26.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 285/55

A.

vzhledem k tomu, že dobře fungující sjednocený finanční trh je nezbytným předpokladem pro dosažení lisabonské agendy s cílem vytvořit v Evropské unii nejdynamičtější hospodářství světa, které bude co nejvíce schopné konkurence, bude založené na znalostech a bude schopné udržitelného hospodářského růstu s větším počtem pracovních míst a lepšími pracovními místy,

B.

vzhledem k tomu, že retailové bankovnictví hraje rozhodující úlohu pro řádný přenos podmínek měnové politiky na trh, zejména na spotřebitele a malé a střední podniky,

C.

vzhledem k tomu, že je nezbytné vylepšit maloobchodní finanční služby, aby se dokončil akční plán pro finanční služby a umožnilo se spotřebitelům a maloobchodníkům plné využití všech jeho přínosů,

D.

vzhledem k tomu, že každý občan má právo na přístup k základním bankovním službám, jako je otevření bankovního účtu,

E.

vzhledem k tomu, jaký význam má oblast retailového bankovnictví pro hospodářství EU, pokud jde o růst a zaměstnanost, a vzhledem k jeho významu pro spotřebitele a malé a střední podniky,

F.

vzhledem k obtížím spojeným s harmonizací spotřebitelské politiky v Evropské unii a vnitřní složitosti finančních produktů,

G.

vzhledem k významu, jaký má politika hospodářské soutěže Společenství pro dokončení vnitřního trhu a řádně fungování skutečně spravedlivých podmínek pro všechny zúčastněné,

H.

vzhledem k tomu, že různorodost právních modelů a podnikatelských cílů finančních subjektů v retailovém bankovním odvětví (banky, spořitelny, družstva atd.) je základním přínosem pro evropské hospodářství, což obohacuje odvětví finančních služeb, odpovídá pluralistické struktuře trhu a napomáhá zvyšovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu,

I.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi vysokým stupněm ochrany spotřebitelů a řádným fungováním vnitřního trhu,

1.

podporuje jednotný přístup Komise spočívající v podpoře politik vnitřního trhu a správně zaměřených odvětvových šetřeních; vyjadřuje nicméně politování nad načasováním odvětvového šetření a nad skutečností, že nebylo provedeno žádné šetření, jakým způsobem jsou podmínky měnové politiky přenášeny na retailový trh, a vybízí Komisi, aby pokračovala ve své práci poté, co směrnice o kapitálové přiměřenosti, jednotná oblast pro platby v euru (SEPA), směrnice o platebních službách a směrnice o spotřebitelském úvěru prokážou svou účinnost v praxi;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že odvětvové šetření v retailovém bankovnictví dostatečně nezohledňuje specifika přísně regulovaného bankovního odvětví a význam kultury, zvyků a jazyka, které hrají roli při výběru finančních produktů a ochraně spotřebitelů; domnívá se, že nízký stupeň mobility spotřebitelů v rámci EU často určuje dlouhodobý důvěrný vztah, který často vzniká mezí bankou a spotřebitelem; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že hodnocení integrace trhu Komisí vychází z příliš omezeného množství hospodářských ukazatelů, může tudíž dojít k tomu, že nebude řádně odrážet charakteristické prvky odvětví retailového bankovnictví;

3.

připomíná, že politika hospodářské soutěže je mocným nástrojem k dokončení vnitřního trhu, zaměření na posílení hospodářské soutěže by však nemělo vést k oslabení řízení rizik v oblasti bankovnictví ani k ohrožení stability tohoto odvětví, které má skutečně klíčový a strategický význam pro světové hospodářství; zdůrazňuje, že pro další rozvoj finančních služeb je nezbytná důvěra spotřebitelů a důvěra v trhy a že poskytování lepších informací spotřebitelům o finančních službách je nutné k posílení úlohy spotřebitelů jakožto účastníků trhu;

4.

poukazuje na to, že velmi roztříštěný regulační rámec je překážkou rozvoje přeshraničního poskytování bankovních služeb; proto podporuje iniciativu Komise ve věci nového posouzení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (7), které musí obsahovat rovněž přezkum směrnice o elektronickém obchodu (8) a elektronických podpisech (9), aby tyto směrnice mohly účinně dosáhnout svých stanovených cílů;

5.

zastává názor, že i provádění právních předpisů proti praní peněz může představovat překážku mobility spotřebitelů, například z hlediska otevírání přeshraničních běžných účtů, vzhledem k rozdílným požadavkům na zjišťování a ověřování totožnosti, které banky musí dodržovat; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad pravidel stanovených v právních předpisech proti praní peněz na mobilitu spotřebitelů;

6.

žádá Komisi, aby usilovala o zajištění mobility spotřebitelů a sledovala pokrok členských států, pokud jde o jednodušší přechod na nového poskytovatele, a posílila tak zdravou konkurenci mezi poskytovali služeb; uvítal by, kdyby v co největší míře nedocházelo k přerušení kontinuity služeb, a to i v případě, dochází-li k rušení účtu nebo přechodu na nového poskytovatele služeb, a žádá, aby se zabránilo zdvojování služeb;

7.

naléhavě požaduje, aby zjednodušení předpisů pro finanční služby a odstraňování překážek pro mobilitu spotřebitelů nevedlo k nižší úrovni ochrany spotřebitele v členských státech;

8.

doporučuje pouze odůvodněné poplatky za uzavření bankovních účtů s cílem podpořit mobilitu a hospodářskou soutěž; žádá, aby se v odvětví bankovnictví vytvářely osvědčené postupy pro rychlou a účinnou změnu bankovního účtu, pokud jde o trvání procesu a související náklady; zastává názor, že změna bankovních účtů by neměla spotřebiteli způsobovat žádné škody; vyjadřuje svůj nesouhlas s jakýmikoli zbytečnými smluvními závazky, které brání mobilitě spotřebitelů;

9.

zdůrazňuje, že ve věci vázání produktů je třeba jasně rozlišovat mezi kombinací produktů příznivou pro zákazníka i banku a společnou všem odvětvím hospodářství na jedné straně a postupy, které vedou k nekalé hospodářské soutěži, na straně druhé;

10.

domnívá se, že přístup k základním finančním službám, jako je otevření účtu, představuje právo, a žádá Komisi, aby identifikovala překážky, které brání uplatňování tohoto práva, a osvědčené postupy poskytovatelů služeb, které se v tomto ohledu používají v odvětví retailových finančních služeb;

11.

zastává názor, že informovanost spotřebitelů je zásadní pro zajištění hospodářské soutěže mezi bankami; požaduje kvalitnější a srozumitelnější, a tudíž pro spotřebitele dostupné informace; domnívá se, že v současnosti je pro spotřebitele získávání takových informací časově náročné a obtížné;

12.

uznává, že existuje nerovnováha mezi snahou zabránit informačnímu přetížení a snahou poskytovat spotřebitelům dostatečné informace; upřednostňuje kvalitu informací před jejich množstvím; žádá proto Komisi, aby vyzvala organizace spotřebitelů, aby určily, jaké informace považují za zásadní k tomu, aby spotřebitelé byli schopni provést vhodnou volbu;

13.

žádá Komisi, aby se snažila zajistit, že odvětví finančních služeb bude, jako doplněk ke stávajícím opatřením na vnitrostátní úrovni, poskytovat spotřebitelům před otevřením účtu stručný souhrn informací týkající se všech poplatků, včetně případných poplatků za uzavření účtu, který bude zpracován způsobem, který umožní srovnání se službami kdekoli v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, jak postupovat v případě, že finanční sektor tuto podmínku nesplní;

14.

vítá studii Komise o regulačním prostředí pro retailové investiční produkty a věří, že tato studie povede k lepšímu zveřejňování nákladů, rizik a podmínek, a tím poskytne užitečná přeshraniční srovnání;

15.

doporučuje, aby byla vytvořena jednotná norma EU, podle které budou poskytovatelé poskytovat spotřebitelům informace o svých základních produktech, příslušných nákladech a podmínkách s cílem umožnit snadné a průhledné srovnání, jež vázané produkty v současnosti neumožňují; požaduje, aby se na základě žádosti, zveřejňovaly náklady hodnotových řetězců retailových finančních produktů pro zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže; navrhuje, aby finanční odvětví prozkoumalo možnost založení výzkumného střediska EU, které by umožnilo snadné porovnání, jež bude bezplatné a přeshraniční;

16.

požaduje vypracování osvětových programů v oblasti finančnictví zaměřených na zvyšování informovanosti spotřebitelů o možnostech nakládání s jejich finančními prostředky;

17.

podporuje úsilí Komise a odvětví finančních služeb o zvýšení úrovně osvěty spotřebitelů v oblasti produktů finančních služeb a provozování osvětových programů v této oblasti, neboť informacím, které poskytují poskytovatelé produktů finančních služeb, musí rozumět také spotřebitelé, kteří je budou používat;

18.

připomíná význam rozvoje finančního vzdělávání jako doplňku přiměřené ochrany spotřebitele, zvláště v oblasti retailového bankovnictví (například pokud jde o půjčky, hypotéky, diverzifikované a bezpečné spoření a investice); vyzývá členské státy a bankovní odvětví, aby přijaly a koordinovaly opatření pro zvýšení finanční gramotnosti občanů včetně dětí, mládeže, zaměstnanců a důchodců, s cílem vzdělat a rozšířit obzory spotřebitele tak, aby byli schopni požadovat lepší, levnější a vhodnější produkty a služby, a s cílem podpořit hospodářskou soutěž, jakost a inovace v bankovnictví; připomíná, že informovaní investoři mohou na kapitálové trhy přinést další likvidní finanční prostředky;

19.

žádá členské státy, aby zvážily zřízení instituce nezávislého ombudsmana na vnitrostátní úrovni, který by byl odpovědný za finanční služby;

20.

zdůrazňuje, že spolehlivé údaje o úvěrech a podvodech, které jsou dostupné na spravedlivém a průhledném základě, mají pro banky a jiné poskytovatele úvěrů velký význam; trvá nicméně na tom, že je nezbytné chránit osobní údaje spotřebitelů; žádá Komisi, aby identifikovala překážky, které brání sdílení údajů, a aby předložila návrhy týkající se interoperability datových registrů, přitom však respektovala soukromí spotřebitelů a jejich právo na přístup k údajům a jejich opravu; domnívá se, že spotřebitelé by měli být informováni, probíhá-li přeshraniční zkoumání údajů o úvěrech, které se jich týká; vítá záměr Komise zřídit expertní skupinu pro úvěrovou historii, která by Komisi pomohla při přípravě příslušných opatření;

21.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila svou práci, pokud jde o zprostředkovatele úvěrů (agenty či makléře), s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a zabránit neprůhledným praktikám, které nejvíce poškozují zranitelnější spotřebitele; vítá v této souvislosti závazek Komise zveřejnit studii, která bude analyzovat trh zprostředkování úvěrů v EU, přezkoumá jeho regulační rámec a prošetří, zda některá opatření mohou poškozovat spotřebitele;

22.

žádá Komisi, aby objasnila a harmonizovala odpovědnost a závazky zprostředkovatelů úvěrů podle zásady „stejné podnikání, stejná rizika, stejná pravidla“, neboť při prodeji, administraci a vymáhání dohod o finančních službách často vznikají problémy; upozorňuje, že jednotný přístup v duchu „jedno řešení pro všechny“ by negativně ovlivnil různorodost produktů; upozorňuje Komisi na rozdíl mezi informacemi, které musí být jasné, přesné, srozumitelné a bezplatné na jedné straně, a poradenskými individuálně přizpůsobenými službami pro klienty na straně druhé;

23.

vítá, že Komise bude dále šetřit spolupráci mezi bankami, aby posoudila, zda by tato spolupráce mohla vést k omezení hospodářské soutěže; zdůrazňuje však, že ze spolupráce mezi bankami, např. mezi úvěrovými institucemi fungujícími v rámci decentralizovaných sítí, mohou plynout hospodářské a spotřebitelské výhody, a že je proto nutná pečlivá analýza a objektivní přístup;

24.

je toho názoru, že spořitelny a družstevní banky, stejně jako další úvěrové instituce, přispívají ve velké míře k financování místního hospodářství a k rozvoji vnitřního potenciálu regionů a zajišťují přístup k finančním službám pro všechny spotřebitele; zdůrazňuje, že pluralitní bankovní trhy a rozmanitost poskytovatelů jsou nezbytné pro posílení hospodářské soutěže na bankovním trhu EU, za předpokladu, že nedochází k narušování hospodářské soutěže a jsou zaručeny rovné podmínky pro všechny účastníky trhu podle zásady „stejné podnikání, stejná rizika, stejná pravidla“;

25.

trvá na tom, že nediskriminační spolupráce nezávislých úvěrových subjektů, která je díky tomu, že subjekty spolu stále vzájemně soutěží, účinnější a zajišťuje větší interoperabilitu a různorodost služeb pro konečné spotřebitele, může odvětví pomoci fungovat a přispívat k uvedeným cílům;

26.

je přesvědčen, že by jednotná oblast pro platby v euru a směrnice o platebních službách měly poskytnout řešení roztříštěnosti a nedostatečné hospodářské soutěže, na něž ukázalo odvětvové šetření týkající se platebních infrastruktur; připomíná, že první etapa jednotné oblasti pro platby v euru vstoupila v platnost dne 28. ledna 2008, a požaduje jednotné platformy zúčtování a vypořádání fungující na základě totožných pravidel a technických norem; zdůrazňuje, že přístup do jednotné oblasti pro platby v euru by měl být spravedlivý a otevřený a že správa věcí veřejných by měla brát v úvahu všechny subjekty zúčastněné v systému, nikoli pouze finanční instituce; dále připomíná, že směrnice o platebních službách stanoví, že by nemělo docházet k jakékoli diskriminaci v přístupu k platebním systémům kromě té, která je nezbytná pro zabezpečení proti riziku a pro ochranu finanční a provozní stability; poukazuje na to, že podle zásady neutrality politik Společenství by žádná jedinečná platební metoda neměla být upřednostňována před jinou a náklady spojené s použitím jednotlivých platebních systémů by měly být průhledné, aby si spotřebitelé mohli zvolit svou platební metodu při plné znalosti stavu věci;

27.

vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda provádění směrnice o platebních službách snižuje počet poskytovatelů služeb vypořádání plateb, a ihned přijala opatření, pokud velcí poskytovatelé dosahují monopolního postavení, které by mohlo omezit hospodářskou soutěž;

28.

konstatuje, že Komise a četné vnitrostátní příslušné orgány při mnoha příležitostech prohlásily, že mnohostranné mezibankovní poplatky nejsou podle článku 81 Smlouvy o ES samy o sobě zakázány; nicméně konstatuje, že Komise se v poslední době zaměřila na slučitelnost systémů mnohostranných mezibankovních poplatků s právními předpisy Společenství na ochranu hospodářské soutěže; doporučuje, aby Komise navrhla jasné pokyny a postupy pro nápravu nedostatků na trhu; připomíná Komisi význam, který má právní jistota pro účastníky trhu i pro subjekty nově vstupující na trh při rozvoji a inovacích jejich služeb;

29.

je přesvědčen, že je zcela nezbytné jasněji stanovit metodiku a pravidla řízení mnohostranných mezibankovních poplatků za platby kartou a mechanismů výpočtu mezibankovních poplatků za platby prostřednictvím bankomatu či platby bez použití platební karty; připomíná, že systémy přímého debetu a převodu finančních prostředků, například systémy v rámci jednotné oblasti pro platby v euru, podporují služby, které společně nabízejí dva poskytovatelé platebních služeb a společně požadují dva spotřebitelé, což vytváří ekonomický přínos díky tzv. síťovým účinkům; navrhuje Komisi, aby stanovila a všem zúčastněným stranám sdělila kritéria, podle kterých mají subjekty na trhu určit metodiku výpočtu veškerých mnohostranných mezibankovních poplatků, které by měla Komise zohlednit, s cílem zajistit skutečně rovné podmínky na trhu a prosazování pravidel hospodářské soutěže;

30.

připomíná Komisi, že spíše než zaměřit se přímo na poplatky a ceny je žádoucí snažit se dosáhnout větší průhlednosti odvětví při informování spotřebitelů o vlastnostech platebních produktů a služeb a o jejich právech a povinnostech jako uživatelů, a tím podnítit větší konkurenci na trhu;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance a Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu.