Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Lisabonská agenda a vnitřní trh“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2010/C 347/02)

Zpravodaj: pan Edwin CALLEJA

Dne 26. února 2009 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Lisabonská agenda a vnitřní trh.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 1. února 2010.

Na 460. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 17. a 18. února 2010 (jednání dne 17. února 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 184 hlasy pro, 16 hlasů bylo proti a 34 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

Cílem Lisabonské strategie je vytvořit z Evropy do roku 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě, která bude schopna udržitelného hospodářského růstu a zajistí více pracovních příležitostí, kvalitnější pracovní místa, větší sociální soudržnost a dodržování ochrany životního prostředí. Po přezkumu z roku 2005 se vnitrostátní vlády zabývaly svými národními programy reforem a provádějí každoroční shrnutí pokroku dosaženého v plnění stanovených cílů udržitelného rozvoje. Přesto, že cíle nebudou do stanoveného termínu 2010 splněny, lepší správa na evropské úrovni by měla napomoci splnění požadovaných krátkodobých činností. Další přezkum Lisabonské strategie se zpozdil. Rada by však na svém jarním zasedání měla v této souvislosti přijmout rozhodnutí. Dokument Komise „Konzultace o budoucí strategii EU 2020“ (1) je dobrým základem pro rozhodnutí.

1.1.1   EHSV proto vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby učinily nezbytné důležité a rozhodné kroky k dokončení jednotného trhu a zároveň ochránily a dále rozvíjely ekonomické, sociální a environmentální normy. EHSV zdůrazňuje, že Lisabonská strategie a jednotný trh jsou i přes odlišnost jejich řízení úzce propojeny. Dynamický jednotný trh je podmínkou a podporou úspěšné strategie EU 2020.

1.2   EHSV doporučuje členským státům změnu strategie a postojů k pravidlům jednotného trhu a ocenil by následující zlepšení:

1.3   Strategie EU 2020 závisí na účinném fungování jednotného trhu. V příštím přezkumu lisabonského procesu musí EU učinit odvážný krok směrem k celosvětové vedoucí roli v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje. Toho by mělo být dosaženo využitím různých hospodářských konkurenčních výhod, jež v různých regionech Unie existují a působí na účinném a řádně fungujícím jednotném trhu.

1.4   Strategie EU 2020 se musí zabývat naléhavějšími tématy:

1.5   Strategie pro další rozšíření EU. K dalšímu rozšíření by mělo dojít pouze tehdy, jestliže přistupující země předem dosáhnou nutného právního sblížení s acquis a splní všechny požadavky řádné správy, právního státu a udržitelné ekonomiky.

1.6   Překonání finanční krize.

1.7   Zlepšení pozice Evropy na světovém trhu

1.7.1   Evropa potřebuje lepší pozici na mezinárodní scéně. Toho lze dosáhnout vyřešením vnitřních hospodářských, sociálních a environmentálních výzev a posílením evropské integrace a mezinárodní spolupráce.

1.7.2   Průmysl EU by měl být podněcován k tomu, aby se orientoval na technologicky náročná odvětví, která ze své podstaty uplatňují strategický přístup šetrný ke klimatu. To z průmyslu EU učiní předního konkurenceschopného hráče, zlepší vnější obchod a vytvoří „zelená pracovní místa“ pro pracovníky a zajistí dlouhodobou hospodářskou udržitelnost.

1.7.3   Dosažení této rovnováhy vyžaduje inovační myšlení, aby sociální a environmentální pokrok mohl přispívat ke konkurenceschopnosti.

1.7.4   Další odstraňování hospodářských a právních překážek by mělo značně přispět k dalšímu zintenzivnění integrace uvnitř trhu a celkově posílit konkurenceschopnost Evropy (5). Větší zapojení sociálních partnerů a organizované občanské společnosti do nové strategie EU 2020 umožní dosáhnout rychlejších pokroků.

1.7.5   Globální rozměr vyžaduje další společné úsilí. Každý členský stát by měl řešit svou vlastní vnitrostátní agendu a současně spolupracovat s ostatními na dosažení společných cílů. Ty by měly zahrnovat:

2.   Úvod

2.1   Lisabonské cíle

2.1.1   Zveřejněním lisabonské agendy Evropská rada na jaře roku 2000 stanovila strategický cíl, který by Unie ve snaze o vytvoření nejdynamičtější a nejvíce konkurenceschopné znalostní ekonomiky na světě schopné udržitelného hospodářského rozvoje s více a lepšími pracovními místy a dodržováním ochrany životního prostředí měla splnit do roku 2010. Evropa důsledně usilovala o přizpůsobení několika existujících politik a institucionálních a finančních nástrojů svým strategickým prioritám. EHSV zdůraznil význam Lisabonské strategie a ocenil její velký přínos k zachování dynamiky nutné pro reformy, které posílí jednotný trh a napomohou jeho dalšímu rozvoji a konsolidaci (6). Reformy trhů se zbožím, službami, prací a kapitálem by měly přispět k dosažení plně funkčního a účinného jednotného trhu a k další integraci členských států po roce 2010 v hospodářské oblasti, jež bude konkurenceschopnější a přiblíží se splnění cílů lisabonské agendy při současném zajištění vyváženosti mezi hospodářským, sociálním a environmentálním pilířem udržitelného rozvoje.

2.2   Druhá fáze lisabonské agendy

2.2.1   Tato fáze započala v roce 2005 střednědobým přezkumem provádění na vnitrostátní úrovni, za něž jsou odpovědné členské státy. Měly být ujasněny priority a zavedeny nové politické a finanční nástroje. Byly přijaty nové souhrnné pokyny pro hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti, jež měly být zapracovány do národních programů reforem.

2.3   Lisabonská agenda v období po roce 2010

2.3.1   Evropská rada na zasedání v březnu 2008 rovněž určila mandát, jehož smyslem je zahájit proces úvah o budoucnosti lisabonské agendy v období po roce 2010 s důrazem na:

2.4   Evropa vtažena do finanční krize

2.4.1   Evropská unie se nachází uprostřed současné globální finanční krize, jež vypukla v USA, ale rozšířila se jako pandemie, pronikla do globální ekonomiky a poškodila investice, připravila podniky o tolik potřebné úvěry a přispěla k poklesu světového obchodu tak výraznému, jaký nebyl zaznamenán od poslední světové války. Sociální důsledky v podobě ztráty pracovních míst a snížené kupní síly pracujících nabírají v Evropské unii znepokojivých rozměrů, zatímco vyhlídky na oživení ekonomiky nejsou okamžité. Evropská centrální banka zatím přijala opatření ve snaze bránit euro před inflací a deflací. Členské státy by měly podporovat přístup Evropské centrální banky (ECB), který souběžně se stabilitou cen zohledňuje jak sociální rozměr, tak rozměr zaměstnanosti, a ukládá ECB zodpovědnost také za provádění trvalého přezkumu ekonomiky eurozóny a za předkládání doporučení Radě ECOFIN. V tomto smyslu by členské státy měly přezkoumat kompetence a účinnost Euroskupiny a jejích příspěvků k definování měnové politiky eura. Otevření trhů ve finančním sektoru bylo pozitivním krokem. Veřejný dohled a regulace však nedržely krok s globální dimenzí finančních trhů. Jsou to dodatečné výzvy, kterým musí Evropa čelit a překonat je přepracováním a posílením regulace.

2.5   Překážka pro jednotný trh a lisabonskou agendu

2.5.1   Výzvy globalizace. Vzhledem k situaci v EU je zřejmé, že jednotný trh a lisabonská agenda budou značně ovlivněny. Globalizace a s ní spojené výzvy zde však zůstanou i po skončení krize. Evropa potřebuje zaujmout lepší pozici na měnící se mezinárodní scéně díky tomu, že dosáhne pokroku v řešení svých vnitřních hospodářských, sociálních a environmentálních výzev a posílí evropskou integraci a mezinárodní spolupráci. Aby tato strategie byla účinná a v souladu s revidovanými prioritami lisabonské agendy, je třeba zajistit rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními a environmentálními rozměry rozvoje.

2.5.2   Sociální soudržnost

2.5.2.1   Sociální soudržnost byla důležitým faktorem při zahájení Lisabonské strategie v roce 2000 a zůstává jím i nadále. Pokrok v řešení otázek chudoby a nerovnosti však nebyl uspokojivý z hlediska členských států ani z hlediska vnitrostátního. Chudoba a nerovnost se stále řadí k nejzávažnějším problémům Evropy. Revize Lisabonské strategie k nim musí přistupovat zodpovědněji a vytyčit náročnější cíle hospodářského a sociálního rozvoje, které by vedly k zásadnímu obratu v otázkách chudoby a nerovnosti.

2.5.2.2   Rozdíly v systémech sociálního zabezpečení v EU jsou zřejmé. Některé z rozdílů jsou způsobeny zcela odlišnými daňovými systémy a daňovou soutěží. Daně z příjmů právnických osob a daně z dividend a úroků jsou v některých zemích vysoké, v jiných nízké. Systémy rovných daní zvýšily rozdíly v dani z příjmu a daňových výnosech mezi členskými státy. V některých zemích se systémem rovných daní jsou sociální výdaje vyšší než 30 % HDP, v jiných nedosahují 15 %. Všechny země čelí problémům souvisejícím s budoucností jejich systémů sociálního zabezpečení.

2.5.2.3   Vyšší standardy vzdělávání, lepší a lépe tržně uplatnitelné schopnosti, větší počet výzkumných pracovníků; to by měly být hlavní pilíře lepší konkurenceschopnosti zaměřené na ekologičtější hospodářství EU, které musí mít vedoucí úlohu v inovacích s vysoce kvalitními technologiemi, vyšší produktivitou a přidanou hodnotou. To by mělo vést ke vzniku většího počtu kvalitnějších pracovních míst, zrychlení hospodářského a sociálního rozvoje a snížení chudoby a nerovnosti.

2.5.2.4   Otevřená metoda koordinace a jasný důraz na souběžná a interaktivní opatření na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni jsou nutností. Zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a ostatních částí organizované občanské společnosti by mělo být výrazem pochopení a zodpovědnosti za hlavní problematické oblasti a potřebná opatření.

2.5.2.5   Poskytovatelé veřejných služeb jsou součástí této potřebné reakce na problémy sociální soudržnosti a na současnou ekonomickou a finanční krizi, neboť v rámci vládních snah vykonávají důležitou činnost orientovanou na stabilizaci ekonomiky a pracovních trhů. Veřejný sektor funguje jako katalyzátor hospodářského růstu a poskytuje infrastrukturu pro prosperitu soukromého podnikání. Lepší veřejné služby (např. vzdělání, zdravotní a sociální péče atd.) by měly mít zásadní význam pro novou evropskou strategii hospodářského růstu a zaměstnanosti a pro všechny evropské občany.

2.6   Zvrátit trendy směřující k recesi

2.6.1   Výkonnější jednotný trh byl měl přispět k střednědobému rozvoji EU a měl by rovněž přispět k rychlejší obnově po nynější finanční a ekonomické krizi. Cílem strukturálních reforem je zajistit důkladnou dlouhodobou obnovu. Aniž by tyto reformy ztrácely ze zřetele požadovanou sociální rovnováhu, měly by rovněž usilovat o zvrácení současných trendů směřujících k recesi a zamezit jakémukoli dalšímu zhoršování výrobních kapacit EU. Pokud by členské státy dokázaly spolupracovat a rozhodly se jednat společně a orientovat své ekonomiky zpět na udržitelný růst, zavládl by silný pocit, že tato činnost má smysl a směr. Členské státy by měly povzbudit poptávku na vnitřním trhu a obnovit kupní sílu spotřebitelů v souladu s dosaženým pokrokem směřujícím k ukončení současné finanční a hospodářské krize a s ní spojené recese.

3.   Obecné připomínky

3.1   V tomto stanovisku jsou popsány některé oblasti, kde by jednotný trh mohl být přínosem pro lisabonskou agendu po roce 2010. O těchto oblastech je pojednáno níže.

3.2   Velikost vnitřního trhu

3.2.1   Objem zboží obchodovaného na vnitřním trhu EU je téměř dvojnásobný v porovnání s objemem zboží obchodovaným s ostatním světem, což odráží integrační snahy posledních let (7). Má se za to, že Evropský jednotný trh se zbožím představuje silnou konkurenční výhodu, poskytuje členským státům dobrý základ pro dosažení úspěchu na vnějších trzích a zvyšování prosperity a vytváření pracovních míst pro jejich občany. Jednoho dne se bude uvažovat o dalším rozšíření EU a velikost jednotného trhu tedy nepochybně poroste.

3.3   Pokrok v dalším fungování a uskutečňování jednotného trhu

3.3.1   Projekt jednotného trhu je neustálým „probíhajícím procesem“, některé otázky však vyžadují bezodkladnou reakci. Řádné používání acquis jednotného trhu má klíčový význam. Rovnováha a důsledný přístup k různým zájmům musí být zachovány. Hospodářská soutěž mezi členskými státy na jednotném trhu by navíc měla být zaměřena na to, aby evropským spotřebitelům nabízela zlepšenou kvalitu a bezpečnější výrobky za nejlepší ceny a současně poskytovala průmyslu silnější a účinnější základnu pro rozšíření vnějšího obchodu. Zpráva zveřejněná v lednu 2009 (8) uvádí aspekty programu pro vnitřní trh z roku 1992, které dosud nebyly splněny. Z této zprávy vyplývá, že stávající předpisy jsou různě interpretovány, používány a nedostatečně harmonizovány. Zmiňuje rovněž vysoké administrativní náklady a navrhuje, jak by bylo možné dosáhnout úplného odstranění existujících překážek pro podniky.

3.3.2   EU zavedla novou koncepci internalizace všech externích nákladů všech druhů dopravy. EHSV již měl příležitost se k tomu vyjádřit (9) a opakuje své doporučení, že žádaného efektu bude dosaženo pouze tehdy, bude-li tato zásada stejnou měrou uplatňována všude tam, kde vznikají externí náklady. V závěrech Rady ze dne 23. října 2009 se poukazuje na to, že tato zásada musí být uplatňována jako prostředek pro spravedlivou tvorbu cen, a žádá členské státy, aby zintenzívnily debatu o nejlepším možném využití cenově výhodných hospodářských nástrojů, které by měly lépe odrážet skutečné environmentální náklady a výhody, a také stanovily očekávané ceny emisí CO2. Rada také vyzvala Komisi, aby přijala konkrétní opatření, vypracovala v rámci nové strategie EU 2020 hlavní směry pro ekologickou účinnost a předložila v průběhu tohoto roku integrovanou strategii a akční plán na podporu ekologických inovací; připravovaný evropský inovační plán by v této oblasti měl vytvořit konkurenceschopný a harmonizovaný vnitřní trh. V současné době nejsou jednotlivým druhům dopravy a jejím uživatelům externí náklady účtovány. To může přinášet výhodu v konkurenceschopnosti těm druhům dopravy, které způsobují vysoké společenské náklady. Internalizace by odstranila toto narušování hospodářské soutěže a způsobila přesun směrem k ekologičtějším druhům dopravy. Je důležité, aby tato zásada byla účinněji uplatňována, neboť s ní mohou být spojeny změny v nabídkové a uživatelské struktuře dopravy.

3.4   Odvětví služeb

3.4.1   Vnitřní trh služeb stále ještě vykazuje určité slabiny. Očekává se, že začátkem roku bude v souvislosti se vstupem v platnost směrnice o službách dosaženo pokroku. Přeshraniční problematika je i dnes velmi citlivá, zejména v oblasti energetiky a poštovních a finančních služeb. V některých otázkách se řešení na evropské úrovni jeví jako nereálné, vzhledem k odporu členských států a k jistému napětí, které vzniklo s tendencí ke zvýšenému protekcionismu. Vlády by měly odolat takovým krátkodobým a krátkozrakým opatřením. Měly by monitorovat situaci a zajistit, že ve výše uvedených oblastech nedochází ke snižování sociálních kvalit a environmentálních a bezpečnostních norem. EHSV vyzývá členské státy, aby zaměstnanci byli odpovídajícím způsobem vyškoleni, má-li být zaručen hladký průběh při provádění směrnice o službách. Vzhledem k tomu, že některé sociální služby nejsou zahrnuty do směrnice o službách, musí sektor služeb projít vývojem, který mu umožní rovněž reagovat na problematiku demografických změn, jež budou mít také značný vliv na jednotný trh.

3.5   Měnová unie

3.5.1   Měnová unie a úspěch eura mají zásadní význam pro hlubší integraci a posílení vnitřního kapitálového trhu. V období zpomalení hospodářského růstu vnitřní trh a eurozóna dokázaly, že podnikům poskytují stabilitu, neboť obchodní činnost uvnitř EU zpomalila méně než obchodní činnost mimo EU. Z těchto ukazatelů lze vyčíst, že je zde potenciál pro další integraci.

3.6   Vnější dopad eura

3.6.1   Odhaduje se, že od zavedení eura (10) se obchod zvýšil téměř o 5 procent. Trhům prospěje další prohloubení eurozóny, včetně koordinace makroekonomických politik, vnější reprezentace a regulace finančních trhů, zejména s ohledem na nynější zpomalení hospodářského růstu.

3.7   Překážky v uplatňování čtyř svobod

3.7.1   Svoboda pohybu pomohla posílit ekonomiku evropských členských států tím, že pozvedla hospodářskou soutěž a poskytla spotřebitelům větší výběr kvalitnějších produktů za nižší ceny. Pomáhá také podnikům z EU lépe soupeřit na mezinárodní scéně. Existují však náznaky nejasností v prováděcích předpisech ke směrnici o vysílání pracovníků, které vedou k nekalé hospodářské soutěži mezi podniky, nedostatečnému dodržování práv zaměstnanců a k sociálnímu dumpingu.

3.7.2   V posledních letech se hlavní směry politik zaměstnanosti zaměřovaly především na mobilitu pracovních sil jako na prostředek ke zlepšení struktury trhu práce. Podpora aktivních principů trhu práce a projektů flexikurity, jak byly dojednány se sociálními partnery a vládami, podpora celoživotního učení a odborné přípravy, vybudování odolných, přiměřených a udržitelných systémů sociálního zabezpečení, umožnění rovných příležitostí, zachování genderové rovnosti, sladění pracovního, soukromého a rodinného života a odstranění všech forem diskriminace jsou zásadními předpoklady pro to, aby trh práce více přispíval k plnění lisabonských cílů.

3.8   Regulační omezení

3.8.1   Od 80. let minulého století se právní předpisy EU zaměřily na svobodný pohyb zboží, služeb, pracovní síly a kapitálu. Regulační prostředí, v němž podniku fungují, je zásadním prvkem jejich konkurenceschopnosti a schopnosti růst a vytvářet pracovní místa. Předpisy mohou zajistit čestnou hospodářskou soutěž, ale mohou také narušit dobré podnikatelské prostředí. Proto je třeba předpisy revidovat a zjednodušovat, aby se podniky rychle přizpůsobily změnám a současně udržely regulérní a relativně bezpečné trhy. Koordinovaná činnost všech 27 členských států by měla mít stabilizující účinek na evropský tržní systém. Opatření musí být zavedena rychle, aby se zajistilo, že banky se účinněji ujmou své hlavní úlohy spočívající v poskytování likvidity reálné ekonomice ze stálých zdrojů financování, které pocházejí z úspor ze samotného hospodářství, a ponechají riskantnější a spekulativní aktivity na finančních trzích samostatným operátorům specializovaným v této oblasti.

3.8.2   V uplynulých pěti letech prošel jednotný trh významnými změnami k lepšímu v legislativním rámci pro volný pohyb zboží a služeb. Tato zlepšení jsou zejména důsledkem nařízení o vzájemném uznávání, které stanovilo společná technická pravidla, jež snižují dodatečné administrativní a výrobní náklady. Nařízení o akreditaci a dozoru nad trhem v zásadě rovněž posílilo volný pohyb podporou lepších norem ve prospěch spotřebitelů a podporou bezpečnosti prodávaného zboží.

3.8.3   S volným pohybem zboží, služeb, pracovní síly a kapitálu nabývá zavedení harmonizovaných norem na významu. Stále existují jistá omezení bránící plně funkčnímu jednotnému trhu.

3.8.4   Existují sítě již dříve vytvořené Evropskou komisí, které by měly fungovat ve všech členských státech s dostatečnými prostředky na výkon své funkce. EHSV odkazuje zejména na systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), systém včasné výměny informací pro nepotravinářské výrobky (RAPEX), systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a SOLVIT. Tyto nástroje poskytují informace, chrání zájmy občanů EU a zajišťují hladké fungování a monitorování pravidel jednotného trhu. Obecně vzato by větší povědomí široké veřejnosti mělo usnadnit zavádění užitečných reforem orientovaných na posílení jednotného trhu.

3.9   Environmentální aspekty

3.9.1   Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu se EU „musí stát nejúčinnější hospodářskou oblastí z hlediska energetiky a využívání zdrojů“ a její politika v oblasti klimatu musí být orientována na udržitelnost. Je třeba prozkoumat všechny možnosti úspory energie a využívat místní, obnovitelné a regionální struktury. Zlepšení energetické účinnosti a účinnosti zdrojů budou klíčovými prvky nové strategie.

3.9.2   Pro lepší udržitelný hospodářský rozvoj je zapotřebí intenzivnější kontakt s vnější činností EU ve snaze formovat globalizaci a podporovat mezinárodní strategickou konvergenci pro udržitelný rozvoj.

3.9.3   Aby trh zboží více přispíval k dosažení lisabonských cílů, je nutné, aby se EU na mezinárodních jednáních o změně klimatu vyjadřovala jednotně, naléhavě a souvisle.

3.9.4   Jsou zapotřebí další investice do výzkumu v oblasti energetiky a změny klimatu. Budoucí investice do průmyslu v EU by měly být založeny na strategické energetické politice podporované dvoustrannými dohodami mezi EU a ostatními zeměmi. Významný je také rozvoj nové nízkouhlíkové, inteligentní a decentralizované energetické infrastruktury.

3.10   Zabezpečení dodávek energetických produktů a základních komodit

3.10.1   Je věcí zásadní důležitosti, aby hospodářství EU mělo nepřetržitý a bezpečný přístup k energii a základním komoditám, což znamená, že míra energetické soběstačnosti EU by se měla neustále zvyšovat.

3.10.2   V souvislosti se znatelnými výkyvy v cenách energie a komodit v nedávných letech euro fungovalo jako ochrana před bouřemi na finančním trhu a jeho síla zmírnila některé dopady náhlého zvýšení cen před dvěma lety, kdy silně vzrostla poptávka na celosvětových trzích potravin a energie.

3.10.3   Otevřenost kapitálových trhů, zejména mezi členskými státy, má význam také v tomto ohledu. Měla by se povzbuzovat, aby bylo možné financovat obchod v oblasti dodávek energie a podporovat investice do odvětví energetiky.

3.10.4   Vnitřní trh s energií EU je také třeba transformovat, aby vznikl skutečně soudržný systém fungující podle jednotné politiky, plně provázaný a provozuschopný, který zaručí spravedlivou hospodářskou soutěž a ochrání práva a zájmy spotřebitelů. Prostřednictvím politiky hospodářské soutěže EU, posílení vnitrostátních regulačních orgánů a prostřednictvím politiky služeb obecného zájmu by bylo zajištěno přiměřené, bezpečné a nepřerušované zásobování spotřebitelů udržitelnou a cenově dostupnou skladbou zdrojů energie.

3.11   Dopravní a komunikační infrastruktura

3.11.1   V kontextu globalizace je doprava klíčová pro řádné fungování jednotného trhu. Podporuje přeshraniční spolupráci a obchodování mezi členskými státy. Účinné dopravní systémy umožňují díky širší škále zboží za konkurenční ceny dosáhnout hospodářské efektivity. V porovnání se silniční dopravou, která přispívá k většímu objemu emisí, je železniční infrastruktura uvnitř Evropy účinným prostředkem pro přepravu zboží, který je šetrný k životnímu prostředí.

3.11.2   Strategie námořní dopravy 2009–2018 rovněž přispěje k udržitelnému hospodářskému rozvoji. S narůstajícím počtem lodí využívajících k obchodování pobřežní plavbu a s nárůstem mezinárodního obchodu však bude nutné řešit problematiku změny klimatu a další environmentální otázky.

3.11.3   Očekává se, že změny v dopravním systému EU sníží přetíženost infrastruktury a současně pomohou hospodářství EU přizpůsobit se výzvám globalizace. Účinný dopravní systém nabízí lepší příležitosti pro podniky a pracovní místa a rovněž zaručuje dlouhodobou konkurenceschopnost uvnitř a vně EU. Doprava rovněž podporuje inovace a povzbuzuje hospodářský růst.

3.11.4   Problematika interoperability a propojení mezi členskými státy musí být posouzena zejména s ohledem na energetické sítě a přístup k širokopásmovému internetovému připojení pro všechny občany. Tyto otázky by ovlivnily především nejvzdálenější regiony.

3.11.5   Nejvzdálenější regiony jsou stále ještě velmi znevýhodněny v oblasti leteckých služeb. EU by k této problematice měla zaujmout nový postoj a usilovat o to, aby občané těchto regionů měli stejné možnosti jako občané žijící na evropském kontinentu.

3.12   Konkurenceschopnost na jednotném trhu

3.12.1   Lisabonská strategie zaznamenala jasný úspěch v některých aspektech trhu se zbožím. Evropský jednotný trh usnadnil obchodování se zbožím a spotřebitelé mají mnohem širší výběr výrobků za velmi konkurenční ceny. Je však třeba zajistit regulérní hospodářskou soutěž, čehož by se mělo dosáhnout účinným dohledem na vnitrostátní úrovni pomocí spolupráce mezi členskými státy.

3.12.2   Je zde však patrné jisté zpoždění v plnění závazků na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Mezinárodní hospodářská soutěž v oblasti zboží a služeb se vyostřuje, což stále naléhavěji vyžaduje zlepšení konkurenceschopnosti na evropské úrovni. Mnohé důkazy potvrzují, že lepší koordinace úsilí v oblasti V&V mezi klastry MSP a velkými firmami má kladný vliv na konkurenceschopnost, který přesahuje vnitřní trh.

3.12.3   Je rovněž důležité poznamenat, že vznik hospodářské a měnové unie napomohl trhu EU k lepší konkurenceschopnosti prostřednictvím nižších a transparentnějších nákladů na přeshraniční aktivity. Usnadnil rovněž vstup nových firem na evropský trh, zatímco nejméně výkonné firmy byly odstraněny či odkoupeny. Je však stále co zlepšovat v oblasti flexibility na vnitřním trhu a mobility pracovních sil. Ve skutečnosti je hlavním nedostatkem konstatovaným u všech trhů nutnost zajistit, aby na evropském jednotném trhu byly odstraněny zbývající vnitřní překážky.

3.13   Vnější rozměr jednotného trhu

3.13.1   Otevřenost Evropy ostatnímu světu přispěla k její prosperitě. Je tedy v jejím zájmu, aby rozvíjela svou vnější agendu, chránila zájmy svého obyvatelstva a sloužila jim. Budoucí politiky by se nyní měly oprostit od syndromu orientace směrem dovnitř, jež převládala od Římských smluv v roce 1957. EU by se teď měla spíše orientovat na globalizovanou ekonomiku a potvrdit pevné odhodlání hrát ve světě významnou roli, a to s vědomím skutečnosti, že těžiště hospodářské činnosti se přesouvá k Asii a rozvíjejícím se zemím, zejména takzvaným státům skupiny BRIC – Brazílii, Rusku, Indii a Číně. EU by také měla rozvíjet hospodářskou spolupráci se sousedními zeměmi v rámci evropské politiky sousedství včetně Východního partnerství a Unie pro středomoří s cílem rozšířit zónu volného obchodu. Podmínkou těchto partnerských dohod by měly být zásady volného trhu. Přitom však má prohlubování a zdokonalování jednotného trhu klíčový význam, pokud si EU chce udržet svou roli předního hráče na světovém trhu.

3.13.2   Evropa má rovněž povinnost zabývat se celosvětovými problémy a pomáhat určovat rychlost a formu globalizace. EU ve svém úsilí o liberalizaci na globálním trhu se zbožím a službami následovala jiné velké obchodní bloky. Vyjednává dvoustranné dohody o volném obchodu s Koreou, zeměmi ASEAN a Indií. Pokrok dosažený v Transatlantické hospodářské radě lze rovněž označit za kladný. V této strategii se částečně odráží nedostatek důvěry v rychlé a úspěšné zakončení kola jednání z Dohá. Tento dvoustranný přístup by ve skutečnosti mohl podkopat celý smysl multilaterálních obchodních jednání. Při otvírání mezinárodních trhů je nutné trvat na politickém principu vzájemnosti a zakončení kola jednání z Dohá by i nadále mělo být prioritou. EHSV žádá Komisi EU a představitele vlád členských států, aby při jednáních o liberalizaci obchodu trvali na tom, aby vlády třetích států dodržovaly lidská práva, úmluvy MOP a zásadu zachování přírodních, hospodářských a kulturních zdrojů.

3.13.3   Je žádoucí vytvořit jednotnou unijní ochranu prostřednictvím patentu Společenství, což mělo ve skutečnosti být učiněno již dávno. Práva duševního vlastnictví musí být rozhodně vymáhána a obchodování padělaných značkových výrobků účinně potíráno (11).

3.13.4   Zprávy o potravinách a hračkách, jež byly dovezeny ze třetích zemí a neodpovídaly normám, v minulých letech kladly důraz na chybějící účinné monitorování trhu v EU a dohled nad ním. Nedostatek řádného monitorování zboží dováženého ze třetích zemí má za následek to, že spotřebitelé v EU jsou vystaveni možným zdravotním rizikům a nestandardním výrobkům horší kvality. Narušuje rovněž hospodářskou soutěž na trhu a může také v budoucnu negativně ovlivnit investice a zaměstnanost v Evropě.

3.13.5   Pevná a dohodnutá strategie by rovněž měla být považována za prostředek na ochranu evropských spotřebitelů před dovozem zboží a služeb ze třetích zemí, které nesplňují technické, sociální a environmentální normy a pracovní podmínky. Členské státy by měly zajistit, aby normy ILO, OSN a jejích agentur a další mezinárodní dohody v oblasti práv jednotlivce, svobody sdružování, práva pracujících sdružovat se a vyjednávat kolektivně a zrušení dětské a nucené práce byly dodržovány v zemích, s nimiž mají členské státy EU obchodní dohody.

3.13.6   Současná krize ukázala, že se prohlubuje vzájemná závislost mezi zeměmi na celosvětových finančních a obchodních trzích. Světové finanční trhy je třeba posílit pomocí pravidel prosazujících obezřetnost, která zlepší koordinaci a komunikaci mezi monitorovacími orgány a centrálními bankami, a nejen zvýší transparentnost, ale budou také přísněji kontrolovat toky špinavých peněz souvisejících s drogami, zločinem a nelegálním obchodováním zbraní.

3.13.7   Za těchto okolností by evropský model sociálního dialogu měl být přijat zeměmi mimo Unii a EHSV by měl tento koncept intenzivněji propagovat.

3.14   Sociální rozměr

3.14.1   Další rozvoj vnitřního trhu vyžaduje, aby evropští občané vnitřní trh přijali. Sociální rozměr vnitřního trhu je nyní posílen Listinou základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy. Tím by mohla být posílena role organizované občanské společnosti při dalším rozvoji vnitřního trhu.

3.14.2   Strategie EU pro období po roce 2010 by měla prosazovat rovnější a spravedlivější společnost zachováním a rozvojem svého modelu společnosti v souladu s integrovanou rozvojovou politikou. Každý členský stát by se měl přizpůsobit globalizaci a technologickým změnám pomocí lepšího a dostupnějšího vzdělání a odborné přípravy. Nynější krizové období by se mělo využít k povzbuzení zvýšení úrovně znalostí ve snaze připravit pracovní síly na budoucnost. Nezaměstnaným by měla být poskytnuta možnost rekvalifikace a účast ve vzdělávacích programech, včetně vyššího vzdělání, což jim umožní opět vstoupit na trh práce s vyhlídkou na lepší podmínky zaměstnání pro ně samotné a dalšího povzbuzení pro jejich zaměstnavatele, aby investovali do nových požadavků trhu, které by se měly v nadcházejících letech objevovat spolu s dalšími technologiemi. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond by měly být lépe využívány a přizpůsobeny výzvám tohoto druhu na vnitřním trhu. Vzhledem k následkům hospodářské krize by neprodleně měla být zvážena nová formulace programů zaměřených zejména na boj s chudobou.

4.   Závěrečné připomínky

4.1   V současném období krize musí EU přizpůsobit střednědobá a dlouhodobá opatření Lisabonské strategie. Musí doplnit svou agendu strukturálních reforem o činnost v krátkodobém horizontu a současně dále investovat do budoucnosti. Toho lze dosáhnout především dalšími investicemi do V&V, inovací a vzdělávání, aktivní podporou volné výměny poznatků mezi členskými státy a podporou pro podniky (zejména MSP), aby byly schopné přispívat k dynamičtějšímu jednotnému trhu. Činnost orientovaná na ekologičtější ekonomiku má rovněž svůj význam jako prostředek pro tvorbu nových pracovních míst při současném zajištění alternativních dodávek energie a plnění environmentálních cílů. Toho lze dosáhnout posílením evropské správy do té míry, aby mohla zlepšit kolektivní rozměr Evropské unie a zamezit zdvojení vynakládaného úsilí a zdrojů.

(1)  KOM(2009) 647 v konečném znění, 24.11.2009.

(2)  Viz přehled rostoucího výskytu překážek jednotného trhu ve studii SSJT EHSV na adrese http://eesc.europa.eu/smo/news/index_en.asp.

(3)  14891/09, 23.10.2009.

(4)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 80.

(5)  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 6.

(6)  Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 15.

(7)  Žebříček výsledků pro vnitřní trh (Internal Market Scoreboard), prosinec 2008.

(8)  When will it really be 1992 (Kdy to skutečně bude) – konkrétní návrhy na dokončení vnitřního trhu, publikováno nizozemskými federacemi zaměstnavatelů VNO – NCW, MKB (viz http://www.eesc.europa.eu/smo/prism/moreinformation/literature/7/index_en.asp).

(9)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 80 a CESE 1947/2009, 17.12.2009 (TEN/356).

(10)  Analýza dopadu Eura na obchod a přímé zahraniční investice. (http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication12590_en.pdf).

(11)  Úř. věst. C 116, 28.4.1999, s. 35, a Úř. věst. C 221, 7.8.2001, s. 20.