[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 13.11.2008 KOM(2008) 780 v konečném znění 2008/0223 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o energetické náročnosti budov (přepracování) (předložená Komisí) {SEC(2008) 2864}{SEC(2008) 2865} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Cíl Cílem přepracování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov[1], dále jen „směrnice EPBD“, je vyjasnit a zjednodušit některá ustanovení, rozšířit oblast působnosti směrnice, posílit některá její ustanovení tak, aby jejich dopad byl účinnější, a zajistit vedoucí úlohu veřejného sektoru. Tím se má umožnit transpozice a provádění směrnice EPBD a využít významného podílu zbývajícího nákladově efektivního potenciálu v sektoru budov. Zároveň jsou zachovány cíle a zásady stávající směrnice a určení konkrétních požadavků a způsobů jejího provádění je i nyní ponecháno na členských státech. 1.2. Cíle politik EU a sektor budov V lednu 2007 Komise navrhla komplexní soubor opatření v oblasti klimatu a energetiky[2], který obsahuje cíle 20% snížení spotřeby energie, 20% snížení emisí skleníkových plynů a 20% zvýšení podílu energie získávané z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Evropská rada toto směřování podpořila na svém jarním zasedání v roce 2007. Tyto cíle byly přijaty s ohledem na množící se vědecké poznatky týkající se změny klimatu, vysoké ceny energie a rostoucí závislost na dovozu energií a její možné geopolitické důsledky. Snížení spotřeby energie může velmi významným způsobem přispět k dosažení těchto cílů. Sektor budov poskytuje mnoho nákladově efektivních příležitostí k činnosti, které jsou zároveň prospěšné pro občany EU. Sektor budov – tj. obytné a obchodní budovy – je největším uživatelem energie a emitentem CO2 v EU a je odpovědná přibližně za 40 % celkové spotřeby konečné energie a emisí CO2 v EU. Tento sektor má významný nevyužitý potenciál k nákladově efektivním úsporám energie, který by v případě využití znamenal, že v roce 2020 bude EU spotřebovávat o 11 % konečné energie méně. Z toho vyplývá mnoho výhod, jako je snížení energetických potřeb, závislosti na dovozu a dopadu na klima, nižší účty za energii, zvýšení počtu pracovních míst a podpora místního rozvoje. Budovy v zásadě odpovídají potřebám a preferencím všech Evropanů v jejich konkrétním prostředí, a jsou proto často považovány za klíčovou záležitost v pravomoci místních, regionálních a vnitrostátních orgánů. Zároveň jsou stavební výrobky, zařízení a služby důležitou součástí vnitřního trhu EU a v současné době se mnoho pracovníků a podniků neomezuje na působení pouze v jediné zemi. Sektor budov je také ve všech zemích klíčovým prvkem plnění cílů v oblasti energetiky a klimatu s co nejnižšími náklady pro jednotlivce a společnost a společné úsilí představuje významnou přidanou hodnotu, což dále odůvodňuje přijetí opatření na úrovni EU. 2. PLATNÉ PřEDPISY SPOLEčENSTVÍ 2.1. Směrnice o energetické náročnosti budov Směrnice EPBD je hlavním právním nástrojem Společenství, který zajišťuje ucelený přístup k účinnému využívání energie v sektoru budov. Hlavním cílem směrnice EPBD je podpora nákladově efektivního zlepšení celkové energetické náročnosti budov. Její ustanovení pokrývají energetické potřeby týkající se vytápění prostoru a ohřevu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení u nových a stávajících, obytných a neobytných budov. Většina stávajících ustanovení se vztahuje na veškeré budovy, a to bez ohledu na jejich velikost a na to, zda jsou v užívání jako obytné či neobytné. Některá ustanovení se vztahují pouze na konkrétní druhy budov. Směrnice v právním textu kombinuje různé regulační nástroje (jako je požadavek, aby členské státy stanovily požadavky na energetickou náročnost nových a velkých stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace) a nástroje založené na informacích (jako jsou certifikáty energetické náročnosti a požadavky na inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů). Směrnice EPBD nestanoví úrovně pro celou EU, ovšem vyžaduje, aby členské státy stanovily konkrétní požadavky a příslušné mechanismy. Tento přístup tudíž plně zohledňuje vnitrostátní/regionální podmínky, jako je vnější klima a individuální stavební tradice. Členské státy mohou překročit minimální požadavky stanovené směrnicí a mohou být ambicióznější. V provádění směrnice EPBD došlo ke zdržení, ovšem do současné doby prohlásilo 22 členských států, že směrnici plně provedly (probíhá hodnocení Komisí). Jedním z hlavních dosavadních přínosů směrnice EPBD bylo zahrnutí tématu energetické náročnosti budov do politických programů, její začlenění do stavebních předpisů a proniknutí do pozornosti občanů. 2.2. Jiné regulační nástroje Kromě směrnice EPBD existuje řada jiných směrnic, které se zabývají energetickými hledisky v kontextu budov, např. směrnice o ekodesignu energetických spotřebičů (2005/32/ES)[3], směrnice o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny (2004/8/ES)[4], směrnice o energetické účinnosti u koncového uživatele a energetických službách (2006/32/ES)[5] a navrhovaná směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů[6]. Příslušná ustanovení týkající se budov lze také nalézt ve směrnici o stavebních výrobcích (89/106/EHS)[7] a v akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku[8]. Ačkoli tyto směrnice nejsou v návrhu výslovně zmíněny, neboť to není právní praxí, jsou nedílnou součástí kombinace nástrojů k podpoře udržitelné výstavby a využívání budov v EU a členské státy je také musí plně zohlednit při vypracovávání svých politik pro tento sektor. 2.3. Potřeba dalších opatření? Přes již přijatá opatření zůstává značně velký potenciál k nákladově efektivním úsporám energie stále nevyužit. To znamená, že nejsou plně využity potenciální sociální, ekonomické a environmentální přínosy na vnitrostátní úrovni, jakož i na úrovni EU. Je to z důvodu komplexnosti odvětví a existence selhání trhu, ale také z důvodu některých omezení znění a oblasti působnosti některých ustanovení stávající směrnice EPBD a malých cílů, které si kladou některé členské státy, pokud jde o její provádění. 3. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů 3.1. Konzultace, sběr dat a využití výsledků odborných konzultací Návrh přepracované směrnice EPBD byl vypracován na základě širokého okruhu příspěvků členských států a zúčastněných stran, které byly poskytnuty při různých příležitostech, včetně veřejné konzultace prostřednictvím internetu. Byla provedena komplexní analýza dopadů různých navrhovaných možností s ohledem na jejich ekonomické, sociální a environmentální dopady a zásady subsidiarity a proporcionality. 3.2. Posouzení dopadů Posouzení dopadů jasně ukázalo, že revize směrnice EPBD je vhodným opatřením na splnění cílů politiky EU. Stávající směrnice bude výchozím bodem a bude tvořit tzv. „páteř“ opatření. Je ovšem třeba zdůraznit, že řešení spočívá v integrované kombinaci nástrojů politiky. Proto jsou jako doplňující opatření k provádění směrnice nezbytná další opatření neregulační povahy, která ovšem nejsou sama o sobě dostačující. Mělo by být tedy i nadále vyvíjeno úsilí, pokud jde o poskytování dalších informací, školení odborníků a dosahování dohod o dobrovolných opatřeních. Dále je nutné na vhodné úrovni stanovit finanční a daňové pobídky, aby se podpořilo účinné využívání zdrojů. Posouzení dopadů došlo k závěru, že několik stránek směrnice EPBD by mělo být řešeno dvěma způsoby. Zaprvé je nutné vyjasnit nejednoznačné formulace. Bylo také navrhováno přepracování (oproti změně). Zadruhé je nezbytné posílit hlavní pilíře (požadavky na energetickou náročnost nových budov a stávajících budov, u kterých probíhá větší renovace; certifikáty energetické náročnosti; inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů) stávající směrnice. Možnosti analyzované v rámci každého pilíře zahrnují kombinaci nástrojů politiky a také alternativní opatření neregulační povahy. Umožnily by plné využití potenciálu stávající směrnice EPBD a rozšíření jejího dopadu. Minimální celkový dopad možností vymezených jako nejpřínosnější, a proto zvažovaných pro zahrnutí do tohoto přepracovaného návrhu, u nichž byla možná kvantifikace, je významný: - úspora energie ve výši 60–80 Mtoe/rok do roku 2020, tj. snížení konečné energie v EU o 5–6 % v roce 2020; - úspora CO2 ve výši 160 až 210 Mt/rok do roku 2020, tj. 4–5 % celkových emisí CO2 v EU v roce 2020; - potenciálně 280 000 (až 450 000) nových pracovních míst do roku 2020, především v odvětví stavebnictví a pokud jde o subjekty vydávající certifikáty, auditory a inspektory otopných soustav a klimatizačních systémů. Vytváření nových pracovních míst by také bylo stimulováno potřebou výrobků, prvků a materiálů používaných či instalovaných v budovách s lepší energetickou náročností (nebyly kvantifikovány v posouzení dopadů). Ve srovnání s výhodami a návratností jsou požadavky na investice a administrativní náklady relativně nízké. Například zrušení meze 1000 m2 v článku 6 stávající směrnice EPBD by vedlo k doplňkovým kapitálovým investicím ve výši 8 mld. EUR/rok, ale znamenalo by úspory nákladů ve výši 25 mld. EUR/rok do roku 2020, což také znamená podstatné negativní náklady na snižování emisí CO2. Tyto výpočty byly provedeny na základě konzervativních odhadů týkajících se cen ropy. Investiční požadavky nejsou mezi občany EU rovnoměrně rozděleny, tj. ti, kteří provádějí na svých budovách větší renovace nebo se zabývají transakcemi s nemovitostmi, ponesou dodatečné náklady. Ovšem při vysokých cenách energie povedou tyto počáteční investice k přitažlivé návratnosti a sníží účty za energie. To bude mít pozitivní přímé a nepřímé účinky na celou ekonomiku. Pokud jde o snížení spotřeby energie, a tudíž snížení emisí CO2 a závislosti na dovozu energií, tvorbu pracovních míst, pozitivní vliv na zdraví a pracovní produktivitu, celkový přínos pro společnost výrazně překračuje náklady na analyzovaná opatření. Investice do úspor energie, které se navrátí v podobě účinnějšího využívání primární energie, také zvyšují blahobyt. Některé požadavky však mohou pro domácnosti s nízkými příjmy představovat zátěž. Zlepšení kvality budov je významným způsobem, jak dosáhnout dlouhodobých řešení problémů s vysokými účty za energie a lepší kvality života, a členské státy by měly využít dalších opatření, která mají k dispozici, aby podpořily ty, kteří pomoc potřebují. Revidovaná směrnice podporuje cílené nástroje financování. Například poskytuje základ pro spojení zvýšené energetické účinnosti uvedené v doporučeních certifikátu s finančními pobídkami. Zveřejněné posouzení dopadů a jeho přílohy poskytují podrobné informace týkající se různých možností a jejich dopadu, jakož i metodický přístup k jejich hodnocení. 4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY Ve svých odpovědích v dotazníku, který Komise připravila pro revizi, orgány členských států došly k odhadu, že rozpočtové důsledky vyplývající ze směrnice nejsou značné. Kromě toho je administrativní dopad mírný. Snížení neproduktivní spotřeby primární energie v sektoru budov povede k omezení výdajů v domácnostech, v podnicích a u orgánů veřejné moci, které spravují a využívají tyto budovy. Peněžní a ekonomické přínosy budou vyšší než dodatečné náklady na investice do úspor energie. Administrativní náklady a nezbytné investice jsou podrobně vysvětleny v posouzení dopadů. Pro rozpočet Společenství nebyly zjištěny žádné podstatné náklady. Zvýšené požadavky by vedly k větší pracovní zátěži Komise a vyžadovaly by dodatečný personál (přibližně tři úředníky na plný úvazek). 5. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 5.1. Shrnutí navrhovaných opatření Návrh zachovává cíle a hlavní zásady stávající směrnice EPBD a role členských států při stanovení konkrétních požadavků je také stejná jako ve stávající směrnici EPBD. Administrativní zátěž je omezena na minimum, ale je rozpracována, aby bylo dosaženo maximálního účinku. Je rozhodující, aby stávající směrnice EPBD byla provedena řádně a včas. Tento návrh by neměl být záminkou k pozdržení provádění stávající směrnice. Návrh vyjasňuje, posiluje a rozšiřuje oblast působnosti stávajících ustanovení směrnice EPBD tím, že: - zavádí vyjasnění formulací některých ustanovení; - rozšiřuje oblast působnosti ustanovení, podle kterého členské státy stanoví minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud má proběhnout větší renovace; - posiluje ustanovení týkající se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí otopných soustav a klimatizačních zařízení, požadavků na energetickou náročnost, informací a nezávislých odborníků; - poskytuje členským státům a zúčastněným stranám nástroj pro výpočet mezních hodnot, který umožňuje srovnání cílů minimálních požadavků na energetickou náročnost stanovených na vnitrostátní/regionální úrovni s nákladově optimálními úrovněmi; - stimuluje členské státy k vypracování rámců pro zavádění většího počtu budov s nízkou nebo nulovou spotřebou energie a nízkými nebo nulovými emisemi oxidu uhličitého na trh; - podporuje aktivnější zapojení veřejného sektoru, který má jít příkladem. 5.2. Právní základ Energetická náročnost budov má významné místo v politice Společenství v oblasti životního prostředí. Proto je stávající směrnice EPBD založena na čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES. Toto zůstává nezměněno. 5.3. Právo EU jednat, subsidiarita a proporcionalita Nástroje týkající se energetické účinnosti přijaté na úrovni EU odrážejí rostoucí význam energie jako politického a ekonomického úkolu a její úzký vztah s oblastmi politiky, jako jsou zabezpečení dodávek energie, změna klimatu, udržitelnost, životní prostředí, vnitřní trh a hospodářský rozvoj. Sektor budov je odpovědný za přibližně polovinu emisí CO2, které nejsou zahrnuty do systému pro obchodování s emisemi, a má významný potenciál pro snižování CO2, a to s negativními nebo nízkými náklady na snižování emisí. Vlastnosti sektoru budov omezují míru zvýšení energetické účinnosti. Stavební výrobky, zařízení a služby související s budovami jsou důležitou součástí vnitřního trhu EU. Bez ujištění, že tržní podmínky v celé EU jsou pevně stanovené a dlouhodobé, není pravděpodobné, že by podniky reagovaly rychle na rostoucí poptávku po službách souvisejících s energetickou účinností. Se zvyšující se mobilitou pracovníků a mnoha podniky působícími v rámci celé EU by pro ně navíc opatření vytvářející srovnatelnější vnitrostátní regulační podmínky snížila administrativní zátěž a poskytla více příležitostí ke zvýšení produktivity. Členské státy samy dosud nemohly uspokojivě dosáhnout cílů v oblasti energetické účinnosti a opatření na úrovni Společenství jsou nezbytná pro umožnění a rozšíření aktivit na vnitrostátní úrovni. Hlavní prvky stávající směrnice EPBD již byly zváženy v kontextu zásad subsidiarity a proporcionality a praxe ukázala vhodnost přístupu. V navrhovaném znění jsou respektovány obě zásady. Důraz je kladen na vypracování společného přístupu, který vytváří základ pro soudržné a vzájemně se podporující mechanismy pro zlepšení energetické účinnosti, přičemž si členské státy zároveň zachovávají kontrolu nad stanovením jednotlivých požadavků a způsobů jejich provedení. 5.4. Volba právního nástroje Přepracování směrnice o energetické náročnosti budov je součástí strategie Komise pro zlepšení právní úpravy, zejména akčního plánu „Zjednodušení a zlepšení právního prostředí“[9]. Navrhuje se použití metody přepracovaného znění, neboť se tím zlepšuje čitelnost a umožňuje lepší porozumění. 6. OBSAH NÁVRHU V textu je provedeno množství úprav, přičemž některé z nich představují přizpůsobená ustanovení, vyjasnění a menší opravy textu, zatímco v jiných se vkládají nová ustanovení. Vložená ustanovení jsou popsána níže. Preambule Některé body odůvodnění jsou aktualizovány nebo přizpůsobeny. Článek 1 Předmět Vkládá se odkaz na nové požadavky týkající se: i) vnitrostátních plánů na zvýšení počtu budov, jejichž emise CO2 a spotřeba primární energie jsou nízké či nulové, a ii) nezávislých systémů kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. Článek 2 Definice Je vyjasněno několik pojmů a tam, kde je to nezbytné, se doplňují nové definice. Článek 3 Stanovení metody výpočtu Text je přizpůsoben a technické podrobnosti v něm obsažené se přesouvají do přílohy I. Článek 4 Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost V současné době se požadavky na energetickou náročnost, které stanovily členské státy, podstatně liší, pokud jde o jejich cíle, přičemž některé jsou velmi daleko od nákladově optimálních úrovní. To znamená, že u mnoha nových staveb a větších renovací uniká příležitost ke zlepšení energetické náročnosti budovy hospodárným způsobem a ke snižování budoucích účtů za energie. Text byl změněn tak, aby se zajistilo, že minimální požadavky na energetickou náročnost budov stanovené členskými státy jsou postupně sladěny s nákladově optimálními úrovněmi. Navrhuje se postup ve čtyřech fázích: 1) členské státy by měly stanovit své požadavky za použití vlastní metody výpočtu s cílem dosáhnout nákladově optimálních úrovní, které stanovily; 2) Komise vypracuje srovnávací metodu a členské státy ji budou muset použít pouze za účelem srovnání a podat zprávu o výsledcích, jak je uvedeno níže v článku 5; 3) ode dne 30. června 2014 členské státy již nemohou poskytovat pobídky na stavbu nebo renovaci budov, které nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost dosahující výsledků srovnávacího výpočtu podle článku 5; 4) ode dne 30. června 2017 členské státy při přezkumu svých minimálních požadavků na energetickou náročnost zajistí, aby tyto požadavky dosahovaly výsledků výpočtu podle čl. 5 odst. 2. Článek 5 Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost Výše uvedená srovnávací metoda by sestávala z metody výpočtu vypracované Komisí, která by zohlednila nákladově optimální kritéria na základě proměnných (jako jsou investiční náklady, provozní náklady a náklady na údržbu, včetně nákladů na energie). Členské státy by musely použít tuto metodu pro výpočet nákladově optimálních požadavků za použití jimi stanovených proměnných. Výsledky by pak měly být porovnány se skutečnými požadavky stanovenými v daném členském státě, čímž by se jasně ukázalo, do jaké míry se vnitrostátní požadavky blíží nákladově optimálním úrovním. Členské státy oznámí určené proměnné, výsledky srovnávacího výpočtu a porovnání se stanovenými požadavky Komisi, která zveřejní zprávy o pokroku. Článek 6 Nové budovy Povinnost zvážit alternativní systémy pro nové budovy se rozšiřuje na všechny budovy. Tím se rozšiřuje oblast působnosti směrnice EPBD a podporují cíle EU týkající se obnovitelných zdrojů energie. Ačkoli se to neuvádí, provedení ustanovení týkajících se hodnocení alternativních systémů je v souladu s požadavky směrnice na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008) 19 v konečném znění). Doplňuje se čl. 6 odst. 2 s cílem zajistit, aby byla fakticky provedena analýza alternativních systémů, a to transparentním způsobem. Článek 7 Stávající budovy V případě budov, u kterých proběhne větší renovace, se zrušuje mez 1000 m2 užitné podlahové plochy, pokud jde o splnění vnitrostátních/regionálních minimálních požadavků na energetickou náročnost. Tato mez obsažená ve stávající směrnici EPBD vylučuje 72 % budov, čímž uniká možnost využití významného potenciálu k nákladově efektivním úsporám energie. Je jasné, že nejvhodnější příležitost k zavedení opatření na snížení energetické náročnosti se naskýtá, když probíhá větší renovace budovy (přibližně každých 25–40 let). V takovém případě nejsou potřeby dodatečných investic vysoké a díky úsporám energie se navrátí během období, kdy je opatření uplatňováno. Je zachována definice „větší renovace“ a posiluje se přesunutím z preambule do článku 2. Investice by proto měly být vyšší než 25 % celkové hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, např. hodnoty stanovené pojistně matematickou metodou, nebo vyšší než 25 % hodnoty obvodového pláště budovy v případě strukturální renovace. Článek 8 Technické systémy ve stávajících budovách Členské státy mají stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud jde o instalaci nových nebo výměnu stávajících technických systémů budovy, nebo jejich významnou modernizaci. Tyto požadavky by měly být v souladu s právními předpisy platnými pro výrobky, ze kterých tento systém sestává, a být založeny na řádné instalaci systémových prvků a jejich správného nastavení a velikosti. Cílem je lepší účinnost celých systémů. To je nutné vzhledem k tomu, že pokud jednotlivé vysoce účinné prvky systému nejsou správně nainstalovány nebo nastaveny, nebude ani účinnost celého systému velmi vysoká. Článek 9 Budovy, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové Členské státy mají aktivně podporovat zavádění většího počtu těchto budov na trh tím, že vypracují vnitrostátní plány s jasnými definicemi a cíli, pokud jde o jejich zavádění. Členské státy by měly prokázat vedoucí úlohu veřejných orgánů při stanovování konkrétních cílů pro budovy, které užívají. Na základě informací členských států Komise stanoví společné zásady pro vymezení těchto budov. Komise podá zprávu o pokroku členských států a na jejím základě vypracuje strategii a v případě potřeby další opatření. Článek 10 Certifikáty energetické náročnosti Úloha doporučení obsažených v certifikátu je posílena a vyjasněna zdůrazněním toho, že jsou nedílnou součástí certifikátu, a zahrnutím ustanovení týkajících se informací, které musí obsahovat. Článek 11 Vydávání certifikátů energetické náročnosti Požadavky týkající se předkládání certifikátu jsou nově formulovány, aby se zajistilo, že certifikáty se předloží, kdykoli se uskuteční transakce s nemovitostí, a potenciální kupující nebo nájemce je informován o energetické náročnosti budovy (nebo jejích částí) co nejdříve (tj. v oznámení o prodeji/pronájmu). Zavádí se požadavek na vydání certifikátu do 31. prosince 2010, pokud je celková užitná podlahová plocha budovy větší než 250 m2 užívána veřejnými orgány. Článek 12 Vystavení certifikátů energetické náročnosti Rozšiřuje se rozsah povinnosti vystavit certifikát: tj. pokud je celková užitná podlahová plocha budovy užívané veřejnými orgány nebo často navštěvované veřejností větší než 250 m2, certifikát je vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti. V druhém případě se požadavek ukládá, pouze pokud je certifikát již k dispozici. Článek 13 Inspekce otopných soustav Vyjasňuje se četnost inspekcí s cílem zdůraznit význam přiměřeného poměru mezi náklady na inspekce a předpokládanými úsporami energie (přínosy), které vyplynou z inspekce. Zavádí se požadavek na nezávislý kontrolní systém týkající se inspekčních zpráv, tj. prostřednictvím namátkových kontrol kvality. Článek 14 Inspekce klimatizačních systémů Podobně jako v článku 13 se vyjasňuje četnost inspekcí. Článek 15 Zprávy o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů Zavádí se požadavek na předložení inspekční zprávy vlastníku či nájemci budovy, aby byli řádně informováni o výsledku inspekce a doporučeních na nákladově efektivní zlepšení energetické náročnosti. Článek 16 Nezávislí odborníci Doplňuje se požadavek, aby během schvalovacího procesu byly zohledněny provozní a technické dovednosti odborníků, kteří provádějí certifikace a inspekce, a jejich schopnost provádět je nezávislým způsobem. V současné době některé členské státy omezují schvalování odborníků na konkrétní odborné skupiny nebo společnosti, což nezaručuje jejich způsobilost a zabraňuje jiným kvalifikovaným odborníkům, např. společnostem poskytujícím energetické služby a energetickým agenturám, ve vstupu na trh, což omezuje hospodářskou soutěž. Článek 17 Nezávislý kontrolní systém Zavádí se požadavek na nezávislý systém kontroly certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů, tj. prostřednictvím náhodných kontrol kvality. Na vyžádání se certifikáty a inspekční zprávy registrují. Článek 18 Přezkoumání Aktualizováno. Článek 19 Informace Členské státy musí poskytovat vlastníkům budov nebo nájemcům informace týkající se certifikátů energetické náročnosti a inspekcí otopných soustav a klimatizačních systémů. Během provádění stávající směrnice bylo zřejmé, že obyvatelé si vždy nejsou vědomi jejich úlohy a přidané hodnoty. Pokud si to neuvědomí a budou je považovat pouze za další administrativní požadavek, nebude využit jejich potenciální pozitivní dopad. Členské státy proto zahájí obsáhlé informační kampaně. Článek 20 Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku Přizpůsoben. Článek 21 Výbor Upraveno v souladu s přizpůsobeními regulativního postupu s kontrolou. Článek 22 Sankce Členské státy musí stanovit a provést pravidla k sankcím za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých v souladu se směrnicí EPBD. Pokuta se může odvíjet od spotřeby energie nebo potřeby energie certifikované budovy / jmenovitého výkonu otopné soustavy / klimatizačního systému, u kterého byla provedena inspekce. Text je podobný textu článku 20 (Sankce) směrnice 2005/32/ES. Článek 23 Provedení Jsou upravena data provedení, aby členské státy měly dostatek času transponovat (31. prosince 2010) a plně provést (31. ledna 2012) revidovaná/nová ustanovení do vnitrostátních právních předpisů. Aby byla posílena důležitá úloha veřejného sektoru, který má jít příkladem, je termín provedení ustanovení pro veřejné orgány kratší (31. prosinec 2010). Článek 24 Zrušení Je vložen proto, aby byl patrný rozdíl mezi ustanoveními stávající směrnice EPBD a jejím přepracováním. Článek 25 Vstup v platnost Přizpůsoben. Článek 26 Beze změn. Příloha I Je důležité provést odhad „skutečného“ dopadu provozu budovy na celkovou spotřebu energie a na životní prostředí, a proto se použije ukazatel primární energie a ukazatel emisí CO2. Pro posouzení se použijí údaje o roční energetické náročnosti, aby byl zdůrazněn význam různého využití energie během roku a lépe zohledněn požadavek na chlazení. Uvádí se odkaz na evropské normy s cílem podpořit harmonizaci metod výpočtu vnitrostátních/regionálních minimálních požadavků na energetickou náročnost. Příloha II Podává popis nezávislých systémů kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. Příloha III Doplněna podle článku 23. Příloha IV Srovnávací tabulka. ⎢ 2002/91 2008/0223 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o energetické náročnosti budov (přepracování) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[11], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[12], vzhledem k těmto důvodům: ò nový (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov[13] byla pozměněna[14]. Vzhledem k novým podstatným změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována. ê 2002/91 První bod odůvodnění (přizpůsobený) (1) Článek 6 Smlouvy stanoví, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství. ê 2002/91 Druhý bod odůvodnění (2) Přírodní zdroje, jejichž obezřetné a racionální využívání vyžaduje článek 174 Smlouvy, zahrnují ropné produkty, zemní plyn a pevná paliva, které jsou základními zdroji energie, ale také hlavními zdroji emisí oxidu uhličitého. ê 2002/91 Třetí bod odůvodnění Zvyšování energetické účinnosti tvoří důležitou část souboru politik a opatření nutných k dodržení Kjótského protokolu a mělo by být součástí každého souboru politik ke splnění případných dalších závazků. ò nový (3) Snížení spotřeby energie v sektoru budov představuje důležitou součást opatření nutných ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu a dalších evropských a mezinárodních závazků týkajících se snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012. Snížená spotřeba energie také hraje důležitou roli při podpoře zabezpečování zásobování energií, technologického vývoje a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména ve venkovských oblastech. ê 2002/91 Čtvrtý bod odůvodnění (4) Řízení poptávky po energii je důležitým nástrojem, který umožňuje Společenství ovlivňovat světový trh v oblasti energie, a v důsledku toho střednědobou a dlouhodobou spolehlivost dodávek energie. ê 2002/91 Pátý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (5) 30. května 2000 a ze dne 5. prosince 2000 schválila Rada akční plán Komise týkající se energetické účinnosti a požadovala zvláštní opatření ve stavebním odvětví. ò nový (5) Zasedání Evropské rady v březnu 2007 zdůraznilo potřebu zvýšení energetické účinnosti ve Společenství za účelem dosažení cíle snížení spotřeby energie Společenství o 20 % do roku 2020 a vyzvalo k důkladnému a rychlému provádění priorit stanovených ve sdělení Komise „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“[15]. Akční plán vymezil významné možnosti nákladově efektivních úspor v sektoru budov. Ve svém usnesení ze dne 31. ledna 2008 Evropský parlament vyzval k posílení ustanovení směrnice 2002/91/ES. ê 2002/91 Šestý bod odůvodnění (přizpůsobený) (6) Bytový a terciární sektor, jehož hlavní část tvoří budovy, představuje více než √ přibližně Õ 40 % konečné spotřeby energie ve Společenství a dále roste, což je spojeno se zvýšením jeho energetické spotřeby, a tudíž také se zvýšením jeho emisí oxidu uhličitého. ê 2002/91 Sedmý bod odůvodnění (přizpůsobený) (7) Směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti (SAVE)[5], ve které se požaduje, aby členské státy vytvářely a prováděly programy v oblasti energetické účinnosti ve stavebním odvětví a podávaly o nich zprávy, začíná nyní přinášet některé důležité výsledky. Je však nutný doplňkový právní nástroj pro √ Je nezbytné Õ stanovení stanovit konkrétnějších opatření s cílem dosáhnout rozsáhlých a dosud nevyužitých možností úspor energie √ u budov Õ a zmenšit značné rozdíly mezi výsledky členských států v tomto odvětví. ê 2002/91 Osmý bod odůvodnění (8) Ve směrnici Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků[6] se požaduje, aby stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání byly navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů. ê 2002/91 Devátý bod odůvodnění (přizpůsobený) (8) Opatření ke snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické a místní podmínky i mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů. √ Tato opatření Õ by nNeměla by být v rozporu s jinými základními požadavky týkajícími se budov, např. přístupnosti, bezpečnosti a plánovaného využití budovy. ê 2002/91 Desátý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (9) Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může na √ vnitrostátní a Õ regionální úrovni lišit a která kromě tepelné tepelných √ vlastností Õ izolace zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití obnovitelných zdrojů energie, √ prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního ovzduší, odpovídající denní světlo Õ a návrh budovy. √Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena na ročním období, ve kterém je nutno topit, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Õ ê2002/91 Dvacátý druhý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (10) √Členské státy by měly stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov. Tyto minimální požadavky by měly být stanoveny za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy. Õ Měla by být stanovena možnost rychlého přizpůsobení metody výpočtu a pravidelného přezkoumávání minimálních požadavků členských států v oblasti √ na Õ energetickoué náročnosti budov √ ze strany členských států Õ s ohledem na technický pokrok, mimo jiné pokud jde o izolační vlastnosti (nebo jakost) stavebních materiálů a budoucí vývoj normalizace. ò nový (11) Touto směrnicí nejsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy. Pojem pobídky použitý v této směrnici by proto neměl být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje státní podporu. ò nový (12) Komise by měla stanovit srovnávací metodu výpočtu nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Členské státy by měly tuto srovnávací metodu použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států směrem k dosažení nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu. Po přechodném období by členské státy měly použít tuto srovnávací metodu při přezkumu svých minimálních požadavků na energetickou náročnost. ê 2002/91 Dvanáctý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (13) Budovy budou majímít vliv na dlouhodobou spotřebu energie, a nové budovy by proto měly splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost přizpůsobené místnímu klimatu. Osvědčené postupy by se z tohoto hlediska měly zaměřit na optimální využití faktorů důležitých pro snížení energetické náročnosti. Protože se zpravidla plně nevyužívají možnosti alternativních systémů dodávek energie, měla by se posoudit technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů dodávek energie ð , a to bez ohledu na velikost budovy. ï; to může jednorázově provést členský stát prostřednictvím studie, jejímž výsledkem bude seznam opatření na úsporu energie pro průměrné místní tržní podmínky při splnění kritérií efektivnosti nákladů. Před zahájením stavby mohou být požadovány zvláštní studie, zda dané nebo daná opatření jsou pokládána za proveditelná. ê 2002/91 Třináctý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (14) Větší renovace stávajících budov ð bez ohledu na velikost ï od určité velikosti by měly být pokládány za √ poskytují Õ příležitost učinit opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů. Větší renovace jsou takové, u nichž celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo energetických zařízení, např. na vytápění, zásobování teplou vodou, klimatizaci, větrání a osvětlení, jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy, bez hodnoty zastavěného pozemku, nebo takové, u nichž probíhá renovace více než 25 % obvodového pláště budovy. ðZ důvodu nákladové efektivnosti by mělo být možné omezit minimální požadavky na energetickou náročnost na ty renovované části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější. ï ê 2002/91 Jedenáctý bod odůvodnění (11) Komise má v úmyslu dále vypracovávat normy, jako jsou EN 832 a prEN 13790, rovněž s ohledem na klimatizační systémy a osvětlení. ò nový (15) Je třeba přijmout opatření s cílem zvýšit počet budov, které nejenže splňují současné minimální požadavky na energetickou náročnost, ale jsou i energeticky účinnější. Za tímto účelem by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové, a pravidelně o nich předkládat zprávy Komisi. ò nový (16) Za účelem snížení zátěže členských států spojené s podáváním zpráv by mělo být možné zahrnout zprávy, které vyžaduje tato směrnice, do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS[16]. Veřejný sektor ve všech členských státech by měl v oblasti energetické náročnosti budov hrát vedoucí úlohu, a proto by vnitrostátní plány měly stanovit náročnější cíle pro budovy, jež jsou užívány orgány veřejné moci. ò nový (17) Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo jejích částí by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně jejího zlepšení. Certifikát by také měl poskytnout informace o skutečném dopadu vytápění a chlazení na energetické potřeby budovy, na její spotřebu primární energie a na emise oxidu uhličitého. ê 2002/91 Šestnáctý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (18) Proces certifikace může být podporován programy k usnadnění rovného přístupu k snižování energetické náročnosti založen na dohodách mezi organizacemi zúčastněných osob a subjektem jmenovaným členským státem prováděn podniky poskytujícími služby v oblasti energetiky, které se zaváží k uskutečnění určitých investic. Přijaté systémy by měly být pod dozorem a kontrolou členských států, které by rovněž měly usnadnit využívání pobídkových programů. Energetický certifikát by měl pokud možno popisovat skutečnou energetickou náročnost budovy, a může být proto následně revidován. Budovy √ užívané Õ orgányů veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly ð poskytují příležitost, jak ï být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by √ tyto budovy Õ měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět zveřejnění √ vystavení Õ těchto energetických certifikátů na viditelném místě. Kromě toho by zveřejnění úředně doporučovaných vnitřních teplot spolu s naměřenou skutečnou teplotou mělo odrazovat od nesprávného používání otopných, klimatizačních a větracích systémů. To by mělo přispívat k zamezení zbytečné spotřeby energie a zaručit příjemné vnitřní mikroklimatické podmínky ve vztahu k venkovní teplotě. ê 2002/91 Osmnáctý bod odůvodnění (19) V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích jižní Evropy. To v těchto zemích způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné chování budov během letního období. S tímto cílem by se měly dále vyvíjet techniky pasivního chlazení, přednostně ty, které zlepšují vnitřní mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov. ê 2002/91 Čtrnáctý bod odůvodnění (14) Snížení celkové energetické náročnosti stávající budovy však neznamená nezbytně celkovou renovaci budovy, ale může se omezit na ty části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější a jejichž renovace je efektivní z hlediska nákladů. ê 2002/91 Patnáctý bod odůvodnění (přizpůsobený) (15) Požadavky na renovaci stávajících budov by neměly být neslučitelné s plánovaným využitím, kvalitou nebo povahou budovy. Mělo by být možné, aby dodatečné náklady spojené s touto renovací byly uhrazeny ze vzniklých úspor energie, a to v rozumné lhůtě ve vztahu k očekávané technické životnosti investice. ê 2002/91 Sedmnáctý bod odůvodnění (17) Členské státy mohou rovněž použít jiné prostředky nebo opatření než ty, které jsou stanoveny v této směrnici, s cílem podpořit snižování energetické náročnosti. Členské státy by měly podporovat správné hospodaření s energií s ohledem na intenzitu využití budov. ê 2002/91 Devatenáctý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (20) Pravidelná ð inspekce ï údržba kotlů ð otopných soustav ï a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky přispíváěje k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím se zajistí √ zajišťuje Õ optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celýchého zařízení pro vytápění √ otopných soustav Õ ð a klimatizačních systémů by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací. ï je vhodné pokaždé, když se uvažuje o výměně z důvodu efektivnosti nákladů. ê 2002/91 Dvacátý bod odůvodnění (20) Účtování nákladů na vytápění, klimatizaci a teplou vodu uživatelům budov úměrně ke skutečné spotřebě by mohlo přispět k úsporám energie v bytovém sektoru. Uživatelům by mělo být umožněno regulovat svou vlastní spotřebu tepla a teplé vody, pokud jsou taková opatření efektivní z hlediska nákladů. ê 2002/91 Desátý bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (21) Společný přístup k tomuto procesu √ certifikaci energetické náročnosti budov a inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů Õ prováděnému kvalifikovanými √ a Õ nebo schválenými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie ve stavebním odvětví √ sektoru budov Õ a zavede pro budoucí vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí ve Společenství, pokud jde o energetickou náročnost. ðV každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zaručena kvalita certifikátů energetické náročnosti a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v celém Společenství. ï ê 2002/91 Dvacátý třetí bod odůvodnění (22) Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[17]. ò nový (23) Komisi by zejména měla být svěřena pravomoc k přizpůsobení některých částí obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, k vypracování metod výpočtu nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a k vypracování společných zásad pro určování budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové. Jelikož tato opatření jsou obecné povahy a jsou určena ke změně jiných než podstatných prvků této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. ê 2002/91 Dvacátý první bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový (24) ðJelikož členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů zlepšení energetické náročnosti budov kvůli složitosti sektoru budov a neschopnosti vnitrostátních trhů s nemovitostmi odpovídajícím způsobem řešit problémy energetické náročnosti, a těchto cílů může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření ï vV souladu se zásadouami subsidiarity a proporcionality stanovenouými v článku 5 Smlouvy. by měly být obecné zásady pro zajištění systému požadavků na energetickou náročnost a jeho cíle stanoveny na úrovni Společenství, ale konkrétní provedení by mělo být ponecháno na členských státech, což umožní každému členskému státu zvolit režim, který bude nejlépe odpovídat jeho konkrétní situaci. √ V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku Õ Ttato směrnice se omezuje na minimální požadavky pro dosažení těchto cílů a nepřesahuje to, co je pro tento účel nezbytné √ k dosažení těchto cílů Õ. ò nový (25) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice. (26) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice uvedených v příloze III části B ve vnitrostátním právu, ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Cíl √ Předmět Õ Cílem Tatotéto směrnice je podporovat √ podporuje Õ snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro a) obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov √ a jejich částí Õ ; b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov √ a jejich částí Õ ; c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost velkých stávajících budov √ a jejich částí Õ , které jsou předmětem větší renovace; ò nový d) vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové; ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový d)e) energetickou certifikaci budov √ nebo jejich částí Õ ; a e)f) pravidelnou inspekci kotlů ð otopných soustav ï a klimatizačních systémů v budovách a posuzování otopných zařízení, v nichž jsou kotle starší než 15 let.; ò nový g) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. ê 2002/91 ð nový Článek 2 Definice Pro účely této směrnice se rozumí: 1) „budovou“ zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního mikroklimatického prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání; ò nový 2) „technickým systémem budovy“ technické zařízení k vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu, osvětlení a výrobu elektřiny nebo k jejich kombinaci; ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 2)3) „energetickou náročností budovy“ ð vypočítané nebo změřené ï množství energie skutečně spotřebované ð nutné ï nebo odhadované pro splnění různých potřeb √ potřeby energie Õ spojenéých se standardizovaným √ typickým Õ užíváním budovy, což může mimo jiné √ zahrnuje Õ zahrnovat √ energii používanou pro Õ vytápění, přípravu teploué voduy, chlazení, větrání a osvětlení; ò nový 4) „primární energií“ obnovitelná a neobnovitelná energie, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace; 5) „obvodovým pláštěm budovy“ prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí, včetně oken, zdí, základů, základové desky, stropu, střechy a izolace; 6) „větší renovací“ renovace budovy, přičemž: a) celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty zastavěného pozemku nebo b) renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy; 7) „evropskou normou“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti; ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 3)8) „certifikátem energetické náročnosti budovy“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy √ nebo jejích částí Õ vypočtenou podle metody vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze √ přijaté v souladu s článkem 3 Õ ; ⎢ 2002/91 4) "kombinovanou výrobou tepla a elektřiny" současná přeměna primárního paliva v mechanickou nebo elektrickou a tepelnou energii při splnění kvalitativních kritérií energetické účinnosti; ò nový 9) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu; 10) „nákladově optimální úrovní“ nejnižší úroveň nákladů během životního cyklu budovy, které jsou určeny s ohledem na investiční náklady, náklady na údržbu a provoz (včetně nákladů na energie), případně s ohledem na příjmy z vyrobené energie a náklady na likvidaci; ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 5)11) „klimatizačním systémem“ kombinace všech prvků, které jsou potřebné pro ð vnitřní ï úpravu vzduchu √ včetně větrání Õ, při níž je teplota regulována, nebo může být snižována; úprava vzduchu může být spojena s větráním a kontrolou vlhkosti a čistoty vzduchu; 6)12) „kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno vodě ð tekutině ï; 7)13) „jmenovitým výkonem“ (vyjádřeným v kW) největší tepelný výkon √ , vyjádřený v kW, Õ stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem; 8)14) „tepelným čerpadlem“ přístroj nebo zařízení, které jímá nízkopotenciální teplo z ovzduší, vody nebo půdy a dodává je do budovy. Článek 3Stanovení metody výpočtu √ energetické náročnosti budov Õ ê PE-CO_S 3654/08 (2002/91 přizpůsobený) (přizpůsobený) ð nový Členské státy použijí na celostátní nebo regionální úrovni metodu výpočtu energetické náročnosti budov vycházející z √ podle Õ obecného rámce stanoveného v příloze I. Komise přizpůsobuje části 1 a 2 přílohy s přihlédnutím k normám používaným podle vnitrostátního práva. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Tato metoda se stanoví √ přijme Õ na celostátní nebo regionální úrovni. Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena průhledným způsobem a může zahrnovat ukazatel emisí CO2. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Článek 4 Stanovení √ minimálních Õ požadavků na energetickou náročnost 1. Členské státy přijmou opatření nezbytná ke √ zajištění toho, aby Õ stanovení minimálních požadavkyů na energetickou náročnost budov √ byly stanoveny Õ ð za účelem dosažení nákladově optimálních úrovní a ï založených na √ vypočítány podle Õ metodyě uvedené v článku 3. Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a √ mezi Õ různými druhy budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok ve stavebním odvětví √ sektoru budov Õ. 2. Požadavky na energetickou náročnost se uplatňují v souladu s články 5 a 6. 3.2. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto druhů budov: a) budovy a památky úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění těchto √ minimálních Õ požadavků √ na energetickou náročnost Õ nepřijatelně změnilo jejich povahu nebo vzhled,; b) budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely,; c) dočasné budovy s plánovanou dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na kteréý se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti,; d) obytné budovy, které jsou určeny k užívání kratšímu než čtyři měsíce v roce,; e) samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2. ò nový 3. Ode dne 30. června 2014 členské státy neposkytují pobídky na stavbu nebo renovaci budov nebo jejich částí, které nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost dosahující výsledků výpočtu podle čl. 5 odst. 2. 4. Ode dne 30. června 2017 členské státy při přezkumu svých minimálních požadavků na energetickou náročnost stanovených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zajistí, aby tyto požadavky dosahovaly výsledků výpočtu podle čl. 5 odst. 2. ò nový Článek 5 Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost 1. Do 31. prosince 2010 Komise vypracuje srovnávací metodu výpočtu nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov nebo jejich částí. Srovnávací metoda rozlišuje mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými druhy budov. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 2. 2. Členské státy vypočítají nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost za použití srovnávací metody vypracované v souladu s odstavcem 1 a příslušnými parametry, jako jsou klimatické podmínky, a srovnají výsledky tohoto výpočtu s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které stanovily. Komisi oznámí veškeré vstupní údaje a předpoklady použité k těmto výpočtům a rovněž veškeré výsledky výpočtů. Zprávu lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES. Členské státy předloží tyto zprávy Komisi každé tři roky. První zpráva se předloží nejpozději do 30. června 2011. 3. Komise zveřejní zprávu o pokroku členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. ê 2002/91 (přizpůsobený) Článek 56 Nové budovy 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby nové budovy splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v √ stanovené v souladu s Õ článkemu 4. U nových budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2 zajistí členské státy, aby před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost √ následujících Õ alternativních systémů, jako jsou: a) místních systémůy dodávky energie využívajících obnovitelné zdroje energie,; b) kombinovanéá výrobya tepla a elektřiny; c) dálkového nebo blokového vytápění nebo chlazení, pokud je k dispozici,; d) tepelnýchá čerpadelčerpadla,. za určitých podmínek před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu. ò nový 2. Členské státy zajistí, aby analýza alternativních systémů podle odstavce 1 byla transparentním způsobem doložena v žádosti o stavební povolení nebo o konečné schválení stavebních prací budovy. ê 2002/91 (přizpůsobený) Článek 67 Stávající budovy Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1 000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky √ na energetickou náročnost Õ, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy odvodí √ určí Õ tyto minimální požadavky na energetickou náročnost od požadavků na energetickou náročnost stanovených pro budovy v souladu s článkem 4. Požadavky mohou být stanoveny buď pro renovovanou budovu jako celek, nebo pro renovované systémy nebo prvky, pokud jsou součástí renovace prováděné po vymezenou dobu s výše uvedeným cílem snížit celkovou energetickou náročnost budovy √ nebo jejích částí Õ. ò nový Článek 8 Technické systémy budovy 1. Členské státy stanoví minimální požadavky na energetickou náročnost s ohledem na technické systémy, které jsou instalovány v budovách. Stanoví se požadavky na nové technické systémy budovy a jejich části, jejich výměnu a modernizaci. Tyto požadavky se zejména vztahují na následující prvky: a) kotle nebo jiné zdroje tepla v otopných soustavách; b) ohřívače vody v systémech ohřívání vody; c) ústřední klimatizační jednotku nebo chladicí zařízení v klimatizačních systémech. 2. Minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle odstavce 1 musí být v souladu s právními předpisy použitelnými na výrobek nebo výrobky, ze kterých se systém skládá, a musí se zakládat na správné instalaci výrobku nebo výrobků a příslušné úpravě a kontrole technického systému budovy. Tyto požadavky zejména zajistí, aby bylo dosaženo správného hydraulického vyregulování teplovodních otopných soustav a aby byla pro instalaci použita příslušná velikost a typ výrobku s ohledem na zamýšlené použití technického systému budovy. Článek 9Budovy, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové 1. Členské státy vypracují vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové. Stanoví cíle pro minimální procentuální podíl, který tyto budovy budou v roce 2020 tvořit z celkového počtu budov a který budou představovat v souvislosti s celkovou užitnou podlahovou plochou. Stanoví se dílčí cíle pro: a) nové a renovované obytné budovy; b) nové a renovované neobytné budovy; c) budovy užívané orgány veřejné moci. Členské státy stanoví cíle podle písmene c) s ohledem na vedoucí úlohu, kterou by orgány veřejné moci měly hrát v oblasti energetické náročnosti budov. 2. Vnitrostátní plán podle odstavce 1 zahrnuje mimo jiné následující prvky: a) vymezení budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové, ze strany členských států; b) průběžné cíle vyjádřené jako procentuální podíl, který v roce 2015 tyto budovy budou tvořit z celkového počtu budov a který budou představovat v souvislosti s celkovou užitnou podlahovou plochou; c) informace o opatřeních přijatých na propagaci těchto budov. 3. Členské státy nejpozději do 30. června 2011 oznámí vnitrostátní plány podle odstavce 1 Komisi a každé tři roky předloží Komisi zprávu o pokroku v provádění svých vnitrostátních plánů. Vnitrostátní plány a zprávy o pokroku lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES. 4. Komise vypracuje obecné zásady pro vymezení budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají v souladu s postupem podle čl. 21 odst. 2. 5. Komise zveřejní zprávu o pokroku členských států směrem ke zvyšování počtu budov, jejichž emise oxidu uhličitého a spotřeba primární energie jsou nízké nebo nulové. Na základě této zprávy Komise vypracuje strategii a případně navrhne opatření ke zvýšení počtu těchto budov. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Článek 710 Certifikát √ Certifikáty Õ energetické náročnosti 2.1. ðČlenské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. ï Certifikát energetické náročnosti budovy musí obsahovat √ energetickou náročnost budovy Õ a referenční hodnoty, jako jsou platné normy a hodnotící kritéria ð minimální požadavky na energetickou náročnost ï, a umožňovat tak √ vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo jejích částí Õ spotřebitelům porovnání a posouzení √ její Õ energetické náročnosti budovy. 2. Certifikát je doplněn √ obsahuje Õ doporučeními na snížení energetické náročnosti √ budovy nebo jejích částí Õ , které je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují: a) opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy a b) opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými částmi nebo prvky budovy nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy. ò nový 3. Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná a poskytovat transparentní informace, pokud jde o jejich nákladovou efektivnost. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a úrokových sazeb pro investice nezbytné k provádění doporučení. 4. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace týkající se doporučení uvedených v certifikátu. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení. ð 5. ï Certifikace bytů nebo bytových jednotek určených k samostatnému užívání v komplexu budov může být založena na ða) ï společné certifikaci všech budov v případě komplexu budov se společnou otopnou soustavou nebo ðb) ï posouzení jiného srovnatelného bytu ve stejném komplexu ð budov ï. ò nový 6. Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnosti, pokud tuto srovnatelnost může zaručit odborník, který certifikát energetické náročnosti vydal. 7. Platnost certifikátu ð energetické náročnosti ï nesmí překročit deset let. ê 2002/91 (přizpůsobený) Článek 11 √Vydávání certifikátů energetické náročnosti Õ ò nový 1. Členské státy zajistí, aby byl certifikát energetické náročnosti vydán pro budovy nebo jejich části při výstavbě, prodeji nebo pronájmu a pro budovy, kde celkovou užitkovou podlahovou plochu větší než 250 m2 užívá orgán veřejné moci. 2. Členské státy zajistí ð vyžadují ï , aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov ð nebo jejich částí ï byl vlastníkovi ð nezávislým odborníkem, který certifikát vydal a který je uveden v článku 16, nebo prodejcem ï předložen ð předán ï certifikát energetické náročnosti. ò nový 3. Členské státy vyžadují, aby v případě prodeje budov nebo jejich částí byl číselný ukazatel energetické náročnosti obsažený v certifikátu energetické náročnosti uveden ve všech reklamách na prodej budovy nebo jejích částí a aby byl certifikát energetické náročnosti předložen potenciálnímu kupujícímu. Certifikát energetické náročnosti je předán prodejcem kupujícímu nejpozději při uzavření kupní smlouvy. 4. Členské státy vyžadují, aby v případě pronájmu budov nebo jejich částí byl číselný ukazatel energetické náročnosti obsažený v certifikátu energetické náročnosti uveden ve všech reklamách na pronájem budovy nebo jejích částí a aby byl certifikát energetické náročnosti předložen potenciálnímu nájemci. Certifikát energetické náročnosti je předán vlastníkem nájemci nejpozději při uzavření nájemní smlouvy. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 5. Členské státy mohou z působnosti tohoto odstavcůe 1, 2, 3 a 4 vyjmout druhy budov uvedené v čl. 4 odst. 32. Certifikáty slouží pouze k poskytnutí informací. Všechny právní nebo jiné účinky těchto certifikátů je třeba řešit v souladu s předpisy jednotlivých členských států. Článek 12 √Vystavení certifikátů energetické náročnosti Õ 3.1. Členské státy přijmou opatření k tomu, aby v budovách s √ tam, kde Õ celkovou užitnou podlahovou plochou √ budovy Õ větší než 1 000 ð 250 ï m2, jež jsou užívajíány orgány veřejné moci nebo institucemi, které poskytují veřejné služby velkému počtu osob, a tudíž je tyto osoby často navštěvují, byl energetický certifikát √ energetické náročnosti Õ, ne starší než deset let, vyvěšen √ vystaven Õ na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti. ò nový 2. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, že tam, kde celková užitná podlahová plocha budovy větší než 250 m2, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 11 odst. 1, je často navštěvována veřejností, je certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 2. Může být rovněž přehledně vystavena řada doporučených a aktuálních vnitřních teplot a případně další související klimatické údaje. Článek 813 Inspekce kotlů ð otopných soustav ï Ke snížení spotřeby energie a omezení emisí oxidu uhličitého 1. Členské státy a) stanoví nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce otopných soustav s kotli kotlů spalujících neobnovitelná kapalná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem √ vyšším než Õ od 20 kW do 100 kW. √ Tato inspekce Õ rovněž zahrnuje posouzení účinnosti kotle a velikosti kotle v porovnání s požadavky na vytápění budovy.. Tato inspekce se může provádět rovněž u kotlů používajících jiná paliva. ò nový 2. Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu kotle otopné soustavy. Při stanovení četnosti členské státy zohlední náklady na inspekci otopné soustavy a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout. ê 2002/91 ð nový ð 3. U otopných soustav s ï U kotliů se jmenovitým výkonem vyšším než 100 kW se provádí inspekce nejméně každé dva roky. U plynových kotlů může být tato doba prodloužena na čtyři roky. ò nový U zařízení pro vytápění kotli se jmenovitým výkonem větším než 20 kW, které jsou starší než 15 let, stanoví členské státy nezbytná opatření k zavedení jednorázové inspekce celého zařízení. Na základě této inspekce, která rovněž zahrnuje posouzení účinnosti kotle a velikosti kotle v porovnání s požadavky na vytápění budovy, poskytnou odborníci uživatelům poradenství o výměně kotlů, dalších změnách otopné soustavy a o alternativních řešeních nebo b) ð 4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou členské státy ï přijmou nezbytná opatření, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně kotlů, dalších změnách otopné soustavy a o alternativních řešeních, které může zahrnovat inspekce pro posouzení účinnosti a vhodné velikosti kotle. Celkový dopad tohoto přístupu by měl ð musí ï být v podstatě stejný jako u opatření popsaných v písmenu a) odstavcích 1, 2 a 3. ðPokud se ï členské státy, které zvolí tuto možnost ð rozhodnou uplatnit opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce, ï předloží ð Komisi ï zprávu o rovnocennosti ð těchto opatření stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 nejpozději do 30. června 2011. Členské státy předkládají tyto zprávy Komisi každé tři roky. Zprávy lze zahrnout do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2006/32/ES. ï Komisi každé dva roky zprávu o rovnocennosti svého přístupu. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Článek 914 Inspekce klimatizačních systémů 1. S cílem snížit spotřebu energie a omezit emise oxidu uhličitého stanoví Ččlenské státy √ stanoví Õ nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW. Tato Iinspekce musí zahrnovat posouzení účinnosti klimatizace a velikosti zařízení v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Uživatelům bude poskytnuto vhodné poradenství o možném zlepšení nebo výměně klimatizačního systému a o alternativních řešeních. ò nový 2. Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu klimatizačního systému. Při stanovení četnosti členské státy zohlední náklady na inspekci klimatizačního systému a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout. ò nový Článek 15Zprávy o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů 1. Tento článek se vztahuje na zprávy o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů. 2. Inspekční zpráva je vydána v pravidelných intervalech pro každý systém, u kterého byla provedena inspekce. Inspekční zpráva obsahuje následující: a) srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena inspekce, s energetickou náročností i) nejlepšího dostupného proveditelného systému a ii) systému podobného typu, jehož všechny příslušné prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, již vyžadují platné právní předpisy; b) doporučení týkající se nákladově efektivního zlepšení energetické náročnosti systému budovy nebo jejích částí. Doporučení podle písmene b) se vztahují ke konkrétnímu systému a poskytují transparentní informace, pokud jde o jejich nákladovou efektivnost. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a úrokových sazeb pro investice. 3. Inspekční zprávu předá inspektor vlastníku či nájemci budovy. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Článek 10 16 Nezávislí odborníci Členské státy zajistí, aby certifikace √ energetické náročnosti Õ budovy, vypracování průvodních doporučení a inspekce kotlů ð otopných soustav ï a klimatizačních systémů byly prováděny nezávislým způsobem kvalifikovanými a nebo schválenými odborníky působícími samostatně √ jako samostatně výdělečně činní Õ nebo jako zaměstnanci veřejných √ orgánů Õ nebo soukromých √ podniků Õ subjektů. ò nový Odborníci musí být schváleni s ohledem na jejich způsobilost a nezávislost. ò nový Článek 17Nezávislý kontrolní systém 1. Členské státy zajistí, aby byl v souladu s přílohou II zaveden nezávislý kontrolní systém certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů. 2. Členské státy mohou přenést odpovědnost za provádění nezávislých kontrolních systémů. Pokud se tak členské státy rozhodnou, zkontrolují, zda jsou nezávislé kontrolní systémy prováděny v souladu s přílohou II. 3. Členské státy vyžadují, aby certifikáty energetické náročnosti a inspekční zprávy uvedené v odstavci 1 byly na požádání registrovány nebo zpřístupněny příslušným orgánům nebo subjektům, na které byla příslušnými orgány přenesena odpovědnost za provádění nezávislých kontrolních systémů. ê 2002/91 ð nový Článek 1118 Přezkoumání Komise, které je nápomocen výbor zřízený článkem 1421, vyhodnotí tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a v případě potřeby předloží návrhy, mimo jiné pokud jde o a) možná doplňující opatření týkající se renovací v budovách s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 1 000 m2; ò nový a) metody pro klasifikaci energetické náročnosti budov na základě spotřeby primární energie a emisí oxidu uhličitého; b) obecné podněty pro další opatření v oblasti energetické účinnosti v budovách. Článek 19 Informace Členské státy mohou přijmou nezbytná opatření k informování uživatelů ð vlastníků nebo nájemců budov nebo jejich částí ï o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti. ò nový Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti a inspekčních zprávách, jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních způsobech ke zlepšení energetické náročnosti budovy a o střednědobých a dlouhodobých finančních důsledcích v případě, že ke zlepšení energetické náročnosti budovy nebudou přijata žádná opatření. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Komise bude √ je Õ členským státům na jejich žádost nápomocna při vedení těchto informačních kampaní ð pro účely prvního a druhého pododstavce ï , které mohou být předmětem programů Společenství. ò nový Článek 20Přizpůsobení rámce ð přílohy I technickému pokroku ï Body 1 a 2 přílohy budou pravidelně přezkoumávány v odstupech, které nesmějí být kratší než dva roky. ê PE-CO_S 3654/08 (2002/91 přizpůsobený) (přizpůsobený) ð nový √Komise přizpůsobí Õ Opatření k přizpůsobení bodyů 13 a 24 přílohy I této směrnice technickému pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 1421 odst. 2. ê PE-CO_S 3654/08 (2002/91 přizpůsobený) Článek 1421 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. ò nový Článek 22Sankce Členské státy stanoví pravidla k sankcím za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do 31. prosince 2010 a rovněž jí neprodleně oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají. ê 2002/91 (přizpůsobený) Článek 23 15 Provedení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 4. ledna 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy mohou v případě nedostatku kvalifikovaných nebo schválených odborníků využít dodatečnou lhůtu tří let pro plné uplatňování článků 7, 8 a 9. Pokud tyto členské státy tuto možnost využijí, uvědomí o tom Komisi s náležitým odůvodněním a časovým rozvrhem pro následné provádění této směrnice. ò nový 1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 17, 19 a 22 a přílohami I a II této směrnice nejpozději do 31. prosince 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Pokud jde o články 2, 3, 9, 10 až 12, 16, 17, 19 a 22, použijí tyto předpisy nejpozději ode dne 31. prosince 2010. Pokud jde o články 4 až 8, 13 až 15 a 17, použijí tyto předpisy na budovy užívané orgány veřejné moci nejpozději ode dne 31. prosince 2010 a na jiné budovy nejpozději ode dne 31. ledna 2012. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 24 Zrušení Směrnice 2002/91/ES ve znění nařízení uvedeného v příloze III části A se zrušuje s účinkem ode dne 1. února 2012, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v příloze III části B ve vnitrostátním právu. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Článek 25 16 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost √ dvacátým Õ dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Článek 1726 Tato směrnice je určena členským státům. V […] dne […]. Za Evropský parlament předseda/předsedkyně […] Za Radu předseda/předsedkyně […] ⎢ 2002/91 ð nový PŘÍLOHA I Obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov ( ð uvedený v ï článkuek 3) ò nový 1. Energetická náročnost budovy se určuje na základě vypočteného či skutečného množství energie spotřebované za rok za účelem splnění různých potřeb spojených s jejím typickým užíváním a odráží potřeby energie na vytápění a chlazení (tj. energie potřebné k zamezení přetápění) k udržení předpokládaných teplotních podmínek budovy. 2. Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena transparentním způsobem a zahrnuje také číselný ukazatel emisí oxidu uhličitého a ukazatel spotřeby primární energie. Metoda výpočtu energetické náročnosti budov by měla zohlednit evropské normy. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 13. Metoda výpočtu energetické náročnosti budov musí zahrnovat √ být stanovena s ohledem na Õ alespoň tato hlediska: a) ðnásledující skutečné ï tepelné vlastnosti budovy (obvodový plášť a ð včetně jejích ï vnitřních příčekky apod.). ò nový i) tepelná kapacita, ii) izolace, iii) pasivní vytápění, iv) prvky chlazení a v) tepelné mosty. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení, d) √přirozené a mechanické Õ větrání √ , které může zahrnovat průvzdušnost Õ; ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména √ v Õ nebytovémý sektoru); f) ðkonstrukci, ï umístění √ umístění Õ a orientacie budovy, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochranua; h) přirozené větrání; (ih) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí; ò nový i) vnitřní spotřebu energie. ê 2002/91 (přizpůsobený) ð nový 24. Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) ðmístní podmínky slunečního osvitu, ï aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající obnovitelné zdroje energie; b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny; c) dálkové nebo blokové otopné a chladicí soustavy; d) denní osvětlení. 35. Pro tento výpočet mají být budovy přiměřeně členěny podle √ následujících Õ druhů např.: a) rodinné domy různých typů; b) bytové domy; c) administrativní budovy; d) budovy pro vzdělávání; e) nemocnice; f) hotely a restaurace; g) sportovní zařízení; h) budovy pro velkoobchod a maloobchod; i) jiné druhy budov spotřebovávajících energii. ò nový PŘÍLOHA II Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti a inspekční zprávy 1. Příslušné orgány nebo subjekty, na které byla příslušnými orgány přenesena odpovědnost za provádění nezávislého kontrolního systému, namátkově vyberou alespoň 0,5 % všech každoročně vydávaných certifikátů energetické náročnosti a provedou jejich ověření. Ověření se provede na jedné ze tří možných úrovní uvedených níže a každá úroveň ověření se provede alespoň u statisticky významného podílu vybraných certifikátů: a) kontrola platnosti vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu; b) kontrola vstupních údajů a ověření výsledků certifikátu, včetně uvedených doporučení; c) celková kontrola vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, celkové ověření výsledků uvedených v certifikátu, včetně uvedených doporučení, a prohlídka budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v certifikátu energetické náročnosti a certifikované budovy. 2. Příslušné orgány nebo subjekty, na které byla příslušnými orgány přenesena odpovědnost za provádění nezávislého kontrolního systému, namátkově vyberou alespoň 0,1 % všech každoročně vydávaných inspekčních zpráv a provedou jejich ověření. Ověření se provede na jedné ze tří možných úrovní uvedených níže a každá úroveň ověření se provede alespoň u statisticky významného podílu vybraných inspekčních zpráv: a) kontrola platnosti vstupních údajů technického systému budovy, u kterého byla provedena inspekce, použitých k vydání inspekční zprávy a výsledků uvedených v inspekční zprávě; b) kontrola vstupních údajů a ověření výsledků inspekční zprávy, včetně uvedených doporučení; c) celková kontrola vstupních údajů technického systému budovy, u kterého byla provedena inspekce, použitých k vydání inspekční zprávy, celkové ověření výsledků uvedených v inspekční zprávě, včetně uvedených doporučení, a prohlídka budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v inspekční zprávě a technického systému budovy, u kterého byla provedena inspekce. ⎢ 2002/91 ð nový PŘÍLOHA III Část A Zrušená směrnice a její následné změny (podle článku 24) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65) | nařízení Evropského parlamentu a Rady […] (Úř. věst. [...]) | pouze bod 9.9 přílohy | Část B Lhůty pro provedení do vnitrostátního práva a použitelnost (podle článku 24) Směrnice | Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva | Datum použitelnosti | 2002/91/ES | 4. ledna 2006 | 4. ledna 2009, pouze pokud jde o články 7, 8 a 9 | _____________ PŘÍLOHA IV Srovnávací tabulka Směrnice 2002/91/ES | Tato směrnice | Článek 1 | Článek 1 | Čl. 2 návětí | Čl. 2 návětí | Čl. 2 bod 1 | Čl. 2 bod 1 | - | Čl. 2 bod 2 | Čl. 2 bod 2 | Čl. 2 bod 3 a příloha I | - | Čl. 2 body 4, 5, 6 a 7 | Čl. 2 bod 3 | Čl. 2 bod 8 | Čl. 2 bod 4 | Čl. 2 bod 9 | - | Čl. 2 bod 10 | Čl. 2 bod 5 | Čl. 2 bod 11 | Čl. 2 bod 6 | Čl. 2 bod 12 | Čl. 2 bod 7 | Čl. 2 bod 13 | Čl. 2 bod 8 | Čl. 2 bod 14 | Článek 3 | Článek 19 a příloha I | Čl. 4 odst. 1 | Čl. 4 odst. 1 | Čl. 4 odst. 2 | - | Čl. 4 odst. 3 | Čl. 4 odst. 2 | - | Čl. 4 odst. 3 | - | Čl. 4 odst. 4 | - | Článek 5 | Článek 5 | Čl. 6 odst. 1 | - | Čl. 6 odst. 2 | Článek 6 | Článek 7 | - | Článek 8 | - | Článek 9 | Čl. 7 odst. 1 | Čl. 10 odst. 5, čl. 11 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 | Čl. 7 odst. 2 | Čl. 10 odst. 1 a 2 | Čl. 7 odst. 3 | Článek 12 | - | Čl. 11 odst. 4, 7 a 8 | Čl. 8 návětí | Čl. 13 návětí | Čl. 8 písm. a) | Čl. 13 odst. 1 a 3 | - | Čl. 13 odst. 2 | Čl. 8 písm. b) | Čl. 13 odst. 4 | Článek 9 | Čl. 14 odst. 1 | - | Čl. 14 odst. 2 | - | Článek 15 | Článek 10 | Článek 16 | - | Článek 17 | Čl. 11 návětí | Čl. 18 návětí | Čl. 11 písm. a) | - | - | Čl. 18 písm. a) | Čl. 11 písm. b) | Čl. 18 písm. b) | Článek 12 | Článek 19 | Článek 13 | Článek 20 | Čl. 14 odst. 1 | Čl. 21 odst. 1 | Čl. 14 odst. 2 | Čl. 21 odst. 2 | Čl. 14 odst. 3 | - | - | Článek 22 | Čl. 15 odst. 1 | Čl. 23 odst. 1 a 2 | Čl. 15 odst. 2 | - | - | Článek 24 | Článek 16 | Článek 25 | Článek 17 | Článek 26 | Příloha | Příloha I | - | Přílohy II až IV | LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov 2. RÁMEC ABM / ABB Oblast nebo oblasti politiky a související aktivity nebo aktivity: 06: Energetika a doprava 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B..A)) včetně okruhů: 06 01 01: Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky „energetika a doprava“ 3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu: Zahájení: 2010 ukončení: neurčeno 3.3. Rozpočtové charakteristiky: Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu | 06 01 01 | Nepov. | Nerozl. | NE | NE | NE | Č. 5 | 4. SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1. Finanční zdroje 4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh výdajů | Oddíl č. | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem | Provozní výdaje | Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | Položky plateb (PP) | b | Administrativní výdaje jako součást referenční částky | Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA | Položky závazků | a+c | Položky plateb | b+c | Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky | Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 2,196 | Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | Celkové orientační finanční náklady zásahu | PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 2,196 | PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 2,196 | Spoluúčast Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky): v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem | …………………… | f | PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 2,196 | 4.1.2. Soulad s finančním plánem X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. ( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu. ( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu). 4.1.3. Finanční dopad na příjmy X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy ( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem: v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo) Před akcí (Rok n-1) | Situace po akci | Celkový objem lidských zdrojů | 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE Podrobné souvislosti návrhu jsou vyžadovány v důvodové zprávě. Tato část legislativního finančního výkazu by měla obsahovat následující doplňující informace: 5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Směrnice vyžaduje, aby Komise vypracovala a provedla metodu výpočtu nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost budov. Tato metoda musí být funkční nejpozději do 31. prosince 2010. Komise také musí stanovit zásady pro vymezení budov s nízkou nebo nulovou spotřebou energie a nízkými nebo nulovými emisemi oxidu uhličitého. Směrnice vyžaduje, aby členské státy výše uvedenou metodu používaly a každé tři roky podávaly zprávu o jejích výsledcích, a to počínaje dnem 30. červnem 2011. Členské státy musí také oznámit své vnitrostátní plány týkající se budov s nízkou nebo nulovou spotřebou energie a nízkými nebo nulovými emisemi oxidu uhličitého, které musí Komise analyzovat, a předložit zprávu o pokroku. Členské státy také musí podat zprávu o rovnocennosti informačních a dobrovolných opatření na otopné soustavy a inspekční programy. 5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Sektor budov je největším uživatelem energie a emitentem CO2 v EU a je odpovědný přibližně za 40 % celkové spotřeby konečné energie a emisí CO2 v EU. Tento sektor má významný nevyužitý potenciál k nákladově efektivním úsporám energie, který by v případě využití znamenal, že v roce 2020 bude EU spotřebovávat o 11 % konečné energie méně. 5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM Cílem směrnice je šetřit energií a snížit emise skleníkových plynů v sektoru budov. 5.4. Způsob provádění (orientační) Uveďte způsobe realizace akce. ( Centralizované řízení X přímo ze strany Komise ( nepřímo na základě pověření pro: ( výkonné agentury ( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení X vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou ( Sdílené nebo decentralizované řízení ( spolu s členskými státy ( spolu se třetími zeměmi ( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte, s kterými) Příslušné poznámky: 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1. Monitorovací systém Standardní znění 6.2. Hodnocení 6.2.1. Hodnocení předem 6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti) 6.2.3. Podmínky a periodicita budoucích hodnocení 7. Opatření proti podvodům Standardní znění 8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH 8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 | Úředníci | AD | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | B*, C*/AST | Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 | Ostatní zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 04/05 | CELKEM | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce Vypracování a monitorování metody výpočtu nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost budov. Sledování provádění směrnice členskými státy a podávání zpráv. Příprava, organizace a sledování zasedání výboru (postup projednávání ve výborech). 8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) ( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen ( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR ( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování) ( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku 8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rozpočtová linie (číslo a okruh) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | Další technická a administrativní pomoc | - interní (intra muros) | - externí (extra muros) | Technická a administrativní pomoc celkem | 8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh lidských zdrojů | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | 0,366 | Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci | Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1 | Od roku n:3 úředníci kategorie AD (122 000 EUR na úředníka/rok) | Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 | 8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) | Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. | CELKEM | XX 01 02 11 01 – Služební cesty | XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | XX 01 02 11 03 – Výbory[21] | XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | XX 01 02 11 05 - Informační systémy | 2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky | Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu. | [1] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65–71. [2] KOM(2007) 1. [3] Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29–58. [4] Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50–60. [5] Úř. věst. L 114, 27.4.2006. [6] KOM(2008) 30. [7] Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12–26. [8] KOM(2008) 397/3. [9] KOM(2002) 278 v konečném znění. [10] Úř. věst. C […], […], s. […]. [11] Úř. věst. C […], […], s. […]. [12] Úř. věst. C […], […], s. […]. [13] Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65. [14] Viz příloha IV část A. [15] KOM(2006) 545 v konečném znění. [16] Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. [17] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [18] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce. [19] Jak je popsáno v bodě 5.3. [20] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur. [21] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.