12.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 271/51


Čtvrtek 8. května 2008
Bílá kniha osportu

P6_TA(2008)0198

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 obílé knize osportu (2007/2261(INI))

2009/C 271 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na článek 6 Smlouvy o EU a článek 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy, týkající se příspěvku EU k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci,

s ohledem na bílou knihu o sportu (KOM(2007)0391),

s ohledem na zprávu z Helsinek z prosince 1999 a na niceské prohlášení z prosince 2000 o specifických charakteristikách sportu a o jeho společenské funkci v Evropě,

s ohledem na iniciativu britského předsednictví týkající se evropského fotbalu, která vyústila v nezávislou studii o evropském sportu (Independent European Sport Review) zveřejněnou v roce 2006,

s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství a Soudu prvního stupně a na rozhodnutí Komise v záležitostech týkajících se sportu,

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1), jež zakazuje všechny formy rasové diskriminace v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a přístupu ke zboží a službám,

s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

s ohledem na svá usnesení ze dne 13. června 1997 o úloze Evropské unie v oblasti sportu (3) a ze dne 5. června 2003 o ženách a sportu (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti profesionálního fotbalu v Evropě (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o boji proti dopingu ve sportu (7),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o potírání rasismu při fotbalových utkáních (8),

s ohledem na Světový antidopingový kodex z roku 2003 a jeho revizi z roku 2007,

s ohledem na zprávu a na závěry první evropské konference o správě sportu s názvem „Pravidla hry“ (konané v Bruselu ve dnech 26.-27. února 2001),

s ohledem na memorandum o porozumění, které podepsala Komise a FIFA v roce 2006 s cílem využít fotbal jako hybnou sílu rozvoje v afrických, karibských a tichomořských zemích,

s ohledem na zkušenosti získané během Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (9),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0149/2008),

A.

A vzhledem k úloze sportu při podpoře integrace a jeho potenciálnímu příspěveku k sociální soudržnosti a vnitřní soudržnosti regionů,

B.

vzhledem k tomu, že evropský sport je nerozlučnou součástí evropské identity a že je založen na odhodlání a nadšení milionů sportovců, dobrovolníků a fanoušků, kteří aktivně působí v mnoha sportovních klubech a federacích, v širokém hnutí, které vychovalo mnoho vynikajících sportovkyň, sportovců a sportovních týmů a které ze sportu udělalo vysoce ceněný prvek naší společnosti, v níž jsou sportovní události mimořádně populární,

C.

vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti velmi důležitou roli, některé sportovní soutěže však čelí novým hrozbám a výzvám, jako jsou komerční tlaky, bezohledné využívání mladých hráčů a sportovců, doping, rasismus, násilí, domlouvání výsledků utkání, korupce, sázkové podvody a praní peněz,

D.

vzhledem k tomu, že sport má zvláštní společenskou roli jakožto nástroj sociálního začlenění a integrace a že je důležitým nástrojem podpory mezikulturního dialogu a mimořádným způsobem přispívá k rozvoji a prosazování zásadních společenských, kulturních a výchovných hodnot, jako je čestnost, tolerance a vzájemná úcta, solidarita, dodržování pravidel, týmový duch a sebekázeň; vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti zvláště významnou roli, pokud jde o zdraví, vzdělávání, sociální integraci a kulturní hodnoty, a to díky organizacím s dobrovolnickou strukturou,

E.

vzhledem k tomu, že podle článku 149 smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy je činnost EU zaměřena na rozvoj evropského rozměru sportu prostřednictvím podpory spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i prostřednictvím ochrany fyzické a mravní integrity sportovců a sportovkyň, obzvláště nejmladších sportovců a sportovkyň; vzhledem k tomu, že činnost na úrovni EU by měla doplňovat působení dalších subjektů, aniž by se měnilo stávající rozdělení pravomocí,

F.

vzhledem k tomu, že s ohledem na ratifikaci Lisabonské smlouvy a článku 149 je nutno dát roli sportu v Evropě strategické směřování tím, že se vyjasní uplatňování práva Společenství v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že individuální přístup v jednotlivých případech se zřetelem ke zvláštní povaze sportu je z pohledu sportovních organizací neuspokojivý, což prohloubí stávající právní nejistotu, a že je třeba přijmout na úrovni Evropské unie další opatření týkající se sportu, a současně respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací,

G.

vzhledem k tomu, že článek 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy vyzývá Společenství k podpoře spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a že uplatňování pravidel hospodářské soutěže na oblast sportu vede k tomu, že se zvětšuje propast mezi sportovními kluby ve prospěch těch nejbohatších nebo nejoblíbenějších; tato situace poškozuje spravedlivý průběh sportovního soutěžení, a je tudíž v rozporu s cílem stanoveným ve zmíněném článku,

H.

vzhledem k tomu, že je nutno zohlednit nezávislost sportovních organizací a zastupujících subjektů, jako jsou například organizace a subjekty, které pořádají profesionální mistrovství, spolu se skutečností, že odpovědnost za organizaci nesou zejména správní rady sportovních orgánů a do určité míry také členské státy a sociální partneři,

I.

vzhledem k tomu, že profesionální sport neustále nabývá na významu a pomáhá zvyšovat úlohu sportu ve společnosti; vzhledem k tomu, že právo hospodářské soutěže a ustanovení týkající se vnitřního trhu se vztahují na sport pouze v té míře, v jaké je hospodářskou činností,

J.

vzhledem k tomu, že sport spadá do působnosti práva EU, zejména pokud jde o princip zastupitelské a participativní demokracie v rozhodovacích orgánech evropských sportovních institucí a článek 13 Smlouvy o ES, který zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; vzhledem k tomu, že jsou určité případy, kdy nelze sport z důvodu jeho specifických charakteristik a zásadních a jedinečných rysů srovnávat s běžnou hospodářskou činností,

K.

vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost v odvětví sportu posiluje sociální soudržnost a začlenění a podporuje místní demokracii a aktivní občanství a má také implicitní hospodářskou hodnotu, neboť bez dobrovolníků by sportovní aktivity byly mnohem nákladnější a mnoho společenských aktivit spojených se sportem by zaniklo; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat dobrovolnické sportovní struktury a dobrovolné služby ve sportu prostřednictvím opatření, které jim poskytnou odpovídající ochranu a zajistí uznání hospodářské a společenské role dobrovolníků,

L.

vzhledem k tomu, že nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt obezity a chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes, a že jejich důsledky zatěžují rozpočty zdravotnictví v členských státech,

M.

vzhledem k tomu, že počet hodin tělesné výchovy v posledním desetiletí klesl jak na základních, tak na středních školách, a že v oblasti sportovních zařízení a stavu vybavení jsou mezi členskými státy velké rozdíly; vzhledem k tomu, že sport nabízí mladým lidem vítané příležitosti účasti a osobní angažovanosti ve společnosti a může napomoci tomu, že nesklouznou k delikventnímu jednání,

N.

vzhledem k tomu, že doping ohrožuje zásady transparentního a čestného soutěžení a vystavuje sportovce a sportovkyně nepřiměřeným tlakům,

O.

vzhledem k tomu, že díky Světovému antidopingovému kodexu z roku 2003 vznikl určitý model pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů na celém světě; vzhledem k tomu, že úsilí vynaložené Světovou antidopingovou agenturou (WADA) je však převážně zaměřeno na vrcholový sport,

P.

vzhledem k tomu, že by Unii přinesl prospěch koordinovanější přístup v boji proti dopingu, a to zejména pokud by formulovala společný postoj ve vztahu k antidopingové agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy a pokud by probíhala výměna informací a osvědčených postupů mezi vládami, vnitrostátními antidopingovými organizacemi a laboratořemi,

Q.

vzhledem k tomu, že ačkoli na evropské úrovni došlo v oblasti rovnosti pohlaví k určitému pokroku, v oblasti sportu přetrvávají nerovnosti mezi sportovci a sportovkyněmi; vzhledem k tomu, že tréninkové programy pro talentované mladé sportovce a sportovkyně by měly být otevřeny všem a nesmějí vést k diskriminaci občanů EU ve srovnání s místními obyvateli na základě státní příslušnosti nebo pohlaví,

R.

vzhledem k tomu, že přístup ke sportu musí mít všechny osoby s trvalým pobytem v dané zemi, a že je proto nutné se zabývat specifickými potřebami některých skupin, jako jsou zdravotně postižení, přistěhovalci a lidé pocházející ze znevýhodněných poměrů, a že zejména sportovci a sportovkyně se zdravotním postižením nesmějí být ve srovnání s zdravými protějšky diskriminováni, pokud jde o rovný přístup ke sportu v členských státech,

S.

vzhledem k tomu, že sport je určen všem občanům bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, státní příslušnost, sexuální orientaci a společenský původ nebo ekonomické zázemí; vzhledem k tomu, že sport může být hybnou silou sociálního začlenění a integrace a že Parlament a Komise opakovaně odsoudily veškeré projevy násilí, rasismu a xenofobie,

T.

vzhledem k tomu, že násilí během sportovních akcí zůstává nevyřešeným problémem a může mít rozličné formy, vzhledem k tomu, že významné sportovní akce ve svém průběhu přitahují prostituci a snahy o obchodování se ženami a dětmi,

U.

vzhledem k tomu, že ze studie předložené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, tj. 3, 7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5, 4 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že sport tedy přispívá k uskutečnění lisabonských cílů růstu a vytváření pracovních míst a slouží jako nástroj rozvoje na místní a regionální úrovni a ve venkovských oblastech a že také může být spjat s rozvojem cestovního ruchu ve spojitosti s úsilím o modernizaci infrastruktury a se vznikem partnerství pro účely financování sportovních zařízení a zařízení pro rekreační aktivity,

V.

vzhledem k tomu, že narůstající digitální pirátství (a zejména neoprávněné vysílání sportovních akcí, ať už živě, nebo ze záznamu) je velkou hrozbou pro odvětví sportu, ačkoli se o tomto problému velmi málo ví,

W.

vzhledem k tomu, že převážná většina sportovních aktivit probíhá na neziskovém základě a že mnoho z těchto aktivit závisí na finanční podpoře, aby byla zajištěna jejich přístupnost pro všechny; vzhledem k tomu, že finanční podpora je důležitá pro sport na nejnižší úrovni a sport pro všechny, avšak pod podmínkou, že je v souladu s právem Společenství, vzhledem k tomu, že organizovaný sport je téměř ve všech členských státech EU založen na zvláštních neziskových řídících strukturách na nejnižší úrovni, které do značné míry závisí na zápalu dobrovolníků a mají specifické formy právní subjektivity nebo právního postavení, které jsou nutnou podmínkou pro řadu finančních a daňových zvýhodnění,

X.

vzhledem k tomu, že členské státy jednoznačně nedefinovaly pojem „sport“ a jasně nestanovily, zda se jedná, či nejedná o službu obecného zájmu, což opravňuje k finančním zvýhodněním (například k daňovým úlevám),

Y.

vzhledem k tomu, že dochází k poklesu množství darů a finančních prostředků ze státního rozpočtu a že většina neziskových sportovních organizací potřebuje pro své přežití získat příjmy z nějaké obchodní činnosti, které jim umožní účinně plnit jejich společenské cíle, a tyto organizace proto podléhají právu EU,

Z.

vzhledem k tomu, že sportovní organizace mají mnoho zdrojů příjmů, jako jsou například členské poplatky a prodej vstupenek, reklama a sponzorské dary, loterie, mediální práva, přerozdělování příjmů v rámci sportovních svazů a lig, merchandising, veřejná finanční podpora, přičemž zisky z loterií provozovaných státem nebo na základě licence udělené státem a zisky provozovatelů hazardních her jsou v mnoha členských státech EU zdaleka nejdůležitějším zdrojem jejich příjmů,

AA.

vzhledem k tomu, že mediální práva jsou hlavním zdrojem příjmů profesionálního sportu v Evropě a tyto příjmy jsou mimo jiné rovněž znovu investovány do tréninku, do zařízení a do místních projektů na nejnižší úrovni a že sportovní akce jsou oblíbeným zdrojem obsahu vysílání pro mnohé provozovatele sdělovacích prostředků,

AB.

vzhledem k tomu, že příspěvek na financování amatérského sportu z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu, považují sportovní organizace v Evropské unii za nezbytný; vzhledem k tomu, že dosud nebylo navrženo jiné trvalé a politicky průchodné řešení jako způsob kompenzace očekávaných velkých ztrát u těchto zdrojů financování, pokud by bylo v členských státech, které dosud uplatňovaly v oblasti hazardních her restriktivní politiku, povoleno provozovat tuto činnost společnostem, jejichž cílem je tvorba zisku, ani se o podobném řešení nevedla diskuse,

AC.

vzhledem k tomu, že se nekontrolovaně rozmohly sportovní sázky (zejména přeshraniční sázení přes internet), že vzrostl počet utkání, jejichž výsledek byl předem domluven, a že v poslední době v členských státech Evropské unie propukly v souvislosti se sázením skandály, které vrhají stín na čistotu sportu a sportovního soutěžení,

AD.

vzhledem k tomu, že společné rysy hospodářského a sociálního vývoje většiny členských států, jako je například rostoucí komercializace, stimulace veřejných výdajů a zvyšující se počet účastníků, přičemž počet dobrovolníků zůstává nezměněn, daly vzniknout novým výzvám, pokud jde o organizaci sportu v Evropě,

AE.

vzhledem k tomu, že reprezentační družstva hrají důležitou úlohu nejen tím, že ztělesňují určitou hodnotu pro každou státní pospolitost, ale také tím, že zajišťují solidaritu se sportem na nejzákladněší úrovni, a proto si zasluhují podporu,

AF.

vzhledem k tomu, že vytvoření skutečného evropského trhu pro sportovce, sportovkyně a hráče a zvýšení úrovně jejich platů v určitých profesionálních sportech vedly k nárůstu činností hráčských agentů, a je proto nezbytná specifická odborná příprava sportovních manažerů a hráčských agentů v členských státech,

AG.

vzhledem k tomu, že mezinárodní úroveň, na které se sport velmi často odehrává vedla v tomto odvětví ke vzniku korupce přeshraniční povahy; potýkají-li se řídící orgány s problémy přeshraniční korupce, které mají celoevropský charakter, měly by mít možnost požádat v případě potřeby Komisi o pomoc,

AH.

vzhledem k tomu, že systémy licencí, schválené příslušnými pořadateli soutěží, mají zaručit, že se všechny profesionální kluby budou řídit stejnými základními pravidly, pokud jde o finanční řízení a transparentnost, a že takové systémy by měly být slučitelné s ustanoveními o hospodářské soutěži a vnitřním trhu a neměly by překračovat rámec nezbytný pro dosažení legitimního cíle dobré organizace a řádného fungování sportu,

AI.

vzhledem k tomu, že sportovní struktury na evropské úrovni jsou již z podstaty organizovaného sportu zpravidla méně rozvinuté než na národní a mezinárodní úrovni, neboť sport na evropské úrovni je organizován v celoevropském měřítku, a nikoli na úrovni EU,

AJ.

vzhledem k tomu, že se bílá kniha o sportu častokrát zmiňuje o začlenění sportu do evropských programů financování a že Unie také musí při své činnosti zohledňovat sportovní hledisko, zejména ve snaze respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací a podporovat sport na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že výsledek strukturovaného dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami je velmi důležitý pro porozumění zvláštní povaze sportu,

AK.

vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla učinit ze zdraví prospívající tělesné aktivity základní kámen své činnosti v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že Rada Evropy ukázala možnost inovativního a účinného dialogu se sportovním hnutím v Evropě tím, že se na jejích zasedáních setkávají vládní a nevládní subjekty působící v oblasti sportu,

AL.

vzhledem k tomu, že by sociální dialog na evropské úrovni mohl zmírnit obavy zaměstnavatelů a sportovců a sportovkyň a mohl by zahrnovat i posuzování dohod týkajících se vztahů mezi nimi a pracovních podmínek v tomto odvětví,

AM.

vzhledem k tomu, že sport může přispívat k různým aspektům vnějších vztahů EU v souvislosti s programy zahraniční pomoci, protože přispívá k dialogu s partnerskými zeměmi v rámci veřejné diplomacie EU,

AN.

vzhledem k tomu, že si evropské sportovní organizace, pořadatelé sportovních akcí a všechny odpovědné subjekty musí stanovit cíle v souvislosti s ochranou životního prostředí ve snaze zajistit udržitelnost svých činností s ohledem na životní prostředí,

Organizace sportu

1.

vítá zveřejnění bílé knihy o sportu a doufá, že poslouží jako základ pro to, aby svět sportu a Komise navázaly plodný a trvalý dialog; oceňuje důležitost, jakou Komise sportu přijetím této bílé knihy přikládá;

2.

vítá skutečnost, že členské státy oficiálně uznaly v Lisabonské smlouvě roli sportu, a je tak možné vytvořit konzistentní evropskou politiku v této oblasti, a to s přihlédnutím ke zvláštní povaze sportu, k jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci a s tím, že Komise má možnost podporovat a doplňovat - nikoli však regulovat - kroky členských států a sportovních organizací; připomíná, že stávající sportovní struktury v Evropě jsou založeny na principu státní příslušnosti;

3.

je přesvědčen, že by Komise měla své doplňkové pravomoci vztahující se ke sportu, jež jsou obsaženy v článku 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy, vykonávat s ohledem na zásadu subsidiarity, respektovat přitom samostatnost sportovních organizací a příslušných řídících subjektů a brát náležitý ohled na specifičnost sportu;

4.

žádá Komisi, aby náležitě respektovala zvláštní povahu sportu tím, že nezvolí přístup řešení problémů případ od případu, a aby zajistila větší právní jistotu stanovením jasných pokynů ve věci použitelnosti evropského práva na sport v Evropě a podporou studií a seminářů týkajících se konkrétního uplatňování acquis communautaire v oblasti sportu; vyzývá Komisi, aby zajistila jasnost, koherentnost a publicitu pravidel EU, aby tak sportovní služby obecného zájmu mohly plnit své cíle a přispívat k lepší kvalitě života evropských občanů; dále žádá Komisi, aby sledovala a pravidelně přezkoumávala uplatňování práva EU v souladu se Smlouvou o ES se zřetelem k novým skutečnostem, a to ve snaze odhalit a řešit přetrvávající nebo nově vzniklé problémy;

5.

souhlasí s Komisí, že většinu problémů lze řešit samoregulací v souladu se zásadami řádné správy, a to za předpokladu, že jsou dodrženy právní předpisy EU; je přesvědčen, že pro řádnou správu ve sportu a pro zabránění právní nejistotě, pokud jde o autonomii a samoregulaci sportovních organizací, je nezbytné strukturované partnerství a dialog mezi Komisí a sportovním hnutím; souhlasí s Komisí, pokud jde o vedení strukturovaného dialogu rozdělené na dvě části: a) každoroční evropské sportovní fórum za účasti všech subjektů zapojených do sportu a b) tematické diskuse s omezeným počtem účastníků;

6.

vítá skutečnost, že se navrhovaného strukturovaného dialogu účastní:

evropské sportovní federace,

evropské sportovní organizace sdružující více sportovních odvětví, zejména evropské olympijské výbory, evropské paralympijské výbory, iniciativa Special Olympics a evropské nevládní sportovní organizace,

národní sportovní organizace a národní olympijské a paralympijské výbory,

ostatní subjekty činné v oblasti sportu a zastoupené na evropské úrovni, včetně sociálních partnerů,

ostatní evropské a mezinárodní organizace, zejména orgány zabývající se sportem při Radě Evropy a orgány OSN, např. UNESCO a WTO;

7.

zastává názor, že sportovní orgán může svobodně řídit svůj sport, pokud jsou jeho pravidla čistě sportovní; pokud však obsahují omezení, musí být tato omezení přiměřená, tzn. přiměřeně nezbytná k dosažení svých sportovních cílů a to v rámci právních předpisů EU;

8.

uznává úlohu, kterou v profesionálních kolektivních sportech hrají primární subjekty, tj. kluby jakožto základní jednotky, které zaměstnávají hráče a zajišťují hlavní vazbu s fanoušky; hráčské odbory zastupující zaměstnance; ligy jakožto pořadatelé soutěží na národní úrovni a zástupci zaměstnavatelů společně s kluby; a řídící orgány, kteří na sport a pravidla hry dohlížejí; přičemž všechny tyto čtyři skupiny usilují o to, aby nedílnou součástí sportu byly zdraví, poctivost a solidarita;

9.

doporučuje, aby jednotlivé asociace různých kategorií osob zapojených do sportu (hráčů, trenérů, rozhodčích apod.) byly řádně zastoupeny v rozhodovacích orgánech mezinárodních a národních federací;

10.

domnívá se, že z důvodu pohybů velkých částek finančních prostředků, které souvisejí s přestupy hráčů, by měly finanční transakce probíhat otevřeně a transparentně mezi všemi příslušnými stranami, a domnívá se, že by tento systém měl být spravován příslušným řídícím orgánem;

11.

zdůrazňuje význam dobrovolné práce v oblasti sportu, spočívající v její úloze jakožto zásadního faktoru stimulujícího a podporujícího sociální začlenění a větší informovanost mezi mladými lidmi; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci vytváření politik na vnitrostátní a evropské úrovni více podněcovaly iniciativy dobrovolníků, pokud jde o sport a sportovní organizace;

12.

žádá členské státy a řídící sportovní orgány, aby aktivně podporovaly společenskou a demokratickou úlohu fanoušků podporou vytváření a rozvoje federací příznivců a prosazováním zapojení těchto federací do řízení a správy sportovních utkání; domnívá se, že iniciativa „Supporters Direct“ je příkladem osvědčeného postupu v tomto ohledu, a vyzývá Komisi, členské státy a řídící sportovní orgány, aby podporovaly jeho šíření;

13.

vyzývá Komisi, aby podporovala větší zapojení nevládních sportovních organizací do dialogu mezi členskými státy a Komisí tím, že bude pořádat společné schůze představitelů vlád a nevládních sportovních organizací, jako jsou například schůzky ministrů nebo sekčních ředitelů pro sport nebo schůze pracovních skupin Komise;

14.

vítá memorandum podepsané Francií a Nizozemskem týkající se bílé knihy o sportu a vyzývá Komisi, aby vyjasnila postavení sportu v rámci práva EU, pokud jde o konkrétní otázky, jako jsou soupisky týmů, postavení hráčských agentů, audiovizuální práva atd.;

15.

vyzývá Komisi, aby při vedení strukturovaného dialogu věnovala zvláštní pozornost Výboru regionů, a to s ohledem na jeho příspěvek na regionální a místní úrovni ke kontrole a provádění opatření stanovených v bílé knize o sportu;

16.

žádá mezinárodní, evropské a národní sportovní federace, aby ve svých stanovách přiznaly právo obrátit se na běžné soudy, uznává však, že princip samoregulace u vnitrostátních orgánů, lig a soutěží je realitou a opodstatňuje struktury evropského modelu sportu a základní zásady, kterými se řídí organizace sportovních soutěží;

17.

vybízí Komisi, aby podporovala zavedení a posílení samoregulačních licenčních systémů na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zlepšit řádnou správu a vytvořit rovné podmínky, pokud jde o finanční transparentnost a stabilitu; doporučuje, aby byla přijata opatření vedoucí k dosažení finanční transparentnosti a kontroly nákladů v evropském sportu uznává prospěšnost toho, že pořadatelé soutěží na národní a evropské úrovni udělují licence profesionálním klubům, aby bylo zajištěno, že tyto kluby budou mít nezbytnou strukturu a že budou splňovat organizační a ekonomické podmínky pro účast v soutěžích;

18.

vyzývá pořadatele sportovních soutěží na vnitrostátní a evropské úrovni, aby zajistily soulad svých postupů udělování licencí sportovním svazům se základními zásadami finanční transparentnosti, nediskriminující povahu těchto postupů a jejich soulad se základními ustanoveními a zásadami, kterými se řídí vnitřní trh, a to s cílem zamezit narušením hospodářské soutěže; domnívá se, že sportovní organizace musí zajistit, aby byly dodržovány požadavky týkající se transparentnosti a udělování licencí a aby jejich nedodržení bylo potrestáno;

19.

vítá návrh Komise uspořádat konferenci za účasti UEFA, Asociace evropských fotbalových lig (EPFL), Mezinárodní unie profesionálních hráčů (Fifpro), národních svazů a národních orgánů odpovědných za pořádání profesionálních fotbalových soutěží a diskutovat na této konferenci o licenčních ujednáních a osvědčených postupech v této konkrétní oblasti; a vyzývá Komisi, aby k účasti na této konferenci pozvala i další zainteresovaná sdružení zastupující sportovní subjekty;

Doping

20.

žádá členské státy, aby se dohodly na společném legislativním přístupu k dopingu s cílem zajistit, aby byl v případě dopingu právní postup ve všech členských státech podobný, a aby formulovaly společný postoj ve vztahu k agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy; žádá členské státy, které dosud nepodepsaly Mezinárodní úmluvu UNESCO proti dopingu ve sportu, aby tak učinily;

21.

vyzývá Unii jako člena agentury WADA, aby v rámci boje proti dopingu nejprve posílily stávající sítě, a teprve potom vytvářely nová partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou WADA, Europolem a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách;

22.

vyzývá Komisi, aby provedla akce č. 4 a 5 akčního plánu Pierre de Coubertin, aby tak podpořila rozvoj partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou WADA a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách a usnadňovala a aktivně podporovala vytvoření sítě národních antidopingových organizací členských států;

23.

naléhavě vyzývá členské státy, aby k obchodu s nelegálními dopingovými látkami přistupovaly stejně jako k obchodu s nelegálními drogami a aby v tomto smyslu odpovídajícím způsobem upravily své vnitrostátní právní předpisy; a vyzývá Komisi, aby přemýšlela o tom, dále rozpracovat toto doporučení uvedené v bílé knize;

24.

požaduje politiku, jejímž cílem je prevence a potírání dopingu, přičemž součástí této snahy musí být neplánovat příliš nabitý kalendář soutěží, v jehož důsledku se sportovci ocitají pod velkým tlakem; zdůrazňuje potřebu bojovat proti nepravostem kontrolami, výzkumem, testy, dlouhodobým sledováním nezávislými lékaři a vzděláváním a zároveň prevencí a školením; vyzývá profesionální kluby a sportovní organizace, aby přijaly závazek bojovat proti dopingu a aby sledovaly dodržování tohoto závazku prostřednictvím vnitřních a vnějších nezávislých kontrol;

25.

žádá, aby v rámci příprav následujících olympijských her, které se mají konat v EU (v Londýně v roce 2012), byl vypracován akční plán pro boj proti dopingu;

26.

žádá, aby byly prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a programu pro veřejné zdraví uvolněny finanční prostředky na výzkum dopingu;

27.

vyzývá členské státy, aby zajistily komplexnější informace a vzdělání pro mladé účastníky sportovních soutěží, pokud jde o drogy zvyšující výkonnost, preparáty, které by je mohly obsahovat, a jejich účinky na zdraví;

Vzdělávání, mladí lidé a zdraví

28.

zdůrazňuje úlohu sportu ve vzdělávání, učení mladých lidí hodnotám tolerance a vzájemné úcty, poctivosti a dodržování pravidel čestného měření sil a při prevenci v oblasti zdravotní péče, zejména při snaze bojovat proti obezitě;

29.

vítá návrh Komise podporovat sport a cvičení jakožto zásadní faktory, pokud jde o vzdělávací standardy, ve snaze zatraktivnit školy a zlepšit vysokoškolské standardy; podporuje doporučení Komise členským státům, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily strategie, které budou v rámci vzdělávacích programů usilovat o zvýšení a zlepšení tělesné aktivity dětí a žáků od velmi raného věku; zdůrazňuje význam financování tělesné aktivity ve školách, která je zásadní pro psychický i fyzický růst nejmenších dětí a je rovněž významným nástrojem péče o zdraví mladých a starších lidí;

30.

vyzývá členské státy, aby podněcovaly k dalším opatřením na podporu sportu a cvičení jako zásadního faktoru zvyšování národních vzdělávacích standardů a aby plně využívaly příležitosti, kterou skýtají programy Společenství, pokud jde o mobilitu na všech úrovních vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

31.

doporučuje členským státům, aby si uvědomily nutnost zohlednit potřebu poskytnout mladým sportovcům a sportovkyním od samého začátku přípravu pro „dvojí kariéru“, sportovní i akademickou, neboť se tak zajistí, že profesionální sportovci a sportovkyně budou po skončení své sportovní kariéry moci znovu vstoupit na trh práce - se zvláštní pozorností ke vzdělávání těch nejmladších, pro tento účel je ovšem nutný přísnější dohled a pravidelné kontroly ve snaze zaručit kvalitu této přípravy a zřídit kvalitní místní vzdělávací centra, která budou ochraňovat jejich morální, vzdělávací a profesionální zájmy;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily preventivní opatření a zdravotní prohlídky u mladých sportovců a zajistily dodržování veškerých práv obsažených v Úmluvě OSN o právech dítěte;

33.

vítá návrh Komise udílet evropskou cenu školám, které podporují a prosazují tělesné cvičení jako součást školních osnov;

34.

souhlasí s Komisí, že investování do mladých talentovaných sportovců a sportovkyň je klíčové pro udržitelný rozvoj sportu, a je přesvědčen, že je skutečnou výzvou pro sportovní hnutí zajistit tréninkovou přípravu hráčů na místní úrovni; domnívá se, že pravidlo UEFA týkající se domácích odchovanců může posloužit jako příklad pro ostatní federace, ligy a kluby;

35.

odkazuje v tomto ohledu na úkol Unie - který jí byl svěřen Lisabonskou smlouvou - chránit tělesnou a mravní integritu zejména nejmladších sportovců a sportovkyň;

36.

vyzývá Komisi, aby uznala zákonnost opatření zvýhodňujících hráče, kteří prošli systémem tréninkové přípravy, např. je povinný minimální počet místně trénovaných hráčů - bez ohledu na jejich státní příslušnost - mezi zaměstnanci profesionálního klubu;

37.

žádá Komisi, aby podpořila opatření sportovních organizací, jejichž cílem je chránit mladé sportovce, a respektovala přitom specifičnost sportu, aby se veřejně vyslovila pro přísnější uplatňování ustanovení nařízení organizace FIFA, které zakazuje transfery hráčů mladších šestnácti let v rámci EU, a podpořila zásadu, podle níž musí k podpisu první profesionální smlouvy daného hráče dojít s klubem, v němž zahájil svou sportovní dráhu;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti vykořisťování dívek a chlapců ve sportu a proti obchodování s dětmi tím, že budou důsledně prosazovat platné právní předpisy a pravidla; upozorňuje na to, že je žádoucí, aby byla zajištěna větší právní jistota, zejména při uplatňování „pravidla domácích odchovanců“;

39.

vyjadřuje politování nad postupem vlád členských států, které prodávají školní hřiště jako pozemky pro výstavbu; domnívá se, že by členské státy měly být nabádány k tomu, aby zajistily, že děti budou mít dostatek prostor a zařízení, ve kterých se mohou na půdě školy věnovat sportu a tělesné aktivitě; vyzývá členské státy, aby usnadnily volný přístup mladých lidí do 14 let ke všem národním i mezinárodním soutěžím;

40.

vzhledem k tomu, že v otázkách ochrany životního prostředí a zdraví je třeba zvolit horizontální přístup, doporučuje, aby Komise u příležitosti konání evropských sportovních akcí podněcovala k podpoře ochrany životního prostředí a zdraví; vítá rozhodnutí Komise prosazovat zohledňování ekologických kritérií při zadávání zakázek v rámci politického dialogu s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami;

41.

uznává důležitost sportu pro ochranu zdraví, a doporučuje proto, aby držitelé mediálních práv měli tento cíl na zřeteli při propagaci sportu;

42.

poukazuje na to, že vztah mezi sportem a zdravím je důležitým činitelem, a proto je stále běžnější spolupráce sportovních organizací či svazů se zdravotními pojišťovnami a lékaři, což přináší zdravotnictví mimořádnou přidanou hodnotu a zároveň finanční úspory; považuje za klíčové, aby byli mladí lidé vychováváni k tomu, aby si byli vědomi důležitosti zdravé výživy v podmínkách vzájemného vztahu mezi výživou a tělesnou aktivitou prostřednictvím celoevropských akcí, jako je například „Den potravin bez přídatných látek E“;

43.

zdůrazňuje význam fyzické činnosti a sportu pro snižování obezity a boj proti nezdravým návykům v životosprávě, neboť jednak významně prospívají zdraví občanů, jednak se podílejí na snižování nákladů zdravotních pojišťoven; vyjadřuje však obavu, že prodlužování pracovní doby a pracovní podmínky obecně odrazují pracovníky od pravidelného cvičení a od cílevědomějšího provozování sportovní činnosti; vyzývá Komisi, aby společně se sportovními federacemi do konce roku 2008 vypracovala a vydala evropské pokyny a doporučení týkající se tělesné aktivity;

44.

vyzývá členské státy, aby vytvořily rámec pro pořádání mistrovství evropských škol a evropských univerzit s cílem připravit mladé lidi na situace, ve kterých se od nich očekává určitý výkon, a podnítit mezikulturní dialog;

Sociální začlenění a boj proti diskriminaci

45.

zdůrazňuje, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů sociálního začlenění a jako takový by jej měla Evropská unie propagovat a podporovat ve větším rozsahu, např. prostřednictvím zvláštních programů pro pořadatele evropských, národních a místních sportovních a rekreačních akcí; domnívá se, že by tyto příležitosti měly být rozšířeny, a to zejména na pořadatele sportovních akcí, které podporují integraci a zapojují zdravotně postižené; domnívá se, že v souvislosti se Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008 je nutné věnovat zvláštní pozornost úloze sportu jako hlavní scény mezikulturního soužití a jako základního kamene pro dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

46.

poukazuje na význam podpory pěstování sportu zajišťující přístup ke sportu pro všechny, a podpory rovných příležitostí, a to současně s uskutečňováním investic do odborné přípravy učitelů, sportovních trenérů a na vytvoření většího počtu veřejných sportovních zařízení;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby na sport nepohlížely pouze jako na výsadu tělesně zdravých lidí, ale také jako na důležitý nástroj rehabilitace a sociálního začlenění zdravotně postižených; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly praktická opatření a iniciativy na podporu větší integrace zdravotně postižených do tradičních sportovních disciplín;

48.

vítá iniciativu Komise vést sportovní organizace a členské státy k tomu, aby přizpůsobovaly sportovní a školní infrastrukturu potřebám zdravotně postižených, a žádá, aby učitelé tělesné výchovy mohli snadněji získat kinezioterapeutické a fyzioterapeutické vzdělání, což by jim umožnilo pracovat se studenty s částečným zdravotním postižením, v závislosti na druhu jejich postižení;

49.

vítá rozhodnutí Komise a členských států podporovat další opatření pro zdravotně postižené; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že všechny sociální nároky určené pro sportovce budou stejnou měrou k dispozici i jejich zdravotně postiženým kolegům;

50.

vítá komplexní bílou knihu o sportu Komise; vyjadřuje však politování nad tím, že v ní není přiměřeně zohledněna rovnost pohlaví, zejména pokud jde o stejnou odměnu za stejný výkon, a nad tím, že sportovkyně vydělávají méně než jejich mužští kolegové;

51.

vítá záměr Komise začlenit problematiku rovnosti žen a mužů do všech svých aktivit souvisejících se sportem, a přitom se konkrétně zaměřit na otázku přístupu ke sportu pro přistěhovalkyně a ženy z etnických menšin, příležitosti žen zastávat v oblasti sportu pozice s rozhodovacími pravomocemi a zpravodajství sdělovacích prostředků o ženách ve sportu;

52.

vyzývá členské státy, aby stejně oceňovaly úspěchy dosažené ve sportovních disciplínách ženami, včetně bezodkladného příslušného ekonomického ocenění, a přijaly právní ustanovení, jimiž zamezí konání takových soutěží, při kterých je ženám přiznáno nižší finanční či jiné ocenění než mužům;

53.

vyzývá členské státy, aby podněcovaly zpravodajství sdělovacích prostředků o sportovních aktivitách žen s cílem napomoci vzniku ženských sportovních vzorů a překonání stereotypů spojených s pohlavím a aby ženám umožnily profesní uplatnění v oblastech spojených se sportem, včetně funkcí s rozhodovací pravomocí;

54.

vyzývá členské státy, aby postupně přizpůsobovaly svou sportovní infrastrukturu - pokud jde o její přístupnost - potřebám zdravotně postižených osob, především dětí, ale také seniorů a žen, s ohledem na prodlužující se délku aktivního života a na důležitost sportu pro podporu tělesného i duševního zdraví, a aby se poučily z osvědčených opatření v této oblasti; vyzývá členské státy, aby sledovaly využívání veřejných prostředků určených na sport a kontrolovaly, zda jsou rovnoměrně rozdělovány pro potřeby sportovkyň a sportovců;

55.

zdůrazňuje, že zvláště důležitá je úloha sportu pro sociální začlenění osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů, zejména migrantů; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby sportovní aktivity a programy začlenily do iniciativ financovaných Evropským sociálním fondem s cílem dosáhnout sociální integrace a zapojení znevýhodněných kategorií osob;

56.

kladně hodnotí postoj Komise, která uznala roli sportu jako užitečného nástroje pro integraci migrantů a obecněji jako nástroje sociálního začlenění; navrhuje, aby přístup ke sportu a integrace v rámci sociální sportovní infrastruktury byly považovány za ukazatel sociální integrace a faktor uplatňující se při analýze problematiky sociálního vyloučení;

57.

zdůrazňuje roli regionů a místních orgánů při pořádání profesionálních i rekreačních sportovních akcí, výstavbě infrastruktury a podpoře sportu a zdravého životního stylu občanů EU, zejména dětí ve školním věku;

58.

vyzývá sportovní organizace a členské státy, aby přijaly ta nejpřísnější opatření k potírání rasismu a diskriminace ve sportu; považuje sportovní kolbiště za pracoviště profesionálních sportovců a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby na tomto pracovišti nedocházelo k diskriminaci;

59.

vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby účinně provedly ve vnitrostátním právu a účinně uplatňovaly Směrnice Rady 2000/43/ES (10) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ a směrnice Rady 2000/78/ES (11) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

60.

vyzývá profesionální sportovní organizace a sportovní kluby, aby zahájily kampaně na potírání všech forem diskriminace, rasismu a xenofobie při sportovních akcích, před sportovními utkáními, během nich i po jejich skončení, mezi účastníky i diváky, a to jak na stadionech, tak mimo ně;

Sport a třetí země

61.

trvá na tom, aby rozvoj prostřednictvím sportu nikdy nevedl k odlivu sportovců a vyzývá Unii, aby se tomuto problému věnovala v rámci svého politického dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi;

62.

vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily záběr dialogu a spolupráce se třetími zeměmi na otázky, jako jsou například mezinárodní přestupy hráčů, vykořisťování nezletilých sportovců, doping, praní peněz prostřednictvím sportu a bezpečnost během významných mezinárodních sportovních akcí;

63.

vyzývá členské státy, aby zajistily zařízení, v nichž by se mohli ubytovat sportovci a sportovkyně ze třetích zemí v souladu s nedávnými prohlášeními ohledně cyklické migrace, dohod o partnerství se třetími zeměmi, pokud jde o mobilitu, a politiky legální migrace z roku 2005;

64.

vyzývá Komisi a členské státy, aby když se budou věnovat otázce sportu v rámci rozvojových politik EU, postupovaly v součinnosti s existujícími programy OSN, členských států, místních orgánů, nevládních organizací a soukromých subjektů;

Zajištění bezpečnosti při sportovních akcích

65.

žádá členské státy, aby podněcovaly k výměně osvědčených postupů a operativních informací o rizikových fanoušcích mezi policejními složkami, iniciativami fanoušků, místními skupinami bojujícími proti násilí, odborníky a sportovními orgány, s cílem předcházet násilnostem a projevům rasismu a xenofobie při sportovních akcích a řešit případy jejich výskytu; vyzývá všechny dotčené strany, aby hrály aktivní roli, uplatňovaly okamžité a přísnější sankce za projevy rasismu a násilnosti, ať k nim dochází na hřišti, nebo v hledišti, a využívaly dosavadních zkušeností pořadatelů soutěží a klubů v této oblasti na domácí i evropské úrovni s cílem zajistit, aby orgány veřejné moci a pořadatelé soutěží zaručili vysoké minimální standardy při uplatňování postupů a plánů zajištění bezpečnosti při utkáních; zdůrazňuje potřebu vytvořit podmínky pro komplexnější přístup za účasti všech zainteresovaných subjektů prostřednictvím strategie posilující nerepresivní aspekty řešení problémů, s velkým důrazem na vzdělávání a odbornou přípravu;

66.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly „politiku založenou na informacích“ týkající se přeshraniční policejní spolupráce v oblasti sportu, včetně výměny informací mezi bezpečnostními službami, přičemž je nutno zajistit, že bude zachována svoboda a dodržována základní práva a předpisy týkající se ochrany údajů;

67.

zvláště upozorňuje na cenné zkušenosti získané prostřednictvím NFIP (národní fotbalová informační střediska, která odpovídají za koordinaci a usnadňování přeshraniční policejní výměny informací včetně posouzení rizik a údajů o vysoce rizikových příznivcích) a na příručku pro mezinárodní policejní spolupráci, které mohou v této „politice založené na informacích“ hrát klíčovou úlohu; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly ve větším rozsahu a aby tento přístup podle potřeby dále rozvíjely a aktualizovaly;

68.

vítá iniciativu Komise usilující o prevenci násilí během sportovních akcí a doporučuje vypracovat opatření pro boj proti násilí také při sportu ve školách;

69.

vítá rozvoj licenčních systémů pro kluby na národní a evropské úrovni a je přesvědčen, že takové systémy by také měly zahrnovat ustanovení týkající se prevence rasismu, xenofobie a násilí, ochrany nezletilých a dodržování základních práv;

Hospodářské aspekty

70.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly právní předpisy nebo zpřísnily stávající právní úpravu tak, aby byla přikládána zvláštní důležitost dodržování práv duševního vlastnictví v souvislosti s komerčními sděleními, ochrannými známkami a obrázky, názvy, mediálními právy a veškerými dalšími produkty spojenými se sportovními akcemi, které pořadatelé konají, aby tak byla chráněna ekonomická stránka profesionálního sportu, přičemž musí být dodrženo právo na „krátké zpravodajské příspěvky“ stanovené směrnicí 2007/65/ES (12) (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) a zachován soběstačný a vyvážený rozvoj sportu, aniž by byla ohrožena náležitá rovnováha mezi legitimními zájmy sportovních organizací a potřebami veřejnosti, pokud jde o přístupnost a vytváření objektivních, sdělných a aktuálních informací ve formě písemného, obrazového nebo zvukového obsahu; zdůrazňuje, že je rovněž důležité, aby byla příjemcům zaručena možnost dálkového přístupu ke sportovním akcím na přeshraniční úrovni v rámci EU; zejména problémy s klamavým prodejem, internetovým pirátstvím a nelegálním sázením ve sportu by se měly členské státy a Komise zabývat prioritně;

71.

uznává právo všech médií mít přístup k pořádaným sportovním akcím, o něž má veřejnost velký zájem, a poskytovat zpravodajství o nich, aby bylo zaručeno právo veřejnosti na příjem těchto zpráv a informací v rámci zpravodajských programů; uznává právo členských států moci přijímat opatření na ochranu práva na informace a k zajištění širokého přístupu veřejnosti k televizním přenosům vnitrostátních i mezinárodních sportovních akcí s velkým významem pro společnost, jako jsou olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale a mistrovství Evropy ve fotbale;

72.

opakovaně vyjadřuje svou podporu tomu, aby členské státy sestavovaly seznam událostí s velkým významem pro veřejnost, které by měly být v souladu s článkem 3a výše zmíněné směrnice o audiovizuálních mediálních službách přenášeny nekódovaným televizním vysíláním, a odsuzuje žaloby FIFA v tomto ohledu;

73.

doporučuje členským státům a národním sportovním federacím a ligám, aby zavedly kolektivní prodej mediálních práv (pokud tak již neučinily); domnívá se, že v zájmu solidarity je třeba, aby docházelo k rovnoměrnému přerozdělení příjmů mezi sportovní kluby, včetně těch nejmenších, v rámci ligových soutěží a mezi nimi, a mezi profesionální a amatérský sport, aby se zabránilo situaci, kdy z mediálních práv mají prospěch pouze velké kluby;

74.

uznává, že práva ve sportovní oblasti musí být chráněna ve stejné míře jako jiná mediální práva; vítá skutečnost, že Komise uznala kolektivní prodej mediálních práv jako nástroj pro dosahování větší solidarity v rámci sportu a že trvá na vytvoření a udržování mechanismů solidarity; vyzývá ty ligy, které takové mechanismy nepřipravují, aby je zavedly, a vyzývá Komisi, aby buď uznala kolektivní prodej mediálních práv za obecně vyhovující pravidlům hospodářské soutěže EU, nebo aby udělila blokovou výjimku pro kolektivní prodej mediálních práv v oblasti sportu, čímž zajistí právní jistotu jak pro pořadatele sportovních akcí, tak pro mediální partnery;

75.

konstatuje, že sport musí zajistit vzájemnou závislost soutěžících a musí zaručit, že výsledek soutěží nebude předem znám, což by mohlo být důvodem k tomu, aby sportovní organizace zavedly zvláštní rámec na trhu produkce a prodeje sportovních akcí; tyto specifické rysy však neopravňují k automatické výjimce z pravidel hospodářské soutěže EU pro jakoukoli hospodářskou aktivitu vycházející ze sportu;

76.

žádá Komisi a členské státy, aby dále posílily práva duševního vlastnictví v odvětví sportu, a požaduje přijetí konkrétních opatření na ochranu práv duševního vlastnictví pořadatelů sportovních akcí v souvislosti s výsledky a jejich sportovními akcemi jako celkem, aniž by tím byla dotčena svoboda tisku;

77.

vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečnou pozornost sportovnímu pirátství ve své internetové strategii a při svém boji proti pirátství; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily práva odvětví sportu v souvislosti se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) a jejich dialog se třetími zeměmi;

78.

konstatuje, že často dochází k výraznému nepoměru mezi nabídkou vstupenek na významné sportovní akce a poptávkou po nich, a tím trpí spotřebitelé; zdůrazňuje, že při organizování distribuce vstupenek by měly být plně brány v úvahu zájmy spotřebitelů a že by na všech úrovních měl být zaručen nediskriminační a spravedlivý prodej vstupenek;

79.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly evropskou statistickou metodu, kterou by bylo možno měřit ekonomický dopad sportu a která by sloužila jako základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo v dlouhodobém výhledu vést k vytvoření evropského satelitního účtu pro sport;

80.

vyzývá Komisi, aby do svých plánů pro bezprostřední budoucnost zařadila vyhodnocení přímého přínosu sportu pro HDP, rozvoj a zaměstnanost, a jeho nepřímého přínosu pro lisabonskou agendu prostřednictvím vzdělávání, regionálního rozvoje a větší přitažlivosti EU;

81.

doporučuje členským státům, aby účinněji využívaly možností, které skýtá sport, pokud jde o vytváření pracovních míst, podporu hospodářského růstu a revitalizaci, zejména ve znevýhodněných regionech, a aby členské státy a Unie proto sport podporovaly prostřednictvím stávajících programů financování EU, a v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát sport v oblasti sociálního začlenění; uznává úlohu příjmů z mediálních práv a z jiných práv duševního vlastnictví při růstu výdajů na revitalizaci a projekty Společenství;

82.

vyzývá členské státy, aby s pomocí Komise organizovaly výměnu osvědčených postupů mezi sebou a sportovními federacemi, pokud jde o pořádání významných sportovních akcí, s cílem podpořit udržitelný hospodářský rozvoj, hospodářskou soutěž a zaměstnanost;

83.

navrhuje vytvořit účinný mechanismus podpory přeshraniční a meziregionální spolupráce, aby byly lépe využity investice do infrastruktury spojené se sportovními akcemi; dále navrhuje podněcovat k tomu, aby byl sport podporován prostřednictvím evropského seskupení pro územní spolupráci zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (13);

84.

podporuje posilování solidarity mezi profesionálním a amatérským sportem s cílem podpořit malé kluby a sport ve školách a rozvíjet příslušnou místní infrastrukturu; vítá skutečnost, že Komise uznala specifické problémy, s nimiž se potýká amatérský a neziskový sport a sport závislý na dobrovolnictví, a vyzývá k tomu, aby byly tyto otázky zohledněny ve všech hospodářských aspektech budoucí politiky v oblasti sportu;

85.

poukazuje na amatérský sport, který je často opomíjen; zdůrazňuje, že je třeba amatérskému sportu, zejména neziskovým klubům, sportovcům, manažerům, trenérům a amatérským a dobrovolným rozhodčím, poskytovat vyšší finanční podporu, lepší pracovní podmínky a další pobídky a výhody;

86.

zdůrazňuje dále, že je nezbytné zajistit, aby stát při amatérských soutěžích organizovaných neziskovými subjekty hradil náklady na bezpečnost;

87.

vyzývá Komisi, aby v zájmu trvalého zajištění zdrojů financování amatérského sportu pomohla zachovat stávající systém veřejného financování amatérského sportu příspěvky z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu;

88.

se zájmem očekává závěry nezávislého průzkumu týkajícího se veřejného a soukromého financování sportu na nejnižší úrovni a sportu pro všechny v členských státech a dopadu změn probíhajících v tomto odvětví;

89.

vyjadřuje své obavy, pokud jde o případnou liberalizaci trhu hazardních her a loterií; pokládá za vhodné používat zisky z těchto loterií pro účely, které jsou ve veřejném zájmu, mj. pro další financování profesionálního a amatérského sportu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly regulační opatření, která zajistí, že sport bude chráněn před jakýmkoli nežádoucím vlivem souvisejícím se sázením; a zaručí integritu sportovních akcí, jakož i dodržování práv duševního vlastnictví pořadatelů soutěží; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o tom, jaké potenciální dopady by měla plná deregulace trhu s hazardními hrami a loteriemi na společnost a sport a jaké druhy kontrolních mechanismů by mohly být použity v zájmu ochrany spotřebitelů;

90.

žádá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil regulérnost odvětví sportovního sázení v Unii, předcházel by zneužívání a korupci a respektoval práva pořadatelů sportovních akcí; a žádá Komisi a členské státy, aby společně se sportovními organizacemi a provozovateli sázkových her prozkoumaly možnost vytvoření proveditelného, spravedlivého a udržitelného rámce, který by zabránil nelegálním sázkám ve všech sportech v Evropské unii a udržel důvěru veřejnosti v integritu sportu;

91.

zdůrazňuje, že diskriminační daňové podmínky zvýhodňující sportovce uplatňované ve členských státech mohou narušovat hospodářskou soutěž;

92.

spolu s Komisí zdůrazňuje potřebu nadále stanovit možnost snížené DPH pro sportovní aktivity, a to vzhledem k důležité společenské úloze, kterou plní, a vzhledem k jejich úzkým vazbám na místní komunitu;

93.

vyzývá sportovní organizace, aby znovu investovaly část příjmů pocházejících z prodeje mediálních práv a tržního podnikání souvisejících s určitým sportem, a tyto investice vložily přímo do financování a podpory dobrovolnických a neziskových odvětví tohoto sportu;

94.

domnívá se, že je důležité si být vědom zvláštní povahy neziskových sportovních organizací, a zastává názor, že je nutno zohledňovat v rámci práva Společenství rozdíl, který je mezi dobrovolnickými organizacemi, neziskovými organizacemi a společnostmi, jejichž cílem je tvorba zisku; vyzývá členské státy, aby společně s Komisí určily hlavní výzvy, jimž čelí neziskové sportovní svazy, a hlavní povahu služeb, které poskytují;

Otázky související se zaměstnáváním sportovců

95.

považuje za nežádoucí, aby měli profesionální sportovci méně práv než jiní pracovníci s pracovní smlouvou, a považuje proto za nezbytné, aby profesionální sportovci měli stejně široký a transparentní okruh práv jako tito pracovníci, včetně práva uzavřít či odmítnout uzavřít kolektivní smlouvy a práva na členství v profesních odborových organizacích a práva obracet se na běžné soudy;

96.

prohlašuje, že antidiskriminační právní předpisy EU jsou v zásadě použitelné na oblast sportu v Evropě, a žádá Komisi, aby zajistila, aby veškeré odchylky z důvodu zvláštní povahy sportu byly zákonné a měly omezenou působnost; domnívá se, že vzhledem ke specifickým charakteristikám sportu jsou určité případy, ve kterých mohou být limitovaná a přiměřená omezení volného pohybu vhodná, užitečná a nezbytná pro podporu sportu v členských státech;

97.

žádá členské státy, aby prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby veškerá pravidla pro přestupy v rámci Evropy byla v souladu s právem EU, a to s náležitým zřetelem ke zvláštní povaze sportu a k dalším základním zásadám, jako je zachování stability smluvních vztahů a stability soutěží;

98.

vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby nezaváděly nová pravidla, která vedou k otevřené diskriminaci na základě státní příslušnosti (jako např. pravidlo „6 + 5“, které navrhla FIFA, na rozdíl od přiměřenějšího a nediskriminačního systému zaměstnávání hráčů odchovaných domácími kluby UEFA); je pro politický dialog s členskými státy jako prostředek boje proti diskriminaci ve sportu prostřednictvím doporučení, strukturovaného dialogu se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu, a případně i řízení pro porušení Smlouvy;

99.

vyzývá členské státy a příslušné regulační orgány, aby prověřily obvinění z korupce a vykořisťování při náboru a zaměstnávání sportovců, zejména nezletilých sportovců ze zemí mimo Unii;

100.

odsuzuje nekalé praktiky, které jsou součástí činnosti některých představitelů profesionálního sportu a vyústily až v korupci, praní peněz a vykořisťování nezletilých hráčů, sportovců a sportovkyň, a podle jeho názoru tyto praktiky poškozují sport jako takový; je přesvědčen, že současná ekonomická situace kolem hráčských agentů vyžaduje, aby řídící sportovní orgány na všech úrovních zlepšily v konzultaci s Komisí pravidla vztahující se na hráčské agenty; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí řídících sportovních orgánů o regulaci činnosti hráčských agentů, a to v případě nutnosti předložením návrhu směrnice o hráčských agentech; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi subjekty zastupujícími sportovní zájmy a orgány odpovědnými za boj proti korupci; taková partnerství pomohou při vytváření účinných preventivních a represivních strategií boje proti korupci;

101.

konstatuje, že uznávání odborných kvalifikací hráčských agentů upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (14), podle které toto povolání podléhá vnitrostátním předpisům;

102.

trvá na tom, že pokud jde o nábor mladých talentovaných cizinců, je nutné vždy dodržovat právní předpisy v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá Komisi, aby řešila problém obchodování s dětmi v souvislosti s rámcovým rozhodnutím Rady č. 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi (15) nebo v souvislosti s prováděním směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (16);

103.

vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby spolupracovaly při ochraně tělesného a duševního zdraví mladých lidí, a to prostřednictvím poskytování informací týkajících se použitelných právních předpisů, zdravotního pojištění pro sportovce, zavedení minimálních standardů a výměny osvědčených postupů;

104.

žádá řídící sportovní orgány a kluby, aby se zapojily do boje proti obchodování s lidmi tím, že

podepíší Evropskou chartu solidarity ve sportu, která její signatáře zavazuje k dodržování zásad řádného postupu při vyhledávání, náboru a přijímání mladých zahraničních hráčů;

vytvoří fond solidarity, z něhož by se financovaly preventivní programy v zemích nejvíce postižených obchodováním s lidmi;

přezkoumají článek 19 předpisů FIFA o statutu a přestupu hráčů z hlediska ochrany nezletilých;

105.

vítá podporu zakládání evropských výborů pro sociální dialog v odvětví sportu; podporuje úsilí zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti a vyzývá Komisi, aby pokračovala v této věci v otevřeném dialogu se všemi sportovními organizacemi;

106.

zdůrazňuje důležitost sociálního dialogu prosazovaného Komisí jako cenné platformy pro podporu sociální konzultace a stabilních vztahů mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a pro zajištění právní jistoty a stability smluvních vztahů ve sportu; v tomto ohledu vítá skutečnost, že EPFL a Fifpro, které se vzájemně uznávají jako sociální partneři, společně požádaly Komisi o formální založení výboru EU pro sociální dialog v odvětví profesionálního fotbalu, přičemž jeho členy budou kluby a UEFA jako rovnocenní partneři;

107.

domnívá se, že by hráčští agenti měli mít svou úlohu v rámci posíleného sociálního dialogu ve sportu, která by ve spojení s lepší regulací a evropským licenčním systémem pro agenty také zabraňovala případům nekalého jednání agentů;

Financování sportu ze strany EU

108.

požaduje, aby v rozpočtu na rok 2009 byla zvláštní rozpočtová položka pro přípravné akce v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že článek 149 Smlouvy o Es ve znění Lisabonské smlouvy stanoví pobídky v oblasti sportu a že je pravděpodobné, že zvláštní program EU pro financování sportu nebude fungovat dříve než v roce 2011 - za předpokladu, že Lisabonskou smlouvu ratifikuje všech 27 členských států -, uznává Parlament potřebu připravovat tento program prostřednictvím přípravných akcí již od roku 2009;

109.

žádá, aby byl zahájen proces provádění jednotlivých opatření uvedených v akčním plánu Pierre de Coubertin;

110.

vítá myšlenku programu sportovní politiky EU, který zmiňují ustanovení Lisabonské smlouvy, a očekává příslušný návrh Komise;

111.

vyzývá Komisi, aby zahájila přípravné akce v oblasti sociálního začlenění a sportu, se zaměřením na projekty s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, a naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty, které tento cíl splňují, jako je například iniciativa Special Olympics Unified Sports; naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala část každé případné budoucí přípravné akce v oblasti sportu problematice ochrany nezletilých;

112.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vytvoření podpůrných programů pro studenty se zvláštními tělesnými potřebami;

113.

žádá Komisi a členské státy, aby v rámci svých strategií udržitelného rozvoje poskytly finanční prostředky na infrastrukturu a projekty související se sportem v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby také stanovily možnost použít pro tento účel nové finanční nástroje (mimo jiné iniciativy JEREMIE a JESSICA);

114.

naléhavě žádá Komisi, aby řádně začlenila sport do stávajících politik EU a do programů financování EU a aby několikrát za rok předkládala zprávu o pokroku v tomto začleňování;

*

* *

115.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a evropským, mezinárodním a národním sportovním federacím a také národním ligám.


(1)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)  Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 252.

(4)  Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 605.

(5)  Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 232.

(6)  Přijaté texty P6_TA(2007)0503.

(7)  Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 590.

(8)  Úř. věst. C 291E, 30.11.2006, s. 143.

(9)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(10)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(11)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady89/552/EHSo koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27).

(13)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

(14)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(15)  Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12.