52009DC0215

Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru - Příspěvek k udržitelnému rozvoji : Role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem /* KOM/2009/0215 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 5.5.2009

KOM(2009) 215 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Příspěvek k udržitelnému rozvoji: Role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Příspěvek k udržitelnému rozvoji: Role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem

OBSAH

1. Úvod 3

2. Rozvoj spravedlivého obchodu od roku 1999 4

3. Uplatňování kritérií udržitelnosti 5

4. Strategická hlediska 6

4.1. Příspěvek k udržitelnému rozvoji 6

4.2. Soukromé koncepce záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem a WTO 8

4.3. Veřejné zakázky 8

4.4. Podpora ze strany EU 9

5. Závěry: role veřejných orgánů a hospodářských subjektů ve vztahu ke spravedlivému obchodu a dalším soukromým koncepcím záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem 10

PŘÍLOHA I 12

PŘÍLOHA II 13

PŘÍLOHA III 14

PŘÍLOHA IV 16

PŘÍLOHA V 17

1. Úvod

Toto sdělení zkoumá současnou situaci, pokud jde o spravedlivý obchod a další nevládní (tj. soukromé) koncepce záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem. Komise si je již dlouho vědoma toho, že spotřebitelé mohou svými rozhodnutími o nákupu podpořit cíle udržitelného rozvoje. Toto sdělení reaguje na vzrůstající zájmy, jež byly vyjádřeny na politické úrovni a projevily se i ve vzrůstající míře nákupů ze strany spotřebitelů v EU. Na politické úrovni přijal Evropský parlament v roce 2006 zprávu o spravedlivém obchodu a rozvoji[1]. Zpráva poukazuje na potřebu zvýšit informovanost spotřebitelů a také na riziko zneužívání ze strany společností, které vstupují do spravedlivého obchodu, aniž by splňovaly certifikační kritéria. Kromě toho tato zpráva uznává, že spravedlivý obchod je v podstatě dobrovolným jevem soukromého sektoru a že příliš přísné regulační předpisy by se v tomto případě nemusely osvědčit jako přínosné, ale mohly by být spíše na škodu.

Průzkumné stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z roku 2005 zkoumalo „koncepce záruk pro spotřebitele“. Klíčová zjištění měla za úkol určit potřebu autoritativního posouzení kvality koncepcí záruk pro spotřebitele a stanovit základní definice. Evropská rada v červnu 2006 přijala svoji obnovenou strategii udržitelného rozvoje a vyzvala členské státy k podpoře produktů vzniklých udržitelným způsobem, včetně spravedlivého obchodu[2].

Spotřebitelé v EU každoročně nakoupí produkty s certifikací spravedlivého obchodu v ceně ve výši přibližně 1,5 miliard EUR; to je sedmdesátkrát více než v roce 1999, kdy Komise přijala sdělení na toto téma. Tento úspěch zdůrazňuje potřebu toho, aby spotřebitelé, veřejné orgány a další zúčastněné strany, včetně organizací producentů v rozvojových zemích, posoudili skutečný dopad spravedlivého obchodu.

Termín „spravedlivý obchod“ (Fair Trade) se v tomto sdělení používá v souladu se standardy stanovenými organizacemi pro stanovování mezinárodních standardů a posuzování shody, které jsou členy ISEAL[3], a v souladu s tím, jak termín používají organizace spravedlivého obchodu. Termín „další soukromé koncepce záruk udržitelnosti“ se používá k popisu dalších koncepcí označování, které mají za cíl informovat o udržitelnosti produkce daného produktu. (Stručný přehled termínů a organizací je uveden v příloze I).

Toto sdělení poskytuje aktuální informace o vývoji, k němuž došlo od sdělení Komise z roku 1999 o spravedlivém obchodu[4], a naznačuje předběžné úvahy o úloze veřejných orgánů a zúčastněných stran v oblasti spravedlivého obchodu a dalších soukromých koncepcí záruk udržitelnosti. Otázky, které mají být řešeny, se týkají několika oblastí politik EU, např. ochrany spotřebitele, hospodářského a sociálního rozvoje, obchodu, sociální odpovědnosti podniků, životního prostředí a vnitřního trhu EU. Po tomto sdělení mohou případně následovat další cílenější iniciativy v jedné nebo více oblastech politik.

Toto sdělení se nevztahuje na koncepce udržitelnosti a označování zřízené veřejnými orgány (jako např. ekoznačka EU).

2. Rozvoj spravedlivého obchodu od roku 1999

Nejvýraznější vývoj proběhl od roku 1999 v oblasti vnitrostátních trhů, kde byly produkty s certifikací spravedlivého obchodu již přítomny. Certifikační značka „spravedlivý obchod“ byla úspěšně zavedena v reakci na požadavek jednotného označení vyjádřený ve sdělení z roku 1999 a potřebu nezávislého ověření a kontroly[5].

Míra obeznámenosti spotřebitelů se značkou spravedlivý obchod ve Spojeném království v roce 2008 přesáhla 70 % (ve srovnání s 12 % v roce 2000)[6] a ve Francii v roce 2005 74 % (ve srovnání s 9 % v roce 2000)[7]. Celosvětový prodej zboží s certifikací „spravedlivý obchod“ do konce roku 2007 překročil 2,3 miliard EUR[8] (tento prodej je ale stále výrazně nižší než prodej ekologických potravin a stále tvoří méně než 1 % celkového obchodu)[9]. Evropa je domovem spravedlivého obchodu: probíhá zde 60 % až 70 % celosvětového prodeje, s velkými rozdíly mezi nejrychleji rostoucím trhem v případě Švédska a novějšími členskými státy, kde je tento koncept ještě stále relativně nový.

Spravedlivý obchod hraje průkopnickou roli při objasňování odpovědnosti a solidarity, což ovlivňuje i ostatní hospodářské subjekty a dává podnět ke vzniku dalších programů udržitelnosti. Soukromé iniciativy k zajištění udržitelnosti v souvislosti s obchodem využívají různé sociální či environmentální kontrolní standardy[10], jejichž počet a podíl na trhu vzrůstá. Nejznámějším sociálním standardem je zřejmě SA8000, který se zavedl z iniciativy Social Accountability International (SAI) v roce 1997[11]. Zárukami zasahujícími do širších problematik, včetně sociálních a environmentálních kritérií, jsou kupříkladu Utz Certified a Rainforest Alliance (RA).

Iniciativy na podporu udržitelnosti obchodu prováděné společně více podniky v různých částech Evropy sahají od vnitrostátních opatření zaměřených na shromažďování výsledků sociálních kontrol po nadnárodní iniciativy s určitou podporou vládních orgánů, jako je iniciativa Ethical Trading Initiative (ETI) zaměřená na etické obchodování[12]. Pomocná činnost hospodářských subjektů zaměřená na plnění a kontrolu standardů nemusí být zviditelněna prostřednictvím certifikace a označení pro spotřebitele; plnění a kontrolu standardů lze pokládat za snahu podniku o sociální odpovědnost[13], která vždy není uvedena na produktu. Činnosti sociální odpovědnosti podniků lze podpořit závazkem podniku vůči uznávanému souboru kritérií nebo cílů, např. prostřednictvím iniciativy OSN s názvem Global Compact[14].

Trhy se soukromým označením lze rozdělit takto:

1. vlastní spravedlivý obchod;

2. jiné „specializované“ certifikované produkty, které formálně nejsou součástí spravedlivého obchodu, ale jejich cílovou skupinou jsou spotřebitelé informovaní o problémech trvalé udržitelnosti (Rainforest Alliance, Utz Certified);

3. produkty, na které se vztahují základní standardy, které aspirují na to stát se platné v celém výrobním odvětví (např. Common Code for the Coffee Community – CCCC, Ethical Tea Partnership);

4. ostatní (dodávky komodit „beze jména“).

Jeden producent může prodávat v rámci všech těchto čtyř kategorií. Pro spotřebitele může být obtížné posoudit význam různých koncepcí udržitelnosti. Politický a institucionální vývoj by se měl posuzovat na pozadí těchto komplexních a neustále se vyvíjejících skutečností.

3. Uplatňování kritérií udržitelnosti

Soukromé koncepce udržitelnosti v souvislosti s obchodem využívají soubor kritérií pro posouzení a/nebo zajištění udržitelnosti produktů. Kritéria se často zakládají na jednom nebo více ze tří pilířů udržitelného rozvoje: na hospodářském, environmentálním a sociálním rozvoji, a někdy jsou propojená s mezinárodními standardy a dohodami. Některé koncepce se zaměřují na konkrétní otázky a cíle (např. uhlíková stopa při zmírňování klimatických změn), zatímco jiné se opírají o kritéria v širším kontextu udržitelného rozvoje.

V tomto oddílu je popsána první kategorie – spravedlivý obchod – na niž se odkazuje výše[15]. Spravedlivý obchod dosáhl na trzích, kde funguje, významné úrovně uznání ze strany spotřebitelů. Uznání je spojené s dostatečnou mírou porozumění oblastem, které spravedlivý obchod propaguje. Kritéria a standardy, které se v rámci spravedlivého obchodu uplatňují, patří k těm nejobsáhlejším a nejambicióznějším, pokud jde o řešení široké řady otázek a podmínek, které mají dopad na producenty v rozvojových zemích, včetně zejména minimální ceny pro producenty a přirážky zaplacené komunitě producenta.

Kritéria spravedlivého obchodu

Kritéria, jak je uvádí hnutí spravedlivého obchodu a následně zpráva Evropského parlamentu z roku 2006:

- spravedlivá cena pro producenta zaručující spravedlivou odměnu za práci a pokrývající náklady na udržitelnou produkci a na živobytí – tato cena musí být nejméně stejně vysoká jako minimální cena spravedlivého obchodu + příplatek, pokud byly mezinárodními asociacemi spravedlivého obchodu určeny,

- část plateb je možné uskutečnit předem , pokud to producent požaduje,

- dlouhodobé, stabilní vztahy s producenty a jejich zapojení do stanovování standardů spravedlivého obchodu,

- transparentnost celého dodavatelského řetězce a dohledatelnost původu v jeho rámci , aby byly zajištěny příslušné spotřebitelské informace,

- podmínky produkce dodržující osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO),

- respekt k životnímu prostředí, ochrana lidských práv, a zejména práv žen a dětí, a respekt k tradičním metodám produkce , které podporují hospodářský a sociální rozvoj,

- budování kapacit a posilování postavení producentů, zejména malých a opomíjených producentů a pracovníků v rozvojových zemích, jejich organizací i příslušných komunit, aby byla zajištěna udržitelnost spravedlivého obchodu,

- podpora produkce a přístupu na trh pro organizace producentů,

- činnosti ke zvyšování povědomí o produkci v rámci spravedlivého obchodu a o obchodních vztazích, poslání a cílech spravedlivého obchodu a přetrvávající nespravedlnosti mezinárodních obchodních pravidel,

- sledování a ověřování , zda jsou tato kritéria dodržována – v tomto procesu musí hrát důležitější úlohu jižní organizace, což povede ke snížení nákladů a ke zvýšení místní účasti na certifikačním procesu,

- pravidelná hodnocení dopadu činností v rámci spravedlivého obchodu.

4. STRATEGICKÁ HLEDISKA

4.1. Příspěvek k udržitelnému rozvoji

Jedním ze zvláštních rysů spravedlivého obchodu a dalších soukromých koncepcí záruk udržitelnosti je zásadně dobrovolný, dynamický mechanismus, který se vyvíjí současně s informovaností a požadavky společnosti a spotřebitelů. S tím, jak se rozvíjí porozumění problémům udržitelnosti, sílí i tendence vzniku soukromých koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem. V některých případech stojí dokonce v popředí, pokud jde o zvyšování informovanosti a vzbuzování zájmu spotřebitelů a porozumění novým a objevujícím se problémům udržitelného rozvoje. Specializované trhy a koncepce mohou ovlivnit hlavní proud obchodu i tvorbu politik vládních orgánů.

Komise se domnívá, že ˙by neměla hrát roli při hierarchizaci nebo regulaci kritérií souvisejících se soukromými koncepcemi záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem a jejich významem ve spojení s cíli udržitelného rozvoje. Regulace kritérií a standardů by omezovala dynamický prvek soukromých iniciativ v této oblasti a mohla by stát v cestě dalšímu rozvoji spravedlivého obchodu a dalších soukromých koncepcí a jejich standardů.

Trvale udržitelnému rozvoji mohou sloužit i koncepce, jejichž prioritou jsou environmentální, sociální nebo hospodářské prvky. V zájmu dobrého fungování trhu je důležité, aby spotřebitelé a producenti měli přístup ke spolehlivým informacím o těchto koncepcích. V této souvislosti je možné uvést některé prvky, které jsou důležité pro posouzení osvědčených postupů, jež mohou hospodářské subjekty podle Komise provést:

Standardy a kritéria by měly být objektivní a nediskriminační, aby se zamezilo jakémukoli (nezáměrnému) negativnímu dopadu zejména na producenty v rozvojových zemích. Komise vítá snahy s cílem dosáhnout větší jasnosti definic, jako například zveřejnění Charty spravedlivého obchodu. Aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí na základě dobré informovanosti, měly by se standardy a kritéria uplatňovat transparentně. Součástí informací, které mohou spotřebitelé a producenti požadovat pro zachování důvěry v tento trh, je poměr přirážky k ceně, kterou obdrží producenti[16].

V ideálním případě by se mělo zavést nezávislé monitorování, čímž by se zajistilo, že produkty jsou výsledkem postupů prováděných v souladu s konkrétním souborem kritérií, na jejichž základě se dodržuje rovnováha mezi ekologickými, hospodářskými a sociálními aspekty. Povaha a výsledky procesu kontroly by měly být dostupné pro účely ověření[17]. Komise proto vybízí příslušné strany k tomu, aby zlepšovaly svoji metodiku hodnocení s cílem umožnit spotřebitelům činit informovaná rozhodnutí.

Je zapotřebí větší jasnosti a porozumění, pokud jde o skutečný dopad soukromých koncepcí udržitelnosti na producenty v rozvojových zemích, jakož i na jejich okolí v širším smyslu. Spotřebitelům by měl být v ideálním případě nabídnut určitý prvek objektivního zhodnocení dopadu koncepcí. V této oblasti Komise očekává zlepšení, a to vzhledem k již probíhající práci, a těší se na pokrok, který by mohl vytvořit platformu pro úvahy o dalších strategických úvahách[18].

Příloha IV obsahuje seznam procesních otázek souvisejících s koncepcemi záruk pro spotřebitele určenými Evropským hospodářským a sociálním výborem. Komise vybízí k dalšímu úsilí o společné vyjasnění toho, jaké základní procesní požadavky by měly koncepce splňovat, aniž by se přistoupilo k definici vhodných standardů udržitelnosti pro soukromé koncepce.

Zásady pro maximální zvýšení dopadu soukromých koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem: zachování nevládní povahy soukromých koncepcí po celé EU, prozkoumání rozsahu možných součinností mezi těmito koncepcemi a posílení jasnosti pro spotřebitele a producenty, dosažení společného názoru na rozumné základní procesní požadavky, stanovení objektivních skutečností týkajících se relativního dopadu různých soukromých koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem. |

- 4.2. Soukromé koncepce záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem a WTO

Liberalizace obchodu může poskytnout příležitosti pro hospodářský růst a udržitelný rozvoj. Rozvoj a integrace rozvojových zemí do celosvětového hospodářství, zejména těch nejméně rozvinutých, patří ke klíčovým cílům WTO a obchodní politiky EU.

Liberalizace mnohostranného obchodu prostřednictvím systému WTO je tím nejúčinnějším způsobem, jak rozšířit a řídit světový obchod, a může přispět k vytvoření příležitostí pro hospodářský růst a udržitelný rozvoj. Liberalizace obchodu nicméně nestačí; dopad obchodních politik na růst, rozvoj a udržitelnost je zčásti určován právními předpisy a politikami v řadě různých ostatních oblastí, které mají na růst a udržitelný rozvoj dopad.

Soukromé iniciativy, které v podstatě fungují na bázi dobrovolné účasti, korespondují s nediskriminačním mnohostranným obchodním systémem. Jakýkoli zásah vládních orgánů či regulační mechanismy týkající se koncepcí označování, byť samy o sobě problematické nejsou, musí zohlednit závazky WTO, zejména s cílem zajistit transparentnost a nediskriminační fungování takových systémů.

Zásada ve vztahu k WTO: Zajištění transparentního a nediskriminačního fungování koncepcí označování. |

- 4.3. Veřejné zakázky

Oblastí, v níž probíhá důležitý vývoj, jsou veřejné zakázky. Veřejné orgány vydávají částku odpovídající 16 % HDP EU, a proto představují klíčový strategický trh.

S cílem lépe reagovat na potřebu zadavatelů, pokud jde o pokyny k zadávání veřejných zakázek při zohlednění aspektů udržitelnosti, Komise nedávno přijala sdělení o zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí[19] (doplňující pokyny Komise k zadávání veřejných zakázek při zohlednění ekologických aspektů) a v současnosti připravuje zveřejnění paralelních pokynů k zadávání veřejných zakázek při zohlednění sociálních aspektů. Tyto soubory pokynů společně představují ucelený soubor pokynů k zadávání veřejných zakázek při zohlednění aspektů udržitelnosti.

Řada orgánů ve svých politikách zadávání veřejných zakázek požaduje nabídková řízení, která by zahrnovala udržitelné cíle nebo „spravedlivý obchod“. Některé členské státy jdou ještě dál a požadují „specifické označení spravedlivého obchodu nebo jeho ekvivalent“. Podle evropských pravidel zadávání veřejných zakázek zadavatelé, kteří chtějí nakoupit zboží pocházející ze spravedlivého obchodu, nemohou požadovat specifické označení, protože by to omezovalo přístup k zakázkám u produktů, které nemají tuto certifikaci, ale splňují podobné standardy udržitelného obchodu.

Jestliže zadavatel zamýšlí koupit zboží pocházející ze spravedlivého obchodu, může v technických specifikacích zboží stanovit příslušná kritéria udržitelnosti, která musí být spojena s předmětem zakázky a odpovídat ostatním příslušným pravidlům EU pro zadávání veřejných zakázek, včetně základních zásad rovného zacházení a transparentnosti. Tato kritéria se musí týkat vlastností nebo výkonu produktů (např. skleničky vyrobené z recyklovaného materiálu) nebo procesu produkce (ekologicky vypěstováno).

Zadavatelé, kteří zamýšlejí nakoupit zboží se zárukou udržitelnosti, by se neměli spokojit s tím, že zahrnou určité označení do technických specifikací pro nákup. Měli by naopak přihlédnout k dílčím kritériím, z nichž kupříkladu označení spravedlivého obchodu vychází, a použít pouze ta z nich, která jsou důležitá pro předmět jejich nákupu. Zadavatelé musí vždy dát uchazečům možnost prokázat shodu s těmito standardy použitím označení spravedlivého obchodu nebo jinými průkazními prostředky.

V ustanovení o plnění mohou být rovněž zahrnuta ekologická a sociální kritéria, a to za předpokladu, že tato kritéria jsou spojena s plněním dotyčné zakázky (např. minimální mzda pro pracovníky zapojené do plnění zakázky) a obdobně odpovídají ostatním výše uvedeným požadavkům ve vztahu k technickým specifikacím.

Zásady, jejichž dodržování má přispět k naplnění přínosu k udržitelnému rozvoji, pokud jde o rozhodnutí v oblasti veřejných nákupů: Zajistit dostupnost příslušných pokynů k zadávání veřejných zakázek při zohlednění aspektů udržitelnosti. |

- 4.4. Podpora ze strany EU

Komise poskytuje finanční podporu pro účely spravedlivého obchodu a ostatních činností udržitelného obchodu prostřednictvím nástrojů rozvojové spolupráce (rozpočtová kapitola 19), a sice spolufinancováním akcí s nevládními organizacemi. V období od roku 2007 do roku 2008 se vyčlenilo 19,466 milionů EUR na různé akce uskutečněné a spolufinancované nevládními organizacemi. Většina z těchto akcí byla v oblasti zvyšování informovanosti v rámci EU.

Akce financované v rámci víceletých strategických dokumentů o zemích a orientačních programů, které se vztahují na zemědělské a venkovské sektory, zahrnují činnosti přispívající k usnadnění spravedlivého obchodu. Zvláštní rámec pomoci pro tradiční dodavatele banánů ze zemí AKT a doprovodná opatření pro protokol o cukru rovněž pomohly zemědělcům prodat produkty pocházející ze spravedlivého obchodu na tomto specializovaném trhu. Na druhé straně řetězce mohou projekty zaměřené na podporu rozvoje obchodu a soukromého sektoru rovněž přispět k usnadnění obchodních činností, včetně spravedlivého obchodu.

Pro rozpočtové roky 2008 a 2009 se v rámci prostředků na obchod (kapitola 20) poskytly dodatečné rozpočtové prostředky ve výši 1 milion EUR pro každý rok specificky na činnosti související se spravedlivým obchodem. Tyto prostředky se použijí na doplnění financování v rámci nástrojů rozvoje[20].

ES poskytlo podporu „projektům souvisejícím se spravedlivým obchodem“ zejména na základě poptávky, a to v reakci na žádosti nevládních organizací o granty na spolufinancování činností v této oblasti, především pokud jde o zvyšování informovanosti v rámci EU. Komise EU zamýšlí věnovat více pozornosti podpoře posouzení dopadů, úsilí o transparentnost trhu a posouzení obtíží při provádění koncepcí a získávání certifikací. To by mohla dále podpořit podobná opatření ze strany členských států EU s cílem financovat studie o dopadu spravedlivého obchodu.

Projekt Komise, který prosazuje UNCTAD, je zaměřen na vytvoření internetového portálu věnovaného koncepcím propagace udržitelnosti. Cílem projektu je poskytnout srovnatelné informace o obsahu a postupech mnohých stávajících koncepcí, a to ve prospěch spotřebitelů i producentů. Záměrem je zvýšit transparentnost ohledně toho, jak různé koncepce řeší různá příslušná kritéria, a umožnit zúčastněným stranám debatu na toto téma.

Zásady, které by měly EU pomoci v optimálním poskytování přímé podpory těmto koncepcím: Označení cílových oblastí ve smyslu stávajících ustanovení o rozpočtu, jako jsou studie objasňující dopad různých koncepcí, podpora snah o transparentnost trhu a analýzy nákladů a přínosů poskytnuté podpory. |

- 5. ZÁVěRY: ROLE VEřEJNÝCH ORGÁNů A HOSPODÁřSKÝCH SUBJEKTů VE VZTAHU KE SPRAVEDLIVÉMU OBCHODU A DALšÍM SOUKROMÝM KONCEPCÍM ZÁRUK UDRžITELNOSTI V SOUVISLOSTI S OBCHODEM

Vzhledem k potenciálnímu přínosu spravedlivého obchodu a dalších soukromých koncepcí záruk udržitelnosti, pokud jde o udržitelný rozvoj, má Komise v úmyslu zůstat i nadále v této oblasti aktivní a takové koncepce podporovat. Po tomto sdělení mohou případně následovat další iniciativy v jedné nebo více oblastech politiky. Komise v této fázi:

- opakuje důležitost zachování nevládní povahy spravedlivého obchodu a dalších podobných koncepcí udržitelnosti v celé EU. Regulace ze strany veřejných orgánů by mohla narušit působení dynamických soukromých koncepcí.

- konstatuje , že spravedlivý obchod je významně zastoupen ve velké části trhu EU a vysoká míra informovanosti spotřebitelů o něm je spojena s vývojem a transparentností standardů a zásad, které tvoří základ tohoto systému.

- konstatuje , že k cílům udržitelnosti může přispět řada různých typů soukromých koncepcí, ale jejich množství může také přinášet riziko matení spotřebitelů. Komise vidí prostor k další reflexi, pokud jde o zásady maximalizace dopadu soukromých koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem, aniž by přistupovala k definici toho, jaké jsou vhodné standardy udržitelnosti, které by měly tyto soukromé koncepce dodržovat. Tím nicméně není dotčena nutnost dodržovat příslušné standardy a právní předpisy týkající se udržitelnosti, které stanovily veřejné orgány.

Komise v tomto rámci:

- připomíná , že transparentnost a přiměřenost informací pro spotřebitele o standardech soukromých koncepcí udržitelnosti jsou klíčové a že by mohlo být přínosem dospět ke společné představě o tom, jaké základní procesní požadavky, jako např. nezávislé monitorování, je rozumné očekávat.

- připomíná , že další posouzení dopadu soukromých koncepcí udržitelnosti by mohlo být klíčovým krokem kupředu.

- zamýšlí přezkoumat prostor pro další dialog, spolupráci a případné sbližování různých soukromých koncepcí označování s cílem podpořit možnou součinnost a posílit jasnost pro spotřebitele.

V rámci veřejných nákupů Komise:

- zdůrazňuje důležitost poskytnutí pokynů orgánům provádějícím veřejné nákupy, aby jejich rozhodnutí mohla být maximálním přínosem k udržitelnému rozvoji.

- zdůrazňuje , že zadavatel, který uvažuje o nákupu zboží se zárukou udržitelnosti, by měl použít pouze kritéria spojená předmětem nákupu a dodržet ostatní příslušná pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé musí vždy dát uchazečům možnost prokázat shodu s těmito standardy použitím označení spravedlivého obchodu nebo jinými průkazními prostředky.

V rámci financování Komise:

- zamýšlí dále subvencovat příslušné aktivity spravedlivého obchodu a dalších činností souvisejících s udržitelným obchodem, a to v souladu se svými stávajícími postupy. Tím se nevylučuje možnost financování cílenějších opatření v zájmu dosažení stanovených priorit.

- připomíná potřebu posoudit výsledky analýz dopadu soukromých koncepcí záruk udržitelnosti, pokud jde o parametry udržitelného rozvoje, včetně důsledků pro hospodářská, sociální a rozvojová kritéria v zemích producenta. Vzhledem k tomu, že soukromé koncepce záruk udržitelnosti bývají zaměřeny na pracovní a životní podmínky producentů v rozvojových zemích, se Komise domnívá, že by tomuto aspektu měla být věnována zvláštní pozornost. Prostřednictvím analýzy by se měl porovnat dopad různých soukromých koncepcí, pokud jde o vytvoření platformy pro další možné iniciativy v této oblasti.

PŘÍLOHA I

DEFINICE SPRAVEDLIVÉHO OBCHODU

Standardy spravedlivého obchodu jsou výsledkem konzultací se zúčastněnými stranami a odborníky a jsou stanoveny v souladu s požadavky Mezinárodní aliance pro sociální a environmentální akreditaci a označování (ISEAL). Jde o formální spolupráci předních mezinárodních normativních a shodu posuzujících organizací zaměřenou na sociální a environmentální otázky.

Existují dva tvůrci mezinárodních standardů spravedlivého obchodu, kteří certifikují organizace spravedlivého obchodu po celém světě podle zásad ISEAL: Fairtrade Labelling Organizations (FLO) a World Fair Trade Organization (WFTO) (dříve International Fair Trade Association, IFAT). WFTO je přidruženým členem ISEAL. Tito dva tvůrci standardů vytvořili „Chartu zásad spravedlivého obchodu“ ( Charter of Fair Trade principles ).

Podle „Charty zásad spravedlivého obchodu“ (leden 2009) je spravedlivý obchod definován takto (na základě definice FINE z roku 2001):

„ Spravedlivý obchod je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší rovnost v oblasti mezinárodního obchodu. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky marginalizovaným producentům a pracovníkům (zejména na Jihu) a zaručuje jejich práva. Organizace spravedlivého obchodu se s podporou spotřebitelů aktivně zasazují o pomoc producentům, zvyšování informovanosti a pořádání kampaní za změnu v pravidlech a praxi běžného mezinárodního obchodu .“

Výše uvedenou definici používá i toto sdělení.

Fairtrade Labelling Organizations (FLO) je sdružení zahrnující větší počet zainteresovaných stran včetně 23 členských organizací, obchodníků a externích odborníků. Organizace vytváří a přezkoumává standardy spravedlivého obchodu a poskytuje podporu producentům s certifikací spravedlivého obchodu tím, že jim pomáhá získat a udržet certifikaci spravedlivého obchodu a využívat příležitostí trhu. Fairtrade Labelling Organisation kupříkladu stanovuje standardy a zvláštní mezinárodní certifikační společnost – FLO-CERT – pravidelně producenty kontroluje, uděluje jim certifikace na základě těchto standardů a provádí kontroly toku zboží mezi producenty a dovozci.

Organizace World Fair Trade Organization (WFTO) navíc vypracovala nezávislý systém certifikace třetí stranou: systém řízení udržitelného spravedlivého obchodu.

Není snadné rozlišovat mezi operacemi zahájenými nevládními organizacemi a zaměřenými na cíle, tj. primárním cílem je přispět k udržitelnému rozvoji, a všeobecnými iniciativami, které jsou zaměřené především na obchod, ale snaží se přispět k cílům udržitelnosti. Supermarkety kupříkladu nabízejí své vlastní značky spravedlivého obchodu spolu s ostatními produkty s certifikací spravedlivého obchodu.

PŘÍLOHA II

SDĚLENÍ O SPRAVEDLIVÉM OBCHODU Z ROKU 1999

Otázky, které určilo sdělení z roku 1999, se řešily při různých příležitostech. Na evropské úrovni zpráva Evropského parlamentu z roku 2006 („Schmidtova zpráva“) a průzkumné stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z roku 2005 (zpravodaj Richard Adams) předložily úvahy týkající se spravedlivého obchodu a podobných soukromých koncepcí udržitelnosti. Evropská rada v červnu 2006 přijala svoji obnovenou strategii udržitelného rozvoje a zahrnula spravedlivý obchod do výzvy členským státům k propagaci produktů vzniklých udržitelným způsobem, včetně spravedlivého obchodu[21].

K otázkám důležitým pro značení v souvislosti s udržitelností odkazovalo mnoho dokumentů politiky ES: sdělení o řetězcích zemědělských surovin, závislosti a chudobě, politika EU vůči Africe, akční plán týkající se bavlny, strategie pro podporu na rozvoj obchodu přijatá Radou v říjnu 2007 a zelená kniha Komise o jakosti zemědělských produktů (říjen 2008)[22]. Sdělení Komise z roku 1999 o „spravedlivém obchodu“ ovšem zůstává nejucelenějším vyjádřením stanoviska Komise k tomu, co se tehdy nazývalo „spravedlivým obchodem“.

Sdělení upozornilo na tři klíčové otázky; i) rozvoj spravedlivého obchodu a „etického obchodu“ vyžaduje koherentní řešení; ii) spravedlivý obchod by měl přispět k udržitelnému rozvoji prostřednictvím dobrovolné účasti a při zapojení ES by se měly zohlednit závazky WTO a iii) koncepce musí uspokojit potřeby producentů z rozvojových zemí a umožnit spotřebitelům činit náležitě informovaná rozhodnutí.

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA SOUVISEJÍCÍ S OSVĚDČENÝMI ZEMĚDĚLSKÝMI A OBCHODNÍMI POSTUPY, JAKOŽ I SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ KRITÉRIA

Tato část odkazuje na oddíl tři sdělení a uvádí příklady certifikovaných produktů, přičemž se zaměřuje na informovanost spotřebitelů o otázkách udržitelnosti.

Je běžné, že koncepce certifikace zahrnují kritéria související s osvědčenými zemědělskými a obchodními postupy, jakož i sociální a environmentální kritéria. Utz Certified Code of Conduct (v současnosti se uplatňuje na kávu a jeho působnost se má rozšířit na kakao, čaj a palmový olej) zahrnuje prvky, jako jsou standardy pro uchovávání záznamů, minimalizované a evidované používání zemědělských chemických látek na ochranu plodin, ochrana práv pracovníků a přístup ke zdravotní péči a vzdělání pro zaměstnance a jejich rodiny. V sociální oblasti je ochrana pracovníků založená na vnitrostátních právních předpisech a dohodách ILO, ale vztahuje se rovněž na bydlení, čistou pitnou vodu a odbornou přípravu pracovníků. Environmentální kritéria se vztahují na prevenci eroze půdy, využívání vody, energie a udržitelných zdrojů energie, jakož i odlesňování.

Další soukromé koncepce se více zaměřují na problémy životního prostředí: už z názvu je zřejmé, že Rainforest Alliance je jednou z nich, ačkoli v praxi kombinuje koncepce certifikace RA aspekty environmentální a sociální:

- systém sociálního a environmentálního řízení

- zachování ekosystému

- ochrana volně žijících zvířat

- ochrana vod

- spravedlivé zacházení a dobré pracovní podmínky pro pracovníky

- bezpečnost a ochrana zdraví při práci

- vztahy v rámci komunity

- integrovaná produkce plodin

- hospodaření s půdou a její ochrana

- integrované nakládání s odpady

Třetí typ uvedený v této zprávě v oddílu 3 jsou standardy, které byly zavedeny s tím, že budou použity na celé odvětví, namísto toho, aby se vztahovaly jen na specializovaný trh informovaných spotřebitelů. Jedním příkladem iniciativy tohoto typu je sdružení Common Code for the Coffee Community (CCCC), které posledních pět let usiluje o zavedení základní linie pro udržitelný rozvoj v hlavním sektoru kávy. Standardy sdružení CCCC vycházejí z rozvojových cílů tisíciletí OSN a vylučují nejhorší formy sociálních, environmentálních a hospodářských praktik při produkci, posklizňovém zpracování a obchodování se zelenou kávou. Definice vycházejí zejména z Deklarace lidských práv OSN, jakož i z platných úmluv a norem OSN a obvykle z vnitrostátních právních předpisů. Po odstranění nejhorších praktik musí účastníci trvale zlepšovat ostatní parametry stanovené tímto kodexem.

PŘÍLOHA IV

Procesní otázky související s koncepcemi záruk pro spotřebitele určené Evropským hospodářským a sociálním výborem: a) Správa koncepce Kdo je odpovědný za konečnou kontrolu koncepce? b) Cíle koncepce Jsou cíle jasně definovány? c) Oblast působnosti koncepce Zabývá se koncepce „problémy“ tak, jak jsou běžně definovány? d) Standardy nebo podmínky koncepce Odpovídají koncepcí stanovené a monitorované standardy cílům? e) Hodnocení dopadu Existuje spolehlivé hodnocení dopadu koncepce na cíle? f) Nezávislá kontrola Existuje nezávislá kontrola činnosti koncepce? g) Analýza nákladů a přínosu Existuje proces, který by monitoroval a vyhodnocoval náklady koncepce, které nesou dodavatelé, obchodníci a spotřebitelé ve srovnání s pokrokem učiněným k dosažení cílů? h) Veřejná tvrzení Odpovídají veřejná tvrzení certifikovaných společností nebo dodavatelů cílům, normám a výsledkům koncepce? |

PŘÍLOHA V

TEMATICKÉ PROGRAMY „SPOLUFINANCOVÁNÍ S EVROPSKÝMI NEVLÁDNÍMI ORGANIZACEMI“ a „NESTÁTNÍ SUBJEKTY A MÍSTNÍ ORGÁNY V RÁMCI ROZVOJE“ |

Projekty z let 2007 a 2008, jejichž cíle a/nebo činnosti zahrnují podporu spravedlivého obchodu |

Smluvní rok | Název | Smluvní strana | Státní příslušnost | Rozpočet | Kód DAC |

2008 | ESTRATEGIA PARA EL FORTALECIMIENTO DE INICIATIVAS COMUNITARIAS PRODUCTIVAS ACORDES CON EL DESARROLLO SUSTENTABLE | FUNDACION TIERRA VIVA | Venezuela | 49968 | 15150 |

2008 | COMPETITIVIDAD PRODUCTIVA Y COMERCIAL DE LA RED DEPARTAMENTAL DE PEQUEÑOS PRODUCTORES DE HABA CONVENCIONAL Y ORGÁNICA (ASOHABA) EN EL MERCADO COMUNITARIO Y DE COMERCIO JUSTO | CREDI FUTURO ASOCIACION | 380000 | 43040 |

2008 | Cafe amigable con la naturaleza Santa Cruz - Bolivia | ASOCIACION CENTRO DE PROMOCION AGROPECUARIA CAMPESINA | Bolivia | 515267 | 43040 |

2008 | OntunLan, N''do Botor - Turismo Socialmente responsavel no sector de Quinhamel | INSTITUTO MARQUES DE VALLE FLOR FUNDACAO | Portugal | 496389,32 | 33210 |

2008 | Espaço por um Comércio Justo: alternativas em rede | CENTRO DE INFORMACAO E DOCUMENTACAOAMILCAR CABRAL ASSOCIACAO | Consortium | 370011,99 | 15150 |

2008 | Decent Life - decent work. Enhancing international strategies and policies of trade unions | SUDWIND DIE AGENTUR FUR SUD NORD BILDUNGS UND OFFENTLICHKEITSARBEIT GMBH | Consortium | 662264 | 99820 |

2008 | Mobilizing for a sector dialogue for the improvement of working conditions in the globalized toy industry | SUDWIND DIE AGENTUR FUR SUD NORD BILDUNGS UND OFFENTLICHKEITSARBEIT GMBH | Consortium | 929043 | 99820 |

2008 | F.R.A.M.E. (Fair and Responsible Action in MEditerranean area ) | CONSORZIO CTM-ALTROMERCATO SOCIETACOOPERATIVA | Consortium | 494821 | 99820 |

2008 | Network Sustainable Consumption | SUDWIND DIE AGENTUR FUR SUD NORD BILDUNGS UND OFFENTLICHKEITSARBEIT GMBH | Consortium | 647023 | 99820 |

2008 | Creating Coherence. Trade for Development: Development Aid for Trade | MOVIMENTO PER L AUTOSVILUPPOL INTERSCAMBIO E LA SOLIDARIETA | Consortium | 968233 | 99820 |

2008 | A NETWORK FOR THE DEVELOPMENT | PROVINCE OF PESARO AND URBINO | Consortium | 115621 | 99820 |

2008 | Frauen und Globalisierung: Decent work for ALL! – Informations- und Mobilisierungskampagne für menschenwürdige Arbeit für Frauen in der globalen Exportindustrie am Beispiel Bekleidung | CHRISTLICHE INITIATIVE ROMERO EV | Consortium | 720446 | 99820 |

2008 | Verantwortliche Öffentliche Beschaffung und Menschenwürdige Arbeit JETZT!– Öffentlichkeits-, Bewusstseins- und Lobbykampagne zur Durchsetzung sozialer und ökologischer Beschaffung von Öffentlicher Hand und privaten Institutionen | CHRISTLICHE INITIATIVE ROMERO EV | Consortium | 701163 | 99820 |

2008 | Local capacity building for Fairtrade in Sweden, Finland and Estonia | FORENINGEN FOR RATTVISEMARKT SVERIGE | Consortium | 823148 | 99820 |

2008 | Network of Schools and Local Communities contributing to the achievement of the MDGs | POLSKA AKCJA HUMANITARNA | Consortium | 999000 | 99820 |

2008 | Fair Flowers - a gift to all involved. Raising the awareness of local authorities, consumers and traders on the production of cut flowers in developing countries | FIAN FOODFIRST INFORMATIONS & AKTIONS NETWERK SEKTION DER BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND EV | Consortium | 669087 | 99820 |

2008 | A case for poverty reduction: Consumer awareness and action in 6 EU member states | CONSUMERS INTERNATIONAL LBG | Consortium | 857713 | 99820 |

2008 | Introducing the MADE-BY label for sustainable fashion in the United Kingdom | STICHTING INTERKERKELIJKE AKTIE VOOR LATIJNS AMERIKA SOLIDARIDAD | Consortium | 770000 | 99820 |

2008 | La sensibilisation sur les interdépendances entre Nord et Sud : un enjeu pour la mobilisation des citoyens européens en faveur du développement. | ASSOCIATION FRERES DES HOMMES | France | 789205,5 | 99820 |

2007 | Export Trade from Kenya – Enabling the poor to share the fruits. | AFRICA NOW LBG | Royaume-Uni | 408000 | 31191 |

2007 | Appui aux familles vulnérables dans deux zones cotonnières du Mali | ASSOCIATION VETERINAIRES SANS FRONTIERES - CENTRE INTERNATIONAL DE COOPERATION POUR LE DEVELOPPEMENT AGRICOLE VSF CICDA | France | 740614,53 | 43040 |

2007 | Empowering Emerging Farmers through fair trade development in South Africa | STICHTING INTERKERKELIJKE AKTIE VOOR LATIJNS AMERIKA SOLIDARIDAD | Pays-Bas | 1000000 | 33120 |

2007 | PUBLIC AFFAIRS - Mobilising action for Fair Trade Public Procurement | STICHTING EUROPEAN FAIR TRADE ASSOCIATION | The Netherlands | 568200 | 99820 |

2007 | Campaign for sustainable purchasing of computers: Making public purchasing in Europe work for development by raising awareness ot the working conditions and environmental issues in the global supply chain of computers. | WELTWIRTSCHAFT, OKOLOGIE & ENTWICKLUNG - WEED EV | Germany | 1038334,5 | 99820 |

2007 | Enlarging FAIR | PANGEA - NIENTE TROPPO SOCIETA COOPERATIVA SOCIALE SCSARL | Italy | 448198,2 | 99820 |

2007 | Expanding Fair Trade Awareness in Slovakia and the Czech Republic | NADACIA INTEGRA | Slovakia | 202779 | 99820 |

2007 | Fair consumption | MAGOSFA KORNYEZETI NEVELESI ES OKOTURISZTIKAI ALAPITVANY | 99880,26 | 99820 |

2007 | Supermarkets, supply chains and poverty reduction | WAR ON WANT | United Kingdom | 360000 | 99820 |

2007 | Decent work, trade and development: raising awareness among trade unions and women´s groups of the employment implications of international trade relations | WAR ON WANT | United Kingdom | 720000 | 99820 |

2007 | Education for Global Sustainability, Responsible Consumption and Fair Trade | UUSI TUULI RY | 496579,78 | 99820 |

2007 | FEEDING AND FUELLING EUROPE | MAGYAR TERMESZETVEDOK SZOVETSEGE | Hungary | 1078521,66 | 99820 |

2007 | Médiatiser la face invisible du développement | ASSOCIATION COMITE FRANCAIS POUR LASOLIDARITE INTERNATIONALE | France | 346591,06 | 99820 |

19.466.102,80 |

.

[1] Zpráva Evropského parlamentu o spravedlivém obchodu a rozvoji (2005/2245(INI)), „Schmidtova zpráva“.

[2] „Členské státy by měly [...] propagovat produkty vzniklé udržitelným způsobem [...] pocházející z ekologického zemědělství a spravedlivého obchodu nebo výrobky šetrné k životnímu prostředí.“,http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/06/st10/st10117.cs06.pdf, s. 13.

[3] International Social And Environment Accreditations and Labelling.

[4] KOM(1999) 619 ze dne 29. listopadu 1999. Informace o sdělení Komise z roku 1999 jsou připojeny jako příloha II.

[5] Viz další informace o definicích v příloze I.

[6] Fairtrade Foundation, 2008.

[7] OECD, Trade Policy Working Paper No. 47. Část 1; 10. ledna 2007.

[8] Fairtrade Labelling Organizations International, 2008.

[9] Land, P. & Andersen, M., „What is the world market for certified products“, Commodities and Trade Technical Paper, OECD.

[10] Viz rovněž Portál pro odpovědné řízení dodavatelského řetězce zřízený jako součást Evropské aliance pro sociální odpovědnost podniků; www.csr-supplychain.org.

[11] SAI uvádí, že „SA8000 využívají maloobchodníci, značkové společnosti a další zaměstnavatelé po celém světě s ročním prodejem přesahujícím 175 miliard amerických dolarů“; www.sa-intl.org.

[12] K dalším iniciativám, které je v tomto kontextu třeba zmínit, patří Business Social Compliance Initiative (http://www.bsci-eu.com/) a Global Social Compliance Programme (http://www.ciesnet.com/2-wwedo/2.2-programmes/2.2.gscp.background.asp).

[13] Sdělení KOM(2006) 136 ze dne 22. března 2006: „Učinit z Evropy centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků“.

[14] www.unglobalcompact.org

[15] Jako příloha III je uvedena prezentace dalších soukromých koncepcí udržitelnosti, na které se v tomto oddílu odkazuje.

[16] Zpráva Dolní sněmovny Spojeného království „Fair Trade and Development“ (Spravedlivý obchod a rozvoj) z června 2007 navrhuje označení, které by uvádělo procento z ceny, které získá producent.

[17] V příloze IV je uveden seznam otázek souvisejících s koncepcemi záruk pro spotřebitele, které určil Evropský hospodářský a sociální výbor.

[18] Aliance ISEAL zahájila písemný projekt s cílem prozkoumat osvědčené postupy měření dopadu standardů a certifikace.

[19] Sdělení Komise o zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí: KOM(2008) 400 ze dne 16. července 2008.

[20] V příloze V jsou uvedeny příklady současného financování.

[21] http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/06/st10/st10117.cs06.pdf, s. 13.

[22] Zelená kniha Komise o jakosti zemědělských produktů z října 2008 se zabývá otázkou spravedlivého obchodu v rámci systémů certifikace jakosti potravin. Připravuje se sdělení Komise o stejném tématu. Zelená kniha o jakosti zemědělských produktů: normy pro produkty, požadavky na hospodaření a systémy jakosti. KOM(2008) 641 v konečném znění ze dne 15. října 2008.