[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 22.11.2010

KOM(2010) 673 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě

1. EVROPSKÝ MODEL BEZPEčNOSTI: SPOLUPRACOVAT NA VYTVOřENÍ BEZPEčNěJšÍ EVROPY

Zatímco každodenní život většiny Evropanů probíhá v relativně bezpečných podmínkách, naše společnosti se potýkají s vážným ohrožením bezpečnosti, jehož míra a složitost stále roste. Mnohé aktuální výzvy spojené s bezpečností nejsou omezeny hranicemi států ani jednotlivých sektorů. Žádný členský stát nemůže na tyto hrozby reagovat sám bez pomoci ostatních, což naše občany a podniky znepokojuje. Čtyři z pěti Evropanů by si přáli, aby na úrovni EU bylo přijato více opatření proti organizovanému zločinu a terorismu[1].

Při řešení těchto nově se objevujících hrozeb a zvyšování bezpečnosti v Evropě došlo k velkému pokroku. Vzhledem ke vstupu Lisabonské smlouvy[2] v platnost a k pokynům uvedeným ve Stockholmském programu a v souvisejícím akčním plánu[3] má nyní Evropská unie možnost přijmout další konkrétní opatření. Strategie vnitřní bezpečnosti, jež byla přijata za španělského předsednictví[4] na počátku roku 2010, stanoví výzvy, zásady a pokyny týkající se způsobu řešení této problematiky v rámci EU a Komisi vyzývá, aby navrhla opatření, jejichž prostřednictvím bude tato strategie provedena. Toto sdělení nazvané Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie tudíž vychází z toho, na čem se již členské státy společně s orgány Evropské unie dohodly, a navrhuje, jak bychom mohli spoluprací v následujících čtyřech letech účinněji předcházet závažné trestné činnosti a organizovanému zločinu, terorismu a kyberkriminalitě, bojovat proti těmto jevům, posilovat řízení našich vnějších hranic a zvyšovat odolnost vůči přírodním nebo lidmi způsobeným katastrofám .

Sdílený program pro řešení společných výzev

Úloha EU, pokud jde o vnitřní bezpečnost, spočívá ve společných politikách, právních předpisech a praktické spolupráci v oblasti policejní a soudní spolupráce, správy hranic a řízení krizí. Pokud jde o snahu o dosažení našich cílů v oblasti bezpečnosti, pak je přínos vnitřních a vnějších politik EU klíčový.

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie tudíž předkládá sdílený program pro členské státy, Evropský parlament, Komisi, Radu a jiné subjekty, včetně občanské společnosti a místních orgánů. Tento program by měl být podporován řádně fungujícím bezpečnostním odvětvím EU, v němž výrobci a poskytovatelé služeb úzce spolupracují s konečnými uživateli. Naše společné úsilí řešit současné výzvy v oblasti bezpečnosti také přispěje k posílení a rozvoji evropského modelu sociálně tržního hospodářství stanoveného ve strategii Evropa 2020.

Politiky v oblasti bezpečnosti založené na společných hodnotách

Strategie vnitřní bezpečnosti a nástroje a opatření týkající se jejího provádění musejí být založeny na společných hodnotách včetně právního státu a dodržování základních práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie [5]. Přístup k řízení krizí se musí vyznačovat solidaritou. Naše politiky boje proti terorismu by měly být přiměřené rozsahu výzev a měly by se zaměřit na předcházení budoucím útokům. Zatímco výměna informací usnadňuje účinné prosazování práva v EU, musíme také chránit soukromí fyzických osob a jejich základní právo na ochranu osobních údajů.

Vnitřní bezpečnost z celosvětového hlediska

Vnitřní bezpečnosti nelze dosáhnout v izolaci od zbytku světa, a je tudíž důležité zajistit soudržnost vnitřních a vnějších aspektů bezpečnosti EU a jejich doplňkovost. Hodnoty a priority strategie vnitřní bezpečnosti, včetně našeho závazku podporovat lidská práva, demokracii, mír a stabilitu v našem sousedství i mimo něj, jsou nedílnou součástí přístupu stanoveného v Evropské bezpečnostní strategii[6]. Tato strategie uznává mimořádnou důležitost vztahů s našimi partnery, zejména s USA, v boji proti závažné trestné činnosti, organizovanému zločinu a terorismu.

Téma bezpečnosti by mělo být začleněno do příslušných strategických partnerství a v dialogu s našimi partnery by mělo být zohledněno v okamžiku, kdy je v rámci dohod o partnerství sestavován program financování Evropskou unií. Zejména jde o to, aby priority související s vnitřní bezpečností zaujímaly přední místo v politických dialozích s třetími zeměmi a s regionálními organizacemi, je-li to nutné pro boj proti četným hrozbám, jako je obchodování s lidmi, obchodování s drogami a terorismus. Evropská unie bude dále věnovat zvláštní pozornost třetím zemím a regionům, jež mohou v zájmu vnější i vnitřní bezpečnosti potřebovat podporu a odborné znalosti Evropské unie a členských států. Evropská služba pro vnější činnost umožní přijímání dalších opatření a zpřístupnění odborných znalostí, přičemž využije dovedností a poznatků členských států, Rady a Komise. Odborné znalosti v oblasti bezpečnosti by měly směřovat do delegací EU zejména v prioritních zemích, čímž se myslí také vyslání styčných důstojníků Europolu a styčných státních zástupců[7]. Komise a Evropská služba pro vnější činnost vymezí příslušné zodpovědnosti a funkce těchto odborníků.

2. PěT STRATEGICKÝCH CÍLů V OBLASTI VNITřNÍ BEZPEčNOSTI

Toto sdělení vymezuje nejurgentnější výzvy týkající se bezpečnosti EU v následujících letech. Navrhuje pět strategických cílů a specifických opatření na období 2011–2014, jež společně s probíhajícími iniciativami a vynakládaným úsilím přispějí k vytvoření bezpečnější Evropské unie.

Závažná trestná činnost a organizovaný zločin mají několik různých forem: obchodování s lidmi, obchodování s drogami a se střelnými zbraněmi, praní peněz a nedovolená přeprava a ukládání odpadů uvnitř Evropy i mimo ní. Zdánlivě drobná kriminalita, například vloupání a krádeže vozidel, prodej padělků a nebezpečného zboží a činy kočovných gangů, jsou často místními projevy celosvětových zločineckých sítí. Tyto zločiny vyžadují opatření dohodnutá na evropské úrovni. Podobně je tomu s terorismem : našim společnostem nadále hrozí útoky téhož druhu jako bombové teroristické útoky ve veřejné dopravě v Madridu v roce 2004 a v Londýně v roce 2005. Naše spolupráce musí být ještě intenzivnější a užší, aby se zabránilo novým útokům.

Další zvyšující se hrozbou je kyberkriminalita , která směřuje především do Evropy vzhledem k její vyvinuté internetové infrastruktuře, velkému počtu uživatelů a hospodářstvím a platebním systémům fungujícím pomocí internetu. Občané, podniky, vlády a kritická infrastruktura musejí být lépe chráněny před zločinci, jež využívají moderních technologií. Soudržnější opatření jsou nutná také pro zajištění bezpečnosti na hranicích . Vzhledem k existenci společných vnějších hranic je třeba pašování a další přeshraniční protiprávní aktivity řešit na evropské úrovni. Pro oblast volného pohybu je proto klíčová účinná kontrola vnějších hranic EU.

V posledních letech jsme navíc zaznamenali nárůst počtu případů i rozsahu přírodních a lidmi způsobených katastrof v Evropě a v jejím nejbližším sousedství. Potřeba silnějších, soudržnějších a lépe integrovaných evropských kapacit pro reakce na krize a katastrofy, jakož i potřeba provedení stávajících politik a právních předpisů v oblasti předcházení katastrof se tak stala zcela zřejmou.

CÍL 1: Zničit mezinárodní zločinecké sítě

I přes rostoucí spolupráci mezi donucovacími a soudními orgány v rámci jednoho členského státu a na úrovni EU jsou mezinárodní zločinecké sítě stále velmi aktivní, z čehož zločincům plynou obrovské zisky. Tyto zisky slouží nejen ke korupci a zastrašování místního obyvatelstva a orgánů, ale často jsou využívány k proniknutí do hospodářství a k narušení důvěry veřejnosti.

Aby se trestné činnosti předešlo, je tudíž klíčové tyto zločinecké sítě zničit a bojovat proti finančním pobídkám, které je k jejich činnostem motivují. Za tímto účelem by měla být posílena spolupráce v oblasti praktického prosazování práva. Orgány ve všech odvětvích a na různých úrovních by měly spolupracovat v zájmu ochrany hospodářství a zisky z trestné činnosti by měly být účinně vysledovány a zabaveny. Potřebujeme rovněž překonat překážky, jež jsou důsledkem rozdílných vnitrostátních přístupů, a to v případě potřeby právními předpisy o soudní spolupráci. Posílí se tak vzájemné uznávání a stanoví společné definice trestných činů a minimálních hranic pro trestně právní sankce[8].

Opatření č. 1: Odhalit a zničit zločinecké sítě

Pro odhalení a zničení zločineckých sítí je prvořadé pochopit operativní metody jejich členů a jejich financování.

Komise proto v roce 2011 navrhne právní předpisy EU o sběru údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, kteří vstupují na území EU či toto území opouštějí. Za účelem předcházení teroristickým trestným činům a mimořádně závažným trestným činům a za účelem trestního stíhání za tyto činy orgány členských států provedou analýzu uvedených údajů.

Odhalení zločineckého původu finančních prostředků a jejich pohybu závisí na informacích o majitelích podniků a o účtech, jimiž tyto finanční prostředky procházejí. Donucovací orgány, soudní orgány, správní vyšetřovací orgány, jako je OLAF, a odborníci ze soukromého sektoru se v praxi při získávání takových informací setkávají s obtížemi. Evropská unie by měla tudíž do roku 2013 na základě jednání se svými mezinárodními partnery ve Finančním akčním výboru zvážit revizi právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz , a posílit tak transparentnost právnických osob a právních ujednání. Několik členských států zřídilo centrální registr bankovních účtů s cílem přispět k vysledování pohybu finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti. Aby se pro účely prosazování práva těchto registrů co nejlépe využilo, Komise vypracuje v roce 2012 pokyny. Donucovací i soudní orgány by měly být vybaveny a vyškoleny pro sběr, analýzu a případně i sdílení informací, přičemž by měly plně využívat nejen vnitrostátních středisek excelence pro vyšetřování trestné činnosti v oblasti finančních prostředků, ale i školících programů Evropské policejní akademie (CEPOL), aby tak mohly účinně vyšetřovat finanční transakce trestní povahy. Komise v roce 2012 navrhne strategii týkající se této oblasti.

Mezinárodní povaha zločineckých sítí navíc vyžaduje více společných operací zahrnujících policii, celní úřady, pohraniční stráže a soudní orgány v různých členských státech za současné spolupráce Eurojustu, Europolu a úřadu OLAF. Takové operace, jichž se mimo jiné účastní společné vyšetřovací týmy [9], by měly být zahájeny – v případě potřeby v krátkém časovém intervalu – za plné podpory Komise a v souladu s prioritami, strategickými cíli a plány stanovenými Radou na základě relevantních analýz hrozeb[10].

Komise a členské státy by měly navíc nadále usilovat o zajištění účinného provádění evropského zatýkacího rozkazu a nadále by měly podávat zprávy nejen o tomto rozkazu, ale i o jeho účincích na základní práva.

Opatření č. 2: Chránit hospodářství před pronikáním trestné činnosti

Zločinecké sítě investují své zisky do zákonného hospodářství prostřednictvím korupce, čímž narušují důvěru ve veřejné instituce a hospodářský systém. Podpora politické vůle bojovat proti korupci je klíčová. Je tudíž nutné přijmout opatření na úrovni EU a sdílet osvědčené postupy. Komise v roce 2011 předloží návrh týkající se způsobu kontroly a podpory úsilí, jež členské státy vynakládají v oblasti boje proti korupci.

Měly by být vypracovány politiky, kterými by se vládní a regulační subjekty zodpovědné za udělování licencí, povolení, veřejných zakázek nebo subvencí zavázaly ( „administrativní přístup“ ), že budou hospodářství chránit před pronikáním zločineckých sítí. Komise členským státům poskytne praktickou podporu tak, že v roce 2011 zřídí síť vnitrostátních kontaktních míst za účelem vývoje osvědčených postupů a bude sponzorovat pilotní projekty o praktických otázkách.

Padělky přináší skupinám organizované trestné činnosti velké zisky, narušují evropský průmysl a obchodní toky na vnitřním trhu a ohrožují zdraví a bezpečnost evropských občanů. Komise proto v souvislosti se svým nadcházejícím akčním plánem zaměřeným proti padělkům a pirátství přijme veškeré vhodné iniciativy k posílení účinnějšího prosazování práva k duševnímu vlastnictví . Komise a orgány celní správy členských států by měly mezitím v případě potřeby upravit zákony, zřídit kontaktní místa na vnitrostátních celních úřadech a vyměňovat si osvědčené postupy za účelem boje proti prodeji padělaného zboží na internetu.

Opatření č. 3: Propadnutí majetku pocházejícího z trestné činnosti

V boji proti finančním pobídkám zločineckých sítí musejí členské státy udělat vše pro zajištění, zmrazení, správu a propadnutí majetku pocházejícího z trestné činnosti a zajistit, aby se tento majetek nedostal opět do rukou zločinců.

V roce 2011 Komise k tomuto účelu navrhne právní předpisy , aby posílila právní rámec EU[11] týkající se propadnutí majetku , a zejména aby ve větší míře umožnila propadnutí majetku třetích stran[12] a rozšířené propadnutí majetku[13] a usnadnila vzájemné uznávání příkazů k propadnutí majetku, jež nejsou založeny na odsuzujícím rozsudku za trestný čin[14] , mezi členskými státy.

Členské státy musejí[15] do roku 2014 zřídit Úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a vybavit je potřebnými zdroji a pravomocemi, zajistit školení a výměnu informací. Do roku 2013 Komise vypracuje společné ukazatele, na jejichž základě by měly členské státy hodnotit výkonnost těchto úřadů. Členské státy by měly také do roku 2014 provést nutná institucionální opatření, například vytvořit úřady pro správu majetku, aby se zajistilo, že zmrazená aktiva neztratí před propadnutím svou hodnotu. V roce 2013 Komise souběžně předloží pokyny vysvětlující, jakým způsobem předejít tomu, aby zločinecké skupiny znovu nabyly propadnutého majetku.

CÍL 2: Předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor

Hrozba terorismu zůstává nadále významná a stále se vyvíjí[16]. Teroristické organizace se přizpůsobují a inovují, jak se potvrdilo v roce 2008 při útocích spáchaných v Bombaji, při pokusu o útok na leteckém spojení z Amsterdamu do Detroitu na Štědrý den roku 2009 a při teroristických spiknutích, jež byla v několika členských státech nedávno odhalena. Hrozbou jsou nyní organizovaní teroristé i takzvaní „osamělí vlci“, jejichž radikální přesvědčení může být výsledkem extremistické propagandy a kteří našli výcvikové materiály na internetu. Naše úsilí bojovat proti terorismu by se mělo vyvíjet tak, abychom soudržným přístupem na evropské úrovni zahrnujícím preventivní opatření[17] získali před touto hrozbou náskok. Evropská unie by měla dále pokračovat ve vymezování kritických infrastruktur a v realizaci plánů na jejich ochranu, včetně ochrany dopravních služeb a výroby a přenosu energie, jež jsou prvořadé pro fungování společnosti a hospodářství[18].

Je především na členských státech, aby vyvinuly koordinované a účinné úsilí potřebné k dosažení tohoto cíle, a to za plné podpory Komise a s pomocí koordinátora Evropské unie pro boj proti terorismu.

Opatření č. 1: Poskytnout komunitám prostředky k předcházení radikalizaci a náboru

Radikalizaci, která může vést k teroristickým činům, lze nejlépe předejít na úrovni nacházející se v bezprostřední blízkosti nejnáchylnějších osob žijících v nejpostiženějších komunitách. Vyžaduje to úzkou spolupráci s místními orgány a občanskou společností a poskytnutí prostředků klíčovým skupinám v nejzranitelnějších komunitách. Hlavní opatření zaměřená proti radikalizaci a náboru se přijímají a nadále by se měla přijímat na vnitrostátní úrovni.

Několik členských států vymezuje v této oblasti hlavní pracovní linie a některá města v rámci EU vypracovala přístupy a politiky v oblasti prevence založené na místních komunitách. Tyto iniciativy byly často úspěšné a Komise bude nadále přispívat k tomu, aby usnadnila sdílení takových zkušeností[19].

Zaprvé, v rámci partnerství s Výborem regionů Komise do roku 2011 podpoří vytvoření sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci , která bude podpořena internetovým fórem a konferencemi na úrovni EU. Půjde o výměnu zkušeností, znalostí a osvědčených postupů v zájmu zvýšení povědomí o radikalizaci a komunikačních technikách, jejichž cílem je boj proti teroristickému smýšlení. Tato síť bude složena z tvůrců politik, úředníků zodpovědných za prosazování práva a bezpečnost, státních zástupců, místních orgánů, akademických pracovníků, odborníků působících v terénu a organizací občanské společnosti včetně skupin obětí. Myšlenek vyjádřených prostřednictvím sítě by měly členské státy využívat k vytvoření fyzických a virtuálních komunitárních prostorů pro otevřené debaty, v jejichž rámci by byly věrohodné vůdčí osobnosti a osoby významně ovlivňující veřejné mínění podpořeny v tom smyslu, aby svými pozitivními vzkazy nabízely alternativy teroristickému smýšlení. Komise rovněž podpoří práci organizací občanské společnosti, které nastiňují, překládají a vyvracejí násilnou extremistickou propagandu na internetu.

Za druhé Komise zorganizuje do roku 2012 ministerskou konferenci o předcházení radikalizaci a náboru, na níž budou mít členské státy příležitost uvést příklady úspěšných opatření v oblasti boje proti extremistické ideologii.

Za třetí, na základě těchto iniciativ a diskusí Komise vypracuje příručku o opatřeních a zkušenostech , jež podpoří úsilí členských států, a to od předcházení radikalizaci až po zamezení náboru, a bude informovat o možnosti odklonu od terorismu a rehabilitaci.

Opatření č. 2: Zamezit přístupu teroristů k financování a k materiálům a sledovat jejich transakce

Komise v roce 2011 plánuje vymezit rámec správních opatření podle článku 75 Smlouvy, pokud jde o zmrazení finančních aktiv za účelem předcházení terorismu a souvisejícím činnostem a boje proti nim. Akční plány EU pro předcházení přístupu k výbušninám (2008) a chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným (CBRN) látkám (2009) musejí být provedeny prioritně prostřednictvím legislativních i nelegislativních opatření. To zahrnuje přijetí právních předpisů, které Komise navrhla v roce 2010 a kterými byl omezen všeobecný přístup k chemickým prekurzorům využívaným k výrobě výbušnin. Znamená to rovněž zřízení evropské sítě specializovaných jednotek zodpovědných za prosazování práva v oblasti CBRN, která má zajistit, že členské státy zohlední rizika související s CBRN ve svých vnitrostátních programech. Dále má být v Europolu zřízen donucovací systém včasného varování pro incidenty týkající se materiálů CBRN. Tato opatření vyžadují úzkou koordinaci s členskými státy a měla by případně zahrnout partnerství veřejného a soukromého sektoru. K minimalizaci rizika, jež představuje přístup teroristických organizací a státních subjektů k těm prostředkům, které by mohly být použity k výrobě výbušnin a zbraní hromadného ničení (chemických, biologických nebo jaderných), by měla EU posílit systém kontroly vývozu zboží dvojího užití a jeho prosazování na hranicích EU a v mezinárodním kontextu.

Po podepsání dohody s USA o programu sledování financování terorismu vypracuje Komise v roce 2011 politiku EU pro získávání a analýzu údajů, které se týkají finančních transakcí a jsou uloženy na území EU.

Opatření č. 3: Chránit dopravu

Komise bude dále vyvíjet režim EU pro leteckou a námořní bezpečnost založený na stálém posuzování hrozeb a rizika. Zohlední pokrok v technice a technologii výzkumu v oblasti bezpečnosti, přičemž využije programů EU, jako jsou Galileo a iniciativa GMES – Evropský program monitorování Země[20]. Tím, že bude usilovat o stále lepší rovnováhu mezi co nejvyšší úrovní bezpečnosti a pohodlím cestujících, kontrolou nákladů a ochranou soukromí a zdraví, získá si podporu veřejnosti. Zdůrazní trvalé posilování režimu prosazování a inspekcí, včetně kontroly manipulace s nákladem. Mezinárodní spolupráce je prvořadá a může přispět k podpoře zdokonalených bezpečnostních standardů na celém světě, zatímco zajistí účinné využití zdrojů a omezí nepotřebnou duplicitu kontrol bezpečnosti.

Aktivnější evropský přístup k rozsáhlé a komplexní oblasti bezpečnosti pozemní dopravy , a zejména bezpečnosti dopravy cestujících[21], je možný a oprávněný. Komise má v úmyslu rozšířit stávající práci v oblasti bezpečnosti v městské dopravě tak, aby pokryla a) místní a regionální železniční dopravu a b) vysokorychlostní železniční dopravu, včetně související infrastruktury. Opatření na úrovni EU byla doposud omezena na výměnu informací a osvědčených postupů, přičemž odrážela obavy týkající se subsidiarity a neexistence mezinárodní organizace srovnatelné s Mezinárodní námořní organizací nebo Mezinárodní organizací pro civilní letectví, jež vyžaduje koordinovaný evropský přístup. Komise se domnívá, že prvním užitečným krokem k dalším opatřením by bylo zřízení stálého výboru pro otázky bezpečnosti pozemní dopravy, jemuž by předsedala Komise a jenž by zahrnoval odborníky z oblasti dopravy a prosazování práva, a dále zřízení fóra pro výměnu názorů s veřejností a soukromými zúčastněnými stranami, přičemž by byla zohledněna předchozí zkušenost v oblasti letectví a bezpečnosti námořní dopravy. Právě probíhající práce na zlepšování a posilování postupů pro monitorování nákladní letecké dopravy při tranzitu z třetích zemí byly urychleny vzhledem k nedávným událostem.

Otázkami bezpečnosti dopravy se bude podrobně zabývat sdělení o politice bezpečnosti dopravy, jež má být vydáno v roce 2011.

CÍL 3: Zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru

Bezpečnost informačních sítí je jednou z nezbytných součástí dobrého fungování informační společnosti. Tato skutečnost je zohledněna v Digitální agendě pro Evropu[22], která řeší otázky týkající se kyberkriminality, kyberbezpečnosti, bezpečnějšího internetu a ochrany soukromí, které jsou hlavními složkami v budování důvěryhodnosti a bezpečnosti pro uživatele sítí. Rychlý rozvoj a používání nových informačních technologií s sebou přinesl i nové podoby trestné činnosti. Kyberkriminalita je globálním jevem, který na vnitřním trhu EU způsobuje značné škody. Zatímco samotná struktura internetu nemá žádné hranice, soudní pravomoc pro stíhání kyberkriminality stále ještě končí na hranicích jednotlivých států. Členské státy potřebují spojit své síly na úrovni EU. Středisko pro potírání trestné činnosti využívající špičkové techniky (High Tech Crime Centre) při Europolu hraje již nyní významnou koordinační úlohu v prosazování práva, je ale zapotřebí podniknout další kroky.

Opatření č. 1: Budovat kapacity donucovacích a soudních orgánů

EU do roku 2013 vytvoří v rámci stávajících struktur centrum pro boj proti kyberkriminalitě , jehož prostřednictvím budou moci členské státy a evropské orgány budovat operační a analytické kapacity pro vyšetřování a spolupráci s mezinárodními partnery[23]. Centrum zlepší hodnocení a sledování stávajících preventivních a vyšetřovacích postupů, podpoří rozvoj školení a osvětovou činnost týkající se soudních orgánů a prosazování práva, zavede spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a bude prostředníkem pro síť vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT). Centrum pro boj proti kyberkriminalitě by se mělo stát kontaktním místem pro evropský boj proti kyberkriminalitě.

Na vnitrostátní úrovni budou členské státy zajišťovat společné normy mezi politikami, soudci, státními zástupci a forenzními vyšetřovateli při vyšetřování a trestním stíhání kyberkriminality. Členské státy se vyzývají, aby do roku 2013 vyvinuly ve spojení s organizacemi Eurojust, CEPOL a Europol vlastní vnitrostátní kapacity pro školení a osvětovou činnost proti kyberkriminalitě a zřídily špičková výzkumná střediska na vnitrostátní úrovni nebo ve spolupráci s dalšími členskými státy. Tato střediska by měla úzce spolupracovat s průmyslovými podniky a vysokými školami.

Opatření č. 2: Spolupráce s průmyslovými podniky na posílení a ochranu občanů

Všechny členské státy by měly zajistit, aby občané mohli snadno nahlásit případy počítačové trestné činnosti . Jakmile bude tato informace zhodnocena, bude zanesena do vnitrostátní a případně evropské platformy pro oznamování počítačové trestné činnosti. Na základě významné práce, která byla provedena v rámci programu Bezpečnější internet, by Členské státy rovněž měly zajistit, že občané budou mít snadný přístup k pokynům ohledně kybernetických hrozeb a základním radám, jak se chránit. Pokyny by také měly zahrnovat informace o tom, jak občané mohou chránit své soukromí na internetu, jak odhalit a nahlásit grooming, jak vybavit své počítače základními antivirovými programy a bezpečnostními branami (firewalls), jak spravovat hesla, odhalit phishing, pharming a další útoky. Komise v roce 2013 zřídí centrální soubor sdílených zdrojů a osvědčených postupů mezi členskými státy a průmyslovými podniky, který bude fungovat v reálném čase.

Spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem musí také být posílena na evropské úrovni prostřednictvím Evropského partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem pro odolnost (EP3R). Mělo by tak dojít k dalšímu rozvoji inovačních opatření a nástrojů na posílení bezpečnosti, včetně ochrany kritické infrastruktury, a rozvoji odolnosti sítí a informační infrastruktury. EP3R by rovněž mělo s mezinárodními partnery navázat spolupráci ohledně posílení globálního řízení rizik počítačových sítí.

Zacházení s nelegálním obsahem na internetu (včetně podněcování k terorismu) by mělo být řešeno prostřednictvím pokynů pro spolupráci založených na postupech oprávněného zjištění a odstranění závadného obsahu, které Komise hodlá vypracovat do roku 2011 ve spolupráci s poskytovateli internetu, donucovacími orgány a neziskovými organizacemi. Na podporu kontaktů a výměny mezi těmito zúčastněnými stranami bude Komise podporovat používání internetové platformy nazvané Kontaktní iniciativa pro donucovací orgány a průmyslové podniky pro boj proti kyberkriminalitě.

Opatření č. 3: Zlepšit schopnost řešení kybernetických útoků

Je nutné podniknout řadu kroků na zlepšení prevence, odhalování a rychlé reakce v případě kybernetických útoků nebo narušení. Za prvé by každý členský stát a samotné orgány EU měly mít do roku plně funkční CERT . Je důležité, aby po svém zřízení všechny skupiny CERT spolupracovaly s donucovacími orgány na prevenci a rekci. Za druhé by členské státy měly do roku 2012 propojit své vnitrostátní/vládní skupiny CERT za účelem zvýšení připravenosti Evropy. Tato činnost rovněž za podpory Komise a agentury ENISA napomůže zpřístupnění evropského systému pro varování a sdílení informací (EISAS) široké veřejnosti do roku 2013 a také vytvoření sítě kontaktních míst mezi odpovědnými orgány a členskými státy. Za třetí by členské státy spolu s agenturou ENISA měly vypracovat národní pohotovostní plány a provádět na vnitrostátní a evropské úrovni pravidelná cvičení reakce na události a obnovy po havárii. Obecně agentura ENISA poskytne podporu těmto činnostem s cílem zkvalitnit v Evropě normy pro CERT.

CÍL 4: Posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic

Díky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má EU lepší pozici pro využití synergií v politikách správy hranic ohledně pohybu osob a zboží podle zásady solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy[24]. V souvislosti s pohybem osob může EU řešit řízení migrace a boj proti trestné činnosti jako dva cíle strategie integrované správy hranic. Opírá se o tři strategické prvky.

- Posílené používání nových technologií při hraničních kontrolách (druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II), Vízový informační systém (VIS II), systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících);

- Posílené používání nových technologií při ostraze hranic (evropský systém ostrahy hranic, EUROSUR) za podpory služby GMES v oblasti bezpečnosti a postupné vytvoření společného prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU[25]; a dále

- Posílená koordinace mezi členskými státy prostřednictvím agentury Frontex.

V souvislosti s pohybem zboží změna celního kodexu Společenství z hlediska bezpečnosti z roku 2005[26] ustanovila základ pro to, aby byly hranice bezpečnější a ještě otevřenější obchodu s prověřeným zbožím. Veškerý náklad vstupující do EU je podroben analýze rizik pro účely zabezpečení a bezpečnosti na základě společných kritérií a norem. Použití zdrojů je účinnější, jelikož se zaměřují na potenciálně rizikové náklady. Systém stojí na předběžných informacích o pohybu zboží získaných od hospodářských subjektů, na ustanovení společného rámce pro řízení rizik, jakož i na schématu oprávněných hospodářských subjektů, které se uplatňuje na veškeré zboží vstupující na území EU. Tyto nástroje se vzájemně doplňují a tvoří komplexní architekturu, která se dále rozvíjí tak, aby se mohla vyrovnat se stále důmyslnějšími zločineckými organizacemi, kterým nemohou členské státy čelit samostatně.

Opatření č. 1: Plně využít potenciál systému EUROSUR

Komise představí legislativní návrh na zřízení systému EUROSUR do roku 2011, a přispěje tak k vnitřní bezpečnosti a boji proti zločinu. EUROSUR zavede pro orgány členských států mechanismus pro sdílení operačních informací souvisejících s ostrahou hranic a pro spolupráci mezi členskými státy a s agenturou Frontex na taktické, operační a strategické úrovni[27]. EUROSUR bude využívat nové technologie vyvinuté prostřednictvím výzkumných činností a projektů financovaných EU, jako jsou satelitní snímky na zjištění a sledování cílů na námořních hranicích, například rychlých plavidel dovážejících drogy do EU.

V posledních letech byly zahájeny dvě hlavní iniciativy operativní spolupráce na námořních hranicích – jedna byla spuštěna pod záštitou agentury Frontex a týká se pašování lidí a obchodování s nimi a druhá spuštěná v rámci MAOC-N[28] aCeCLAD-M[29] se týká pašování drog. Jako součást rozvoje integrované a operativní akce na námořních hranicích EU spustí EU v roce 2011 na svých jižních a jihozápadních hranicích pilotní projekt, který zapojí tato dvě centra, Komisi, Frontex a Europol. Tento pilotní projekt se bude snažit dosáhnout maximální součinnosti v analýze rizik a přehledových dat ve společných oblastech zájmu týkajících se různých druhů hrozeb, jako jsou například drogy a převaděčství[30].

Opatření č. 2: Posílit přínos agentury FRONTEX na vnějších hranicích

Během svých činností Frontex přicházejí do styku s klíčovými informacemi o zločincích zapojených do nezákonných obchodních sítí. Tyto informace však nyní nemohou být dále použity pro analýzu rizik nebo pro lepší zacílení budoucích společných operací. Příslušné údaje o podezřelých zločincích se navíc nedostanou k odpovědným vnitrostátním orgánům nebo k Europolu pro další vyšetřování. Podobně Europol nemůže sdílet informace ze svých analytických pracovních souborů. Na základě zkušenosti a v souvislosti s obecným přístupem EU ke správě informací[31] se Komise domnívá, že zmocnění agentury Frontex, aby zpracovávala a používala tyto informace v omezeném rozsahu a v souladu s jasně stanovenými pravidly správy osobních údajů, významně přispěje k rozbití zločinných spolčení. Nemělo by však dojít k duplicitě úkolů mezi agenturou Frontex a Europol.

Od roku 2011 Komise na základě údajů od agentury Frontex i Europol předloží na konci každého roku zprávu ohledně konkrétních přeshraničních trestných činů, jako například pašování lidí a obchodování s nimi a pašování nezákonného zboží. Tato výroční zpráva poslouží jako základ pro hodnocení potřeby společných operací agentury Frontex a společných operací policie, celních a dalších specializovaných donucovacích orgánů, které budou probíhat od roku 2012.

Opatření č. 3: Společný rámec pro řízení rizik při pohybu zboží přes vnější hranice

V posledních letech došlo k významnému vývoji v právních a strukturálních oblastech a také ke zvýšení bezpečnosti mezinárodních dodavatelských řetězců a pohybu zboží přes hranice EU. Společný rámec pro řízení rizik, který zavedly celní orgány, zahrnuje soustavné prověřování obchodních údajů z elektronického prohlášení před dopravením a před odesláním, což umožňuje zjistit bezpečnostní rizika a hrozby EU a jejím obyvatelům, jakož i řešit tato rizika odpovídajícím způsobem. Společný rámec pro řízení rizik rovněž stanoví zavedení intenzivnějších kontrol zaměřených na určené prioritní oblasti, včetně obchodní politiky a finančních rizik. Rovněž požaduje systematickou výměnu informací o rizicích na úrovni EU.

Pro následující roky je tedy stanoven úkol zajistit jednotný, vysoce kvalitní a výkonný systém řízení rizik, související analýzy rizik a kontroly z hlediska rizik ve všech členských státech. Navíc k výše zmíněné výroční zprávě o pašování nezákonného zboží vypracuje Komise na úrovni EU celní hodnocení s cílem řešit společná rizika. Sdílení informací na evropské úrovni EU by se mělo využít k posílení bezpečnosti hranic. S cílem posílit celní bezpečnost na vnějších hranicích na požadovanou úroveň bude Komise v roce 2011 pracovat na možnostech zlepšení schopností EU v oblasti analýzy rizik a zacílení a předloží případně patřičné návrhy.

Opatření č. 4: Zlepšit spolupráci mezi agenturami na vnitrostátní úrovni

Členské státy by do konce roku 2011 měly začít vyvíjet společnou analýzu rizik . Měly by se zúčastnit všechny odpovědné orgány, které jsou zapojené do bezpečnostních otázek, včetně policie, pohraniční stráže a celních orgánů. Společně určí problematické oblasti a vícenásobné a průřezové hrozby na vnějších hranicích, například opakované převaděčství a pašování drog ze stejné oblasti na stejném hraničním přechodu. Tyto analýzy by měly doplnit výroční zprávu Komise o přeshraničních trestných činech s přispěním agentury Frontex a Europol. Do konce roku 2010 Komise dokončí studii na zjištění osvědčených postupů ve spolupráci mezi pohraniční stráží a celními úřady, které pracují na vnějších hranicích EU, a zváží nejlepší způsob, jak tyto postupy dále šířit. V roce 2012 Komise navrhne, jak zlepšit koordinaci hraničních kontrol prováděných různými vnitrostátními orgány (policie, pohraniční stráž a celní orgány). Následně do roku 2014 Komise vyvine spolu s agenturou Frontex, Europolem a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu minimální normy a osvědčené postupy pro spolupráci mezi agenturami. Ty se budou zejména používat při společné analýze rizik, společných vyšetřováních, společných operacích a výměně zpravodajských informací.

CÍL 5: Zlepšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám

EU je vystavena řadě možných krizí a katastrof, jako jsou například situace spojené se změnou klimatu, způsobené teroristickými nebo kybernetickými útoky na kritickou infrastrukturu, záměrné nebo náhodné vypuštění původců chorob a patogenů, náhlé výskyty chřipky nebo selhání infrastruktury. Hrozby, které nejsou omezeny hranicemi jednotlivých sektorů, vyžadují zlepšení postupů řešení katastrof a dlouhotrvajících krizí co do účinnosti a soudržnosti. Je nutná jak solidarita v reakci, tak odpovědnost v prevenci a připravenosti, s důrazem na lepši hodnocení rizik a řízení rizik na úrovni EU všech potenciálních nebezpečí.

Opatření č. 1: Plně využít doložku solidarity

Doložka solidarity v Lisabonské smlouvě[32] zavádí právní závazek pro EU a její členské státy poskytnout si vzájemně pomoc, pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Prováděním této doložky si EU klade za cíl zlepšit svou organizaci a účinnost při řešení krizí jak v prevenci, tak při reakci. Na základě průřezového návrhu Komise a vysokého představitele, který má být předložen v roce 2011, bude společným úkolem EU zavést doložku solidarity do praxe .

Opatření č. 2: Přístup k hodnocení hrozeb a rizik zohledňující všechna rizika

Do konce roku 2010 Komise spolu s členskými státy připraví pokyny EU pro hodnocení a mapování rizik pro potřeby řešení katastrof, které budou založeny na přístupu zohledňujícím všechna rizika a hrozby a budou v podstatě pokrývat všechny přírodní nebo lidmi způsobené katastrofy. Do konce roku 2011 by členské státy měly připravit vnitrostátní přístupy řízení rizik zahrnující analýzu rizik. Na tomto základě Komise připraví do konce roku 2012 meziodvětvový přehled závažných přírodních rizik a rizik způsobených člověkem, jimž může v budoucnu EU čelit[33]. Iniciativa Komise ohledně zdravotní bezpečnosti plánovaná pro rok 2011 bude dále usilovat o zlepšení koordinace řízení rizik na úrovni EU a posílí stávající struktury a mechanismy v oblasti veřejného zdraví.

Co se týče posouzení hrozeb , Komise podpoří úsilí o zlepšení vzájemného porozumění různých vymezení stupně ohrožení a o zlepšení komunikace v případě, že se tyto stupně mění. V roce 2012 se členské státy vyzývají, aby vypracovaly vlastní posouzení hrozeb terorismu a jiných škodlivých hrozeb. Od roku 2013 bude Komise ve spojení s Koordinátorem Evropské unie pro boj proti terorismu a s členskými státy vypracovávat pravidelné přehledy současných hrozeb založené na vnitrostátních posouzeních.

Do roku 2014 by EU měla stanovit soudržnou politiku řízení rizik , která posouzení hrozeb a rizik propojí s rozhodovacím procesem.

Opatření č. 3: Propojit informační střediska pro různé situace

Účinnost a koordinovanost reakce na krizi závisí na schopnosti rychle připravit dohromady komplexní a přesný přehled situace. Informace o situaci uvnitř a vně EU musí pocházet z vhodných zdrojů, musí být analyzovány, zhodnoceny a sdíleny mezi členskými státy a operačními a politickými odvětvími v orgánech EU. Pokud bude EU mít plně propojená bezpečná zařízení, správné vybavení a náležitě vyškolený personál, může vyvinout integrovaný přístup založený na společném a sdíleném posouzení krizové situace.

Na základě stávajících schopností a odborných znalostí Komise do roku 2012 posílí propojení mezi včasným varováním pro jednotlivá odvětví a funkcemi krizové spolupráce[34], včetně těch, které se týkají zdraví, civilní ochrany, sledování jaderného ohrožení a terorismu, a využije operační programy vedené ze strany EU. Tato ujednání napomůže zlepšit spojení mezi agenturami EU a Evropskou službou pro vnější činnost, včetně Situačního střediska, a umožní lepší sdílení informací a v případě potřeby vypracování společných zpráv EU o posouzení hrozeb a rizik.

Účinná koordinace mezi orgány, institucemi a agenturami EU vyžaduje soudržný obecný rámec na ochranu utajovaných informací. Komise proto v roce 2011 hodlá předložit návrh na řešení této otázky.

Opatření č. 4: Zřídit Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace a řešení katastrof

EU by měla být schopna reagovat na katastrofy jak uvnitř, tak vně EU. Zkušeností z nedávných událostí ukazují, že lze dále zlepšit rychlost poskytnutí pomoci a přiměřenost akce, operační a politickou koordinaci a zviditelnění reakce EU na katastrofy jak interně, tak externě.

V souladu s nedávno přijatou strategii reakce na katastrofy[35] by EU měla zřídit evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace založenou na předem vyčleněných prostředcích členských států a předem dohodnutých pohotovostních plánech. Sdílená logistika, jednodušší a silnější dohody pro sdružování a spolufinancování dopravních prostředků by měly vést k zlepšení efektivnosti zdrojů a nákladové efektivnosti. V roce 2011 budou předloženy legislativní návrhy na provedení klíčových návrhů.

3. PROVÁDěNÍ STRATEGIE

Realizace strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti je společnou zodpovědností orgánů EU, členských států a agentur EU. Pro to je nutné mít dohodnutý proces provedení strategie s jasně určenými úlohami a rozdělenou odpovědností, ve spojení s Radou a Komisí, v úzké vazbě s Evropskou službou pro vnější činnost, a vést pokrok směrem ke splnění strategických cílů. Komise bude zejména podporovat činnosti Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI), aby zajistila, že se operativní spolupráce podporuje a posiluje a že je usnadněna koordinace činností příslušných orgánů členských států[36].

Provádění

Priority by se měly odrážet jak v operačním plánování agentur EU, na vnitrostátní úrovni a v pracovních programech Komise. Komise zajistí, že bezpečnostní činnosti, včetně výzkumu v oblasti bezpečnosti, průmyslové politiky a projektů v rámci programů pro financování otázek spojených s vnitřní bezpečností, jsou soudržné se strategickými cíli. Výzkum v oblasti bezpečnosti bude i nadále financován z víceletého rámcového programu pro výzkum a rozvoj. Pro zajištění úspěšného provádění Komise zřídí interní pracovní skupinu. Evropská služba pro vnější činnost bude přizvána k účasti, aby zajistila soudržnost se širší evropskou bezpečnostní strategií a aby využila synergií vnitřních a vnějších politik, včetně posouzení hrozeb a rizik. Ze stejného důvodu by měly COSI a Politický a bezpečnostní výbor spolupracovat a pravidelně se setkávat.

Prostředky z EU, které mohou být potřeba pro období 2011–-2013, budou uvolněny v rámci stávajících stropů víceletého finančního rámce. Pro období po roce 2013 bude financování vnitřní bezpečnosti přezkoumáno v souvislosti s diskusí na úrovni Komise ohledně všech návrhů, které musí být pro toto období předloženy. Kromě této diskuse Komise zváží proveditelnost zřízení fondu vnitřní bezpečnosti.

Sledování a hodnocení

Komise bude spolu s Radou sledovat pokrok strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Komise vypracuje výroční zprávu pro Evropský parlament a Radu ohledně strategie na základě příspěvků od členských států a agentur EU a v co nejvyšší míře za využití současných mechanismů pro podávání zpráv. Výroční zpráva zdůrazní hlavní vývoj pro každý z strategických cílů, zhodnotí, zda činnosti na úrovni EU a členských států byly účinné, a v případě potřeby předloží doporučení Komise. Výroční zpráva bude rovněž zahrnovat přílohu popisující stav vnitřní bezpečnosti. Bude jej připravovat Komise s použitím příspěvků od odpovídajících agentur. Zpráva by měla ročně zásobovat informacemi diskuse o vnitřní bezpečnosti v Evropském parlamentu a Radě.

ZÁVěREčNÉ PřIPOMÍNKY

NÁš SVěT SE MěNÍ A S NÍM I HROZBY A VÝZVY KOLEM NÁS. REAKCE EVROPSKÉ UNIE BY SE MěLA PATřIčNě PřIZPůSOBOVAT. DÍKY SPOLUPRÁCI NA PROVÁDěNÍ čINNOSTÍ NASTÍNěNÝCH V TÉTO STRATEGII SE UBÍRÁME SPRÁVNÝM SMěREM. ZÁROVEň JE NEVYHNUTELNÉ, žE Ať JSME JAKKOLI PřIPRAVENI A SILNÍ, HROZBY NEMůžEME NIKDY ZCELA ODSTRANIT. PROTO JE JEšTě DůLEžITěJšÍ ZVÝšIT NAšE ÚSILÍ.

Lisabonská smlouva přináší nový právní rámec, a díky tomu by se měla Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie stát společnou agendou pro celou EU na příští čtyři roky. Úspěch tohoto programu závisí na spojených silách všech stran EU, ale i na spolupráci s vnějším světem. Členské státy, orgány EU, instituce a agentury mohou poskytnout skutečnou koordinovanou evropskou reakci na bezpečnostní hrozby dnešní doby jedině, pokud spojí své síly a budou pracovat společně na provádění této strategie.

Příloha: Přehled cílů a opatření

STRATEGIE VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI

CÍLE A OPATŘENÍ

CÍLE A OPATŘENÍ | ODPOVĚDNÉ | ČASOVÝ PLÁN |

CÍL 1: Zničit mezinárodní zločinecké sítě |

Opatření č. 1: Odhalit a zničit zločinecké sítě |

Návrh na používání jmenné evidence cestujících EU | KOM[37] | 2011 |

Případná revize předpisů EU týkajících se praní špinavých peněz s cílem umožnit identifikaci majitelů podniků a účtů | KOM | 2013 |

Pokyny pro používání registrů bankovních účtů pro vysledování pohybu finančních prostředků | KOM | 2012 |

Strategie pro sběr, analýzu a sdílení údajů o trestné činnosti v oblasti finančních prostředků, včetně vyškolení | KOM a ČS a Evropská policejní akademie (CEPOL) | 2012 |

Častější využití společných vyšetřovacích týmů, zahájení v krátkém časovém intervalu | ČS, KOM, Europol a Eurojust | Probíhá |

Opatření č. 2: Chránit hospodářství před pronikáním trestné činnosti |

Návrh na kontrolu a podporu úsilí, jež členské státy vynakládají v oblasti boje proti korupci | KOM | 2011 |

Zřízení sítě vnitrostátních kontaktních míst pro vládní a regulační subjekty | KOM s ČS | 2011 |

Opatření na prosazování práva k duševnímu vlastnictví a boje proti prodeji padělaného zboží na internetu | ČS a KOM | Probíhá |

Opatření č. 3: Propadnutí majetku pocházejícího z trestné činnosti |

Návrh ohledně příkazů k propadnutí majetku třetích stran, rozšířeného propadnutí majetku a k propadnutí majetku, jež není založeno na odsuzujícím rozsudku za trestný čin | KOM | 2011 |

Zřízení úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a nutná opatření pro správu majetku | ČS | 2014 |

Společné ukazatele pro hodnocení výkonnosti úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a pokyny pro předcházení tomu, aby zločinecké skupiny znovu nabyly propadnutého majetku | KOM | 2013 |

CÍL 2: Předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor |

Opatření č. 1: Poskytnout komunitám prostředky k předcházení radikalizaci a náboru |

Vytvoření sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci podpořené internetovým fórem a konferencemi na úrovni EU. Podpora občanské společnosti v práci, která nastiňuje, překládá a vyvrací násilnou extremistickou propagandu na internetu | KOM a Výbor regionů | 2011 |

Ministerská konference o předcházení radikalizaci a náboru | KOM | 2012 |

Příručka o předcházení radikalizaci, zamezení náboru a o možnosti odklonu od terorismu a rehabilitaci | KOM | 2013-14 |

Opatření č. 2: Zamezit přístup teroristů k financování a k materiálům a sledovat jejich transakce |

Rámec pro zmrazení finančních aktiv teroristů | KOM | 2011 |

Provádění akčních plánů na předcházení přístupu k výbušninám a chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám | ČS | Probíhá |

Politika EU pro získávání a analýzu údajů týkajících se finančních transakcí | KOM | 2011 |

Opatření č. 3: Chránit dopravu |

Sdělení o politice bezpečnosti dopravy | KOM | 2011 |

CÍL 3: Zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru |

Opatření č. 1: Budovat kapacity donucovacích a soudních orgánů |

Zřízení centra EU pro boj proti kyberkriminalitě | KOM vypracuje v roce 2011 studii proveditelnosti | 2013 |

Budovat kapacity pro vyšetřování a stíhání kyberkriminality | ČS, CEPOL, Europol a Eurojust | 2013 |

Opatření č. 2: Spolupráce s průmyslovými podniky na posílení a ochranu občanů |

Zavést opatření pro nahlašování případů počítačové trestné činnosti a poskytnout občanům pokyny ohledně kyberkriminality a kyberbezpečnosti | ČS, KOM, Europol, ENISA a soukromý sektor | Probíhá |

Pokyny pro zacházení s nelegálním obsahem na internetu | KOM s ČS a soukromým sektorem | 2011 |

Opatření č. 3: Zlepšit schopnost řešení kybernetických útoků |

Zřízení sítě skupin pro reakci na počítačové hrozby v každém ČS a jedné skupiny pro orgány EU, vypracování národních pohotovostních plánů, pravidelná cvičení reakce a obnovy | ČS, orgány EU a ENISA | 2012 |

Zřízení evropského systému pro varování a sdílení informací (EISAS) | ČS, KOM a ENISA | 2013 |

CÍL 4: Posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic |

Opatření č. 1: Plně využít potenciál systému EUROSUR |

Návrh na zřízení systému EUROSUR | KOM | 2011 |

Pilotní operační projekt na jižních a jihozápadních hranicích EU | KOM, Frontex, Europol, MAOC-N a CeCLAD-M | 2011 |

Opatření č. 2: Posílit přínos agentury FRONTEX na vnějších hranicích |

Společné zprávy o pašování lidí a obchodování s nimi a pašování nezákonného zboží jako základ společných operací | KOM, Frontex a Europol | 2011 |

Opatření č. 3: Společný rámec pro řízení rizik při pohybu zboží přes vnější hranice |

Iniciativy na zlepšení schopností EU v oblasti analýzy rizik a zacílení | KOM | 2011 |

Opatření č. 4: Zlepšit spolupráci mezi agenturami na vnitrostátní úrovni |

Vpracovat vnitrostátní společnou analýzu rizik zahrnující policii, pohraniční stráže a celní orgány, které určí problematické oblasti na vnějších hranicích | ČS | 2011 |

Návrh na zlepšení koordinace hraničních kontrol prováděných různými vnitrostátními orgány | KOM | 2012 |

Vypracovat minimální normy a osvědčené postupy pro spolupráci mezi agenturami | KOM, Europol, Frontex, EASO | 2014 |

CÍL 5: Zlepšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám |

Opatření č. 1: Plně využít doložku solidarity |

Návrh na provádění doložky solidarity | KOM/HR | 2011 |

Opatření č. 2: Přístup k hodnocení hrozeb a rizik zohledňující všechna rizika |

Pokyny pro hodnocení a mapování rizik pro potřeby řešení katastrof | KOM s ČS | 2010 |

Vnitrostátní přístupy řízení rizik | ČS | 2011-12 |

Meziodvětvový přehled možných přírodních rizik a rizik způsobených člověkem | KOM | 2012 |

Návrh týkající se hrozeb pro zdraví | KOM | 2011 |

Pravidelné přehledy současných hrozeb | KOM a ČS a Evropská policejní akademie (CTC) | 2013 |

Stanovit soudržnou politiku řízení rizik | KOM s ČS | 2014 |

Opatření č. 3: Propojit informační střediska pro různé situace |

Posílit propojení mezi včasným varováním specifickým pro jednotlivá odvětví a funkcemi krizové spolupráce | KOM | 2012 |

Návrh na soudržný obecný rámec na ochranu utajovaných informací | KOM | 2011 |

Opatření č. 4: Zřídit Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace a řešení katastrof |

Návrh na zřízení Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace | KOM | 2011 |

[1] Pravidelný Eurobarometr 71.

[2] Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU).

[3] Stockholmský program: otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (dokument Rady 17024/09); Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům, Akční plán provádění Stockholmského programu – KOM(2010) 171. Stockholmský program je program EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí na období 2010–2014.

[4] Dokument Rady č. 5842/2/2010, Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: směrem k evropskému modelu bezpečnosti.

[5] Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií – KOM (2010) 573.

[6] Evropská bezpečnostní strategie: bezpečná Evropa v lepším světě byla přijata v roce 2003 a revidována v roce 2008.

[7] V souladu s rozhodnutím Rady o Eurojustu 2009/426/SVV, které má být provedeno do června 2011.

[8] Nedávné návrhy směrnic o obchodování s lidmi, pohlavním vykořisťování dětí a kyberkriminalitě představují důležitý první krok tímto směrem. Ustanovení čl. 83 odst. 1 SFEU uvádí tyto další případy mimořádně závažné trestné činnosti: terorismus, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků a organizovaná trestná činnost.

[9] Ustanovení čl. 88 odst. 2 písm. b) SFEU a rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

[10] Závěry Rady č. 15358/10 o vytvoření a provádění politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti.

[11] Rámcové rozhodnutí 2001/500/SVV o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní.

[12] Propadnutím majetku třetích stran se rozumí propadnutí majetku, který byl převeden vyšetřovanou či odsouzenou osobou třetím stranám.

[13] Rozšířeným propadnutím majetku se rozumí možnost propadnutí majetku přesahujícího přímé výnosy z trestné činnosti, přičemž není třeba vytvářet spojení mezi majetkem, o němž se předpokládá, že pochází z trestné činnosti, a specifickým trestním jednáním.

[14] Postupy, jež nejsou založeny na odsuzujícím rozsudku za trestný čin, umožňují zmrazení a propadnutí majetku bez ohledu na předchozí odsouzení jeho majitele trestním soudem.

[15] Podle rozhodnutí Rady 2007/845/SVV jsou členské státy povinny, aby na svém území zřídily přinejmenším jeden úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti.

[16] Nejnovější údaje jsou dostupné ve zprávě Europolu o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2010.

[17] Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu, č. 14469/4/05 z listopadu 2005 stanoví přístup založený na čtyřech prvcích: prevenci, ochraně, pronásledování a reakci. Více informací naleznete v dokumentu: Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly – KOM (2010) 386.

[18] Směrnice o evropských kritických infrastrukturách (2008/114/ES), součást širšího Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury, jehož oblast působnosti přesahuje ochranu proti teroristickým hrozbám.

[19] V rámci revidované strategie EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů (CS/2008/15175) Komise podporuje výzkum a zřízení evropské sítě odborníků na radikalizaci za účelem studie tohoto jevu, kterým je radikalizace a nábor, projektů vedených členskými státy a zaměřených například na policejní práci v komunitě, komunikaci a radikalizaci ve věznicích. Dále poskytla zhruba 5 milionů EUR na projekty určené obětem terorismu a podporuje síť sdružení obětí terorismu.

[20] Zkratkou GMES se rozumí globální sledování životního prostředí a bezpečnosti.

[21] Evropská rada, Prohlášení o boji proti terorismu z března 2004.

[22] KOM(2010) 245.

[23] Komise pro toto centrum dokončí v roce 2011 studii proveditelnosti.

[24] Článek 80 SFEU.

[25] Sdělení Komise „Cesta k integraci námořního dohledu: Společné prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU“, KOM(2009) 538.

[26] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.

[27] Návrhy Komise na vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR) a na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti v EU (CISE) jsou stanoveny v KOM (2008) 68 a KOM(2009) 538. Šestibodový plán na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací pro dohled v námořní oblasti EU byl nedávno přijat – KOM(2010) 584.

[28] MAOC-N – Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika.

[29] CECLAD-M – Centrum pro boj proti obchodování s narkotiky ve Středomoří.

[30] Tento projekt doplní další integrované projekty námořního dohledu, jako například BlueMassMed a Marsuno, jejichž cílem je dosáhnout co nejvyšší účinnosti námořního dohledu ve Středozemním moři, Atlantiku a Severním moři.

[31] Přehled o správě informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva – KOM(2010) 385.

[32] Článek 222 SFEU.

[33] Závěry Rady o rámci Společenství pro předcházení katastrofám v EU, listopad 2009.

[34] Komise bude i nadále používat a dále rozvíjet ARGUS (viz KOM(2005) 662) a související postupy pro řešení krizí zahrnující veškerá rizika a různá odvětví, jakož i pro koordinaci napříč útvary Komise.

[35] „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“, KOM(2010) 600.

[36] Článek 71 SFEU; viz také rozhodnutí Rady 2010/131/EU ze dne 25. února 2010, kterým se zřizuje Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti.

[37] Klíč ke zkratkám Evropská komise (KOM), členské státy (ČS), Evropská policejní akademie (CEPOL), Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N), Centrum pro boj proti obchodování s narkotiky ve Středomoří (CECLAD-M), Evropský podpůrný úřadem pro otázky azylu (EASO), vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (HR).