[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 8.10.2008

KOM(2008) 626 v konečném znění

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

MÍSTNÍ ORGÁNY: AKTÉŘI ROZVOJE {SEK(2008) 2570}

SDěLENÍ KOMISE RADě, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁřSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONů

MÍSTNÍ ORGÁNY: AKTÉŘI ROZVOJE

1. MÍSTNÍ ORGÁNY – NOVÝ ROZMěR ROZVOJOVÉ POLITIKY

V rámci iniciativy pro obnovu trhu ve městě Majunga na Madagaskaru poskytuje francouzské město Mulhouse svému partnerskému městu know-how a poradenství v oblasti řízení a organizace tržních aktivit po dobu trvání rekonstrukčních prací. Malá italská obec Santa Croce Sull'Arno s 13 000 obyvateli přispěla k rozvoji dříve neexistujících kapacit pro evidenci narozených dětí v pěti obcích v Burkině Faso. Za podpory Ministerstva pro místní samosprávu a decentralizaci Burkiny Faso bude tato zkušenost využívána i v dalších regionech.

Od devadesátých let 20. století jsou místní orgány považovány za významné aktéry v oblasti rozvojové politiky[1]. V Evropském konsensu o rozvoji, revidované dohodě z Cotonou a řadě závěrů, usnesení a stanovisek orgánů EU[2] se v poslední době stále opakuje, že místní orgány mají značné zkušenosti nejen v oblasti poskytování služeb, ale dávají také podněty ke změnám, předcházení konfliktů, decentralizaci a posilování důvěry v procesu rozvoje.

Místní orgány v některých členských státech EU přidělují značné finanční prostředky na rozvojovou spolupráci (např. ve Španělsku představují téměř 15 % veřejné rozvojové pomoci) a vyvinuly zvláštní nástroje pro poskytování podpory (programy, nástroje spolufinancování, partnerství mezi městy, dohody o přímé spolupráci). Zároveň však na úrovni EU dosud chybí rozhodný strategický přístup, který by usnadnil širší zapojení místních orgánů do rozvojové politiky EU a uznal různé aspekty tohoto procesu.

Z hlediska zvýšené účasti, objemu přidělených finančních prostředků a rostoucího počtu a rozmanitosti zúčastněných stran je potřeba tento vývoj kvalitativně i kvantitativně posoudit a vytvořit základ pro koordinovaný přístup, jenž by umožňoval strukturované zapojení místních orgánů do politiky rozvojové spolupráce. Strategický přístup na úrovni EU usnadní koordinovanější zapojení místních orgánů do rozvojové politiky EU, přičemž se uznává zásada subsidiarity[3].

Toto sdělení má tudíž dvojí účel. Na jedné straně usiluje o to, aby byla uznána důležitost tohoto poměrně nového jevu. Na druhé straně se pokouší načrtnout základní prvky strategie reakce, která bude vycházet ze zkušeností místních orgánů jako partnerů v rozvojové politice a bude je lépe využívat. Prostřednictvím tohoto sdělení by měl být zahájen proces, jenž posílí jejich účast na navrhování a provádění rozvojových činností, a to koordinovaným a strategickým způsobem.

2. MÍSTNÍ ORGÁNY: proč jsou důležité?

2.1. Místní orgány v Evropě

Pojem „místní orgány“ označuje řadu různých činitelů na různých úrovních. V Evropě k nim patří více než 91 000 orgánů na místní úrovni (obce), 1 150 organizací na střední úrovni (kraje, okresy) a více než 100 regionálních útvarů[4]. Zatímco na některé místní orgány vlády skutečně přenesly své pravomoci v oblasti rozvojové politiky, jiné orgány svou účastí doplňují úsilí ústředních vlád. Pro některé místní orgány je decentralizovaná spolupráce klíčovým prvkem jejich strategií vnějších vztahů, zatímco pro jiné je jen vedlejším důsledkem jejich rostoucí přítomnosti na mezinárodní scéně. Decentralizovaná spolupráce nejčastěji znamená spolupráci s ostatními místními činiteli (např. s nevládními organizacemi nebo vysokými školami), může však také představovat přímé dodávky nebo dodávky prostřednictvím mnohostranných partnerů (např. OSN).

Pojem místní orgány se v tomto sdělení používá v nejširším smyslu a zahrnuje široké spektrum různých vládních a správních úrovní a oblastí na nižší než celostátní úrovni, např. obce, společenství, kraje, okresy, provincie, regiony atd. Pokud jde o rozvojovou spolupráci, existují v závislosti na jednotlivých úrovních a mezi úrovněmi značné rozdíly v mandátu, financování a oblastech činnosti.

Jako decentralizovaná spolupráce se zde označuje pomoc financovaná z veřejných a soukromých zdrojů, které jsou poskytovány místními orgány, sítěmi a dalšími místními činiteli nebo jejich prostřednictvím.

Jelikož politici a dárci na úrovni EU připisují příspěvku místních orgánů k procesu rozvoje stále větší význam, je na čase zvážit, jak tyto zkušenosti lépe zužitkovat a zajistit účinnější komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. Místní orgány zavedly řadu různých mechanismů vnitřní struktury, aby koordinovaly své činnosti, dosahovaly úspor z rozsahu, pracovaly účinněji a aby byla jejich stanoviska vyslyšena na nižší než celostátní, vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni. Příkladem těchto mechanismů jsou asociace, fóra, regionální a vnitrostátní observatoře, tematické a regionální sítě atd.

2.2. Místní orgány v oblasti rozvoje

Ačkoli má účast místních orgánů na vnější spolupráci a rozvojové politice, zejména prostřednictvím partnerství měst, dlouhou tradici, v minulém desetiletí se charakter této účasti zásadně změnil. Decentralizovaná spolupráce se stala novým a důležitým rozměrem rozvojové spolupráce. Stala se komplexnější a profesionalizovanou, opírá se o institucionalizované sítě, které sahají až do rozvojových zemí, a využívá rozmanité nástroje ve všech regionech světa, což s sebou přineslo výrazné zvýšení finančních přídělů (viz rámeček 1).

Rámeček 1 – Nový rozměr – Katalánsko, Španělsko

Katalánské ředitelství pro rozvojovou spolupráci zřízené v roce 2003 je odpovědné za řízení rozvojové spolupráce katalánské vlády, jejímž základem je souhrnný čtyřletý rámcový plán podpory pro 11 prioritních zemí v těchto oblastech: dostupná zdravotní péče a pitná voda, vzdělávání, výrobní kapacity a potravinová soběstačnost, budování míru, rovnost žen a mužů, veřejná správa a lidská práva a životní prostředí. Katalánský rozpočet na rozvojovou spolupráci se v posledních třech letech zdvojnásobil z 30,5 milionu EUR v roce 2004 na téměř 60 milionů EUR v roce 2007. Cílem je do roku 2012 zvýšit prostředky přidělované z rozpočtu na 0,7 % zdanitelných příjmů, tedy na téměř 80 milionů EUR. Z institucionálního hlediska místní orgány ve velké míře své činnosti koordinují. Mnoho katalánských místních orgánů se podílí na decentralizované spolupráci. Celkem 290 místních orgánů se sdružilo do katalánského fondu pro spolupráci. Většinu z nich tvoří obce, ale také rady, delegace, jiné místní subjekty či nevládní organizace a sociální skupiny.

Místní orgány jsou pro proces rozvoje jedinečným přínosem (viz rámeček 2). Kromě svých konkrétních opatření v rozvojových zemích hrají místní orgány klíčovou úlohu, pokud jde o to, přimět různé zúčastněné strany ke spolupráci a tak vypracovat přístupy ke spolupráci pro uskutečnění společných rozvojových cílů. Zároveň v rámci své politiky rozvoje intenzivně komunikují s veřejností (zvyšování povědomí veřejnosti a získávání dodatečné podpory pro rozvoj). Místní orgány mohou z důvodu své blízkosti k občanům, své přítomnosti v dané oblasti, znalosti místních potřeb a odborných zkušeností v oblastech, které tradičně přispívají ke snižování chudoby, např. urbanizace, voda a hygiena, pomoc zranitelným a chudým skupinám obyvatel v odlehlých regionech, výrazně přispět ke zvýšení účinku rozvojové pomoci ze strany bilaterálních a multilaterálních dárcovských institucí (viz rámeček 3). Místní orgány mají přímé zkušenosti a cenné schopnosti týkající se územního rozvoje, decentralizace a posilování demokratické správy. Vývoj koncepce a dodávek rozvojové pomoci dále vyzdvihl řádnou správu a demokratizaci, což jsou procesy, ve kterých místní orgány hrají ústřední roli. Zároveň místní orgány členských států EU posílily svou přítomnost na mezinárodní politické scéně a své činnosti v oblasti pomoci.

RÁMEČEK 2: Přínos místních orgánů

Široké pole působnosti:

Sociální sektor: spolupráce mezi městy Barcelona a Puebla (Mexiko) v otázce sexuálně motivovaného násilí. Opatření provedená ve městě Puebla by se mohla použít rovněž v Barceloně při řešení problému sexuálně motivovaného násilí mezi latinskoamerickými imigranty v Barceloně.

Obnova městských oblastí či existenčních podmínek: Spolková země Dolní Sasko podporuje (spolu s nadací Jayawickreme) rybářské rodiny ve městě Weligama na Srí Lance, které v roce 2006 zpustošilo tsunami a lidem vzalo střechy nad hlavou a zničilo prostředky jejich obživy (čluny a sítě).

Zdravotnictví: Partnerství mezi regionem Rhône-Alpes a regionem Khammouane v Laosu, které slučuje různé typy partnerství např. mezi nevládními organizacemi a vysokými školami. Účast Katalánska na programu v oblasti zdravotnictví (SWAP) v Mosambiku.

Humanitární solidarita: Město Übach-Palenberg a významný dárce z oblasti průmyslu jsou partnery při stavbě školy na jihu Srí Lanky, kde mají být bezplatně vyučovány dívky z regionu postiženého tsunami.

Podněty ke změnám: Městu Barcelona se podařilo během realizace svého projektu zaměřeného na urbanizaci části města Gaza participativním přístupem navázat spolupráci mezi palestinskými obecními úřady a zástupci občanů. Kromě toho byla zřízena síť slučující různá města, která provádějí projekty spolupráce v Gaze (EuroGaza), jejichž představitelé se setkávají nejméně jednou ročně, aby zkoordinovali své činnosti.

Dlouhodobá partnerství a partnerská města: Lipsko navázalo partnerství s regionem Ambalangoda (jižní Srí Lanka), které začalo dobročinnou sbírkou na financování okamžité pomoci, tedy obnovení dodávek pitné vody a elektřiny, a pokračovalo vzdělávacími projekty a obnovou technické a sociální infrastruktury.

Reakce na místní potřeby: Region Toskánsko vypracoval dlouhodobý rámec spolupráce s družstvy v Burkině Faso. Tato spolupráce se týká produkce a prodeje zelených fazolí, které jsou do italských supermarketů dodávány přímo, bez paralelních tržních struktur.

Partnerství několika aktérů: Z působení občanských sdružení z vlámského města Sint-Truiden v Belgii a města Nueva Guinea v Nikaragui vznikla vazba mezi těmito městy. Zastupitelstvo města Nueva Guina navázalo na toto partnerství, aby dalo podnět ke vzniku projektů v oblasti mládeže, životního prostředí, vzdělávání a územního plánování a správy a podpořilo větší zapojení občanské společnosti do činností místních orgánů.

Zvyšování povědomí: region Rhône-Alpes podporuje různé sítě zaměřené na podporu spravedlivého obchodu, město Barcelona spolupracuje s katalánským regionálním odborem pro vzdělávání s cílem začlenit do učebních osnov otázky rozvoje.

Výše uvedené příklady naznačují, že se místním orgánům nabízí celá řada možností, jak se zapojit do rozvojové politiky. Avšak velký počet činitelů a široký okruh opatření zároveň způsobují, že je oblast působnosti komplexnější a že má více rovin. Partnerství několika aktérů mají v tomto ohledu velký význam, neboť umožňují spojení přínosu místních orgánů a organizací občanské společnosti. Podpora tohoto typu partnerství by mohla silně ovlivnit příspěvek místních orgánů. Aby se plně využil potenciál této rozmanitosti a předešlo se riziku další roztříštěnosti rozvojové pomoci, je třeba důkladně zvážit, jak mohou místní orgány přispět z hlediska účinnosti pomoci a dopadu rozvojové spolupráce.

Tím se otvírají možnosti pro budování strategičtějších a dlouhodobě zaměřených partnerství, která budou součástí širších procesů. To je důležité zejména nyní, kdy závazky mezinárodního společenství ohledně financování rozvojové pomoci a dosažení rozvojových cílů tisíciletí jsou nejisté.

Komise významně podporuje místní orgány v EU a partnerských zemích, a to konkrétně přímou podporou procesu decentralizace v rámci geografických programů, jakož i decentralizovanou spoluprací v rámci tematického programu „Nestátní subjekty a místní orgány v rámci rozvoje“[5]. Účelem posilování úlohy místních orgánů jako aktérů rozvoje v rámci spolupráce ES je v prvé řadě účinněji přispívat ke snižování chudoby a k uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí a v druhé řadě prosazovat demokratickou správu věcí veřejných na místní úrovni.

Některé místní orgány uvolňují značné finanční prostředky na rozvoj (viz rámeček 3). Ačkoli je složité shromáždit přesné údaje, tyto částky jednoznačně rostou, jak dokazuje příklad Německa, kde částky přidělené místními orgány na tento typ činností vzrostly z 607 milionů EUR v roce 2003 na 764 milionů EUR v roce 2006.

RÁMEČEK 3: VÝZNAMNÝ FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK[6] Rozpočty v rámci EU ukazují, že na decentralizovanou spolupráci se přidělují značné prostředky, které se stále zvyšují. Dosud nejsou k dispozici aktuální souhrnné informace o finančním příspěvku místních orgánů na opatření v oblasti mezinárodní spolupráce. Tyto informace jsou neúplné a jen těžko se sbírají, proto má tento rámeček zprostředkovat pouze představu o významu tohoto jevu. Z tohoto důvodu jsou opatření navrhovaná v odstavci 3.3.2. zásadní. Čtyři členské státy – Španělsko, Německo, Belgie a Francie – vynakládají na rozvojovou pomoc značné prostředky. Ostatní členské státy buď neuvádějí informace o účasti místních orgánů na rozvojové pomoci nebo se na pravidelných činnostech vůbec nepodílejí. ŠPANĚLSKÉ MÍSTNÍ ORGÁNY PRO ROZVOJ V roce 2006 poskytly z oficiální rozvojové pomoci 442,8 milionu EUR místní orgány, což představuje přibližně 14,8 % španělské oficiální rozvojové pomoci a výrazný čistý nárůst za posledních 5 let. Např. na regionální úrovni během období 2004–2006: Katalánsko zdvojnásobilo prostředky na decentralizovanou spolupráci z 18,9 milionů na 44 miliony EUR, Navarra zvýšila prostředky z 15,5 milionu na 16,4 milionu EUR a Kantábrie z 3,2 milionu na 4,4 milionu EUR. Kromě toho přijalo pět autonomních společenství cíl schválený na mezinárodní úrovni do roku 2012 investovat 0,7 % hrubého národního důchodu do rozvojové spolupráce. NĚMECKÉ MÍSTNÍ ORGÁNY PRO ROZVOJ V roce 2006 poskytly 10 % z německé oficiální rozvojové pomoci místní orgány. Jejich příspěvek na decentralizovanou spolupráci se v letech 2003–2006 výrazně zvýšil, a to z 607 milionů EUR na 764 miliony EUR[7]. BELGICKÉ MÍSTNÍ ORGÁNY PRO ROZVOJ Podobný trend existuje i v Belgii. 4 % belgické oficiální rozvojové pomoci poskytují místní orgány. Jejich finanční příděly na decentralizovanou spolupráci se postupně zvyšovaly a činily 53,5 milionu EUR v roce 2003, 58,2 milionu EUR v roce 2004, 63,5 milionu EUR v roce 2005 a 64, 9 milionu EUR v roce 2006. FRANCOUZSKÉ MÍSTNÍ ORGÁNY PRO ROZVOJ Francie zaznamenala zvýšení finančních přídělů na decentralizovanou spolupráci ze 115 milionů EUR v roce 2005 na 150 milionů EUR z čisté oficiální rozvojové pomoci v roce 2007[8], což představuje 1,5 % oficiální rozvojové pomoci Francie. Z těchto finančních prostředků financovalo 3 250 místních orgánů (regionů, departementů, obcí a interkomunálních struktur) téměř 6 000 opatření spolupráce (z toho 1 983 opatření týkající se rozvojové spolupráce) ve 115 zemích. Například region Rhône–Alpes uvolnil 5,7 milionu EUR v roce 2003 a 6,3 milionu EUR v roce 2006, částka, kterou uvolnil region Ile de France, se ve stejném období zvýšila z 4,3 milionu EUR na 5 milionů EUR. |

3. MÍSTNÍ ORGÁNY V OBLASTI ROZVOJE: ODEZVA EU

EU by měla ve vztahu k rozvojovým zemím usnadnit vypracování rámcového programu pro místní orgány jako aktéry rozvoje . Tím by se uznal význam a důležitost tohoto nového rozměru rozvoje a zohlednil současný vývoj ve struktuře rozvojové pomoci. Zároveň by se zdůraznila hodnota decentralizované pomoci a připomenula dlouhá tradice a význam činností místních orgánů v oblasti rozvojové pomoci. Z tohoto důvodu Komise vyzývá místní orgány , aby se účastnily rozvojové politiky na evropské a mezinárodní úrovni a prováděly ji.

Přitom by se rámcový program měl zaměřit na obecné zásady přijaté na mezinárodní úrovni v oblasti rozvojové spolupráce a na jejich provádění při konkrétních činnostech místních orgánů, jako jsou zvláštnosti země, které vyžadují pomoc přizpůsobenou zvláštnímu kontextu země, vlastní odpovědnost a partnerství zohledňující procesy a decentralizační snahy v daných zemích, flexibilita a pragmatismus přizpůsobující se dynamice reformního procesu a reagující na nové výzvy a priority, sladění a harmonizace, včetně doplňkovosti dárců, vytváření strategických partnerství s cílem snížit transakční náklady a administrativní zatížení partnerských zemí. Přitom půjde o dlouhodobý a postupný proces, který si vyžádá souhrnnou a narůstající podporu.

3.1. Místní orgány: strukturovaný dialog

Vzhledem k rozsahu své účasti a svých činností by místní orgány jako činitelé na místní úrovni měly být lépe zastoupeny na úrovni EU. Místní orgány v EU a v partnerských zemích by se měly organizovat tak, aby mohly svá stanoviska rozhodněji prosazovat v různých mezinárodních, dvoustranných a mnohostranných skupinách dárců. Místní orgány by měly lépe informovat o tom, jaký přínos mohou mít pro různé oblasti, např. pro boj proti změně klimatu, řešení konfliktů nebo uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí, aby se mohly zúčastnit určitých diskusí či činností, ze kterých byly dosud vyloučeny, např. debaty o účinnosti podpory. Týká se to například využití stávajících strategických dokumentů pro jednotlivé země nebo již existujících zpráv o misích a účasti na rozdělování práce na místní úrovni atd.

Na úrovni EU Komise navrhuje zahájit s místními orgány strukturovaný dialog o rozvojové politice . Tento dialog by se mohl uskutečnit pod záštitou Výboru regionů, jehož úkolem je zviditelňovat místní orgány na úrovni EU, a zahrnovat místní orgány i sítě místních orgánů. Tento dialog by mohl mít podobu ročních konferencí, na které by byly pozvány všechny subjekty činné v tomto systému spolupráce, aby se posílily tyto sítě, zvýšila účinnost podpory a zaručila udržitelnost jednorázových opatření a pilotních činností. Tento privilegovaný dialog s Výborem regionů by nevylučoval dvoustranné ad hoc dialogy s místními orgány či jejich sdruženími o specifických otázkách.

V této souvislosti by EU mohla vyvinout zvláštní nástroje, které by místním orgánům umožnily účast v tomto strukturovaném dialogu, a vytvořit účinnější, koherentnější, koordinovanější a doplňkový základ pro jejich činnost. Jako první krok Komise navrhuje vypracovat provozní pokyny, jejichž účelem by bylo posílit účast místních orgánů na plánování a poskytování podpory a rozvíjet politický dialog na úrovni partnerské země, regionu nebo EU, což by doplnilo činnosti prováděné Komisí[9].

3.2. Místní orgány v rozvojových zemích

Místní orgány v partnerských zemích mají rovněž velký význam, neboť mohou zejména v souvislosti s decentralizací hrát klíčovou úlohu při zlepšování místní správy a poskytování veřejných služeb. V mnoha partnerských zemích v současné době probíhá v té či oné podobě decentralizace. Tyto procesy skrývají četné výzvy, které lze překonat těsnějšími vztahy s místními orgány v EU.

Oblasti, ve kterých by místní orgány mohly mít poměrnou výhodu, zahrnují jak provádění místní demokracie (což předpokládá přenos pravomocí na volené místní subjekty, které mají určitou autonomii) a místní správy věcí veřejných (přechod od výlučně vertikálního rozměru zodpovědnosti k více horizontální a sestupné odpovědnosti spojené se zásadami účasti, transparentnosti a odpovědnosti, ve kterých má občanská společnost klíčové postavení), tak nový model místního (hospodářského) rozvoje (k němuž místní orgány přispívají svými podněty) a územního (regionálního) plánování, které začleňuje místní rozvoj do širšího prostorového kontextu a podněcuje součinnost mezi různými subjekty ze soukromého a veřejného sektoru.

Vzhledem k důležité úloze, kterou místní orgány partnerských zemí hrají v místním rozvoji, a k výzvám, kterým čelí, může být strukturovanější a stálý dialog s partnery v EU o těchto záležitostech pro místní orgány přínosný, stejně jako činnosti v oblasti spolupráce na podporu místní správy.

3.3. Místní orgány v oblasti spolupráce: lepší vzájemné pochopení

Základem budoucího evropského přístupu by mohla být tato ustanovení:

3.3.1. Místní aktéři – účinnost podpory a místní orgány EU

V důsledku složité víceúrovňové správy popsané výše a zahrnující řadu aktérů ze EU a partnerských zemí jsou úvahy o účinnosti podpory hlavním tématem debaty o místních orgánech jako aktérech rozvoje. Tyto úvahy jsou stále potřebnější z toho důvodu, že jen malý počet místních orgánů dodržuje mezinárodně stanovené cíle a hlavní zásady pro poskytování koordinované rozvojové pomoci. Některé regiony a města EU se zavázaly dodržovat Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci (Pařížská deklarace), avšak velká většina se při plánování rozvojových činností nadále omezuje na své kompetence a pravomoci. Z tohoto důvodu je potřeba dosáhnout pokroku v základních aspektech spojených s programem Pařížské deklarace, které jsou důležité jak pro rozvojovou spolupráci prostřednictvím místních orgánů, tak pro vztahy mezi dárcovskými a partnerskými zeměmi. Patří k nim snižování roztříštěnosti rozvojové spolupráce cestou prosazování a provádění zásad kodexu chování EU pro doplňkovost a dělbu práce , širší využívání systémů partnerských zemí a podpora demokratické odpovědnosti. Ve všech těchto oblastech hrají místní orgány důležitou úlohu.

Komise proto navrhuje, aby se místní aktéři včetně místních orgánů na úrovni EU více podílely na rozvojové spolupráci na podporu místní správy . Cílem by bylo zvýšení soudržnosti, doplňkovosti a účinnosti různých místních aktérů. Hlavními zásadami a způsoby, ke kterým by se mohly dobrovolně zavázat, by mohlo být uplatňování zásad Pařížské deklarace o účinnosti pomoci na místní úrovni, podpora místní demokratické správy, zlepšování vnitrostátních rámců jako základu pro místní správu a podpora sociálního a hospodářského rozvoje. Příslušní aktéři nyní vypracovávají odpovídající text, jehož aktuální znění bude přiloženo jako doprovodný dokument k tomuto sdělení. Výměna informací o výsledcích podobné iniciativy, která v současnosti probíhá v Africe, by mohla probíhat prostřednictvím dialogu, který se plánuje v rámci strategického partnerství mezi Afrikou a EU o demokratické správě a lidských právech.

3.3.2. Zjišťování informací o aktérech a činnostech

Rozvojová spolupráce prováděná místními orgány je vyvíjející se koncept, který čelí nedostatku informací. Aby bylo možné lépe zjišťovat informace o příslušných aktérech a činnostech, jakož i potřeby související s koordinací či jinými záležitostmi, a navrhovat řešení, je třeba vytvořit mechanismy pro účinnější podávání zpráv o rozvojové spolupráci místních orgánů . Tyto mechanismy by mohly zahrnovat atlas decentralizované spolupráce podávající přehled činností, přehled osvědčených postupů nebo středisko, které bude využívat stávající kapacity.

3.3.3. „Informační burza“ – sladění nabídky a poptávky

Roztříštěnost, duplicita a nedostatek informací jsou často nejdůležitějšími překážkami, které omezují možnosti místních orgánů provádět opatření a jejich dopad. Existuje prostor pro vytvoření systému šíření informací a sladění nabídky a poptávky po rozvojové spolupráci místních orgánů. Tak by bylo možné podle potřeby poskytovat odborné znalosti a finanční prostředky, posílit síť místních orgánů EU, které se podílejí na územní spolupráci, a vytvářet partnerství. Komise navrhuje, aby EU podpořila vytvoření platformy pro výměnu informací – „informační burzy“ – pod záštitou Výboru regionů, která by sdružovala klíčové sítě místních orgánů v EU a partnerských zemích.

Tato „informační burza“ by měla působit jako kontaktní bod pro místní orgány v EU a partnerských zemích a jako prostředek usnadňující vytváření nových partnerství mezi místními orgány EU, které hledají partnery pro činnosti v oblasti decentralizované spolupráce. Pomocí tohoto systému bude možné předcházet duplicitě a soustředit spolupráci tam, kde bude představovat přidanou hodnotu.

3.3.4. Sítě v EU a v partnerských zemích – posilování partnerství / družební partnerství mezi místními orgány

Posilování kulturního a institucionálního družebního partnerství mezi místními orgány v EU a partnerských zemích má dlouhou tradici v budování úspěšných partnerství. Mnohá partnerství, ze kterých vychází decentralizovaná spolupráce, mají svůj původ v družebních partnerstvích. Komise navrhuje, aby EU podpořila širší využití těchto družebních partnerství s cílem zlepšit výměnu zkušeností a vytvořit těsnější a dlouhodobější partnerství v oblasti rozvoje.

EU a místní orgány EU by měly podpořit úlohu vnitrostátních asociací místních orgánů v partnerských zemích , aby se mohly účastnit politického dialogu o své zemi (např. při vypracovávání strategických dokumentů pro jednotlivé země spolu s Komisí) v souladu se zásadami vzájemné odpovědnosti. Podpora vnitrostátním asociacím místních orgánů v EU a partnerských zemích má rovněž význam pro zvyšování vzájemné vnitřní odpovědnosti mezi místními a ústředními vládami.

4. Další kroky

Cílem tohoto sdělení je vyzdvihnout současný význam nové úlohy místních orgánů jako klíčových aktérů v oblasti rozvoje a také určit základní prvky strategie reakce na úrovni EU. Prostřednictvím tohoto sdělení by měl být zahájen proces, jenž koordinovaným a strategickým způsobem posílí jejich účast na navrhování a provádění činností v oblasti rozvoje.

Komise proto vyzývá Radu, zástupce vlád členských států zasedajících v Radě, Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský parlament, aby s použitím nástrojů uvedených v tomto sdělení podpořily rozvoj komplexního přístupu k místním orgánům jako aktérům v oblasti rozvoje na globální, evropské a vnitrostátní úrovni.

[1] Jejich úloha byla formálně uznána na konferencích OSN o životním prostředí a rozvoji a o lidských sídlech (Rio de Janeiro 1992, Istanbul 1996), na Summitu tisíciletí OSN a na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002.

[2] Sdělení Komise o správě věcí veřejných a rozvoji KOM(2003) 615 v konečném znění, stanoviska Výboru regionů o decentralizované spolupráci v reformě rozvojové politiky EU 2006/C115/09. Stanovisko ke správě věcí veřejných v evropském konsenzu o rozvojové politice 2007/C197/09. Usnesení Evropského parlamentu z 15. března 2007 o místních společenství a rozvojové spolupráci 2006/2235 (INI). Společná strategie Afrika-EU a akční plán 2007. Sdělení Komise „Strategie EU pro Afriku: K Evropsko-africkému paktu zaměřenému na urychlení rozvoje Afriky“ KOM(2005) 489 v konečném znění.

[3] Subsidiarita je organizační zásada, podle níž se záležitosti mají řešit na nejvhodnější úrovni.

[4] Rada evropských obcí a regionů: Přehled místních a regionálních orgánů v Evropě, vydání 2006–2007 (The state of Europe's local and regional government in 2006/2007 Edition).

[5] Nestátní subjekty a místní orgány v rámci rozvoje, KOM(2006) 19.

[6] Je složité vyjádřit celkovou částku přidělenou místními orgány na rozvojovou pomoc, a to z důvodu různorodosti zúčastněných stran, rozmanitého a dynamického charakteru iniciativ a prostředků a nástrojů k tomu vytvořených. Kromě toho stávající mezinárodní nomenklatura a kategorizace (tj. OECD/DAC) nejsou přizpůsobeny zvláštnostem této formy decentralizované spolupráce.

[7] 90 % této částky se týká nákladů vynaložených na studenty.

[8] Výboru pro rozvojovou pomoc OECD byla sdělena částka 60 milionů EUR, DAECL (Délégation pour l'action extérieur des collectivités locales) však odhaduje celkovou částku na 115 milionů EUR.

[9] Společenství poskytuje podporu především prostřednictvím geografických a tematických programů, zejména prostřednictvím programu „Nestátní subjekty a místní orgány v rámci rozvoje“.