|
11.2.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 44/10 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy (průzkumné stanovisko)
2011/C 44/02
Zpravodajka: paní HEINISCH
Dopisem ze dne 18. září 2009 požádala místopředsedkyně Evropské komise paní Margot WALLSTRÖMOVÁ, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k tématu
Dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy.
Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 16. června 2010.
Na 464. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. července 2010 (jednání dne 15. července) přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 89 hlasy pro, nikdo nebyl proti a 5 členů se zdrželo hlasování.
1. Doporučení
1.1 Aby bylo možné se vypořádat s dopady stárnutí obyvatelstva na zdravotní a sociální systémy, jsou podle názoru EHSV nezbytná následující opatření:
|
1.1.1 |
|
|
1.1.2 |
|
2. Obecné poznámky
2.1 Úvod
2.1.1 Obyvatelstvo v Evropské unii stárne díky rostoucímu očekávanému věku dožití. Z prognóz EUROSTATU vyplývá, že podíl obyvatel ve věku 65 let a více vzroste ze 17,1 % v roce 2008 na 30 % v roce 2060. Průměrný poměr mezi osobami v produktivním věku (15–64 let) a osobami ve věku nad 65 let se z dnešního poměru 4:1 změní v roce 2050 na 2:1.
2.1.2 Velká část pracujících osob bude mezi roky 2026 a 2030 opouštět trh práce. Tím při nižší porodnosti vzroste počet nepracujících obyvatel oproti obyvatelům pracujícím.
2.1.3 V nedávném sdělení Komise (1) se konstatuje, že vládám zbývá na provedení opatření nezbytných k řešení problémů v důsledku demografického stárnutí nedlouhá doba, než budou odcházet do důchodu silné ročníky. V této souvislosti požádala Evropská komise dne 18. září 2009 EHSV o vypracování průzkumného stanoviska, jež by odpovědělo na otázku, jakým způsobem by mohlo být úsilí členských států o řešení tohoto problému podpořeno prostřednictvím iniciativ Unie v oblasti zdravotnictví. Toto stanovisko se opírá o řadu dřívějších stanovisek EHSV (2).
2.1.4 Předsednictví České republiky (1. pololetí 2009), Švédska (2. pololetí 2009) a Španělska (1. pololetí 2010) zahrnula důraz na zdravé, důstojné a aktivní stáří do svých programů.
2.1.5 Společnost a činitelé odpovědní za oblast zdravotnictví musí vytvořit nový obraz stáří, jenž bude odpovídat demografickým změnám a jenž zohlední důstojnost starých občanů.
2.1.6 Vyšší výdaje nezpůsobuje ani tak stárnutí obyvatelstva jako takové, jako spíše stárnutí nezdravé. Proto v tomto stanovisku doporučujeme zejména opatření pro zdravé stáří.
2.2 Další rozvoj a inovace zdravotních a sociálních systémů a zdravotnických služeb
2.2.1 Demografický vývoj si žádá další rozvoj zdravotních a sociálních systémů, zdravotnických služeb a dalších souvisejících služeb z hlediska organizace a kapacity, tak aby i) odpovídaly potřebám starších lidí, ii) zajistily, že se všem, kdo to potřebují, dostane takové péče, která je nezbytná pro udržení jejich samostatnosti a důstojnosti, iii) všem skupinám obyvatel, bez ohledu na věk, pohlaví, finanční situaci a bydliště, umožnily rovný přístup k vysoce kvalitní péči (včetně podpory zdraví, prevence, ošetření, rehabilitace a paliativní péče).
2.2.2 Při tom je třeba vzít v úvahu nejen požadavky starších osob na zdravotní a sociální systémy, ale rovněž včasnou a preventivní zodpovědnost lidí za vlastní stárnutí, a tím požadavky společnosti na stárnoucího člověka.
2.2.3 Aby bylo možné podpořit zdravotní a dlouhodobou péči pro všechny staré lidi za pomoci politik Unie, měla by EU shromáždit a porovnat zdravotní cíle a jejich závaznost (3) v jednotlivých členských státech. Měl by být rovněž vypracován přehled, do jaké míry již tvoří prevence a podpora zdraví součást zdravotních systémů.
3. Konkrétní připomínky
3.1 Obzvláště důležité oblasti
3.1.1
3.1.1.1 Člověk průběžně stárne už od svého narození. Je proto důležité, aby žil celý život – v rámci možností – v dobrých podmínkách. Důležitý je dobrý počátek a dobrý konec života. Zdravé stáří začíná už dávno před odchodem do důchodu a ovlivňují jej mimo jiné životní a pracovní podmínky, ale i dosažitelnost zdrojů. Pokud si toto uvědomíme, stává se požadavek zodpovědnosti lidí za vlastní stárnutí vlastně logickým (4). Zodpovědné stárnutí vyžaduje celoživotní učení. K tomu je zapotřebí vytvořit nové strategie a politiky celoživotního učení na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v oblasti zdravotního vzdělávání, jež budou obsahovat všechny formy učení (formální, neformální a informální). To zahrnuje všechny stupně vzdělávání, od předškolního až po odbornou přípravu. Vlastní odpovědnost za zdravé stárnutí díky aktivnímu zapojení do prevenčních opatření (výživa, sport, zdravý způsob života, eliminace rizikových faktorů atd.), podpora zdraví a zdravotní vzdělávání pomáhají starším lidem zůstat co nejdéle doma a v sociálním prostředí, na nějž jsou zvyklí. Kromě toho je třeba v této souvislosti také průběžně rozvíjet a vyhodnocovat úlohu technologií.
3.1.1.2 Ve zdravotních systémech je nutné silněji podporovat prevenci. Ta může lidem umožnit nejen delší aktivní setrvání na trhu práce, ale také podpořit schopnost adaptace na něj. Vysoce kvalitní ochrana zdraví a zaměstnanců a zlepšení ergonomie pracovních míst mohou významně přispět k prodloužení délky zdravého pracovního života, což přispěje i k řešení demografické výzvy.
3.1.1.3 Takové prodloužení aktivního pracovního věku může být umožněno tehdy, pokud se bude práce s ohledem na věk měnit a zohledňovat schopnosti a potřeby (např. od činností výkonných k činnostem přípravným, ale také poradním a doprovodným, zaváděcím nebo plánovacím apod.). To navíc znamená delší integraci starších lidí do sociálního a socioekonomického kontextu a tím udržování podpory motivace k výkonu. Tímto způsobem lze delší zdravý život proměnit v život, který přinese větší naplnění a rovněž delší produktivní období. Samozřejmě to znamená, že pro nastartování a další průběh takto nastíněných procesů budou muset být přijata odpovídající kvalifikační a doprovodná opatření (celoživotní učení, odborná kvalifikace včetně certifikace dovedností získávaných v průběhu pracovního života atd.). V duchu rozvoje zdravých pracovních podmínek musí podniky nabízet zdravotní podporu a zdravotní a úrazovou prevenci.
3.1.1.4 Po vyřazení z pracovního života je krajně důležitá sociální integrace do společnosti a do sociálně-kulturního prostředí. Zabránit sociální izolaci znamená zabránit depresím. Právě starší lidé mohou, např. formou dobrovolné práce, uplatnit své sociální schopnosti a zkušenosti. S vedením k dobrovolnické práci by se však mělo začít již od mládí.
3.1.2
3.1.2.1 Stále větší hodnota se přikládá poskytování zdravotnických služeb zaměřených na pacienta a zabezpečení toho, aby byli pacienti zapojováni do rozvoje a spoluutváření zdravotnických služeb.
3.1.2.2 Chronických onemocnění (diabetes, revma, nemoci srdce), stejně jako degenerativních onemocnění nervového systému (demence a Alzheimerova choroba), pohybového ústrojí a zraku, ale také onemocnění rakovinou, ve stáří přibývá. To klade zvláštní nároky na zdravotnická povolání, na diagnostiku, na léčení i na zdravotnické služby jako takové.
3.1.2.3 Je zapotřebí vyvinout zdravotnické služby pro integrovanou a personalizovanou péči, kde je středem pozornosti pacient.
3.1.2.4 Je zapotřebí podporovat lepší a specifické vzdělávání zdravotnického personálu: jeho příslušníky (lékaře, lékárníky, ošetřovatele), ale i vědce je třeba důkladněji seznamovat se specifiky geriatrického lékařství a důkladněji je v tomto smyslu vzdělávat a školit. Zdravotnickému personálu by se kromě toho mělo dostávat zvláštního přípravy ohledně důležitosti podpory zdraví a preventivních opatření ve vysokém věku (např. předcházení pádům. zdravá výživa atd.).
3.1.2.5 Rozvoj a přizpůsobování léčebných postupů věku – několikanásobná chronická onemocnění, změny v látkové výměně ve stáří a často současná léčba více nemocí – vyžadují přesnou znalost interferencí mezi orgány a systémy v těle starších osob. To si vyžaduje zvláštní postupy při předepisování léků, jejich výběr a přizpůsobování a dávkování s ohledem na látkovou výměnu starších osob. Individuální přístup ve veřejných lékárnách s prověřováním vzájemné interakce, jakož i dobré IKT ve veřejných lékárnách, které informace o léčivech a jejich interakcích poskytnou, mohou napomáhat minimalizaci vedlejších účinků léčiv a optimalizaci úspěšnosti léčby.
3.1.2.6 Podpora přímého a stálého kontaktu mezi staršími lidmi a příslušníky zdravotnického a pečovatelského personálu. Ta je tím důležitější, čím intenzivnější péči starší osoby potřebují, aby byl zajištěn úspěch léčby a zabráněno izolaci a depresím.
3.1.3
3.1.3.1 Kvalita pečovatelských služeb by měla být zabezpečena zavedením standardů a měla by podléhat kontrole a hodnocení. Měla by být vytvořena evropská charta práv osob závislých na pomoci a péči, jež by měla mimo jiné zahrnovat ochranu před násilím v průběhu péče. K tomu mohou přispět nové technologie (např. asistovaného žití, AAL), umožňující vedení samostatného života. Potenciální nové technologie však musí být řádně vyhodnocovány a v žádném případě nesmí vést k novým nerovnostem při poskytování zdravotnické péče a pečovatelských služeb na vnitrostátní úrovni.
3.1.3.2 Starší lidé by měli mít nárok na rehabilitaci a péči. Institucionalizovaná péče nesmí fungovat jednosměrně: musí z ní vždy existovat možnost návratu domů. Současná zdravotnická a pečovatelská zařízení splňují tento nárok zatím pouze v malé míře.
3.1.3.3 Vytvoření zdravotnických a pečovatelských zařízení pro starší osoby a alternativních možností bydlení: Nezbytností je možnost plynulého a obousměrného přechodu mezi zdravým životem, životem vyžadujícím nemocniční nebo pečovatelskou péči a sociálním životem. To umožní v případě nutnosti kvalitní lékařskou a pečovatelskou pomoc, dovolí však starším osobám co možná nejdelší setrvání v „normálním“, tj. generačně smíšeném prostředí. To vyžaduje dobrou koordinaci zdravotního zabezpečení a péče. Zároveň musí vedle zařízení pro dlouhodobou péči existovat i větší počet stacionárních ambulantních hospiců a zařízení paliativní péče a musí se vytvářet určitá „hospicová kultura“.
3.1.3.4 K tomu musí být vytvořena celoplošná a decentralizovaná infrastruktura v blízkosti místa bydliště pro poskytování domácí péče („deinstitucionalizace“). Měla by být podporována neinstitucionalizovaná pečovatelská infrastruktura, zahrnující veškeré možné služby (ambulantní péči, docházkovou péči, drobné doplňkové služby). To se musí odrazit v organizaci na regionální úrovni a ve zlepšeném strukturálním financování, aby bylo zaručeno, že budou odpovídající zařízení existovat nejen ve městech, ale celoplošně i na venkově.
3.1.3.5 Společnost je posuzována podle toho, jak zachází ze starými lidmi. Při kontaktu se staršími lidmi a v péči o ně získala významné postavení dobrovolná činnost. V budoucnu musí každý občan v rámci svých možností převzít odpovědnost za nemocné, postižené a staré lidi, ale také musí být za svou práci odměněn.
3.1.4
Demografické změny by měly být zahrnuty do společného plánování výzkumných programů Evropské komise (Joint Programming). V návaznosti na projekty WhyWeAge a Futurage 7. rámcového programu by měla být v 8. rámcovém programu upřednostněna gerontologie (výzkum stáří a stárnutí) a demografický výzkum. Bylo by rovněž užitečné začlenit do projektu věda a společnost Generálního ředitelství pro výzkum tématický okruh starší lidé a předávání vědomostí. Nezbytný je při tom výzkum v těchto oblastech:
3.1.4.1 Výzkum prevence
|
— |
Jaké způsoby prevence zachování zdraví při práci jsou perspektivní? |
|
— |
Jaké dlouhodobé důsledky pro celkový zdravotní stav a pro jednotlivá onemocnění sebou nesou určité způsoby života? |
|
— |
Jak se na zdravém stárnutí projevují rozdíly v životním stylu mužů a žen, kultur a migrantů? |
|
— |
Jak se dá předcházet pádům a zlomeninám? |
|
— |
Jaká prevenční opatření slouží k zachování tělesných, senzorických, kognitivních a sociálních schopností? |
|
— |
Jak získat motivaci k odpovědnějšímu přístupu k vlastnímu zdraví a procesu stárnutí? (podpora zdravých způsobů chování, pobídek k využívání opatření a nabídek k udržování zdraví staršími lidmi). |
|
— |
Jak motivovat ke změně chování pro lepší přizpůsobení sociálnímu prostředí? |
3.1.4.2 Výzkum nemocí a jejich léčení
|
— |
epidemiologie a etiologie nemocí způsobených věkem, zlepšení možností prevence; |
|
— |
proces biologického stárnutí od kolébky do hrobu; |
|
— |
několikanásobná a chronická onemocnění, rakovina, nemoci krve, revmatismus a nemoci pohybového ústrojí, poruchy zraku (např. šedý zákal), neurodegenerativní nemoci, např. Alzheimerova choroba atd. Zde je nutné zohlednit také možnosti diagnóz s cílem umožnit včasné určení diagnózy a rychlé zahájení léčení; |
|
— |
možnosti péče o starší osoby, pokud jde o specifické nemoci stáří: Je nutné lépe porozumět a při léčení zohlednit biochemické procesy s důsledky pro resorpci, látkovou výměnu, pro účinky léčiv jakož i jejich užívání a dávkování. Mnohdy zde chybí terapeutický podklad, protože klinické pokusy a zkoušky léků se do značné míry provádí jen na mladších dospělých osobách. |
3.1.4.3 Výzkum péče
|
— |
Jak vyvinout nové technologie, jež by vyhovovaly potřebám starších osob? |
|
— |
Jak vypadá optimální prostředí a způsoby poskytování péče? |
|
— |
Jak dosáhnout zlepšení kvalifikace a pracovních podmínek ošetřujícího personálu, a to i ve spojení s novými technologiemi? |
|
— |
Jak přispívají technická řešení (např. robotika) k odlehčení ošetřujícího personálu a ke zlepšení pracovních podmínek profesionálních ošetřovatelů, aby nedocházelo k nenarušování integrity a důstojnosti ošetřované osoby? |
|
— |
Jak se může přizpůsobit nabídka péče potřebám a požadavkům starších osob závislých na péči? |
|
— |
Jaké nové koncepty mohou přispět k rozvoji a podpoře domácí péče? K tomu patří i hospodářská podpora a společenské uznání ošetřujícího personálu (např. možnost časově omezeného zkrácení pracovní doby z důvodu ošetřování, na němž se dohodnou zaměstnavatel a zaměstnanec, započítání doby ošetřování do důchodového pojištění, příspěvek na pečovatelskou službu atd.). |
|
— |
Jaké jsou nové způsoby péče, terapie bolesti a doprovodu při umírání pro důstojný konec života? |
3.1.4.4 Výzkum zdravotnického systému
|
— |
Výzkum ve veřejném zdravotnictví by měl věnovat pozornost zdravotnickým systémům a dlouhodobé péči, jakož i integraci služeb a měl by vyvinout „harmonogram“ výzkumu stáří. Je nutné vyhodnocení, zda jsou zdravotnické a sociální systémy v členských státech připraveny na výzvy demografických změn. Jakou váhu má např. prevence? Jak vysoký je podíl prevence na výdajích na zdravotnictví? Kolik lidí je ošetřováno doma nebo v institucionalizovaných zařízeních? |
|
— |
Jaké zdroje ušetří dobrovolná činnost a péče a kolik neplacené práce vykonávají zejména ženy v domácnosti? |
|
— |
Zejména pro použití nových technologií a eHealth při ošetřování a péči o starší osoby je nezbytný výzkum „Health outcome“ a hodnocení zdravotnické techniky, ještě než jsou takové nové technologie zavedeny. Plní tyto technologie při praktické zkoušce to, co slibovaly? Mají z těchto technologií prospěch i nejzranitelnější skupiny? |
|
— |
Ve spolupráci s členskými státy by měl proběhnout klinický a socioekonomický výzkum efektivity a účinnosti investic do zlepšování zdravotního a pečovatelského zabezpečení pro starší osoby. |
|
— |
Jak zlepšit oblasti na pomezí zdravotního a pečovatelského zabezpečení? |
3.1.5
3.1.5.1 Proti zátěži vyplývající z demografické změny stojí na druhé straně značné možnosti. To se týká zejména nových produktů a služeb pro stárnoucí společnost. „Hospodářský faktor stáří“ se může stát hospodářským motorem s vyšším růstem a zaměstnaností v oblasti zdravotní péče, nových technologií, léčiv, zdravotnických prostředků a technologií, ale také cestovního ruchu a „wellness“. Podle odhadů Komise mohou být dopady demografických změn na výdaje ve zdravotnictví značné: Veřejné výdaje na zdravotní péči v EU vzrostou podle odhadů do roku 2060 o 1,5 procentního bodu HDP. Měly by být vytvořeny a na trh uvedeny nové produkty a služby. Jejich přínos přitom bude ovlivňován velikostí trhu, cenou, jakož i stupněm jejich přidané hodnoty.
3.1.5.2 Zatímco pro „první trh se zdravím“ jsou prioritou možné úspory nákladů a rozhodují tak o tom, zda si asistované žití (Ambient Assisted Living, AAL) najde cestu do seznamu služeb zdravotních, příp. sociálních pojišťoven, může zde „druhý trh se zdravím“ působit podstatně svobodněji a pružněji. Vzniká zde nutnost vytvořit spolehlivé a nákladově přijatelné obchodní modely, které zajistí prodej, pronájem nebo leasing. Zároveň je nutné zajistit, aby se „druhý trh se zdravím“ vyvaroval nerovností.
3.1.5.3 Mělo by být požadováno vypracování a výměna sociálních a hospodářských poznatků o důsledcích zavádění pečovatelských technologií, a to např. v návaznosti na právě probíhající pilotní projekty, spuštěné v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovaci. Zároveň by měla být podporována i výměna osvědčených postupů v IKT pokud jde o řešení v oblasti vyšší kvality života ve stáří, a to např. v rámci programu INTERREG a při využití strukturálních fondů. Tento výzkum by měl vyhodnotit názory uživatelů technologií, zvláště pokud jde o uživatelskou přívětivost a výhody těchto technologií.
3.1.5.4 Technologický pokrok a nově vyvíjené metody včasné diagnostiky a ošetřování jsou sice na jedné straně hlavním faktorem nárůstu výdajů, na druhé straně ale dokáže smysluplné využívání technického pokroku z dlouhodobého hlediska výdaje také ušetřit. Aby bylo možné určit objem a finanční náročnost zdravotních a pečovatelských služeb, měla by významnější úloha připadnout hodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, HTA). Pro budoucí vývoj nákladů je proto rozhodující efektivní zavádění a řízení nových technologií. Nové technologie však nemohou a nesmí nahradit přímý kontakt mezi staršími osobami a ošetřujícím nebo pečovatelským personálem a musí být cenově přístupné.
3.1.6
3.1.6.1 Téměř ve všech členských státech nese náklady pečovatelské služby a pomoci pro starší osoby systém sociálního zabezpečení, což předpokládá udržitelné a zajištěné financování jednotlivých sociálních systémů.
3.1.6.2 Závislost na péči znamená stále ještě riziko chudoby, a to především pro důchodce s nízkým důchodem nebo nízkými příjmy. Mnoho lidí v Evropě si nemůže odpovídající péči ve stáři dovolit. Proto je třeba ve všech členských státech EU – s ohledem na organizaci jejich sociálních systémů (systémy sociálního zabezpečení nebo systémy financované z daní) – provést zabezpečení prostředků na zdravotní péči a již existující zabezpečení přizpůsobit výzvám demografických změn příštích desetiletí, aby měl každý občan, podle ustanovení právních předpisů Unie i příslušného státu, zvyklostí a individuálních potřeb, přístup k pečovatelským službám. Toto zabezpečení prostředků na zdravotní péči by mělo zahrnovat péči nejen stacionární, ale i ambulantní povahy.
3.1.6.3 Přenos části dlouhodobé péče na soukromé zdravotní pojištění je třeba provést promyšleně a ve spolupráci se zainteresovanými stranami tak, aby tento trend nekomplikoval přístup k těmto službám. Členské státy by měly i do budoucna zajistit, aby měly starší osoby všeobecný přístup k primární péči a prevenci. Tento ambiciózní cíl vyžaduje využití všech dostupných finančních nástrojů: uzákoněných systémů sociálního zabezpečení, stejně jako doplňujících mechanismů.
3.1.6.4 Nové struktury finančních náhrad by měly umožnit i vzdáleným příbuzným, aby za péči o závislé osoby dostávali finanční příspěvky. Ovšem i v takových případech je nezbytné zajistit kvalitní péči! Kromě toho by měla být – analogicky k mateřské dovolené – zavedena dovolená při péči o závislou osobu. Politicky musí být naléhavě a v souladu se sociálními partnery v rámci sociálního dialogu (jako např. u rodičovské dovolené) vypracovány možnosti pro slučitelnost rodiny, zaměstnání a péče.
3.1.6.5 Finanční tlak na systémy sociálního zabezpečení lze zmírňovat pomocí celé řady vnitrostátních opatření, např. zvýšeným užíváním generik, snížením DPH na léčiva a vyjednáváním s farmaceutickým průmyslem o tvorbě cen.
3.2 Místní sítě: nejnižší úroveň je nejúčinnější a občanovi nejbližší
3.2.1 Starší občané, v závislosti na svém zdravotním stavu, mohou být pro společnost značným přínosem. Kvůli osobním a pracovním překážkám jsou v dnešních rodinách vícegenerační domácnosti stále vzácnější. Zde mohou soukromé a obecní subjekty pomocí struktur místních sítí zaplnit mezeru, protože struktury služeb obecného zájmu je třeba na regionální a místní úrovni přizpůsobit tak, aby zajišťovaly dobrou úroveň podpory a pomoci.
3.2.2 Místní sítě jsou např. platformy místních subjektů, sociální partneři, nevládní organizace a osoby s odpovědností v oblasti zdravotnictví, sloužící ke spolupráci a koordinaci služeb. Takové iniciativy mají dobré šance, aby byly podporovány ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti. Evropa by měla vyzdvihnout modely osvědčených postupů, jako např. iniciativy za možnosti podpory občanské angažovanosti a svépomoci v oblasti domácího ošetřování a péče.
3.2.3 Vícegenerační domy jsou rovněž novou formou mezigenerační výměny mimo rodinu: Činnost školek, mládežnických klubů a setkávání seniorů se dostává pod jednu střechu (5).
3.2.4 K tomu musí přistupovat další služby, jako např. denní a noční péče (především o osoby s demencí).
3.3 Evropská zdravotnická politika
3.3.1 Zdravotní systémy členských států musí reagovat na výzvy demografických změn a musí být v tomto ohledu posíleny. Je při tom třeba vzít v úvahu, že organizace a řízení zdravotních systémů je i podle Lisabonské smlouvy úkolem a odpovědností členských států, a že instituce EU členské státy v tomto úkolu pouze podporují. Zdravotní systémy členských států jsou z důvodu rozdílné organizace (vedle státních systémů podle Beveridgova nebo Bismarckova modelu či modelů smíšených funguje i soukromé pojištění), vývoje, rozdílné hospodářské síly, požadavků a očekávání, jež jsou na ně kladeny, velice odlišné. Avšak, jak to požaduje i evropská Listina základních práv, musí být zabezpečeno právo na přístup ke zdravotní péči.
3.3.2 Otevřená metoda koordinace (OMK) může přispět k tomu, aby byla zdravotní politika tvořena a řízena účinněji. Spolupráce by se měla soustředit na výměnu zkušeností a na prezentaci praktických příkladů z okruhu tří hlavních témat, totiž přístupu, kvality a dlouhodobé finanční udržitelnosti.
3.3.3 Rovněž při tvorbě sociální politiky leží v souladu se zásadou subsidiarity primární odpovědnost i nadále na členských státech. EU jim však může pomáhat prostřednictvím podpůrných opatření, jako např. doplňováním nebo podporou spolupráce mezi členskými státy. V sociální oblasti se OMK jeví jako užitečný nástroj ke zlepšování sociální ochrany podle zásad přístupu, přizpůsobení a udržitelnosti.
3.3.4 Téma aktivního, zdravého a důstojného stáří se musí stát díky vypracování akčního plánu jednou z priorit strategie Evropa 2020. To si vyžádá ještě intenzivnější a trvalejší spolupráci generálních ředitelství Komise. Proto by měla být zřízena zvláštní mezioborová pracovní skupina ke stáří a zdraví, zaměřená na témata zdravotního zabezpečení, péče, důchodů a finanční udržitelnosti. Posilování prevence, podpora zdraví, zdravotní výchova a odpovídající zásady chování by měly být zakotveny ve všech oblastech politiky a měly by dávat příklad členským státům.
3.3.5 EHSV by se měl prostřednictvím kulatého stolu, zájmové skupiny nebo stálé studijní skupiny hlouběji zabývat tématem aktivního, zdravého a důstojného stáří v mezigeneračním dialogu za účelem vypracování demografické strategie s mezioborovým přesahem.
3.3.6 Politika EU by měla prostřednictvím příspěvků ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti podporovat členské státy při provádění vnitrostátních opatření.
3.3.7 EHSV se kromě toho vyslovuje také pro trvalou podporu celoživotního učení v oblasti stáří a zdraví na evropské úrovni a pro vytváření vlastních strategií k provádění této zásady na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.
V Bruselu dne 15. července 2010.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Mario SEPI
(1) KOM(2009) 180 v konečném znění.
(2) Viz seznam stanovisek EHSV na http://www.eesc.europa.eu/sections/soc/index_en.asp.
(3) Viz Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. http://www.euro.who.int/en/home/projects/observatory/activities/research-studies-and-projects.
(4) „Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce“ (Žalm 90, 12).
(5) http://www.mehrgenerationenhaeuser.de.