Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zapojení občanské společnosti ve Východním partnerství

Dne 12. ledna 2009 požádala paní Milena VICENOVÁ, velvyslankyně, Stálá představitelka ČR při Evropské unii, Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska ve věci

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 16. dubna 2009. Zpravodajem byl pan VOLEŠ.

Na 453. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. května 2009 (jednání dne 13. května 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 160 hlasy pro, 15 hlasů bylo proti a 18 členů se zdrželo hlasování.

1.1 EHSV vítá a podporuje návrh na vytvoření Východního partnerství (VP) jako kvalitativně vyšší formy spolupráce se zeměmi Evropské politiky sousedství na východě. Toto partnerství musí být založeno na sdílení společných demokratických hodnot a respektování lidských práv, jejichž součástí je sociální a občanský dialog a uznání důležité role organizací občanské společnosti v demokratických společenstvích.

1.2 Program spolupráce v rámci VP musí být zaměřen na konkrétní pomoc partnerským zemím, zejména v současné situaci tvrdého dopadu globální hospodářské krize na jejich ekonomiku se závažnými sociálními důsledky. VP by rovněž mělo přispět k posílení institucí a k mírovému řešení stávajících konfliktů.

1.3 VP neřeší otázku perspektivy členství v EU, o něž některé ze zúčastněných zemí usilují. V případě dosažení shody jejich práva s příslušnou evropskou sektorovou legislativou EU by partnerské země měly mít možnost získat privilegovaný statut umožňující účast na tvorbě sektorového acquis Společenství bez hlasovacího práva, obdobně jako je tomu v případě zemí Evropského hospodářského prostoru.

1.4 Při uskutečňování VP by měly být zohledněny poznatky z pěti let provádění Evropské politiky sousedství:

1.5 Zapojení partnerských zemí do VP je třeba podmínit jejich vůlí a připraveností sdílet společné hodnoty s EU, dodržovat základní lidská práva a svobody, rozvíjet a podporovat sociální a občanský dialog. To se týká zejména Běloruska.

1.6 VP by nemělo vést ke vzniku nových dělících linií ve východní Evropě a mělo by umožnit zapojení třetích zemí tam, kde budou mít společné zájmy s EU a VP, jako je energetická bezpečnost, migrace, ochrana životního prostředí a další. Mnoho priorit VP je předmětem strategického partnerství EU s Ruskem. EHSV navrhuje zapojit organizace občanské společnosti Ruska, Turecka a případně i dalších zemí do jednání o otázkách společného zájmu v rámci Fóra občanské společnosti a tematických platforem.

1.7 Předpokladem úspěšného splnění cílů VP je posílení mobility a lidských kontaktů. EHSV podporuje usnadnění vízového styku pro vybrané skupiny občanů partnerských zemí s perspektivou postupného odstranění vízové povinnosti při respektování bezpečnostních zájmů obou stran.

1.8 EHSV je připraven se podílet na uskutečňování VP podporou občanské společnosti v partnerských zemích a nabízí využít jeho zkušenosti s vytvářením sítí organizované občanské společnosti v řadě zemí a regionů, včetně východních sousedů. Vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby jej pověřily klíčovou úlohou při vytvoření Fóra občanské společnosti VP, které by se stalo pružnou a otevřenou sítí občanské společnosti EU a VP, scházelo by se jednou ročně a pracovalo by prostřednictvím pracovních skupin a týmů, které by rozpracovávaly konkrétní témata a jejichž výstupem by byly návrhy na programy a projekty, které by naplňovaly cíle VP. Plné a účinné zapojení občanské společnosti do tohoto fóra by mělo být podpořeno odpovídajícím financováním.

1.9 Na dvoustranné úrovni bude EHSV podporovat vytváření struktur umožňujících zapojení sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti v partnerských zemích do konzultačního procesu při uskutečňování dvoustranných programů EU s partnerskými zeměmi včetně přípravy národních plánů uplatňování, jejich provádění a monitoringu dosažených výsledků.

1.10 Aby se občanská společnost mohla zhostit svého úkolu, vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby zajistila zařazení organizací občanské společnosti do komplexního programu na budování institucí a partnerských programů v rámci financování z příslušné kapitoly evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI).

1.11 EHSV je připraven zapojit se spolu s organizacemi občanské společnosti partnerských zemí do všech čtyř tematických platforem, protože se týkají problémů, kterými se Výbor intenzivně zabývá a k nimž již vypracoval řadu stanovisek a doporučení.

2.1 Výbor uvítal žádost českého předsednictví vypracovat průzkumné stanovisko, které by se zabývalo možnostmi a formami zapojení občanské společnosti do Východního partnerství (VP) na základě návrhu Evropské komise předloženého ve sdělení Evropské komise ze dne 3. prosince 2008 (1).

2.2 Evropská politika sousedství, která byla reakcí na rozšíření EU z roku 2004, pozvedla vzájemné vztahy EU se sousedními zeměmi na východní hranici (2) na vyšší úroveň a dosáhla řady úspěchů při upevňování vzájemných vazeb. Zároveň však zcela nesplnila očekávání zejména těch zemí, které mají vůči EU větší ambice.

2.3 Polsko a Švédsko se ujaly iniciativy a předložily na zasedání ministrů zahraničí EU dne 26. května 2008 návrh na vytvoření Východního partnerství jako kvalitativně vyšší formy EPS. Návrh získal podporu českého předsednictví, které toto téma vyhlásilo za jednu ze svých priorit.

2.4 Evropská komise zveřejnila dne 3. prosince 2008 sdělení Východní partnerství. Po schválení Radou na jejím březnovém zasedání (3) bude VP vyhlášeno dne 7. května 2009 na vrcholné schůzce EU s partnerskými zeměmi Východního partnerství v Praze.

2.5 Cílem VP je výrazněji než doposud podpořit partnerské země v jejich úsilí o sblížení s EU a poskytnout jim nezbytnou podporu pro provádění demokraticky a tržně orientovaných reforem, uplatňování zásad právního státu, řádnou správu věcí veřejných, respektování lidských práv, respektování a ochranu menšin a uplatňování zásady tržního hospodářství a udržitelného rozvoje.

2.6 Východní partnerství se bude uskutečňovat zejména na dvoustranné úrovni, kde cílem bude uzavření dohod o přidružení (4), za předpokladu dosažení pokroku v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv (5). Součástí dohod o přidružení bude vytvoření obsáhlé a komplexní zóny volného obchodu.

2.7 Mnohostranná úroveň předpokládá vytvoření čtyř tematických platforem týkajících se 1) demokracie, řádné správy věcí veřejných a stability, 2) hospodářské integrace a soudržnosti s politikami EU, 3) energetické bezpečnosti a 4) mezilidských kontaktů. Mnohostranný rámec posílí vazby mezi partnerskými zeměmi s perspektivou budoucího vzniku sousedského hospodářského společenství. Ke konkrétním výsledkům spolupráce by měly přispět tzv. stěžejní iniciativy (6). Tyto iniciativy by byly financovány mezinárodními finančními institucemi, soukromým sektorem a různými dárci.

2.8 Jednou za 2 roky by se měly uskutečňovat vrcholné schůzky hlav států a předsedů vlád EU a VP, jednou za rok schůzky ministrů zahraničí, dvakrát ročně zasedání vysokých úředníků podle jednotlivých platforem a schůzky expertů formou pracovních skupin.

2.9 EK i Rada počítají s účastí občanské společnosti při naplňování cílů VP a navrhují vytvoření fóra občanské společnosti (FOS), které by vedlo dialog s veřejnou správou. EK vyzvala Výbor regionů a EHSV, aby se zapojily do jednání tematických platforem věnovaných demokracii, veřejné správě a stabilitě a kontaktům mezi lidmi.

2.10 Zdroje financování Východního partnerství budou navýšeny ze 450 mil. EUR v roce 2008 na 600 mil. EUR v roce 2013, což si vyžádá dodatečné prostředky, které by měly být získány z rezervy rozpočtu evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI).

3.1 EHSV pojímá VP jako nový strategický rámec východní dimenze EPS a projev solidarity s lidmi ve východní Evropě. Musí být založené na sdílení společných hodnot, podpoře základních lidských práv a svobod, dobré správy a budování demokratické společnosti, jejíž pevnou součást tvoří občanská společnost. Politická vůle vlád partnerských zemí rozvíjet dialog s občanskou společností a podporovat dialog sociálních partnerů by měla být jedním z indikátorů pro využití nástrojů a programů spolupráce, které VP nabízí.

3.2 Prohlubující se globální finanční a hospodářská krize ohrožuje hospodářský rozvoj a stabilitu ve východním sousedství EU. EHSV považuje za důležité, aby program spolupráce VP a finanční prostředky přidělené v rámci ENPI byly směrovány vedle podpory dlouhodobých strukturálních reforem tak, aby pomohly vládám partnerských zemí stabilizovat hospodářskou a sociální situaci a eliminovat negativní dopady krize na nejzranitelnější vrstvy obyvatel.

3.3 Cílem VP je pomoci zemím východní Evropy při jejich modernizaci v souladu se standardy EU bez bezprostřední perspektivy členství, což by nemělo omezovat ambice jednotlivých zemí, pokud jde o jejich budoucí vztahy s EU. Pro zvýšení motivace partnerských zemí k aktivnějšímu prosazování reforem a standardů EU doporučuje EHSV nabídnout jim možnost získat privilegovaný statut, pokud převezmou v dohodnuté konkrétní sektorové oblasti evropské acquis. To by jim umožnilo stát se, obdobně jako země zapojené do Evropského hospodářského prostoru (7), součástí vnitřního trhu, podílet se na programech Společenství a agentur a účastnit se projednávání nové legislativy EU na expertní úrovni bez práva hlasování.

3.4 VP by mělo být vnímáno jako nástroj, kterým EU pomůže Ázerbájdžánu a perspektivně i Bělorusku splnit podmínky členství ve WTO. Skutečnost, že všechny ostatní země VP se již staly členy WTO, vytváří předpoklady pro mnohostranný dialog nejen o dvoustranné liberalizaci obchodu mezi EU a jednotlivými zeměmi, ale i o regionální liberalizaci obchodu mezi zeměmi VP navzájem. Vytvoření sousedského hospodářského společenství podle vzoru EHP (8) by mělo být prioritou EU od samého začátku uskutečňování VP.

EHSV doporučuje, aby při provádění politiky VP byla zohledněna poučení z uplatňování EPS v letech 2004–2008 (9), která lze shrnout do následujících bodů:

3.5.1 Občanská společnost by měla být konzultována při nadcházejícím vyjednávání o dohodách o přidružení mezi EU a partnerskými zeměmi, zejména pokud jde o úlohu občanské společnosti a možnost vytvoření společných poradních výborů občanské společnosti partnerské země s EU v rámci těchto dohod.

3.5.2 Plánování a uskutečňování priorit akčních plánů na národní úrovni by vlády partnerských zemí měly provádět ve spolupráci s EK a ostatními zainteresovanými stranami (politickými silami, sociálními partnery, občanskou společností a místními a regionálními samosprávami) tak, aby se zajistila co nejširší podpora uskutečňování těchto plánů. Akční plány by měly obsahovat opatření umožňující účinnější zapojení občanské společnosti do konzultačního procesu včetně zajištění překladu evropských dokumentů do národních jazyků.

3.5.3 Společné podvýbory pro spolupráci v sektorových otázkách zřízené na základě smluv o partnerství a spolupráci, které měly fungovat jako mechanismus přenášení informací a zpětné vazby v rámci EPS, tento úkol plnily jen částečně, protože se scházely zřídka a nepravidelně. Zasedáním podvýborů a jejich kontrole je třeba dát závazný charakter. Zástupci institucionálních platforem, které mají vzniknout ve VP (Euronest, Fórum občanské společnosti a Místní a regionální sněm), by měli být přizváni k monitorování práce podvýborů a činnosti národních orgánů při uskutečňování priorit akčních plánů. Hodnocení pokroku by mělo být založeno na jasných, společně dohodnutých, transparentních a měřitelných hodnotících kritériích a občanská společnost by měla mít možnost se účastnit jednání o těchto kritériích a hodnocení jejich plnění.

3.5.4 V nabídce VP by měly být jasněji definovány sektorové nástroje. Kritéria přístupu partnerských zemí k danému sektorovému programu nebo agentuře by bylo třeba jasně definovat, aby daná země věděla, jaké podmínky musí splnit, aby se mohla zapojit do evropských programů a agentur.

3.5.5 Tematické platformy by měly umožnit pravidelnou výměnu osvědčených postupů mezi EU, členskými státy a partnerskými zeměmi a identifikovat společné mnohostranné projekty v příslušných oblastech. Tematické platformy by mohly projednávat takové otázky, jako jsou:

Do výběru těchto témat a jejich projednávání by měly být zapojeny organizace občanské společnosti zastřešené FOS. Aby organizace občanské společnosti tuto úlohu mohly splnit, je třeba jim poskytnout potřebné financování.

3.6 EHSV je toho názoru, že účast partnerských zemí na programu spolupráce v rámci Východního partnerství musí být podmíněna přijetím a plným uznáním společných hodnot, jakými jsou lidská práva a základní svobody, dobrá správa a dialog s nezávislou občanskou společností a sociálními partnery. EHSV připomíná, že toto se týká zejména Běloruska a jeho zapojení do VP.

3.7 EHSV považuje za důležité, aby VP nevedlo ke vzniku nových dělících linií ve východní Evropě a zůstalo otevřené i pro účast představitelů z třetích zemí tam, kde se bude dotýkat společných zájmů. Mnoho priorit VP je součástí strategického partnerství s Ruskem. Příkladem může být dialog o otázkách energetické bezpečnosti, problémech migrace, životního prostředí a dalších regionálních nebo globálních problémech, který může přinést konkrétní výsledky jen při zapojení Ruska, Turecka, případně též zástupců ze zemí Střední Asie. EHSV navrhuje zapojit zástupce občanské společnosti z uvedených třetích zemí do jednání o těchto otázkách v rámci fóra občanské společnosti a případně dalších platforem.

3.8 VP by mělo být doplňkovou iniciativou k Černomořské synergii. Obě sledují různé cíle a používají různé nástroje, ale mají zároveň některé společné důležité oblasti činnosti. Proto je nezbytné posílit koordinaci postupu v obou iniciativách, aby se zabránilo zbytečné dvoukolejnosti nebo dublování stejných aktivit.

3.9 Velmi důležitým předpokladem pro úspěšné splnění cílů VP je posílení lidských kontaktů. Mobilita tvoří významnou kapitolu jak v rámci dvoustranných vztahů, tak i v mnohostranném kontextu. Ke konečnému cíli, kterým je nastolení bezvízového styku s těmito zeměmi, je třeba se postupně dopracovat usnadňováním vízového styku pro studenty, obchodníky, osoby pravidelně cestující do zemí EU, rodinné příslušníky, snižováním poplatků za víza. Předpokladem je uzavření příslušných dohod s partnerskými zeměmi.

3.10 EHSV navrhuje vést dialog s partnerskými zeměmi, členskými státy, sociálními partnery a občanskou společností o otázkách souvisejících s trhem práce, včetně rozvoje a mobility pracovních sil, a o společném boji proti nelegálnímu zaměstnávání a porušování úmluv MOP.

4.1 Historická, politická a socioekonomická situace v každé ze šesti účastnických zemích Východního partnerství se liší, přesto má občanská společnost v partnerských zemích mnoho společných rysů, které vyplývají ze společenského vývoje z dob existence Sovětského svazu, kdy byly organizace občanské společnosti pouhou „převodní pákou“ vládnoucí komunistické strany.

4.2 Rozpad Sovětského svazu umožnil těmto zemím získat nezávislost, ale zároveň vedl ke značnému propadu jejich hospodářství. Ekonomické reformy zaměřené na transformaci ze státně řízené na tržní ekonomiku byly zaváděny pomalu a nedůsledně a situaci komplikovala politická nestabilita a boj o moc. Nejméně ve 4 zemích (Moldavsko, Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie) situaci zhoršovaly vojenské konflikty se sousedy nebo separatistickými oblastmi.

4.3 Přes hospodářský růst koncem 90. let a po roce 2000 zůstává situace v těchto zemích velmi nestabilní, což ještě zhoršuje tvrdý dopad současné hospodářské krize. Existují hluboké sociální rozdíly, velká část obyvatelstva nachází obživu v neformální ekonomice nebo emigrovala za prací do zahraničí. Přetrvávají hlavní překážky modernizace a rozvoje – byrokracie, přebujelá regulace a s ní související korupce.

4.4 V posledních letech se postupně otevírá prostor pro aktivity občanské společnosti ve všech zemích; dokonce i v Bělorusku dochází pod tlakem EU a mezinárodní veřejnosti k mírnému zlepšení. EPS a její nástroje a činnost Mezinárodní organizace práce (MOP) pomáhají postupnému prosazování sociálního dialogu a jeho institucionalizaci v partnerských zemích. Zdaleka nejsou ještě dodržovány standardy EU, pokud jde o nezávislost justice, dělbu pravomocí a odpovědnosti mezi ústředními a místními orgány veřejné moci; správný výklad a dodržování občanských práv a svobod; nezávislost médií. Vlády se zdráhají akceptovat pluralismus společnosti, nezávislost sociálních partnerů a organizací občanské společnosti a jejich právo na sociální a občanský dialog, který by měl posílit celou společnost.

4.5 EHSV se v posledních 5 letech zabýval stavem občanské společnosti ve všech partnerských zemích z hlediska svobody sdružování, registrace a daňových předpisů a postupů, svobody vyjadřování a fungování tripartitních konzultací a vypracoval stanoviska s řadou doporučení (10).

4.6 Na konferenci Sociální a občanský dialog v Černomořské synergii a Východním partnerství pořádané EHSV ve spolupráci s MOP ve dnech 2. a 3. března 2009 účastníci potvrdili, že ve všech zemích tripartitní dialog formálně existuje, jeho obsah má však daleko k naplnění jeho poslání. Nedaří se prosadit sociální dialog na regionální úrovni nebo odvětvový dialog. Všichni účastníci potvrdili potřebu efektivního zapojení občanské společnosti do obou regionálních iniciativ.

Ve všech partnerských zemích existují tradiční organizace zastupující podnikatele a poskytující jim potřebné služby, jako jsou obchodní komory a podnikatelská sdružení. S postupujícími reformami a potřebou ustavit na straně zaměstnavatelů partnery pro dialog sociálních partnerů byly vytvořeny organizace zaměstnavatelů sdružující velké firmy a oborové svazy. Tyto organizace nadále trpí řadou potíží, mnohde nejsou dostatečně reprezentativní, jsou nejednotné a konkurují si. V některých zemích, zejména tam, kde v ekonomice stále převládá státní sektor, jako je tomu v Bělorusku, Moldavsku, Ázerbájdžánu, jsou úzce spojeny s vládou, a mají proto omezenou možnost nezávislé kritiky nebo oponentury vládní politiky. To značně limituje jejich zájem a připravenost na účast v sociálním dialogu.

4.7.2.1 Ve většině partnerských zemí zahájily tradiční odbory sovětského typu reformní proces a s větším či menším úspěchem převzaly zásady demokracie, nezávislosti a svobody, za které bojuje mezinárodní a evropské odborové hnutí. Nové odborové organizace byly vytvořeny v Bělorusku a na Ukrajině. Zásada nezávislosti organizací pracujících má však ještě daleko k tomu, aby se stala obecně uznávanou skutečností, jak to potvrzuje různé vměšování ze strany vlád v některých zemích, které se stalo předmětem stížností na porušování odborářských svobod adresovaných MOP.

4.7.2.2 Přesto, že ve všech zemích byly ratifikovány hlavní úmluvy MOP, dochází k porušování zejména úmluvy o kolektivním vyjednávání a svobodě sdružování, které se projevuje obtížemi při registraci a omezováním práva na stávku. V podnicích jsou potlačována základní práva, dochází i k propouštění odborových funkcionářů.

4.7.2.3 Celkově však bylo dosaženo pokroku, který odborům umožnil hrát pozitivní roli při upevňování demokratických procesů v partnerských zemích.

4.7.3.1 Ve všech partnerských zemích došlo k výraznému nárůstu počtu organizací občanské společnosti. Tyto organizace se věnují evropské integraci, sociálním otázkám jako je migrace, vzdělávání, zdravotnictví, sociální ekonomika, boj proti chudobě, ochraně životního prostředí, lidským a občanským právům, boji proti korupci, ochraně práv spotřebitelů, prosazování zájmů zemědělců a řemeslníků a dalším aktivitám. Tyto organizace jsou zapojeny do evropských a mezinárodních sítí a aktivně se podílely na obraně demokratických hodnot v revolucích na Ukrajině a v Gruzii.

4.7.3.2 Nevládní organizace se ve všech zemích potýkají s řadou problémů, které vycházejí z nedůvěry vlády vůči občanské společnosti, zejména pokud ji nemohou kontrolovat a snaží se prostor pro nezávislost nevládních organizací legislativně omezovat. Problémem nezávislých nevládních organizací je financování, a proto se musí ucházet o zahraniční podporu, což je vystavuje kritice, že prosazují zahraniční zájmy proti národním. V řadě partnerských zemí existují nevládní organizace blízké vládě, které jsou prosazovány do různých platforem občanského dialogu

4.7.3.3 Situace a povědomí o potřebě občanského dialogu se však postupně zlepšuje i díky výměně informací, zkušeností, vytváření různých sítí občanské společnosti. Výrazný pokrok byl dosažený na Ukrajině v oblasti dialogu mezi vládou a nevládními organizacemi, které jsou aktivní v podpoře evropské integrace.

5.1 EHSV chce nadále plnit svoji roli při posílení postavení, kapacit a rozvoje regionálních a národních sítí organizované občanské společnosti v partnerských zemích, které by jim umožnily co nejúčinnější zapojení do dvoustranných a mnohostranných programů a nástrojů v zájmu úspěšného uskutečnění cílů VP.

5.2 EHSV získal v uplynulých letech cenné zkušenosti při vytváření sítí občanské společnosti na regionální a národní úrovni v Euromed, AKT, Karibiku, Střední Americe, Mercosur, Číně, Indii a Brazílii. Je rovněž partnerem ve společných poradních výborech vytvořených dohodami o přidružení s Tureckem, Chorvatskem a v budoucnu i s FYROM. Činnost EHSV pomohla posílit občanskou společnost ve všech uvedených regionech a zemích.

5.3 EHSV se obdobné úlohy ujal iniciativně i ve vztahu k východní Evropě a Jižnímu Kavkazu, V roce 2004 vytvořil kontaktní skupinu pro východní sousedy, provedl základní analýzy postavení a možností organizací občanské společnosti v partnerských zemích a navázal s nimi přímé kontakty. Uspořádal několik společných akcí včetně uvedené konference o sociálním dialogu a občanské společnosti v Černomořské synergii a Východním partnerství.

5.4 EHSV vybízí Evropskou komisi a Radu, aby jej pověřily klíčovou úlohou při aktivním zapojení občanské společnosti do institucionální struktury VP. Pro vytvoření Fóra občanské společnosti Východního partnerství je možné využít významných zkušeností a know-how EHSV v této oblasti a jeho kontaktů s organizacemi občanské společnosti a sociálních partnerů a jejich národních a regionálních sítí v partnerských zemích a v EU. FOS VP by mělo být ustaveno neprodleně po oficiálním vyhlášení iniciativy, tedy ve druhé polovině roku 2009.

5.5 FOS VP by mělo mít operativní a pružný charakter a mělo by sdružovat reprezentativní, demokratické a nezávislé organizace občanské společnosti jak z EU, tak i z partnerských zemí, zastupující zaměstnavatele, zaměstnance a ostatní nevládní organizace, které by přinesly konkrétní přidanou hodnotu k provádění této iniciativy. FOS by se mohlo scházet nejméně jednou ročně, střídavě v EU a v některé partnerské zemi. Mohlo by vytvářet pracovní skupiny a týmy, které by se zabývaly konkrétními okruhy problémů (viz odstavec 3.5.5) v rámci čtvrté operační úrovně Východního partnerství vytvářením konkrétních panelů a vypracovávaly by návrhy a doporučení představitelům EU a vlád partnerských zemí. Organizační a administrativní činnost by byla zajišťována sekretariátem v rámci EHSV s finančním přispěním z příslušné kapitoly ENPI.

5.6 EHSV bude nadále podporovat vytváření struktur zahrnujících organizace občanské společnosti v partnerských zemích včetně sociálních partnerů, které by umožnily jejich účinné zapojení do konzultačního procesu, při stanovení společných priorit akčních plánů a evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI), při definování nezbytných akcí na národní úrovni, při monitorování a zpětné vazbě a následném hodnocení dosaženého pokroku. FOS by mohlo být vhodnou platformou pro výměnu nejlepších zkušeností ohledně úlohy občanské společnosti v národních rozhodovacích procesech a rozvoje sociálního dialogu.

5.7 Poté, co budou vytvořeny společné konzultativní výbory občanské společnosti EU s příslušnými zeměmi na základě dohod o přidružení, by do tohoto procesu mohly být zapojeny také tyto výbory.

5.8 Aby organizace občanské společnosti mohly splnit uvedené náročné úkoly, je třeba jim poskytnout nezbytnou podporu a pomoc. EHSV proto doporučuje Komisi, aby zahrnula do komplexního programu na budování institucí vedle státních úřadů též organizace občanské společnosti, kterým by mohly předávat své zkušenosti partnerské organizace z členských zemí EU v rámci partnerských programů.

5.9 EK vyzvala EHSV k účasti na tematických platformách Demokracie, dobrá správa a stabilita a Mezilidské kontakty. EHSV je přesvědčen, že má kapacitu a zkušenosti, aby byl přizván k účasti též na obou zbývajících platformách Ekonomická integrace a Energetická bezpečnost, a doporučuje do těchto platforem zapojit i občanskou společnost partnerských zemí a FOS.

V Bruselu dne 13. května 2009

Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI

(1) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Východní partnerství, KOM(2008) 823 v konečném znění ze dne 3. prosince 2008.

(2) Východními partnery (nebo „partnery“) se pro účely tohoto stanoviska rozumí země východní Evropy a jižního Kavkazu, na které je zaměřena evropská politika sousedství: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina.

(3) Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 19. a 20. března 2009, 7880/09.

(4) Jednání s Ukrajinou o dohodě o přidružení již probíhají a mohla by se stát vzorem pro ostatní partnerské země.

(5) To se týká zejména Běloruska, kde je pokrok v tomto směru zatím nedostatečný.

(6) Jednalo by se o program integrované správy hranic, nástroj pro malé a střední podniky, podporu regionálních trhů s elektřinou, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, rozvoj jižního energetického koridoru a spolupráci při předcházení přírodním katastrofám.

(9) Viz výsledky projektu Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku realizovaného s podporou nadace F. Ebert Stiftung, zveřejněné v publikaci Tle reform of tle European neighbourhood Politic Tools, Institutions and a Regional Dimension, autoři: Duleba, Najšlová, Benč a Bilčík, r. 2009.

(10) Stanoviska EHSV: Širší Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s východními a jižními sousedy, Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 148–155 [není k dispozici v češtině]; Občanská společnost v Bělorusku, Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 123–127; Vztahy EU-Moldavsko: jakou úlohu má hrát organizovaná občanská společnost?, Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 89–95; Vztahy EU-Ukrajina – nová dynamická role pro občanskou společnost, Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 157–163; Vytváření sítí organizací občanské společnosti v černomořské oblasti, Úř. věst. C 27, 3.2.2009, s. 144–151; REX/241 Účast občanské společnosti na provádění akčních plánů evropské politiky sousedství (EPS) v zemích jižního Kavkazu: Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii, zpravodaj: pan Adamczyk, květen 2009 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).