11.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 188/6

1.

Podpora zaměstnanosti a sociální soudržnosti je hlavním cílem hospodářských a sociálních politik Společenství a jeho členských států. Nezaměstnanost, a zejména strukturální nezaměstnanost, jsou v některých částech Společenství i nadále závažným problémem a určité kategorie pracovníků mají dosud problémy při vstupu na trh práce. Státní podpora v podobě subvencování mzdových nákladů, kdy se mzdovými náklady rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit v souvislosti s daným pracovním místem a která zahrnuje: a) hrubou mzdu před zdaněním a b) povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení, a c) náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče („subvencování mzdových nákladů“), může pro podniky představovat dodatečnou pobídku ke zvýšení úrovně zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků. Cílem takové podpory je tedy podporovat nábor z řad cílových kategorií pracovníků.

2.

Toto sdělení upravuje pokyny týkající se kritérií, které bude Komise uplatňovat při posuzování státní podpory v podobě subvencování mzdových nákladů, která musí být jednotlivě oznámena podle čl. 6 odst. 1 písm. h) a i) nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (1). Tyto pokyny mají zajistit transparentnost rozhodování Komise a zajistit předvídatelnost a právní jistotu.

3.

Tyto pokyny se vztahují na státní podpory v podobě subvencování mzdových nákladů znevýhodněných, vážně znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků ve smyslu čl. 2 odst. 18, 19 a 20 nařízení (ES) č. 800/2008. Tyto pokyny se vztahují na každé jednotlivé opatření, bez ohledu na to, zda je podpora poskytnuta ad hoc nebo na základě režimu, je-li jeho ekvivalent podpory vyšší než 5 milionů EUR na podnik ročně při zaměstnávání znevýhodněných a vážně znevýhodněných pracovníků (dále jen „znevýhodnění pracovníci“) a 10 milionů EUR na podnik ročně při zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků (2).

4.

Kritéria uvedená v těchto pokynech nebudou používána mechanicky. Úroveň posouzení ze strany Komise a druh informací, které může vyžadovat, budou úměrné riziku narušení hospodářské soutěže. Rozsah analýzy bude záviset na povaze daného případu.

5.

Určité kategorie pracovníků mají při hledání zaměstnání zvláštní potíže, jelikož je zaměstnavatelé považují za méně produktivní, nebo vůči nim mají předsudky. Tato nižší produktivita, ať už je skutečná nebo je jako taková vnímána, může být zapříčiněna buď nedostatečnými pracovními zkušenostmi (například mladí pracovníci nebo dlouhodobě nezaměstnané osoby), nebo trvalým tělesným postižením. Z důvodu této zdánlivé či skutečné nižší produktivity budou tito pracovníci pravděpodobně vyloučeni z trhu práce, nebude-li zaměstnavatelům poskytnuta náhrada za jejich zaměstnávání.

6.

Je společensky žádoucí, aby na trh práce byly začleněny všechny kategorie pracovníků. To znamená, že část domácího důchodu může být přerozdělena ve prospěch kategorie pracovníků, kterých se opatření týkají. Státní podpora může znevýhodněným a zdravotně postiženým pracovníkům pomoci vstoupit na trh práce nebo na něm setrvat tím, že hradí dodatečné náklady vyplývající z jejich zdánlivé nebo skutečné nižší produktivity.

7.

Členské státy by měly prokázat, že podpora sleduje splnění cíle společného zájmu. Ve své analýze posoudí Komise mimo jiné tyto prvky:

8.

Státní podpora v podobě subvencování mzdových nákladů není jediným politickým nástrojem, který mají členské státy k dispozici na podporu zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků. Členské státy mohou rovněž použít obecná opatření, jako je snížení zdanění práce a sociálních nákladů, podpora investic do vzdělávání a odborné přípravy, opatření týkající se poskytování poradenských a konzultačních služeb, pomoci a vzdělávání pro nezaměstnané osoby a zlepšení pracovního práva.

9.

Pokud členský stát zvážil ostatní politické možnosti a byly zjištěny výhody plynoucí z použití selektivního nástroje, jakým je státní podpora, pro určitý podnik, považují se dotčená opatření za vhodný nástroj. Komise vezme v úvahu zejména posouzení dopadů navrhovaného opatření, které případně členský stát provedl.

10.

Státní podpora na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků musí vést ke změně chování příjemce podpory tak, aby podpora vedla k čistému přírůstku počtu znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků zaměstnaných v dotyčném podniku. Nově přijatí znevýhodnění nebo zdravotně postižení pracovníci by měli obsadit pouze nově vytvořená pracovní místa nebo pracovní místa, která byla uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností. Pracovní místa vyplývající ze snižování počtu pracovníků nesmí být obsazena znevýhodněnými nebo zdravotně postiženými pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence. Státní podporu nelze tudíž použít k nahrazení pracovníků, na které se už dotace neposkytují a kteří byli v důsledku toho propuštěni.

11.

Členské státy by měly Komisi prokázat existenci motivačního účinku a nezbytnost podpory. Předně musí příjemce podat dotčenému členskému státu žádost o podporu před tím, než došlo k zaměstnání kategorií pracovníků, kterých se opatření týká. Členský stát musí dále prokázat, že podpora je vyplácena pro znevýhodněného nebo zdravotně postiženého pracovníka zaměstnaného v podniku, který by bez podpory takového zaměstnance nepřijal.

12.

Ve své analýze posoudí Komise mimo jiné tyto prvky:

13.

Členský stát by měl prokázat, že podpora je nezbytná a její výše je omezena na minimum potřebné k dosažení cíle podpory.

Členské státy by měly předložit důkazy, že výše podpory nepřesáhne čisté dodatečné náklady na zaměstnávání kategorií pracovníků, kterých se opatření týká, ve srovnání s náklady na zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou znevýhodnění nebo zdravotně postižení (3).

Intenzita podpory však nesmí přesáhnout intenzitu stanovenou v článcích 40 (4) a 41 (5) nařízení (ES) č. 800/2008. Způsobilé náklady, na něž se vztahují intenzity podpory, musí být vypočítány podle článků 40 (6) a 41 (7) nařízení (ES) č. 800/2008.

14.

Je-li podpora přiměřená s ohledem na dosažení cíle podpory, negativní účinky podpory budou pravděpodobně omezené a analýza negativních účinků nemusí být nutná. V určitých případech však i tehdy, je-li podpora nezbytná a přiměřená tomu, aby určitý podnik zvýšil úroveň čisté zaměstnanosti kategorie pracovníků, jichž se opatření týká, může podpora vést ke změně chování příjemce, která významně narušuje hospodářskou soutěž. V těchto případech Komise provede důkladnou analýzu narušení hospodářské soutěže. Rozsah narušení hospodářské soutěže způsobeného podporou se může lišit v závislosti na podobě podpory a charakteristice dotčených trhů (8).

15.

Podoba podpory, která může ovlivnit pravděpodobnost a rozsah narušení:

16.

Například režim podpory mající za cíl motivovat podniky v členském státě jako celek k tomu, aby zaměstnaly více znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků, bude mít pravděpodobně jiný účinek na trh než vysoká částka podpory poskytnuté ad hoc jednomu podniku, aby mohl zaměstnat více pracovníků určité kategorie. Posledně uvedený případ pravděpodobně naruší hospodářskou soutěž významněji, jelikož se sníží schopnost konkurentů příjemce podpory soutěžit. Narušení bude ještě větší, pokud náklady práce v podniku příjemce představují vysoký podíl na celkových nákladech.

17.

Při posuzování charakteristik trhu, které mohou poskytnout mnohem přesnější představu o pravděpodobném dopadu podpory, Komise posoudí mimo jiné:

18.

Struktura trhu bude posouzena pomocí koncentrace trhu, velikosti podniků (9), významu diferenciace výrobků (10) a překážek vstupu na trh a jeho opuštění. Podíly na trhu a míry koncentrace budou vypočteny, jakmile je stanoven relevantní trh. Obecně čím méně podniků existuje, tím vyšší je jejich podíl na trhu a tím menší hospodářskou soutěž lze zaznamenat (11). Je-li dotčený trh koncentrovaný s vysokými překážkami vstupu (12) a je-li příjemce podpory důležitým účastníkem na tomto trhu, pak je pravděpodobnější, že konkurenti budou muset v reakci na podporu změnit své chování, například odložit nebo upustit od zavedení nového výrobku nebo technologie či trh úplně opustit.

19.

Komise bude zkoumat rovněž charakteristiky daného odvětví, například nadměrnou (nevyužitou) kapacitu, zda-li trhy výrobních odvětví rostou (13), jsou rozvinuté nebo upadají. Například existence nadměrné (nevyužité) kapacity nebo vyspělých trhů ve výrobním odvětví může zvýšit riziko, že podpora povede k nevýkonnosti a k přesunu výroby mezi podniky, které nemají pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence.

20.

Nakonec se dané opatření posoudí s ohledem na situaci na trhu práce, tj. míru nezaměstnanosti a zaměstnanosti, výši mezd a pracovní právo.

21.

Subvencování mzdových nákladů může vést k narušením hospodářské soutěže uvedeným dále v bodech 22 až 27:

22.

Efekt nahrazování se týká situace, kdy jsou pracovní místa určité kategorie pracovníků jednoduše nahrazena pracovními místy pro jiné kategorie. Subvencování mzdových nákladů, které se zaměřuje na určitou specifickou podskupinu pracovníků, rozděluje pracovní síly na pracovníky se subvencemi a pracovníky bez subvencí a může podniky přimět k tomu, aby nahrazovaly pracovníky bez subvencí pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence. K tomu dochází proto, že se změní relativní mzdové náklady na pracovníky se subvencemi a pracovníky bez subvencí (14).

23.

Jelikož podniky zaměstnávající pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence, soutěží na stejných trzích se zbožím a službami jako podniky, které nemají pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence, může subvencování mzdových nákladů přispět ke snížení počtu pracovních míst jinde v hospodářství. Taková situace nastává, jestliže podnik s pracovníky, na něž jsou poskytovány subvence, zvýší výrobu, ale přesune výrobu mezi podniky, které nemají pracovníky se subvencemi, a v důsledku toho podpora vytěsňuje zaměstnávání bez subvencí.

24.

Náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů každého podniku. Je proto obzvlášť důležité, aby podpory měly pozitivní dopad na zaměstnanost a aby podnikům neumožňovaly pouze snižovat náklady, které by jinak musely vynaložit. Například subvencování mzdových nákladů, které sníží běžné výrobní náklady jako jsou náklady na zaměstnávání, by zatraktivnilo vstup na trh a umožnilo podniku s jinak špatnými obchodními vyhlídkami vstoupit na trh nebo na něj zavést nové výrobky, a to k újmě výkonnějších konkurentů.

25.

Dostupnost státní podpory ovlivní rovněž rozhodnutí podniku opustit trh, na kterém již působí. Subvencování mzdových nákladů by mohlo snížit výši ztrát a podniku umožnit, aby setrval na trhu déle, což může znamenat, že místo toho jsou nuceny trh opustit jiné, výkonnější podniky, které nedostávají podporu.

26.

Na trzích, na nichž je poskytováno subvencování mzdových nákladů, nemají podniky zájem účastnit se hospodářské soutěže a mohou omezit své investice a snahy o zvýšení efektivity a míry inovací. U příjemce podpory mohou nastat prodlevy při zavádění nových technologií méně náročných na práci, a to kvůli změně relativních nákladů u výrobních postupů, které jsou náročné na práci a technologie. Výrobci produkující konkurenční nebo komplementární výrobky mohou také snížit nebo odložit své investice. V důsledku toho se sníží celková úroveň investic v dotyčném výrobním odvětví.

27.

Subvencování mzdových nákladů v určitém regionu může vést k tomu, že určitá území mají příznivější výrobní podmínky. To může vést k přesunu obchodních toků ve prospěch regionů, v nichž je takováto podpora poskytována.

28.

Posledním krokem analýzy je vyhodnocení, nakolik pozitivní účinky podpory převažují nad jejími negativními účinky. Toto vyhodnocení se provádí pro každé jednotlivé opatření. Za účelem vyvážení pozitivních a negativních účinků je Komise posoudí a provede celkové vyhodnocení jejich dopadů na výrobce a spotřebitele na každém dotčeném trhu. Nejsou-li kvantitativní údaje snadno dostupné, Komise použije pro účely posouzení kvalitativní informace.

29.

Je pravděpodobné, že Komise zaujme příznivější stanovisko, a tudíž akceptuje vyšší míru narušení hospodářské soutěže, je-li podpora nezbytná a dobře zaměřená, pokud jde o dosažení cíle podpory, a je omezena na čisté dodatečné náklady na vyrovnání nižší produktivity kategorií pracovníků, kterých se opatření týká.