20.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/1


Sdělení Komise o výsledcích hodnocení rizik a strategiích omezování rizik pro látky: oxid zinečnatý, síran zinečnatý, bis(fosforečnan) trizinečnatý

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 155/01)

Nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (1) zahrnuje oznamování údajů, stanovení priorit, hodnocení rizik a v případě potřeby rozvoj strategií omezování rizik existujících látek.

V rámci nařízení (EHS) č. 793/93 byly jako prioritní látky pro hodnocení v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2268/95 (2), které se týká druhého seznamu prioritních látek podle nařízení (EHS) č. 793/93, určeny následující látky:

oxid zinečnatý,

síran zinečnatý,

bis(fosforečnan) trizinečnatý.

Členský stát zpravodaj určený v souladu s uvedeným nařízením dokončil pro tyto látky hodnocení rizik s ohledem na člověka a životní prostředí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1488/94 ze dne 28. června 1994, kterým se stanoví zásady hodnocení rizik existujících látek pro člověka a životní prostředí (3), a navrhl strategii omezování těchto rizik v souladu s nařízením (EHS) č. 793/93.

Proběhly konzultace s Vědeckým výborem pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) a Vědeckým výborem pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), které vydaly stanoviska, pokud se jedná o hodnocení rizik provedená zpravodajem. Uvedená stanoviska jsou k dispozici na internetových stránkách uvedených vědeckých výborů.

Ustanovení čl. 11 odst. 2 nařízení (EHS) č. 793/93 stanoví, že výsledky hodnocení rizik a doporučená strategie omezování rizik budou přijaty na úrovni Společenství a zveřejněny Komisí. Toto sdělení společně s příslušným doporučením Komise 2008/468/ES (4) poskytuje výsledky hodnocení rizik (5) a strategie omezování rizik pro výše uvedené látky.

Výsledky hodnocení rizik a strategie omezování rizik stanovené v tomto sdělení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 793/93.


(1)  Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 231, 28.9.1995, s. 18.

(3)  Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 161, 20.6.2008.

(5)  Úplnou zprávu o hodnocení rizik, stejně jako její shrnutí, lze nalézt na internetových stránkách Evropského úřadu pro chemické látky:

http://ecb.jrc.it/existing-substances/


PŘÍLOHA

ČÁST 1

č. CAS: 1314-13-2

 

č. Einecs: 215-222-5

Molekulový vzorec:

ZnO

Název podle Einecs:

Oxid zinečnatý

Název podle IUPAC:

Oxid zinečnatý

Zpravodaj:

Nizozemsko

Klasifikace (1):

N; R50-53

Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.

Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především v gumárenských surovinách a ve výrobcích ze skla a keramiky. Dále se používá jako inhibitor koroze v nátěrových barvách, jako surovina pro výrobu chemikálií s obsahem zinku, jako přísada do paliv a maziv a k doplnění zinku do hnojiv, krmiv a vitaminových preparátů pro humánní použití. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav z horečky z kovového dýmu následkem akutní inhalační toxicity během svařování pozinkované oceli,

obav ze systémových účinků jako důsledek opakované dermální expozice a opakované kombinované expozice (inhalační a dermální) plynoucí z použití nátěrových barev obsahujících oxid zinečnatý.

Závěr hodnocení rizik pro

SPOTŘEBITELE

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplažňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU

1.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik pro konkrétní scénáře uvedené níže. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav z vlivů na místní vodní ekosystém (včetně sedimentu) následkem expozice plynoucí z výroby v jedné provozovně (pouze sediment) a z použití v odvětví zpracování skla, v odvětví feritů (pouze sediment), varistorů, zpracování katalyzátorů, formulace maziv, zpracování nátěrových barev, formulace kosmetických a léčivých přípravků a použití kosmetických a léčivých přípravků pro soukromé účely (pouze sediment). V případě mnoha provozů a zpracovatelských scénářů (s emisemi do vody) nebyly zjištěny žádné bezprostřední obavy, ovšem nelze vyloučit potenciální riziko na místní úrovni kvůli možné existenci vysokých regionálních pozaďových koncentrací zinku;

1.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

2.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o místní suchozemský ekosystém následkem expozice plynoucí z použití v odvětví zpracování skla, formulace maziv a formulace kosmetických a léčivých přípravků;

2.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

3.1

je takový, že je zapotřebí snížit rizika u některých, ovšem ne všech, místních scénářů. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o mikroorganismy v čistírnách odpadních vod následkem expozice vyplývající z použití v odvětví zpracování skla, v odvětví varistorů, zpracování katalyzátorů, formulace maziv, zpracování nátěrových barev a formulace kosmetických a léčivých přípravků;

3.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Pro PRACOVNÍKY

Má se všeobecně za to, že právní předpisy na ochranu pracovníků platné v současnosti na úrovni Společenství poskytují odpovídající rámec pro omezení rizik způsobených oxidem zinečnatým v potřebném rozsahu a je nutné je uplatňovat. Dále se na základě výsledků zprávy o hodnocení rizika doporučuje:

v souladu se směrnicí 98/24/EHS (2) nebo případně směrnicí 2004/37/ES (3) stanovit na úrovni Společenství limitní hodnoty expozice na pracovišti pro dým vznikající při svařování.

Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

se doporučuje:

podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí,

za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by oxid zinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT).

ČÁST 2

č. CAS: 7733-02-0

 

č. Einecs: 231-793-3

Molekulový vzorec:

ZnSO4

Název podle Einecs:

Síran zinečnatý

Název podle IUPAC:

Síran zinečnatý

Zpravodaj:

Nizozemsko

Klasifikace (6):

Xn; R22

R41

N; R50-53

Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.

Na základě dostupných informací hodnocení rizik určilo, že v Evropském společenství se látka používá především na výrobu hnojiv a pesticidů, na farmaceutické účely, v zemědělství jako doplňkové látky do krmiv a v chemickém průmyslu. Dále se používá ve výrobě viskózy, jako flotační činidlo v těžebním průmyslu, inhibitor koroze v odvětví galvanického pozinkování a při čištění odpadních vod. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

SPOTŘEBITELE

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snížování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU

1.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav z vlivů na místní vodní ekosystém následkem expozice plynoucí z použití v odvětví zemědělských hnojiv (formulace). V případě použití v odvětví zemědělských krmiv (formulace) nebyly zjištěny žádné bezprostřední obavy, ovšem nelze vyloučit potenciální riziko na místní úrovni kvůli možné existenci vysokých regionálních pozaďových koncentrací zinku,

obav o vliv na organismy žijící v sedimentech následkem lokální expozice plynoucí z použití v odvětví zemědělských hnojiv (formulace), zemědělských krmiv (formulace) a v chemickém průmyslu (zpracování). V případě mnoha zpracovatelských scénářů nebyly zjištěny žádné bezprostřední obavy, ovšem nelze vyloučit potenciální riziko na místní úrovni kvůli možné existenci vysokých regionálních pozaďových koncentrací zinku;

1.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

2.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o místní suchozemský ekosystém následkem expozice plynoucí z použití v chemickém průmyslu (zpracování), v odvětví zemědělských pesticidů (zpracování) a zemědělských hnojiv (formulace);

2.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

3.1

je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o mikroorganismy v čistírnách odpadních vod následkem expozice plynoucí z použití v chemickém průmyslu (zpracování), v odvětví zemědělských pesticidů (zpracování) a zemědělských hnojiv (formulace);

3.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

se doporučuje:

podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí,

za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by síran zinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT).

ČÁST 3

č. CAS: 7779-90-0

 

č. Einecs: 231-944-3

Molekulový vzorec:

Zn3(PO4)2

Název podle Einecs:

Bis(fosforečnan) trizinečnatý

Název podle IUPAC:

Bis(fosforečnan) trizinečnatý

Zpravodaj:

Nizozemsko

Klasifikace (7):

N; R50-53

Hodnocení rizik je založeno na praxi související s životním cyklem látky vyráběné v Evropském společenství nebo do něho dovážené, jak je popsán v hodnocení rizik, které členský stát zpravodaj předal Komisi. Hodnocení rizik bylo provedeno v souladu s aktuálně platnou metodologií kovů a s technickými pokyny pro hodnocení rizik na podporu nařízení (ES) č. 1488/94 o hodnocení rizik existujících látek.

Na základě dostupných informací hodnocení rizik stanovilo, že v Evropském společenství se látka používá především jako aktivní anorganický antikorozní pigment v základních nátěrových barvách a nátěrových barvách určených k ochraně kovových podkladů proti korozi v odvětví nátěrových hmot, laků a fermeží. Použití jako nanomateriál nebyla hodnocena.

HODNOCENÍ RIZIK

A.   Lidské zdraví

Závěr hodnocení rizik pro

PRACOVNÍKY

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

SPOTŘEBITELE

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

OSOBY EXPONOVANÉ PROSTŘEDNICTVÍM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

LIDSKÉ ZDRAVÍ (fyzikálně-chemické vlastnosti)

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

B.   Životní prostředí

Závěry jsou uvedeny pouze pro místní scénáře. Platí též závěry týkající se regionálních rizik pro životní prostředí, jak jsou popsána v hodnocení rizik pro elementární zinek (č. Einecs: 231-175-3).

Závěr hodnocení rizik pro

ATMOSFÉRU

je takový, že v současnosti není zapotřebí dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která se již uplatňují. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

VODNÍ EKOSYSTÉM VČETNĚ SEDIMENTU

1.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav z vlivů na místní vodní ekosystém (včetně sedimentu) následkem expozice plynoucí z použití v odvětví nátěrových barev (formulace a zpracování);

1.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 1.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

SUCHOZEMSKÝ EKOSYSTÉM

2.1

je takový, že je zapotřebí zvláštních opatření na snižování rizik. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o místní suchozemský ekosystém následkem expozice plynoucí z použití v odvětví nátěrových barev (formulace);

2.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, včetně sekundární otravy, mimo opatření uvedených výše v bodě 2.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

Závěr hodnocení rizik pro

MIKROORGANISMY V ČISTÍRNÁCH ODPADNÍCH VOD

3.1

je takový, že je zapotřebí snížit rizika. Tohoto závěru bylo dosaženo v důsledku:

obav o mikroorganismy v čistírnách odpadních vod následkem expozice vyplývající z použití v odvětví nátěrových barev (formulace a zpracování);

3.2

je takový, že v současné době není zapotřebí žádných dalších informací a/nebo zkoušek ani opatření na snižování rizik kromě těch, která jsou uplatňována u všech místních scénářů, mimo opatření uvedených výše v bodě 3.1. Tohoto závěru bylo dosaženo, neboť:

hodnocení rizik ukazuje, že se neočekávají žádná rizika. Opatření na snižování rizik, která se již uplatňují, se považují za dostatečná.

STRATEGIE OMEZOVÁNÍ RIZIK

Pro ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

se doporučuje:

podle směrnice 2008/1/ES (4) a směrnice 2000/60/ES (5) zvážit, zda je zapotřebí dalšího řízení rizik u jiných zdrojů emisí zinku kromě těch, které vznikají u vyráběné a dovážené chemikálie (např. přírodní zdroje, těžební činnost, znečištění z minulosti a použití jiných sloučenin zinku), a které podle zjištění strategie omezování rizik výrazně přispívají k emisím zinku do vodního prostředí,

za účelem usnadnění povolování a monitorování podle směrnice 2008/1/ES by bis(fosforečnan) trizinečnatý měl být začleněn do pokračující práce na tvorbě pokynů k „nejlepším dostupným technikám“ (BAT).


(1)  Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.

(4)  Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(5)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(6)  Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).

(7)  Klasifikace látky je stanovena směrnicí Komise 2004/73/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se po dvacáté deváté přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1; opraveno v Úř. věst. L 216, 16.6.2004, s. 3).