[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.10.2008

KOM(2008)627 v konečném znění

2008/0190 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne [...]

o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušení směrnice 2000/46/ES

(Text s významem pro EHP)

(předložená Komisí) {SEK(2008) 2572}{SEK(2008) 2573}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

Cíle návrhu

Soukromí zákazníci i podniky v Evropské unii stále více používají elektronické peníze, které teprve nyní začínají v některých členských státech u určitých druhů plateb úspěšně nahrazovat ostatní platební prostředky. Zdaleka však ještě nejsou využity všechny potenciální výhody elektronických peněz, které se předpokládaly před osmi lety, kdy byla přijata směrnice 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (dále jen „směrnice o elektronických penězích“)[1].

Hodnocení uplatňování této směrnice[2] ukázalo, že některá její ustanovení patrně brání rozvoji trhu elektronických peněz, neboť brzdí technologickou inovaci. Údaje o omezeném počtu institucí elektronických peněz s neomezenou licencí a o nízkém objemu vydaných elektronických peněz svědčí o tom, že elektronické peníze se ve většině členských států dosud ve skutečnosti neujaly.

Poté, co přijetím směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o platebních službách“)[3] byl ustaven moderní a soudržný právní rámec pro platební služby na úrovni Společenství, je třeba naléhavě podniknout další kroky na podporu vzniku skutečného jednotného trhu služeb elektronických peněz v Evropské unii.

Tento návrh Komise je zaměřen na modernizaci ustanovení směrnice o elektronických penězích se zvláštním zřetelem na režim obezřetnostního dohledu nad institucemi elektronických peněz, při zajištění souladu s režimem dohledu nad platebními institucemi, které podléhají směrnici o platebních službách. Jeho cílem je umožnit vznik nových, inovativních a bezpečných služeb elektronických peněz, zajistit přístup na trh novým hráčům a podpořit skutečnou a účinnou hospodářskou soutěž mezi účastníky trhu. Inovace na trhu plateb přinese hmatatelný prospěch spotřebitelům, podnikům i evropskému hospodářství obecně. Kreativní řešení přinesou vyšší rychlost plateb, uživatelské pohodlí a nové možnosti použití v informační společnosti 21. století.

Obecné souvislosti

Současný objem elektronických peněz je neuspokojivě nízký zejména proto, že počet nových subjektů na platebním trhu nebyl po přijetí směrnice o elektronických penězích tak velký, jak se očekávalo. Elektronické peníze proto nebyly ve většině členských států považovány za věrohodnou alternativu hotovosti. Skutečný potenciál trhu elektronických peněz zůstává nevyužitý vzhledem k tomu, že nijak významně nepřispěl ke stimulaci spotřeby ani k hospodářskému růstu. V srpnu 2007 představoval objem nevyčerpaných elektronických peněz pouhou 1 miliardu EUR, zatímco objem hotovosti v oběhu byl 637 miliard. Ke konci roku 2007 bylo hlášeno 20 institucí elektronických peněz a 127 subjektů požívajících výjimky.

Stávající směrnice o elektronických penězích byla přijata v reakci na vznik nových druhů předplacených platebních nástrojů v souvislosti s rychle se měnícím obchodním prostředím následkem revoluce informačních technologií. Snahou směrnice o elektronických penězích bylo otevřít trh pro vydávání elektronických peněz nově vytvořenými institucemi elektronických peněz, které by podléhaly zvláštnímu režimu obezřetnostního dohledu. Cílem bylo vytvořit jasný právní rámec za účelem posílení jednotného trhu elektronických plateb a podpory hospodářské soutěže při současném zajištění odpovídající úrovně obezřetnostního dohledu. V důsledku určitých vnitřních nedostatků však směrnice nepřinesla očekávané výsledky. Tyto nedostatky byly přesněji určeny na základě hodnocení směrnice o elektronických penězích. Souvisejí především s nepřiměřeností právního a obezřetnostního rámce, kterému podléhají instituce elektronických peněz v rámci stávající směrnice.

První okruh problémů souvisí s nejasnou definicí elektronických peněz i rozsahem působnosti směrnice, což vede k vzniku právní nejistoty a brání rozvoji trhu. Druhý okruh problémů souvisí s nejednotným právním rámcem a nepřiměřeným režimem obezřetnostního dohledu, rozpornými výjimkami i postupy pro získání příslušných oprávnění, jakož i s uplatňováním předpisů proti praní špinavých peněz na služby elektronických peněz. Tento celkový právní nesoulad ještě vzroste poté, co budou (do listopadu 2009) do vnitrostátních právních řádů provedena ustanovení směrnice o platebních službách, jelikož některé požadavky na režim obezřetnostního dohledu u platebních institucí se podstatně liší od požadavků uplatňovaných v současné době na instituce elektronických peněz (instituce elektronických peněz např. v současné době podléhají – na rozdíl od platebních institucí – zásadě, podle které nesmějí vykonávat jinou činnost).

Platební služby byly tradičně poskytovány bankami, které podléhaly bankovním směrnicím EU. Tyto směrnice byly v roce 2006 pozměněny a nahrazeny směrnicí 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění směrnice 2000/12/ES)[4] a směrnicí 2006/49/ES o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění směrnice 93/6/EHS)[5], dále jen „směrnice o kapitálové přiměřenosti“.

Elektronické peníze mohou být vydávány institucemi elektronických peněz (které jsou pro účely směrnice o kapitálové přiměřenosti považovány za úvěrové instituce se „zvláštním účelem“) podléhajícími směrnici o elektronických penězích. Úvěrové instituce, které podléhají směrnici o kapitálové přiměřenosti, mohou rovněž vydávat elektronické peníze v rámci směrnice o elektronických penězích. Poskytovatelé služeb, kteří chtějí vydávat elektronické peníze, mají proto v současné době dvě možnosti:

- požádat o licenci jako instituce elektronických peněz podléhající směrnici o elektronických penězích nebo

- požádat o licenci jako obvyklá úvěrová instituce.

Směrnice o platebních službách poskytuje právní základ pro vytvoření jednotného celoevropského trhu plateb. Jejím cílem je ustanovit moderní a komplexní soubor pravidel, která lze uplatnit na veškeré platební služby v Evropské unii. Členské státy budou muset tuto směrnici provést do vnitrostátních právních řádů nejpozději do 1. listopadu 2009. V hlavě II směrnice o platebních službách byla vytvořena nová kategorie poskytovatelů platebních služeb a sice „platební instituce“. Platební instituce podléhají zvláštnímu režimu obezřetnostního dohledu, který je odlišný od režimu platného pro instituce elektronických peněz a úvěrové instituce. Platební instituce nicméně nejsou oprávněny vydávat elektronické peníze. Mají rovněž zakázáno přijímat vklady od uživatelů platebních služeb a jsou oprávněny používat peněžní prostředky přijaté od uživatelů platebních služeb pouze za účelem poskytování platebních služeb uvedených na seznamu v příloze směrnice o platebních službách. Činnost vydávání elektronických peněz není uvedena na seznamu v příloze směrnice o platebních službách, ale je implicitně obsažena v jedné z položek přílohy I směrnice 2006/48/ES.

Soulad s ostatními politikami a cíli Společenství

Zvolený postup je v souladu s politikami a cíli vytvořit opravdový vnitřní trh finančních služeb a přispívá k vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). Je v souladu s Lisabonskou strategií, neboť přezkoumání směrnice o elektronických penězích podpoří technologickou inovaci a přispěje k růstu a zaměstnanosti.

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Na základě ustanovení o přezkoumání směrnice o elektronických penězích (článek 11) zahájila Komise počátkem roku 2005 hodnocení. V rámci tohoto hodnocení otevřely útvary Komise v červenci 2005 veřejnou konzultaci. Útvary Komise pak na základě hodnotící studie a veřejné konzultace vydaly v červenci 2006 pracovní dokument o přezkoumání směrnice o elektronických penězích[6].

Členské státy a zúčastněné strany byly pravidelně konzultovány, pokud jde o cíle a obsah návrhu. Dvě expertní skupiny odborníků v oblasti maloobchodních plateb, a to Skupina vládních odborníků na platební systémy a Skupina odborníků na platební systémy zastupujících trh, jednaly o přezkoumání směrnice o elektronických penězích od prosince 2007 do června 2008. Byla rovněž organizována pravidelná dvoustranná jednání s členskými státy, Evropskou centrální bankou, institucemi působícími v sektoru plateb (bankami, institucemi elektronických peněz a poskytovateli mobilních plateb), spotřebitelskými organizacemi apod.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Hlavní zjištění hodnotící zprávy a veřejné konzultace jsou shrnuty v pracovním dokumentu útvarů Komise o přezkoumání směrnice o elektronických penězích vypracovaném v červenci 2006[7]. Většina respondentů soudí, že je třeba směrnici revidovat s tím, že některá ustanovení pravděpodobně brání rozvoji trhu elektronických peněz.

V průběhu přezkoumání vyjádřily zúčastněné strany obavy, že platná směrnice postrádá právní jistotu z důvodu nejasné definice elektronických peněz a nejasné oblasti působnosti směrnice.

Zpráva o přezkoumání také ukázala, že vysoké kapitálové požadavky, jakož i určitá omezení (např. rozsahu činností institucí elektronických peněz) a požadavky stanovené ve směrnici o elektronických penězích brání v rozvoji trhu elektronických peněz.

Nejdůležitější příspěvky do veřejné konzultace jsou uveřejněny na adrese: http://circa.europa.eu/Public/irc/markt/markt_consultations/library?l=/financial_services/e-money_directive&vm=detailed&sb=Title.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přípravě tohoto návrhu se Komise ve velké míře opírala o posudky externích odborníků. Cenné odborné znalosti poskytly hodnotící studie externích konzultantů, veřejné konzultace a příspěvky dvou expertních skupin. Bylo také zorganizováno zvláštní jednání se zástupci průmyslu elektronických peněz a Evropské centrální banky.

Posouzení dopadů

K vyřešení problémů, které postihují služby v oblasti elektronických peněz, a ke splnění stanovených cílů byla zvážena řada možností. Jak je uvedeno ve třetí části, příčiny dvou hlavních problémů souvisejí:

1) s definicí elektronických peněz a oblastí působnosti směrnice o elektronických penězích;

2) s neadekvátním právním rámcem (obezřetnostní režim, výjimky a opatření proti praní špinavých peněz).

Na základě vstupního prověření strategických možností s ohledem na cíle politiky bylo vyhodnoceno pět klíčových možností politiky: 1) nedělat nic; 2) vydat jednoduché pokyny; 3) uplatnit obezřetnostní režim platebních institucí na instituce elektronických peněz; 4) uplatnit zvláštní obezřetnostní režim na instituce elektronických peněz; a 5) zrušit směrnici o elektronických penězích.

Na základě vyhodnocení těchto možností politiky se usoudilo, že nejvhodnějším řešením bude harmonizace se směrnicí o platebních službách, jak je plánováno v rámci možností 3 a 4. Předpokládá se, že obě řešení budou mít pozitivní dopad na rozvoj trhu elektronických peněz, pokud jde o množství elektronických peněz v oběhu (potenciální nárůst až na 10 miliard EUR) i o počet institucí elektronických peněz (až na 120).

Hlavními výhodami možnosti 4 jsou dostupnost zvláštního obezřetnostního režimu přiměřeného rizikům, jež představují instituce elektronických peněz, a zachování stávající oznamovací povinnosti institucí elektronických peněz v rámci zajištění sledování trhu. Nevýhodou je vyšší administrativní zátěž, která je však úměrná cíli řešení.

Možnost 3 spočívající v uplatnění požadavků obezřetnostního režimu, které se vztahují na platební instituce, by měla výhodu nižší administrativní zátěže, jelikož v tomto případě není vyžadována oznamovací povinnost. Hlavní nevýhodou je, že sledování trhu by v tomto případě bylo obtížnější. Navíc uvedený obezřetnostní režim je přes objem plateb nepřímo spojen s riziky institucí elektronických peněz, neboť k provádění platebních transakcí se používají elektronické peníze.

V případě možnosti 1 (nedělat nic) nebo možnosti 2 (vydání pokynů) by po provedení směrnice o platebních službách do vnitrostátních předpisů v roce 2009 zůstala zachována složitost právního rámce, která by nadále bránila rozvoji trhu. Možnost 5 (zrušení směrnice) by vedla ke vzniku právní nejistoty a bránila by rozvoji nových služeb v oblasti elektronických peněz.

Komisí vypracované posouzení dopadů je k dispozici na adrese:

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/impact/docs/SEC_2008_..._1_en.pdf.

Právní stránka návrhu

Shrnutí navrhovaných opatření

Nový návrh má zcela nově uspořádanou strukturu. Vzhledem k tomu, že směrnice o elektronických penězích má být harmonizována se směrnicí o platebních službách a že veškerá její ustanovení byla pozměněna, bude platná směrnice o elektronických penězích zrušena a nahrazena novým návrhem.

V následujícím přehledu jsou uvedeny hlavní změny, které návrh zavádí:

Články 1 a 2 : Vyjasnění oblasti působnosti směrnice a definice elektronických peněz

Stávající směrnice způsobuje právní nejistotu ohledně její použitelnosti na některé obchodní modely a brání rozvoji nových a inovačních služeb. Jak navrhuje zpráva o přezkoumání, je třeba vyjasnit definice pojmů „elektronické peníze“ a „instituce elektronických peněz“, aby byly odstraněny pochyby o tom, které obchodní modely spadají do působnosti této směrnice a které služby podléhají směrnici 2007/64/ES. Navrhuje se, aby definice „elektronických peněz“ byla technicky neutrální a jednodušší.

Články 3, 6, 7 a 9 : Revize obezřetnostních požadavků

V současné době je režim obezřetnostního dohledu nad institucemi elektronických peněz úzce spojen s režimem obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi podléhajícími směrnici 2006/48/ES. Na základě kvalitativního posouzení rizika provedeného v rámci posouzení dopadů Komise soudí, že stávající obezřetnostní požadavky jsou nepřiměřeně vysoké vzhledem k rizikům spojeným s touto činností. Pro usnadnění případného budoucího začlenění ustanovení této směrnice do směrnice 2007/64/ES a vzhledem k těsné vzájemné spojitosti mezi elektronickými penězi a elektronickými platbami je důležité, aby byl zajištěn dokonalý soulad mezi příslušnými režimy uplatňovanými na platební instituce a na instituce elektronických peněz. Návrh proto doporučuje následující úpravy:

Uplatnit kvalitativní obezřetnostní požadavky podle hlavy II směrnice 2007/64/ES na instituce elektronických peněz (článek 3). To zahrnuje schvalovací postup směrnice 2007/64/ES, podle kterého jsou instituce elektronických peněz povinny předložit příslušným orgánům domovského členského státu žádost doloženou kromě jiného plánem činností, obchodním plánem, dokladem o složení počátečního kapitálu a popisem mechanismů pro správu a řízení. Do tří měsíců od obdržení žádosti uvědomí příslušné orgány instituci o tom, zda její žádosti bylo vyhověno, nebo zda byla zamítnuta.

Snížit požadavek na počáteční kapitál z 1 milionu EUR na 125 000 EUR (článek 6). Počáteční kapitál je považován za příliš vysoký a nepřiměřený vzhledem k riziku, se kterým je služba spojena. Výška počátečního kapitálu je považována za hlavní překážku, která brání menším společnostem (zejména institucím, kterým byla udělena výjimka), aby se ucházely o licenci instituce elektronických peněz.

Nahradit současné požadavky na trvalý objem kapitálu metodami výpočtu založenými na charakteru a rizikovém profilu instituce elektronických peněz (článek 7).

Články 8 a 9 : Požadavky týkající se činnosti a ochrany peněžních prostředků

V současné době instituce elektronických peněz nesmějí v souladu s čl. 1 odst. 4 této směrnice vykonávat žádnou jinou činnost kromě vydávání elektronických peněz a poskytování s ním úzce souvisejících služeb. Toto omezení není v souladu s nevýlučným přístupem k platebním institucím, které podle směrnice 2007/64/ES jsou oprávněny provozovat i jiné než platební služby (např. maloobchodní prodej nebo telekomunikační služby). Tyto přístupy je třeba harmonizovat. Činnost institucí elektronických peněz by neměla být nevyhnutelně omezena pouze na vydávání elektronických peněz a v případě hybridních institucí elektronických peněz by se proto měly použít požadavky na ochranu peněžních prostředků uvedené v článku 9 směrnice 2007/64/ES.

Článek 5 : Zpětná výměna

Je nutné vyjasnit uplatňování požadavků na zpětnou výměnu (spotřebitel má možnost kdykoliv obdržet své elektronické peníze zpět převodem na účet nebo v hotovosti) se zvláštním zřetelem na uplatnění těchto požadavků na mobilní operátory. Zákazníci by měli mít právo na zpětnou výměnu peněžních prostředků kdykoliv a zdarma, jedná-li se o zpětnou výměnu celé částky. Pokud se jedná o částečnou výměnu před ukončením smlouvy, vydávající instituce může držiteli účtovat poplatek, který je úměrný nákladům na transakci.

Článek 10 : Výjimky

Zpráva o přezkoumání zdůraznila, že by měla být zajištěna rovnováha mezi usnadněním přístupu na trh, zajištěním odpovídajících záruk a opatřeními proti narušení hospodářské soutěže. Je také třeba stimulovat instituce, které provozují činnost v rámci výjimky, ale hodlají získat plnou licenci. Navrhuje se, aby režim výjimek v oblasti elektronických peněz byl harmonizován s režimem podle článku 26 směrnice 2007/64/ES. Taková změna musí být posuzována s ohledem na skutečnost, že vstup institucí elektronických peněz na trh by byl snadnější.

Článek 16 : Opatření proti praní špinavých peněz

Vzhledem k tomu, jak nízké průměrné částky jsou převáděny prostřednictvím elektronických peněžních transakcí, plné uplatnění požadavků na ověřování totožnosti a uchovávání záznamů by mohlo být považováno za nepřiměřené s ohledem na vysoké administrativní náklady, které by odvětví plateb vznikly, a na nízkou hodnotu online nebo mobilních plateb. Současná směrnice neobsahuje žádná specifická ustanovení proti praní špinavých peněz. Směrnice 2005/60/ES nicméně zavádí režim zjednodušené hloubkové kontroly klienta, který platí pro elektronické peníze, a obdobný režim byl začleněn do nařízení o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků. Navrhuje se, aby ustanovení o těchto malých částkách byla harmonizována s články 34 a 53 směrnice 2007/64/ES, a z toho důvodu byly zvýšeny limitní částky v čl. 11 odst. 5 písm. d) směrnice 2005/60/ES. Toto opatření by mělo přispět k zamezení dvojího ověřování totožnosti u transakcí zákazníků s účtem. Doprovodná opatření přijatá tímto odvětvím by navíc přispěla ke snížení rizika, což by bylo v souladu se samoregulačním přístupem v oblasti plateb (viz např. SEPA).

Článek 17 : Změny směrnice 2006/48/ES

Instituce elektronických peněz nebudou přijímat vklady. K přijímání vkladů budou mít výhradní právo pouze úvěrové instituce. Pro účely směrnice 2006/48/ES o kapitálové přiměřenosti je však třeba považovat instituce elektronických peněz za „finanční instituce“. Z tohoto důvodu a s cílem umožnit úvěrovým institucím nadále vydávat elektronické peníze se mění čl. 4 odst. 5 a příloha I směrnice o kapitálové přiměřenosti.

Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 47 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES.

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity je dodržena. V souladu s touto zásadou vyvíjí Společenství činnost jen tehdy, pokud cíle navrhované činnosti nemohou být uspokojivě dosaženy samotnými členskými státy.

Směrnice 2000/46/ES vytvořila harmonizovaný jednotný trh pro poskytování služeb elektronických peněz v Evropské unii. Existují však nadále problémy, které je třeba vyřešit na celoevropské úrovni. Elektronický obchod je ze své podstaty globální záležitostí a izolovaná národní řešení by bránila rozvoji elektronických peněz. Globální přístup na úrovni celého Společenství je vhodný, neboť použitelná pravidla a zásady musí být stejné ve všech členských státech, má-li být dosaženo právní jistoty a rovných podmínek pro všechny účastníky trhu.

Zásada proporcionality

Návrh respektuje zásadu proporcionality, protože jeho cílem je zajistit plnou harmonizaci pouze v oblastech, kde je nutné odstranit překážky rozvoje jednotného trhu elektronických peněz a které byly definovány v průběhu konzultace se zúčastněnými stranami.

Všechna navrhovaná pravidla byla posuzována z hlediska přiměřenosti a široce konzultována s cílem zajistit odpovídající a přiměřenou regulaci. To se zejména projevuje v pravidlech obezřetnosti pro instituce elektronických peněz, v ustanoveních o výjimkách a o zpětné výměně.

Volba nástroje

Regulační opatření je i nadále nezbytné, aby byl zajištěn potřebný právní rámec pro harmonizaci obezřetnostního dohledu nad institucemi elektronických peněz, a to v rozsahu nezbytném zejména pro zajištění jejich řádné a obezřetné činnosti a finanční bezúhonnosti. Komise proto navrhuje zachovat stejný nástroj (tj. směrnici).

Komise dává přednost směrnici před nařízením, neboť tento nástroj je vhodnější k harmonizaci stávajících právních předpisů. Je také v souladu s povahou původního nástroje, který byl zvolen k harmonizaci pravidel v této oblasti, a s dalšími nástroji přijatými v souvisejících oblastech, jako je například směrnice o platebních službách.

Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

DALšÍ INFORMACE

Simulace, pilotní fáze a přechodné období

Pro některé již zavedené instituce elektronických peněz bude stanoveno přechodné období, během kterého dosáhnou souladu s ustanoveními hlavy II této směrnice.

Zjednodušení

Návrh představuje zjednodušení právních předpisů, zjednodušení správních postupů pro orgány veřejné správy (na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni) a zjednodušení správních postupů pro soukromé subjekty.

Dohled nad institucemi elektronických peněz bude probíhat v rámci harmonizovaného a soudržného přístupu, který je v souladu s přístupem k platebním institucím, a se stejnými pravidly pro všechny členské státy. Tento přístup přispěje ke zjednodušení správních postupů.

Přístup úplné harmonizace zjednodušuje postupy pro soukromé subjekty.

Zrušení platných právních předpisů

Přijetím tohoto návrhu budou zrušeny stávající právní předpisy. Tato směrnice nahradí směrnici 2000/46/ES.

2008/0190 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne [...]

o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností a o změně směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušení směrnice 2000/46/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první a třetí větu čl. 47 odst. 2 a na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[8],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[10],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Směrnice 2000/46/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností[11] byla přijata v reakci na vznik nových předplacených elektronických platebních produktů s cílem vytvořit jasný právní rámec pro upevnění jednotného trhu při zajištění odpovídající úrovně obezřetnostního dohledu.

2. Komise předložila zprávu[12], která zdůrazňovala potřebu přezkoumat směrnici 2000/46/ES vzhledem k tomu, že některá její ustanovení byla považována za překážku vytvoření skutečného jednotného trhu služeb elektronických peněz.

3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu[13] vytvořila moderní a soudržný právní rámec pro platební služby a zajistila koordinaci vnitrostátních předpisů týkajících se obezřetnostních požadavků na novou kategorii poskytovatelů platebních služeb, a sice platební instituce.

4. S cílem odstranit překážky přístupu na trh a usnadnit přístup k činnosti institucí elektronických peněz a její výkon, je třeba přezkoumat předpisy, kterým tyto instituce podléhají, tak aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny poskytovatele platebních služeb.

5. Použití této směrnice je vhodné omezit na poskytovatele platebních služeb, kteří vydávají elektronické peníze. Směrnice by se neměla vztahovat na předplacené platební nástroje, které lze použít pouze omezeně, a to buď proto, že umožňují držiteli nákup zboží nebo služeb pouze v prostorách vydávající instituce nebo v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb na základě přímé obchodní dohody s vydávající institucí, anebo proto, že mohou být použity pouze za účelem získání omezeného sortimentu zboží nebo služeb. Nástroj by měl být považován za použitelný v rámci „omezené sítě“ tehdy, pokud je možné jej použít pouze pro nákup zboží a služeb v konkrétní prodejně, řetězci prodejen nebo k nákupu omezeného sortimentu zboží nebo služeb bez ohledu na zeměpisnou polohu prodejního místa. Příkladem takových nástrojů jsou zákaznické platební karty, karty pro odběr pohonných hmot, členské platební karty a karty používané ve veřejné dopravě nebo stravenky. Nástroje, které mohou být použity k nákupu v obchodech stanoveného okruhu prodejců, by neměly být vyňaty, neboť takové nástroje jsou většinou určeny pro síť poskytovatelů služeb, která průběžně roste. Směrnice by se také neměla vztahovat na platební transakce spojené s nákupem digitálního zboží nebo služeb, kde vzhledem k povaze výrobku či služby mu provozovatel dává reálnou hodnotu, např. v podobě přístupových, vyhledávacích či distribučních možností, za předpokladu, že předmětné zboží nebo službu lze použít pouze na digitálním zařízení jako například na mobilním telefonu nebo počítači.

6. Je třeba zavést jasnou definici elektronických peněz, která bude technicky neutrální. Tato definice by měla zahrnovat všechny situace, kdy poskytovatel platebních služeb poskytuje za úplatu předplacenou uloženou hodnotu.

7. Definice by měla zahrnovat elektronické peníze, které jsou drženy buď na platebním zařízení, které má držitel k dispozici, nebo jsou na dálku uloženy na serveru a spravovány držitelem prostřednictvím platebního účtu u poskytovatele platebních služeb. Tato definice by měla být dostatečně obecná, aby nebránila technické inovaci a měla by zahrnovat nejen veškeré systémy elektronických peněz, které jsou dnes k dispozici na elektronickém trhu, ale také těch, které by mohly být vyvinuty v budoucnosti.

8. Režim obezřetnostního dohledu nad institucemi elektronických peněz by měl být přezkoumán a uveden do souladu s riziky, kterým jsou tyto instituce vystaveny. Měl by být také uveden do souladu s obezřetnostním dohledem, kterému podléhají platební instituce dle směrnice 2007/64/ES.

9. Vydávání elektronických peněz samo o sobě nezakládá činnost přijímání vkladů ve smyslu směrnice 2006/48/ES vzhledem ke specifické povaze této elektronické náhrady mincí a bankovek používané pouze k provádění plateb omezené výše, a nikoliv jako prostředku spoření. Je třeba, aby podmínky pro udělení a zachování povolení pro instituce elektronických peněz obsahovaly obezřetnostní požadavky přiměřené provozním a finančním rizikům, kterým jsou tyto subjekty vystaveny při své činnosti související s vydáváním elektronických peněz, a to nezávisle na jakékoli jiné obchodní činnosti provozované institucí elektronických peněz.

10. Je třeba stanovit požadavky na počáteční kapitál a následný trvalý objem kapitálu, aby byla zajištěna odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů i řádná a obezřetná činnost institucí elektronických peněz. Vzhledem ke specifičnosti elektronických peněz by měla být umožněna doplňková metoda výpočtu kapitálu a ponecháno na uvážení dozorčího orgánu, jak zajistí, aby stejná rizika byla u všech poskytovatelů platebních služeb posuzována stejným způsobem. Kromě toho je třeba přijmout opatření, kterým se zajistí, že peněžní prostředky zákazníků budou drženy odděleně od peněžních prostředků instituce elektronických peněz určených na jiné obchodní činnosti. Instituce elektronických peněz musí rovněž podléhat účinným právním opatřením proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

11. Z důvodu obezřetnosti by členské státy měly zajistit, aby elektronické peníze mohly vydávat pouze instituce elektronických peněz řádně schválené podle této směrnice, úvěrové instituce schválené podle směrnice 2006/48/ES a za určitých okolností i národní centrální banky a jiné vnitrostátní orgány.

12. Elektronické peníze musí být zpětně vyměnitelné, aby byla zachována důvěra držitelů. Zpětná výměna sama o sobě neznamená, že peněžní prostředky přijaté výměnou za elektronické peníze by měly být považovány za vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky ve smyslu směrnice 2006/48/ES. Zpětná výměna by měla být možná vždy a kdykoliv, a to za nominální hodnotu. Zpětná výměna částky v plné výši by měla být vždy bezplatná. Při zpětné výměně neúplné částky mohou vydavateli vzniknout náklady. Může být proto zpoplatněna formou poplatku přiměřeného k těmto nákladům. Tím nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy v daňové nebo sociální oblasti ani jakékoli jiné povinnosti vydavatele, které pro něho vyplývají z ostatních příslušných předpisů Společenství nebo z vnitrostátních právních předpisů, jako jsou předpisy v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu, ani žádná opatření zaměřená na zmrazení finančních prostředků ani jakákoli specifická opatření související s bojem proti zločinu a vyšetřováním trestné činnosti.

13. Je vhodné umožnit členským státům, aby upustily od uplatňování některých ustanovení této směrnice na instituce, které provádějí platební transakce pouze v omezeném objemu. Instituce, na něž se taková výjimka vztahuje, by podle této směrnice neměly uplatňovat právo na usazování ani volný pohyb služeb a ani by neměly tato práva vykonávat nepřímo jako členové platebního systému. Je však žádoucí, aby byly registrovány údaje o všech subjektech poskytujících služby v oblasti elektronických peněz, včetně institucí, na něž se vztahuje výjimka. Za tímto účelem by členské státy měly takové subjekty zapisovat do rejstříku institucí elektronických peněz, přitom však na ně neuplatňovat všechny nebo některé podmínky pro povolení.

14. V zájmu právní jistoty by měla být přijata přechodná ustanovení, podle nichž by bylo institucím elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 2000/46/ES, umožněno pokračovat v jejich činnosti v daném členském státu po určité období. Toto období by mělo být delší v případě subjektů, kterým byla udělena výjimka podle článku 8 směrnice 2000/46/ES.

15. Tato směrnice zavádí novou definici elektronických peněz, na jejichž vydávání je možné použít výjimky ve smyslu článků 34 a 53 směrnice 2007/64/ES, a proto by měl být odpovídajícím způsobem změněn režim zjednodušené hloubkové kontroly klienta, který se vztahuje na instituce elektronických peněz podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[14].

16. Podle směrnice 2006/48/ES jsou instituce elektronických peněz považovány za úvěrové instituce, přestože nemohou ani přijímat vklady od veřejnosti, ani z prostředků od veřejnosti získaných poskytovat úvěry. S ohledem na systém zavedený touto směrnicí je vhodné změnit definici úvěrové instituce uvedené ve směrnici 2006/48/ES, aby bylo zajištěno, že instituce elektronických peněz nebudou považovány za úvěrové instituce. Úvěrové instituce by však měly být i nadále oprávněny vydávat elektronické peníze a vykonávat tuto činnost v rámci celého Společenství, s výhradou vzájemného uznávání a komplexního obezřetnostního dohledu, který se na ně vztahuje v souladu s právními předpisy Společenství v oblasti bankovnictví.

17. Ustanovení této směrnice nahrazují všechna odpovídající ustanovení směrnice 2000/46/ES; uvedenou směrnici je proto třeba zrušit.

18. Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože je k tomu zapotřebí harmonizace celé řady různých pravidel, která v současnosti existují v rámci právních systémů jednotlivých členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

19. Účinnost této směrnice musí být přezkoumána. Tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice by proto Komise měla vypracovat zprávu.

20. Je třeba, aby opatření nutná k provedení této směrnice byla přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[15].

21. Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích předpisů, aby byl zohledněn technologický rozvoj a rozvoj trhu. Jelikož taková opatření mají obecný význam a jejich účelem je měnit jiné než podstatné prvky této směrnice a nahradit je jinými než podstatnými prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

22. Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k činnosti institucí elektronických peněz, její výkon a obezřetnostní dohled nad touto činností a pro činnost vydávání elektronických peněz.

23. S výjimkou článku 5 se tato směrnice nevztahuje na úvěrové instituce ve smyslu definice v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/48/ES.

24. Tato směrnice se nevztahuje na služby založené na nástrojích, které lze použít k pořízení zboží nebo služeb pouze v prostorách používaných vydávající institucí nebo používaných na základě obchodní dohody s vydávající institucí, a to v rámci omezené sítě poskytovatelů služeb, anebo pro omezený sortiment výrobků nebo služeb.

25. Tato směrnice se nevztahuje na služby poskytované pomocí jakéhokoli telekomunikačního, digitálního nebo IT zařízení, kdy zakoupené zboží a služby jsou dodány do telekomunikačního, digitálního nebo IT zařízení a mají být prostřednictvím takového zařízení použity, za předpokladu, že provozovatel daného telekomunikačního, digitálního nebo IT systému nejedná pouze jako zprostředkovatel mezi uživatelem platebních služeb a dodavatelem zboží a služeb.

Článek 2Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

26. „institucí elektronických peněz“ se rozumí právnická osoba, jíž bylo ve smyslu hlavy II této směrnice uděleno povolení vydávat elektronické peníze;

27. „elektronickými penězi“ se rozumí peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí, elektronicky uložená a vydaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí vymezených v čl. 4 odst. 5 směrnice 2007/64/ES a přijímaná jinými fyzickými či právnickými osobami, než je vydávající instituce;

28. „nevyčerpanými elektronickými penězi“ se rozumí průměrný měsíční objem finančních závazků z elektronických peněz za posledních 12 měsíců;

29. „platebním objemem“ se rozumí průměrný celkový měsíční objem provedených platebních transakcí za posledních 12 měsíců.

HLAVA II POŽADAVKY NA PŘÍSTUP K ČINNOSTI INSTITUCÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A JEJÍ VÝKON

Článek 3 Obecná obezřetnostní pravidla

Články 5, 10 až 15 a 17 až 25 směrnice 2007/64/ES se použijí obdobně na instituce elektronických peněz.

Článek 4Zákaz vydávání elektronických peněz

Členské státy zakážou vydávat elektronické peníze fyzickým nebo právnickým osobám, které nejsou:

1) institucemi elektronických peněz podle definice v čl. 2 odst. 1;

2) úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 4 bod 1 písm. a) směrnice 2006/48/ES;

3) poskytovateli platebních služeb podle čl. 1 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 2007/64/ES.

Článek 5Zpětná výměna

30. Členské státy zajistí, aby vydavatelé elektronických peněz na žádost držitele provedli kdykoliv zpětnou výměnu peněžní hodnoty držených elektronických peněz v její nominální výši.

31. Smlouva mezi vydávající institucí a držitelem musí jasně stanovovat podmínky pro zpětnou výměnu.

32. V případě, že ke zpětné výměně dojde přede dnem ukončení smlouvy, může se jednat buď o část, nebo o celou částku elektronicky uložených peněz.

33. V případě, že ke zpětné výměně dojde v den ukončení smlouvy, peněžní hodnota držených elektronických peněz bude vyměněna bezplatně.

34. Vydávající instituce může účtovat poplatky pouze v případě částečné nebo úplné zpětné výměny před ukončení smlouvy. Výše tohoto poplatku musí být uvedena ve smlouvě. Musí být přiměřená a úměrná skutečným nákladům vynaloženým vydávající institucí.

Článek 6Počáteční kapitál

35. Členské státy vyžadují, aby počáteční kapitál institucí elektronických peněz složený z položek vymezených v čl. 57 písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES byl při udělení povolení minimálně 125 000 EUR.

Článek 7 Kapitál

36. Kromě požadavků na počáteční kapitál uvedených v článku 6 členské státy vyžadují, aby instituce elektronických peněz měly vždy kapitál ve smyslu článků 57 až 61, 63, 64 a 66 směrnice 2006/48/ES.

37. Kapitál instituce elektronických peněz se vypočítá buď v souladu s jednou ze tří metod (A, B, C) uvedených v článku 8 směrnice 2007/64/ES, nebo v souladu s metodou D uvedenou v odstavci 3. Vhodnou metodu určí příslušné orgány na základě vnitrostátních právních předpisů.

38. Metoda D: pokud elektronické peníze představují nejvyšší částku mezi nevyčerpanými elektronickými penězi a objemem plateb, kapitál institucí elektronických peněz činí minimálně součet těchto položek:

a) 5 % z části elektronických peněz do výše 5 milionů EUR;

b) 2,5 % z části elektronických peněz převyšující 5 milionů EUR a nepřesahující 10 milionů EUR;

c) 2 % z části elektronických peněz převyšující 10 milionů EUR a nepřesahující 100 milionů EUR;

d) 1,5 % z části elektronických peněz převyšující 100 milionů EUR a nepřesahující 250 milionů EUR;

e) 1 % z části elektronických peněz převyšující 250 milionů EUR.

39. Příslušné orgány mohou na základě vyhodnocení postupů pro řízení rizik, databází ztrát z rizik a vnitřních kontrolních mechanismů institucí elektronických peněz požadovat, aby instituce elektronických peněz měla kapitál až o 20 % vyšší, než je částka stanovená pomocí jedné z metod zvolených v souladu s odstavcem 2, nebo povolit, aby instituce elektronických peněz měla kapitál až o 20 % nižší, než je částka stanovená pomocí jedné z metod zvolených v souladu s odstavcem 2.

40. Kapitál institucí elektronických peněz nesmí klesnout pod částku požadovanou podle článku 6.

41. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se předešlo vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu, pokud instituce elektronických peněz patří do stejné skupiny jako jiná instituce elektronických peněz, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost pro správu aktiv nebo pojišťovna. Tento odstavec se rovněž použije v případě, kdy instituce elektronických peněz vykonává jinou činnost než vydávání elektronických peněz.

Článek 8Činnost

42. Instituce elektronických peněz jsou oprávněny vykonávat vedle činnosti vydávání elektronických peněz i kteroukoli z následujících činností:

a) poskytování platebních služeb uvedených v příloze směrnice 2007/64/ES;

b) poskytování úvěrů souvisejících s platebními službami uvedenými v bodech 4, 5 nebo 7 přílohy směrnice 2007/64/ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 16 odst. 3 a 5 uvedené směrnice;

c) poskytování provozních a úzce souvisejících doplňkových služeb úzce souvisejících s vydáváním elektronických peněz;

d) provozování platebních systémů;

e) obchodní činnosti jiné než vydávání elektronických peněz s ohledem na platné předpisy Společenství a vnitrostátní právní předpisy.

43. Jakékoli prostředky, které instituce elektronických peněz získala od uživatele platebních služeb výměnou za elektronické peníze, nepředstavují vklad ani jiné splatné prostředky ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES. Finanční prostředky obdržené za účelem jakékoli jiné platební služby nepředstavují vklad ani jiné splatné prostředky ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES, ani elektronické peníze ve smyslu této směrnice.

44. Instituce elektronických peněz nesmí vykonávat činnost spočívající v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků ve smyslu článku 5 směrnice 2006/48/ES.

Článek 9Požadavky na ochranu peněžních prostředků

45. Členské státy nebo jejich příslušné orgány vyžadují, aby instituce elektronických peněz, která vykonává některou z činností uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) až d) a současně vykonává jinou obchodní činnost uvedenou v čl. 8 odst. 1 písm. e), chránila peněžní prostředky, které získala od uživatelů platebních služeb nebo prostřednictvím jiného poskytovatele platebních služeb k provedení platební transakce, a to v souladu s ustanoveními čl. 9 odst. 1, 2 a 4 směrnice 2007/64/ES.

46. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce elektronických peněz, které nevykonávají jiné obchodní činnosti uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) až d), rovněž splňovaly požadavky na ochranu podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 10Nepovinné výjimky

47. S výjimkou článků 20, 22, 23 a 24 směrnice 2007/64/ES mohou členské státy upustit od uplatňování, nebo povolit svým příslušným orgánům, aby upustily od uplatňování, všech nebo některých částí postupu a podmínek uvedených v článcích 3, 6, 7 a 9 této směrnice a umožnit právnickým osobám, aby byly zapsány do rejstříku institucí elektronických peněz, pokud splňují oba tyto požadavky:

a) průměrná měsíční celková částka platebních transakcí za předchozích dvanáct měsíců provedených dotyčnou osobou včetně všech zástupců, za něž tato osoba nese plnou odpovědnost, nepřesahuje 3 miliony EUR za měsíc;

b) žádná z fyzických osob odpovědných za řízení nebo provoz podniku nebyla odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci písm. a) se posoudí na základě celkové částky platebních transakcí předpokládaných v obchodním plánu této osoby, pokud příslušné orgány nevyžadují úpravu tohoto plánu.

48. Každá právnická osoba zapsaná v rejstříku podle odstavce 1 je povinna mít své ústředí v tom členském státě, ve kterém svou činnost skutečně vykonává.

49. Na právnické osoby uvedené v odstavci 1 se pohlíží jako na instituce elektronických peněz. Ustanovení čl. 10 odst. 9 a článku 25 směrnice 2007/64/ES se však na ně nevztahují.

50. Členské státy mohou stanovit, že právnická osoba registrovaná v souladu s odstavcem 1 smí vykonávat pouze určité činnosti uvedené v čl. 8 odst.1.

51. Právnické osoby uvedené v odstavci 1 oznámí příslušným orgánům všechny změny své situace, jež mají význam pro podmínky uvedené v daném odstavci. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v případě, že podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 přestanou být splňovány, dotyčné osoby požádaly o povolení do 30 kalendářních dnů postupem podle článku 3. Každé osobě, která nepožádá o povolení v této lhůtě, bude v souladu s článkem 4 zakázáno provozovat činnost vydávání elektronických peněz.

52. Tento článek se nepoužije na ustanovení směrnice 2005/60/ES ani na ustanovení vnitrostátních předpisů proti praní špinavých peněz.

HLAVA III PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

Článek 11 Prováděcí opatření

53. Komise může přijmout následující opatření:

a) opatření s cílem aktualizovat částky uvedené v článku 10 s ohledem na inflaci;

b) opatření k zajištění jednotného uplatňování této směrnice;

c) opatření, která zohledňují technologický vývoj a vývoj trhu.

54. Opatření uvedená v odstavci 1, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v článku 12.

Článek 12Výbor

55. Komisi je nápomocen Platební výbor zřízený v souladu s čl. 85 směrnice 2007/64/ES.

56. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se ustanovení čl. 5a odst. 1 až 4 a článku 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13 Úplná harmonizace

Členské státy nebudou zachovávat nebo zavádět jiná ustanovení, než jaká jsou stanovena v této směrnici.

Článek 14Přezkum

Nejpozději [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení směrnice do vnitrostátních předpisů stanovené v čl. 18 odst. 1] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o provádění a dopadu této směrnice, zejména o uplatňování obezřetnostních požadavků na instituce elektronických peněz, popřípadě doplněnou příslušným návrhem na její změnu.

Článek 15Přechodná ustanovení

57. Členské státy povolí institucím elektronických peněz, které zahájily činnost v souladu s ustanoveními, jimiž se provádí směrnice 2000/46/ES, v členském státě, ve kterém mají své ústředí, před datem vstupu této směrnice v platnost, aby pokračovaly ve své činnosti bez povolení stanoveného v článku 3. Členské státy uloží těmto institucím elektronických peněz povinnost předložit veškeré potřebné informace příslušným orgánům, které do šesti měsíců od vstupu ustanovení podle článku 11 v platnost posoudí, zda tyto instituce splňují požadavky této směrnice, a pokud ne, jaká opatření musí být učiněna, aby bylo jejich splnění zajištěno, nebo zda je vhodné odejmout povolení. Institucím elektronických peněz, které splňují požadavky, je uděleno povolení a jsou zapsány do rejstříku. Není-li zajištěno splnění požadavků do šesti měsíců od [datum uplynutí lhůty pro provedení směrnice], dotyčné instituci elektronických peněz je zakázáno vydávat elektronické peníze.

58. Členské státy mohou stanovit, že instituce elektronických peněz automaticky získávají povolení a zapisují se do rejstříku stanoveného v článku 3, pokud příslušné orgány již mají důkaz o splnění požadavků stanovených v článcích 3, 6 a 7. Příslušné orgány informují dotčené instituce elektronických peněz před udělením povolení.

59. Členské státy povolí právnickým osobám, které zahájily činnost jako subjekty podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 8 směrnice 2000/46/ES, před [datum přijetí návrhu Komise], aby pokračovaly ve své činnosti na území dotčeného členského státu do [dvanáct měsíců po datu uplynutí lhůty pro provedení] bez požádání o povolení podle článku 3. Institucím elektronických peněz, kterým nebude v uvedené lhůtě uděleno povolení nebo výjimka ve smyslu článku 10, je zakázáno vydávat elektronické peníze.

Článek 16Změny směrnice 2005/60/ES

60. Ve směrnici 2005/60/ES se čl. 11 odst. 5 písm. d) nahrazuje tímto:

„d) elektronických peněz ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice 2009/.../ES(*), pokud nejvyšší částka elektronicky uložená na médiu nepřekročí [500 EUR] a toto médium nelze dobíjet, nebo pokud lze médium dobíjet, je pro kalendářní rok stanoven celkový limit transakcí ve výši [3 000 EUR], s výjimkou případů, kdy majitel v témže kalendářním roce zpětně vymění částku [1 000 EUR] nebo vyšší, jak je uvedeno v článku 5 směrnice 2009/… /ES.“

(*) Úř. věst.

Článek 17Změny směrnice 2006/48/ES

61. Článek 4 se mění takto:

a) Bod 1 písm. b) se nahrazuje tímto:

„1) „úvěrovou instituci“ se rozumí podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet;“

b) Bod 5 se nahrazuje tímto:

„5) „finanční institucí“ se rozumí podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v příloze I bodech 2 až 12 a 15;“

62. Do přílohy I se doplňuje následující bod 15:

„15. Vydávání elektronických peněz“

Článek 18Zrušení

Směrnice 2000/46/ES se zrušuje s účinkem ode dne [lhůta pro provedení směrnice uvedená v čl. 19 odst. 1].

Veškeré odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 19Provedení do vnitrostátních předpisů

63. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do . Neprodleně Komisi sdělí znění těchto předpisů a předloží srovnávací tabulku mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice.

Tyto předpisy použijí ode dne .

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

64. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 20 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 21

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne .

Za Komisi

člen/členka Komise

[1] Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.

[2] SEK(2006) 1049, http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/e-money/working-document_en.pdf.

[3] Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

[4] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[5] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

[6] SEK(2006) 1049,19.7.2006, http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/e-money/working-document_en.pdf.

[7] Srovnej pozn. pod čarou č. 5.

[8] Úř. věst. C , s. .

[9] Úř. věst. C , s. .

[10] Úř. věst. C , s. .

[11] Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.

[12] SEK(2006) 1049, 19.7.2006.

[13] Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

[14] Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

[15] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.