[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 16.8.2010

KOM(2010) 433 v konečném znění

2010/0232 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES a 2006/48/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu

SEK(2010) 981 SEK(2010) 979

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU

Přibližně před 20 lety se začaly vyvíjet finanční skupiny s obchodními modely, které kombinují poskytování služeb a produktů v různých odvětvích finančních trhů. Tyto skupiny vešly ve známost pod názvem finanční konglomeráty. Mezi tyto konglomeráty mohou patřit banky, pojišťovny a investiční podniky a případně společnosti spravující aktiva. Již několik let diskutují různé skupiny odborníků na mezinárodní a evropské úrovni, jak na tyto konglomeráty náležitě dohlížet. Na společném fóru[1] vyústily tyto diskuze v „Zásady pro dohled nad finančními konglomeráty“ v roce 1999[2]. Na tomto základě zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002[3] („FICOD“) doplňkový dozor na úrovni skupiny. Cílem tohoto doplňkového dozoru byla kontrola potenciálních rizik vzniklých z dvojitého převádění kapitálu, tzv. „double gearing“ (tj. vícenásobného využívání kapitálu) a tzv. skupinových rizik, tj. rizik nákazy, složitosti řízení, koncentrace a střetu zájmů, které se by se mohly objevovat v případech, kdy se kombinuje několik licencí pro různé finanční služby.

Zatímco bankovní a pojišťovací směrnice mají za cíl kalkulaci dostatečných (kapitálových) rezerv na ochranu spotřebitelů a pojistníků, FICOD upravuje doplňkový dozor nad skupinovými riziky. Z toho plyne, že finanční subjekty, které jsou ve vzájemném vztahu, jenž ovlivňuje rizikový profil obou dvou, musejí být zahrnuty do oblasti působnosti dozoru. Tímto způsobem FICOD doplňuje odvětvové směrnice, bankovní směrnici 2006/48/ES[4] (směrnice o kapitálových požadavcích, „CRD“) a různé pojišťovací směrnice, z nichž každá může být uplatněna samostatně na licencovaný subjekt i na konsolidované úrovni, na níž jsou sloučeny všechny licencované právní subjekty spadající pod tutéž směrnici.

S revizí FICOD se počítalo za několik let po jejím provedení. Revize Basilejské dohody z roku 1988, k níž došlo v roce 2004, evropské provedení do CRD v roce 2006 i zavedení komplexního souboru nových pravidel pro pojišťovny v Solventnosti II,[5] odrážejí aktuální vývoj, pokud jsou právní subjekty skupiny činné ve stejném odvětví, bankovnictví či pojišťovnictví. Dokud nebude Solventnost II realizována, FICOD nahrazuje pojišťovací směrnice, které jsou v současné době v platnosti, obzvláště směrnici o pojišťovacích skupinách[6] („IGD“).

Komise má v úmyslu pokračovat ve dvou krocích. Současným návrhem se řeší ty nejnaléhavější technické problémy, které byly zjištěny během přezkumu v analýze Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty („JCFC“)[7], a to včetně technických problémů, které byly objeveny během dřívějších hodnocení. Byly předloženy žádosti o poradenství a konzultaci, aby byl zhodnocen dopad těchto potenciálních změn[8]. Později v roce 2010 proběhne zásadnější rozprava v kontextu pokroku G20 v oblasti doplňkového dozoru. Tato debata se s největší pravděpodobností zaměří na oblast působnosti dozoru a na otázky spojené s kapitálem.

VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADU

Přezkum FICOD byl v praxi zahájen v roce 2008 a vytvořil základ tohoto legislativního návrhu. Některé nekontroverzní technické problémy již byly zahrnuty do návrhu Komise na souhrnnou směrnici[9] v říjnu roku 2009, který byl připojen k nařízením o nových evropských orgánech dozoru.

Během finanční krize se tzv. skupinová rizika objevila po celém finančním odvětví, čímž se zdůraznila důležitost doplňkového dohledu nad vzájemnými propojeními v rámci finančních skupin a mezi finančními ústavy. Iniciativy podobné stávajícímu přezkumu byly podniknuty ve Spojených státech a v Austrálii[10], a to na základě zásad Společného fóra.

Účelem tohoto legislativního návrhu je novelizovat IGD, FICOD a CRD tak, aby se odstranily nezamýšlené následky technických opomenutí v odvětvových směrnicích a zajistilo se skutečné dosažení cílů FICOD.

2.1. Výsledky konzultací

Žádosti o poradenství ke Smíšenému výboru pro finanční konglomeráty „JCFC“

JCFC předložil svá zjištění v odpovědi na třetí žádost Komise o poradenství k ministerstvům financí zastoupených v Evropském výboru pro finanční konglomeráty (EFCC) v lednu roku 2009. Hlavní problémy, které byly zjištěny, se vztahují k dozoru na nejvyšší úrovni, zjištění rizik, jasnému zahrnutí konglomerátů do oblasti působnosti směrnice a do zjišťování a do rozsahu směrnic a jasnému dozorovému nakládání s účastmi.

Schůzky pracovní skupiny Komise a veřejné slyšení JCFC

Schůzky pracovní skupiny Komise se členskými státy se konaly 18. června a 23. listopadu roku 2009 a 21. ledna roku 2010. Veřejné slyšení bylo uspořádáno JCFC 8. července roku 2009. Tyto diskuze se zúčastněnými stranami potvrdily relevantnost identifikovaných problémů a odhalily, že účinný dozor nad konglomeráty by mohl vyžadovat diskuze o ještě větším počtu problémů, např. o rozdílech v počitatelném kapitálu napříč odvětvími, stejně jako o potenciálních narušeních při využívání odlišných metod pro výpočet kapitálu. Iniciativy Komise ohledně manažerů alternativních investičních fondů vznesly otázky, co se týče zahrnutí či nezahrnutí nejen společností spravujících aktiva, ale také dalších souvisejících podniků do oblasti působnosti doplňkového dozoru nad skupinovými riziky velkých a složitých finančních institucí.

Cílená konzultace přezkumu FICOD

Mezi reakce na cílenou konzultaci, která byla zahájena v listopadu roku 2009, patřil názor 18 konglomerátů, jednoho orgánu, dvou asociací, jedné unie a jednoho výzkumného střediska,[11] což bylo v souladu s omezeným počtem jejích cílových skupin a technickou povahou otázek. Této iniciativě se dostalo všeobecného uvítání a respondenti uvedli zásadní problémy, které jsou vypsány níže, stejně jako návrhy pro útvary Komise na jejich vyřešení:

- účinnost odvětvových ustanovení směrnic o bankovnictví a pojišťovnictví na nejvyšší úrovni na úrovni smíšených finančních holdingových společností (MFHC);

- jasnost v zahrnutí společností spravujících aktiva do oblasti působnosti doplňkového dozoru;

- umožnění většího zjištění konglomerátů na základě rizik;

- jasnost v nakládání s účastmi v doplňkovém dozoru.

Byly však vyjádřeny divergující názory v souvislosti s meziodvětvovým sladěním v definici kapitálu, o němž se uvažuje již od doporučení o kapitálu vydaného Smíšeným výborem pro finanční konglomeráty (JCFC) v dubnu roku 2008. Členské státy, které jsou zastoupeny v EFCC, naznačily, že preferují odklad těchto návrhů do doby, než budou dokončeny odvětvové rozpravy o otázkách bankovnictví a pojišťovnictví. Respondenti také poukázali na obtížnost dalších rozlišení mezi obchodováním na vlastní účet a obchodováním na nevlastní účet společností spravujících aktiva finančních konglomerátů. A konečně, tato konzultace potvrdila, že nakládání s účastmi v doplňkovém dozoru není problémem, který je třeba v této fázi plně vyřešit.

Pokud jde o otázky, jež by mohly být předmětem budoucí revize, reakce široce zamítly myšlenku zvážit politiku odměňování meziodvětvovým způsobem[12], podpořily však iniciativy v oblastech kapitálu, tj. ohledně jednotnosti ustanovení o způsobilosti, jakož i zohlednění neregulovaných subjektů, které ovlivňují rizikové profily finančních skupin.

2.2. Výsledek posouzení dopadu

V posouzení dopadu bylo vyvinuto 17 možností politiky, jež byly posouzeny a porovnány za účelem vyřešení problémů, které byly odhaleny v analýze. Tento oddíl popisuje očekávané dopady přednostních politických opatření v každé oblasti.

Doplňkový dozor na úrovni holdingových společností a koordinace dozoru

Za účelem sjednocení pravomocí orgánů dohledu na nejvyšší úrovni konglomerátu, aby se předešlo ztrátě pravomocí, když dojde ke změně skupinové struktury, a také zdvojování dozoru na úrovni konglomerátu a aby byla usnadněna koordinace nejrelevantnějších orgánů dohledu, byly kladně posouzeny následující pozměňovací návrhy:

- zahrnout holdingových společností bankovní či pojišťovací skupiny, které jsou klasifikovány jako smíšené finančních holdingové společnosti (MFHC), aby ustanovení a pravomoci, které se vztahují na bývalou finanční holdingovou společnost (FHC) nebo pojišťovací holdingovou společnost (IHC), neskončily, když dojde ke změně klasifikace skupiny a její holdingové společnosti v důsledku akvizice v druhém odvětví;

- omezit definici „relevantního příslušného orgánu“ tak, aby zahrnovala pouze orgány dohledu nad vrcholným mateřským podnikem v rámci jednotlivých odvětví a další příslušné orgány, které jsou orgány dohledu vrcholného mateřského podniku považovány za relevantní.

Zjištění finančního konglomerátu

- Zahrnutí společností spravujících aktiva do oblasti působnosti doplňkového dozoru za všech okolností, doplněné o obecné zásady k ukazatelům pro toto zahrnutí, bylo považováno za užitečné.

- Aby se odstranila nejednoznačnost ohledně ukazatelů a nedostatek zjištění konglomerátů na základě rizik, byly kladně zhodnocena prováděcí pravidla stávající „varianty upuštění od uplatnění“ pro větší skupiny v čl. 3 odst. 3 FICOD. To by se mělo spojit s možností upuštění od uplatnění doplňkového dozoru pro skupiny, v nichž jsou aktiva nejmenších odvětví pod absolutním prahem 6 miliard eur.

Účasti

Problém každodenního nakládání s účastmi pod doplňkovým dozorem, který je ještě zhoršen skutečností, že právo obchodních společností může menšinovému vlastníku zakázat přístup k informacím, které nejsou dostupné ostatním zainteresovaným stranám, by měl být řešen obecnými zásadami pro zacházení s účastmi v různých situacích.

Dopad preferovaných politických možností

Očekávalo se, že díky pozitivně zhodnoceným politickým změnám bude rámec doplňkového dozoru pevnější, což povede k účinnějším pobídkám a praktikám řízení rizik. To by mohlo být prospěšné pro postavení finančních skupin Evropské unie na poli mezinárodní soutěže. Tyto možnosti by měly kladně přispět k omezení rizik pro finanční stabilitu a možných nákladů pro společnost. Pokud jde o jednotlivé skupiny zainteresovaných stran a systémové úvahy, byly očekávané dopady ohodnoceny takto:

- Určité menší finanční skupiny Evropské unie s jednoduchou strukturou a ne více než několika licencemi v obou odvětvích mohou být vyloučeny z doplňkového dozoru, a tudíž by mohly využít snížených nákladů na zajištění souladu. To může být dostupné pro zhruba deset menších finančních skupin s kombinovanými aktivy ve výši zhruba 69 miliard eur. Náklady na dosažení souladu u větších skupin s více než stovkou licencí a působících v obou odvětvích, by se naopak mohly zvýšit, jelikož takovéto skupiny, které zastupují aktiva v hodnotě až 9 miliard eur ve finančním odvětví, by mohly být zahrnuty do oblasti působnosti doplňkového dozoru. Zvýšené náklady na dosažení souladu by rovněž vzniknout těm finančním skupinám, jejichž struktury zahrnují správu aktiv a které budou zjištěny jako finanční konglomeráty podle navrhovaných změn v postupu pro zjištění konglomerátů. Náklady na dosažení souladu pro finanční skupiny, které jsou nově zahrnuty do oblasti působnosti doplňkového dozoru, by měly být, vzhledem k jejich celkové velikosti, nepodstatné.

- V každém případě se předpokládá, že náklady na dosažení souladu by měly být vzájemně započteny oproti ziskům plynoucích z účinnějších praktik řízení rizik. Další pozitivní dopad lze očekávat díky větší viditelnosti a důvěře v trhy, které by měly vyústit z označení za konglomerát. Tyto zisky by měly zlepšit mezinárodní konkurenceschopnost velkých skupin Evropské unie.

- Díky kladně zhodnoceným změnám v postupu určování konglomerátů bude oblast působnosti doplňkového dozoru vhodnější, a měly by zlepšit účinnost toho, jak orgány dohledu monitorují rizika, jimž jsou finanční skupiny vystaveny. Toto by mělo, v kombinaci se zjednodušenějším dozorem na nejvyšší úrovni konglomerátů a lepšími opatřeními dozoru pro zjištění nákazy, koncentrace, problémů složitosti a střetů zájmů ve společnostech spojených s konglomerátem prostřednictvím účastí, kladně přispět k finanční stabilitě.

- Zvýšená jasnost ustanovení o zahrnutí společností spravujících aktiva do vymezování a doplňkového dozoru by měla v této oblasti poskytnout rovné podmínky.

- Pokud jde o klienty dotyčných finančních skupin, očekává se, že dopad na náklady bude zanedbatelný vzhledem k celkově nízké úrovni významnosti čistého přírůstkového účinku zjištěných možností.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Pozměňující směrnice je tím nejvhodnějším nástrojem, protože potřebné změny musejí být zavedeny do několika směrnic stávajících. Tato směrnice o změnách by měla mít týž právní jako základ jako směrnice, které pozměňuje. Návrh je tudíž založen na čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, což je vhodný právní základ pro harmonizaci pravidel vztahujících se k finančním institucím a finančním konglomerátům. V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o EU nemohou být cíle navrhovaných opatření v dostatečném rozsahu splněny členskými státy, může jich však být účinněji dosaženou Evropskou unií. Pouze právní předpisy Evropské unie mohou zajistit, že finanční konglomeráty operující ve více než jednom členském státu budou podřízeny stejným požadavkům a stejnému dozoru, v tomto případě zajištěním, že ustanovení budou vyjasněna a že budou zaceleny mezery v dozoru, nedopatřením vytvořené dřívějšími změnami odvětvových směrnic. Ustanovení tohoto návrhu nepřesahují to, co je nezbytné k dosažení vytyčených cílů.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Evropské unie[13].

PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU

5.1 Dozor na nejvyšší úrovni – článek 1 (IGD) a článek 3 (CRD) tohoto návrhu Článek 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a několik bodů v příloze I a II IGD Články 4, 71, 72, 84, 105, 125, 126, 127, 129, 141, 142 a 143 CRD

Ústředním bodem a hlavním cílem tohoto návrhu je zajistit vhodný řádný doplňkový dozor, tj. zacelit nezamýšlené mezery, které vznikly v doplňkovém dozoru kvůli definicím v odvětvových směrnicích, jmenovitě ve směrnici o kapitálových požadavcích CRD a v pojišťovacích směrnicích. Vzhledem k tomu, že konsolidovaný/skupinový dozor v odvětvových směrnicích se vztahuje pouze na finanční holdingové společnosti/holdingové pojišťovny a odvětvová opatření se nezmiňují o smíšených finančních holdingových společnostech, finanční holdingová společnost/holdingová pojišťovna, která změní strukturu a stane se smíšenou finanční holdingovou společností, bude spadat jenom pod doplňkový dozor podle FICOD a konsolidovaný/skupinový dozor na vrcholné mateřské úrovni se ztratí. Dozorové orgány tudíž musí volit (co se týče použití – či nepoužití – upuštění od uplatnění při určování toho, zda je či není nějaká skupina finančním konglomerátem) mezi tím, zda chtějí nadále klasifikovat společnosti jako finanční holdingové společnosti/holdingové pojišťovny, aby zachovaly konsolidovaný/skupinový dozor, nebo zda chtějí uplatňovat „pouze“ doplňkový dozor podle FICOD. Zachování konsolidovaného/skupinového dozoru znamená, že nemůže být pokryto další riziko, vyplývající ze sloučení s jiným odvětvím. Doplňkový dozor však vede k tomu, že se ztratí veškerý dozorový vhled vyplývající z konsolidovaného/skupinového dozoru. V důsledku toho trvalé uplatňování odvětvového dozoru nemusí adekvátně řešit dodatečná obezřetnostní rizika, která vyvstávají z nárůstu velikosti a složitosti skupiny. Stávající režim může také vést k rozdílům v dozorovém zacházení (které se zakládá na struktuře, nikoli na rizikovém profilu) s konglomeráty.

Aby bylo zajištěno, že mohou být uplatňovány všechny nezbytné nástroje dozoru, tento návrh zavádí termín „smíšená finanční holdingová společnost“ do souvisejících ustanoveních o konsolidovaném/skupinovém dozoru v odvětvových směrnicích

5.2 Články 3 a 30 FICOD – Zjištění konglomerátu

Ustanovení, jimiž je upraveno zjištění finančních konglomerátů, s sebou přinesla tři dílčí problémy.

- Zaprvé, tato směrnice nevyžaduje zařazení „společností spravujících aktiva“ v prahových testech. Společnosti spravující aktiva spravují SKIPCP (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů), jež spadají do působnosti směrnice o SKIPCP[14]. Na SKIPCP a jejich správce se v současnosti nevztahuje odvětvový obezřetnostní dohled ve FICOD, ačkoli tato FICOD obsahuje možnost zahrnutí společností spravujících aktiva do oblasti působnosti doplňkového dozoru (článek 30).

- Zadruhé, prahové testy sice mohou být založeny na rozdílných parametrech, pokud jde o aktiva a kapitálové požadavky. Ustanovení jsou nejednoznačná, pokud jde o výpočet testů vyplývající např. z různých účetních nakládání s aktivy (viz níže bod i) ohledně čl. 3 odst. 5).

- Zatřetí, prahové podmínky, vzhledem k jejich pevně stanovené výši, nejsou rizikové, a prahový test tak neřeší pojem očekávaných rizik skupiny. Z toho vyplývá, že velmi malé skupiny s několika licencemi v každém odvětví podléhají doplňkovému dozoru, zatímco ty největší a nejsložitější skupiny nemusí být teoreticky vůbec zařazeny mezi konglomeráty. Výsledkem toho mohou současná ustanovení o zjištění ohrozit úspěšné dosažení hlavních cílů směrnice.

Abychom odstranili tyto nedostatky, tento návrh zavádí následující změny:

(i) Společnosti spravující aktiva se zahrnují do čl. 3 odst. 2 a čl. 30 písm. c); zavádí se „celková aktiva spravovaná penzijními fondy“ jako alternativní ukazatel v čl. 3 odst. 5 a možnost přijmou obecné prováděcí zásady k čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 5.

(ii) Zavádí se upuštění od uplatnění pro menší skupiny v novém ustanovení čl. 3 odst. 3 písm., čímž se umožňují obecné prováděcí zásady k upuštění od uplatnění u malých skupin.

(iii) Čl. 3 odst. 3 je přeformulován, aby řádně rozlišil podmínky platné pro skupiny pod a nad prahem 6 miliard EUR, a přináší nové požadavky, pokud jde o možné obecné prováděcí zásady k upuštění od uplatnění u větších skupin, a tak zajišťuje rovné podmínky pro všechny.

5.3 Článek 3 odst. 4 FICOD – Nakládání s účastmi

Konzistentnímu zacházení s účastmi v každodenním doplňkovém dozoru brání nedostatek důležitých informací, jak správně ohodnotit rizika skupiny. Například pokud bankou spravované konglomeráty nemohou získat informace o rizicích týkající se účastí v pojišťovnách a zajišťovnách, nemohou svým dozorovým orgánům poskytnout důkazy nezbytné pro konsolidaci o uspokojivé úrovni začlenění správy a vnitřní kontroly u těchto subjektů. V takovém případě musí skupina odečíst tyto účasti ze svého kapitálu.

Vzhledem k tomu, že otázka informací o menšinových účastech není ještě plně prozkoumána, první krok v tomto návrhu spočívá v zavedení upuštění od uplatnění v případě, že je účast jediným důvodem pro zjištění (čl. 3 odst. 5 nové písmeno c)). Pokud mohou ustanovení práva obchodních společností ohrozit plnění požadavků, je povoleno zvláštní zacházení s ohledem na koncentraci rizik a požadavky týkající se transakcí uvnitř skupiny podle článků 7 a 8, které může být upřesněno prostřednictvím pravidel. Pravidla rovněž mohou napomoci důsledné realizaci přezkumných postupů dozoru, včetně zvláštního zacházení s účastmi, jak upravuje článek 9 FICOD, článek 124 CRD a článek 36 Solventnosti II.

5.4 Jiná témata

Články 1 a 2 FICOD – Aktualizace definic

Články 1 a 2 musí být aktualizovány vzhledem ke zrušeným a přepracovaným směrnicím. Avšak vzhledem k tomu, že zvláště přepracování pojišťovací směrnice (Solventnost II) ruší předchozí směrnice teprve s účinností od 1. listopadu 2012, odkazy na původní směrnice – které jsou stále v platnosti – byly zachovány.

Článek 2 odst. 17 FICOD – Změna definice relevantních příslušných orgánů a koordinace dozoru

FICOD doplňuje směrnici CRD a pojišťovací směrnice, pokud jde o doplňkový dozor na nejvyšší úrovni skupiny. Za tím účelem také obsahuje ustanovení pro koordinaci mezi jednotlivými dozorčími orgány skupiny. FICOD definuje relevantní příslušný orgán, a vyžaduje, aby koordinátor (dozorčí orgán na nejvyšší úrovni) konzultoval s tímto orgánem určité otázky dozoru. Nicméně současná ustanovení ponechávají prostor rozličným interpretacím, pokud jde o identifikaci relevantních příslušných orgánů. Široký výklad má za následek vysoký počet takových orgánů, s nimiž musí koordinátor na úrovni finančního konglomerátu konzultovat. To může ohrozit účinnou a efektivní koordinaci práce, kterou má odvést „kolegium“ koordinátora a relevantních příslušných orgánů.

Článek 6 odst. 4 a příloha I FICOD – Odstranění třetí metody výpočtu

Část II přílohy I FICOD uvádí tři metody pro výpočet kapitálu na úrovni konglomerátu. Analýza provedená Smíšeným výborem pro finanční konglomeráty (JCFC) v roce 2008 prokázala, že třetí metoda výpočtu kapitálu vždy přinesla výrazně rozdílné výsledky než metoda 1 (konsolidace) a metoda 2 (odpočet a agregace). Proto by tato třetí metoda měla být odstraněna. Tím, že FICOD omezila možné metody výpočtu pouze na konsolidaci a odpočet a agregaci, se tato směrnice také přizpůsobila odvětvovým směrnicím, které doplňuje.

Článek 2 FICOD - Zahrnutí zajišťoven

Zavedením autorizace a dozoru nad zajišťovnami ve směrnici 2005/68/ES byly zajišťovny zahrnuty do rámce regulovaných subjektů, které mohou tvořit součást finančního konglomerátu. V důsledku toho musí být odkaz na zajišťovny zahrnut také do FICOD. Odkazy byly doplněny v čl. 2 odst. 4, čl. 2 odst. 7, čl. 2 odst. 14 a čl. 2 odst. 16.

Čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 4 a čl. 11 odst. 5 FICOD – Zavedení ustanovení pro směrnice v některých oblastech

Aby bylo umožněno další sbližování postupů dozoru, zavádí se možnost, aby Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydaly obecné zásady v souladu s kapitolou IV oddílem 2 nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví[15] a kapitolou IV oddílem 2 nařízení, který se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění[16] (dále jen Smíšený výbor evropských orgánů dohledu).

Tyto obecné zásady, by měly dorážet doplňkovou povahu dotyčné směrnice. Kupříkladu, při posuzování koncentrací rizik na základě celé skupiny, které se zabývá několika druhy rizik, jež se potenciálně mohou objevit v celé skupině (úroková rizika, tržní rizika atd.), tento odhad by měl doplňovat specifický dozor nad např. velkými úvěrovými angažovanostmi podle CDR. Obecné zásady rovněž mohou napomoci konzistentní aplikaci různých přezkumných postupů dozoru, včetně zvláštního zacházení s účastmi, jak je upravuje článek 9 FICOD, článek 124 CRD a článek 36 Solventnosti II.

Aktualizace odkazů v různých článcích

Článek 1, článek 2, čl. 6 odst. 3, čl. 6 odst. 4, článek 19, čl. 21 odst. 2 FICOD a čl. 143 odst. 3 CRD byly pozměněny, aby byly aktualizovány odkazy a znění.

2010/0232 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES a 2006/48/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[17],

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

jednajíce v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu uděluje příslušným orgánům ve finančním odvětví doplňkové pravomoci a nástroje pro dozor nad skupinami mnoha regulovaných subjektů, které jsou činné v různých odvětvích finančních trhů. Tyto skupiny, nazvané finanční konglomeráty, jsou tudíž vystaveny rizikům vztahujícím se ke kontrole skupiny, která se nazývají skupinová rizika a která zahrnují rizika nákazy, jež zahrnuje šíření rizik z jednoho konce skupiny na druhý, koncentraci rizik, kdy se stejný typ rizika vyskytne v různých částech skupiny současně, složitost řízení mnoha různých právních subjektů a potenciální střet zájmů stejně jako problém přidělování regulatorního kapitálu všem regulovaným subjektům, aby se tak zamezilo mnohonásobnému využití kapitálu. Doplňkový dozor by se měl na konglomeráty vztahovat vedle dozoru na samostatném, konsolidovaném nebo skupinovém základě, aniž by docházelo ke zdvojování či k dotčení skupiny, bez ohledu na právní strukturu skupiny.

2. Je vhodné zajistit soulad s cíli směrnice 2002/87/ES a směrnic Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS, a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES[18], a tím umožnit dozor nad pojišťovacími skupinami a vhodný doplňkový dozor pojišťovacích a jiných subjektů v rámci smíšené finanční holdingové struktury. Z toho důvodu by směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací či zajišťovací skupině[19] měla být pozměněna, aby definovala a zahrnovala smíšené finanční holdingové společnosti. Aby byla zajištěn včasný a koherentní dozor, směrnice 98/78/ES by měla být pozměněna, bez ohledu na nadcházející uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění)[20].

3. Je nezbytné, aby byly finanční konglomeráty zjištěny v Evropské unii podle rozsahu, v jakém jsou vystaveny skupinovým rizikům, na základě společných pravidel vydaných Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. ../.. o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví[21] a článkem 42 nařízení (EU) č. ../.., kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění[22], v návaznosti na spolupráci se Smíšeným výborem evropských orgánů dohledu. Je také velmi důležité, aby se na tato pravidla vztahovaly na základě rizik požadavky týkající se upuštění od uplatnění doplňkového dozoru. To má zvláštní význam v případě větších, mezinárodně fungujících konglomerátů.

4. Důsledné a přiměřené monitorování skupinových rizik ve velkých, složitých, mezinárodně fungujících konglomerátů a dozor nad celoskupinovými kapitálovými politikami těchto skupin je možné pouze tehdy, když příslušné orgány shromáždí informace o dozoru a naplánují dozorová opatření nad rámec svého vnitrostátního mandátu. Je proto nezbytné, aby příslušné orgány zkoordinovaly doplňkový dozor nad mezinárodními konglomeráty mezi příslušnými orgány, které jsou považovány za nejvhodnější pro doplňkový dozor nad konglomerátem. Kolegium relevantních příslušných orgánů finančního konglomerátu by mělo odrážet doplňkovou povahu této směrnice a jako takové by mělo představovat přidanou hodnotu pro stávající kolegia pro bankovní podskupinu a pojišťovací podskupinu v konglomerátu, aniž by je kopírovalo, zdvojovalo či nahrazovalo.

5. Doplňkový dozor velkých, složitých, mezinárodně fungujících konglomerátů vyžaduje koordinaci v celé Evropské unii, aby přispěl ke stabilitě vnitřního trhu pro finanční služby. Aby k tomu došlo, příslušné orgány se musejí shodnout na postupech dozoru vztahujících se na tyto konglomeráty. Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění by měly vydat v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. ../.. o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví[23] a článkem 42 nařízení (EU) č. ../.., kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění[24], v návaznosti na spolupráci v rámci Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu, společné směrnice pro tyto společné postupy, a tak zajistit komplexní obetřetnostní rámec dozorových nástrojů a pravomocí, které umožňují bankovní směrnice, pojišťovací směrnice a směrnice o finančních konglomerátech. Tato pravidla, která budou vydána podle této směrnice, musí odrážet doplňkovou povahu této směrnice a doplňovat konkrétní dozor, jak jej stanovují směrnice 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS, 93/22/EHS, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2004/39/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/138/ES.

6. Je skutečně zapotřebí monitorovat a kontrolovat potenciální skupinová rizika, jimž jsou konglomeráty vystaveny a která vznikají na základě účastí v jiných společnostech. Pro ty případy, kdy se konkrétní pravomoci dohledu stanovené v této směrnici zdají být nedostačující, by společenství pro dozor mělo vypracovat alternativní metody, jak řešit a adekvátně zohledňovat tato rizika, pokud možno prostřednictvím práce Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na fóru Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu. Pokud je účast jediným prvkem pro zjištění finančního konglomerátu, dohližitelé by měli mít možnost posoudit, zda je taková skupina vystavena skupinovým rizikům, a v případě, že ne, upustit u takové skupiny upuštění od uplatnění doplňkového dozoru.

7. Pokud jde o některé skupinové struktury, v současné krizi byli orgány dohledu ponechány bez pravomocí, neboť směrnice je v souhrnu nutily, aby si zvolili buďto odvětvově specifický dohled, nebo dohled doplňkový. I když by se měla v souvislosti s prací skupiny G 20 na konglomerátech uskutečnit kompletní revize dané směrnice, je co možná nejdříve třeba obnovit nezbytné pravomoci dohledu.

8. Je vhodné zajistit soulad s cílem směrnice 2002/87/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)[25]. Z toho důvodu by směrnice 2006/48/ES měla být pozměněna, aby definovala a zahrnovala smíšené finanční holdingové společnosti.

9. V souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii lze cílů opatření, které je třeba přijmout, totiž zlepšení doplňkového dohledu nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu, dosáhnout pouze na úrovni Unie. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů.

10. Směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES a 2006/48/ES by měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 98/78/ES

Směrnice 98/78/ES se mění takto:

11. V článku 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„(m) smíšenou finanční holdingovou společností se rozumí smíšená finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 2 odst. 15 směrnice 2002/87/ES;”

12. V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

“2. Každá pojišťovna nebo zajišťovna, jejímž mateřským podnikem je holdingová pojišťovna, smíšená finanční holdingová společnost, pojišťovna ze třetího státu nebo zajišťovna ze třetího státu, podléhá doplňkovému dozoru vykonávanému způsobem stanoveným v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6, 8 a 10.“

13. V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

“1. Výkon doplňkového dozoru v souladu s článkem 2 v žádném případě neznamená, že příslušné orgány jsou povinny jednotlivě dohlížet na pojišťovnu ze třetího státu, zajišťovnu ze třetího státu, holdingovou pojišťovnu nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností.

14. V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

“2. Pokud pojišťovny nebo zajišťovny, kterým bylo vydáno povolení k výkonu činnosti ve dvou či více členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu ze třetího státu, zajišťovnu ze třetího státu nebo holdingovou pojišťovnu se smíšenou činností, mohou příslušné orgány dotyčných členských států uzavřít dohodu o tom, který z nich bude vykonávat doplňkový dozor.“

15. V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

“2. V případě uvedeném v čl. 2 odst. 2 výpočet zahrnuje všechny přidružené podniky holdingové pojišťovny, smíšení finanční holdingové společnosti, pojišťovny ze třetího státu nebo zajišťovny ze třetího státu způsobem uvedeným v příloze II.

16. Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice 2002/87/ES

Směrnice 2002/87/ES se mění takto:

17. Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro doplňkový dozor nad regulovanými subjekty, které obdržely povolení v souladu s článkem 6 směrnice 73/239/EHS, článkem 6 směrnice 79/267/EHS, článkem 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES[26], článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES[27] nebo článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES[28] a které jsou součástí finančního konglomerátu.

Tato směrnice rovněž mění související odvětvová pravidla, která se vztahují k subjektům, které jsou regulovány uvedenými směrnicemi.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

(1) „úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu článku 1 odst. 1 směrnice 2006/48/ES;

(2) „pojišťovnou“ pojišťovna ve smyslu čl. 13 odst. 1 a odst. 2 směrnice 2009/138/ES;

(3) „investičním podnikem“ investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2004/39/ES včetně podniků uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/49/ES;

(4) „regulovaným subjektem“ úvěrová instituce, pojišťovna, investiční podnik nebo zajišťovna;

(5) „společností spravující aktiva“ správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES stejně jako podnik, jehož sídlo se nachází mimo Evropskou unii a který by musel mít povolení, kdyby se jeho sídlo nacházelo v Evropské unii;

(6) „zajišťovnou“ rozumí zajišťovna ve smyslu čl. 13 odst. 4 a odst. 5 směrnice 2009/138/ES;

(7) „odvětvovými předpisy“ právní předpisy Unie týkající se obezřetnostního dohledu nad regulovanými podniky, stanovenými zejména ve směrnicích 2004/39/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/138/ES;

(8) „finančním odvětvím“ odvětví složené z jednoho nebo více těchto podniků:

a) úvěrová instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných bankovních služeb ve smyslu čl. 4 odst. 1, odst. 5 a odst. 21 směrnice 2006/48/ES;

b) pojišťovna, zajišťovna nebo holdingová pojišťovna ve smyslu čl. 13 odst. 1 a odst. 2, čl. 13 odst. 4 a odst. 5 a čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES;

c) investiční podnik ve smyslu čl. 3 bodu 1 písm. b) směrnice 2006/49/ES;

(9) „mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu článku 1 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách[29] a jakýkoli podnik, který podle názoru příslušných orgánů fakticky vykonává dominantní vliv nad jiným podnikem;

(10) „dceřiným podnikem“ dceřiný podnik ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS a jakýkoli podnik, nad nímž podle názoru příslušných orgánů skutečně uplatňuje dominantní vliv mateřský podnik. Dceřiné podniky dceřiných podniků se rovněž považují za dceřiné podniky podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

(11) „účastí“ účast ve smyslu první věty článku 17 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností[30] nebo přímé či nepřímé držení nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu podniku;

(12) „skupinou“ skupina podniků, která se skládá z mateřského podniku, jeho dceřiných podniků a podniků, ve kterých drží mateřský podnik nebo jeho dceřiné podniky účast, a podniků vzájemně propojených ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS, a zahrnuje jakoukoli její podskupinu;

(13) „úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny účastí nebo kontrolou (tj. vztahem mezi mateřským podnikem a dceřiným podnikem podle článku 1 směrnice 83/349/EHS nebo podobným vztahem mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem) nebo skutečností, že jsou obě trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly;

(14) „finančním konglomerátem“ skupina nebo podskupina ve smyslu bodu (12), která s výhradou článku 3 splňuje tyto podmínky:

a) regulovaný podnik ve smyslu článku 1 je v čele skupiny nebo nejméně jeden z dceřiných podniků ve skupině je regulovaným podnikem ve smyslu článku 1;

b) pokud je regulovaný podnik ve smyslu článku 1 v čele skupiny, je to buď mateřský podnik podniku ve finančním odvětví, podnik, který má účast v podniku ve finančním odvětví, nebo podnik propojený s podnikem ve finančním odvětví vztahem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 83/349/EHS;

c) pokud v čele skupiny nestojí žádný regulovaný podnik ve smyslu článku 1, probíhá činnost skupiny hlavně ve finančním odvětví ve smyslu čl. 3 odst. 1;

d) nejméně jeden podnik ve skupině je činný v pojišťovacím odvětví a nejméně jeden v bankovním odvětví nebo odvětví investičních služeb;

e) konsolidované nebo agregované činnosti podniků ve skupině v pojišťovacím odvětví a konsolidované nebo agregované činnosti podniků v bankovním odvětví nebo odvětví investičních služeb jsou významné ve smyslu čl. 3 odst. 2 nebo odst. 3;

(15) „smíšenou finanční holdingovou společností“ mateřský podnik jiný než regulovaný podnik, který společně se svými dceřinými podniky, z nichž nejméně jeden je regulovaným podnikem se sídlem v Evropské unii, a jinými podniky tvoří finanční konglomerát;

(16) „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány členských států, které jsou zákonem či správním předpisem oprávněny k dohledu nad úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami nebo zajišťovnami nebo investičními podniky, ať nad jednotlivými podniky nebo nad celou skupinou;

(17) „relevantními příslušnými orgány“:

a) příslušné orgány členských států pověřené odvětvovým dozorem v rámci celé skupiny nad kterýmkoli z regulovaných podniků ve finančním konglomerátu, především nad vrcholným mateřským podnikem odvětví;

b) koordinátor jmenovaný v souladu s článkem 10, pokud se liší od orgánů uvedených v písmenu a);

c) pojišťovna, zajišťovna nebo holdingová pojišťovna ve smyslu čl. 13 odst. 1 a odst. 2, čl. 13 odst. 4 a 5 a čl. 212 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES; případně jiné relevantní orgány příslušné podle názoru orgánů uvedených v písmenech a) a b);

(18) „transakcemi uvnitř skupiny“ všechny transakce, kterými regulované podniky v rámci finančního konglomerátu závisí přímo či nepřímo na jiných podnicích ve stejné skupině nebo na jakékoli fyzické či právnické osobě spojené s podniky v této skupině úzkým propojením, pokud jde o splnění závazku smluvního či mimosmluvního, ať už za úplatu či nikoli;

(19) „koncentrací rizik“ veškerá rizika potenciální ztráty, která jsou dostatečně velká k tomu, aby ohrozila solventnost regulovaných podniků ve finančním konglomerátu nebo jejich finanční situaci obecně; důvodem těchto rizik může být riziko výpadku protistrany neboli úvěrové riziko, investiční riziko, pojišťovací riziko, tržní riziko, jiná rizika nebo kombinace či vzájemné působení těchto rizik.“

18. Článek 3 se mění takto:

a) Do odstavce 2 se jako třetí pododstavec doplňuje nový odstavec, který zní:

„Společnosti správy aktiv ve smyslu článku 30 se přidávají do odvětví, k němuž patří v rámci skupiny; pokud nepatří výhradně do jednoho odvětví v rámci skupiny, přidávají se do nejmenšího finančního odvětví.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Meziodvětvové činnosti se rovněž považují za významné ve smyslu čl. 2 odst. 14 písm. e), pokud bilanční suma nejmenšího finančního odvětví ve skupině přesáhne 6 miliard eur.

Pokud skupina nedosáhne prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, mohou relevantní příslušné orgány společně rozhodnout o tom, že nebudou skupinu považovat za finanční konglomerát. Mohou rovněž rozhodnout, že nebudou uplatňovat články 7, 8 nebo 9, pokud se domnívají, že zařazení skupiny do působnosti této směrnice nebo uplatnění těchto ustanovení není nezbytné nebo by bylo nevhodné či zavádějící vzhledem k cíli doplňkového dozoru.

Rozhodnutí přijatá v souladu s tímto odstavcem se oznamují ostatním relevantním příslušným orgánům.“

c) V článku 3 se doplňuje nový odstavec 3a, který zní:

„3.a Pokud skupina dosáhne prahové hodnoty uvedené v odstavci 2, avšak nejmenší odvětví nepřesáhne 6 miliard, mohou relevantní příslušné orgány společně rozhodnout o tom, že nebudou skupinu považovat za finanční konglomerát. Mohou rovněž rozhodnout, že nebudou uplatňovat články 7, 8 nebo 9, pokud se domnívají, že zařazení skupiny do působnosti této směrnice nebo uplatnění těchto ustanovení není nezbytné nebo by bylo nevhodné či zavádějící vzhledem k cíli doplňkového dozoru.

Rozhodnutí přijatá v souladu s tímto odstavcem se oznamují ostatním relevantním příslušným orgánům.“

d) K odstavci 4 se přidává písm. c), které zní:

„c) vylučuje menšinovou účast v menším odvětví, jestliže je taková účast jediným prvkem pro zjištění finančního konglomerátu.“

e) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pro účely odstavců 1 a 2 mohou relevantní příslušné orgány ve výjimečných případech a po vzájemné dohodě nahradit kritérium odvozené od bilanční sumy jedním nebo oběma následujícími parametry nebo přidat jeden nebo oba tyto parametry, pokud se domnívají, že tyto parametry mají zvláštní význam pro účely doplňkového dozoru podle této směrnice: struktura příjmů, mimobilanční činnosti, aktiva spravovaná penzijními fondy.“

f) Doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady zaměřené na sbližování postupů v oblasti dohledu, pokud jde o uplatňování odstavce 2, odstavce 3, odstavce 3a, odstavce 4 a odstavce 5 tohoto článku.“

19. V článku 6 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3. Pro účely výpočtu požadavku kapitálové přiměřenosti uvedeného v odst. 2 v prvním pododstavci se do oblasti působnosti doplňkového dozoru zahrnují tyto podniky způsobem a v rozsahu, který stanoví příloha I:

a) úvěrová instituce, finanční instituce nebo podnik pomocných bankovních služeb;

b) pojišťovna, zajišťovna nebo holdingová pojišťovna;

c) investiční podnik;

d) smíšená finanční holdingová společnost.

4. Při výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti u finančního konglomerátu pomocí metody 1 (účetní konsolidace) uvedené v příloze I této směrnice, se vlastní kapitál a požadavky solventnosti podniků ve skupině vypočítají na základě odpovídajících odvětvových předpisů pro formu a rozsah konsolidace, stanovených zejména v článcích 133 a 134 směrnice 2006/48/ES a v článku 221 směrnice 2009/138/ES.

Při použití metody 2 (odpočet a agregace) uvedené v příloze I bere výpočet v úvahu poměrný podíl, který drží mateřský podnik nebo podnik, který drží účast v jiném podniku skupiny. „Poměrným podílem“ se rozumí poměr upsaného základního kapitálu, který tento podnik přímo nebo nepřímo drží.“

20. V článku 7 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady pro sbližování postupů v oblasti dohledu, pokud jde o uplatňování doplňkového dozoru nad koncentrací rizik, jak stanoví odstavce 1 až 4.

Vydají konkrétní společné obecné zásady pro uplatňování odstavců 1 až 4 na účasti finančních konglomerátů v případech, kdy ustanovení vnitrostátního práva obchodních společností brání uplatňování čl. 14 odst. 2.“

21. V článku 8 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady pro sbližování postupů v oblasti dohledu, pokud jde o uplatňování doplňkového dozoru nad transakcemi uvnitř skupiny, jak stanoví odstavce 1 až 4. Vydají konkrétní společné obecné zásady pro uplatňování odstavců 1 až 4 na účasti finančních konglomerátů v případech, kdy ustanovení vnitrostátního práva obchodních společností brání uplatňování čl. 14 odst. 2.“

22. V článku 9 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Příslušné orgány sjednotí uplatňování doplňkového dozoru nad mechanismy vnitřní kontroly a postupy řízení rizik stanovenými v tomto článku s přezkumnými postupy dozoru stanovenými v článku 124 směrnice 2006/48/ES a článku 36 směrnice 2009/138/ES. Za tímto účelem Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady pro sbližování postupů v oblasti dohledu, pokud jde o uplatňování doplňkového dozoru nad mechanismy vnitřní kontroly a postupy řízení rizik stanovenými v tomto článku, stejně jako nad souladem s přezkumnými postupy dozoru stanovenými v článku 124 směrnice 2006/48/ES a článku 36 směrnice 2009/138/ES. Vydají společné konkrétní obecné zásady pro uplatňování tohoto článku na účasti finančních konglomerátů v případech, kdy ustanovení vnitrostátního práva obchodních společností brání uplatňování čl. 14 odst. 2.“

23. V článku 11 se doplňují nové odstavce 4 a 5, které zní:

„4. Koordinátor zřídí kolegium relevantních příslušných orgánů, aby byla usnadněna požadovaná koordinace podle tohoto oddílu a plnění úkolů uvedených v článcích 1, 2 a 3 a v článku 12 a aby se, v souladu s požadavky důvěrnosti a s právními předpisy Unie, případně zajistila vhodná koordinace a spolupráce s příslušnými orgány třetích států.

Zřízení a činnost tohoto kolegia vychází z písemné dohody o koordinačních postupech ve smyslu odstavce 1. Koordinátor rozhodne, které další příslušné orgány se budou účastnit schůzek nebo jakýchkoli jiných činností tohoto kolegia.

5. Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady zaměřené na konzistentnost opatření pro koordinaci dozoru podle článku 131a směrnice 2006/48/ES a čl. 248 odst. 4 směrnice 2009/138/ES.“

24. Článek 19 se nahrazuje tímto:

„ Článek 19

Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1. Ustanovení čl. 39 odst. 1 a odst. 2 směrnice 2006/48/ES, článek 10a směrnice 98/78/ES a článek 264 směrnice 2009/138/ES se použijí obdobně pro sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech výkonu doplňkového dozoru nad regulovanými podniky ve finančním konglomerátu.

2. Aniž jsou dotčeny postupy uvedené v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, posuzuje Komise, jíž je nápomocen Evropský bankovní výbor, Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Výbor pro finanční konglomeráty, výsledky jednání uvedených v odstavci 1 a výsledný stav.“

25. Název kapitoly III se nahrazuje tímto:

„PRAVOMOCI SVĚŘENÉ KOMISI, POSTUP VÝBORU A PŘIJETÍ SPOLEČNÝCH OBECNÝCH ZÁSAD“

26. Vkládá se nový článek 21b, který zní:

„Článek 21b

Společné obecné zásady

Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vydají společné obecné zásady uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5, čl. 9 odst. 6 a čl. 11 odst. 5, a to postupem podle článku 42 nařízení (EU) č. ../.. o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví a podle článku 42 nařízení (EU) č. ../.., kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s odkazem na Smíšený výbor evropských orgánů dohledu.“

27. V článku 30 v prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) v postupu zjištění ve smyslu čl. 3 odst. 2.“

28. Příloha I se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 3

Změny směrnice 2006/48/ES

Směrnice 2006/48/ES se mění takto:

29. V článku 4 se doplňuje nový bod 49), který zní:

„(49) „smíšenou finanční holdingovou společností“ se rozumí smíšená finanční holdingová společnost, jak je definována v čl. 2 odst. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[31];“

30. V článku 71 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Aniž jsou dotčeny články 68 až 70, úvěrové instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě plní v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 133 povinnosti stanovené v článcích 75, 120, 123 a v oddíle 5 na základě konsolidované finanční situace dané dotyčnou finanční holdingové společnosti nebo smíšenou finanční holdingovou společností.“

31. V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Úvěrové instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU plní povinnosti stanovené v oddíle 5 na základě konsolidované finanční situace dané dotyčnou finanční holdingové společnosti nebo smíšenou finanční holdingovou společností.

Významné dceřiné podniky mateřských finančních holdingových společností v EU zveřejní informace uvedené v příloze XII části 1 bodě 5 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě.“

32. V článku 84 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Jestliže má být přístup založený na interním ratingu využíván mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU a jejími dceřinými podniky nebo smíšenou mateřskou finanční holdingovou společností v EU a jejími dceřinými podniky, orgány příslušné pro jednotlivé právní subjekty úzce spolupracují podle článků 129 až 132.“

33. V článku 84 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„3. Jestliže pokročilý přístup k měření hodlá využít mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky nebo dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky smíšené mateřské finanční holdingové společnosti v EU, orgány příslušné pro různé právní subjekty úzce spolupracují, jak je stanoveno v článcích 129 až 132. Žádost obsahuje prvky uvedené v příloze X části 3.

4. Jestliže mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky nebo dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo dceřiné podniky smíšené mateřské finanční holdingové společnosti v EU používají pokročilý přístup k měření na jednotném základě, mohou příslušné orgány povolit, aby kvalifikační kritéria stanovená v příloze X části 3 splnily mateřský podnik a jeho dceřiné podniky společně.“

34. V článku 125 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Je-li mateřský podnik úvěrové instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo smíšenou mateřskou finanční holdingovou společností v EU, vykonávají dohled na konsolidovaném základě příslušné orgány, které vydaly uvedené úvěrové instituci povolení podle článku 6.“

35. Článek 126 se nahrazuje tímto:

„ Článek 126

1. Je-li stejná mateřská finanční holdingová společnost v členském státě nebo stejná mateřská finanční holdingová společnost v EU nebo stejná smíšená mateřská finanční holdingová společnost v EU mateřským podnikem úvěrových institucí povolených ve dvou nebo více členských státech, vykonávají dohled na konsolidovaném základě orgány příslušné pro úvěrovou instituci povolenou ve členském státě, v němž byla založena finanční holdingová společnost

Jsou-li mateřskými podniky úvěrových institucí povolených ve dvou nebo více členských státech alespoň dvě finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států existuje úvěrová instituce, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten orgán, který je příslušný pro úvěrovou instituci s nejvyšší bilanční sumou.

2. Je-li mateřským podnikem alespoň dvou úvěrových institucí povolených ve Společenství stejná finanční holdingová společnost nebo stejná finanční holdingová společnost a ani jedna z daných úvěrových institucí nebyla povolena v členském státě, v němž byla zřízena finanční holdingová společnost nebo finanční holdingová společnost, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten příslušný orgán, který vydal povolení úvěrové instituci s nejvyšší bilanční sumou, která se pro účely této směrnice považuje za úvěrovou instituci kontrolovanou mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo smíšenou mateřskou finanční holdingovou společností v EU.

3. V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud by jejich použití bylo nevhodné s ohledem na dotyčné úvěrové instituce a relativní význam jejich činností v různých státech, a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán. V takových případech příslušné orgány ještě před přijetím rozhodnutí poskytnou mateřské úvěrové instituci v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, smíšené mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo úvěrové instituci s nejvyšší bilanční sumou, podle toho, o který subjekt se jedná, možnost vyjádřit své stanovisko k tomuto rozhodnutí.

4. Příslušné orgány oznámí Komisi veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 3.“

36. V článku 127 se odstavec 1 mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy v případě potřeby přijmou jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu. Aniž je dotčen článek 135, nemá konsolidace finanční situace finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti v žádném případě za následek, že by příslušné orgány byly povinny plnit dohlížecí úlohu ve vztahu k této finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti samotné.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě mohou požádat dceřiné podniky úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo finanční holdingové společnosti, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace uvedené v článku 137. V takovém případě platí pro předávání a ověřování těchto informací postupy podle článku 137.“

37. V článku 129 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Kromě povinností vyplývajících z ustanovení této směrnice vykonává příslušný orgán odpovědný za dozor na konsolidovaném základě nad mateřskými úvěrovými institucemi v EU a úvěrovými institucemi kontrolovanými mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU tyto úkoly:

38. V článku 129 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě, že mateřská úvěrová instituce v EU a její dceřiné podniky, případně dceřiné podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU společně, podají žádost o povolení podle čl. 84 odst. 1, čl. 87 odst. 9 a článku 105 a přílohy III části 6, příslušné orgány společně a po vzájemné konzultaci rozhodnou, zda požadované povolení udělí nebo neudělá, případně vymezí podmínky, jimž bude toto povolení podléhat.“

39. Články 141 a 142 se nahrazují tímto:

„Článek 141

Přejí-li si příslušné orgány některého ze členských států při uplatňování této směrnice v konkrétních případech ověřit informace o úvěrové instituci, finanční holdingové společnosti, finanční instituci, podniku pomocných služeb, smíšené holdingové společnosti, dceřiném podniku typu uvedeného v článku 137 nebo dceřiném podniku typu uvedeného v čl. 127 odst. 3, které se nacházejí v jiném členském státě, požádají příslušné orgány daného členského státu, aby toto ověření mohlo být provedeno. Orgány, které žádost obdrží, vyhoví v rámci své pravomoci žádosti tak, že toto ověření samy provedou nebo umožní orgánům, jež žádost podaly, aby ověření provedly samy, anebo umožní ověření auditorem nebo odborníkem. Příslušný orgán, který žádost podal, se může podle své vůle účastnit ověřování, neprovádí-li ověřování sám.

Článek 142

Aniž jsou dotčeny jejich trestněprávní předpisy, stanoví členské státy, že finančním holdingovým společnostem a smíšeným holdingovým společnostem nebo jejich výkonným ředitelům lze v případě porušení právních nebo správních předpisů přijatých k provedení článků 124 až 141 a tohoto článku ukládat sankce nebo přijetí opatření k ukončení zjištěného protiprávního jednání, popřípadě k zamezení jeho příčin. Příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že sankce a opatření povedou k žádoucím výsledkům, zvláště nenachází-li se ústřední vedení nebo hlavní místo činnosti finanční holdingové společnosti nebo smíšené holdingové společnosti nebo holdingové společnosti se smíšenou činností v místě jejího skutečného sídla.“

40. V článku 143 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Jestliže úvěrová instituce, jejímž mateřským podnikem je úvěrová instituce nebo finanční holdingová společnost se skutečným sídlem ve třetí zemi, nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě podle článků 125 a 126, ověřují příslušné orgány, zda tato úvěrová instituce podléhá dohledu na konsolidovaném základě ze strany příslušného orgánu třetí země, který je rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v této směrnici.

Ověření provádí příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě, pokud by se použil odstavec 3, na žádost mateřského podniku nebo kteréhokoli z regulovaných subjektů povolených ve Společenství nebo z vlastního podnětu. Tento příslušný orgán konzultuje ostatní relevantní příslušné orgány.“

41. Příloha X se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 4Provedení

42. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [30. dubna 2010]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení a srovnávací tabulku mezi uvedenými ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Použijí tyto předpisy ode dne [1. července 2011].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

43. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

Přílohy I a II směrnice 98/78/ES se mění takto:

A. Příloha I se mění takto:

44. Článek 2.1. se mění takto:

a) druhá odrážka se nahrazuje tímto:

„- jestliže je pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem buď holdingové pojišťovny, která má sídlo ve stejném členském státě jako výše uvedená pojišťovna nebo zajišťovna, a obě, tj. holdingová pojišťovna a přidružená pojišťovna nebo přidružená zajišťovna, jsou zohledněny při provádění výpočtu.“

b) pátý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou rovněž upustit od výpočtu upravené solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže se jedná o přidruženou pojišťovnu nebo přidruženou zajišťovnu jiné pojišťovny, zajišťovny nebo holdingové pojišťovny, která má sídlo v jiném členském státě, a jestliže se příslušné orgány daného členského státu dohodly na tom, aby byl výkonem doplňkového dozoru pověřen příslušný orgán tohoto jiného členského státu.“

45. Oddíl 2.2 se nahrazuje tímto:

„2.2 Zprostředkovatelské holdingové pojišťovny

Při výpočtu upravené solventnosti u pojišťovny nebo zajišťovny, která drží prostřednictvím holdingové pojišťovny účast v přidružené pojišťovně, přidružené zajišťovně, pojišťovně z třetí země nebo zajišťovně z třetí země, se zohledňuje situace zprostředkující holdingové společnosti. Pouze za účelem tohoto výpočtu prováděného v souladu s obecnými zásadami a metodami popsanými v této příloze se s touto holdingovou pojišťovnou nakládá tak, jako by se jednalo o pojišťovnu nebo zajišťovnu, která podléhá nulovému požadavku solventnosti a stejným podmínkám, jaké jsou uvedeny v článku 16 směrnice 73/239/EHS, článku 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES[32] nebo v článku 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES[33] ohledně položek přicházejících v úvahu pro míru solventnosti.“

B. Příloha II se mění takto:

46. Název přílohy II se nahrazuje tímto:

„ DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD POJIŠŤOVNAMI NEBO ZAJIŠŤOVNAMI, KTERÉ JSOU DCEŘINÝMI PODNIKY HOLDINGOVÉ POJIŠŤOVNY, POJIŠŤOVNY NEBO ZAJIŠŤOVNY ZE TŘETÍHO STÁTU“

47. V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. V případě dvou nebo více pojišťoven nebo zajišťoven uvedených v čl. 2 odst. 2, které jsou dceřinými společnostmi holdingové pojišťovny, pojišťovny nebo zajišťovny ze třetího státu, a které jsou usazeny v různých členských státech, zajistí příslušné orgány, aby se metody popsané v této příloze používaly jednotným způsobem.“

48. Druhá a třetí odrážka a pododstavec následující po třetí odrážce se nahrazuje tímto:

„- jestliže uvedená pojišťovna nebo zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu pojišťovací činnosti ve stejném členské státě, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu ze třetího státu a jestliže je tato pojišťovna nebo zajišťovna zohledněna při výpočtu, který stanoví tato příloha, a který se provádí u jednoho z výše uvedených jiných podniků,

- jestliže uvedená pojišťovna a zajišťovna a jedna nebo více pojišťoven nebo zajišťoven, které mají povolení k výkonu v různých členských státech, mají jako svůj mateřský podnik stejnou holdingovou pojišťovnu, pojišťovnu nebo zajišťovnu ze třetího státu a jestliže byla v souladu s čl. 4 odst. 2 uzavřena dohoda, která umožňuje výkon doplňkového dozoru podle této přílohy příslušnému orgánu jiného členského státu.

holdingová pojišťovna nebo pojišťovna nebo zajišťovna, která je sama vlastněna jinou holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou ze třetího státu) mohou členské státy použít výpočet stanovený v této příloze pouze na úrovni nejvyššího mateřského podniku pojišťovny nebo zajišťovny, která je holdingovou pojišťovnou, pojišťovnou nebo zajišťovnou ze třetího státu.“

49. Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Příslušné orgány zajistí, že výpočty obdobné jako ty, jež jsou popsány v příloze I, jsou prováděny na úrovni holdingové pojišťovny nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

Obdoba spočívá v použití obecných zásad a metod popsaných v příloze I na úrovni holdingové pojišťovny, smíšené finanční holdingové společnosti, pojišťovny ze třetího státu nebo zajišťovny ze třetího státu.

Výhradně pro účely tohoto výpočtu se s mateřským podnikem nakládá tak, jako kdyby byl pojišťovnou, na niž se vztahují následující podmínky:

- nulový požadavek solventnosti, pokud se jedná o holdingovou pojišťovnu nebo smíšenou finanční holdingovou společnost,

- požadavek solventnosti, určený podle zásad oddílu 2.3 přílohy I, pokud se jedná o pojišťovnu ze třetí země nebo zajišťovnu ze třetí země,

- stejné podmínky, které jsou stanoveny v čl. 16. odst. 1 směrnice 73/239/EHS nebo v článku 18 směrnice 79/267/EHS v otázce položek, které přicházejí v úvahu pro míru solventnosti.“

PŘÍLOHA II

V příloze I směrnice 2002/87/ES pod názvem „II. Metody technického výpočtu“ se metoda 3 a metoda 4 nahrazují tímto:

„Metoda 3: „Metoda kombinace“

Příslušné orgány mohou umožnit kombinaci metody 1 a 2.“

PŘÍLOHA III

Ve směrnici 96/62/ES se odstavec 30 oddílu 3 části 3 přílohy X nahrazuje tímto:

„30. V případě, že má být pokročilý přístup k měření používán mateřskou úvěrovou institucí v EU a jejími dceřinými podniky, nebo dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU, musí žádost zahrnovat popis metodiky používané k rozdělení kapitálu k operačnímu riziku mezi jednotlivé subjekty ve skupině.“ [pic][pic][pic]

[1] Smíšený výbor G10 Basilejského výboru bankovních dohližitelů, Mezinárodní asociace orgánů pro dohled v pojišťovnictví a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

[2] Dozor nad finančními konglomeráty, 19. února 1999, viz http://www.bis.org/publ/bcbs47.pdf?noframes=1.

[3] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

[4] CRD sestává ze dvou směrnic: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění), Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění), Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

[5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (přepracované znění), Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27.10.1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami a zajišťovnami v pojišťovací nebo zajišťovací skupině., Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1.

[7] JCFC je výbor pro finanční konglomeráty na úrovni 3 v rámci tzv. Lamfalussyho struktury, zatímco Evropský výbor pro finanční konglomeráty (EFCC) je výbor (úrovně 2) podle směrnice o finančních konglomerátech.

[8] Viz webové stránky o konglomerátech pro další podrobnosti: http://ec.europa.eu/internal_market/financial-conglomerates/supervision_en.htm.

[9] KOM(2009) 576 v konečném znění, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

[10] Australský úřad pro obezřetnostní regulaci zvažuje, jak dohlížet nad potenciální nákazou šířící se z neregulovaných subjektů a finančních skupin a jak ji kontrolovat; viz http://www.apra.gov.au/media-releases/10_06.cfm.

[11] Nedůvěrné reakce zainteresovaných stran jsou dostupné na stránkách http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/fcd_review_en.htm

[12] Zásadami odměňování v bankovním odvětví se zabýval návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (KOM/2009/362). Plánuje se podobný návrh, pokud jde o politiky odměňování v odvětví pojišťovnictví.

[13] Úkoly přidělené Smíšenému výboru evropských orgánů dohledu ohledně pravidel jsou ošetřeny jeho navrhovaným mandátem a nemají žádné konkrétní nebo dodatečné rozpočtové důsledky.

[14] Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP); Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3., zrušená směrnicí 2009/65/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

[15] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 502 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0501 v konečném znění - COD 2009/0142 */

[16] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění {KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 501 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0502 v konečném znění - COD 2009/0143 */

[17] Úř. věst. C […]

[18] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

[19] Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 1.

[20] Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[21] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 502 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0501 v konečném znění - COD 2009/0142 */

[22] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění {KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 501 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0502 v konečném znění - COD 2009/0143 */

[23] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 502 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0501 v konečném znění - COD 2009/0142 */

[24] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění {KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 501 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235} /* KOM/2009/0502 v konečném znění - COD 2009/0143 */

[25] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[26] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[27] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[28] Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[29] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

[30] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

[31] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

[32] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

[33] Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.