[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.5.2008

KOM(2008) 319 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Barcelonský proces: Unie pro Středomoří

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Barcelonský proces: Unie pro Středomoří

1. Všichni středomořští partneři Evropské unie jsou z hlediska historického a kulturního úzce spjati s Evropou. Evropsko-středomořské partnerství poskytlo prostředky na řešení mnohých regionálních otázek strategické povahy spojených s bezpečností, ochranou životního prostředí, správou mořských zdrojů, hospodářskými vztahy (obchod se zbožím), službami a investicemi, dodávkami energie (vyrábějící a tranzitní země), dopravou, migračními toky (země původu a tranzitní země), sbližováním právních předpisů, kulturní a náboženskou rozmanitostí a vzájemným porozuměním. Nicméně je třeba se znovu zamyslet nad klíčovým významem Středomoří pro Evropu, důležitostí našich vazeb, silou našich kulturních a historických vztahů a naléhavým charakterem společných strategických výzev, kterým čelíme, a dát jim výraznější politický význam.

2. Evropská rada ve dnech 13. a 14. března 2008 schválila zásadu „Unie pro Středomoří“ a vyzvala Komisi, aby jí předložila návrhy vymezující podmínky takzvaného „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“.

3. Komise provedla analýzu výsledků dosažených v rámci barcelonského procesu a jeho přínosu pro dialog, mír, stabilitu a prosperitu v tomto regionu, ze kterých EU a její nejbližší partneři společně těží. Byly též posouzeny nedostatky a potíže v tomto procesu vícestranné spolupráce, kterou Evropská unie vede od roku 1995. Toto sdělení zohledňuje uvedené faktory a předkládá návrhy Komise týkající se vývoje iniciativy „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“.

4. Komise se radila se všemi partnery v Evropské unii a Středomoří, kteří jsou do procesu zapojení, aby si tak udělala jasnou představu o jejich prioritách a určila ten nejlepší způsob, jakým lze dát tomuto procesu nový politický a praktický impuls.

Více než deset let evropsko-středomořské spolupráce

5. Středomořský region je oblastí, jež má pro Evropskou unii zásadní strategický význam, a to jak po stránce politické, tak po stránce ekonomické. Barcelonský proces je od roku 1995 ústředním nástrojem v evropsko-středomořských vztazích. Představuje partnerství 39 vlád a více než 700 milionů lidí a poskytuje rámec pro trvalý závazek a vývoj.

6. Barcelonský proces je jediným fórem, na kterém si všichni středomořští partneři vyměňují své názory a účastní se konstruktivního dialogu. Politický dialog se stal pravidelným bodem na pořadu jednání během zasedání ministrů a vyšších úředníků z evropsko-středomořských zemí. Je pevným závazkem ve prospěch regionální stability a demokracie, jemuž lze dostát prostřednictvím regionální spolupráce a integrace a jehož cílem je tohoto konsensu využít a pokračovat v politických a socioekonomických reformách a modernizaci. Přetrvávání konfliktu na Blízkém východě partnerství zpochybnilo a přivedlo jej do krajní situace, co se týká možné záchrany dialogu mezi všemi partnery.

7. Díky stále širší účasti v politickém dění partnerství rovněž dohlíželo na snahy o posilování demokracie a politického pluralismu a nadále pokračuje v podpoře prosazování lidských práv a svobod. Reformy, jakož i cíl pokročit kupředu a zapojit se rázněji do procesu posilování správy věcí veřejných a participativní demokracie, byly událostmi v celosvětovém i regionálním měřítku oslabeny.

8. Velmi pozitivním charakteristickým znakem posledního desetiletí je způsob, jakým dialogy s různými politickými a hospodářskými subjekty (občanskou společností, včetně ženských organizací a medií) získávají hlavní roli v daném procesu.

9. Různé dohody o spolupráci a programy v oblasti školství a odborné přípravy přispěly k budování kapacit v dotyčných zemích a představují důležitý nástroj pro rozvoj lidského kapitálu a podporu kulturních a společenských hodnot v regionu. Nadace Anny Lindhové pro dialog mezi kulturami představuje jakožto jediná instituce financovaná všemi partnery společný závazek, kterým je navázání dialogu a podpora vzájemného porozumění v oblasti kultury, a uznává zásadní roli mezikulturního dialogu pro podporu mírového soužití.

10. EU zůstává hlavním partnerem středomořských zemí jak v oblasti obchodu, tak služeb. Významného pokroku bylo dosaženo, co se týká vytváření evropsko-středomořské zóny volného obchodu do roku 2010. Postupně se rozvíjející volný obchod s EU příznivě působí na vývoz a investice, ale služby a v menší míře také zemědělství (představující dvě třetiny HDP) jsou začleňovány do evropsko-středomořské zóny volného obchodu teprve nyní. Pomalý ale jistý pokrok byl zaznamenán v oblasti hospodářské integrace jih/jih, jež se pohybuje pod úrovní potenciálního růstu. Ke zlepšení došlo v oblasti makroekonomické stability, inflace klesá již přes deset let a ukazatele lidského rozvoje svědčí o zlepšení, co se týká zdravotních podmínek a celkové naděje dožití.

11. Je nicméně pravdou, že pokud budou chtít středomořští partneři Evropské unie z možných výhod globalizace, volného obchodu s EU a z regionální integrace těžit, bude třeba provést další a rychlejší reformy. Ekonomické reformy, postupně se rozvíjející volný obchod s Evropskou unií týkající se průmyslových výrobků a zlepšení ekonomické správy nestačily k tomu, aby přilákaly domácí i zahraniční investice potřebné ke zvýšení životní úrovně v tomto regionu. Růst byl dobrý, ale nedostačující. Reformy byly povzbudivé, ale neodpovídaly původním očekáváním. Volný obchod s EU usnadnil vývoz a investice. Kombinovaný účinek těchto nedostatků byl pomalejší, než se očekávalo. V důsledku nedostatečného růstu a vytrvalého nárůstu populace se zvýšily rozdíly v prosperitě mezi EU a většinou středomořských zemí, což znamenalo absenci skutečné hospodářské soudržnosti. Rovnice: obchod + investice + spolupráce je stále stejně aktuální jako v roce 1995. Přestože může EU pro posílení obchodu, investic a spolupráce ve středomořském regionu učinit ještě více, je pro země středomořského regionu nejdůležitější této příležitosti využít v rámci svých vnitrostátních hospodářských politik.

12. Partnerství zkrátka umožnilo silnou podporu vícestranných a dvoustranných vztahů, ale nyní potřebuje kvalitativní a kvantitativní změnu, aby oživilo investice a vytváření pracovních míst a co nejlépe využilo lidských zdrojů.

13. Pokud má být partnerství vícestrannou podporou společně schválených politik spolupráce v politické, bezpečnostní, hospodářské, společenské, kulturní oblasti a oblasti vzdělávání, je třeba odstranit celou řadu nedostatků. Ústřední role Středomoří musí být v politickém programu všech zúčastněných stran posílena z politického hlediska. Znatelný nedostatek společné odpovědnosti středomořských partnerů vyvolává vzájemné obavy. Další problémovou oblastí, kterou je třeba řešit, je institucionální nerovnováha mezi Evropskou unií na jedné straně a středomořskými partnery na straně druhé. Nedostatkem barcelonského procesu je rovněž jeho slabá viditelnost a pocity občanů, že bylo jen málo uděláno pro to, aby se začaly řešit jejich dennodenní problémy a opravdové potřeby. Aby se z cílů barcelonského prohlášení stala hmatatelná skutečnost je nutná větší angažovanost a nové katalyzátory.

Oblast působnosti a hlavní cíle

14. Úkolem nové iniciativy je prohloubit vícestranné vztahy, zvýšit společnou odpovědnost v rámci procesu a více ho občanům zviditelnit. Je na čase dát barcelonskému procesu nový impuls.

15. Mělo by se těžit z úspěšných prvků stávajícího barcelonského procesu a posilovat je. Barcelonské prohlášení, jeho cíle a oblasti spolupráce, jež stanoví, zůstávají tudíž platné a jeho „tři kapitoly spolupráce“ (politický dialog, hospodářská spolupráce a volný obchod, jakož i a mezilidský, sociální a kulturní dialog) budou nadále páteří evropsko-středomořských vztahů. Pětiletý pracovní program přijatý na barcelonském summitu v roce 2005 (včetně čtvrté kapitoly týkající se spolupráce v oblasti „migrace, sociálního začlenění, spravedlnosti a bezpečnosti“ začleněné v této fázi), roční pracovní program na rok 2008 přijatý ministry zahraničních věcí v Lisabonu v listopadu 2007 a závěry zasedání ministrů jednotlivých sektorů zůstávají v platnosti.

16. Na základě stanovisek vyjádřených většinou členských států Evropské unie a středomořských partnerů se Komise domnívá, že by měly být zachovány a pokud možno posíleny stávající struktury barcelonského procesu a zejména zasedání vyšších úředníků z evropsko-středomořských zemí, zasedání evropsko-středomořského výboru a zasedání odborníků. Politický a ekonomický dialog je důležitým aspektem vícestranného rozměru evropsko-středomořských vztahů a mělo by se v něm pokračovat.

17. „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ se stane vícestranným partnerstvím, které by mělo zvýšit potenciál regionální integrace a soudržnosti tím, že se zaměří na regionální a nadnárodní projekty. Bude zahrnovat všechny členské státy EU a Evropskou komisi společně s dalšími členy a pozorovateli barcelonského procesu (Mauretánie, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Jordánsko, Palestinská samospráva, Izrael, Libanon, Sýrie, Turecko a Albánie), jakož i další pobřežní středomořské státy (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Monako).

18. Doplní dvoustranné vztahy EU s těmito zeměmi, jež budou pokračovat v rámci stávajících politických rámců, jako jsou evropská politika sousedství a v případě Mauretánie rámec zemí AKT. Doplní rovněž regionální rozměr unijní politiky rozšíření, která zahrnuje přístupová jednání a předvstupní proces. Bude rovněž soudržný se strategií EU–Afrika a bude ji doplňovat.

19. Tato nová iniciativa poskytne nový impuls barcelonskému procesu, a to nejméně trojím velmi důležitým způsobem:

- posune vztahy mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery na vyšší politickou úroveň;

- převezme větší společnou odpovědnost za naše vícestranné vztahy a

- učiní tyto vztahy konkrétnějšími a viditelnějšími prostřednictvím dodatečných regionálních a subregionálních projektů, které jsou pro občany této oblasti relevantní.

Veškeré rozměry procesu budou otevřeny všem zúčastněným stranám, jež budou vystupovat jako rovnoprávní partneři.

Zlepšení vztahů

20. Jasným signálem svědčícím o vůli tyto vztahy zlepšit bude navrhované rozhodnutí o uspořádání vrcholných schůzek předsedů vlád jednou za dva roky. Během první vrcholné schůzky, která se má konat v Paříži dne 13. července 2008 za nově nastupujícího francouzského předsednictví, by mělo být přijato formální rozhodnutí o zahájení iniciativy „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ a stanovena její struktura, fungování a hlavní cíle. Závěry vrcholné schůzky by měly rovněž zahrnovat politické prohlášení a pravděpodobně i krátký seznam konkrétních regionálních projektů, které by měly být realizovány. Závěry by měly být přijaty na základě konsensu.

21. Následné vrcholné schůzky budou probíhat obdobně, a to tak, že budou přijata politická prohlášení, schválen rozsáhlý dvouletý pracovní program pro „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ a odsouhlasena celá řada konkrétních regionálních projektů. V období mezi jednotlivými vrcholnými schůzkami se budou konat rovněž zasedání ministrů zahraničních věcí, a to s cílem přezkoumat pokrok v provádění závěrů přijatých na vrcholné schůzce a připravit následující zasedání v rámci vrcholné schůzky.

22. Zasedání v rámci vrcholné schůzky by se měla konat střídavě v zemích EU a v partnerských středomořských zemích. Země, jež jsou hostiteli vrcholné schůzky či zasedání na úrovni ministrů v rámci „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“, by měly pozvat všechny země, které se na iniciativě podílí.

23. Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění znovu potvrdilo tu skutečnost, že barcelonskému procesu dodává parlamentní rozměr, a poskytlo rámec debatě, otevřenému dialogu a svobodné výměně názorů. Toto parlamentní shromáždění přijímá usnesení a doporučení a tím dodává partnerství určitý impuls. Jeho role spočívá v oprávněném zastoupení parlamentů „Unie pro Středomoří“. Komise velkou měrou podporuje posilování role evropsko-středomořského parlamentního shromáždění ve vztazích se středomořskými partnery.

Rostoucí společná odpovědnost

24. V průběhu konzultací, které Komise vedla, a kontaktů, jež navázala, se ukázalo, že všechny země souhlasí s potřebou budovat silnější partnerství, čehož je možné dosáhnout díky větší společné odpovědnosti za rozličné procesy. Dva návrhy získaly všeobecnou podporu ze strany partnerů: zavedení spolupředsednictví a zřízení společného sekretariátu.

Spolupředsednictví

25. Zavedení spolupředsednictví posílí a zdokonalí rovnováhu ve spolupráci a společnou odpovědnost za takovou spolupráci. Spolupředsednictví bude probíhat v rámci partnerství jako celku. Jeden ze spolupředsedů bude občanem EU a ten druhý občanem partnerské středomořské země.

26. Zavedení spolupředsednictví musí být, co se týká EU , slučitelné s ustanoveními o vnějším zastoupení Evropské unie uvedenými ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství. Na první vrcholné schůzce se předsednictví, které bude reprezentovat Evropskou unii, ujme rotující předsednictví EU. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se předsednictví na straně EU ujme předseda Evropské rady a předseda Komise (na úrovni hlav států a předsedů vlád) a vysoký představitel / místopředseda Komise (na úrovni ministrů zahraničních věcí).

27. Vzhledem k složitému regionálnímu kontextu bude pro výběr spolupředsedy zastupujícího partnerské středomořské země nutný konsensus. Spolupředsednictví na straně středomořských zemí by mělo být zvoleno na období dvou let. Země, která se ujme spolupředsednictví za středomořské země, se může stát hostitelskou zemí vrcholné schůzky „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“.

Správa institucí a sekretariát

28. Dalším klíčovým nástrojem pro posilování společné odpovědnosti a podporu vyváženějšího partnerství bude zdokonalený systém správy institucí a vytvoření nového sekretariátu. Aby se mohl „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ stát viditelnějším a relevantnějším, měl by se naprosto jasně zaměřit na projekty.

29. Zdokonalená správa institucí: silnější, vyváženější a vylepšené správy bude dosaženo vytvořením výboru zástupců ze všech členských států, partnerských středomořských zemí a Komise, kteří byli za tímto účelem zvlášť jmenováni. Ti budou členy takzvaného „stálého smíšeného výboru“ se sídlem v Bruselu, který bude složen ze stálých zástupců příslušných misí v Bruselu.

30. Stálý smíšený výbor :

- byl by řízen zástupci spolupředsednictví;

- připravoval by zasedání vyšších úředníků a zasedání evropsko-středomořského výboru a zajišťoval by příslušné další kroky;

- napomáhal by spolupředsednictvím v přípravě vrcholných schůzek, zasedání ministrů zahraničních věcí a tematických zasedání na úrovni ministrů;

- mohl by fungovat rovněž jako mechanismus rychlé reakce, pokud by v regionu došlo ke krizové situaci vyžadující konzultaci evropsko-středomořských partnerů;

- v případě členů a spolupředsedů stálého výboru se bude jednat o tytéž osoby, jako osoby účastnící se zasedání vyšších úředníků / zasedání evropsko-středomořského výboru;

- zřízením stálého evropsko-středomořského výboru, který by se pravidelně scházel, by mohlo dojít k méně častým zasedáním vyšších úředníků / zasedáním evropsko-středomořského výboru.

31. Sekretariát : na základě různých názorů Komise došla k závěru, že sekretariát „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“ by měl mít za úkol předkládat návrhy společných iniciativ, o nichž by měly rozhodovat politické subjekty, a měl by zaručovat nutné další kroky týkající se rozhodnutí o projektech, jež byla přijata hlavami států a předsedy vlád.

32. Sekretariát by mohl mít oddělenou právní subjektivitu s nezávislým statusem. Podrobné podmínky budou ministrům zahraničních věcí EU a ministrům zahraničních věcí středomořského prostoru předloženy ke schválení během jejich zasedání v listopadu 2008.

- Úkoly: sekretariát by měl shromažďovat iniciativy týkající se projektů (z různých zdrojů, jako jsou zasedání ministrů jednotlivých sektorů, vnitrostátní a regionální orgány, regionální seskupení, soukromý sektor, občanská společnost), přezkoumat je a navrhnout projekty evropsko-středomořskému výboru, který bude vystupovat jako centralizující orgán. Potom, co budou projekty schváleny evropsko-středomořským výborem, budou účastníkům vrcholné schůzky předloženy ke schválení, a to prostřednictvím konferencí ministrů zahraničních věcí. V případě jejich schválení dají účastníci vrcholné schůzky pokyny sekretariátu, aby přijal potřebná opatření týkající se zahájení podpory projektů a vyhledávání partnerů vhodných k jejich provádění. Různí zúčastnění partneři budou ve financování a provádění projektů v určitých případech pokračovat, a to podle svých vlastních postupů. Sekretariát bude informovat evropsko-středomořský výbor.

- Složení: sekretariát bude složen z úředníků vyslaných účastníky procesu. Cílem je dosáhnout dostatečně vysoké účasti ze strany středomořských partnerů a zvýšit tak společnou odpovědnost a účast. Z jedné strany vzejde generální tajemník a z té druhé zástupce generálního tajemníka, kteří budou vybráni na základě konsensu. Generální tajemník jmenuje členy sekretariátu podle jejich schopností a podle zeměpisné rovnováhy. Organizaci sekretariátu i jeho členy schválí evropsko-středomořský výbor.

- Financování: vyslaní úředníci budou financováni příslušnou státní správou. Evropská unie a středomořští partneři budou rovným dílem přispívat na financování provozních nákladů (podpůrní zaměstnanci, vybavení atd.).

- Sídlo sekretariátu bude zvoleno na základě konsensu. Hostitelská země zdarma poskytne sekretariátu prostory.

Projekty

33. Rozměr projektu by měl být podstatou „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“. Programy vypracované v rámci této iniciativy by měly mít silný potenciál, co se týká podpory regionální soudržnosti a hospodářské integrace a rozvíjení propojení infrastruktury. Měly by pro občany tohoto regionu vytvářet viditelné a relevantní projekty.

34. Proces výběru by měl zohlednit:

- regionální, subregionální a nadnárodní charakter navrhovaných projektů, včetně možnosti spolupráce mezi omezeným počtem zemí;

- jejich velikost, význam a důležitost pro všechny partnery;

- jejich potenciál podporovat vyrovnaný a udržitelný rozvoj, regionální integraci, soudržnost a propojení;

- jejich finanční proveditelnost, včetně maximalizace financování a účasti soukromého sektoru a

- zralost projektů nebo stupeň připravenosti k jejich rychlému zahájení.

35. Celá řada návrhů projektů přizpůsobených potřebám tohoto regionu a odpovídajících výše uvedeným kritériím by měla být připravena k přezkumu v průběhu vrcholné schůzky, která je naplánována na 13. července. Komise vybrala čtyři takové projekty, o nichž se domnívá, že významně přispívají k podpoře růstu, zaměstnanosti, rostoucí regionální soudržnosti a udržitelnosti ve středomořské oblasti. Tyto projekty se nacházejí v příloze I tohoto sdělení a jsou předloženy partnerům ke zvážení.

36. Priority stanovené v regionálním orientačním programu nadále platí a žádný možný přínos ES pro nové regionální projekty uvedené v příloze I nebude financován na úkor stávajících dvoustranných finančních prostředků přidělených v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství nebo předvstupního nástroje (nebo v případě Mauretánie z Evropského rozvojového fondu).

Financování

37. EU a její členské státy již poskytují důležité finanční prostředky ve středomořském regionu (podrobnější informace viz příloha II). Aby bylo možné poskytnout stávajícímu rámci přidanou hodnotu, měl by být „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ koncipován tak, aby byl schopen tomuto regionu nabídnout dodatečné finanční prostředky, a to zejména prostřednictvím regionálních projektů. Tato přidaná hodnota bude ve velké míře záviset na jeho schopnosti přilákat více finančních zdrojů pro regionální projekty.

38. Ačkoli předchozí přidělování finančních prostředků EU není možné, určité projekty, které jsou v souladu s cíli regionálního programu EU, mohou být pro účely financování zváženy. Pokud se jedná o financování z rozpočtu EU, budou nadále platit běžná procesní pravidla a pravidla výběru.

39. Komise se domnívá, že dodatečné financování regionálních projektů a aktivit by mělo plynout zejména z těchto zdrojů:

- účast soukromého sektoru;

- dvoustranná spolupráce členských států EU;

- přínos ze strany středomořských partnerů;

- mezinárodní finanční instituce, regionální banky a jiné dvoustranné finanční prostředky;

- nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) byl zřízen v roce 2002 jako prostředek určený k posílení rozvoje soukromého sektoru v středomořském regionu, a tím i k podpoře většího hospodářského růstu. Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství kombinoval úvěry EIB s rozpočtovými prostředky EU s cílem poskytnout technickou pomoc, rizikový kapitál a dotace úrokových sazeb. Nástroj byl posílen v roce 2005 poté, co došlo k jeho přezkumu.

- evropský nástroj sousedství a partnerství (přibližně 50 milionů EUR na rok je již plánováno na období 2007–2010), investiční facilita sousedství a nástroj přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství, stejně jako další nástroje, které budou uplatněny v zemích spadajících pod zmíněnou iniciativu.

Závěry a další kroky

40. Komise vyzývá Evropskou radu, aby na svém zasedání v červnu 2008 projednala a schválila návrhy obsažené v tomto sdělení. Tyto návrhy se poté stanou společným postojem EU, který by měl být předložen na zahajovacím zasedání v rámci „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“ plánovaném na 13. červenec 2008 v Paříži. Do probíhajících jednání týkajících se této nové iniciativy budou Evropský parlament a evropsko-středomořské parlamentní shromáždění Komisí plně zapojeny.

* * *

PŘÍLOHA I NÁVRHY PROJEKTŮ

Barcelonský proces: Unie pro Středomoří.

Příklady iniciativ.

Komise vymezila čtyři příklady iniciativ, které splňují požadavky stanovené v tomto sdělení. Tento seznam je pouze orientační, nikoliv vyčerpávající, další připomínky a návrhy jsou tedy vítány. Iniciativy odpovídají potřebám zajistit posílenou spolupráci na regionální i subregionální úrovni, představují opravdový potenciál pro regionální integraci a jsou nejen inkluzivní, ale i nediskriminační. Tyto iniciativy jsou propojené a vzájemně se doplňují s širokou škálou činností a programů, které Komise provádí na regionální a dvoustranné úrovni v rámci evropsko-středomořského partnerství. Všechny projekty kromě jednoho (civilní ochrana) mají silný potenciál, co se týká mobilizace finančních prostředků z různých mezinárodních finančních institucí, podpory vytváření partnerství soukromého a veřejného sektoru a přilákání investic ze soukromého sektoru.

Námořní dálnice: Odvětví dopravy bylo identifikováno jako jedna z priorit evropsko-středomořského partnerství. Koncept námořních dálnic vznikl v rámci evropsko-středomořského partnerství jakožto kombinace integrovaných služeb v oblasti přepravy zboží na hlavních dopravních trasách zahrnujících námořní dopravu a jeho cílem je zajistit větší plynulost v zámořském středomořském obchodování. Iniciativa „Barcelonský proces: Unie pro Středomoří“ by umožnila urychlení procesu, usnadnění mobilizace hospodářských subjektů a finančních prostředků a zahájení rozvoje dalších tras/spojení/přístavů/trhů. Evropsko-středomořské pracovní skupiny zabývající se odvětvím dopravy, „námořními dálnicemi“ a „infrastrukturou“ by měly být v tomto ohledu podporovány, aby pokračovaly v práci na identifikaci prioritních přístavů. Jakmile budou tyto přístavy vybrány, bude zapotřebí zmobilizovat finanční prostředky pro jejich realizaci (kombinace vnitrostátních, vícestranných, soukromých fondů a finančních prostředků Společenství, zejména investičních fondů v rámci evropské politiky sousedství). Vzájemné propojení dálnice v zemích arabského Maghrebu. Vybudování dálnice v zemích arabského Maghrebu je jednou z nejdůležitějších iniciativ Arabsko-maghrebské unie týkajících se infrastruktury. Jejím cílem je vytvořit oblast hospodářské a regionální integrace mezi pěti členskými zeměmi Arabsko-maghrebské unie (Mauritánie, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye). Tři z těchto zemí (Maroko, Alžírsko, Tunisko) již zaznamenaly velký pokrok v její realizaci, a to na vnitrostátní úrovni. Těmto třem zemím zbývá pouze přijmout rozhodnutí ohledně vzájemného propojení svých sítí na předem stanovených liniích a teprve poté budou moci dokončit toto dílo a učinit z něj něco významného a smysluplného. Výstavba mezinárodního propojení však může splnit svůj účel, kterým je usnadnění pohybu zboží a osob, pouze za předpokladu, že ji budou doprovázet vládní opatření týkající se volného obchodu a odstranění různých necelních překážek, jež jim stojí v cestě. Možnost zavedení režimu koncesí by mohla být velmi zajímavá pro soukromý sektor.

Snížení znečištění v oblasti Středomoří a řádná správa v oblasti životního prostředí. Kvalita životního prostředí ve středomořské oblasti je stále více dotčena neudržitelným rozvojem. Ministři životního prostředí evropsko-středomořských zemí se v roce 2006 rozhodli zahájit iniciativu Horizont 2020 a přijali v tomto ohledu harmonogram na období 2007–2013. Hlavním cílem programu je urychlit tyto probíhající iniciativy týkající se snížení znečištění v oblasti Středomoří. Budou vypracovány tři hlavní složky: podpora provádění iniciativy Horizont 2020 a řádné správy v oblasti životního prostředí, podpora investic souvisejících se snižováním znečištění a zřízení sdíleného informačního systému o životním prostředí pro středomořskou oblast. Několik regionálních a dvoustranných programů se nachází ve stadiu přípravy nebo provádění v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a přímo přispějí k realizaci cílů týkajících se snížení znečištění v oblasti Středomoří. V tomto ohledu je přidaná hodnota „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“ dvojí: za prvé posílí politický rozměr otázky snižování znečištění v oblasti Středomoří a za druhé usnadní mobilizaci finančních prostředků pro investice související se snižováním znečištění a pro projekty budování kapacit.

Civilní ochrana. V roce 2001 byl na evropské úrovni vytvořen mechanismus Společenství (Monitorovací a informační středisko), jehož úkolem je usnadnit posílenou spolupráci v rámci záchranných akcí spadajících pod civilní ochranu. Posílení tohoto typu spolupráce ve středomořském regionu je obzvláště důležité, neboť je tato oblast vystavena podstatnému a zvyšujícímu se riziku katastrof, způsobenému zejména změnou klimatu. Zvláštní rozměr této otázky představuje námořní bezpečnost a role Evropské agentury pro námořní bezpečnost. Na regionální úrovni má evropsko-středomořský program týkající se prevence katastrof, přípravy a reakce na ně za cíl prohloubit důkladné znalosti o rizicích katastrof a schopnostech daného regionu v takové situaci reagovat, dále má posílit preventivní opatření v případě stávajících rizik na mezinárodní, vnitrostátní a místní úrovni a zlepšit schopnosti reakce dotyčných hospodářských subjektů. Tento program má tudíž za úkol posílit spolupráci mezi klíčovými subjekty v oblasti civilní ochrany a postupně přiblížit Monitorovací a informační středisko středomořským partnerským zemím. Tento program bude úzce spolupracovat s evropským mechanismem civilní ochrany a bude rovněž dbát toho, aby existovala součinnost mezi činnostmi Komise, Rady Evropy a OSN. Jedná se tudíž o politické opatření na posílení evropsko-středomořského partnerství, které představuje opravdovou přidanou hodnotu na regionální úrovni, jež má z politického hlediska sjednocující účinek, je pro občany viditelná a má potenciál subregionální integraci rozvíjet. Nový politický impuls, který z „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“ vychází, významně posílí oblast působnosti tohoto programu, případně přiláká dodatečnou finanční pomoc.

Středomořský solární program Ministři energie evropsko-středomořské oblasti v roce 2007 znovu potvrdili všeobecné cíle spolupráce, tedy prohloubení integrace na trzích s energií, podporu udržitelného rozvoje, včetně solární energie. Rozvoj a provedení středomořského solárního programu musí být do tohoto rámce začleněny. Aktivní podpora solární energie v tomto regionu odpovídá zájmu všech zúčastněných stran. Evropská unie v příslušných technologiích vyniká a snaží se je nadále rozvíjet. Postupem času by měla EU elektřinu solárního původu pravděpodobně dovážet. Dotyčný program bude muset zpočátku v rámci regionální konference zajistit mobilizaci politických činitelů na nejvyšší úrovni i multilaterálních a finančních orgánů. Evropská komise by mohla na jednu stranu přispět k přípravě programu a nabídnout rámec pro udržení potřebného dialogu o energetických politikách a odvětvových strategiích a na druhou stranu by mohla zajistit, aby bylo provádění programu sledováno. Tato práce by mohla být vykonávána společně se sekretariátem „Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří“ a mohla by přitom využívat například zdroje projektu technické pomoci MED-EMIP[1]. Není vyloučena ani účast jiných subjektů.

***

PŘÍLOHA II Finanční podpora EU ve prospěch barcelonského procesu

V období 2000–2006 ES podporovalo barcelonský proces prostřednictvím rozpočtové linie MEDA. Od roku 2007 se poskytuje podpora zemím barcelonského procesu v rámci rozpočtové linie nástroje evropské politiky sousedství a partnerství (ENPI).

V období 2000–2006 Komise poskytla osmi partnerským zemím barcelonského procesu* částku ve výši 4,6 miliard EUR v rámci dvoustranné spolupráce a regionálních programů. V roce 2007 Komise poskytla 1,3 miliardy EUR desíti **partnerským zemím v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství.

Celková finanční podpora činí v období 2007–2009 5,9 miliard EUR.

Rozpis podle zemí:

[pic]

* Alžírsko, západní břeh Jordánu a pásmo Gazy, Egypt, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie, Tunisko.

** Izrael and Libye jsou příjemci dvoustranné pomoci od roku 2007.

[pic]

Podpora ve prospěch Palestinců

Palestinci jsou příjemci finanční pomoci z rozpočtových linií MEDA a nástroje evropské politiky sousedství a partnerství, ale i finančních prostředků z různých dalších rozpočtových linií, včetně rozpočtových linií na mírový proces, na agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (poskytování sociálních služeb pro 4,5 milionů uprchlíků), na úřad ECHO (humanitární pomoc) a rozpočtových linií potravinové pomoci a bezpečnosti potravin.

V období 2000–2007 bylo z těchto různých rozpočtových linií uvolněno 2,4 miliardy EUR , což představuje průměrnou částku ve výši 300 milionů EUR za rok.

Finanční podpora ve prospěch palestinského obyvatelstva se výrazně zvýšila za posledních několik let díky stoupajícím potřebám a vývoji politické situace.

Zatímco průměrná roční podpora ES v období 2000–2004 činila 245 milionů EUR, v roce 2005 podpora ES dosáhla 280 milionů EUR, v roce 2006 340 milionů EUR a v roce 2007 550 milionů EUR. Členské státy jsou rovněž důležitými dárci. V roce 2005 přispěly částkou ve výši 315 milionů EUR, v roce 2006 385 milionů EUR a v roce 2007 405 milionů EUR.

Celková podpora EU ve prospěch palestinského obyvatelstva tudíž představovala 955 milionů EUR v roce 2007 (725 milionů EUR v roce 2006 a 595 milionů EUR v roce 2005).

[1] „Euro-Mediterranean Energy Market Integration Project“, který byl zahájen v roce 2008 díky finančním prostředkům programu MEDA.