20.6.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 155/1 |
Sdělení Komise o výsledcích hodnocení rizik a strategiích omezování rizik pro látky: oxid zinečnatý, síran zinečnatý, bis(fosforečnan) trizinečnatý
(Text s významem pro EHP)
(2008/C 155/01)
Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (1) zahrnuje oznamování údajů, stanovení priorit, hodnocení rizik a v případě potřeby rozvoj strategií omezování rizik existujících látek.
V rámci nařízení (EHS) č. 793/93 byly jako prioritní látky pro hodnocení v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2268/95 (2), které se týká druhého seznamu prioritních látek podle nařízení (EHS) č. 793/93, určeny následující látky:
— |
oxid zinečnatý, |
— |
síran zinečnatý, |
— |
bis(fosforečnan) trizinečnatý. |
Členský stát zpravodaj určený v souladu s uvedeným nařízením dokončil pro tyto látky hodnocení rizik s ohledem na člověka a životní prostředí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1488/94 ze dne 28. června 1994, kterým se stanoví zásady hodnocení rizik existujících látek pro člověka a životní prostředí (3), a navrhl strategii omezování těchto rizik v souladu s nařízením (EHS) č. 793/93.
Proběhly konzultace s Vědeckým výborem pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) a Vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), které vydaly stanoviska, pokud se jedná o hodnocení rizik provedená zpravodajem. Uvedená stanoviska jsou k dispozici na internetových stránkách uvedených vědeckých výborů.
Ustanovení čl. 11 odst. 2 nařízení (EHS) č. 793/93 stanoví, že výsledky hodnocení rizik a doporučená strategie omezování rizik budou přijaty na úrovni Společenství a zveřejněny Komisí. Toto sdělení společně s příslušným doporučením Komise 2008/468/ES (4) poskytuje výsledky hodnocení rizik (5) a strategie omezování rizik pro výše uvedené látky.
Výsledky hodnocení rizik a strategie omezování rizik stanovené v tomto sdělení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 793/93.
(1) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1.
(2) Úř. věst. L 231, 28.9.1995, s. 18.
(3) Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 3.
(4) Úř. věst. L 161, 20.6.2008.
(5) Úplnou zprávu o hodnocení rizik, stejně jako její shrnutí, lze nalézt na internetových stránkách Evropského úřadu pro chemické látky:
http://ecb.jrc.it/existing-substances/
PŘÍLOHA
ČÁST 1
č. CAS: 1314-13-2 |
|
č. Einecs: 215-222-5 |
Molekulový vzorec: |
ZnO |
|
Název podle Einecs: |
Oxid zinečnatý |
|
Název podle IUPAC: |
Oxid zinečnatý |
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
Klasifikace (1): |
N; R50-53 |
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především v gumárenských surovinách a ve výrobcích ze skla a keramiky. Dále se používá jako inhibitor koroze v nátěrových barvách, jako surovina pro výrobu chemikálií s obsahem zinku, jako přísada do paliv a maziv a k doplnění zinku do hnojiv, krmiv a vitaminových preparátů pro humánní použití. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
— |
obav z horečky z kovového dýmu následkem akutní inhalační toxicity během svařování pozinkované oceli, |
— |
obav ze systémových účinků jako důsledek opakované dermální expozice a opakované kombinované expozice (inhalační a dermální) plynoucí z použití nátěrových barev obsahujících oxid zinečnatý. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplažňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik pro konkrétní scénáře uvedené níže. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
1.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika u některých, ovšem ne všech, místních scénářů. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro PRACOVNÍKY
Má se všeobecně za to, že právní předpisy na ochranu pracovníků platné v současnosti na úrovni Společenství poskytují odpovídající rámec pro omezení rizik způsobených oxidem zinečnatým v potřebném rozsahu a je nutné je uplatňovat. Dále se na základě výsledků zprávy o hodnocení rizika doporučuje:
— |
v souladu se směrnicí 98/24/EHS (2) nebo případně směrnicí 2004/37/ES (3) stanovit na úrovni Společenství limitní hodnoty expozice na pracovišti pro dým vznikající při svařování. |
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
— |
podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by oxid zinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
ČÁST 2
č. CAS: 7733-02-0 |
|
č. Einecs: 231-793-3 |
Molekulový vzorec: |
ZnSO4 |
|
Název podle Einecs: |
Síran zinečnatý |
|
Název podle IUPAC: |
Síran zinečnatý |
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
Klasifikace (6): |
Xn; R22 R41 N; R50-53 |
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především na výrobu hnojiv a pesticidů, na farmaceutické účely, v zemědělství jako doplňkové látky do krmiv a v chemickém průmyslu. Dále se používá ve výrobě viskózy, jako flotační činidlo v těžebním průmyslu, inhibitor koroze v odvětví galvanického pozinkování a při čištění odpadních vod. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snížování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
1.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
— |
podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by síran zinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
ČÁST 3
č. CAS: 7779-90-0 |
|
č. Einecs: 231-944-3 |
Molekulový vzorec: |
Zn3(PO4)2 |
|
Název podle Einecs: |
Bis(fosforečnan) trizinečnatý |
|
Název podle IUPAC: |
Bis(fosforečnan) trizinečnatý |
|
Zpravodaj: |
Nizozemsko |
|
Klasifikace (7): |
N; R50-53 |
Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.
Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se látka používá především jako aktivní anorganický antikorozní pigment v základních nátěrových barvách a nátěrových barvách určených k ochraně kovových podkladů proti korozi v odvětví nátěrových hmot, laků a fermeží. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.
HODNOCENÍ RIZIK
A. Lidské zdraví
Závěr hodnocení rizik pro
PRACOVNÍKY
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
SPOTŘEBITELE
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
B. Životní prostředí
Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).
Závěr hodnocení rizik pro
ATMOSFÉRU
je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
— |
hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná. |
Závěr hodnocení rizik pro
VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU
1.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
1.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM
2.1 |
je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
2.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
Závěr hodnocení rizik pro
MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD
3.1 |
je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:
|
3.2 |
je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:
|
STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK
Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
se doporučuje:
— |
podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí, |
— |
za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by bis(fosforečnan) trizinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT). |
(1) Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).
(2) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.
(3) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
(4) Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.
(5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(6) Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).
(7) Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).