnané rozpočtové pozice v závislosti na výši veřejného dluhu a rozsahu závazků souvisejících se stárnutím populace. Od členských států, které svých střednědobých rozpočtových cílů nedosáhly, se očekává, že k nim budou směřovat tempem 0,5 % HDP ročně ve strukturálním vyjádření.

V dosahování střednědobých rozpočtových cílů však obecně nebyl učiněn dostatečný pokrok, což způsobilo, že se na veřejných financích nepříznivě projevil hospodářský útlum. Navíc se ukázalo, že strukturální saldo je jako ukazatel výchozí fiskální pozice zemí v praxi nedostatečné, a to vzhledem k obtížnému posouzení cyklické pozice ekonomiky v reálném čase a vzhledem k tomu, že není dostatečně brán zřetel na neplánované příjmy a výpadky příjmů, které přímo nesouvisí s hospodářským cyklem (zejména vývoj trhu s bydlením a finančního trhu). V důsledku toho došlo k tomu, že v mnoha zemích zdánlivě zdravý stav rozpočtu před krizí pouze zastíral silnou závislost na neplánovaných příjmech využívaných k financování výdajů. Absence těchto příjmů se pak podílela na prudkém nárůstu rozpočtových schodků.

Navrhovaná reforma preventivní složky v reakci na tyto nedostatky zachovává stávající střednědobé rozpočtové cíle a požadavek konvergence ve výši 0,5 % HDP ročně, přičemž zajišťuje účinnost těchto opatření zavedením nové zásady obezřetné fiskální politiky. Podle této zásady by roční růst výdajů neměl být vyšší – a pokud nebyl dosažen střednědobý cíl, měl by být zřetelně nižší – než obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem nedošlo k výraznému překročení střednědobého cíle nebo pokud nebyl růst výdajů překračující obezřetně plánovaný střednědobý růst kompenzován diskrečními opatřeními na straně příjmů. Hlavním cílem je zajistit, aby neplánované příjmy nebyly utráceny, nýbrž byly použity ke snížení dluhu. Tato nová zásada poskytne doporučenou hodnotu, na jejímž základě se budou hodnotit fiskální plány jednotlivých zemí v programech stability a konvergenčních programech. Členskému státu, který nedodrží schválené tempo růstu výdajů a neprovede stanovená opatření na straně příjmů, bude moci Komise vydat varování, a bude-li tato situace přetrvávat či bude-li obzvláště závažná, obdrží tento stát též doporučení Rady učinit nápravná opatření podle článku 121 Smlouvy. Toto doporučení vydané v rámci preventivní složky bude, při prvním udělení a pouze pro země eurozóny, podpořeno donucovacím mechanismem podle článku 136 Smlouvy ve formě úročeného vkladu ve výši 0,2 % HDP. Povinnost složit úročený vklad bude ukládána prostřednictvím nově zavedeného mechanismu založeného na pravidle „obrácené většiny“: při vydání doporučení se vklad stává splatným na základě návrhu Komise, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Rada může snížit výši vkladu pouze jednomyslně nebo na základě návrhu Komise a odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. Vklad bude navrácen s úrokem poté, co Rada dospěje k názoru, že situace, která k uplatnění tohoto opatření vedla, již pominula.

Účelem nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu je zabránit vzniku závažných chyb v rozpočtových politikách, které by mohly ohrozit udržitelnost veřejných financí, a vytvořit tak potenciální riziko pro HMU. Z toho vyplývá povinnost členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí ve srovnání se stanovenou numerickou hranicí schodku veřejných financí (3 % HDP) a veřejného dluhu (60 % HDP nebo hodnota, která se této hranici dostatečně blíží). Postup při nadměrném schodku, kterým se provádí zákaz nadměrných schodků, stanoví sled kroků, mezi které v případě zemí eurozóny patří i případné uvalení finančních sankcí.

Postup při nadměrném schodku byl opakovaně uplatněn v souladu s příslušnými ustanoveními, a to i za výjimečných okolností finanční krize, čímž se posílila očekávání, že bude řádně proveden. Přesto byly zjištěny určité nedostatky. Zatímco kritéria schodku a dluhu jsou v zásadě rovnocenná a dlouhodobě vysoká zadluženost pravděpodobně představuje vážnější hrozbu pro udržitelnost veřejných financí než příležitostně zvýšený schodek, v praxi se postup při nadměrném schodku téměř výhradně zaměřoval na hranici „3 % HDP“ a zadluženost doposud hrála pouze okrajovou roli. Vyplývá to z toho, že hraniční hodnota dluhu není ve srovnání se schodkem natolik přímočará, mimo jiné proto, že chybí jasný výklad dostatečného tempa snižování a že na poměr dluhu mají větší vliv proměnné, které nejsou pod kontrolou vlády, zejména inflace. Postup při nadměrném schodku se v zásadě opírá o silný donucovací mechanismus spočívající ve finančních sankcích, které mohou a měly by být uvaleny v případě trvající neschopnosti odstranit nadměrný schodek. Tyto sankce však pravděpodobně vstupují do hry v příliš pokročilé fázi procesu a nepředstavují tak efektivní odstrašující prostředek proti vážným chybám fiskální politiky, a to mimo jiné proto, že finanční situace dané země už může být tak špatná, že hrozba pokuty se ve chvíli, kdy by k ní mělo dojít, přestává jevit jako reálná. Nedávná krize navíc jasně ukázala, že pokud povinnost odstranění nadměrného schodku posiluje očekávání, že solventnost vlády bude zachována, měly by se při stanovení harmonogramu nápravy a rozvržení korekce zohlednit úvahy na úrovni celé HMU.

V reakci na tyto nedostatky jsou navrženy následující klíčové návrhy reformy nápravné složky.

Aby bylo kritérium dluhu v rámci postupu při nadměrném schodku funkční, je třeba zejména přijmout doporučenou číselnou hodnotu, pomocí které by bylo možné posoudit, zda poměr dluhu dostatečně klesá směrem k hranici 60 % HDP. Konkrétně se bude poměr dluhu vůči HDP přesahující 60 % považovat za klesající, pokud se odstup od 60% referenční hodnoty za předchozí tři roky snižoval tempem řádově jedné dvacetiny ročně. Nedosažení této doporučené číselné hodnoty však nemusí nutně vyústit v to, že bude u dotyčné země zahájen postup při nadměrném schodku. Takové rozhodnutí by muselo zohlednit všechny rozhodující faktory, zejména faktory sloužící k posouzení vývoje dluhu, například zda snižování dluhu brání velmi nízký nominální růst, a zároveň rizikové faktory spojené se strukturou dluhu, zadlužeností soukromého sektoru a implicitními závazky souvisejícími se stárnutím populace. V souladu s větším důrazem na zadluženost by se v případě nesplnění kritéria schodku měly více zohlednit rozhodující faktory, pokud se výše dluhu země nachází pod hranicí 60 % HDP.

Navrhovaný flexibilnější přístup, pokud jde o zohledňování rozhodujících faktorů v procesu zjišťování existence nadměrného schodku, by také měl pomoci zemím, které provádějí systémové penzijní reformy, po uplynutí pětiletého přechodného období, jež je v současnosti stanoveno. Zvláštní ustanovení Paktu o stabilitě a růstu týkající se systémových penzijních reforem a věnované kritériu schodku se také rozšiřují na kritérium dluhu, a to zavedením shodného pětiletého přechodného období pro zhodnocení čistých nákladů na tyto reformy při posuzování souladu s kritériem dluhu. Kromě toho by se mělo rovněž zvážit částečné či úplné zrušení dříve provedených systémových penzijních reforem při zahájení i při ukončení postupu při nadměrném schodku.

Prosazování je posíleno zavedením nové řady finančních sankcí pro členské státy eurozóny. Tyto sankce by se uplatňovaly v mnohem dřívější fázi procesu a byly by odstupňovány. Konkrétně by šlo o neúročený vklad ve výši 0,2 % HDP splatný na základě rozhodnutí o zahájení postupu při nadměrném schodku dané země. V případě nesplnění prvního doporučení k nápravě schodku by pak tento vklad byl převeden na pokutu. Částka se rovná pevné složce sankcí, které jsou již stanoveny v posledním kroku postupu při nadměrném schodku. Zároveň také souvisí s rozpočtem EU, což by mělo zjednodušit předpokládaný přechod na systém prosazování založený na rozpočtu EU, jak bylo nastíněno ve výše zmíněném sdělení Komise z 30. června 2010. Další nedodržení pravidel by vedlo ke stupňování sankcí v souladu s již existujícími ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Aby se při prosazování omezil prostor pro diskreční rozhodování, má se pro ukládání nových sankcí v souvislosti s následnými kroky postupu při nadměrném schodku používat mechanismus založený na pravidle „obrácené většiny“. Konkrétně v každé fázi postupu při nadměrném schodku Komise navrhne relevantní sankci, která bude považována za schválenou, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Výši neúročeného vkladu nebo pokuty bude moci Rada snížit nebo zrušit pouze jednomyslně nebo na základě konkrétního návrhu Komise vycházejícího z mimořádných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu.

Kritéria pro posouzení toho, zda jsou doporučení v každé fázi splněna, včetně možnosti povolit prodloužení lhůt určených pro nápravu nadměrného schodku, jsou upřesněna s explicitním důrazem na fiskální proměnné, které lze považovat za proměnné podléhající přímé kontrole vlády, zejména výdaje, obdobně jako u přístupu navrhovaného v preventivní složce. Nad rámec těchto okolností specifických pro jednotlivé země se zavádí možnost prodloužit lhůty také v případě celkové hospodářské krize.

Účinné prosazování koordinačního rámce v oblasti rozpočtů zemí HMU samozřejmě nemůže být založeno pouze na ustanoveních přijatých na úrovni EU. Vzhledem ke specifické decentralizované povaze tvorby fiskálních politik v rámci EU a obecné potřebě přenášet právní předpisy EU do vnitrostátních legislativ je nezbytné, aby se cíle rozpočtového koordinačního rámce HMU odrazily ve vnitrostátních rozpočtových rámcích. Vnitrostátní rozpočtový rámec je soubor prvků, které jsou základem vnitrostátního fiskálního řízení, tj. institucionální politické uspořádání charakteristické pro každou zemi, které formuje tvorbu fiskální politiky na úrovni jednotlivých členských států. Patří sem systémy veřejných účtů, statistika, postupy vytváření prognóz, numerická fiskální pravidla, rozpočtové postupy, kterými se řídí všechny fáze procesu vytváření rozpočtu a zejména střednědobé rozpočtové rámce, a fiskální vztahy mezi jednotlivými veřejnými subsektory. Ačkoli je nutné respektovat specifické potřeby a preference členských států, určité prvky se jeví jako potřebné pro zajištění minimální kvality a soudržnosti s rozpočtovým rámcem HMU. Tyto prvky jsou předmětem navrhované směrnice o národních rozpočtových rámcích, která má doplnit reformu Paktu o stabilitě a růstu. Uvedené prvky v první řadě vyžadují, aby nejzákladnější součásti vnitrostátních rozpočtových rámců, konkrétně účetní, statistické a prognostické postupy, fungovaly v souladu s minimálními evropskými standardy tak, aby bylo dosaženo transparentnosti a zjednodušilo se sledování vývoje ve fiskální oblasti. Do vnitrostátních rozpočtových rámců též musí být zavedena perspektiva víceletého fiskálního plánování, aby se zajistilo dosažení střednědobých cílů stanovených na úrovni EU. Členské státy navíc musejí zavést numerická fiskální pravidla vedoucí ke splnění mezních hodnot pro schodek a dluh. Členské státy musejí zajistit, aby se tyto prvky uplatnily ve všech subsektorech vládních institucí. Vnitrostátní orgány také musejí zajistit transparentnost rozpočtového procesu a poskytovat podrobné informace o případných mimorozpočtových fondech, daňových výdajích a podmíněných závazcích.

2010/0277 (NLE)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Je třeba stavět na zkušenostech získaných během první dekády fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové problémy a zejména zdůraznil nutnost jednotných požadavků na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám, a zejména článku 3 uvedeného protokolu.

(2) Vlády a subsektory vládních institucí členských států spravují systémy veřejných účtů, které obsahují prvky, jako je účetnictví, vnitřní kontrola, účetní výkaznictví a audit. Ty by měly být odlišovány od statistických údajů, které se týkají výsledků veřejných financí a jsou založeny na statistických metodikách, a od prognóz či rozpočtových opatření, které souvisí s budoucími veřejnými financemi.

(3) Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny sektory vládních institucí.

(4) Dostupnost fiskálních údajů je základním požadavkem pro řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidelná dostupnost aktuálních a spolehlivých fiskálních údajů je klíčem k řádnému a dobře načasovanému monitorování, které na oplátku umožňuje rychlou reakci v případě nepříznivého rozpočtového vývoje. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelné zpřístupňování těchto údajů veřejnosti.

(5) Pokud jde o statistiku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice[2] stanovilo legislativní rámec pro vypracovávání evropské statistiky za účelem tvorby, uplatňování, monitorování a hodnocení politik Unie. Toto nařízení rovněž stanovilo principy, kterými se řídí vývoj, tvorba a šíření evropských statistik a jimiž jsou profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost a efektivita nákladů, přičemž u každého z těchto principů je uvedena přesná definice. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství[3], ve znění pozdějších předpisů posílilo pravomoci Komise ověřovat statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku.

(6) Definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ jsou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku stanoveny s odkazem na Evropský systém integrovaných hospodářských účtů (ESA), nahrazený Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství (který byl přijat nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství[4], dále jen „ESA 95“).

(7) Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a validace prognostických metodik může značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.

(8) Pro zajištění, že se při provádění rozpočtové politiky používají realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, která vyžaduje veřejnou dostupnost metodik, předpokladů a parametrů, na nichž jsou oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy založeny.

(9) Alternativní prognostické scénáře a odpovídající rozpočtové projekce doplňující středový makroekonomický scénář umožňují analyzovat, jak by se fiskální proměnné vyvíjely za různých hospodářských předpokladů, a výrazně tak snižují riziko ohrožení rozpočtové kázně chybami v prognózách.

(10) Prognózy Komise členským státům poskytují užitečné měřítko pro jejich středový scénář, a zvyšují tak validitu prognóz používaných při rozpočtovém plánování, nicméně míra, do jaké se od členských států může očekávat, že zohlední prognózy Komise, se bude lišit v závislosti na době přípravy prognózy a porovnatelnosti prognostických metod a předpokladů.

(11) Kvalitu oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz výrazně zvyšuje jejich kontrola ve fázi přípravy. Důkladná kontrola zahrnuje podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými orgány a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.

(12) Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně posilují rozpočtovou kázeň, musí se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní fiskální pravidla, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická pravidla fungovala účinně, musí z jejich nedodržování vyplývat důsledky, i když například jen za cenu ztráty dobrého jména.

(13) Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla.

(14) Vnitrostátní fiskální plánování může být v souladu s preventivní i nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu pouze tehdy, pokud pracuje s víceletou perspektivou a zaměří se zejména na dosahování střednědobých rozpočtových cílů. Soulad rozpočtových rámců členských států s právními předpisy Unie lze zajistit pouze prostřednictvím střednědobých rozpočtových rámců. V duchu nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5] a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[6] by se na preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu nemělo nahlížet odděleně.

(15) I když schválení právních předpisů o ročním rozpočtu představuje základní krok v rozpočtovém procesu, v němž členské státy přijímají důležitá rozhodnutí o rozpočtu, většina fiskálních opatření má rozpočtové důsledky, které dalece přesahují roční rozpočtový cyklus. Jednoletá perspektiva proto představuje nedostatečný základ pro zdravé rozpočtové politiky. Aby došlo k zahrnutí víceleté rozpočtové perspektivy rozpočtového dohledu na úrovni Unie, mělo by být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu založeno na víceletém fiskálním plánování, které vychází ze střednědobého rozpočtového rámce.

(16) Ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě a zejména v Paktu o stabilitě a růstu platí pro vládní instituce jako celek, které se dělí na subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 2223/96.

(17) Velká řada členských států zaznamenala silnou fiskální decentralizaci v důsledku přenosu rozpočtových pravomocí na nižší subsektory vládních institucí. Úloha těchto nižších subsektorů při zajišťování dodržování Paktu o stabilitě a růstu proto významně vzrostla a je třeba zejména dbát na to, aby se oblast působnosti povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahovala na všechny subsektory vládních institucí, a to konkrétně, avšak nikoli výhradně, v těchto ve větší míře decentralizovaných členských státech.

(18) Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně zahrnovat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se měla věnovat zvláštní pozornost operacím prováděným mimorozpočtovými fondy a subjekty, které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států.

(19) Jelikož cíle navrhovaného opatření, tj. jednotného dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje Smlouva, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I Předmět a definice

Článek 1Předmět

Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění účinnosti postupu při nadměrném schodku.

Článek 2Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice „veřejný“, „schodek“ a „investice“ stanovené v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám.

Kromě toho se použije tato definice:

„rozpočtovým rámcem“ se rozumí soubor opatření, postupů a orgánů, které tvoří základ pro provádění rozpočtových politik vládními institucemi, zejména:

a) systémy rozpočtového účetnictví a statistického výkaznictví;

b) pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;

c) numerická fiskální pravidla, na jejichž základě podléhá provádění fiskální politiky stálému omezení vyjádřenému jako souhrnný ukazatel rozpočtových výsledků, např. schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;

d) rozpočtové postupy zahrnující procesní pravidla, které regulují rozpočtový proces ve všech fázích;

e) střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a střednědobých rozpočtových cílů;

f) opatření pro analýzu za účelem zvýšení transparentnosti prvků rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých vnitrostátních rozpočtových úřadů nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;

g) mechanismy a pravidla, kterými se upravují fiskální vztahy mezi veřejnými orgány napříč subsektory vládních institucí.

KAPITOLA IIÚčetnictví a statistika

Článek 3

1. Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a jednotně pokrývají všechny subsektory vládních institucí podle nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95) a obsahují informace potřebné k sestavení údajů na základě systému ESA 95. Uvedené systémy veřejných účtů podléhají vnitřní kontrole a auditu.

2. Členské státy zajistí, aby fiskální údaje ze všech subsektorů vládních institucí byly včas a pravidelně veřejně dostupné. Členské státy zejména zveřejní:

a) před koncem následujícího měsíce fiskální údaje na hotovostní bázi vykazované měsíčně za vládní instituce, v členění podle jednotlivých subsektorů;

b) podrobnou srovnávací tabulku obsahující prvky převodu údajů na hotovostní bázi na údaje podle systému ESA 95.

KAPITOLA IIIPrognózy

Článek 4

1. Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz se adekvátně zohledňují prognózy Komise. Jsou vysvětleny rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise.

2. Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro fiskální plánování obsahují alternativní makroekonomické scénáře, které zkoumají vývoj fiskálních proměnných za různých hospodářských podmínek. Škála alternativních scénářů použitých v makroekonomických a rozpočtových prognózách vychází z úspěšnosti minulých prognóz.

3. Členské státy zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy připravené pro fiskální plánování, včetně použitých metodik, předpokladů a parametrů.

4. Členské státy zajistí pravidelnou kontrolu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování, včetně hodnocení ex post . Výsledky této kontroly se zveřejní.

KAPITOLA IVNumerická fiskální pravidla

Článek 5

V členských státech se uplatňují numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s příslušnými povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky, které pro členské státy vyplývají ze Smlouvy. Tato pravidla zahrnují zejména:

a) soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu stanovenými v souladu se Smlouvou;

b) přijetí víceletého horizontu pro fiskální plánování, včetně dodržování střednědobých rozpočtových cílů.

Článek 6

Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o rámci rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla obsahují specifikace následujících prvků:

a) stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b) účinného a včasného dohledu nad dodržováním pravidel, například nezávislými vnitrostátními rozpočtovými úřady nebo orgány činnými v oblasti rozpočtové politiky;

c) důsledků v případě nedodržení pravidel;

d) únikových doložek, které stanoví omezený počet zvláštních okolností, za nichž je povoleno dočasné nedodržování pravidel.

Článek 7

V právních předpisech členských států o ročním rozpočtu jsou zohledněna omezení, která ukládají jejich platná numerická fiskální pravidla.

KAPITOLA VStřednědobé rozpočtové rámce

Článek 8

1. Členské státy vytvoří účinný střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.

2. Střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:

a) komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se schodku veřejných financí, dluhu a jakéhokoli jiného souhrnného fiskálního ukazatele, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi platnými fiskálními pravidly stanovenými v kapitole IV;

b) podrobných projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů podle jednotlivých subsektorů vládních institucí za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněné politiky;

c) určení střednědobých priorit vlády v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů a jednotlivých subsektorů vládních institucí, z nichž je patrné, jak probíhá korekce za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve srovnání s projekcemi při nezměněné politice.

3. Projekce přijaté ve střednědobých rozpočtových rámcích vycházejí z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz podle kapitoly III.

Článek 9

Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s ustanoveními střednědobého rozpočtového rámce. Konkrétně projekce příjmů a výdajů a priority vyplývající ze střednědobého rozpočtového rámce, jak jsou uvedeny v čl. 8 odst. 2, tvoří základ pro přípravu ročního rozpočtu. Jakékoli odchýlení od těchto ustanovení musí být řádně odůvodněno.

KAPITOLA VITransparentnost veřejných financí akomplexnost rozpočtových rámců

Článek 10

Členské státy zajistí, aby všechna opatření přijatá za účelem dodržení ustanovení kapitol II, III a IV jednotně a komplexně pokrývala všechny subsektory vládních institucí. Zejména se tím rozumí soudržnost účetních pravidel a postupů, harmonogramů zveřejňování údajů a jednotnost výchozích systémů sběru a zpracování údajů.

Článek 11

Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace v rámci subsektorů vládních institucí, aby zajistily jednotné pokrytí všech subsektorů vládních institucí při fiskálním plánování, přípravě rozpočtových prognóz a zejména při víceletém plánování stanoveném ve víceletém rozpočtovém rámci.

Článek 12

1. Numerická fiskální pravidla platí pro všechny subsektory vládních institucí.

2. Za účelem podpory fiskální odpovědnosti je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech vládních institucí.

Článek 13

1. Všechny operace mimorozpočtových fondů a subjektů jsou začleněny do řádného rozpočtového procesu. Rovněž je třeba začlenit podrobné informace o těchto fondech a operacích do standardní rozpočtové dokumentace uveřejněné pro fiskální plánování zejména za účelem projednání střednědobého rozpočtového rámce a právních předpisů o ročním rozpočtu.

2. Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

3. Členské státy zveřejní informace, týkající se všech subsektorů vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje vládní záruky, nesplácené úvěry a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu, pravděpodobnosti a potenciálního data splatnosti.

KAPITOLA VIIZávěrečná ustanovení

Článek 14

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.

V […] dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

1.2. Dotčené politické oblasti podle členění ABM/ABB [7]

Hospodářské a finanční záležitosti

1.3. Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[8]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Strategické víceleté cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Posílit růst , tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj v EU

1.4.2. Specifické cíle a dotčené aktivity ABM/ABB

Specifické cíle : č. 1 a 3.

- zajistit účinnou koordinaci politiky a celkový soulad politik při přijímání opatření EU reagujících na hospodářskou krizi v souvislosti s dosahováním cílů strategie Evropa 2020 a udržitelným rozvojem a s cílem zvýšit potenciál růstu členských států a konkurenceschopnost EU;

- posílit opatření členských států k dosažení zdravého stavu rozpočtu a veřejných financí, které budou udržitelné a vysoce kvalitní, pokud jde o jejich přispění k růstu.

Dotčené aktivity ABM/ABB

Hospodářská a měnová unie

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílovou skupinu obyvatelstva.

Komise ve svém sdělení KOM(2010) 367 zdůrazňuje potřebu jasně definovaného politického přístupu EU za účelem i) hospodářského oživení, ii) ozdravení veřejných financí a iii) aktivního přispívání k udržitelnému růstu a zaměstnanosti.

Navrhovaná směrnice tvoří součást formálních návrhů právních předpisů oznámených ve výše uvedeném sdělení. Jejím cílem je začlenit rozpočtový rámec EU do vnitrostátních systémů fiskálního řízení jednotlivých členských států, a posílit tak soulad s Paktem o stabilitě a růstu.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování návrhu/podnětu.

Dosahování obecného cíle Komise, kterým je posilování růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje v EU, se měří pomocí těchto ukazatelů dopadu:- míra souladu rozpočtových výsledků členských států s Paktem o stabilitě a růstu;- potenciální růst/výkon.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Legislativní návrh je součástí opatření oznámených Komisí v jejím sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010, které vychází z politických směrů schválených Evropskou radou dne 17. června 2010 a rozvíjí politické podněty uvedené ve sdělení Komise KOM(2010) 250 ze dne 12. května 2010.

1.5.2. Přidaná hodnota účasti EU

Koordinace hospodářských politik členských států tvoří nedílnou součást odpovědnosti EU podle hlavy VIII (Hospodářská a měnová politika) Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.5.3. Ponaučení z podobných zkušeností v minulosti

Z minulých zkušeností vyplývá, že nedostatečné dodržování Paktu o stabilitě a růstu má mimo jiné kořeny v chybějícím uznání paktu, což se legislativní návrh snaží napravit.

1.5.4. Soudržnost a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Legislativní návrh je jedním z prvků rozsáhlého souboru hospodářských reforem uvedeného ve sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010.

1.6. Doba trvání akce a finančního dopadu

( Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

- poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení [9]

( Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených k plnění úkolů:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Společenstvími[10]

- ( vnitrostátních veřejných subjektů / subjektů pověřených veřejnou službou

- ( osob pověřených prováděním určitých opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Ustanovení v oblasti sledování a podávání zpráv

Upřesněte frekvenci a podmínky.

neuvedeno

2.2. Řídicí a kontrolní systémy

2.2.1. Zjištěná rizika

neuvedeno

2.2.2. Předpokládané prostředky kontroly

neuvedeno

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

neuvedeno

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Legislativní návrh nevyžaduje další lidské nebo finanční zdroje.

- Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: žádné

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | Číslo | [Okruh …………………………………..…………………………………..….] |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

XX 01 01 01 (v ústředí a zastoupeních Komise) |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) |

10 01 05 01 (přímý výzkum) |

( Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek: FTE)[21] |

XX 01 02 01 (SZ, INT, SNE z celkového rámce) |

XX 01 02 02 (SZ, INT, JED, MZ a SNE při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, INT, SNE v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a budou případně doplněny z jakékoli dodatečné dotace, kterou bude možno řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního příspěvku a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Externí pracovníci |

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou změnu, dotčené rozpočtové linie a odpovídající částky.

- ( Návrh/podnět vyžaduje účast nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[24].

Upřesněte potřebu, dotčené rozpočtové okruhy a linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

- X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

- Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Článek ………… | | | | | | | | | |U „účelově vázaných“ ostatních příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1] Úř. věst. C, , s. .

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

[3] Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

[4] Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[6] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[7] ABM: Activity-Based Management (řízení rozpočtu podle jednotlivých činností) – ABB: Activity-Based Budgeting (sestavení rozpočtu podle jednotlivých činností).

[8] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[9] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[10] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[11] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky

[12] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[13] Kandidátské země, případně kandidátské země západního Balkánu.

[14] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[15] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[16] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[17] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány ( např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[18] Jak je popsáno v bodu 1.4.2. „Specifický cíl (specifické cíle) ...“.

[19] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[20] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[21] SZ = smluvní zaměstnanec; INT = dočasný pracovník najatý zprostředkovatelskou agenturou ( intérimaire ); JED = mladý odborník při delegaci – Young Expert in Delegation ; MZ = místní zaměstnanec; SNE = přidělený odborník z členského státu.

[22] Dílčí strop externích pracovníků podle operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[23] Strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[24] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[25] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

52010PC0523