Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dětská chudoba a dobré životní podmínky dětí (průzkumné stanovisko)

Dopisem ze dne 28. dubna 2010 a v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie požádala belgická místopředsedkyně vlády a ministryně sociálních věcí a zdraví paní LAURETTE ONKELINX jménem budoucího belgického předsednictví Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k tématu

Předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru pověřilo dne 25. května 2010 přípravou podkladů na toto téma specializovanou sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval paní BRENDU KING hlavní zpravodajkou na 464. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. července 2010 (jednání dne 14. července 2010), a přijal následující stanovisko 113 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 14 členů se zdrželo hlasování.

1.1 V EU je nyní 20 milionů dětí ohroženo chudobou. Procento dětí žijících v chudobě je dokonce větší než procento dospělých žijících v chudobě (20 % proti 16 %) a očekává se, že se jich pod hranici chudoby dostane kvůli hospodářské krizi ještě více. Sama existence chudoby mezi dětmi žijícími v EU je důkazem, že jsou jim odpírána jejich nejzákladnější práva.

1.2 Důsledky neřešení dětské chudoby budou mít nepříznivý dopad na budoucí prosperitu Evropské unie. Dosažení strategie Evropa 2020 závisí na vzdělané, zdravé a optimistické mladé generaci. Jak existence tolika dětí ohrožených chudobou, tak rozsah, v jakém se chudoba přenáší z generace na generaci, je pádným odsouzením selhání stávajících politik EU na ochranu nejzranitelnějších osob ve společnosti.

1.3 Dětská chudoba a dobré životní podmínky jsou vícerozměrným problémem. Zjištění obsažená v mnoha zprávách ukazují, že k problému přispívá řada faktorů, včetně hmotné deprivace, chybějícího přístupu k základním zdravotnickým službám, slušnému bydlení a vzdělávání. Obecně se má za to, že tyto faktory jsou vzájemně propojené a navzájem závislé, proto by se to mělo odrazit v řešení problému.

1.4 Dětská chudoba a strádání zabraňují milionům dětí, aby do života vykročily co nejlépe, a mají podíl na zpomalení jejich osobního rozvoje. Intervence v raných fázích života dítěte může mít velmi často pozitivní dopad na zbytek jeho života. Je velmi důležité vypracovat vhodné politiky, které zajistí, že všechny děti, zejména děti z těch částí společnosti, jež jsou nejvíce na okraji, dostanou šanci dosáhnout svého plného potenciálu, a kladně tak přispět k budoucnosti.

1.5 EHSV v letošním Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení vítá politický závazek Rady, která rozhodla, že snížení chudoby bude jedním z pěti hlavních cílů EU, jichž má být dosaženo do roku 2020. Cílem je „snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí“ (1).

1.6 Výbor je však zklamán, že neexistuje konkrétní cíl na snížení dětské chudoby a podporu dobrých životních podmínek dětí, uváží-li se politický zájem a široká řada iniciativ k této problematice na úrovni EU a členských států od roku 2000.

1.7 Výbor vítá, že jednou ze sedmi stěžejních iniciativ bude Evropská platforma pro boj proti chudobě, jejímž cílem je „zajištění sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.“

1.8 EHSV důrazně doporučuje, aby se tato platforma stala rámcem pro vymýcení dětské chudoby a podporu dobrých životních podmínek dětí tím, že vytvoří vícerozměrné přístupy, které budou konkrétně zaměřeny na děti a budou podpořeny právy dítěte a konkrétními cíli, jež se zaměří na děti a rodiny s dětmi.

1.9 Síť nezávislých odborníků EU v oblasti sociálního začlenění upozornila na jednotlivé skupiny dětí, které jsou velmi ohroženy extrémní chudobou, mimo jiné:

1.10 Listina základních práv EU obsahuje ustanovení týkající se práv dětí, což dává EU silný mandát k zabezpečení života, ochrany a rozvoje dětí. Tyto zranitelné děti by měly mít v rámci platformy EU proti chudobě své vlastní ukazatele a cíle.

1.11 EHSV podporuje požadavek, aby komplexní doporučení Komise o dětské chudobě a dobrých životních podmínkách dětí stanovilo klíčové úkoly a cíle politiky a vytvořilo rámec pro stálé sledování, výměnu, výzkum a odborné přezkumy, které přispějí k dosažení tohoto cíle pro odstranění chudoby strategie Evropa 2020.

2.1 Otázka dětské chudoby a sociálního vyloučení se od roku 2000 stává stále důležitější součástí sociální otevřené metody koordinace. Byla vyzdvižena jako klíčová otázka v každé společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění (2002–2004). Hlavy států EU uvedly, že je třeba přijmout „nezbytná opatření k rychlému a výraznému snížení dětské chudoby a k poskytnutí rovných příležitostí všem dětem bez ohledu na jejich sociální původ“ (2).

2.2 Iniciativa lucemburského předsednictví EU z roku 2005 nazvaná „Rozvoj procesu sociálního začlenění v EU“ výslovně vyzývala k zohlednění dětí a přijetí nejméně jednoho ukazatele na úrovni EU týkajícího se dobrých životních podmínek dětí. Sdělení Evropské komise o právech dítěte z roku 2006 věnovalo zvláštní pozornost otázce sociálního začlenění dětí a úloze procesu sociálního začlenění v EU. Analytická zpráva a doporučení pracovní skupiny EU k tématu dětské chudoby a kvality života dětí v EU byly formálně přijaty v lednu 2008. Pracovní dokument Komise z konce roku 2009 ke strategii Evropa 2020 připustil, že dětská chudoba a sociální vyloučení je jednou z dlouhodobých sociálních výzev EU, které byly dále zhoršeny finanční a hospodářskou krizí. V březnu 2010 byla konsorciem vedeným Institutem pro sociální výzkum TARKI (TARKI Social Research Institute) vypracována pro Evropskou komisi podrobná zpráva k tématu Dětská chudoba a dobré životní podmínky dětí v Evropské unii.

2.3 Lisabonská smlouva z roku 2009 jmenovitě obsahuje podporu práv dítěte jako cíl EU. Na konferenci zahajující Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 předseda Komise Barroso prohlásil: „Snižme pro celou populaci, zejména pro děti a seniory, do roku 2020 riziko míry chudoby, protože současné hodnoty jsou neúnosné“. Belgie, která bude ve druhé polovině roku 2010 předsedat EU, vybrala boj proti dětské chudobě a podporu dobrých životních podmínek dětí jako klíčové priority.

3.1.1 Dětská chudoba a dobré životní podmínky dětí jsou v celé Evropské unii závažnými výzvami. Rozsah a závažnost se však mezi jednotlivými zeměmi značně liší a v mnoha zemích i mezi regiony. Fakta obsažená ve statistikách EU-SILC za rok 2007 ukazují (3) toto:

3.2.1 Definice EU dětí ohrožených chudobou vychází z počtu dětí žijících v rodinách s nízkými příjmy. Toto měřítko, přestože je důležité, není dostatečné, jelikož nezahrnuje vše, co dítě potřebuje k dobrému vykročení do života. Děti mohou bydlet v podřadných obydlích nebo být dokonce bez domova, žít ve zchátralých čtvrtích, zakoušet vysokou míru kriminality, chabé zdraví, špatnou stravu, vyšší riziko nehod a zranění, více fyzického zneužívání, více šikany, horší přístup k péči o děti, omezený přístup k sociálním službám a službám pro rodiny, znevýhodnění při vzdělávání a málo kvalitní vzdělávací příležitosti, mít omezený nebo vůbec žádný přístup k dětským hřištím, sportovním a rekreačním zařízením nebo ke kulturním aktivitám. Některé děti stojí před více než jedním znevýhodněním; jak se tato znevýhodnění hromadí, mohou se vzájemně ovlivňovat a posilovat, a tak prohlubovat zkušenost dětí s chudobou a sociálním vyloučením a zvyšovat přenášení chudoby a vyloučení mezi generacemi.

3.2.2 Míra hmotné deprivace všech dětí v EU je totožná s rizikem chudoby (20 %). Hmotná deprivace se však mezi členskými státy liší mnohem více: od 4–10 % (Lucembursko, tři skandinávské země, Nizozemsko a Španělsko) až po 39–43 % (Maďarsko, Lotyšsko a Polsko), 57 % (Rumunsko) a 72 % (Bulharsko). Ve srovnání s tím se rozsah rizika chudoby pohybuje mezi 10 a 33 %. Tento velký rozdíl v hmotné deprivaci odráží rozdíly v průměrných životních podmínkách mezi členskými státy i rozložení v rámci členských států.

3.2.3 Míra hmotné deprivace je 46 %, přičemž tento podíl vykazuje značný výkyv – od 18–28 % (Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko) až po 72–96 % (Bulharsko, Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko). Mezi dětmi, které jsou nad hranicí rizika chudoby, je pak průměrná míra hmotné deprivace v EU 13 %. I zde je rozsah velmi velký: 1–6 % (Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko) až 35–62 % (Bulharsko, Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko).

3.2.4 EHSV doporučuje, aby byly národní míry rizika chudoby, hranice rizika chudoby a národní míry hmotné deprivace zahrnuty mezi ukazatele.

3.3.1.1 Děti, které žijí s rodiči samoživiteli, a děti, které žijí ve velkých rodinách, jsou nejvíce ohroženy prakticky ve všech zemích. Fakta ze statistik EU-SILC za rok 2007 ukazují, že na úrovni EU je chudobou ohroženo 34 % dětí žijících v rodinách s jedním rodičem, přičemž tento podíl sahá od 17–24 % (Dánsko, Finsko, Švédsko) až po 40–45 % (Estonsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Rumunsko, Spojené království) a 54 % (Malta). Pokud jde o děti žijící ve velkých rodinách (tj. domácnostech o 2 dospělých a 3 či více dětech), jejich riziko chudoby pro EU je 25 %. Jejich podíl sahá od 12–15 % (Dánsko, Finsko, Německo, Slovinsko, Švédsko) až po 41–55 % (Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko) a 71 % (Bulharsko).

3.3.2.1 Z výběrového šetření pracovních sil EU za rok 2007 vyplývá, že v domácnostech nezaměstnaných žije 9,4 % dětí; tento podíl sahá od 2,2–3,9 % (Kypr, Lucembursko, Řecko, Slovinsko) až po 12 % v Belgii, 12,8 % v Bulharsku, 13,9 % v Maďarsku a 16,7 % ve Spojeném království (6). Tyto děti mají velmi vysoké průměrné riziko chudoby (70 %); nejnižší riziko bylo zaznamenáno v Dánsku a Finsku (47–49 %), nejvyšší v Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Portugalsku, Rumunsku a na Slovensku (81–90 %).

3.3.2.2 Pokud jde o hmotnou deprivaci, žít v domácnosti, kde nikdo nemá placené zaměstnání, má pravděpodobně výrazný dopad jak na současné životní podmínky, tak na budoucí životní podmínky dětí. Nejen že s sebou nezaměstnanost nese otázku potenciálních finančních problémů, ale nepřítomnost pracujícího dospělého v domácnosti dítěte také může omezit současné či budoucí příležitosti k plnému zapojení do společnosti.

3.3.3.1 Síť nezávislých odborníků EU v oblasti sociálního začlenění upozornila na jednotlivé skupiny dětí, které jsou velmi ohroženy vážnější nebo extrémní chudobou. Je to zvlášť zjevné z národních akčních plánů pro začleňování jednotlivých členských států a několika nadnárodních výměnných projektů. Mezi tyto skupiny patří: zdravotně postižené děti, děti z etnických menšin (zejména romské), mladí žadatelé o azyl a přistěhovalci, zneužívané, týrané nebo zanedbávané děti, děti, jejichž rodiče mají problémy s duševním zdravím, děti svěřené do péče, děti bez domova a děti, které jsou obětmi domácího násilí nebo obchodování s lidmi, děti žijící ve velmi chudých a izolovaných venkovských oblastech, v nichž scházejí mnohá základní zařízení, a děti žijící ve velkých usedlostech na okraji hlavních městských oblastí (7). Z analýzy EU v roce 2007 se zdá, že postavení dětí z migrujících rodin a některých etnických menšin se ve starších členských státech stává stále znepokojivější otázkou.

3.4.1.1 Důležitou myšlenkou obsaženou ve společných zprávách o sociální ochraně a sociálním začlenění je to, že vyrůstat v chudobě znamená omezení osobního rozvoje a má dlouhodobé důsledky pro rozvoj a dobré životní podmínky dětí a pro jejich budoucí zdraví a dobré životní podmínky v dospělosti. Zvyšuje se tak jejich riziko, že v dospělosti budou chudé, nezaměstnané a budou zažívat sociální vyloučení. Na tento dlouhodobý dopad upozornila zpráva z roku 2007, jejímž závěrem bylo, že u dětí vyrůstajících v chudobě je menší pravděpodobnost než u jejich lépe situovaných vrstevníků, že budou prospívat ve škole, budou se těšit dobrému zdraví, nepřijdou do styku se systémem trestního soudnictví a že se jako mladí dospělí uchytí na trhu práce a obecně ve společnosti.

3.4.2.1 Souvisejícím a opakujícím se tématem je také rozsah, v jakém se chudoba přenáší mezi generacemi. V řadě zemí je mezigenerační přenos zvlášť zřejmý ve vztahu ke vzdělání, což se zdá platné jak v zemích s vysokou, tak nízkou úrovní dětské chudoby a sociálního vyloučení. Modul projektu EU-SILC z roku 2005, který se týkal mezigeneračního přenosu nevýhod, odhalil, že vzdělávací příležitosti v dětství mají vliv na pravděpodobnost chudoby v dospělosti. Osoba, jejíž rodiče mají základní vzdělání, tak má 23krát vyšší riziko, že nebude mít žádné formální vzdělání než někdo, jehož rodiče mají vysokoškolské vzdělání.

4.1 Hlavním úkolem, jemuž je třeba věnovat zvláštní pozornost, je, aby se ústředním a viditelným prvkem na národní i unijní úrovni stalo pečlivé referenční srovnávání, sledování a hodnocení.

5.1 Posílení sociálního rozměru EU, zejména dosažení cílů strategie Evropa 2020, bude ve značné míře záviset na navrhované stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 – evropské platformě pro boj proti chudobě.

5.2 Tato platforma se musí stát viditelným symbolem obnovené sociální Evropy. Musí mít ústřední úlohu při zajišťování toho, že všechny ostatní větve tvorby politik v EU (např. v oblasti hospodářství, hospodářské soutěže, vzdělávání, migrace, zdravotnictví, inovací a životního prostředí) budou přispívat k dosažení sociálních cílů EU, včetně cíle na snížení chudoby.

5.3 Klíčovou prioritou bude začlenění otázek odpovídající sociální ochrany, včetně boje proti dětské chudobě, podpory dobrých životních podmínek dětí a práv dítěte, do všech příslušných oblastí a programů politik EU, včetně strukturálních fondů. Evropská platforma pro boj proti chudobě by měla hrát ústřední úlohu při sledování a podávání zpráv o provádění procesu posouzení sociálního dopadu a o rozsahu, v jakém ostatní větve strategie Evropa 2020 přispívají k cíli snížení chudoby.

5.4 Zlepšení vazeb mezi cíli EU v oblasti sociálního začleňování a cíli strukturálních fondů EU

5.4.1 Mezi cíli EU a členských států v oblasti sociálního začleňování a využitím strukturálních fondů EU by mělo být mnohem užší propojení. Využívání strukturálních fondů by se mělo v této souvislosti stát hlavní součástí národních akčních plánů pro začleňování. Příkladem byl návrh Komise z roku 2009 týkající se souhlasu využít Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) k podpoře intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel žijících v novějších členských státech. To by mohlo hrát důležitou roli při rozšiřování zdrojů pro iniciativy v této oblasti.

6.1 Závazek EU zabývat se dětskou chudobou a dobrými životními podmínkami dětí

6.1.1 Vzhledem k celkovým cílům strategie Evropa 2020 by se měl prostřednictvím přístupu založeného na právech rozvíjet souvislý rámec pro řešení dětské chudoby a dobrých životních podmínek dětí. Měl by být zaveden zvláštní cíl EU pro vymýcení dětské chudoby a podporu dobrých životních podmínek dětí.

6.2.1 Pro rodiny s dětmi by měl být zaveden minimální příjem rodiny využitím peněžních převodů, které budou záviset na postavení rodičů na trhu práce. Všem dětem by také mohla být zaručena peněžitá podpora prostřednictvím daňových úlev a/nebo všeobecných peněžních dávek.

6.2.2 Všeobecné dávky na děti by měly být více zkoumány jako klíčový způsob boje proti dětské chudobě s ohledem na celkovou účinnost při jejich spravování, nepřítomnost sociálního stigmatu a vysoké přijetí, jak vyplývá z analýzy Výboru pro sociální ochranu (2008).

6.2.3 Jelikož děti žijící v domácnostech nezaměstnaných mají velmi vysoké riziko chudoby, je třeba, aby existoval cíl snížení propadu příjmů v domácnostech nezaměstnaných a u těch, kteří trpí chudobou pracujících, a tak se snížil stupeň chudoby zažívané dětmi. Aktivní politiky trhu práce by měly podpořit zaměstnávání rodičů a měly by se poskytovat kvalitní služby, jako je péče o děti, které jsou místní, dostupné a za přijatelnou cenu.

6.2.4 Je třeba, aby trhy práce přístupné všem poskytovaly rodičům kvalitní pracovní místa. Je třeba, aby existovaly politiky podporující sladění profesního a rodinného života, a tak se zajistilo, že rodiče budou mít čas, který stráví se svými dětmi.

6.2.5 V případě dětí žijících v extrémní chudobě je k tomu, aby se zabránilo přenosu chudoby a vyloučení na další generaci, potřeba zajistit rovné příležitosti pro všechny prostřednictvím kvalitně navržených sociálních politik a zvýšit úsilí zaměřené na dosažení dobrých výsledků ve vzdělávání u každého dítěte. Je třeba posílit politiky začleňování a politiky zaměřené proti diskriminaci, zejména ve vztahu k přistěhovalcům a jejich potomkům nebo etnickým menšinám.

6.3.1 EHSV podporuje doporučení sítě Eurochild, že je třeba rozšířit služby péče o děti a přijmout pojetí zahrnující služby od prenatálních po předškolní, které budou otevřeny všem dětem a rodinám. Eurochild tvrdí, že barcelonské cíle neberou na vědomí mnoho osvědčených postupů v oblasti politiky zaměřené na děti v raném věku. EHSV doporučuje, že pokud jde o barcelonské cíle, existuje potřeba vypracovat společné „kvalitní normy“ EU pro služby v raném věku, včetně péče a výchovy v raném věku, jak je určila Síť péče o děti Evropské komise, které by měly ovlivňovat rozvoj vnitrostátních politik a postupů, včetně využití strukturálních fondů.

6.4.1 EHSV doporučuje, aby pracovní skupina EU zabývající se zdravotními ukazateli vytvořila ukazatele týkající se dětí za účelem sledování a hodnocení politik v oblasti veřejného zdraví a jejich dopadu.

6.4.2 Dále by měly být vytvořeny ukazatele duševního zdraví týkající se dobrého duševního stavu a duševních poruch u dětí.

6.4.3 Sdělení Komise o nerovnostech v oblasti zdraví, které má být zveřejněno v roce 2012, by se mělo zabývat zdravím dětí.

6.5.1 Členské státy EU by měly realizovat závazky a kroky dohodnuté na páté ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví v březnu 2010 související s akčním plánem pro životní prostředí a zdraví dětí v Evropě.

6.5.2 Evropská komise by se měla s členskými státy dohodnout na společném rámci a společných pokynech pro měření, sledování a podávání zpráv o bezdomovectví a vyloučení z bydlení, se zvláštní pozorností věnovanou situaci dětí.

6.5.3 Evropská komise by měla pokračovat s podporou a financováním iniciativ, a tak pomáhat členským státům a kandidátským zemím s uzavřením málo kvalitních pečovatelských ústavů pro děti a vypracováním vhodných alternativních opatření.

6.6.1 Evropská komise by měla se všemi příslušnými zainteresovanými stranami prozkoumat proveditelnost vytvoření souboru ukazatelů týkajících se násilí na dětech, zneužívání a vykořisťování dětí a zahrnujících otázky identifikace, ochrany, soudního stíhání a prevence v souladu s doporučeními studie o ukazatelích Agentury pro základní práva z roku 2009.

6.6.2 Členské státy by měly vypracovat národní strategie, které zabrání všem formám násilí na dětech a ochrání děti před tímto násilím, a zahrnout do nich jasné cíle a přidělení rozpočtových prostředků, ale i mechanismy na místní úrovni, pomocí nichž by mohly děti nebo jiné osoby oznamovat případy násilí.

6.7.1 Komise by měla posílit propojení s programem Rady Evropy „Budování Evropy pro děti a s dětmi“, který klade důraz na zapojení dětí.

6.7.2 Je třeba rozšířit existující ukazatele, o nichž panuje obecná shoda, týkající se příjmu a hmotné deprivace, aby mezi ně byly zahrnuty ukazatele, které jsou více zaměřené na děti. Je důležité, aby tyto ukazatele odrážely různé fáze vývoje v dětství, zobrazovaly nejvýznamnější aspekty a zahrnovaly všechny významné věkové skupiny dětí. Studie TARKI/Applica doporučuje věkové skupiny 0–5, 6–11 a 12–17 a zahrnutí aspektů, jako je příjem, hmotná deprivace, vzdělání, bydlení, zdraví, vystavení riziku či sociální zapojení.

V Bruselu dne 14. července 2010.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI

(1) Podle definice EU jsou lidé „ohrožení chudobou“ ti, kteří žijí v domácnosti, jejíž celkový ekvivalizovaný příjem je nižší než 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu domácností (jako měřítko shody je použito upravené měřítko OECD).

(2) Zasedání Evropské rady v Bruselu, 23. a 24. března 2006 – Závěry předsednictví, 7775/1/06 rev 1, bod 72.

(3) Viz internetové stránky Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes.

(4) Dítě „ohrožené chudobou“ je takové dítě, které žije v domácnosti, jež je „ohrožena chudobou“, tj. v domácnosti, jejíž celkový ekvivalizovaný příjem je nižší než 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu domácností.

(5) „Medián relativního propadu příjmů“ (zde „indikátor propadu příjmů“) měří rozdíl mezi mediánem ekvivalizovaného příjmu osob žijících pod hranicí rizika chudoby a hodnotou dané hranice rizika chudoby vyjádřený v procentech z této hranice.

(6) Viz internetové stránky Eurostatu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes.

(7) Tato struktura je posílena ve zprávě sítě nezávislých odborníků EU v oblasti sociálního začlenění za rok 2007, jejichž závěrem je, že dvě skupiny dětí ve značném počtu zemí vystupují do popředí jako velmi ohrožené a zažívající vážnou chudobu a sociální vyloučení: děti žijící v ústavech nebo ústavy opouštějící a romské děti. Existuje však také řada dalších situací, na které se poměrně často poukazuje: děti přinucené k dětské práci, děti, které jsou obětmi násilí, sexuálního zneužívání, obchodování s lidmi a drogové závislosti a jsou zapojeny do trestné činnosti, děti se zdravotním postižením, nezletilí bez doprovodu, děti v rodinách bezdomovců a děti žijící na ulici. (Frazer a Marlier, 2007).