Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

(KOM(2008) 869 v konečném znění – 2008/0252 (CNS))

(2009/C 277/21)

Samostatný zpravodaj: pan JANSON

Dne 3. února 2009 se Rada, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

KOM(2008) 869 v konečném znění – 2008/0252 (CNS).

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 6. dubna 2009. Zpravodajem byl pan JANSON.

Na 453. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. května 2009 (jednání dne 13. května 2009), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 193 hlasy pro, 7 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Podle čl. 128 odst. 2 Smlouvy o ES musí být platnost hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2009 potvrzena rozhodnutím Rady po konzultaci s Evropským parlamentem, Výborem regionů a EHSV.

1.2   EHSV souhlasí s návrhem potvrdit pro rok 2009 platnost hlavních směrů politik zaměstnanosti pro období let 2008–2010 se zohledněním uvedených připomínek.

1.3   Národní programy reforem by měly být v souvislosti s politikou zaměstnanosti a právy a povinnostmi zaměstnanců ambicióznější.

1.4   Je nezbytné klást větší důraz na začlenění mladých lidí na trh práce a nadále důrazně bojovat proti diskriminaci.

1.5   Přechod k hospodářství založenému na znalostech vyžaduje daleko rozhodnější úsilí zaměřené na odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání. Je důležité důsledněji integrovat investice do výzkumu, vývoje a inovací.

1.6   Podle Výboru hlavní směry politik zaměstnanosti dostatečně nezohledňují otázky rovného postavení žen a mužů a sladění pracovního a rodinného života.

1.7   Hospodářská krize přinese vyšší nezaměstnanost a nižší podíl zaměstnanosti a bude EU nepřímo brzdit v uskutečnění jejích cílů v oblasti politiky zaměstnanosti.

1.8   Je důležité, aby členské státy daly přednost těm hlavním směrům, které jsou důležité pro zaměstnanost a růst: 1) provádět politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti; 2) zajistit inkluzivní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se osobám hledajícím zaměstnání, včetně osob znevýhodněných, a neaktivním osobám vyplatilo pracovat; a 3) zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu (1).

1.9   EHSV zdůrazňuje, že by do všech fází vypracování a uplatňování hlavních směrů měli být zapojeni sociální partneři a občanská společnost.

2.   Stručný obsah dokumentu Komise

2.1   Hlavní směry představují závazky jednotlivých členských států na úrovni EU a stanovují celkové cíle, které musí členské státy uskutečnit prostřednictvím svých Národních programů reforem. Platnost integrovaných obecných směrů vyprší na konci prvního tříletého cyklu a bude ji třeba potvrdit pro příští cyklus.

2.2   Podle Komise členské státy během prvního tříletého cyklu (2005–2008) usilovaly o rychlejší provádění strukturálních reforem. Reformy ve smyslu Lisabonské strategie pomohly zvýšit růstový potenciál hospodářství členských států EU. Pomohly také zvýšit odolnost evropského hospodářství vůči vnějším šokům, jako jsou vyšší ceny energií a komodit a kolísání směnných kurzů.

2.3   Nový směr Lisabonské strategie se zaměřením na partnerství mezi úrovní EU a úrovní jednotlivých členských států se podle Komise osvědčil. Komise se domnívá, že integrované hlavní směry proto plní svou úlohu a nepotřebují přepracovat.

3.   Předchozí připomínky EHSV

3.1   EHSV analyzoval hlavní směry a jejich nedostatky ve svém stanovisku z loňského roku (2). Tato analýza je nadále platná.

3.2   Výbor v ní zastával názor, že Národní programy reforem nejsou v souvislosti s politikou zaměstnanosti a právy a povinnostmi zaměstnanců dostatečně ambiciózní. To souvisí se skutečností, že si členské státy v rámci stávajících hlavních směrů mohou vytyčit své vlastní cíle, a proto existují obavy, že opatření v oblasti politiky zaměstnanosti již nebude možné posuzovat na základě jasných a vyčíslitelných cílů.

3.3   Je nezbytné položit větší důraz na začlenění mladých lidí na trh práce a nadále důrazně bojovat proti diskriminaci na základě věku, zdravotního postižení nebo etnického původu.

3.4   Pokud se EU má stát hospodářským prostorem založeným na znalostech, bude přechod k hospodářství založenému na znalostech vyžadovat daleko rozhodnější úsilí zaměřené na odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání, aby bylo možné se přizpůsobit novým technologiím a restrukturalizovat přitom průmyslovou základnu a pomoci jednotlivcům získat přenositelné znalosti. Za tímto účelem se musí postupovat důsledněji v souvislosti s integrací investic do výzkumu, vývoje a inovací, aby se jednak stimulovala ekonomika a jednak byla vytvořena i nová pracovní místa (3).

3.5   Hlavní směry politik zaměstnanosti dostatečně nezohledňují otázky rovného postavení žen a mužů a sladění pracovního a rodinného života. To je důležité s ohledem na vyřešení problémů souvisejících s demografickou změnou a se stárnoucími zaměstnanci.

3.6   Výbor kromě toho zdůraznil význam odpovídajících finančních prostředků na národní a evropské úrovni, aby bylo možné opatření v oblasti politiky zaměstnanosti úspěšně provést.

4.   Obecné připomínky

4.1   Z krátkodobého a střednědobého hlediska přinese hospodářská krize vyšší nezaměstnanost a nižší podíl zaměstnanosti a bude EU nepřímo brzdit v uskutečnění cílů v rámci lisabonského procesu.

4.2   Přestože bylo ještě před krizí dosaženo určitého pokroku, jsou rozdíly v dosažení cílů a provádění různých opatření v jednotlivých členských státech a mezi nimi nadále velkým problémem, který se kvůli hospodářské krizi ještě více vyostřuje.

4.3   Chtějí-li se členské státy vyvarovat hluboké recese 30. let minulého století, je podle Výboru důležité, aby přednostně uplatňovaly ty hlavní směry, které jsou pro zaměstnanost a růst klíčové. Krize nejvíce postihne ty země, jejichž vlády neusilovaly o podporu zaměstnanosti v hospodářství, nýbrž uplatňovaly stejnou politiku jako za příznivého stavu ekonomiky.

4.4   V této souvislosti jsou relevantní následující hlavní směry: 1) provádět politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti; 2) zajistit inkluzivní trhy práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit, aby se osobám hledajícím zaměstnání, včetně osob znevýhodněných, a neaktivním osobám vyplatilo pracovat; a 3) zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu (4).

4.5   V tomto ohledu je mimořádně důležité, aby Komise a další zainteresované strany neprodleně zjednodušily pravidla pro využívání strukturálních fondů, Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a bylo tak možné financovat uplatňování hlavních směrů politik zaměstnanosti. EHSV opět zdůrazňuje význam odpovídajících finančních prostředků na národní a evropské úrovni, aby byla dána přednost iniciativám v oblasti zaměstnanosti.

4.6   EHSV by uvítal významnější úlohu Komise jak při vypracování evropských a národních cílů, tak i v procesu monitorování a hodnocení. Tím by každoroční zprávy v rámci národních programů reforem členských států získaly na váze.

4.7   EHSV zdůrazňuje, že by do všech fází vypracování a uplatňování hlavních směrů měli být zapojeni sociální partneři a občanská společnost.

(1)  Integrované hlavní směry č. 17, 19 a 23 (KOM(2007) 803 v konečném znění, ČÁST V).

(2)  Viz stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (na základě článku 128 Smlouvy o ES) ze dne 13. února 2008 (Úř. věst. C 162, 25.6.2008), zpravodaj: pan GREIF.

(3)  EHSV se v minulosti touto problematikou zabýval. Viz např. následující stanoviska EHSV:

(4)  Viz poznámka pod čarou č. 1.