5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/41

—

se domnívá, že společná perspektiva zdravotní politiky nesmí vést k harmonizačním opatřením a porušení zásady subsidiarity;

—

žádá Komisi, aby v rámci cílů upřednostnila omezení nerovností v oblasti zdraví;

—

poukazuje na to, že se strategie nezabývá otázkou farmaceutických výrobků, doporučuje proto podrobněji prověřit tuto otázku;

—

zastává názor, že kontrolní lékařské prohlídky týkající se rakoviny jsou příkladem specifické zdravotní péče, patří proto do pravomoci jednotlivých států, neměly by tedy být předmětem zdravotní strategie. Spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy EU se však vítá;

—

domnívá se, že zapojení místních a regionálních samospráv do nového mechanismu pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU by konkrétně mohlo vypadat tak, že by několik křesel v nových výborech zabývajících se zdravotní politikou obsadili zástupci místní a regionální úrovně, nicméně požaduje, aby se tento mechanismus strukturované spolupráce dále projednával a aby tato jednání byla otevřená a transparentní;

—

domnívá se, že by Komise měla vytvořit přehled relevantních formálních a neformálních sítí spolupráce a organizací působících v oblasti zdraví a učinit kroky, aby tyto subjekty svedla dohromady za účelem rozvoje účelných a účinných forem spolupráce.

Zpravodaj

:

pan PETERSEN, člen regionálního zastupitelstva regionu Jižní Dánsko (DK/SES)

1.

vítá bílou knihu Komise, která stanoví zdravotní strategii EU do roku 2013, ovšem pouze s výhradou, že přitom bude respektován článek 152 Smlouvy, který uvádí, že odpovědnost za zdravotnictví nese příslušný stát, a že nebude porušena zásada subsidiarity v této oblasti;

2.

připojuje se k názoru, že zdraví je v lidském životě ústřední hodnotou a je třeba ho podporovat účinnými politickými strategiemi a činnostmi v členských státech, na úrovni EU a na celosvětové úrovni. Pro Komisi by měla oblast veřejného zdraví, v jejímž rámci EU disponuje pravomocemi a která má pro zdraví velký význam, zůstat i nadále prioritou;

3.

uznává a vítá rostoucí zájem o zdravotní problematiku na úrovni EU. Tento zájem byl znovu potvrzen dne 19. října 2007 v Lisabonu reformní smlouvou, přičemž se navrhovalo také posílení politického významu zdraví. Výbor regionů nicméně poukazuje na to, že společná perspektiva zdravotní politiky nesmí vést k harmonizačním opatřením a porušení zásady subsidiarity;

4.

uznává nové potřeby, jež jsou nutným důsledkem vypracování strategičtěji zaměřeného přístupu na úrovni Společenství. Důvodem tohoto postupu je stárnutí obyvatelstva, nové hrozby pro zdraví (pandemie, biologické incidenty, bioterorismus a problémy způsobené změnou klimatu) a nové technologie, zdůrazňuje však, že by se mělo vynaložit úsilí k tomu, aby se zajistilo, že EU nepřekročí své omezené pravomoci v oblasti zdravotní politiky, které jí byly přiděleny v souladu s článkem 152 Smlouvy o ES;

5.

podporuje základní hodnoty a zásady bílé knihy, tj. solidaritu, zapojení občanů do utváření politiky, zmírnění znevýhodnění v oblasti zdraví, podporu investic v této oblasti, začlenění aspektu zdraví do všech politik a posílení hlasu EU v oblasti zdraví na celosvětové úrovni;

6.

schvaluje tři vzájemně se překrývající cíle formulované v bílé knize: podporu dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě, ochranu občanů před zdravotními hrozbami a podporu dynamických zdravotních systémů a nových technologií, a souhlasí s konkrétními opatřeními, jež byla v souvislosti s těmito cíli navržena;

7.

upozorňuje, že otevřenost týkající se úlohy regionálních a místních subjektů, jejich zájmů a zkušeností, je předpokladem pro naplnění hodnot, zásad a cílů bílé knihy;

8.

žádá Komisi, aby v rámci cílů upřednostnila omezení nerovností v oblasti zdraví a aby věnovala pozornost zdravotním rozdílům mezi různými společenskými skupinami. Měly by být proto podporovány členské státy, jež mají potíže při vytváření opatření v oblasti veřejného zdraví a při zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva, aby bylo možné odstranit rozdíly a rušivé prvky, které se v oblasti zdraví v EU vyskytují;

9.

vítá systém zdravotních ukazatelů za předpokladu, že budou zohledněny pravomoci jednotlivých členských států ve zdravotnictví;

10.

poukazuje na to, že se strategie nezabývá otázkou farmaceutických výrobků, ačkoli na pacienty a občany má dalekosáhlý dopad, když jsou předpisy v této oblasti chápány pouze jako dílčí část hospodářské politiky, a nikoli v souvislosti s oblastí zdravotnictví. Doporučuje proto podrobněji prověřit otázku farmaceutických výrobků. Výchozím bodem tohoto zkoumání by mělo být to, že tato oblast je v mnoha členských státech EU zařazena do zdravotnictví a systému zákonného nemocenského pojištění;

11.

zastává názor, že kontrolní lékařské prohlídky týkající se rakoviny jsou součástí zdravotnictví, patří proto do pravomoci jednotlivých států, která by tedy neměla být předmětem zdravotní strategie;

12.

upozorňuje na to, že nová zdravotní strategie EU se přímo dotýká místních a regionálních samospráv, neboť v mnoha členských státech nesou za zdravotnictví, popř. za zdravotní péči odpovědnost;

13.

připomíná, že plánování, řízení, provoz a rozvoj zdravotnictví je často v pravomoci regionů a místních subjektů působících v této oblasti a nesoucích finanční odpovědnost. Vzhledem k tomu, že se jedná o úroveň správy, která je nejblíže občanům, jsou v oblasti zdraví významnými subjekty, které disponují také odpovídajícími odbornými znalostmi;

14.

vyjadřuje své uspokojení nad tím, že bílá kniha uznává nepostradatelnost místních a regionálních samospráv při poskytování zdravotních služeb, a očekává tedy, že místní a regionální samosprávy budou vzhledem k odpovědnosti v této oblasti do provádění strategie plně zapojeny. Strategie bude nejúčinnější, pokud ji budou pokud možno již ve velmi rané fázi podporovat místní a regionální samosprávy. Tím se vytvoří lepší podmínky také pro vlastní odpovědnost regionální, popř. místní úrovně při provádění strategie;

15.

je potěšen, že bílá kniha uvádí možnost regionálního a místního zapojení v rámci nového mechanismu pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU a že Komise hodlá postupovat napříč různými oblastmi a v souladu s ostatními orgány působícími v oblasti zdraví, žádá však, aby tento mechanismus strukturované spolupráce byl podrobněji projednán, aby byl otevřený a transparentní a v žádném případě nepřekračoval úroveň koordinace, již stanoví čl. 152 odst. 2 Smlouvy o ES;

16.

v této souvislosti poukazuje na to, jak je důležité, aby do projednávání budoucích iniciativ EU v oblasti zdraví byly již v rané fázi začleněny instituce a sítě, které místní a regionální samosprávy v této oblasti zastupují;

17.

podporuje nový mechanismus pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU navrhovaný Komisí, který jí bude poskytovat poradenství a napomůže koordinaci členských států, za předpokladu, že bude v souladu s úsilím Komise zajištěno dostatečné začlenění regionální a místní úrovně a její zapojení v rané fázi. Totéž platí i pro začlenění a zapojení místních a regionálních samospráv do plánované nové struktury, ve které mají členské státy nahradit některé stávající výbory;

18.

vybízí k tomu, aby zapojení místních a regionálních samospráv do nového mechanismu pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU získalo takovou konkrétní podobu, že by několik křesel v nových výborech zabývajících se zdravotní politikou obsadili zástupci místní a regionální úrovně, nikoli výhradně představitelé národní úrovně. Zajistila by se tak nejvyšší možná míra odborné kvalifikace pro poradenství v otázkách zdravotnictví a regionální úroveň by měla více možností angažovat se v iniciativách EU v oblasti zdraví;

19.

doporučuje, aby Výbor regionů jmenoval zástupce regionální a místní úrovně na určité období. Regionální a místní zástupci v nových výborech EU zabývajících se oblastí zdraví mohou Výboru regionů následně podat zprávu;

20.

zároveň zastává názor, že návrh Komise na podporu spolupráce se subjekty na úrovni EU může přinést přidanou hodnotu opatřením členských států, a domnívá se, že pro další rozvoj partnerství s těmito subjekty ze strany Komise a pro pokračování fór a sítí zabývajících se zdravím, i pro eventuální zřízení nových, je naprosto zásadní, aby místní a regionální zástupci byli zapojeni mnohem více než dosud;

21.

v této souvislosti vybízí ke spolupráci, a sice v prvé řadě s VR, jediným smluvně stanoveným poradním orgánem, jenž zastupuje místní a regionální samosprávy, ale i s různými sítěmi a organizacemi, v nichž se soustředí odborné znalosti místních a regionálních samospráv v oblasti zdraví. Důležité je, aby Komise při výběru těchto sítí zajistila rozsáhlé regionální a místní pokrytí a rovnoprávný přístup k zapojení všech regionálních a místních samospráv a odstranila všechny omezující aspekty, např. vysoké členské příspěvky;

22.

doporučuje Komisi, aby jednak vytvořila přehled relevantních formálních a neformálních sítí spolupráce a organizací působících v oblasti zdraví, jež splňují výše uvedená kritéria, a jednak aby tyto subjekty svedla dohromady a poradila se s nimi o účelných a účinných formách spolupráce;

23.

s odkazem na iniciativu Komise pro transparentnost navrhuje Komisi transparentní pracovní postup, v jehož rámci by veřejně uvedla, s kterými partnery v oblasti zdraví spolupracuje a kteří partneři mají v rané fázi tvořit fóra, výbory a orgány, jejichž zřízení Komise navrhuje;

24.

dále vybízí členské státy, aby stanovily postupy pro zapojení regionů a místních samospráv do rané fáze projednávání zdravotní problematiky na úrovni EU;

25.

sdílí názor, že opatření této strategie mají být do konce nynějšího finančního rámce (2013) spolufinancována stávajícími finančními nástroji. Tato opatření nemají mít mimo jiné z ohledu na závazky regionů a místních partnerů další rozpočtové důsledky;

26.

vítá, že Komise vzala na vědomí souvislost zdravotní problematiky s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, a v tomto ohledu vybízí k tomu, aby v politice soudržnosti a ve společné zemědělské politice byly do budoucna více zohledněny aspekty veřejného zdraví;

27.

žádá předsednictví Rady EU, aby obsah odstavců 7, 8, 15, 16, 19, 20 a 22-24 tohoto stanoviska zapracovalo do závěrů Rady pojednávajících o zdravotní strategii EU. Jedná se o následující aspekty:

27.1

upozorňuje, že otevřenost týkající se úlohy regionálních a místních subjektů je předpokladem pro naplnění hodnot, zásad a cílů bílé knihy (odstavec 7);

27.2

žádá Komisi, aby v rámci cílů upřednostnila omezení nerovností v oblasti zdraví; je třeba věnovat pozornost zdravotním rozdílům mezi různými společenskými skupinami; měly by být podporovány členské státy, jež mají potíže při vytváření opatření v oblasti veřejného zdraví (odstavec 8);

27.3

podporuje nový mechanismus pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU navrhovaný Komisí, za předpokladu, že bude zajištěno dostatečné začlenění regionální a místní úrovně a její zapojení v rané fázi. Totéž platí i pro začlenění a zapojení místních a regionálních samospráv do plánované nové struktury, žádá však, aby tento mechanismus strukturované spolupráce byl podrobněji projednán, aby byl otevřený a transparentní a v žádném případě nepřekračoval úroveň koordinace, již stanoví čl. 152 odst. 2 Smlouvy o ES(odstavec 15);

27.4

vybízí k tomu, aby zapojení místních a regionálních samospráv do nového mechanismu pro strukturovanou spolupráci na úrovni EU vypadalo konkrétně tak, že by několik křesel v nových výborech zabývajících se zdravotní politikou obsadili zástupci místní a regionální úrovně (odstavec 16);

27.5

v této souvislosti vybízí ke spolupráci, a sice v prvé řadě s VR, jediným smluvně stanoveným poradním orgánem, jenž zastupuje místní a regionální samosprávy, ale i s různými sítěmi a organizacemi, v nichž se soustředí odborné znalosti místních a regionálních samospráv v oblasti zdraví (odstavec 19);

27.6

doporučuje Komisi, aby vytvořila přehled relevantních formálních a neformálních sítí spolupráce a organizací působících v oblasti zdraví a aby tyto subjekty svedla dohromady a poradila se s nimi o účelných a účinných formách spolupráce (odstavec 20);

27.7

vybízí členské státy, aby stanovily postupy pro zapojení regionů a místních samospráv do rané fáze projednávání zdravotní problematiky na úrovni EU (odstavec 22);

27.8

sdílí názor, že opatření této strategie mají být do konce nynějšího finančního rámce (2013) spolufinancována stávajícími finančními nástroji. Tato opatření nemají mít mimo jiné z ohledu na závazky regionů a místních partnerů další rozpočtové důsledky (odstavec 23);

27.9

vybízí k tomu, aby v politice soudržnosti a ve společné zemědělské politice byly do budoucna více zohledněny zdravotní aspekty (odstavec 24).